5. Cíl výzkumu a jeho metodika
5.2. Metodika výzkumu
Pro získání informací od žáků a rodičů byly použity tři následující metody:
1) experiment,
2) strukturovaný rozhovor, 3) dotazník.
Aplikace slovního hodnocení na vzorek respondentů probíhala na základě experimentu, který měl předem stanovený postup. Tento postup byl ale v průběhu experimentu flexibilně modifikován tak, aby vyhovoval schopnostem žáků. Zmíněné modifikace jsou podrobněji popsány v kapitole Fáze průběhu výzkumu. Strukturované rozhovory a dotazníky byly využity po skončení experimentu ke sběru a analýze informací týkajících se postojů žáků a rodičů k alternativní formě hodnocení.
7 Cvičným učitelem se rozumí student (v případě této práce jsem to byla já), který ve třídě vykonával učitelskou praxi a zastupoval třídní učitelku dané třídy. Pod dohledem třídní učitelky jsem vedla vyučovací hodiny, vyplňovala příslušné dokumenty a zastávala funkce třídní učitelky v prostorách školy (např. na dozoru u šaten, v jídelně a na chodbách před třídami o přestávkách).
41 5.3. Materiály
Materiály použité v průběhu celého výzkumu byly předem připraveny. Dotazníky pro žáky a rodiče byly v pilotním předvýzkumu odzkoušeny na vzorku respondentů, kterému jsme objasnili problematiku výzkumu a informovali jsme ho o předpokladech, které chceme porovnat s výsledky dotazníků.
Materiály byly pro přehlednost rozděleny do tří částí, jejichž ukázky a popis třídních schůzek pořádaných základní školou.
Poté se rodiče seznámili s cvičným učitelem během třídních schůzek. Protože byl v průběhu třídních schůzek přítomen cvičný učitel, rodiče od něj měli možnost získat doplňující informace nebo se sami na cokoli zeptat.
5.3.2. Fáze průběhu výzkumu
V této fázi bylo do sešitů, žákovských knížek a pracovních listů žáků vpisováno slovní hodnocení jako alternativa ke známkování. Žáci byli předem informováni o tom, co je slovní hodnocení, jakou má podobu a také jim byl oznámen důvod toho, proč bude známkování nahrazeno alternativou.
Jako další materiál měla být původně využita tabulka (viz Obrázek 2, s. 44), do které by žáci zapisovali slovní hodnocení na svého cvičného učitele po každé odučené hodině českého jazyka a literatury. Po několika neuspokojivých pokusech8 ze strany žáků o napsání slovního hodnocení jsem se na doporučení třídní učitelky rozhodla tento materiál pro účely výzkumu nevyužít. Ukázka z počátečních fází pokusů o vyplnění zmíněného materiálu žáky je doložena v příloze této práce a v kapitole 8.1
42
Je nutné zde upozornit i na další změnu týkající se období, po které mělo být na žáky aplikováno slovní hodnocení. Toto období neprobíhalo deset pracovních dní za sebou, jak bylo původně plánováno, nýbrž po částech, a to ve třech po sobě následujících školních týdnech z důvodu ředitelského volna školy, exkurze žáků a dvou státních svátků.
5.3.3. Fáze sbírání informací
V obou typech dotazníků, tj. dotaznících pro žáky (viz Obrázek 3, s. 45, Obrázek 4, s. 46) i dotaznících určených rodičům (viz Obrázek 5, s. 47, Obrázek 6, s. 48), jsem se snažila o shodu ve formulaci jednotlivých druhů otázek. Dotazník pro žáky byl přizpůsoben věku žáků, a proto byly možnosti výběru zjednodušeny, aby byla žákům umožněna snazší orientace v dotazníku i jeho vyplnění. K dotazníku pro žáky byla navíc vytvořena opora (viz Obrázek 7, s. 49, Obrázek 8, s. 50), která měla sloužit k vysvětlení jednotlivých otázek i možností pro vyplnění či zaškrtnutí odpovědi žáky.
S několika žáky jsem na téma slovního hodnocení hovořila osobně. K tomuto účelu byl vytvořen strukturovaný rozhovor (viz Obrázek 9, s. 51), který jsem nahrávala na diktafon. Rozhovoru se účastnili na doporučení třídní učitelky tři chlapci a tři dívky.
Paní učitelka vybrala těchto šest žáků, protože si pouze u nich byla jistá, že rozhovor s relativně cizím člověkem (cvičným učitelem), zvládnou. Někteří žáci jsou, podle názoru své třídní učitelky, příliš stydliví, jiní naopak málomluvní, z tohoto důvodu byl rozhovor praktikován pouze s tolika žáky.
Rodiče se, bohužel, rozhovoru odmítli zúčastnit, přestože jim byla dána možnost výběru termínu.
43
Obrázek 1: Informace pro rodiče
44
Obrázek 2: Tabulka hodnocení učitele žákem
45
Obrázek 3: Dotazník pro žáky_1. část
46
Obrázek 4: Dotazník pro žáky_2. část
47
Obrázek 5: Dotazník pro rodiče_1. část
48
Obrázek 6: Dotazník pro rodiče_2. část
49
Obrázek 7: Opora_1. část
50
Obrázek 8: Opora_2. část
51
Obrázek 9: Strukturovaný rozhovor
52 6. Průběh výzkumu
6.1. Praxe, vzorek respondentů, škola, doba působení
Technická univerzita v Liberci zajišťuje praxe studentům oboru Učitelství pro 1. stupeň základní školy již od prvního ročníku studia. Zpočátku se praxe vykonávají jednou týdně v průběhu jednoho semestru studia postupně od 1. do 5. ročníku ZŠ a vždy ve dvojici s jinou studentkou. V letním semestru 4. ročníku studia je praxe vykonávána v místě bydliště. Jedná se o učitelskou praxi, kdy si student sám vybere školu a třídu, ve které chce praxi vykonávat, a domluví se s vedením školy. Tato praxe se od předchozích odlišuje tím, že není ve dvojici s jinou studentkou a navíc probíhá souvisle každý den po dobu jednoho měsíce na konci letního semestru. Poslední, specializační, praxe je patnáctidenní, při které jsem se zaměřovala na žáky se specifickými poruchami učení a chování.
Výzkum týkající se postojů žáků a rodičů k alternativní formě hodnocení byl realizován na běžné základní škole ve Středočeském kraji, která pro hodnocení žáků využívá klasifikační stupnici 1 5. Pro aplikaci slovního hodnocení byla vybrána 4. třída, kterou navštěvuje celkem 28 žáků, z toho je 14 dívek a 14 chlapců.
K realizaci výzkumu jsem si z výše zmíněných praxí vybrala tu z letního semestru 4. ročníku studia, která byla, dle mého názoru, pro můj výzkum nejvhodnější.
Vykonávala jsem ji souvisle v době od 17. dubna do 24. května 2013, takže žáci byli schopni přizpůsobit se mému vyučovacímu stylu. Navíc jsem jim mohla každý den v hodinách českého jazyka a literatury poskytnout jako zpětnou vazbu alternativní slovní hodnocení. Zároveň byli se slovním hodnocením seznámeni rodiče žáků, kteří byli též do výzkumu zapojeni.
6.2. Postupy
1) Po prostudování odborné literatury jsem připravila a písemně vypracovala zásady formulace slovního hodnocení místo obvyklé klasifikace známkou.
Tyto zásady jsou zde pro přehlednost uvedeny. Učitel:
nehodnotí vlastnosti žáka ani jeho osobu, nýbrž průběh toho, co dělá, výsledky jeho činnosti či chování;
hodnotí zvládnutí očekávaného výstupu;
protože je žákovi zdůrazňováno, že se učí hlavně sám pro sebe, nevyjadřuje učitel, jak mu žák dělá radost;
popisuje pouze pozorovatelnou skutečnost, nikoli subjektivní interpretace;
53
pozorovatelné skutečnosti si pečlivě zaznamenává;
aby zpětná vazba ve formě slovního hodnocení měla pro žáka cenu, zmiňuje i to, co se žákovi nepodařilo; vždy ale začíná tím pozitivním;
převádí žákovo předchozí chování do úkolů pro budoucnost;
uvádí i náměty, co by mohl žák s problémy udělat;
když doporučuje dítěti něco zlepšit, měl by své doporučení odůvodnit;
kompetence, které učitel hodnotí, si může rozčlenit na několik kritérií;
nesrovnává výkony žáka s výkony ostatních;
vyvaruje se příkazům;
při plánování vyučování si dobře naplánuje i hodnocení.
2) Následně jsem formou dopisu seznámila rodiče žáků vybrané třídy s vypracovanými zásadami, které jsem poté doplnila komentářem během oficiálních třídních schůzek.
3) Předpokládala jsem, že rodiče informují své děti o plánované změně hodnocení, ale pro lepší pochopení týkající se již avizované změny ze strany žáků jsem osobně objasnila problematiku žákům přímo ve třídě, ve které výzkum probíhal.
4) Slovní hodnocení jsem poté prakticky realizovala v dané třídě po dobu 10 pracovních dní v hodinách českého jazyka a literatury.
5) Stanovila jsem předpoklady, které byly později porovnány s výsledky vyhodnocení dotazníků.
6) Ke sběru informací pro následnou analýzu postojů žáků a rodičů jsem využila dotazníky, které jsem rozdala 28 žákům a stejný počet předala jejich rodičům.
Z tohoto počtu se jich vrátilo ke zpracování pouze 23. Žáci i rodiče byli upozorněni na to, že dotazníky jsou anonymní, takže nikde nebude zveřejněno jejich jméno ani příjmení.
7) Shromážděné dotazníky jsem zpracovala a výsledky9 porovnala se stanovenými hypotézami. Protože šlo o kvalitativní výzkum, pracovala jsem při vyhodnocení dotazníků s reálnými daty. Analýzy postojů žáků a rodičů jsem použila při formulování závěru výzkumu.
9 Výsledky dotazníků pro žáky mohou být zkreslené nepozorností některých žáků při čtení a rozboru otázek.
54 7. Předpoklady (hypotézy)
Na základě prostudování odborných publikací jsem stanovila hypotézy, které byly následně ověřovány v praxi. První dvě hypotézy se týkají postojů (rodiče, žáci) ke slovnímu hodnocení, třetí hypotéza rozvoje dovednosti slovního hodnocení žáků.
7.1. Hypotéza č. 1
Rodiče preferují kombinované hodnocení spíše jako souhrnnou informaci (na vysvědčení).
Domnívám se, že rodiče budou preferovat kombinované slovní hodnocení na vysvědčení proto, že oni sami jsou zvyklí na klasifikaci známkou již z doby své školní docházky. Navíc v dnešní době ještě není slovní hodnocení jako alternativa ke klasifikaci natolik rozvinuté a v povědomí, aby ho společnost brala stejně automaticky, jako známky. Ale kombinaci klasifikace se slovním hodnocením jako souhrnnou známku rodiče uvítají proto, že jim jejich děti mnohdy nejsou schopné říct, proč dostaly právě tu známku, která je na vysvědčení uvedena a troufám si říct, že nemají čas a zájem, chodit se na jednotlivé známky ptát třídního učitele.
Při kombinaci hodnocení by rodič jasně viděl, na co se má jeho potomek zaměřit a co je třeba zlepšit, oproti tomu, co už jeho dítko zvládá.
7.2. Hypotéza č. 2
Jako průběžné hodnocení budou žáci upřednostňovat klasifikaci známkou před slovním hodnocením.
Děti budou preferovat známky před slovním hodnocením zejména z toho důvodu, že „ta jednička“ v žákovské knížce se slovnímu hodnocení nemůže nikdy vyrovnat.
Děti, na kterých byl proveden výzkum, jsou navíc na klasifikaci známkou zvyklé a mají jasně stanovená pravidla pro jednotlivé stupně klasifikace. Myslím si tedy, že jsou se zaběhnutým systémem spokojeny a nechtějí nic měnit.
55 7.3. Hypotéza č. 3
Dovednost cvičného učitele slovně hodnotit žáky se bude zlepšovat praktickým využíváním tohoto typu hodnocení prostřednictvím jeho aplikace.
Součástí diplomového šetření jsou i zásady pro psaní slovního hodnocení (viz kapitola 3.3) včetně rizik, která tato metoda hodnocení obnáší (viz kapitola 3.4).
Domnívám se, že přestože jsem si před aplikací alternativní formy hodnocení na vybrané žáky prostudovala odbornou literaturu, budou se ve slovním hodnocení mnou napsaném objevovat chyby. Důvodem tohoto mého názoru je fakt, že se slovním hodnocením ještě nemám žádnou praktickou zkušenost a pouze prostudováním literatury se člověk prakticky využívat slovní hodnocení nenaučí.
56 8. Vyhodnocení výzkumu
Vyhodnocování vyplněných dotazníků žáků a rodičů probíhalo odděleně.
Ve vyhodnocení je uvedeno 23 dotazníků žáků a 23 dotazníků rodičů. Dále byly porovnány výsledky vyhodnocení obou dotazníků navzájem a došlo ke zhodnocení hypotéz s výsledky výzkumu.
8.1. Vyhodnocení dotazníku pro žáky Otázka č. 1
Vím, jaký je rozdíl mezi známkou a slovním hodnocením.
ano ne slovního hodnocení, jeden žák odpověděl na tuto otázku záporně. Je zajímavé, že i když tento žák odpověděl záporně na otázku č. 1, na následující otázku odpověděl kladně, že dostal někdy místo známky slovní hodnocení. Toto uvádím jako příklad jedné odpovědi, která může být v dotazníku zkreslená (viz poznámka pod čarou č. 9 na straně 53).
Otázka č. 2
Dostal/a jsi někdy místo známky slovní hodnocení?
ano ne a sama se znovu ještě raději ujistí otázkou.
57 Otázka č. 3
Mluvili jste doma s rodiči o slovním hodnocení, které jsi dostal/a?
ano ne hodnocení jako novou alternativu k již zavedené klasifikaci.
Otázka č. 4 cvičného učitele o výkonu jejich dítěte uvedenou ve slovním hodnocení.
Otázka č. 5
58 Diskuze k otázce č. 5:
Přestože 6 žáků uvedlo, že v některém případě neporozumělo formulaci slovního hodnocení, ani jeden z nich nepřišel za cvičným učitelem, aby mu formulaci vysvětlil.
V dotazníku se neuvádí, kdo poskytl dítěti vysvětlení.
Otázka č. 6
Jak na Tebe slovní hodnocení působilo?
kladně spíše kladně neutrálně spíše záporně záporně dokonce si dovoluji tvrdit, že většina žáků má ke slovnímu hodnocení kladný postoj.
Otázka č. 7
Bylo pro Tebe slovní hodnocení motivující?
ano ne hodnocení žáka (motivace pro další práci) považovat za splněný.
Otázka č. 8
59
V některých slovních hodnoceních se vyskytoval „příkaz“ (viz kapitola 3.4), co mají děti dodělat a některé děti dokonce chápaly komentář ve slovním hodnocení jako
„vyhubování“, z toho vyplývá, že se v některých formulacích slovního hodnocení cvičný učitel odchýlil od stanovených zásad. Zároveň z tabulky lze vyčíst, že ve většině případů se učitel při psaní slovního hodnocení řídil zásadami uvedenými v kapitole 3.3.
Otázka č. 9
Co víc by ses chtěl/a dozvědět ze slovního hodnocení? Vypiš.
Tabulka 10: Komentáře žáků k otázce 9
vypsané možnosti počet odpovědí
Chyběla mi známka. 4
pozn.: Z 21 žáků, kteří odpovídali na tuto otázku, využili možnost vyjádřit se ke slovnímu hodnocení jen 4 žáci.
Diskuze k otázce č. 9:
Z komentáře žáků vyplývá, že ve třídě se hodnotí pomocí klasifikace, takže někteří žáci neumějí vyhodnotit svou školní práci na základě informace ve slovním hodnocení jako úspěšnou či neúspěšnou.
Výsledky této otázky vedou k zamyšlení nad postoji rodičů žáků, ze kterých vyplývá, že někteří rodiče jsou konzervativní v otázce způsobu hodnocení. Proto můžou svým názorem na alternativní formu hodnocení ovlivnit i názor žáka.
60 Otázka č. 10
Obával/a ses někdy dalšího slovního hodnocení?
ano ne
Tři kladné odpovědi mohou vést k názoru, že některé děti nerady čelí kritice svého výkonu, případně se obávají negativní reakce ze strany rodičů.
Otázka č. 11
Co se Ti líbilo na slovním hodnocení? Můžeš vybrat více možností.
pochvala věděl/a jsi přesně, na co se příště podívat
povzbuzení pro další práci 11
oslovení 15
nemohl/a jsi dostat špatnou známku 11
přesně jsi věděl/a, co máš dobře a co
špatně 14
něco dalšího (vypiš) 0
Diskuze k otázce č. 11:
Z odpovědí vyplývá, že byly naplněny zásady pro psaní slovního hodnocení.
Hodnocení je adresováno dítěti a popisuje pozorovatelnou skutečnost (viz kap. 3.3).
Pochvalu, která má v odpovědích žáků nejčetnější zastoupení, si žáci vyložili jako motivaci, na níž jsme se ptali v otázce č. 7, a počet kladných odpovědí se zde přibližně shoduje s počtem odpovědí u možnosti pochvala.
61 Otázka č. 12
Co se Ti nelíbilo na slovním hodnocení? Můžeš vybrat více možností.
chyběly ti známky nemohl/a jsi dostat jedničky
nemohl/a jsi dostat jedničky 13
kritika 4
přišly ti zbytečné rady pro příště 4
měl/a jsi strach z toho, co příště v sešitě
najdeš 4
něco dalšího (vypiš) 0
pozn.: Jedno dítě nevyplnilo tuto otázku.
Diskuze k otázce č. 12:
Po porovnání odpovědi z otázky č. 11 „nemohl/a jsi dostat špatnou známku“s odpovědí v otázce č. 12 „nemohl/a jsi dostat jedničky“
se zdá nepochopitelné, že 9 dětí odpovědělo zcela shodně: na slovním hodnocení se jim líbí, že nemohou dostat špatnou známku a zároveň vybrali jako zápor na slovním hodnocení, že jim chybí známky. Odpovědi si zdánlivě odporují, ale to je nejspíš ovlivněno již zavedenou klasifikací. Děti obecně nerady vidí ve svých sešitech apod. špatné známky - v tomto případě by se jim líbilo slovní hodnocení, protože vždy začíná kladně a pětka jako symbol špatného výkonu se v něm nevyskytuje.
Zároveň jsou ale žáci naučení na to, že „jednička“ je symbolem úspěchu a přestože slovní hodnocení úspěch komentuje, právě „ta jednička“ se v něm nevyskytuje, a proto většině dětí chybí známka.
Otázka č. 13
Kdybys měl/a možnost vybrat si raději slovní hodnocení nebo známkování, co by sis vybral/a? Proč?
slovní hodnocení známkování
62
Tabulka 14: Vyhodnocení otázky 13_žáci
možnosti výběru počet odpovědí
slovní hodnocení 7
známkování 14
Tabulka 15: Komentáře žáků k otázce 13
výběr vypsané možnosti počet odpovědí
SH Protože je lépe poznat, v čem byla
pozn.č. 1: Jedno dítě nevyplnilo komentář.
pozn. č. 2: SH = slovní hodnocení; Z = známkování
Diskuze k otázce č. 13:
Výsledky odpovědí na tuto otázku dokládají pravdivost komentáře u otázky předchozí, protože z tabulky je jasně patrné, co je hlavním důvodem výběru slovního hodnocení namísto známky - „nikdy nedostanu pětku“. Známka žákům zase jasně ukáže
„na čem jsou“.
Otázka č. 14
Jsi spokojený/á s formou hodnocení na vysvědčení, nebo by sis raději ke známce vždycky přečetl/a nějaké doplňující informace? Proč?
Jsem spokojený/á. Rád/a bych si přečetl/a více informací.
Tabulka 16: Vyhodnocení otázky 14_žáci
možnosti výběru počet odpovědí
Jsem spokojený/á. 14
Rád/a bych si přečetl/a více informací. 7
63
Tabulka 17: Komentáře žáků k otázce 14
výběr vypsané možnosti počet odpovědí
I Protože přesně vím důvod
pozn.: I = Rád/a bych si přečetl/a více informací.; S = Jsem spokojený/á.
Diskuze k otázce č. 14:
Spokojenost dětí se známkami na vysvědčení odpovídá skutečnosti, že děti jsou zvyklé známky dostávat a většinou znají i důvod toho, proč danou známku dostaly (ve třídě jsou stanovená pravidla toho, za kolik chyb žák dostane danou známku). Navíc třídní učitelka spolupracuje s rodiči žáků způsobem, který odpovídá slovnímu hodnocení. Podává pravidelné zprávy (písemné nebo ústní) o výkonech a chování žáků ve škole. Zprávy paní učitelky už ale nejsou chápány jako slovní hodnocení ze strany napsali žáci na svého cvičného učitele.
Obrázek 10: Slovní hodnocení psané žákem_1
64
Obrázek 11: Slovní hodnocení psané žákem_2
Obrázek 12: Slovní hodnocení psané žákem_3
Obrázek 13: Slovní hodnocení psané žákem_4
Obrázek 14: Slovní hodnocení psané žákem_5
Obrázek 15: Slovní hodnocení psané žákem_6
65
Obrázek 16: Slovní hodnocení psané žákem_7
Obrázek 17: Slovní hodnocení psané žákem_8
Diskuze k otázce č. 15:
Žáci si osvojili některé zásady pro psaní slovního hodnocení, např. to, že může být adresováno dítěti a v tomto případě cvičnému učiteli. Také zde lze ukázat, že některé děti již komentují pozorovatelnou skutečnost. Oproti tomu část žáků popisuje pouze osobu cvičného učitele nebo jeho vlastnosti namísto pozorovatelné skutečnosti. Navíc slovní hodnocení žáků povzbuzují učitele pro další práci a upozorňují na chyby, které je třeba zlepšit (viz kap. 3.3).
Ukázky z tabulek určených pro hodnocení hodin českého jazyka a literatury vedených cvičným učitelem jsou uvedeny v příloze této práce. Tyto ukázky jsou odůvodněním komentáře v kapitole 5.3 odstavci Fáze průběhu výzkumu.
Aby byli žáci schopni napsat slovní hodnocení podle stanovených zásad, bylo by třeba prodloužit dobu výzkumu na několik měsíců. Tabulku (viz obrázek 2), která byla původně určená pro zaznamenávání slovního hodnocení na cvičného učitele žákem, nelze pro výzkum použít, neboť ani po pěti dnech aplikace slovního hodnocení nebyli žáci schopni samostatně formulovat slovní hodnocení cvičného učitele.
Používání tabulky bylo, jak jsem již uvedla výše, na doporučení třídní učitelky zastaveno. Z dotazníků ale vyplývá, že žáci byli za deset dní aplikace slovního hodnocení schopni vypozorovat některé znaky a zásady pro psaní slovního hodnocení, z čehož lze částečně usuzovat, že by mohli být při delším využívání slovního hodnocení schopni sami slovní hodnocení aplikovat.
66 8.2. Vyhodnocení dotazníku pro rodiče Otázka č. 1
Měli jste možnost vidět u svého dítěte hodnocení ve slovní formě?
ano ne
Rozebírali jste slovní hodnocení se svým dítětem?
ano ne
Více než polovina rodičů se svým dítětem rozebírala slovní hodnocení. Pod pojmem
„rozebírali jste“ si ale každý rodič může představit něco jiného. Někdo si představí
„rozebírali“ jako hovořili o něm, někdo zase „rozebírali“ jako podrobněji zkoumali.
Odpovědi na tuto otázkou mohou být tedy zkresleny tím, jak si každý rodič vysvětlil pojem „rozebírali jste“. Všichni rodiče10 ale slovní hodnocení četli a porozuměli mu, což dokládají odpovědi u otázky následující.
Otázka č. 3
Stalo se Vám, že jste slovnímu hodnocení neporozuměli?
ano ne
10 Myšleno rodiče, kteří měli možnost u svého dítěte vidět slovní hodnocení.
67 Diskuze k otázce č. 3:
Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že slovní hodnocení bylo pro rodiče dostatečně srozumitelné.
Převážná většina rodičů nemusela svému dítěti slovní hodnocení vysvětlovat, tudíž formulace slovního hodnocení byla nejspíš pochopitelná i pro jejich děti. Dvoje rodiče ale odpověděli kladně, z čehož vyplývá, že alespoň o slovním hodnocení se svým dítětem hovořili.
Otázka č. 5
Jak na Vás slovní hodnocení působilo?
kladně spíše kladně neutrálně spíše záporně záporně si vysvětlujeme tak, že rodiče slovní hodnocení respektují jako dočasnou alternativu.