2 TEORETICKÁ ČÁST
2.6 Mýty a pověry o domácím násilí
Tento fenomén není ničím novým, nejedná se o novou problematiku, jen se v dnešní době tímto jevem zaobíráme a nahlížíme na něj zcela jinak než tomu bylo doposud. Přesto však zde máme stále jisté předsudky, mýty, které nás do jisté míry ovlivňují. Bílý kruh bezpečí uvádí podle výzkumů a srovnání z let 2001 a 2006, že došlo k jistému posunu právě v oblasti vnímání domácího násilí a předsudků. Ale je také pravdou, že neustále určité předsudky stále zůstávají. Proto Vám některé mýty a předsudky představujeme.
1. Jsou to primitivové, nemají žádné vzdělání. Násilí se vyskytuje jen mezi nízkými vrstvami s nízkým vzděláním. Ti, kdo bijí své ženy jsou chudí a nevzdělaní. Jen hlupák bije svou ženu a děti.
Na základě dvou representativních studií Gelles uvádí a shrnuje, že násilí je ve všech sociálních vrstvách, bez ohledu na vzdělání a nenechá se směřovat jen k jedné skupině.
Nejvíce však riziko násilí spatřuje tam, kde dochází k velikým stresovým situacím, jako je nezaměstnanost, chudoba, zaměstnanost v málo uznávaných profesích. S přihlédnutím k této teorii platí, že čím více stresových situací jedinec, osoba nebo rodina prožívá, tím je výskyt násilí vyšší.2
Domácí násilí se vyskytuje naprosto všude, bez ohledu na vzdělání – ve všech sociálních vrstvách. U vyšších sociálních vrstev je více skrýváno, je zde daleko více možností, více se využívá formy psychického násilí, sociálního a ekonomického, proti tomu u nižších vrstev jde spíše ve větší míře o fyzické násilí, v rodinách ze středních a
1 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 2004, s. 617.
2 LEHNER-HARTMANN, Andrea. Wider das Schweigen und Vergessen. Gewalt i der Familie.1. vyd. 2002.
s. 34.
vyšších vrstev se domácí násilí hůře odkrývá.1 Týrajícím může být kdokoliv, bez ohledu na
2. Domácí násilí je jen mezi chudými, mezi materiálně slabými vrstvami.
Stále však se ještě mnoho lidí domnívá, že se násilí převážně vyskytuje v materiálně určitě nedopouští lidé, kteří jsou na první pohled slušní a vychovaní.
Pozitivní změnou je rovněž oslabení jednoho ze základních mýtů o tom, že napohled slušní lidé se společenským chováním, se domácího násilí nedopouštějí (64 % v roce 2001, 51 % dnes).4 Každý druhý člověk starší 15ti let se domnívá, že napohled slušní lidé se
Dostupné z WWW: <http://www.bkb.cz/files/uploaded/UserFiles/File/01_- _informzpra.doc>.
3 Bílý kruh bezpečí. Domácí násilí II. STEM pro Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR.
[online]. 2006 [cit. 2010-12-25].
Dostupné z WWW: < http://www.bkb.cz/files/uploaded/UserFiles/File/03_komentar.doc >.
4 tamtéž
5 Bílý kruh bezpečí. Domácí násilí II. STEM pro Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR.
[online]. 2006 [cit. 2010-12-25].
Dostupné z WWW: <http://www.bkb.cz/files/uploaded/UserFiles/File/01_-_informzpra.doc>.
naopak za naléhavý problém, k němuž nemůže zůstat okolí (příbuzní, sousedé, lékaři, policie) a zejména stát, lhostejné („je to problém, s nímž by měl stát něco dělat“ v roce 2001 61 %, v současné době 84 %).1
Pokud dochází k násilí, byť je to za zdmi domova, má každý právo na ochranu státu, i když se jedná o násilí mezi manželi nebo partnery. Jedná se o trestný čin, který musí být potrestán a oběť má právo na ochranu. Protože se však odehrává právě skryto před zraky svědků, je velice potřeba veliké všímavosti okolí a dostatek informací o tomto problému o možnostech pomoci.
O tom, že společnost nemůže domácí násilí tolerovat, protože jej rodina sama nevyřeší, je dnes přesvědčeno 80 % veřejnosti. V porovnání s rokem 2001 je to o 9 % více.2
5. Jen žena slabá může být obětí. Obětí domácího násilí může být jedině „domácí puťka. Obětí je jen žena, která si nechá vše líbit.
Stejně tak jako agresorem může být kdokoliv, tak i obětí se může stát každá žena. Bez rozdílu materiálního zajištění, vzdělání, zaměstnání atd. Dle výzkumu bylo zjištěno stejné procento a to v případě, že obětí může být naprosto každý (77 % v obou letech) a mýtus o typické oběti jako slabé a bojácné ženě „puťce“, která si nechá vše líbit (61 % v roce 2001, 68 % nyní).3 Více než dvě třetiny populace ve věku 15 a více let soudí, že oběťmi domácího násilí se zpravidla stávají slabé a bojácné ženy. Je to o 7 % více než v roce 2001. 4
1 Bílý kruh bezpečí. Domácí násilí II. STEM pro Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR.
[online]. 2006 [cit. 2010-12-25].
Dostupné z WWW: < http://www.bkb.cz/files/uploaded/UserFiles/File/03_komentar.doc >.
2 Bílý kruh bezpečí. Domácí násilí II. STEM pro Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR.
[online]. 2006 [cit. 2010-12-25].
Dostupné z WWW: <http://www.bkb.cz/files/uploaded/UserFiles/File/01_-_informzpra.doc>.
3 Bílý kruh bezpečí. Domácí násilí II. STEM pro Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR.
[online]. 2006 [cit. 2010-12-25].
Dostupné z WWW: < http://www.bkb.cz/files/uploaded/UserFiles/File/03_komentar.doc >.
4 Bílý kruh bezpečí. Domácí násilí II. STEM pro Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR.
[online]. 2006 [cit. 2010-12-25].
Dostupné z WWW: <http://www.bkb.cz/files/uploaded/UserFiles/File/01_-_informzpra.doc>.
6. Když nemá žena modřiny a rány po těle, nejedná se o násilí.
Čtyři z pěti lidí soudí, že pro okolí je těžké rozpoznat, jedná-li se o domácí násilí nebo
ne. 1
Násilí nemusí být na první pohled viditelné, nemusí se ani jednat o násilí fyzické ale o další z forem, které jsou stejně pro oběť traumatizující a ničivé jako je fyzické. Mnohdy je psychické násilí považováno za daleko horší formu. Agresoři si také dávají veliký pozor, aby rány, modřiny apod. nebyly na první pohled viditelné.
Zdena Bednářová a kol. uvádí ve své knize další mýty o domácím násilí:
1. To není násilí, Ti dva se jen hádají.
Tento mýtus se dá snadno vyvrátit, domácí násilí není jen jednorázové napadení dvou rovnocenných partnerů, stejně silných partnerů. Jedná se o násilí, kdy jedna osoba nad druhou uplatňuje svou moc, svou sílu a ovládá její život.
2. Násilí má na svědomí alkohol.
Alkohol není rozhodně příčina násilí. Jedná se jen o spouštěč, díky kterému dojde k uvolnění násilí a agrese a k odbourání studu.
Kazuistika: Když byl manžel střízlivý, nikdy mě nebil, byl hodný, věnoval se rodině a dětem. Ale když se vrátil opilý, zbil mě a později i dceru.
3. Ženy k násilnému chování muže provokují
Někteří násilníci tvrdí, že používají násilí jako výchovný prostředek, že je žena vyprovokovala svým jednáním, chováním. Takové jednání si zasloužila a musí být tudíž potrestána. Dlouhodobým soužitím s partnerem, i oběť přijímá roli neposlušné, méněcenné, hloupé ženy, která si takové zacházení zaslouží.
Kazuistika: Věděla jsem, že bude volat, ale nemohla jsem mu v práci telefon zvednout. Přišel mě ihned do práce zkontrolovat a udělal mi ostudu před zákazníky a hrubě mi nadával. Ale on měl přeci právo se na mě zlobit, nezvedla jsem mu ten telefon…
1Bílý kruh bezpečí. Domácí násilí II. STEM pro Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR.
[online]. 2006 [cit. 2010-12-25].
Dostupné z WWW: <http://www.bkb.cz/files/uploaded/UserFiles/File/01_-_informzpra.doc>.
4. Ženy chtějí být týrané, jinak by násilníka opustili. Ženě se to asi líbí, když s ním je.
Ženy jsou na partnerovi finančně závislé, mají společné bydlení, jeden účet, nad kterým má kontrolu právě týrající partner. Žena tudíž nemá materiální možnosti a díky dlouhodobé izolaci ani informace, navíc ani netuší jaké jsou možnosti pomoci. Domácí násilí je dlouhodobé než se žena rozhodne s danou situací něco udělat. Bohužel mnohé neudělají za celý svůj život nic, nevědí, že se o násilí jedná Tyto ženy jsou izolovány od společnosti, mnohdy nemají přístup k telefonu, k televizi, internetu. Ven se nedostanou. Jediná možnost je skrze děti, právě u dětských lékařů. Cestou k nim, mají tyto ženy možnost dostat se k informacím o pomoci. Některé ženy odešly již několikrát nebo se rozhodovaly odejít, ale pokaždé uvěřily ve změnu partnerova chování k lepšímu.1