Způsob a rozsah ručení
Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku.
Podnikatel neručí za závazky podniku osobním majetkem, ale pouze majetkovým vkladem do podniku.
Oprávnění k řízení
Na základě společenské/zakladatelské smlouvy.
Počet zakladatelů
Společnost můţe zaloţit 1-50 společníků.
Nároky na počáteční kapitál
Základní kapitál je v minimální výši 200 000,-Kč. Je-li společnost zaloţena jedním zakladatelem, můţe být zapsána do obchodního rejstříku, jen kdyţ je v plné výši splacen základní kapitál.
Administrativní náročnost a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku
Administrativní náročnost je především spojena s úpravou podmínek, za kterých podnik vzniká. V obchodních společnostech mají zpravidla rozhodující vliv výdaje spojené jednak
s povolením ţivnosti,
se zpracováním společenské smlouvy a s jejím notářským ověřením,
se zápisem do obchodního rejstříku.
Účast na zisku (ztrátě)
U společnosti s ručením omezeným jsou podrobnosti o účasti na zisku (ztrátě) zakotveny ve společenské smlouvě.
Daňové zatížení
Daňové hledisko je vysoce důleţité při volbě právní formy podnikání.
Vsoučasné době podnikatelé platí:
Přímé daně – daň z příjmů, daň z nemovitostí a daň z převodu nemovitostí
Nepřímé daně – daň z přidané hodnoty, spotřební daň a silniční daň
Významnou roli hraje i zdanění pracovní síly, které se řídí zákonem o sociálním azdravotním pojištění.
Zveřejňovací povinnost
Tato povinnost je upravena Zákonem o účetnictví a Obchodním zákoníkem.
Zveřejňovací povinností se rozumí povinnost společnosti publikovat rozvahu, výkaz zisků a ztrát a přílohu.
3.2 Založení obchodní společnosti s ručením omezeným
Pro zaloţení společnosti s ručením omezeným musíme provést několik podstatných výkonů a to:
1. Sepsání společenské smlouvy formou notářského zápisu.
2. Sloţení základního jmění společnosti nebo jeho části.
3. Získání ţivnostenských oprávnění.
4. Zápis společnosti do obchodního rejstříku.
5. Registrace společnosti u finančního úřadu.
Sepsání zakladatelské listiny
Pokud společnost zakládá jedna osoba, sepisuje se zakladatelská listina. Vpřípadě zakládání více osobami se sepisuje společenská smlouva. Obě formy musí být sepsány formou notářského zápisu a podle §110 obchodního zákoníku musí obsahovat:
1. obchodní firmu a sídlo společnosti
2. určení společníků, uvedením názvu a sídla právnické osoby a nebo jména abydliště fyzické osoby
3. předmět podnikání
4. výši základního kapitálu a výši vkladu kaţdého společníka včetně způsobu alhůty splácení vkladu
5. určení správce vkladu
6. jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti
7. jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje 8. jiné údaje, který zákon vyţaduje
Navíc se ve společenské smlouvě mohou určit stanovy, které upravují vnitřní organizace společnosti a podrobně opravují některé záleţitosti ze společenské smlouvy.
V případě, ţe společenská smlouva neobsahuje minimální náleţitosti, je neplatná a jejím podepsáním není společnost zaloţena.
Vklad základního kapitálu
Ve společenské smlouvě se stanoví forma sloţení vkladů. Nejčastěji to bývá na bankovní účet, přičemţ se zaloţí nový účet na jméno osoby, která je jmenována správcem vkladů. Při předloţení společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny pak banka vydá potvrzení o výši vkladů sloţených na účet. Toto potvrzení je nutné doloţit při podání ţádosti na zápis do obchodního rejstříku.
Má-li společnost jednoho zakladatele, musí tento zakladatel splatit vklad v celém rozsahu před podáním návrhu o zapsání do obchodního rejstříku, to znamená, ţe jestliţe činí základní kapitál této jednočlenné společnosti 200000,-Kč, musí být splaceno 200000,-Kč.
Získání živnostenských oprávnění
Společnost s ručením omezeným musí mít na všechny činnosti, které provozuje, ţivnostenská oprávnění. Ode dne doručení průkazu podnikatelského oprávnění plyne 90 denní lhůta k podání návrhu na zápis do obchodní rejstříku. Ţivnostenské oprávnění vzniká aţ dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku.
Zápis společnosti do obchodního rejstříku
Návrh na zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku podávají všichni jednatelé svým jménem, nikoliv jménem jiţ zaloţené osoby. Pravost podpisů všech jednatelů musí být úředně ověřena. Jednatelé mohou zmocnit kvypracování a podání návrhu na zápis i jiné osoby, například advokáta a pravost podpisů na plné moci musí být rovněţ úředně ověřena.
Přílohy k návrhu na zápis s.r.o. do obchodního rejstříku
Doklady o založení - společenská smlouva nebo zakladatelská listina veformě notářského zápisu.
Doklady o předmětu k podnikání - výpis z ţivnostenského rejstříku.
Doklady o splacení vkladu - prohlášeni správce vkladu s úředně ověřeným podpisem.
Doklady o sídle - písemné prohlášení vlastníka prostor, kterým uděluje souhlas s uţíváním prostor, anebo správce zmocněného k udělení souhlasu s umístěním sídla a zmocněné tohoto správce. Výpis z katastru nemovitostí ne starší neţ 3 měsíce.
Doklady o jednatelích - výpis z rejstříků trestů ne starší neţ 3 měsíce. Čestné prohlášení jednatele s úředně ověřeným podpisem o tom, ţejezpůsobilý k právním úkonům, ţe splňuje podmínky provozování ţivnosti podle §6 ţivnostenského zákona a nenastala u něj skutečnost, jeţ je překáţkou v provozování ţivnosti dle §8 a splňuje podmínky podle §381 obchodního zákoníku.
Doklady o členech dozorčí rady - stejné doklady jako u jednatelů.
Doklady do sbírky listin - společenská smlouva nebo zakladatelská listina, podpisové vzory jednatelů.
Ostatní dokumenty - plná moc advokátovi, notářovi nebo jinému zástupci, souhlas zapisované fyzické nebo právnické osoby se zápisem do obchodního rejstříku s úředně ověřeným podpisem.
Rejstříkový soud poté tento návrh posuzuje a v případě připomínek vyţaduje opravu či doplnění. Proces posuzování bývá často poměrně náročný a tudíţ se můţe protáhnout aţ na půl roku. Změnou či doplněním dokumentů společnost neztrácí svou pozici v posuzovacím pořadí.
Společnost s ručením omezeným vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku, okterém obdrţí společnost Rozhodnutí o zápisu na adresu jejího sídla. Tímto dnem vzniká povinnost vést podvojné účetnictví a nutnost registrace u příslušného finančního úřadu a dále se také nejpozději do 8 dnů registrovat k sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
Registrace společnosti u finančního úřadu
Do 30 dnů od vzniku společnosti je nutné podat přihlášku k registraci u místně příslušného finančního úřadu.
K přihlášce musí být dodána:
kopie výpisu z obchodního rejstříku
kopie o rozhodnutí rejstříkové soudu o zápisu do obchodního rejstříku
kopie smlouvy s bankou o zřízení a vedení bankovního účtu
kopie všech ţivnostenských listů
Přihláška můţe být doručena osobně nebo poštou. Po úspěšném vyřízení získá společnost osvědčení o registraci. V případě neplnění registračních povinností můţe finanční úřad udělit pokutu ve výši aţ 2 000 000,-Kč.
3.3 Majetková a kapitálová výstavba společnosti
Kaţdý podnikatel, chce-li provozovat svou ţivnost nebo podnik, k tomu musí mít potřebné prostředky. Aby je získal, musí mít peníze (kapitál) ať uţ vlastní nebo vypůjčené.
Konkrétní sloţení prostředků se označuje jako jeho majetek a původ, z něhoţ tento majetek vznikl, tj. jeho finanční krytí, se označuje jako kapitál. Majetek tedy vyjadřuje to „co podnik vlastní“ a finanční zdroje (kapitál) vyjadřují skutečnost „komu to patří“ (Synek a kol., 2006, s.117).
3.3.1 Majetková struktura podniku
Majetkem podniku se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouţí k jeho podnikání. Tvoří jej dvě základní skupiny prostředků, které se liší dobou, po kterou slouţí v provozu podniku, acenou. První skupinou je stálý majetek nebo tzv. investiční majetek. Adruhou skupinou je oběţný majetek.
Stálý majetek
Investiční, zařizovací, fixní, stálý, neoběţný, v rozvaze označený jako stálá aktiva, dříve základní prostředky, slouţí podniku dlouhou dobu (déle neţ 1 rok). Nespotřebovává se najednou, nýbrţ postupně se opotřebovává a úměrně tomuto postupnému opotřebování přenáší svou hodnotu ve formě odpisů do nákladů podniku.
Oběžný majetek
Oběţný majetek je v rozvaze označován jako oběţná aktiva. Tato oběţná aktiva jsou vpodniku v různých formách. Ve věcné podobě jako suroviny, materiál, rozpracovaná výroba, hotové výrobky a v peněţní podobě jako peníze v pokladně a na účtech v bance, pohledávka a cenné papíry, přičemţ jedna forma přechází v druhou.
Za peníze jsou nakoupeny suroviny, ty se změní v nedokončené výrobky, ty vhotové výrobky, hotové výrobky v pohledávky a tyto pohledávky se mění v peníze na účtech nebo vhotové peníze. Oběţný majetek je tedy neustálé v pohybu „obíhá“ - odtud jeho název.
Na rozdíl od stálého majetku, jehoţ obrat je velmi pomalý, se oběţný majetek obrací velmi rychle. V obchodě například za několik dní, ve výrobě za několik dní aţ týdnů. Čím rychleji se obrací, tím větší přinese zisk.
Oběţný majetek však slouţí i k úhradě závazků podniku. Jsou to především peníze, kterými podnik vyrovnává své závazky respektive i stálý majetek. Schopnost přeměnit majetek v peníze a slouţit tak k úhradě závazků podniku označujeme slovem likvidita.
3.3.2 Kapitálová struktura majetku
Kapitálovou, někdy téţ finanční, strukturou podniku rozumíme strukturu zdrojů, z nichţ majetek podniku vznikl. Vloţí-li kapitál do podniku sám podnikatel nebo skupina podnikatelů, hovoříme o vlastním kapitálu. Vloţí-li kapitál do podniku věřitel (např. banka), hovoříme o cizím kapitálu. Toto členění kapitálových zdrojů platí jak pro zvětšování majetku podniku, tak i pro financování jeho běţných potřeb.
Podnik by měl mít právě tolik kapitálu, kolik potřebuje. Má-li kapitálu více, jejeho vyuţití nehospodárné a říkáme tedy, ţe podnik je překapitalizován. Dochází k tomu tehdy, pokud je dlouhodobým kapitálem kryt i oběţný majetek. Má-li kapitálu méně, způsobuje to
poruchy v chodu podniku, pak říkáme, ţe podnik je podkapitalizován. Přizaloţení podniku se potřebné mnoţství kapitálu stanoví v zakladatelském rozpočtu.
Vlastní kapitál
Vlastní kapitál je kapitál, který patří majiteli (majitelům). Majitel je hlavním nositelem podnikatelského rizika. U obchodních společností je výhradním nositelem rizika a ve společnostech, kde je jeden společník, nese riziko spolu s jeho osobním majetkem. Jeho podíl na celkovém kapitálu je proto ukazatelem finanční jistoty podniku. Vlastní kapitál není stálou veličinou, ale kolísá podle výsledků hospodaření.
Sloţení vlastního kapitálu
základní kapitál - ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti se vytváří povinně
kapitálové fondy - představují externí kapitál, který nemá charakter kapitálu cizího, nejvýznamnější poloţkou je emisní áţio
rezervní kapitál - je pojistkou proti nepředvídaným rizikům v podnikání, slouţí ke krytí ztrát a k překonání nepříznivého průběhu hospodaření společnosti
fondy ze zisku - jsou vytvářeny buď přímo ze zákona nebo na základě vlastního rozhodnutí podniku
hospodářský výsledek
hospodářský výsledek běţného hospodářského období - zisk nebo ztráta
nerozdělený zisk minulých let - představuje tu část zisku, která nebyla rozdělena do fondů či vyplacená ve formě dividenda apřevádí se do dalšího období
neuhrazená ztráta z minulých let - ztráta, která nebyla pokryta rezervním fondem.
Cizí kapitál
Cizí zdroje představují dluhy, které musí podnik v určité době splatit. Podle doby splatnosti je rozdělujeme na krátkodobé a dlouhodobé.
Sloţení cizího kapitálu
Rezervy - jsou tvořeny na vrub nákladů podniku a slouţí ke krytí moţných rizik a budoucích výdajů
Dlouhodobé závazky - splatnost delší neţ 1 rok, jsou určeny k financování těch sloţek aktivit, které mají delší ţivotnost (dlouhodobý majetek), patří sem obligace, směnky
Krátkodobé závazky - splatnost kratší neţ 1 rok, jejich úkolem jefinancovat běţná provoz podniku, jde o dodavatelské úvěry, závazky kzaměstnancům
Bankovní úvěry - dlouhodobé a krátkodobé Důvody pro pouţití cizího kapitálu
Nedostatek vlastního kapitálu, např. při zaloţení společnosti
Přechodný nedostatek potřebného kapitálu
Cizí kapitál je obvykle levnější neţ vlastní kapitál, coţ zvyšuje rentabilitu podniku
3.3.3 Externí zdroje krátkodobého financování
Obchodní úvěr
Vzniká v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Odběratel neplatí hned, ale má odloţenou platbu, čili úvěr. Je na nás, jestli chceme po klientovi zajištění obchodního úvěru či ne. Většinou se to nezajišťuje, protoţe se často prodává na fakturu. Lze to zajistit např.
směnkou – pokud nepouţijeme faktury. U pouţití jiného platebního instrumentu (inkaso apod.) záleţí na charakteru zboţí. Chceme-li, aby odběratel zaplatil dříve, můţeme mu nabídnout skonto, tj. sleva za předčasné placení. Odběratel bude reagovat jen tehdy, bude-li
pro něj sleva výhodná. Kdyby peníze za dny, o které byzaplatil dříve, měl niţší výnos neţ je skonto, zaplatí dříve. Je-li to nový zákazník, jelepší chtít zálohu předem či trvat na zajištění.
Krátkodobé bankovní úvěry věci. Je to velmi drahý úvěr. Je úročen lombardní sazbou (tabývá nejvyšší).
d) kontokorentní úvěr – je to úvěr, kdy se domlouvá úvěrový rámec, dokterého můţeme denně čerpat. Slouţí k vyrovnávání likvidity dané společnosti.
e) směnečný úvěr – zaloţený na vyuţívání směnky. Ta můţe být akceptována bankou (ta srazí diskont).
eskontní – je-li směnka nezajištěná
akceptační – je-li směnka zajištěná
avalový – je-li směnka zajištěná
negociační – u zahraničního styku
3.4 Charakteristika a význam finanční analýzy
Finanční analýza je oblast, která představuje významnou součást komplexu finančního řízení podniku, neboť zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností. Je úzce spojena s finančním účetnictvím, které poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů:
rozvahy, výkazů zisků a ztrát a přehledu o peněţních tocích cash-flow. Tyto výkazy jsou
a dokumentuje údaje o hospodaření podniku. Zdrojem pro finanční analýzu jsou i další zdroje z oblasti vnitropodnikového účetnictví, ekonomické statistiky, peněţního a kapitálového trhu.
Účetnictví a účetní výkazy by měly být koncipovány tak, aby uspokojovaly potřeby finančního řízení a rozhodování. Nedostatkem účetních informací z hlediska finančního řízení je však to, ţe zobrazují minulost a neobsahují výhledy do budoucnosti. Poskytují finančnímu manaţerovi údaje momentálního typu, v podobě převáţně stavových absolutních veličin uváděných k určitému datu, resp. tokových veličin za určité období, které jednotlivě mají malou vypovídající schopnost. Samostatné souhrnné výstupy neposkytují úplný obraz o hospodaření a finanční situaci podniku, o jeho silných a slabých stránkách, nebezpečích, trendech a celkové kvalitě hospodaření.
Účelem a smyslem finanční analýzy je provést, s pomocí speciálních metodických prostředků, diagnózu finančního hospodaření podniku, podchytit všechny jeho sloţky, případně při podrobnější analýze zhodnotit blíţe některou ze sloţek finančního hospodaření.
Jedná se například o analýzu rentability, analýzu zadluţenosti, analýzu likvidity apod.
(Valach, 2000)
3.4.1 Základní finanční výkazy
Účetní výkazy představují základní zdroj dat pro finanční analýzu. V těchto výkazech ale nemusí být přesně ty informace, které jsou potřeba. Nejčastějším problémem je, ţe údaje se vztahují k minulosti a proto nemusí být aktuální, nebo ţe vliv inflace způsobuje odlišnost účetních hodnot od reálných skutečných hodnot. Protomusíme provádět další odhady a jednotlivé poloţky pro pouţití ve finanční analýze upravovat.
Rozvaha
Rozvaha je základním účetním výkazem. Ostatní účetní výkazy vznikly historicky oddělením z rozvahy pro účely podrobnějšího zjišťování.
Obsahem a základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat k určitému časovému okamţiku majetek podniku v peněţním vyjádření z hlediska jeho formy afinančních zdrojů, zjistit hospodářský výsledek a poskytnout základ pro zjištění azhodnocení finanční situace podniku.
Rozvaha je tedy statickým pohledem na stav aktiv a pasiv podniku. Zachycuje stav
Dlouhodobý nehmotný majetek Základní kapitál
Dlouhodobý hmotný majetek Kapitálové fondy
Finanční investice Fondy ze zisku
Hospodářský výsledek minulých let výsledek běţného roku“, a to z toho důvodu, aby bylo patrno, jaké výnosy a výdaje ovlivnily výši hospodářského výsledku.
Hospodářské operace dělíme na dva základní typy. Jsou to operace rozvahové avýsledkové. Zatímco rozvahové operace vliv na zisk či ztrátu běţného roku nemají,
Zisk či ztrátu za určité účetní období musíme vţdy zjišťovat zvlášť za provozní činnost, za finanční činnost a mimořádnou činnost. Takové členění nákladů umoţní vyuţít údaje k nákladové analýze tvorby hospodářského výsledku účetní jednotky.
Tab.2: Struktura výkazu zisku a ztráty
Provozní náklady Provozní výnosy
Provozní výsledek hospodaření
Finanční náklady Finanční výnosy
+ Finanční výsledek hospodaření
= Výsledek hospodaření z běžné činnosti
Mimořádné náklady Mimořádné výnosy
+ Mimořádný výsledek hospodaření
= Výsledek hospodaření běžného účetního období
Zdroj: Valach a kolektiv (2000) Cash flow
V podmínkách trţní ekonomiky není moţné řídit podnik jen z hlediska výnosů, nákladů a zisku, ale z hlediska udrţení jeho platební schopnosti, tj. z hlediska příjmů, výdajů a peněţních prostředků. Pokud podnik vykazuje zisk, ale není schopen delší dobu hradit své závazky, nemůţe jako takový dále fungovat. Finanční manaţeři, analytici a plánovači proto jednoznačně zdůrazňují, ţe vedle sledování majetkové a finanční struktury, zisku je třeba sledovat, analyzovat a plánovat také pohyb peněţních prostředků, příjmy a výdaje. (Valach a kol., 2000, s. 83)
Koncepce cash flow vychází z kategorií peněţních příjmů a výdajů podniku. Kromě toho celkové cash flow zahrnuje i peněţní příjmy a výdaje, které souvisí sezměnami
oběţného majetku, fixního majetku, finančního majetku a změnami cizího i vlastního kapitálu. Podle současně platných právních předpisů si mohou účetní jednotky samy zvolit model, koncepci a metody zpracování přehledu o cash flow. Tento výkaz se zpracovává z bilance a výsledovky, a to buď metodou přímou či nepřímou.
Přímá metoda je zaměřena na sledování příjmů a výdajů, údaje čerpá převáţně z bankovních nebo pokladních dokladů. Zde se vychází z čistého zisku, ke kterému přičteme další výdaje a odečteme další příjmy, které nevyţadují pohyb peněz.
Nepřímá metoda zjišťování toku peněz je vyuţívána stále častěji. Vychází zezisku (ztráty) z běţné činnosti před zdaněním, ne tedy z celkového disponibilního zisku. Příjmy a výdaje z mimořádné činnosti a platby daní z příjmů jsou sledovány přímou metodou a jsou vykazovány na samostatných řádcích. Přímo jsou sledovány iplacené a přijaté úroky.
V teorii i finanční praxi se setkáváme s různými kategoriemi cash flow, které seliší svým obsahem, ev. způsobem výpočtu. Obvykle se rozlišuje:
Cash flow z provozní činnosti
Cash flow z investiční činnosti
Cash flow z finanční činnosti
Cash flow ze samofinancování
Celkové cash flow je pak součtem těchto jednotlivých kategorií cash flow.
4 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR
V této části práce jsou zpracovány základní informace o nově vznikající společnosti jako je například její název firmy, sídlo, druh ţivnosti etc.
Název firmy
Název firmy je velmi důleţitý. Z názvu by mělo být zřejmé, čím se firma zabývá, protoţe potencionální zákazník vyhledává firmu dle sluţeb a výrobků, které nabízí a ne dle nic neříkajícího názvu firmy. Dle názvu firmy zákazník většinou hledá jen v případě, ţe mu firma byla doporučena. Na základě předchozí teorie a vlastních zkušeností jsem pro svou firmu zvolil název ADRENALINOVÉ ZÁŢITKY.
Sídlo firmy
Sídlem firmy jsem zvolil město Liberec. Hlavním z důvodů je okolí města Liberce, které poskytuje velké moţnosti přírodních lokalit a i uměle vybudovaných prostor vhodných pro mé podnikání. Například nedaleké Jizerské hory, lyţařský areál Ještěd, malé letiště na kraji města, četné sportovní areály a tak dále. Dalším důvodem je, ţe jsem liberecký rodák a
Sídlem firmy jsem zvolil město Liberec. Hlavním z důvodů je okolí města Liberce, které poskytuje velké moţnosti přírodních lokalit a i uměle vybudovaných prostor vhodných pro mé podnikání. Například nedaleké Jizerské hory, lyţařský areál Ještěd, malé letiště na kraji města, četné sportovní areály a tak dále. Dalším důvodem je, ţe jsem liberecký rodák a