Užitné vlastnosti funk ního spodního prádla firmy Milpex s.r.o.

Fakulta textilní

Obor Textilní a od vní technologie Katedra od vnictví

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Užitné vlastnosti funk ního spodního prádla firmy Milpex s.r.o.

Hradec Králové

Properties of the thermal underwear made by Milpex s.r.o.

Hradec Králové

Jméno…………... Bc. Jana Petrasová Vedoucí práce….. Ing. Zuzana Fléglová

Rozsah diplomové práce:

Po et stánek 91 Po et obrázk 39 Po et tabulek 13

Po et graf 12

Po et p íloh 38

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Prohlašuji, že p edložená diplomová práce je p vodní a zpracovala jsem ji samostatn . Prohlašuji, že citace použitých pramen je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona . 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

Souhlasím s umíst ním diplomové práce v Univerzitní knihovn TUL.

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se pln vztahuje zákon .121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na v domí, že TUL má právo na uzav ení licen ní smlouvy o užití mé diplomové práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s p ípadným užitím mé diplomové práce.

Jsem si v doma toho, že užít své diplomové práce i poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem TUL, která má právo ode mne požadovat p im ený p ísp vek na úhradu náklad , vynaložených univerzitou na vytvo ení díla (až do jejich skute né výše).

V Liberci, dne 27. prosince 2007 . . . Podpis

Pod kování

Tímto bych cht la pod kovat vedoucímu diplomové práce Ing. Zuzan Fléglové za ochotu pomoc p i zpracování této diplomové práce, za odborné vedení, cenné rady a p ipomínky. Dále velice d kuji panu Prof. Hesovi za pomoc p i m ení na p ístroji Alambeta a za cenné rady, které mi pomohly p i zpracování nam ených dat. D kuji i panu Antochovi a firm Milpex s.r.o. za spolupráci p i výb ru tématu na diplomovou práci a za poskytnutí vzork . A také d kuji své rodin za podporu ve studiu.

ANOTACE

Diplomová práce je zam ena na užitné vlastnosti funk ního prádla p edevším však z hlediska fyziologie. Práce se opírá o informace ze zdroj zabývajících se užitnými vlastnostmi textilních materiál a informací získaných z internetových stránek a z výrobních katalog firem.

V první kapitole teoretické ásti je uveden stru ný historický vývoj spodního prádla a v návaznosti vznik funk ního prádla. Další kapitoly se zabývají rozborem požadavk a vlastností textilních materiál z hlediska zachování od vního komfortu a užitných vlastností.

Experimentální ást je již zam ena na hodnocení vybraných užitných vlastností, a to speciáln vlastností, jako je propustnost vzduchu, propustnost vodních par, propustnost tepla (tepeln izola ní vlastnosti) a povrchové vlastnosti textilních materiál .

ANNOTATION

The thesis concentrates on property of functional garments mainly from the point of physiology. The work is based on information from sources concerned with use property of textile materials and information gathered from web-sites and product catalogues of producers.

There is in the first chapter of theoretical part the thesis mentioned briefly historical development of underwear and genesis of functional underwear. Next chapters concern with analysis of requirements and properties of textile materials from side of wearing comfort and use property.

The experimental part of thesis is concentrated on summary of selected parameters and especially breathability, moisture transportation, thermo-insulative performance and surface property of textile materials.

Klí ová slova

Alambeta CoolMax

Funk ní spodní prádlo KES

Permetest

Propustnost vzduchu (prodyšnost) Propustnost vodních par

Propustnost tepla Užitné vlastnosti

Key Words

Alambeta CoolMax

Functional underwear KES

Permetest Breathability

Moisture breathability Thermo insulation Use property

OBSAH

Úvod...9

1 Vývoj spodního prádla ...10

1.1 Od st edov ku po sou asnost ...10

1.2 Vznik funk ního prádla...12

1.2.1 Funk ní spodní prádlo ...12

1.2.1.1 Výhody funk ního prádla ...13

1.2.1.2 Nevýhody funk ního prádla...13

1.2.2 Jak správn nosit funk ní prádlo – systém vrstev...13

1.2.3 Ošet ení funk ního prádla...16

2 Od vní komfort...17

2.1 Složky od vního komfortu ...17

2.1.1 Psychologický komfort...17

2.1.2 Funk ní komfort...18

2.1.2.1 Senzorický komfort ...18

2.1.2.2 Fyziologický komfort ...18

2.1.2.2.1 Termoregulace...19

2.1.2.2.1.1 P enos tepla mezi lov kem a okolím...20

2.1.2.2.1.2 Odvod vlhkosti z povrchu lidského t la...21

2.1.2.2.2 Mikroklima...24

2.1.2.2.2.1 Faktory ovliv ující mikroklima...25

3 Textilní materiály na výrobu funk ního prádla ...27

3.1 Polypropylenová vlákna...27

3.1.1 Moira® TG900...28

3.2 Polyesterová vlákna ...29

3.2.1 CoolMax® ...29

3.3 Bavlna ...30

3.4 Vlna...30

3.5 Výrobci funk ního prádla...31

4 Užitné vlastnosti textilních materiál ...34

4.1 Trvanlivost...34

4.2 Estetické vlastnosti...36

4.3 Fyziologické vlastnosti...41

4.3.1 Propustnost vody a vodních par ...41

4.3.1.1 Navlhavost ...42

4.3.1.2 Vzlínavost ...42

4.3.1.3 Nasákavost ...43

4.3.1.4 Vysýchavost ...44

4.3.1.5 Propustnost vodních par ...44

4.3.2 Propustnost vzduchu...45

4.3.3 Propustnost tepla ...45

4.4 Možnost údržby textilních materiál ...46

4.5 Ostatní vlastnosti...47

5 Návrh experimentu pro ov ení užitných vlastností ...49

5.1 Funk ní spodní prádlo „DryCool“...50

5.1.1 P ednosti funk ního spodního prádla „Dry Cool“ ...50

5.1.2 Produkty „Dry Cool“...51

5.1.2.1 Funk ní zóny na prádle „Dry Cool“...53

5.2 Charakteristika použitých materiál ...56

5.3 Propustnost vzduchu ...57

5.3.1 M ení propustnosti vzduchu...58

5.4 Propustnost vodních par ...64

5.4.1 M ení propustnosti vodních par ...65

5.5 Tepeln -izola ní vlastnosti...71

5.5.1 M ení tepeln – izola ních vlastností ...72

5.6 Povrchové vlastnosti ...81

5.6.1 M ení povrchových vlastností...82

Záv r...86

Seznam použité literatury ...89 P ÍLOHA... I I. M ení propustnosti vzduchu u textilních materiál ...II II. M ení propustnosti vodních par u textilních materiál ...XVI III. M ení tepeln -izola ních vlastnosti u textilních materiál ... XXVII IV. M ení povrchových vlastností u textilních materiál ...XXXIII V. Druhy pletenin ... XXXV VI. Ukázka bezešvého funk ního prádla „Dry Cool“...XXXVII

Diplomová práce se zabývá tématem zam eným na užitné vlastnosti „Funk ního spodního prádlo nebo-li termoprádla“.

V dnešní dob sportu mají výrobci spodního prádla ve své nabídce nespo etné množství výrobk , které ozna ují jako funk ní prádlo. B žnému spot ebiteli název „funk ní prádlo“ zní modern a proto jej také kupuje, aniž by v d l co to vlastn znamená. Naopak ti, co jsou vášnivý p íznivci outdooru, lyža i, cyklisté i turisté, již v dí, co je to funk ní prádlo.

Znají, jaké jsou jeho hlavní p ednosti a co od takového funk ního spodního prádla m žou o ekávat.

Hlavní funkcí funk ního spodního prádla, podle které se mu íká funk ní, je p edevším odvád t vlhkost (pot) co nejdále od pokožky. Ve srovnání s bavlnou tuto roli skv le zvládají um lá, speciáln tvarovaná polypropylenová nebo polyesterová vlákna. Textilie s použitím t chto vláken jsou vhodné na výrobu tílek, trik, rolák , spodního prádla, ale i ponožek i elenek. Nejedná se tedy výhradn pouze o spodní prádlo, ale o širší sortiment výrobk .

Proto, aby funk ní prádlo spl ovalo svoji funkci, musí uživatel v d t, na jaké aktivity bude prádlo používat. Aby takové funk ní prádlo odvád lo vlhkost od t la, musí dokonale p ilnout k t lu a nesmí být volné tak, jak je na to zvyklá v tšina lidí. Také je d ležité, aby zadní díl trik a rolák byl delší než p ední, je to p edevším z d vod ochrany zad p ed prostydnutím p i sezení i náro n jším pohybu.

Na trhu s funk ním prádlem najdeme široký sortiment od letních model až po zimní.

Letní modely se od zimních liší st ihem, ale také zp sobem a hustotou pletení p ízí z vláken s rozdílným pr ezem. Letní a zimní termoprádlo se dá i vhodn kombinovat. Funk nost této kombinace se snadno poruší tím, že mezi funk ní vrstvy vložíme nap íklad triko s dlouhým rukávem z bavlny, která vlhkost nasaje a nepustí dále. Funk ní prádlo se proto vyrábí z profilovaných um lých vláken, pop ípad v kombinaci s bavlnou.

Funk ní prádlo se však nemusí používat pouze na sportovní innosti. Je ho možno využít i na b žné nošení. Toto prádlo je velmi p íjemné a má i p íjemný omak. Ani co se týká designu není výroba termoprádla pozadu. Dámy si navíc mohou dop át již u v tšiny zna ek termoprádla st ih odpovídající tvar m jejich t la.

1 Vývoj spodního prádla

1.1 Od st edov ku po sou asnost

Spodní prádlo z stávalo po mnoha staletí v plenkách. Ú elné a pohodlné prádlo pat í k nejmladším vynález m v d jinách od vní kultury.

V období Starov ku spodní prádlo vlastn ješt neexistovalo. V Egypt jediným mužským od vem byla bederní rouška, nejjednodušší druh spodního prádlo a ženským od vem byla kalasiris zhotovená z jemných tkanin. V ecku a ím chitón, pozd ji tunika byla první košilí, ale i svrchním šatem v jednom. Pokud se oblékaly dv košile p es sebe, poté spodní z nich lze považovat za prádlo. e tí a ímští muži používali jakési spodní prádlo tzv. subligaculum (spodky), zhotovené bu z hrubšího režného nebo jemn jšího bílého plátna. Jedním z primitivních zp sob vytvo ení spodk byl kus látky provle ený mezi nohama a upevn ný v pase koženým emínkem. Jedinou sou ástí od vu žen, kterou bylo možno rafinovan formovat t lo, byl pás z m kké látky nebo z jemné k že, který si ženy obtá ely pod adry a sloužil tím jako první, velmi jednoduchá podprsenka. [1]

Teprve b hem St edov ku se setkáváme s košilí jako s od vem plnící funkci prádla.

Doba st hování národ byla prvním zlomovým obdobím, kdy muži za ínají nosit natahovací spodky, jenž se staly d ležitou sou ástí od vu, kterou nosili muži všech spole enských t íd pod normálním od vem. Existovaly spodky dlouhé a krátké, široké nebo úzké a nelišily se p íliš od kalhot. Ve 14. století bylo dokonce pánské spodní prádlo spíše svrchním od vem. [1]

V 17. a 18. století se košile stává luxusní a okázalou sou ástí mužského oble ení.

Ženy v tomto období objevují kouzlo spodni ek, korzet a živ tk , jež jsou stejn jako košile bohat zdobeny krajkami a stužkami. Posléze doba francouzské revoluce dovolila na krátký as odstranit složitou konstrukci prádla, všech podpor, vycpávek a výztuh. Pod lehký košilový od v umož uje použití prádla, které již nedeformuje hrudník a pas ženy. Pro evropské podnebí nebylo tak lehké oble ení vhodné a tak mnohá dívka nebo mladá žena zem ela na tzv. rychlé souchotiny, což byl vlastn zápal plic zp sobený prochladnutím na kost. Období tohoto lehkého prádla netrvalo dlouho a vyst ídaly jej op t velmi mohutné konstrukce spodního prádla se spodni kami, živ tky a korzety. [1] [2]

Až do 19. století ženy pod šaty i sukn mi nenosily v tšinou žádné spodní prádlo.

Spodní kalhotky se objevily poprvé v 16. století, kdy je za ala nosit Kate ina Medicejská.

Posléze se tento kousek prádla od roku 1730 natrvalo usadil v šatníku aristokratických žen.

I p esto však kalhotky do konce 18. století v Pa íži nosilo pouhých 3,5% vznešených dam a mén než 1% služebných. Ženy z ostatních spole enských vrstev za aly kalhotky nosit až v druhé polovin 19. století. Spodní kalhotky se také objevili s módou v období empíru na za átku 19. století. Byly to dv samostatné nohavice zna ných rozm r , dlouhé až ke kotník m, v pase spojené páskem, ušité z pevného plátna nebo flanelu a zdobené krajkou. [2]

A jak je to s podprsenkou? Podprsenku vymyslela v roce 1914 Ameri anka Mary Phelps Jacob, když se chystala na ples. Korzet jí vadil p i tanci a tak se svou služebnou vyrobila podprsenku sešitím dvou hedvábných šátk a opat ily stuhou, jíž se podprsenka zavazovala, nesla jméno Caresse Crosby. Po první sv tové válce korzety mizí z dámské módy, plát né prádlo je nahrazováno pohodln jšími materiály. Povále ná funkcionalistická móda zredukovala prádlo na minimum a po roce 1925 získává dnešní podobu. [2]

Standardní prádlo viktoriánské éry v letech 1837 až 1901 pro muže, ženy a d ti byl overal, který zakrýval t lo od záp stí až po kotníky. Prádlo dostalo název „union suite“.

P vodn se vyráb lo se standardní délkou po kotníky a s dlouhými rukávy, pozd ji se daly koupit verze po kolena, s nebo bez rukáv . [3]

Ve 30. letech 20. století prádlo v celku vyšlo z módy a nastoupily trenýrky a slipy.

Slipy se za aly vyráb t v roce 1930. Na konci 2. sv tové války se za ala používat technologie nesráženlivosti vláken. Do té doby si lidé museli kupovat prádlo v tší a po ítat s jeho sražením p i praní. Po válce v roce 1947 se p edstavil nylonový trikot, trenýrky na t lo a v roce 1950 první tri ko s nylonem vyztuženým líme kem. [3]

V 50. a 60. letech minulého století se za alo prádlo vyráb t z nových materiál jako um lé hedvábí, dacron, lycra, atd. [3]

V dnešní civilizované dob se díky velkému výb ru prádlo stává módní záležitostí.

Dnes m žeme koupit prádlo na sport, všední nošení, k milostným p íležitostem, formující postavu, h ejivé, humorné, atd.

1.2 Vznik funk ního prádla

Za átek vývoje funk ního prádla lze datovat p ibližn do 90. let minulého století.

Souvisí p edevším s rozvojem syntetických vláken a s pot ebami nejen sportovc , ale i b žných uživatel .

Funk ní prádlo nebo-li termoprádlo nám pomáhá v každém po así, ale i p i jakékoliv sportovní aktivit cítit se p íjemn a udržovat tak správné t lesné mikroklima. To znamená, že když naše k že je v suchu a teple, pop ípad pokud se nalézáme v p írod tak funk ní prádlo nás má ochránit p ed pronikáním vzduchu z vn jšího okolí a zajistit i dostate ný odvod vlhkosti od pokožky tak, aby nedošlo k navlhání od vu a následnému vyvolání nep íjemného pocitu chladu.

1.2.1 Funk ní spodní prádlo

Hlavním ukazatelem funk ního prádla je využívání moderní technologie, svoje hraje samoz ejm trochu i móda a reklamní image. Moderní technologie umožnily vyrobit r zn tvarovaná syntetická vlákna, jejichž p edností je, že tém neabsorbují vodu. P vodn to bylo spíše na p ekážku p i dotyku textilie ze syntetického vlákna s pokožkou lidského t la. Vlhkost vyprodukovaná pokožkou lidského t la z stávala pod nefunk ní syntetickou textilií, což znep íjem ovalo aktivní pohyb, nebo se vše hromadilo v bavln ném spodním prádle, které p i poklesu aktivity za alo studit a tepelná pohoda byla pry . Ani p írodní vlákna nelze úpln odstranit, nebo za ala m nit sv j vzhled i vlastnosti p edevším díky novým technologickým úpravám a za ala se úsp šn bránit nástupu syntetických vláken. [16]

Funk ním spodním prádlem se myslí takové spodní prádlo, které má schopnost dob e odvád t p ebyte nou vlhkost od pokožky t la, p edávat ji další vrstv oble ení, nebo odpa ovat tuto vlhkost pry , p ímo do okolního prost edí v n mž se nacházíme. Funk ní prádlo musí být t lu p íjemné, nealergické a u teplejších provedení má zlepšovat tepelnou izolaci. Vyrábí se r zné varianty pro sporty, práci i b žné nošení. Problémy s funk ností prádla mohou nastat v teple i p i vysoké vlhkosti vzduchu, kdy odpa ování je minimální a vlhké je pak všechno, v etn oble ení. [5]

1.2.1.1 Výhody funk ního prádla

Velkou výhodou prádla ze syntetických materiál je nasákavost a schopnost transportovat vlhkost. Nedocenitelnou vlastností a p edností syntetických materiál je i to, že p i zvlhnutí i namo ení prádla se nezvyšuje nijak výrazn jeho hmotnost a také rychle vysychají. Nejv tší p edností je skute nost, že funk ní prádlo nestudí a p i zm n t lesné aktivity se nestane studeným zábalem, který i v teplém dni dokáže za v tru vyvolat problém s tepelnou pohodou. [16]

Spodní prádlo a nejen funk ní se vyrábí p edevším z pletených materiál , které zajiš ují vysokou elasticitu výrobku. Velkou výhodou je proto spojení n kolika druh úpletu, vzniklá pletenina má pak možnosti dalšího využití s novými vlastnostmi.

Zkušenosti s funk ním prádlem jsou v dnešní dob p ekvapiv dobré a rozdíl m žeme zaznamenat v lepším tepelném komfortu p i vysoké nebo p i prom nlivé fyzické zát ži. Proto tato výhoda ukazuje na vhodnost používání moderních materiál .

1.2.1.2 Nevýhody funk ního prádla

Naopak nevýhodou je náchylnost pletenin ze syntetických matriál k mechanickému poškození, vytažení a porušení p ízí. Navíc mohou být problémy se suchými zipy, které se omylem k triku p ichytí. Ne zcela jednozna nou vlastností je trvanlivost, n které pleteniny rychle ztrácejí pružnost a prádlo vypadá po krátké dob obnošen .

1.2.2 Jak správn nosit funk ní prádlo – systém vrstev

Úkolem první vrstvy (Obr. 1) je rychlý odvod vlhkosti (potu) a p ebyte né tepelné energie od pokožky a udržovat tak t lo v suchu, tzn. zabránit ochlazování a p eh ívání organismu v d sledku fyzické aktivity a tím mu zabezpe it optimální tepelný komfort. První vrstva je ozna ována jako „druhá k že“. Musí být na t le p íjemná a nesmí vyvolávat alergické reakce. Pro správnou funkci spodního funk ního prádla je d ležité, aby neškrtilo, ani nebylo p íliš volné, ale p itom p iléhalo na t lo, protože takto p iléhavé prádlo umožní správný odvod vlhkosti. První vrstva je tedy v p ímém kontaktu s k ží a vyrábí se

z neabsorbujících syntetických, ale i p írodních vláken, které izolují a zárove umož ují odvod (transport) vlhkosti od povrchu t la. Pokud zvolíme na tuto první vrstvu oby ejné bavln né tílko, po propocení nás studí a lepí se na t lo, což je velmi nep íjemné (Obr. 2).

Takovýto efekt by se správn zvolenou první funk ní vrstvou nem l nikdy nastat. [4] [11]

První transportní vrstva se ozna uje jako termoprádlo a m žeme se setkat se zna kami nap . Moira, Climatex, Coolmax atd.

Funk ní prádlo se nevyrábí pouze z jednoho druhu pletenin, ale jsou r zné duhy a to z hlediska jejich struktury (vazby) a následn použitého materiálu, které odpovídají ro ním obdobím, jejich podmínkám a tím zabezpe ují správnou funkci prádla (Obr. 3).

Vrstva druhá – funk ní prádlo – „izola ní vrstva“

Druhá vrstva má tepeln izola ní vlastnosti. I tato vrstva podporuje další odvod vlhkosti, avšak mezi její hlavní funkci pat í schopnost udržovat stálou t lesnou teplotu.

Izola ní vrstva (Obr. 4) m že být vyrobena z nejr zn jších druh izola ních vláken a textilií z nich. Nej ast ji se používají syntetická vlákna, která neabsorbují vlhkost a uchovávají si tak dobré izola ní vlastnosti. Syntetická vlákna mají oproti p írodním vlákn m v tší schopnost transportu vlhkosti p edevším díky menší absorpci vody a tím je umožn no rychlejší vysychání od vu. Do této kategorie vrstev pat í veškeré fleecové oble ení rozdílných gramáží a povrchových úprav, tj. bundy, mikiny, kalhoty a dále oble ení z fleecových v truodolných materiál . [4] [11]

Obr. 3 Druhy pletenin [11]

Obr. 2 Špatn zvolená transportní vrstva [4]

Obr. 1 Transportní vrstva [4]

Vrstva t etí – funk ní prádlo – „ochranná vrstva“

T etí vrstva chrání lov ka p ed nep ízní po así a jejím úkolem je zabránit prochladnutí organismu. Další vlastností t etí vrstvy je schopnost odvád t vlhkost od t la stejn jako je tomu u všech spodních vrstev a dále nás chránit p ed promoknutím. Pro to, aby bylo dosaženo nepromokavé vlastnosti se používají dv technologie. Jednou je technologie zát ru, p i níž je svrchní látka zespodu potažena materiálem, který brání proniknutí vody z vn jšího prost edí a p itom je prodyšná. Druhá technologie je ozna ována jako laminát nebo-li membrána. Touto technologií dojde ke vzniku nepromokavé vrstvy, kdy svrchní látka je spojena laminováním se speciální membránou, která zajistí požadovanou nepromokavost.

Ochranná vrstva (Obr. 5) nebo-li svrchní vrstva oble ení hraje klí ovou roli v zabezpe ení našeho pohodlí p edevším svojí funkcí ochrany p ed okolním po asím a sou asn musí zachovávat vlastnosti spodních vrstev. Nepohodlí i nep íjemný pocit v d sledku mokrého oble ení je zp soben zvýšenou ztrátou t lesného tepla. Aby se zabránilo vyššímu p estupu tepla, musí svrchní vrstva uchovat v suchu izola ní vrstvy. Ochranná vrstva má být nepromokavá, aby se zabránilo p ístupu vody z vn jšího prost edí a zárove musí být propustná pro vlhkost pod od vem, aby se zamezilo akumulování vlhkosti uvnit v izola ních vrstvách. Svrchní vrstva musí též poskytovat dostate nou ochranu proti pronikání vzduchu z vn jšího prost edí a zabra ovat tak úbytku t lesného tepla v d sledku proud ní vzduchu.

Tato vlastnost bývá ozna ována jako „Windstopper“ nebo „NoWind“. [4] [11]

V souvislosti s poslední ochrannou vrstvou se setkáváme s pojmem membrána, jedná se p evážn nap . o Goretex, Sympatex atd.

Obr. 5 Ochranná vrstva [4]

Obr. 4 Izola ní vrstva [4]

Velmi d ležité je tedy volit správné vrstvy, protože p i zvolení jen jediné „nefunk ní“

vrstvy m že dojít k následnému zni ení funk nosti všech ostatních vrstev.

Kombinovaná vrstva

Stále ast ji se v poslední dob setkáme s tzv. kombinovanou vrstvou. Tato kombinovaná vrstva spojuje vlastnosti izola ní a ochranné vrstvy, bývá odolná v i v tru, nepromokavá a dob e prodyšná. V mén náro n jších klimatických podmínkách tak m žeme snížit po et vrstev pouze na dv . Setkat se m žeme s materiály nap . Windstopper, No-wind, Polartec Power Stretch, SoftShell atd. [11]

1.2.3 Ošet ení funk ního prádla

Pro zachování funk nosti daného funk ního prádla hraje zásadní roli jeho správné ošet ování. Proto se vždy doporu uje postupovat podle údaj , které výrobce uvádí na etiket .

V tšinu výrobk se doporu uje prát v pra ce p i teplot nejvýše do 40°C a pracím programu na jemné prádlo. Ideální je používat speciální prací prost edky p ímo ur ené k praní funk ního prádla. Výrobci nedoporu ují používat aviváž, protože avivážní prost edky narušují vodoodpudivou úpravu textilie a snižují kapilární výkon vlákna. Prádlo z funk ních materiál rychle vysychá a zpravidla není nutné ho žehlit. Po n kolikerém vyprání lze snadn ji obnovit vodoodpudivost materiálu použitím doporu eného impregna ního prost edku.

2 Od vní komfort

Komfort je klí ovým prvkem, který se týká sportovní módy a tím tedy i funk ního prádla jak pro ženy i muže. Komfort je stav organismu, kdy jsou fyziologické funkce organismu v optimu, okolí v etn od vu nevytvá í žádné nep íjemné vjemy vnímané našimi smysly krom chuti. [6]

2.1 Složky od vního komfortu

Od vní komfort má tyto dv složky – psychologický a funk ní komfort. Funk ní komfort v sob zahrnuje senzorický a fyziologický komfort.

Od vní komfort je brán jako pocit pohody, kdy nep evládá pocit chladu ani tepla a my v takovém stavu m žeme setrvat a pracovat. V opa ném p ípad , p i diskomfortu mohou nastat pocity chladu i tepla. [6]

2.1.1 Psychologický komfort

Psychologický komfort závisí p edevším na sociální a kulturní úrovni jedince a zárove vyjad uje jeho individualitu.

Fyziologický komfort lze rozd lit podle r zných hledisek, pat í sem klimatická hlediska (typické denní oble ení by m lo v první ad respektovat tepeln -klimatické podmínky, které jsou podmín ny geograficky); ekonomická hlediska (zahrnují výrobní prost edky, úrove technologie, politický systém, p írodní podmínky obživy); historická hlediska (jsou to p edevším tradice v životním stylu a mód ); kulturní hlediska (zvyky, tradice, náboženství, ob ady); sociální hlediska (v k, vzd lání, sociální t ída, postavení v sociální t íd ); skupinová a individuální hlediska (pat í do oboru od vního návrhá ství, zahrnují módní vlivy, trendy, styl). [6] [37]

asto se také m že stát, že požadavek kladený na od v z pohledu psychologického m že p evažovat nad komfortem funk ním, aniž bychom si toho byli v domi. Je to zp sobeno celou adou aspekt . Psychologickou složku komfortu lze posuzovat pouze subjektivn . Naopak fyziologickou složku komfortu m žeme hodnotit jak subjektivn tak i objektivn .

2.1.2 Funk ní komfort 2.1.2.1 Senzorický komfort

Senzorický komfort zahrnuje vjemy a pocity lov ka p i p ímém styku pokožky s první vrstvou od vu, je tvo en mechanickým a tepelným kontaktem mezi lidskou k ží a textilií. Pocity vznikající p i styku pokožky a textilie mohou být p íjemné i nep íjemné.

Mezi p íjemné pocity pat í pocit m kkosti, splývavosti a naopak mezi nep íjemné pat í pocity vlhkosti, drážd ní pokožky zp sobené mechanickým kontaktem textilie s pokožkou.

Senzorický komfort je dán i tepelnými vlastnostmi, vyvolávající pocity tepla a chladu.[37] [6]

Senzorický komfort lze též rozd lit na komfort nošení a omak. Komfort nošení zahrnuje povrchovou strukturu textilií, schopnost textilie absorbovat a transportovat vlhkost.

Omak hodnotíme v tšinou subjektivn prost ednictvím dlan , prst a je charakterizován hladkostí, tuhostí, objemností a tepeln -kontaktním vjemem. Pro objektivní charakteristiku omaku se používají speciální m ící p ístroje, nap . pomocí systému KES. [6]

2.1.2.2 Fyziologický komfort

Stav fyziologického komfortu znamená stav klidu, pocit pohody, pohodlí, stav, kdy organismus lidského t la je v optimu. S fyziologickým komfortem velmi úzce souvisí od vní mikroklima.

Rozhodující pro tepelný stav lov ka je jeho tepelná bilance, tj. vztah mezi množstvím tepla jim produkovaného a množstvím tepla odvád ného z organismu do okolního prost edí.

Pro lidský organismus je za ideální stav považován stav „bazálního metabolismu“, který nastává tehdy, je-li organismus zdravý, hladový, neoble ený, nevykonává žádnou innost, setrvává v naprosté ne innosti, ve vodorovné poloze a nachází se v klimatizovaných podmínkách (T 20 C a 65⁰₀). Za t chto podmínek probíhá minimální látková vým na d ležitá pro udržení funkce t lesných orgán . Avšak lidský jedinec je ve stále aktivním stavu, proto nelze tohoto idealizovaného stavu dosáhnout. Organismus produkuje v tší množství tepla a ani podmínky okolního prost edí neodpovídají ideálním podmínkám. [37]

2.1.2.2.1 Termoregulace

Udržení teploty je záležitostí termoregulace organismu. Termoregulace je proces, který slu uje fyziologické pochody, které jsou ízené centrálním nervovým systémem a udržuje t lesnou teplotu na optimální hodnot , p i které probíhají metabolické p em ny.

Termoregulací tedy rozumíme schopnost organismu udržovat stálou t lesnou teplotu, i když produkce tepla, jeho p íjem a výdej neustále kolísají. [6]

lov k si termoregula ními mechanismy udržuje stálou t lesnou teplotu, která kolísá v rozmezí 4 C okolo hodnoty 36 – 37 C. Teplota lidského t la je závislá na tvorb tepla a na faktorech okolního prost edí (teplota, vlhkost, proud ní vzduchu a tepelné zá ení). [6]

Existuje termoregulace dvojího druhu:

chemická,

fyzikální. [6]

Rovnice tepelné bilance

Q Q

Q Q Q Q Q Q Q

Q

Kde: Q_to – množství tepla produkované organismem [J.s^-1]

Qtz – množství tepla p ijaté z okolí (nap . slune ní zá ení) [J.s^-1] Qs – ztráty tepla sáláním [J.s^-1]

Q p – ztráty tepla proud ním [J.s^-1] Q v – ztráty tepla vedením [J.s^-1]

Q d – ztráty tepla v d sledku odpa ování vlhkosti z horních cest dýchacích [J.s^-1] Q o – ztráty tepla v d sledku odpa ování vlhkosti z povrchu pokožky [J.s^-1] Q – ztráty tepla odpa ováním potu [J.sop ^-1]

Q – ztráty tepla na oh ev vydechovaného vzduchu [J.sov ^-1]

Q – zm na tepelného stavu organismu proti stavu tepelné pohody [J.s^-1]

[9]

Rovnice definuje celkový tepelný výkon organismu, tedy množství tepla, p edaného ur itou plochou za jednotku asu, jako sou et díl ích tepelných výkon . Všechny složky rovnice tepelné rovnováhy jsou uvedeny za jednotkový as t [s], tzn. J.s^-1 = W. [37]

2.1.2.2.1.1 P enos tepla mezi lov kem a okolím

Ztráta tepla vedením (kondukcí) spo ívá ve vyrovnávání teplot teplejší látky s látkou chladn jší, respektive s okolím. K tomuto d ji dochází v p ípad , že od v t sn doléhá na pokožku a teplo je tak odnímáno kontaktním zp sobem (Obr. 6). Rychlost ztráty tepla závisí na teplot okolí, tlouš ce textilní vrstvy, množství vzduchu v textilii a vn jším pohybu vzduchu. Ztráta tepla vedením ur uje množství tepla Q [J.s_v ^-1], které projde st nou o ploše S za dobu t. [37]

1 – pokožka 2 – textilní vrstva

Ztráta tepla proud ním

Proud ní nebo-li konvekce p edstavuje proces p enosu tepla mezi lov kem a okolím.

Mezi pokožkou a první od vní vrstvou se nachází vzduchová mezivrstva tzv. mikroklima, ve které dochází k áste nému proud ní a poklesu teploty díky pohybu organismu v prost edí (Obr. 7). Množství tepla proud ním Q [J.s_p ^-1] závisí na tlouš ce vrstvy, rychlosti proud ní vzduchu a pohybu organismu. Za v trných podmínek tepelné ztráty nar stají. [37]

1 – pokožka

2 – mikroklima - M 3 – textilní vrstva

Ztráta tepla sáláním

Sálání (p enos tepla zá ením, radiací) p edstavuje elektromagnetické vln ní, které se ší í prostorem. P i sálání je teplo p edáváno z pokožky (která není chrán na od vem) do okolí a naopak je pokožkou p ijímáno prost ednictvím infra erveného zá ení, které vydávají

Obr. 6 Ztráta tepla vedením [37]

Obr. 7 Ztráta tepla proud ním [37]

všechna t lesa (slune ní zá ení). Množství tepla sáláním Q [J.s_s ^-1] závisí na zevní teplot , ploše odhalení lidského t la a koeficientu sálání. [37]

Ztráta tepla odpa ováním

Tepelné ztráty odpa ováním (pocením, evaporací) (Obr. 8) p evládají v podmínkách p eh átí organismu a závisí na sorp ních a transportních vlastnostech všech vrstev textilií a proto tento zp sob odvodu tepla je nejvyšší u neoble eného organismu. Množství tepla odpa ováním Q [J.s_op ^-1] závisí na m rném výparném skupenském teple a na rozdíl parciálních tlak vodních par, dále na teplot , proud ní a vlhkosti. [37]

1 – pokožka 2 – mikroklima 3 – textilní vrstva

Ztráta tepla dýcháním (respirací)

Ztráta tepla respirací je realizováno dýchacími cestami a jeho množství je dáno rozdílem množství vodních par vdechovaných a vydechovaných Q_D. Dýchání zp sobuje tepelné ztráty oh íváním vdechovaného vzduchu na 37 C. Množství tepla dýcháním

QD[J.s^-1] závisí na zevní teplot , ploše a koeficientu sálání. [37]

2.1.2.2.1.2 Odvod vlhkosti z povrchu lidského t la

Lidský organismus p i procesu termoregulace produkuje vodu ve form potu.

Ochlazovací efekt vznikne pouze p i odpa ování potu, což je d ležitý faktor termoregulace organismu. P edpokladem je, aby okolní prost edí bylo schopno toto množství vodní páry p ijmout, tj. aby rozdíl parciálních tlak , ur ujících rychlost odvodu vlhkosti, byl co nejvyšší (Obr. 9). [6]

Obr. 8 Ztráty tepla odpa ováním [37]

Vlhkost z k že je odvád na n kolika zp soby:

kapilární odvod potu, migrace potu,

difúzní prostup vlhkosti, sorp ní proces. [37]

1 – pokožka

2 – vn jší vzduchová vrstva

O

K P

P P

PK - parciální tlak u pokožky PK - parciální tlak okolí

Kapilární odvod potu

P i kapilárním odvodu kapalný pot ulpívající na pokožce je v kontaktu s první textilní vrstvou (Obr. 10) a jejími kapilárními cestami vzlíná do její plochy všemi sm ry nebo je stejným principem transportován do dalších vrstev. Pro dosažení intenzivního odvodu vlhkosti je d ležité, aby adheze (p ilnavost) mezi kapalinou a vláknem byla dostate né malá.

Bavln ná nebo viskózová vlákna jsou p íkladem, kde adhezní síly jsou v tší než síly kapilární. Intenzita p estupu vlhkosti je dána spádem parciálních tlak P. Kapilární odvod je závislý na smá ecí schopnosti vláken, na povrchovém nap tí vláken a potu. U sm sových textilií rozhoduje zejména podíl hybrofilních a hydrofobních vláken. Syntetická vlákna jsou lépe smá itelná než p írodní vlákna. [37]

1 – pokožka 2 – textilní vrstva 3 – kapalný pot Obr. 9 Rozdíl parciálních tlak [37]

Obr. 10 Kapilární odvod potu [37]

Migrace potu

Migrace potu na povrchu textilních vláken probíhá n kolika zp soby. Od vní vrstva se nachází na teplotním spádu mezi teplotou t la (mezi mikroklimatem a teplotou okolí), proto za t chto podmínek m že dojít ke kondenzaci vlhkosti na povrchu vláken. Tato voda je odvedena do kapilár nebo migruje na povrchu vláken. Nastává u vláken, která nemají schopnost nasákavosti, nep ijímají vodu do své struktury. [37]

Difúzní odvod

Difúze vlhkosti z povrchu k že p es textilii je realizován prost ednictvím pór , které se svou velikostí a pr ezem (k ivolakostí) ú astní na kapilárním odvodu (Obr. 11). Vlhkost prostupuje textilií sm rem nižšího parciálního tlaku vodní páry. Od v m že být složen z n kolika vrstev, kdy tyto jednotlivé vrstvy nemají stejný difúzní odpor a dochází ke zbrž ování tohoto prostupu. Difúzní odvod vlhkosti je závislý na použité vlákenné surovin (dochází ke zm n geometrie následkem bobtnání vláken). [37]

1 – pokožka 2 – mikroklima 3 – textilní vrstva

O

K

P

P

Sorp ní proces

P i procesu sorpce se nejprve p edpokládá vnik vlhkosti i kapalného potu do neuspo ádaných mezimolekulárních oblastí ve struktu e vlákna a následné navázání na hydrofilní skupiny v molekulové struktu e. Proti p edešlým t em zp sob m je tento proces nejpomalejší a je nutné, aby textilie byla aspo áste n vyrobena ze sorp ních vláken. [37]

Obr. 11 Difúzní odvod [37]

Shrhutí

Všechny ty i uvedené zp soby odvodu vlhkosti se uskute ují sou asn . Kapilární zp sob odvodu vlhkosti odvádí pot jako kapalinu; zp sob migra ní, difúzní a sorp ní odvádí pot jako kapalinu, tak i vodní páru. Hromad ní vlhkosti v mikroklimatu zp sobuje pocit diskomfortu. Nejrychlejší z t chto zp sob je kapilární odvod a nejpomalejší je sorp ní odvod. [37]

kapilární odvod > migra ní odvod > difúzní odvod > sorp ní odvod

Na optimální odvod vlhkosti má vliv struktura jednotlivých textilních vrstev. Vrstvy, které naléhají p ímo na pokožku musí odvád t nejv tší objem vlhkosti než vrstvy vn jší. P i rychlém odvodu vlhkosti dochází k nadm rnému ochlazování povrchu t la, proto je optimální kombinace difúzního a sorp ního odvodu vlhkosti. Sorp ní odvod vlhkosti p sobí jako tlumící mechanismus. Uvedené zp soby odvodu vlhkosti z organismu jsou sou ástí termoregulace organismu. Sorp ní odvod vlhkosti pracuje nejvíce v úzké oblasti optima, kapilární a difúzní p i vyšších produkcích potu. Po sorp n nasycených vláknech nastupuje difúze a kapilární odvod. [37]

2.1.2.2.2 Mikroklima

Mikroklima je tenká vrstva vzduchu nacházející mezi pokožkou a od vní vrstvou, pop ípad mezi dv ma od vními vrstvami, její tlouš ka je závislá na konstrukci dané od vní vrstvy. Ovšem v p ípad vysoce funk ního prádla je nutné, aby tlouš ka mikroklimatu byla co nejmenší a to z d vodu správné transportní vlastnosti použité textilie. Mikroklima je sou ástí od vního klimatu (Obr. 12) a je ur en

fyzikálními faktory - teplotou, relativní vlhkostí, rychlostí proud ní vzduchu a obsahu oxidu uhli itého pod od vem. Tyto faktory jsou navzájem závislé a zm na jednoho z nich má za následek i zm nu ostatních. [37]

Obr. 12 Od vní klima [9]

2.1.2.2.2.1 Faktory ovliv ující mikroklima

Teplota vzduchu vypovídá mnohé o tepelné zát ži, subjektivním pocitu tepelné pohody jedince. Tepelnou pohodu lze charakterizovat jako stav rovnováhy pro lidský organismus a je jedním z faktor zajiš ujících optimální prost edí. Optimální úrove teploty vzduchu pod od vem je dána fyzickou aktivitou jedince, jedná se o teplotu mezi povrchem t la a první vrstvou od vu. Pokud jedinec setrvává ve stavu klidu je teplota vzduchu pod od vem v rozmezí 30 - 32 C, naopak u jedince jenž vykonává t žkou fyzickou práci se tato teplota pohybuje okolo 15 C. [37]

Vlhkost vzduchu pod od vem

Vlhkost vzduchu vnit ního prost edí závisí na venkovní vlhkosti. Velmi d ležitou podmínkou tepelné pohody je relativní vlhkost vzduchu pod od vem, doporu ené hodnoty jsou v rozmezí 30 – 60 %. Vlhkost vzduchu pod od vem ovliv uje schopnost od vu odvád t pot z povrchu t la do okolního prost edí. Hygienickým požadavk m vyhovuje více ten druh od vu, v jehož prostoru pod od vem je rychlost nar stání vlhkosti vzduchu nižší. Pokud je vlhkost vzduchu pod od vem vyšší, zp sobí to jak v teplém i chladném prost edí navlhnutí od vu a tím dojde ke zhoršení tepeln -izola ní funkce od vu. [37]

Obsah oxidu uhli itého pod od vem

Vzduchový prostor mezi t lem a od vem je neustále prosycován produkty látkové vým ny, mezi který pat í p edevším oxid uhli itý, vznikající k ží p i dýchání. Obsah oxidu uhli itého v prostoru mikroklimatu je ukazatelem stupn jeho zamo ení produkty kožního dýchání a v trání. V tráním se tyto zplodiny odstra ují a intenzita v trání je závislá na prodyšnosti od vu a jeho konstruk ním ešení. Pod vícevrstvým od vem, který má nižší prodyšnost, je obsah oxidu uhli itého v tší než pod od vem jednovrstevným. [37]

Rychlost proud ní vzduchu

Tepelná pohoda je ovlivn na rychlostí proud ní vzduchu. Jelikož lov k vnímá každé proud ní vzduchu, tento vjem m že být jedním ze zdroj diskomfortu (nepohody). Vyšší rychlost proud ní vzduchu zlepšuje tepelnou pohodu p i vyšších teplotách. Pokud se však povrch t la vlivem proudícího vzduchu nadm rn ochlazuje rychlým odpa ováním potu, dochází k prochladnutí organismu a pocit chladu se zv tšuje.

Pocitovou teplotu t la v závislosti na rychlosti v tru na t lo p sobícího nazýváme Windchill efekt a tato závislost vnímání tepla na rychlosti v tru je znázorn n v Tabulka 1.

Tabulka 1 Závislost vnímání tepla (chladu) na rychlosti v tru [11]

3 Textilní materiály na výrobu funk ního prádla

Funk ní prádlo se vyrábí nejen ze syntetických vláken, ale i ze sm sových materiál v r zném procentuálním zastoupení, ímž vznikne textilie se svými charakteristickými vlastnostmi. Nejpoužívan jší materiály pro výrobu funk ního spodního prádla jsou nej ast ji polypropylenová (PP) nebo polyesterová (PL) vlákna, která mohou být sp edena i s p írodním vláknem, bavlnou, vlnou, hedvábím, nebo jiným syntetickým vláknem, pro zlepšení svých vlastností. [5]

Obecn se syntetická vlákna vyrábí v r zných jemnostech a v r zných profilech.

Nej ast jší profily jsou kruhová i oválná, dále se pak používají trojúhelníková (trilobal), ty lalo natá (nap . CoolMax®), nebo p tilalo né (nap . Moira® TG900). Povrch tvarovaných vláken se zv tšuje hlavn proto, aby byla co nejlepší vzlínavost vlhkosti od pokožky. [5]

N kdy se do vlákenného materiálu p idávají antibakteriální látky, ob as i s v n mi tak, aby se zpomalil nebo zastavil r st mikrob a plísní v textilii. Takto upravená vlákna jsou netvarovaná, kruhová a p idaná antibakteriální látka by v nich m la vydržet po celou dobu životnosti prádla v dostate né koncentraci. Tato vlákna se do p íze p idávají ve v tšin p ípad asi ve 30 %-ním zastoupení. [5]

3.1 Polypropylenová vlákna

Polypropylenová vlákna (PP) jsou inertní v i bakteriím, plísním, jsou dob e snášenlivá s lidskou pokožkou, nevyvolávají alergické reakce. Z textilních vláken má polypropylén nejnižší nasákavost (desetkrát menší nasákavost než polyester), velmi nízkou tepelnou vodivost a nízkou m rnou hmotnost. Je nejleh í, nejpevn jší a nejpružn jší ze syntetických vláken. Nevýhodou je jejich nízká odolnost v i vysokým teplotám, lze je prát na 40 až 60 °C. Polypropylen si udržuje mírn záporný elektrický náboj, což je pro lidský organizmus p íznivé. Vlákna se nedají povrchov barvit. Protože na vláknech se neváže ne istota, lze výrobky z istého PP snadno prát, mnohdy jen ve studené vod a dokonce bez pracích prost edk . Barvu vlákno získá jen obarvením základní suroviny p i její výrob a to pouze v omezeném sortimentu barev. [5]

3.1.1 Moira® TG900

Moira® TG900 je modifikací polypropylenového vlákna. Je lehké, pevné, p íjemné na dotek, nenasákavé, dob e odvádí vodu, v lét chladí a v zim h eje, má nízkou hmotnost, dob e se udržuje, lze ji prát i ve studené vod . Tajemství vlákna spo ívá p edevším ve tvaru jeho pr ezu, které se podobá p tilalo naté hv zd (Obr. 13). [17]

P i sportu, nebo jiné aktivit , vzniklý pot (vlhkost) klouže po povrchu vlákna a odpa uje se rychleji od pokožky, takže i p i maximálním výkonu z stává prádlo suché a nestudí. Tento proces je znázorn n na následujícím obrázku (Obr. 14).

1. Mezi laloky z stává velké množství vzduchu p sobící jako izola ní vrstva.

2. Ve vnit ním zak ivení lalok jsou vodní ástice transportovány výrazn rychleji než na rovném povrchu.

3. Dvakrát v tší povrch než u kruhového profilu umož uje dvakrát rychlejší odpa ení vlhkosti z povrchu vlákna.

4. Vlákno se dotýká pokožky pouze laloky, proto je vždy na omak suché. [23]

Obr. 13 Moira® TG900 [17]

Obr. 14 Vlákno Moira (odvod vlhkosti) [23]

3.2 Polyesterová vlákna

Polyesterová vlákna (PL) jsou nej ast ji používaným syntetickým vláknem hlavn vzhledem ke snadnému zpracování. Navlhavost je také pom rn nízká, horší je to už s tepelnou vodivostí a jejich m rná hmotnost je 2krát vyšší než hmotnost polypropylenových vláken. Vlákna jsou dostate n pevná a odolná i v i vyšším teplotám než polypropylenová vlákna, lze je dokonce i opatrn p ežehlit. Polyester má dosti silný kladný elektrický náboj, který m že p ivodit náchylným jedinc m kožní alergie. Vlákna se dají povrchov barvit.

Praní je trochu náro n jší na teplou vodu i prací prost edky, špína se ale odstra uje pom rn snadno a dob e. [5]

3.2.1 CoolMax®

CoolMax® (Obr. 15) je „hi-tech“ vlákno certifikované firmou DuPont®. Je složen z polyesterového vlákna Dacron® se zv tšenou vn jší plochou. ty lalo natý pr ez vlákna svými fyzikálními vlastnostmi podporuje lidskou fyziologii - vytvá í transportní systém, který velmi rychle odvádí vlhkost sm rem od pokožky do dalších vrstev. Materiál tak vysychá mnohem rychleji než jiné látky a napomáhá tak udržovat termoregulaci t la p i zvýšené fyzické námaze. Materiál CoolMax® si dlouhodob udržuje prvenství mezi materiály, které udržují lov ka v pohodlí, teple a suchu i p i nejv tším horku a napomáhá tak ke zvyšování výkonnosti p i sportu. [14]

P i testech na odvod potu byly výrobky z CoolMaxu b hem 30 minut suché, zatímco výrobky z bavlny obsahovaly ješt více než 50 % vlhkosti. Vzhledem ke své vynikající prodyšnosti je CoolMax vhodný na tri ka, dresy, kalhoty, kombinézy, ponožky, spodní prádlo, plavky atd. [15]

Výhody výrobk z vlákna CoolMax:

– rychlý p enos potu od povrchu t la, – zvýšená prodyšnost a tím vyšší komfort, – nízká nasáklivost od vu,

– výrobky z vláken CoolMax jsou extra m kké a p íjemné p i nošení, – výrobky jsou po vyprání velmi rychle suché,

– vlákna CoolMax jsou odolné proti plísním a pach m. [15]

Také jsou na trhu k dostání r zné typy CoolMaxu, nap .: CoolMax® Fresh FX^TM, který obsahuje prvek st íbra p sobící jako antimikrobiální látka. Tento prvek aktivn zabra uje tvorb pachu v látce a spo ívá v pomalém uvol ování iont st íbra prost ednictvím iontové vým ny. Aktivní složka je implementována p ímo do vlákna.Dá se tedy p edpokládat, že ú inky aktivní složky se zachovají po celou dobu životnost oble ení. [14]

Dalším typem je CoolMax® EXTREME LITE. Je to šestilalo naté vlákno CoolMax®

Lite. Toto vlákno je charakteristické jedine nou jemností, zvýšenou absorp ní inností a tím pádem zvýšením tepelného komfortu. Pro zvýšený pocit pohodlí a komfortu je použita p ím s Lycry. CoolMax® Extrém Lite je ur en zejména pro jarní a letní od vy. [14]

3.3 Bavlna

Bavlna je klasický p írodní materiál s dobrou absorbcí vlhkosti. Výrobky z bavln ných vláken jsou p íjemné k pokožce. Hlavní nevýhoda bavlny je v tom, že na sebe váže vlhkost, kterou absorbuje, proto velmi pomalu vysychá a tím je nebezpe í prochladnutí organismu.

Výrobky se vyrábí ze 100% bavlny, ale ast ji se používá ve sm si se syntetickými vlákny, která dokáží vlhkost odvád t. [12]

3.4 Vlna

Vlna je p írodní materiál s vysokou h ejivostí a p íjemná na dotek. Výrobky z vln ných vláken si ponechávají výborné izola ní vlastnosti i p es to, že mají vysokou schopnost p ijímat vlhkost. Jeho nevýhodou je nízká pevnost a odolnost v i od ru, má tendenci k plstnat ní. Vlna se používá v kombinaci dvouvrstvého úpletu. Kde u t la je vrstva ze syntetických vláken a na ni navazuje vrstvi ka vlny. Syntetická vlákna odvádí vlhkost od t la a tenká vrstva vlny ji absorbuje a postupn odpa uje. Nevýhodou vlny jsou vyšší nároky na praní a údržbu. Nej ast ji se vln ná vlákna používají ve sm si s PL vláknem. [12]

Obr. 15 CoolMax [15]

Mezi nej ast ji používaný druh vlny pat í australská Merino vlna „MERINO WOOL“, protože má výborné funk ní vlastnosti. Merino vlna odvádí p ebyte né teplo b hem t lesné aktivity, zachycuje a udržuje teplo, když je venku chladn ji, takže vás udrží v teple a naopak p íjemn chladí, když je venku horko. Je jemn jší než jiné druhy vlny, na dotek je p íjemná a má schopnost absorbovat vlhkost bez pocitu vlhkosti na pokožce. Na rozdíl od syntetických vláken je p irozen antistatická, což zabra uje nep íjemnému pocitu p ilepení. [13]

Na následujícím obrázku (Obr. 16) je zobrazeno porovnání následujících materiál : zleva – tradi ní vlna

uprost ed – Marino vlna

zprava – syntetické vlákno (PL vlákno)

3.5 Výrobci funk ního prádla

Množství zna ek na trhu funk ního spodního prádla vzr stá velikou rychlost, která je úm rná osvojování a rozši ování znalosti technologie. Dnes se evidují desítky firem s nabídkou spodního prádla.

Moira®

Firma MOIRA vyrábí celou adu výrobk vhodných jak pro první základní vrstvu (UL, Mono, Duo, Mikro, Plyš, Lama i Trio) ur enou p ímo na t lo, tak vhodnou i pro druhou vrstvu (Duo, Trio, Lama i Plyš). N které výrobky Mono, Duo, Trio jsou upraveny tzv.

sanitizací. Jedná se o atibakteriální antibiotikum. Tyto výrobky Moira používají p tilalo né vlákno TG900 a pat í proto mezi tzv. Moiru 2. generace. N které výrobky jsou dvouvrstvé, nap . výrobek s ozna ením Plyš má z vn jší strany bavlnu, Lama pak obsahuje p ízi Moira sp edenou s istou vlnou, pro dosažení co nejlepších izola ních vlastností. [17]

Obr. 16 Porovnání materiál [14]

BOBO sport 2F

Firma BoBo je eská firma, která byla založena v roce 1991. Firma vyrábí pod zna kou 2F funk ní prádlo a zárove vrchní od vy. Výrobky v této ad 2F jsou Mikro, ur ené jako základní, první vrstva, lze je nosit v teple i jen jako triko. Výrobek s ozna ením Hair je úplet z PP hedvábí s PP st iží, do mraz vhodné i jako druhá vrstva. Pro druhou i t etí vrstvu prádla je vhodné použít úplet z PP hedvábí s ozna ením výrobku Plyš Arktik, který zadržuje velké množství vzduchu. [24]

Suzan

Vyrábí celý základní sortiment z hladkých vláken. Lehké prádlo se 100% PP je Suprex a také v kombinaci se 40% vlny, známé jako vlna-plyš. Siln jší pletenina je pouze 100% PP Supril, která má na spodní stran vy esaná vlákna, vlas, takže je v chladu teplejší vrstvou u t la. [25]

Klimatex

Funk ní prádlo Klimatex® jako první dalo sv tu pojem „stále suchá pokožka“ a využívá specifických vlastností polypropylenového vlákna. Funk ní prádlo Klimatex® je vhodný pro alergiky a do r zných oblastí zdravotnictví. Funk ní prádlo Klimatex je na trhu již od roku 1976. Funk ní prádlo Klimatex® se vyrábí ve dvou základních typech a skupinách. První jako jednosložkovou pleteninu ze 100% polypropylenu. Druhou skupinu tvo í dvouvrstvé tzv.

integrované pleteniny. Vyrábí ady UV-ELITE jako nejleh í s PP, E-LITE je základní ada.

Pro použití v chladu, zejména ve druhé vrstv firma nabízí TERMO-LITE jako nejteplejší ze svých výrobk . [26]

CRAFT

Švédská firma CRAFT se snaží vytvo it lidskému organismu maximáln p íznivé prost edí pro sportovní výkon i aktivní rekreaci. CRAFT byl prvním iniciátorem celého systému oblékání ve t ech na sebe navazujících vrstvách, které chrání organismus p ed nep ízní po así i v náro ných klimatických podmínkách. Funk ní prádlo CRAFT se vyrábí z polyesterových vláken Dacron a CooMax Extreme Hexachannel firmy Dupot. [27]

Devold

Norská spole nost Devold je specializovaná na výrobky z vlny a má se zpracováním vlny více jak 150-tiletou zkušenost. Devold umí zpracovávat vlnu tak, aby si zachovala všechny svoje p írodní vlastnosti a p itom byla velice jemná a p íjemná na t lo. Ve spojení s klasickým materiálem, jako jsou hedvábí, polyamid a s novými materiály Outlast®, Thermolite® od DuPointu, Aquaduct® aj., je spodní prádlo vysoce funk ní a komfortní. [28]

Odlo

Švýcarská firma ODLO je špi ková zna ka termoprádla z polyesterových vláken. Odlo light a cool je spodní prádlo, které je v p ímém kontaktu s povrchem t la. Odvádí t lesnou vlhkost a udržuje t lo i v extrémních podmínkách v optimální teplot . Je vhodné pod od vy se sníženou prodyšností. Ultralehké termoprádlo Cool je vhodné p edevším jako spodní vrstva a v teple lze termoprádlo light nosit i jen jako jednu vrstvu nap . triko. [29]

Mezi další zna ky pa í dále nap . Progress, Maier, Lasting Sport, Primaclim, Linia Activ, Swix, Alea, Rain Forest, Trek Sport, Helly Hansen, Sub Zero, Body Komfort, Canard aj.

4 Užitné vlastnosti textilních materiál

Užitné vlastnosti textilních materiál ur ených pro výrobu funk ního spodního prádla mají zásadní význam pro hodnocení hygieni nosti a zárove umož ují regulovat od vní mikroklima, které podmi uje subjektivní pocity lov ka, jeho náladu a pracovní schopnosti.

Podle požadavk kladených na od vy je možno užitné vlastnosti textilních materiál pro funk ní spodní prádlo rozd lit na: trvanlivost, estetické a fyziologické vlastnosti, možnost údržby a ostatní vlastnosti (Tabulka 2).

Tabulka 2 P ehled užitných vlastností textilních materiál pro výrobu funk ního spodního prádla

Užitné vlastnosti trvanlivost estetické

vlastnosti fyziologické

vlastnosti možnost

údržby ostatní vlastnosti - pevnost v tahu

a tažnost textilií - pevnost a tažnost šv

- odolnost v i od ru

- stálobarevnost - splývavost - tuhost v ohybu - ma kavost - žmolkovitost - zátrhavost

- propustnost:

- vody a vodních par - vzduchu - tepla

- srážlivost p i praní a chem.

išt ní

- stálobarevnost

- omak - povrchové vlastnosti

Mezi užitné vlastnosti pat í ty, které se uplat ují p i používání textilií. Vlastnosti textilií musí být takové, aby od vní výrobky z nich zhotovené plnily všechny funkce od vu.

4.1 Trvanlivost

Trvanlivostí textilie se rozumí jejich odolnost v i poškození a opot ebení. Textilie a od vy z nich zhotovené jsou b hem používání namáhány r znými zp soby, to znamená, že jsou ohýbány, natahovány, stla ovány, odírány, p sobí na n sv tlo, teplo, pot apod. Tyto vlivy p sobí nejen p i nošení, ale i p i údržb od v , to znamená p i praní, išt ní. Ze struktury se uvol ují vlákna, což zp sobuje zten ení textilie, její snížení odolnosti v i dalšímu opot ebování a následné zhoršení estetických vlastností. [21]

Pevnost v tahu a tažnost textilií nebo šv

- je dána silou F[N] pot ebnou k p etržení textilie nebo švu na textilii. Závisí na materiálovém složení, délce vláken v p ízi, její jemnosti, dostav (hustot ), na druhu vazby, tlouš ce plošné textilie.

Podstata zkoušky - zkouška se provádí na p ístroji dynamometr (trha ka) podle normy SN 80 0810: Zjiš ování tažné síly a tažnosti pletenin i dle normy SN EN ISO 13934 - 1, 2 (80 0812): Textilie - Tahové vlastnosti plošných textilií a SN 80 0841 - 1, 2: Tahové vlastnosti šv . [38]

Zkouší se vzorky ve dvou na sebe kolmých sm rech: u tkanin ve sm ru osnovy a útku, u pletenin ve sm ru sloupku a ádku. Pevnost je udávána v absolutních jednotkách F [N]

a tažnost v [%]. [22] [38]

Odolnost v i od ru

- trvanlivost textilie závisí ve zna né mí e na její odolnosti v i od ru, ke kterému dochází p i styku ploch textilií nebo p i styku s drsným povrchem. Odíráním textilie p i nošení i údržb se od vní materiál zten uje, odírají se jednotlivá vlákna, ulamují se, odpadávají, ucpávají póry textilie, prodírají se vazné body textilie, klesá její pevnost a zhoršuje se vzhled textilie.

Zp sob zkoušení od ru je rozd len na od r v ploše a od r v obecném sm ru (nahodilý).

Zkoušení m že být provád no v klimatizovaném stavu nebo za mokra. Simulace skute ného od ru m žeme provést odírání o brusné papíry, kotou e, normované textilie. [22]

1. Od r v ploše - od r v ploše se provádí na rota ním odíra i podle normy SN 80 0816:

Plošné textilie - Stanovení odolnosti v od ru na rota ním odíra i. [39]

Podstata zkoušky - zkoušená textilie je upevn ná na rotující hlavici a odírá se o brusný papír dané zrnitosti upevn ný na p ítla né hlavici. Po p edem zvoleném po tu otá ek je vzorek vyjmut a je provedeno vyhodnocení od ru: po ítá se po et otá ek do porušení textilie (prod ení prvního vazného bodu) nebo na základ hmotnostního úbytku. Výpo et se provádí podle vztahu: [22]

100

1 2 1

m m

U m [%] (2)

Kde: m1 - hmotnost vzorku p ed od rem [kg]

m2 - hmotnost vzorku po od ru [kg]

2. Od r v náhodném sm ru - od r v náhodném sm ru se provádí na vrtulkovém komorovém odíra i podle normy SN 80 0833: Plošné textilie - Stanovení odolnosti

v od ru na vrtulkovém odíra i (nebo na p ístroje Martin Dále podle normy SN EN ISO 12947-1,2,3,4 (80 0846): Textilie - Zjiš ování odolnosti plošných textilií v od ru metodou martingale - ást 1, 2, 3, 4)). [39]

Podstata zkoušky - Tato zkouška spo ívá v tom, že se vzorek vloží do komory, která má vnit ní povrch tvo en brusným papírem nebo brusným kamenem normované zrnitosti.

Vzorek je v komo e unášen vrtulkou stanovenou rychlostí a je odírán v náhodném sm ru a míst o od rací povrch. Po stanovené dob se vypo te úbytek hmotnosti podle vztahu jako u od ru v ploše. Komoru lze pro zkoušku naplnit vodou a je možno zkoušet od r za mokra. [22]

4.2 Estetické vlastnosti

Estetické vlastnosti textilních materiál ovliv ují vzhled textilií, a tím i vzhled hotových od v . N které požadavky na estetické vlastnosti jsou ur ovány módou. Vzhled textilie je dán materiálovým složením, použitými p ízemi, vazbou a povrchovou úpravou.

Významn se na vzhledu podílí i vybarvení. Barevné odstíny se nesm jí m nit p sobením sv tla, vody, potu, p i ot ru.

Stálobarevnost ot r

- stálost vybarvení je charakterizována jako odolnost proti stírání barvy z jejího povrchu a nezapoušt ní barvy do dalších vrstev od vu. Ot r barvy se projevuje zejména tam, kde se textilie t e o další textilní i netextilní ásti od vu.

Podstata zkoušky - zkouška se provádí dle normy SN EN ISO 105-1, 2 (80 0139): Textilie - Zkouška stálobarevnosti - ást 1, 2: Stálobarevnost v ot ru. [39]

Princip m ení spo ívá v mechanickém otírání vzorku o normalizovanou bílou tkaninu (Obr. 17). Množství p enesené barvy na normalizovanou tkaninu je vyhodnoceno porovnáním s etalony v šedé stupnici (p t stup + p lstupn stupe 5 - nejlepší stálobarevnost, stupe 1 - nejhorší stálobarevnost). [22]

1. pohyblivá pracovní plocha 2. pracovní vzorek

3. otírací palec

4. normalizovaná bílá tkanina Obr. 17 P ístroj na zkoušení ot ru textilií [22]

Splývavost

- splývavost textilie je definována jako schopnost vytvá et esteticky p sobící záhyby p i zav šení do prostoru, kdy vzniklé záhyby jsou výsledkem prostorové deformace. Pro zjišt ní splývavosti se používá metoda stanovení koeficientu splývavosti.

Podstata zkoušky - metoda stanovení koeficientu splývavosti je ur ená normou SN 80 0835: Zkoušení splývavosti plošných textilií pr m tem. [39]

Kruhový vzorek plošné textilie se umístí v kruhové elisti (Obr. 18). Volné okraje vzorku splývají do prostoru, splývající vzorek se promítne do roviny kruhové elisti a plocha pr m tu se porovná s plochou p vodního vzorku. Splývavost DC se vypo ítá podle vztahu: [22]

100

m p

S S

DC S [%] (3)

Kde: S - plocha zkoušeného vzorku [m²]

Sp - plocha pr m tu zkoušených vzork [m²]

Sm - plocha mezikruží, tj. plocha vzork zp sobilá ke splývání [m²]

Tuhost v ohybu

- tuhost v ohybu je charakterizována jako odpor textilie proti deformaci vn jším zatížením, tzn. reakce textilie proti p sobení vn jší síly nebo proti p sobení gravita ní síly. Odpor textilie proti ohýbání úzce souvisí se splývavostí a je ur en konstrukcí textilie (tkanina, pletenina). Tuhost v ohybu je dána normou SN 80 0858: Zkoušení tuhosti a pružnosti plošných textilií. [38]

1. Metoda podle Sommera - Sommerova metoda vychází z ohybu jednostrann vetknutého nosníku, kterým je v tomto p ípad proužek textilie (Obr. 19).

Obr. 18 Tvar splývající plošné textilie a projekce jejího stínu [22]

Podstata zkoušky - proužek textilie o plošné hmotnosti s [kg.m^-2] a délce l [m] se vlastní tíhou ohýbá tak, že svírá s p vodním horizontálním sm rem úhel [ ]. Z délky vzorku a úhlu se vypo ítá ohybová délka c [m].Tuhost v ohybu je dána vztahem: [22]

c3

T_{OS S} [kg.m] (4)

Kde: T - tuhost v ohybu podle Sommera [kg.m] _OS

S - plošná m rná hmotnost [kg.m^-2]

c - ohybová délka [m] dána vztahem m

l tg

c ³

1

8 5 , 0

cos (5)

- úhel, který svírá spojnici po átku a konce vetknuté textilie s horizontálním sm rem [ ]

2. Cantilever Test - vychází ze Sommerovy metody

Podstata zkoušky - m ení se provádí tak, že proužek textilie (1) se vysouvá nad šikmou plochu (2), do té doby, než se dotkne naklon né roviny (Obr. 20). Poté se na stupnici (3) ode te vysunutá délka proužku, která se dosadí do vztahu výpo tu tuhosti v ohybu: [22]

3

2 1

S

TOC [kg.m] (6)

Kde: c - ohybová délka [m] dána vztahem m

l tg

c 2

1 8

5 , 0

cos ¹³

(7) Obr. 19 Metoda m ení tuhosti v ohybu podle Sommera [22]

Obr. 20 P ístroj pro stanovení tuhosti v ohybu Cantilever Test [22]

3. P ístroj TH5 - tento p ístroj stanoví tuhost v ohybu z m ení síly odporu textilie proti ohýbání (Obr. 21).

Podstata zkoušky - proužek textilie je upnut do elistí (1), která se p i m ení natá í.

Proužek textilie vyvozuje sílu na m ící prvek (2), který registruje sílu na rameni a p ístroj pak registruje ohybový moment a vypo ítá se podle vztahu: [9] [22]

l F

M_O [N.m] (8)

Kde: F - síla [N]

l - délka ramene [m]

Ma kavost

- ma kavostí je vyjád ena odolnost textilie k vytvá ení sklad a lom a schopnost zotavení po odstran ní zatížení. Ma kavost pat í mezi reprezenta ní vlastnosti od vních textilií.

1. Metoda m ení úhlu zotavení - metoda je dána normou SN EN 22313 (80 0820):

Plošné textilie - Zjiš ování ma kavosti - schopnosti zotavení horizontáln složeného vzorku m ením úhlu zotavení. [39]

Podstata zkoušky - pružek textilie je ohnut a zatížen závažím, které vytvo í zatížení silou F po dobu t. Po odleh ení se proužek textilie za ne zotavovat (narovnávat) o úhel .[22]

2. Metoda skládaného proužku textilie

Podstata zkoušky - proužek textilie je složen do p ehyb a zatížen závažím po dobu t. Po dob zatížení je vzorek odleh en a zav šen do svorek, kdy po zav šení probíhá zotavení vzorku. Ode ítá se asová zm na délky zav šeného proužku a vypo ítá se hodnota zotavení Z podle vztahu: [22]

100

O Z

l

Z l [%] (9)

Kde: l_Z - délka po zotavení [m]

l _O - p vodní délka proužku textilie [m]

Obr. 21 P ístroj TH5 [22]