8. Vyhodnocení výzkumu
8.3. Komparace výsledků
Tabulka 34: Komparace otázek s možnostmi odpovědi ano - ne
Otázky s možnostmi odpovědí ano - ne číslo
Tabulka 35: Komparace otázek s pětistupňovou škálou odpovědí
Otázky s pětistupňovou škálou odpovědí
73
Tabulka 36: Komparace otázek zaškrtávacích s komentářem
Otázky zaškrtávací s komentářem
špatnou známku 11 porozumění
hodnocení práce 3
příště najdeš v sešitě 4 nesrozumitelnost pro děti na 1. st. ZŠ 2 nemohl/a jsi dostat
jedničky 13 nejasnost úspěchu
(neúspěchu) 1
74
75 Diskuze ke komparaci výsledků:
Některé odpovědi na otázky nelze porovnat, protože se až příliš liší. Je to nejspíš dáno pohledem žáků a rodičů na danou problematiku, každá skupina se na slovní hodnocení dívá „jinýma očima“. U některých otázek jsou barevně vyznačeny možnosti, které se shodují. Neshodují se sice úplně v počtu odpovědí, ale je překvapivé, že přestože žáci dostali nabídku možných odpovědí a rodiče na rozdíl od nich měli komentáře vypsat, sedm komentářů od rodičů se shoduje s možnostmi, které měli na výběr jejich děti.
Co je ale vidět z tabulky s pětistupňovou škálou odpovědí na první pohled, je postoj rodičů i žáků ke slovnímu hodnocení. U žáků je postoj jednoznačný většina odmítavý postoj nikdo k alternativní formě hodnocení nezaujímá.
Z tabulky porovnání výsledků je zřejmá i důležitá informace pro výzkum prováděný v této práci, která se týká volby způsobu hodnocení žáků mezi klasifikací známkou změnit pro lepší další fázi vzdělávání žáka.
76 8.4. Analýza slovního hodnocení
V této kapitole se budu zabývat analýzou slovního hodnocení napsaného mnou jakožto cvičným učitelem. Poukážu na chyby, které jsem při psaní udělala i na zásady, které jsem při psaní slovního hodnocení dodržela.
Obrázek 18: Ukázka slovního hodnocení_1
Podle obrázku č. 18 ukazuji příklad drobné změny formulace podle zásad uvedených v kapitole 3.3: Kubo, osvojil sis pravidlo pro psaní koncovek ve shodě přísudku s podmětem. V základní skladební dvojici bys měl kromě přísudku vyznačit i podmět.
Obrázek 19: Ukázka slovního hodnocení_2
Hned v úvodu formulace (na obr. 19) je patrná chyba. Pochvala by ve slovním hodnocení neměla být formulována jako srovnání s ostatními žáky. V odborné literatuře se také příliš nedoporučuje formulovat pochvalu jako osobní záležitost učitelky.
Když dítě v příštím slovním hodnocení pochvalu nenajde, může to mít negativní dopad na jeho práci (viz kap. 3.3)
77
Obrázek 20: Ukázka slovního hodnocení_3
Zde (obr. 20) se pokusím opět přeformulovat informaci dle zásad pro psaní slovního hodnocení: Lukáši, přestože jsi neúplné věty vhodně dokončil, Tvoje práce není uspokojivá. Udělal jsi jiné cvičení, než bylo zadáno. Potřebuješ se znovu podívat na znaky, podle kterých bezpečně poznáš, že se jedná o souvětí a ne jen o větu jednoduchou, protože spojky nemusí vždy spojovat jen dvě věty, ale jsou spojovacím výrazem i pro dvě slova.
Obrázek 21: ukázka slovního hodnocení_4
Na obr. 21 je vidět, jak cvičný učitel správně komentoval pouze pozorovatelnou skutečnost v práci žáka. Druhá věta je ale špatně formulovaná, protože žák se učí sám pro sebe a ne pro učitele, proto věta začínající Doufám, že … není podle zásad pro psaní slovního hodnocení.
78
Obrázek 22: Ukázka slovního hodnocení_5
U tohoto slovního hodnocení (obr. 22) je chybný vytýkavý tón, který je z textu patrný. Doporučením pro příště cvičný učitel dodržel jednu ze zásad psaní slovního hodnocení, hodnocení je také správně adresováno přímo dítěti.
Obrázek 23: Ukázka slovního hodnocení_6
Dle zásad, které ke slovnímu hodnocení formuluje odborná literatura, by poslední věta tohoto hodnocení (obr. 23) mohla být chápana jako pochvala, která je v odborné literatuře chápána jako diskutabilní. Žák by měl mít spíše na mysli fakt, že se učí pro sebe a ne pro to, aby udělal radost učiteli, či rodičům. Pro žáka ale měla být tato věta povzbuzením pro další práci, záleží na úhlu pohledu, jak si dítě danou větu vyloží.
79
Obrázek 24: Ukázka slovního hodnocení_7
Slovní hodnocení (obr. 24) má parametry, které udávají zásady pro psaní slovního hodnocení, tj. je směřováno žákovi, popisuje pozorovatelnou skutečnost a obsahuje doporučení pro příští práci.
8.5. Zhodnocení hypotéz
Na základě vyhodnocení všech dotazníků je nyní možné posoudit pravdivost stanovených hypotéz.
8.5.1. Hypotéza č. 1
Rodiče preferují kombinované hodnocení spíše jako souhrnnou informaci (na vysvědčení).
Z odpovědí v tabulce č. 33 vyplývá, že tuto hypotézu nelze přijmout. Rodiče zahrnutí do našeho výzkumu jasně preferují na vysvědčení klasické známkování.
Výsledky se ale zároveň shodují s názorem uvedeným v komentáři hypotézy v kapitole 3.1, že při kombinaci hodnocení vidí rodiče jako výhodu poskytnutí více informací o chování a silných a slabých stránkách žáka. To může být klíčové pro jeho další rozvoj a zaměření budoucího vzdělávání.
8.5.2. Hypotéza č. 2
Jako průběžné hodnocení budou žáci upřednostňovat klasifikaci známkou před slovním hodnocením.
Hypotézu lze na základě výsledků dotazníku přijmout (viz tabulka č. 14), ale výsledky nebyly tak jednoznačné, jak bylo předpokládáno v komentáři hypotézy č. 2 v kapitole 3.2. Celá jedna třetina žáků by preferovala při možnosti výběru slovní hodnocení před klasifikací známkou, jelikož ve slovním hodnocení
80
najdou informaci, která je upozorní na chyby při práci a poskytne jim pravdivou zpětnou vazbu. Odpovědi se shodují s názorem v komentáři hypotézy, který říká, že žáci mají pro klasifikaci známkou jasně stanovená pravidla pro jednotlivé stupně klasifikace, takže nechtějí nic měnit na již zaběhnutém systému.
8.5.3. Hypotéza č. 3
Dovednost cvičného učitele slovně hodnotit žáky se bude zlepšovat praktickým využíváním tohoto typu hodnocení prostřednictvím jeho aplikace.
Dle ukázek slovního hodnocení v kapitole 8.4 je patrné, že se dovednost cvičného učitele praktickým využíváním slovního hodnocení zlepšuje, tudíž lze tuto hypotézu přijmout. Můj názor ale je, že se za tak krátkou dobu praktického využívání této formy hodnocení dovednost učitele slovně hodnotit nezlepší natolik, aby všechna další formulovaná hodnocení byla plně dle zásad pro psaní slovního hodnocení. Aby se moje dovednost zlepšila na úroveň, kterou považuji za dostatečnou, musela bych slovní hodnocení aplikovat na žáky nejméně po dobu několika měsíců. Jedině tak si myslím, že se psaní tohoto typu hodnocení zautomatizuje natolik, že nebudu muset vyhledávat jednotlivé zásady v odborné literatuře ani nad jejich formulací přemýšlet. Proto prozatím tuto hypotézu nepovažuji za jednoznačně potvrzenou.
81 9. Shrnutí problematiky
Slovní hodnocení žáků jako jednu z alternativních forem hodnocení jsem si vybrala proto, že jsem sama ze svých školních let zvyklá na klasifikaci známkami a vzpomínám si na situace, ve kterých bych takovéto hodnocení ze strany paní učitelky uvítala. Slovní hodnocení právě takové informace žákovi nabízí, tudíž jsem se rozhodla věnovat tomuto tématu velkou část diplomové práce.
Musím říct, že aplikace slovního hodnocení na žáky není pro učitele vůbec jednoduchá. Zvlášť pro úplné začátečníky (tím myslím samozřejmě také sebe), kteří nemají s touto formou hodnocení žádnou praktickou zkušenost. Teoretickou zkušenost jsem získala studiem odborné literatury zabývající se danou problematikou, pouhá teoretická zkušenost však pro praktickou aplikaci slovního hodnocení na žáky nestačí.
Proto pokud se učitel rozhodne pro využívání slovního hodnocení jako formy hodnocení žáků, která je uzákoněná vyhláškou ve Školském zákoně společně s klasifikací, čekají ho přinejmenším měsíce neustálého opakování si zásad pro formulaci slovního hodnocení a především neustálá praktická aplikace slovního hodnocení na žáky. Jedině tak si proces natolik zautomatizuje, že se mu slovní hodnocení, dle mého názoru, zalíbí.
Hovořím z vlastní zkušenosti, protože začátky experimentu, při kterém jsem využívala slovní hodnocení, nebyly jednoduché. Nyní ale, díky zkušenosti s vyhodnocováním dotazníků a analýzám mnou vytvořených slovních hodnocení žáků již tolik nepřemýšlím nad stanovenými zásadami a nevyhledávám je tak často, jako tomu bylo v začátcích. Navíc vím, co žákům dělá problémy, a mohu se tedy v dalších fázích vzdělávání na toto učivo více zaměřit.
Přechod z klasifikace na slovní hodnocení není vůbec jednoduchý a má několik fází.
Podrobněji se touto problematikou zabývá článek Kdy a jak používat slovní hodnocení?
od paní Marie Slejškové, publikovaný na Metodickém portálu RVP (Slejšková 2007).
82
Závěr
Cílem diplomové práce byl výzkum postojů žáků a rodičů souvisejících s realizací alternativní formy hodnocení žáků.
První část práce se zabývala obecným hodnocením žáků, jeho funkcemi, významem, a vztahem k hodnotám. Bylo v ní také uvedeno, jaký je proces osvojování dovednosti hodnotit ze strany žáků. Hodnotit nejen práci ostatních, ale hlavně hodnotit sami sebe.
Slovní hodnocení není jedinou alternativou ke klasifikaci, proto zde byly zmíněny i další využívané formy hodnocení žáků. V neposlední řadě byly v teoretické části této práce uvedeny i názory odborníků zabývajících se problematikou slovního hodnocení.
Nejdůležitější v této části byla kapitola, která se zaměřovala na slovní hodnocení. Bylo v ní popsáno, jakým způsobem slovní hodnocení nahrazuje klasifikaci a jaké i dotaznících určených rodičům, byla snaha o shodu ve formulaci jednotlivých druhů otázek. Dotazník pro žáky byl přesto přizpůsoben věku žáků, a proto byly možnosti výběru zjednodušeny, aby byla žákům umožněna snazší orientace v dotazníku i jeho vyplnění. K dotazníku pro žáky byla navíc vytvořena opora, která měla sloužit k vysvětlení jednotlivých otázek, ale i možností pro vyplnění či zaškrtnutí žáky. Tato část také přibližovala, jakým způsobem se žáci i rodiče dozvěděli o plánované změně hodnocení na alternativní formu. Byly zde popsány fáze experimentu a následně způsoby vyhodnocení dotazníků pro žáky i rodiče. Obsahovala i tabulku, která provádí komparaci výsledků z dotazníků pro žáky a rodiče. V neposlední řadě uváděla také vyhodnocení stanovených hypotéz na základě analýzy všech materiálů využitých v průběhu výzkumu. Součástí byly i osobní postoje učitele ke slovnímu hodnocení a jeho názory na praktickou aplikaci této formy hodnocení žáků.
Na závěr uvádím několik osobních pocitů ze slovního hodnocení a názorů na něj.
Nemohu jednoznačně říct, jestli budu ve své školní praxi využívat průběžné slovní hodnocení, protože vím, že škola, na které budu působit v roli učitelky, využívá klasifikaci. Chtěla bych ale tuto formu hodnocení využít alespoň dvakrát do roka jako
83
součást pololetního a závěrečného vysvědčení, protože se rodiče i žáci dozvědí mnohem více informací o chování a školních výsledcích. Pro všechny zúčastněné to bude nový způsob hodnocení, na který si budou muset zvyknout, a ne všichni se s ním ztotožní. Do budoucna slovní hodnocení vidím jako dobrou cestu, kterou by se hodnocení žáků mělo ubírat.
84
Seznam použitých zdrojů
Odborné publikace:
1. ČÍHALOVÁ, E., MAYER, I., 1997. Klasifikace a slovní hodnocení: zkušenosti z praxe na ZŠ. 1. vyd. Praha: Agentura Strom. ISBN 80-901-9546-6.
2. KOLÁŘ, Z., ŠIKULOVÁ, R., 2005. Hodnocení žáků: formy hodnocení, učitel a žák, sebehodnocení, praktické ukázky. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 80-247-0885-X 3. KOŠŤÁLOVÁ, H., MIKOVÁ, Š., STANG, J., 2008. Školní hodnocení žáků
a studentů. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-314-7.
4. PRŮCHA, J., 2009. Pedagogická encyklopedie. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-546-2
5. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ E., MAREŠ J. 2013. Pedagogický slovník.
7. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: Portál, ISBN 978-80-262-0403-9.
6. SCHIMUNEK, F. - P., 1992. Lehrer erteilen Zensuren: Schülerbeurteilungen.
1. Aufl. München: Oldenbpurg. ISBN 978-348-6986-389.11
7. SLAVÍK, J., 1999. Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7178-262-9
8. STARÁ, J., aj., 2006. Slovní hodnocení na 1. stupni ZŠ. 1. vyd.
Praha: Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s.r.o. ISBN 80-86307-28-X Internetové zdroje: hodnocení žáků. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-85282-91-7
85
11. MEZERA, A. 2006. Hodnocení žáka jako součást portfolia. In: Metodický portál RVP [online] 14. 9. 2006 [vid. 17. 4. 2014] Dostupné z:
http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/903/hodnoceni-zaka-jako-soucast-portfolia.html/
12. SLEJŠKOVÁ, M., 2007. Kdy a jak používat slovní hodnocení? In: Metodický portál RVP [online] 3. 5. 2007 [vid. 17. 4. 2014] Dostupné z:
http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1328/kdy-a-jak-pouzivat-slovni-hodnoceni-.html/
13. Vyhláška č. 256/2012 sb., kterou se mění vyhláška č. 48/2005 sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhláška 454/2006 sb. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2012, částka 87, s. 3315 [vid. 29. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/http-www-msmt-cz-dokumenty-vyhlasky-ke-skolskemu-zakonu
14. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky [online].
2004, částka 190, s. 10278 [vid. 29. 3. 2014]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/Predpisy1/sb190-04.pdf
86
Seznam příloh
Příloha A_ukázka tabulky hodnocení učitele žákem_1 Příloha B_ukázka tabulky hodnocení učitele žákem_2 Příloha C_ukázka tabulky hodnocení učitele žákem_3 Příloha D_dotazník pro rodiče_1
Příloha E_dotazník pro rodiče_2 Příloha F_dotazník pro rodiče_3 Příloha G_dotazník pro rodiče_4 Příloha H_dotazník pro rodiče_5 Příloha I_dotazník pro žáky_1 Příloha J_dotazník pro žáky_2 Příloha K_dotazník pro žáky_3 Příloha L_dotazník pro žáky_4 Příloha M_dotazník pro žáky_5
87
Příloha A_ukázka tabulky hodnocení učitele žákem_1
88
Příloha B_ukázka tabulky hodnocení učitele žákem_2
89
Příloha C_ukázka tabulky hodnocení učitele žákem_3
90 Příloha D_dotazník pro rodiče_1_1. strana
91 Příloha D_dotazník pro rodiče_1_2. strana
92 Příloha E_dotazník pro rodiče_2_1. strana
93 Příloha E_dotazník pro rodiče_2_2. strana
94 Příloha F_dotazník pro rodiče_3_1. strana
95 Příloha F_dotazník pro rodiče_3_2. strana
96 Příloha G_dotazník pro rodiče_4_1. strana
97 Příloha G_dotazník pro rodiče_4_2. strana
98 Příloha H_dotazník pro rodiče_5_1. strana
99 Příloha H_dotazník pro rodiče_5_2. strana
100 Příloha I_dotazník pro žáky_1_1.strana
101 Příloha I_dotazník pro žáky_1_2. strana
102 Příloha J_dotazník pro žáky_2_1. strana
103 Příloha J_dotazník pro žáky_2_2. strana
104 Příloha K_dotazník pro žáky_3_1. strana
105 Příloha K_dotazník pro žáky_3_2. strana
106 Příloha L_dotazník pro žáky_4_1. strana
107 Příloha L_dotazník pro žáky_4_2. strana
108 Příloha M_dotazník pro žáky_5_1. strana
109 Příloha M_dotazník pro žáky_5_2. strana