Vyhodnocení dotazníkového šetření

V této praktické části přiblížíme odpovědi respondentek na nestandardizovaný dotazník.

Na otázky odpovídá celkem 37 žen, tento počet představuje 100%.

Tabulka č. 1: Věk respondentek Věk

respondentek 18-25 26-30 31-40 41-50 51-60 61 a více

Bez odpovědi Počet

odpovědí / % 4 / 11% 2 / 5% 15 / 41% 11 / 30% 3 / 8% 2 / 5% 0 / 0%

Celkem odpovídalo žen 37

Graf č. 1: Věk respondentek

Jak je patrné z tabulky č. 1 i grafu č. 1, největší počet respondentek a procento zaujímá věková hranice v rozmezí 31-40 let 41%, jako další pak 41-50 let a to 30%. Toto zjištění by se dalo srovnat i se statistikami organizací, které se zabývají problematikou domácího násilí.

Překvapivé pro nás však bylo, že domácí násilí se dotýká téměř všech žen bez ohledu na věk.

Tabulka č. 2: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentek

Nejvyšší dosažené vzdělání respondentek Počet odpovědí / %

Základní 8 / 22%

Vyučena 11 / 30%

Středoškolské 12 / 32%

Vyšší odborné 2 / 5%

Vysokoškolské 4 / 11%

Bez odpovědi 0 / 0%

Celkem odpovídalo žen 37

Graf č. 2: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentek

Základní - 8 Vyučena - 11 Středoškolské - 12 Vyšší odborné - 2 Vysokoškolské - 4

Naše šetření, jak je vidět v tabulce č. 2 a grafu č. 2, nám ukázalo, že nejde jen o ženy

s nízkým vzděláním, které se setkají ve svém životě s domácím násilím, ale že jde o problém, který se týká širokého spektra žen bez ohledu na věk a také vzdělání. Lze takto

vyvrátit některé mýty o domácím násilí „Jen mladá a hloupá si to nechá líbit“. Z našeho šetření je patrno, že největší počet respondentek má středoškolské vzdělání. Lze se domnívat, že procento žen s vyšším vzděláním je nižší vzhledem k tomu, že tato skupina si dovede zajistit bydlení a nemá tudíž potřebu využít azylového domu, avšak využívá jiné typy služeb (ambulantní). Tím chceme sdělit, že čísla z našeho průzkumu vycházela právě v největší míře od žen z azylových domů.

Tabulka č. 3: Informace o původní rodině

Původní rodina Počet odpovědí / %

Z úplné rodiny (otec, matka, sourozenci) 21 / 57%

Z rozvedené rodiny 9 / 24%

Vyrůstala jsem u svobodné matky 1 / 3%

Vychovával mne otec 0 / 0%

Vyrůstala jsem mimo vlastní rodinu - pěstounská péče 0 / 0%

Vyrůstala jsem mimo vlastní rodinu - dětský domov 2 / 5%

Byla jsem adoptovaná 2 / 5%

U prarodičů 1 / 3%

Jiné 1 / 3%

Bez odpovědi 0 / 0%

Celkem odpovídalo žen 37

Graf č.3: Informace o původní rodině

Z úplné rodiny (otec, matka, sourozenci) - 21

Z rozvedené rodiny - 9

Vyrůstala jsem u svobodné matky - 1 Vyrůstala jsem mimo vlastní rodinu – dětský domov - 2 Byla jsem adoptovaná - 2 U prarodičů - 1 Jiné - 1

Tabulka č. 3 a graf č. 3 vypovídá, že většina respondentek ze souboru až 57% je z úplné rodiny, z rozvedené rodiny je zhruba 24% odpovídajících žen. Výsledky nás překvapily, předpokládali jsme, že většina žen bude z neúplných rodin. Pro rozšíření této práce bychom v budoucnosti doporučili zaměřit se na funkčnost a patologii rodiny.

Tabulka č. 4: Výchovné styly v původní rodině

Výchovné styly v původní rodině Počet odpovědí / %

Naprosto volná výchova, možnost mít vše, dělat si co chci 5 / 13,5%

Autoritativní výchova matky (převažovaly zákazy, příkazy,omezování) 6 / 16,2%

Autoritativní výchova otce (převažovaly zákazy, příkazy, omezování) 14 / 37,8%

Fyzické tresty 7 / 18,9%

Nezájem rodičů 9 / 24,3%

Jiné 9 / 24,3%

Celkem odpovídalo žen 37

Graf č. 4: Výchovné styly v původní rodině

Naprosto volná výchova, možnost mít vše, dělat si co chci - 5

Autoritativní výchova matky (převažovaly zákazy, příkazy, omezování) - 6

Autoritativní výchova otce (převažovaly zákazy, příkazy, omezování) - 14

Fyzické tresty – 7 Nezájem rodičů – 9 Jiné - 9

13,5% 16,2% 37,8% 18,9% 24,3% 24,3%

Pokud se zamyslíme nad zjištěnými údaji, docházíme k názoru, že ženy, které se setkaly s domácím násilím, měly v dětství zkušenost s autoritativním otcem, což je determinovalo

v jejich rolovém chování v dospělosti. V literatuře a statistikách se mluví o transgeneračním přenosu, o přenosu norem a hodnot, které si děti osvojují v dětství. To je

příčinou toho, že se uvedené ženy v dospělosti nejčastěji stávají oběťmi domácího násilí.

I z našeho průzkumu, viz tabulka č. 4 a graf č. 4, je patrné, že nejčastěji a to ve 14 případech 37,8% převládá autoritativní výchova otce, jako další následuje nezájem

rodičů v 24,3% společně s jinými výchovnými styly.

Tabulka č. 5: Vztah k otci a k matce

Vztah k otci a matce Počet odpovědí / %

K otci Pěkný 6 / 16%

Dobrý (Normální) 7 / 19%

Špatný 15 / 41%

Žádný (Neznám jej) 8 / 22%

Jiný 0 / 0%

Bez odpovědi 1 / 3%

K matce Pěkný 12 / 32%

Dobrý (Normální) 12 / 32%

Špatný 8 / 22%

Žádný (Neznám ji) 4 / 11%

Jiný 0 / 0%

Bez odpovědi 1 / 3%

Celkem odpovídalo žen 37

Graf č. 5: Vztah k otci

Pěkný - 6

Dobrý (Normální) - 7 Špatný - 15

Žádný (Neznám jej) – 8 Bez odpovědi - 1

Graf č. 6: Vztah k matce

Pěkný - 12

Dobrý (Normální) - 12 Špatný - 8

Žádný (Neznám ji) – 4 Bez odpovědi - 1

Tabulka č. 5 a grafy č. 5 a 6, vypovídají o vztahu respondentek ke svým rodičům.

V odpovědích se též promítají výchovné vlivy, které byly v původní rodině uplatňovány.

Zajímavé je, že k otci mají respondentky v obecné rovině horší vztah než ke své matce.

Uvádíme některé příklady hodnocení vztahu respondentek ke svým rodičům.

Příklad hodnocení otce : Choval se jako gestapák, předával své rodičovské povinnosti mně a nutil mě vykonávat práci, která se nedala časově stihnout. Například jeden den ráno v 5:30 se postarat o domácí zvířata – poklidit, jídlo dát – slepicím, králíkům, psům a kočkám. Postarat se o sourozence, vypravit je do školy, roztopit kamna, uvařit snídani, vzbudit je, na vše dohlédnout, oblečení, boty, sešity, věci do školy, úkoly, poklidit snídani. Odvést je do školy – 3 km lesem, před školou nakoupit v samoobsluze, po skončení vyučování je odvést domů, zatopit, udělat s nimi úkoly, uvařit večeři, postarat se opět o domácí zvířata a potom jsem si mohla teprve udělat své úkoly.

Když se vracel z práce, vyžadoval kromě teplé večeře, kterou jsem mu musela zvlášť před jeho příchodem vařit, aby bylo vše v naprostém pořádku. To bylo ve 21:30. Kontrolu často komentoval slovy, že jej máma podvedla a on není můj otec a on by si ji nikdy nevzal, kdyby nebyla zbouchlá.

Těmto slovům jsem v deseti letech nerozuměla a měla jsem pocit, že jsem něco udělala špatně.

A pokud se našla jakákoliv chyba, kterou se snažil vždy najít, tak jsem dostala výprask. Máma přijížděla na víkend (bydlela u milenců, a když jsem ji prosila o vysvětlení, tak mě vždy odbyla, že jsem její šikovná holčička, která se jí postará o Pavlíčka a Mirečku. A pak se šla s otcem hádat).

O víkendu jsem musela otci pomáhat s pracemi typu údržba domu, zvířat, zahrady a poslouchat u toho: „Škoda, že nejsi syn, ten by zastal víc práce.“ Po odchodu na střední školu mu v kontrole nad mým životem zabránila moje babička a poté jsem ho v životě viděla jen šestkrát.

Příklady hodnocení matky: Milá, hodná, milující…

Další příklad: Myslím si, že neměla vůbec vztah k dětem, ani zodpovědnost, že si neuvědomovala, že to znamená nějaké povinnosti. Nikdy jsem nepochopila, proč mě dala jako 3 týdenní miminko k babičce. A i když se po dvou letech narodila sestra a po čtyřech bratr, netrávila jsem s nimi ani Vánoce. Nezajímala jí ani její vnoučata. Přizpůsobuje si fakta svého života k obrazu svému, podle toho s jakým chlapem žije, což je náročné, protože své vztahy mění po pěti až šesti letech.

Tabulka č.6: První setkání s násilím

První setkání s násilím Počet odpovědí / %

V dětství 18 / 48,6%

Od otce v rodině 12 / 32,4%

Od matky v rodině 3 / 8,1%

Od přítele 11 / 29,7%

V manželství 13 / 35,1%

Jiné 3 / 8,1%

Celkem odpovídalo žen 37

Graf č.7: První setkání s násilím

V dětství - 18 Od otce v rodině - 12 Od matky v rodině - 3 Od přítele - 11 V manželství - 13 Jiné - 3

48,6% 32,4% 8,1% 29,7% 35,1% 8,1%

Tabulka č. 6 a graf č. 7 ukazují, že v 48,6% se respondentky již s násilím setkaly v dětství, z toho nejčastěji ve 32,4% od otce. Celkem ve 35,1% v manželství a v 29,7% od

přítele. Tyto výsledky opět dokazují, že se téměř polovina respondentek setkala s násilím v dětství. Zároveň se potvrdilo tvrzení, že agresorem je blízká osoba.

Tabulka č. 7: Přítomnost dětí v rodině a děti jako svědci domácího násilí Počet

odpovědí /

% Přítomnost dětí v rodině a děti jako svědci

domácího násilí Ano Ne Jiné

Bez odpovědi

Přítomnost dětí v rodině 34 / 92% 3 / 8% 0 / 0% 0 / 0%

Děti jako svědci domácího násilí 28 / 76% 5 / 14% 1 / 3% 3 / 8%

Celkem odpovídalo žen 37

Graf č. 8: Přítomnost dětí v rodině

Graf č. 9: Děti jako svědci domácího násilí

Ano – 28 Ne - 5 Jiné – 1

Bez odpovědi - 3

Tabulka č. 7 a grafy č. 8 a č. 9, dokládají, že děti jsou často přítomny v rodině, kde se odehrává domácí násilí, o to je smutnější, že jsou svědky bití a ponižování své matky. Tyto traumatické zážitky zanechávají na dětech hluboké jizvy, které v některých případech nelze zhojit.

Tabulka č. 8: Impulsy k vyhledání pomoci

Impulsy k vyhledání pomoci Počet odpovědí / % Opakované stupňující násilí 22 / 59,4%

Jednorázové fyzické napadení 2 / 5,4%

Útok na děti 12 / 32,4%

Nevěra partnera 9 / 24,3%

Děti (dítě) se začaly chovat jako násilný partner 4 / 10,8%

Strach o život svůj nebo dětí 15 / 40,5%

Strach o psychický vývoj dětí 15 / 40,5%

Jiné 8 / 21,6%

Celkem odpovídalo žen 37

Graf č. 10: Impulsy k vyhledání pomoci

Opakované stupňující násilí - 22

Jednorázové fyzické napadení - 2 Útok na děti - 12

Nevěra partnera - 9

Děti (dítě) se začaly chovat jako násilný partner - 4

Strach o život svůj nebo dětí - 15 Strach o psychický vývoj dětí - 15 Jiné - 8

59,4% 5,4% 32,4% 24,3% 10,8% 40,5% 40,5% 21,6%

Nesmírné cenné poznatky pro nás představovaly odpovědi žen, na kterých bylo pácháno domácí násilí, o momentech, které rozhodly změnit jejich nepříznivou situaci, kterou zažívaly. Ženy měly možnost volit z více variant. Výše uvedená tabulka a graf dokládá, že ženu dovedlo k vyhledání pomoci několik impulsů. Tabulka č. 8 a graf. č.l0 ukazují, že až vystupňované násilí bylo impulsem něco podniknout a bránit se útočníkovi. Dále pak strach o svůj život a psychický vývoj dětí nebo útok agresora na děti samotné.

Anonymní odpověď jedné respondentky, vypovídá za všechny: „Při posledním napadení se mu nepodařilo mě zabít.

Tabulka č. 9: Způsoby získávání informací

Způsoby získávání informací Počet odpovědí / % Kamarádka, známí, kolegové, sousedé 15 / 40,5%

Letáky 5 / 13,5%

Internet 10 / 27%

Na úřadě 4 / 10,8%

Policie 5 / 13,5%

Lékař 6 / 16,2%

Média 1 / 2,7%

Někdo z rodiny 6 / 16,2%

Jiné 6 / 16,2%

Celkem odpovídalo žen 37

Graf č. 11: Způsoby získávání informací

Kamarádka, známí, kolegové, sousedé - 15

Letáky – 5 Internet - 10 Na úřadě - 4 Policie - 5 Lékař - 6 Média - 1

Někdo z rodiny - 6 Jiné – 6

40,5% 13,5% 27% 10,8% 13,5% 16,2% 2,7% 16,2% 16,2%

Tabulka č. 9 a grafické znázornění č. 11 evidentně odhaluje, že týraným ženám pomáhají nejvíce přátelé nebo okruh jejich blízkých známých. Dále informace z internetů, letáky, někdo z rodiny….

Anonymní odpověď respondentky na otázku: Kde jste získala informace o pomoci: „Po útěku od násilníka náhodně. Dětem se podařilo najít na internetu organizaci Acorus, kde mi byla poskytnuta pomoc.“

Tabulka č.10: Informovanost o domácím násilí

Informovanost o domácím násilí Počet odpovědí / % Je dostačující 17 / 46%

Není 20 / 54%

Bez odpovědi 0 / 0%

Celkem odpovědělo žen 37

Graf č. 12: Informovanost o domácím násilí

Až 54 % respondentek z našeho souboru se domnívá, že povědomí, informovanost veřejnosti o domácím násilí je nedostačující a 46% vidí situaci kladně. Mezi těmito výsledky není statisticky významný rozdíl. Viz tabulka č. 10 a graf č. 12.

Tabulka č.11: Návrhy na zlepšení informovanosti

Návrhy na zlepšení informovanosti Počet odpovědí / % Odpovědělo 20 / 54%

Neodpovědělo 17 / 46%

Bez odpovědi 0 / 0%

Celkem odpovědělo žen 37

Graf č. 13: Návrhy na zlepšení informovanosti

Odpovědělo - 20 Neodpovědělo - 17

Navrhovaná řešení jsme umístili do několika kategorií:

1. letáky (umístění v metru, MHD, u dětských a praktických lékařů, na úřadech) 2. více o tom mluvit a informovat veřejnost

3. zveřejňování v časopisech 4. mediální osvěta (již na školách) 5. informace od lékařů

Zaznamenáváme jen některé odpovědi a návrhy respondentek jak zlepšit informovanost lidí o domácím násilí: „Je dobré stále o problematice mluvit.“ „ Myšlení lidí se asi těžko změní. Společnost chápe domácí násilí jako běžnou součást života ženy.“ „ Měly by být veškeré informace v jakékoliv formě u všech lékařů, hlavně praktických, na úřadech, více

zveřejňovat v různých časopisech se skutečnými příběhy ať ženy vidí, že se to může stát i jiným. Není se za co stydět.“

Většina odpovědí odhaluje, že i samotné týrané ženy vědí, že se jim dějí věci, které by neměly být společností tolerovány. Viz tabulka č. 11 a graf č.13.

Tabulka č. 12: Místa pomoci, které respondentky využily popřípadě by využily

Místa pomoci, které respondentky využily popřípadě by využily Počet odpovědí / %

Policie 28 / 75,7%

Úřad oddělení sociálně-právní ochrany dětí 13 / 35,1%

Úřad-jiné oddělení 6 / 16,2%

Praktický lékař 13 / 35,1%

Krizové telefonní linky 19 / 51,3%

Dětský lékař 12 / 32,4%

Intervenční centra 16 / 43,2%

Rodinné poradny 3 / 8,1%

Azylové domy 17 / 45,9%

Jiné 3 / 8,1%

Celkem odpovídalo žen 37

Graf č. 14: Místa pomoci, které respondentky využily popřípadě by využily

Policie - 28

Úřad oddělení sociálně-právní ochrany dětí - 13

Úřad –jiné oddělení - 6 Praktický lékař - 13

Krizové telefonní linky – 19

Dětský lékař - 12 Intervenční centra - 16 Rodinné poradny - 3 Azylové domy - 17 Jiné - 3

75,7% ; 35,1% ; 16,2%; 35,1% ; 51,3%; 32,4%; 43,2%; 8,1% ; 45,9%; 8,1%

Tabulka č. 12 a graf č. 14 dokazují, že existuje cesta k řešení domácího násilí.

Respondentky využily zejména služby Policie, sociálně-právní ochrany, krizových telefonních linek, azylových domů, poraden.

Tyto poznatky, nás velmi potěšily, evidentně se zkvalitňuje trh služeb pro rodiny s dětmi v krizi, je tedy možné využít mnohé služby, které pomáhají domácí násilí řešit.

Tabulka č. 13: Znalost pojmu domácí násilí

Znalost pojmu domácí násilí Počet odpovědí / %

Ano 30 / 81%

Ne 7 / 19%

Bez odpovědi 0 / 0%

Celkem odpovídalo žen 37

Graf č. 15: Znalost pojmu domácí násilí

Z tabulky č. 13 a grafu č. 15 vidíme, že až 81% respondentek ví, že zažívají domácí násilí. Je pro nás nepochopitelné, jak mohou tyto ženy vědět a přesto neřešit domácí násilí, které je na nich a mnohdy i na dětech pácháno. Zřejmě není jednoduché odejít, a to z mnoha důvodů (viz teoretická část kapitola č. 2.4 s. 22-25).

Počet vyplněných dotazníků

Pro srovnání s naším průzkumem jsme použili výsledky ze sociologické sondy klientek o.s. ROSA – centrum pro týrané ženy a jejich dětí za roky 2007, 2008 a 2009. Informace byly získány z dostupných zdrojů, které jsou uvedeny na internetových stránkách o.s. problematika je velmi široká a v naší bakalářské práci již není dostatečný prostor k jejich úplné prezentaci.

Dostupné z WWW: <http://www.bkb.cz/files/uploaded/UserFiles/File/01_- _informzpra.doc>.

In document 2.2 Příčiny vzniku domácího násilí (Page 43-58)