Kaţdý podnikatel, chce-li provozovat svou ţivnost nebo podnik, k tomu musí mít potřebné prostředky. Aby je získal, musí mít peníze (kapitál) ať uţ vlastní nebo vypůjčené.
Konkrétní sloţení prostředků se označuje jako jeho majetek a původ, z něhoţ tento majetek vznikl, tj. jeho finanční krytí, se označuje jako kapitál. Majetek tedy vyjadřuje to „co podnik vlastní“ a finanční zdroje (kapitál) vyjadřují skutečnost „komu to patří“ (Synek a kol., 2006, s.117).
3.3.1 Majetková struktura podniku
Majetkem podniku se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouţí k jeho podnikání. Tvoří jej dvě základní skupiny prostředků, které se liší dobou, po kterou slouţí v provozu podniku, acenou. První skupinou je stálý majetek nebo tzv. investiční majetek. Adruhou skupinou je oběţný majetek.
Stálý majetek
Investiční, zařizovací, fixní, stálý, neoběţný, v rozvaze označený jako stálá aktiva, dříve základní prostředky, slouţí podniku dlouhou dobu (déle neţ 1 rok). Nespotřebovává se najednou, nýbrţ postupně se opotřebovává a úměrně tomuto postupnému opotřebování přenáší svou hodnotu ve formě odpisů do nákladů podniku.
Oběžný majetek
Oběţný majetek je v rozvaze označován jako oběţná aktiva. Tato oběţná aktiva jsou vpodniku v různých formách. Ve věcné podobě jako suroviny, materiál, rozpracovaná výroba, hotové výrobky a v peněţní podobě jako peníze v pokladně a na účtech v bance, pohledávka a cenné papíry, přičemţ jedna forma přechází v druhou.
Za peníze jsou nakoupeny suroviny, ty se změní v nedokončené výrobky, ty vhotové výrobky, hotové výrobky v pohledávky a tyto pohledávky se mění v peníze na účtech nebo vhotové peníze. Oběţný majetek je tedy neustálé v pohybu „obíhá“ - odtud jeho název.
Na rozdíl od stálého majetku, jehoţ obrat je velmi pomalý, se oběţný majetek obrací velmi rychle. V obchodě například za několik dní, ve výrobě za několik dní aţ týdnů. Čím rychleji se obrací, tím větší přinese zisk.
Oběţný majetek však slouţí i k úhradě závazků podniku. Jsou to především peníze, kterými podnik vyrovnává své závazky respektive i stálý majetek. Schopnost přeměnit majetek v peníze a slouţit tak k úhradě závazků podniku označujeme slovem likvidita.
3.3.2 Kapitálová struktura majetku
Kapitálovou, někdy téţ finanční, strukturou podniku rozumíme strukturu zdrojů, z nichţ majetek podniku vznikl. Vloţí-li kapitál do podniku sám podnikatel nebo skupina podnikatelů, hovoříme o vlastním kapitálu. Vloţí-li kapitál do podniku věřitel (např. banka), hovoříme o cizím kapitálu. Toto členění kapitálových zdrojů platí jak pro zvětšování majetku podniku, tak i pro financování jeho běţných potřeb.
Podnik by měl mít právě tolik kapitálu, kolik potřebuje. Má-li kapitálu více, jejeho vyuţití nehospodárné a říkáme tedy, ţe podnik je překapitalizován. Dochází k tomu tehdy, pokud je dlouhodobým kapitálem kryt i oběţný majetek. Má-li kapitálu méně, způsobuje to
poruchy v chodu podniku, pak říkáme, ţe podnik je podkapitalizován. Přizaloţení podniku se potřebné mnoţství kapitálu stanoví v zakladatelském rozpočtu.
Vlastní kapitál
Vlastní kapitál je kapitál, který patří majiteli (majitelům). Majitel je hlavním nositelem podnikatelského rizika. U obchodních společností je výhradním nositelem rizika a ve společnostech, kde je jeden společník, nese riziko spolu s jeho osobním majetkem. Jeho podíl na celkovém kapitálu je proto ukazatelem finanční jistoty podniku. Vlastní kapitál není stálou veličinou, ale kolísá podle výsledků hospodaření.
Sloţení vlastního kapitálu
základní kapitál - ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti se vytváří povinně
kapitálové fondy - představují externí kapitál, který nemá charakter kapitálu cizího, nejvýznamnější poloţkou je emisní áţio
rezervní kapitál - je pojistkou proti nepředvídaným rizikům v podnikání, slouţí ke krytí ztrát a k překonání nepříznivého průběhu hospodaření společnosti
fondy ze zisku - jsou vytvářeny buď přímo ze zákona nebo na základě vlastního rozhodnutí podniku
hospodářský výsledek
hospodářský výsledek běţného hospodářského období - zisk nebo ztráta
nerozdělený zisk minulých let - představuje tu část zisku, která nebyla rozdělena do fondů či vyplacená ve formě dividenda apřevádí se do dalšího období
neuhrazená ztráta z minulých let - ztráta, která nebyla pokryta rezervním fondem.
Cizí kapitál
Cizí zdroje představují dluhy, které musí podnik v určité době splatit. Podle doby splatnosti je rozdělujeme na krátkodobé a dlouhodobé.
Sloţení cizího kapitálu
Rezervy - jsou tvořeny na vrub nákladů podniku a slouţí ke krytí moţných rizik a budoucích výdajů
Dlouhodobé závazky - splatnost delší neţ 1 rok, jsou určeny k financování těch sloţek aktivit, které mají delší ţivotnost (dlouhodobý majetek), patří sem obligace, směnky
Krátkodobé závazky - splatnost kratší neţ 1 rok, jejich úkolem jefinancovat běţná provoz podniku, jde o dodavatelské úvěry, závazky kzaměstnancům
Bankovní úvěry - dlouhodobé a krátkodobé Důvody pro pouţití cizího kapitálu
Nedostatek vlastního kapitálu, např. při zaloţení společnosti
Přechodný nedostatek potřebného kapitálu
Cizí kapitál je obvykle levnější neţ vlastní kapitál, coţ zvyšuje rentabilitu podniku
3.3.3 Externí zdroje krátkodobého financování
Obchodní úvěr
Vzniká v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Odběratel neplatí hned, ale má odloţenou platbu, čili úvěr. Je na nás, jestli chceme po klientovi zajištění obchodního úvěru či ne. Většinou se to nezajišťuje, protoţe se často prodává na fakturu. Lze to zajistit např.
směnkou – pokud nepouţijeme faktury. U pouţití jiného platebního instrumentu (inkaso apod.) záleţí na charakteru zboţí. Chceme-li, aby odběratel zaplatil dříve, můţeme mu nabídnout skonto, tj. sleva za předčasné placení. Odběratel bude reagovat jen tehdy, bude-li
pro něj sleva výhodná. Kdyby peníze za dny, o které byzaplatil dříve, měl niţší výnos neţ je skonto, zaplatí dříve. Je-li to nový zákazník, jelepší chtít zálohu předem či trvat na zajištění.
Krátkodobé bankovní úvěry věci. Je to velmi drahý úvěr. Je úročen lombardní sazbou (tabývá nejvyšší).
d) kontokorentní úvěr – je to úvěr, kdy se domlouvá úvěrový rámec, dokterého můţeme denně čerpat. Slouţí k vyrovnávání likvidity dané společnosti.
e) směnečný úvěr – zaloţený na vyuţívání směnky. Ta můţe být akceptována bankou (ta srazí diskont).
eskontní – je-li směnka nezajištěná
akceptační – je-li směnka zajištěná
avalový – je-li směnka zajištěná
negociační – u zahraničního styku