Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem, vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost za účelem dosazení zisku.
Podnikatelem podle zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů je:
osoba zapsaná v obchodním rejstříku,
osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění,
osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,
osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.
2.2 Živnostenské oprávnění
Fyzická nebo právnická osoba, která chce nějakou ţivnost provozovat, musí získat ţivnostenské oprávnění pro danou činnost. Podmínky pro získání ţivnostenského oprávnění jsou tyto:
a) Všeobecné podmínky
minimální věk 18 let
bezúhonnost
a) Zvláštní podmínky
odborná či jiná způsobilost, vyţaduje-li to ţivnostenský zákon Postup pro získání živnostenského oprávnění
1. Získat výpis z rejstříku trestů, který je důkazem právní bezúhonnosti.
2. Zaplatit správní poplatek, který činí 1000,-Kč za jednu ohlašovací činnost, 2000,-Kč za ţádost o koncesi a 10000,-Kč za ţivnost provozovanou průmyslovým způsobem.
3. Předloţit vyplněný formulář ohlášení ţivnosti volné, řemeslné a vázané popř. ţádost o udělení koncese pro koncesované ţivnosti.
4. Přiloţit originál a kopii společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny, kopii si ţivnostenský úřad uchová.
5. Předloţit doklady o zvláštní způsobilosti, pokud je vyţaduje Ţivnostenský zákon nebo zvláštní předpisy.
6. V případě provozování ţivnosti průmyslovým způsobem musí podnikatel zpracovat schéma potřebných činností.
2.3 Dělení živností
Základní dělení ţivností je na ţivnosti ohlašovací a ţivnosti koncesované. Ohlašované ţivnosti jsou ţivnosti, které vznikají a jsou provozovány na základě ohlášení. Tyto ţivnosti jsou osvědčeny výpisem ze ţivnostenského rejstříku a dělí setakto:
Řemeslné živnosti – ţivnosti, pro jejichţ získání a provozování je podmínkou výuční list, maturita v oboru, diplom v oboru či šestiletá praxe v oboru.
Vázané živnosti – ţivnosti, pro jejichţ získání a provozování je podmínkou prokázání odborné způsobilosti, kterou stanoví příloha ţivnostenského zákona.
Volná živnost - ţivnost, pro jejíţ získání nepotřebuje podnikatel ţádnou odbornou způsobilost. Tato ţivnost má název Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona. Podnikatel si rozsah této ţivnosti vymezí sám tím, ţe si ze seznamu 80 činností vybere ty, které bude provozovat.
Koncesované ţivnosti jsou ţivnosti, které vznikají a jsou provozovány na základě správního rozhodnutí. Tyto ţivnosti jsou také osvědčeny výpisem zţivnostenského rejstříku.
Kromě splnění odborné způsobilosti je podmínkou získání této ţivnosti i kladné vyjádření ovlivňují podnikatelské rozhodování. Volba právní formy patří k dlouhodobě působícím rozhodnutím. Je třeba připomenout, ţe otázka, kterou z právních forem vybrat, nevzniká jen při zakládání nového podniku, nýbrţ i v případě, ţe vznikl podnět vedoucí v konečném důsledku ke uměně právní formy. Změna právní formy podniku z jedné formy na druhou se nazývá procesem transformace ( Synek a kol., 2006, s. 96 ).
2.5 Přehled jednotlivých právních forem podnikání
Podle způsobu ručení společníků ve společnosti rozlišujeme obchodní společnosti osobní, kapitálové a smíšené.
V osobní obchodní společnosti ručí buď všichni, nebo někteří společníci zazávazky společnosti celým svým majetkem. Na druhou stranu se společníci přímo podílejí na řízení společnosti. Příkladem osobní obchodní společnosti je veřejná obchodní společnost.
V případě kapitálových obchodních společností obecně platí, ţe společníci neručí za závazky za trvání společnosti vůbec, nebo je jejich ručení určitým způsobem omezeno.
Například ručí za závazky společnosti pouze jen do výše nesplaceného vkladu základního kapitálu. Společníci neručí za závazky společnosti, je-li splacení vkladu do obchodního rejstříku zapsáno. Příkladem kapitálové společnosti jespolečnost s ručením omezeným nebo akciová společnost.
Ve smíšeném typu obchodní společnosti je jeden nebo více společníků, kteří ručí za závazky společnosti celým svým majetkem a dále také jeden nebo více společníků, kteří ručí za závazky společnosti pouze do výše nesplaceného vkladu. Jediným typem této společnosti je komanditní společnost, ve které se kombinují prvky jak osobního ručení některých společníků za závazky společnosti, tak i ručení některých společníků jen do výše svého nesplaceného podílu na základním kapitálu, a pokud jesplacen, tak za závazky neručí vůbec.
2.5.1 Veřejná obchodní společnost
Veřejná obchodní společnost je osobní obchodní společnost, která je sdruţením dvou a více ţivnostníků ke společnému výkonu ţivnosti. Společníkem můţe být kaţdá fyzická osoba, která splňuje podmínky pro členství, nebo i právnická osoba. Práva apovinnosti vyplývající z členství právnické osoby ve společnosti musí ale vykonávat statutární orgán či právní zástupce.
Tato forma je prioritně vhodná všude tam, kde se společníci budou osobně účastnit podnikatelské činnosti. Tito společníci sepíší společenskou smlouvu, která musí obsahovat název a sídlo společnosti, určení společníků, uvedením firmy nebo názvu asídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby a dále musí společenská smlouva obsahovat předmět podnikání.
Firma musí obsahovat označení „veřejná obchodní společnost“, jeţ můţe být nahrazeno zkratkou „veř. obch. spol.“ nebo „v.o.s.“. Obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí dodatek „ a spol.“.
Výhody veřejné obchodní společnosti
není nutný základní kapitál společnosti
osobní typ právnické osoby
Nevýhody veřejné obchodní společnosti
2.5.2 Společnost s ručením omezeným
Společnost s ručením omezeným je nejjednodušším typem kapitálových společností, přestoţe obsahuje mnoho prvků osobní společnosti. Společnost můţe mít od jednoho do padesáti společníků.
Při zakládání společnosti s ručením omezeným tvoří základní kapitál ominimální výši 200 000,-Kč. Na základním kapitálu společnosti se můţe kaţdý společník účastnit pouze jedním vkladem. Výše vkladu společníka musí činit aspoň 20 000,-Kč. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno celé emisní áţio a na kaţdý peněţitý vklad musí být splaceno nejméně 30%. Celková výše splacených peněţitých vkladů spolu s hodnotou nepeněţitých vkladů musí však činit alespoň 100 000,-Kč. Je-li společnost zaloţena jedním zakladatelem, můţe být zapsána do obchodního rejstříku, jen kdyţ je v plné výši splacen základní kapitál.
Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Můţe se tedy ovšem stát, ţe se na společníka úspěšně obrátí věřitel i v případě, ţespolečník svůj vklad jiţ dávno uhradil.
Obchodní firma společnosti s ručením omezeným musí obsahovat označení
„společnost s ručením omezeným“, postačí však zkratka „spol. s.r.o.“ nebo „s.r.o“.
Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů.
Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti kaţdý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak; takové omezení jevšak vůči třetím
společnosti, vedení účetnictví, povinnosti vůči úřadům atd. Projednatele platí ze zákona konkurence. Pro společníky můţe rozsah zákazu konkurence stanovit společenská smlouva.
Valná hromada společníků je nejvyšším orgánem společnosti. Do působnosti jejího rozhodování spadají některé podstatné skutečnosti. Zejména se jedná o jmenování a odvolávání jednatelů, změny společenské smlouvy a stanov a schvalování účetní uzávěrky.
Valná hromada můţe jmenovat i členy dozorčí rady, coţ je nepovinný, zřídkakdy zřizovaný orgán společnosti s ručením omezeným.
Výhody společnosti s ručením omezeným
omezené ručení za závazky společnosti
relativně nízká hodnota minimálního základního jmění
dlouhodobá ţivotnost společnosti (při odchodu společníka nehrozí její zrušení)
Nevýhody společností s ručením omezeným
nutnost vedení (podvojného) účetnictví
jednání s úřady
2.5.3 Akciová společnost
Akciová společnost je právní formou čistě kapitálová společnost prakticky bez přítomnosti osobních prvků. Akciová společnost je společnost, jejíţ základní kapitál jerozvrţen na určitý počet akcií. Podíl jednotlivých investorů se nazývá akcie.
Společnost můţe být zaloţena jen jedním zakladatelem, pokud se jedná oprávnickou osobu. V ostatních případech pak dvěma nebo více osobami jak fyzickými tak právnickými.
Po provedení první valné hromady s volbou orgánů společnosti, posplacení emisního áţia a vloţení nepeněţitých vkladů všemi akcionáři, můţe rejstříkový soud provést zápis společnosti do obchodního rejstříku. Tím akciová společnost vzniká.
Základní kapitál společnosti musí tvořit minimálně 2000000,-Kč. U společnosti s veřejnou nabídkou akcií pak alespoň 20000000,-Kč. Ve svých stanovách uvede předmět podnikání, výši základního kapitálu, splácení akcií atd.
Obchodní firma akciové společnosti musí obsahovat označení „akciová společnost“, postačí i zkratka „akc. spol.“ nebo „a.s.“
Statutárním orgánem akciové společnosti je její představenstvo. Toto představenstvo je tvořeno svými členy, kteří společnost navenek zastupují. Členové představenstva se zapisují do obchodního rejstříku, kam se zapisují veškeré změny představenstva. Členy představenstva volí a i odvolává valná hromada akciové společnosti. Pro členy představenstva platí nevylučitelný zákaz konkurence.
poměrně sloţité zakládání a působení společnosti
2.5.4 Komanditní společnost
Komanditní společnost slučuje prvky osobní a kapitálové společnosti. Oba prvky jsou zde zastoupeny. Komanditní společnost zakládají nejméně dva společníci, z nichţ jeden se nazývá komplementář a druhý se nazývá komanditista. Komplementáři seosobně účastní na podnikatelské práci ve společnosti a nemusí přinést majetkový vklad, avšak ručí celým svým i osobním majetkem. Komanditisté povinně přinášejí majetkový vklad, ale v případě, ţe nemají zájem, nemusí se účastnit práce vespolečnosti. Komanditisté ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu.
Tato forma společnosti je vhodná tehdy, kdy na jedné straně existují schopní pracovníci, kteří nemají dostatečný kapitál, na druhé straně jsou zde investoři, kteří přinesou kapitál, avšak sami se nepodílí na podnikání.
Společníci sepisují společenskou smlouvu, ve které je specifikováno postavení akompetence společníků, případně způsob dělení zisku a další náleţitosti.
Obchodní firma komanditní společnosti musí obsahovat označení „komanditní společnost“, postačí i zkratka „ kom. spol.“ nebo „k.s.“.
Výhody komanditní společnosti
není nutný základní kapitál společnosti
komanditisté nemají ze zákona zákaz konkurence
Nevýhody komanditní společnosti
jednotliví komplementáři ručí celým svým majetkem nerozdílně zazávazky společnosti
komanditisté nemohou rozhodovat o obchodním vedení společnosti
2.5.5 Družstvo
Druţstvo je společenstvím neuzavřeného (předem nestanoveného) počtu osob zaloţeným za účelem podnikání nebo zajišťováním hospodářských, sociálních a nebo jiných potřeb svých členů.
Kaţdé druţstvo je právnickou osobou a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Členové druţstva za jeho závazky v obecném případě neručí.
Základní kapitál druţstva tvoří souhrn členských vkladů, k jejichţ splacení sečlenové druţstva zavázali. Stanovy určují výši základního kapitálu druţstva, který sezapisuje do obchodního rejstříku (zapisovaný základní kapitál). Výše takovéhoto základního kapitálu musí činit nejméně 50000,-Kč.
Obchodní firma druţstva musí obsahovat označení „druţstvo“.
Statutárním orgánem druţstva je jeho představenstvo. Nejvyšším orgánem ječlenská schůze druţstva. Ta můţe volit i odvolávat členy představenstva, rozhodovat o rozdělení a uţití zisku nebo ztráty, rozhoduje o splynutí, přeměně, rozdělení nebo zrušení druţstva.
Výhody druţstva
otevřenost pro další členy
moţno zaloţit i pro nepodnikatelské účely
členové neručí za závazky druţstva
Nevýhody druţstva
minimální počet pěti zakladatelů nebo dvou právnických osob
poměrně tvrdý zákaz konkurence
2.5.6 Ostatní formy podnikání
Mezi další právní formy podnikání patří například tichý společník, který sezaváţe poskytnout vklad, aniţ by se podílel na rozhodování o podnikání. Za svůj vklad získává předem dohodnutý podíl ze zisku společnosti. Další formou podnikání jehojně rozšířený franchising. Funguje to tak, ţe zavedená společnost (franchisor) poskytuje fyzické či právnické osobě (franchisant) technologie, úpravu provozoven, systém zásobování apod.
Franchisant se stává součástí velké sítě podnikajících osob nesoucích jméno franchisora.
3 VÝBĚR PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ A ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI
Volba právní formy patří k dlouhodobě působícím rozhodnutím. Otázka, kterou z právních forem vybrat, vzniká především při zakládání nového podniku. Tudíţ je více neţ vhodné dobře si promyslet, jakou právní formu si vybrat a zrealizovat. V následující části bakalářské práce je popsán výběr právní formy podnikání a důleţité kroky vedoucí k zaloţení takovéto společnosti.
3.1 Kritéria pro výběr právní formy podnikání
Způsob a rozsah ručení
Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku.
Podnikatel neručí za závazky podniku osobním majetkem, ale pouze majetkovým vkladem do podniku.
Oprávnění k řízení
Na základě společenské/zakladatelské smlouvy.
Počet zakladatelů
Společnost můţe zaloţit 1-50 společníků.
Nároky na počáteční kapitál
Základní kapitál je v minimální výši 200 000,-Kč. Je-li společnost zaloţena jedním zakladatelem, můţe být zapsána do obchodního rejstříku, jen kdyţ je v plné výši splacen základní kapitál.
Administrativní náročnost a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku
Administrativní náročnost je především spojena s úpravou podmínek, za kterých podnik vzniká. V obchodních společnostech mají zpravidla rozhodující vliv výdaje spojené jednak
s povolením ţivnosti,
se zpracováním společenské smlouvy a s jejím notářským ověřením,
se zápisem do obchodního rejstříku.
Účast na zisku (ztrátě)
U společnosti s ručením omezeným jsou podrobnosti o účasti na zisku (ztrátě) zakotveny ve společenské smlouvě.
Daňové zatížení
Daňové hledisko je vysoce důleţité při volbě právní formy podnikání.
Vsoučasné době podnikatelé platí:
Přímé daně – daň z příjmů, daň z nemovitostí a daň z převodu nemovitostí
Nepřímé daně – daň z přidané hodnoty, spotřební daň a silniční daň
Významnou roli hraje i zdanění pracovní síly, které se řídí zákonem o sociálním azdravotním pojištění.
Zveřejňovací povinnost
Tato povinnost je upravena Zákonem o účetnictví a Obchodním zákoníkem.
Zveřejňovací povinností se rozumí povinnost společnosti publikovat rozvahu, výkaz zisků a ztrát a přílohu.
3.2 Založení obchodní společnosti s ručením omezeným
Pro zaloţení společnosti s ručením omezeným musíme provést několik podstatných výkonů a to:
1. Sepsání společenské smlouvy formou notářského zápisu.
2. Sloţení základního jmění společnosti nebo jeho části.
3. Získání ţivnostenských oprávnění.
4. Zápis společnosti do obchodního rejstříku.
5. Registrace společnosti u finančního úřadu.
Sepsání zakladatelské listiny
Pokud společnost zakládá jedna osoba, sepisuje se zakladatelská listina. Vpřípadě zakládání více osobami se sepisuje společenská smlouva. Obě formy musí být sepsány formou notářského zápisu a podle §110 obchodního zákoníku musí obsahovat:
1. obchodní firmu a sídlo společnosti
2. určení společníků, uvedením názvu a sídla právnické osoby a nebo jména abydliště fyzické osoby
3. předmět podnikání
4. výši základního kapitálu a výši vkladu kaţdého společníka včetně způsobu alhůty splácení vkladu
5. určení správce vkladu
6. jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti
7. jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje 8. jiné údaje, který zákon vyţaduje
Navíc se ve společenské smlouvě mohou určit stanovy, které upravují vnitřní organizace společnosti a podrobně opravují některé záleţitosti ze společenské smlouvy.
V případě, ţe společenská smlouva neobsahuje minimální náleţitosti, je neplatná a jejím podepsáním není společnost zaloţena.
Vklad základního kapitálu
Ve společenské smlouvě se stanoví forma sloţení vkladů. Nejčastěji to bývá na bankovní účet, přičemţ se zaloţí nový účet na jméno osoby, která je jmenována správcem vkladů. Při předloţení společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny pak banka vydá potvrzení o výši vkladů sloţených na účet. Toto potvrzení je nutné doloţit při podání ţádosti na zápis do obchodního rejstříku.
Má-li společnost jednoho zakladatele, musí tento zakladatel splatit vklad v celém rozsahu před podáním návrhu o zapsání do obchodního rejstříku, to znamená, ţe jestliţe činí základní kapitál této jednočlenné společnosti 200000,-Kč, musí být splaceno 200000,-Kč.
Získání živnostenských oprávnění
Společnost s ručením omezeným musí mít na všechny činnosti, které provozuje, ţivnostenská oprávnění. Ode dne doručení průkazu podnikatelského oprávnění plyne 90 denní lhůta k podání návrhu na zápis do obchodní rejstříku. Ţivnostenské oprávnění vzniká aţ dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku.
Zápis společnosti do obchodního rejstříku
Návrh na zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku podávají všichni jednatelé svým jménem, nikoliv jménem jiţ zaloţené osoby. Pravost podpisů všech jednatelů musí být úředně ověřena. Jednatelé mohou zmocnit kvypracování a podání návrhu na zápis i jiné osoby, například advokáta a pravost podpisů na plné moci musí být rovněţ úředně ověřena.
Přílohy k návrhu na zápis s.r.o. do obchodního rejstříku
Doklady o založení - společenská smlouva nebo zakladatelská listina veformě notářského zápisu.
Doklady o předmětu k podnikání - výpis z ţivnostenského rejstříku.
Doklady o splacení vkladu - prohlášeni správce vkladu s úředně ověřeným podpisem.
Doklady o sídle - písemné prohlášení vlastníka prostor, kterým uděluje souhlas s uţíváním prostor, anebo správce zmocněného k udělení souhlasu s umístěním sídla a zmocněné tohoto správce. Výpis z katastru nemovitostí ne starší neţ 3 měsíce.
Doklady o jednatelích - výpis z rejstříků trestů ne starší neţ 3 měsíce. Čestné prohlášení jednatele s úředně ověřeným podpisem o tom, ţejezpůsobilý k právním úkonům, ţe splňuje podmínky provozování ţivnosti podle §6 ţivnostenského zákona a nenastala u něj skutečnost, jeţ je překáţkou v provozování ţivnosti dle §8 a splňuje podmínky podle §381 obchodního zákoníku.
Doklady o členech dozorčí rady - stejné doklady jako u jednatelů.
Doklady do sbírky listin - společenská smlouva nebo zakladatelská listina, podpisové vzory jednatelů.
Ostatní dokumenty - plná moc advokátovi, notářovi nebo jinému zástupci, souhlas zapisované fyzické nebo právnické osoby se zápisem do obchodního rejstříku s úředně ověřeným podpisem.
Rejstříkový soud poté tento návrh posuzuje a v případě připomínek vyţaduje opravu či doplnění. Proces posuzování bývá často poměrně náročný a tudíţ se můţe protáhnout aţ na půl roku. Změnou či doplněním dokumentů společnost neztrácí svou pozici v posuzovacím pořadí.
Společnost s ručením omezeným vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku, okterém obdrţí společnost Rozhodnutí o zápisu na adresu jejího sídla. Tímto dnem vzniká povinnost vést podvojné účetnictví a nutnost registrace u příslušného finančního úřadu a dále se také nejpozději do 8 dnů registrovat k sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
Registrace společnosti u finančního úřadu
Do 30 dnů od vzniku společnosti je nutné podat přihlášku k registraci u místně příslušného finančního úřadu.
K přihlášce musí být dodána:
kopie výpisu z obchodního rejstříku
kopie o rozhodnutí rejstříkové soudu o zápisu do obchodního rejstříku
kopie smlouvy s bankou o zřízení a vedení bankovního účtu
kopie všech ţivnostenských listů
Přihláška můţe být doručena osobně nebo poštou. Po úspěšném vyřízení získá společnost osvědčení o registraci. V případě neplnění registračních povinností můţe finanční
Přihláška můţe být doručena osobně nebo poštou. Po úspěšném vyřízení získá společnost osvědčení o registraci. V případě neplnění registračních povinností můţe finanční