Rok Výstav tuzemsko (tis. hl) Meziroční vývoj (%)
Firma Odvětví Firma Odvětví
2012 175 16 484 - -
2013 188 16 313 +7,6 1,1
2014 211 16 286 +12,5 0,2
2015 237 16 249 +12,2 0,2
Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv pivovaru Bernard a (ČSPS, 2016b).
Tržby pivovaru Bernard mají ve sledovaném období jednoznačně rostoucí tendenci, jak je vidět na obrázku 13. Jediný pokles nastal mezi lety 2009 a 2010, jako důsledek celkového propadu odvětví. Pokles tržeb ale nebyl markantní – činil zhruba 1,3 %. V roce 2015 utržila
70
firma za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb rekordních 631 mil. Kč, což znamená meziroční nárůst zhruba o 18 %, čímž byl splněn a výrazně překročen hlavní finanční cíl firmy pro daný rok – nárůst tržeb o 10 %.
Obrázek 13: Vývoj tržeb pivovaru Bernard v letech 2009–2015 Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv pivovaru Bernard
Vývoj výsledku hospodaření firmy je zobrazen na obrázku 14. Na první pohled lze pozitivně hodnotit, že ve všech sledovaných letech bylo dosaženo zisku. Velmi zajímavé je zjištění, že v krizovém roce 2010 zisk firmy neklesl, naopak téměř o 11 mil. Kč vzrostl, což znamená meziroční nárůst o celých 32 %. Tohoto vynikajícího výsledku bylo dosaženo zejména díky úspěšné realizaci řady úsporných opatření. V roce 2015 firma dosáhla kladného hospodářského výsledku ve výši 95 mil. Kč, čímž o celých 15 mil. Kč překročila další ze svých stanovených finančních cílů. Za povšimnutí také stojí, že mezi lety 2011 a 2015 se zisk podniku více než zdvojnásobil.
2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Tržby 386 382 399 418 450 541 631
0 100 200 300 400 500 600 700
Celkové tržby [mil. Kč]
71
Obrázek 14: Vývoj hospodářského výsledku pivovaru Bernard v letech 2009–2015 Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv pivovaru Bernard
Díky zvyšující se produkci a snaze o kontinuální rozvoj a modernizaci podniku investuje pivovar Bernard každoročně významné prostředky. Pro rok 2015 plánovala firma vynaložit přibližně stejný objem investic, jako v roce 2014 – tedy zhruba 150 mil. Kč. Lze konstatovat, že i tohoto cíle bylo dosaženo, neboť v daném roce bylo investováno asi 154 mil. Kč.
Investice směřovaly především do kvasných kapacit, ležáckých sklepů, přepravek, sudů, nadstavby administrativní budovy a výčepních technologií. Vývoj vynaložených investic pivovaru Bernard je zachycen na obrázku 15.
Obrázek 15 Vývoj vynaložených investic pivovaru Bernard v letech 2011–2015 Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv pivovaru Bernard
V průběhu posledních let roste i počet zaměstnanců pivovaru Bernard. V roce 2015 podnik zaměstnával 183 osob, tedy o 12 více než v předchozím roce. Podrobný vývoj počtu
2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
HV 34,9 46 46,3 52,5 61,2 65,2 95,1
Investice 56 61 94 152 155
0
72
zaměstnanců od roku 2011 ukazuje obrázek 16. Velmi pozitivně lze hodnotit, že počet zaměstnanců se nesnížil ani v roce 2010, kdy celková přímá zaměstnanost v pivovarnickém odvětví klesla zhruba o 1200 míst. (ČSPS, 2013).
Obrázek 16: Vývoj počtu zaměstnanců pivovaru Bernard v letech 2009–2015 Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv pivovaru Bernard
Export pivovaru Bernard v posledních letech stále stoupá. V současnosti se pivo této značky vyváží do 35 států světa. V roce 2015 se v zahraničí prodalo bezmála 65 tisíc hl piva Bernard, tedy zhruba 21 % roční výroby, z čehož více než polovina směřovala na Slovensko. Oproti roku 2014 vzrostl celkový export o více než 20 %, přičemž samotný vývoz na Slovensko stoupl zhruba o třetinu (ČTK, 2016b). Přesné objemy vývozu pivovaru Bernard se podařilo zjistit jen pro období 2012 a dále. Tabulka 4 ukazuje, že vývoz firmy meziročně roste výrazně více, než tomu je u odvětví. Lze konstatovat, že firma velice dobře využívá rostoucí zájem o české pivo v zahraničí.
2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Zaměstnanci 132 136 137 140 151 171 183
0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200
Počet zaměstnanců
73 Tabulka 4: Vývoj exportu pivovaru Bernard a odvětví
Rok Celkový export (tis. hl) Meziroční vývoj (%)
Firma Odvětví Firma Odvětví
2012 38,3 3245 - -
2013 44,1 3392 +15 +4,5
2014 53,7 3652 +21,9 +7,7
2015 64,9 4139 +20,7 +13,3
Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv pivovaru Bernard a (ČSPS, 2016b).
3.2.6 Cíle pivovaru Bernard
Pro rok 2016 je stanoven obchodní cíl v podobě nárůstu prodeje o 10 %, což v absolutním vyjádření znamená výstav 332 tisíc hl. Výsledku má být dosaženo růstem prodeje na off- i on-trade segmentu domácího trhu a růstem na trzích zahraničních. Základním finančním cílem je růst tržeb o 12 %. V oblasti hospodářského výsledku bude firma usilovat o dosažení zisku ve výši 105 mil. Kč. Co se týká investičních cílů, pro rok 2016 plánuje firma dokončit již probíhající investice (šrotovna, ležácké tanky, stáčírna sudů) a zároveň zahájit další investiční projekty, týkající se odpadních vod či nového plniče lahví.
Jako cíl dlouhodobějšího charakteru se jeví expanze podniku, v podobě přesunutí části výroby do zcela nových prostor. V současnosti je pivovar Bernard situován na poměrně malém prostoru v historické části Humpolce, který v budoucnu již nebude umožňovat další rozšiřování maximální kapacity pivovaru. Z tohoto důvodu se firma rozhodla zakoupit pozemek mimo centrum města, kde chce v budoucnu vybudovat novou stáčírnu, expedici a varny pro část produkce piva. V původních prostorech by měla zůstat administrativa, návštěvnické centrum a varna pro část ležáků a specialit, kdežto na zelené louce by měly být produkovány běžnější typy piva. Odhadované investiční náklady se pohybují v řádech stovek milionů korun. Konkrétní podoba ani datum zahájení projektu zatím nejsou známy (Kütner, 2016a).
74
V souvislosti s nemalými investicemi zmiňuje pivovar Bernard snahu o vybudování kultovní značky. Své poslání formuluje firma jednoduše: „vlastní cestou k poctivému českému pivu“.
S tímto posláním koresponduje specifický způsob výroby piva, produkce vlastního sladu tradičním způsobem, osobitá a originální propagace značky či samotná osobnost Stanislava Bernarda (Rodinný pivovar BERNARD a. s., © 2016b).
3.3 Benchmarking dle systému INFA
Uživatel systému má na výběr mezi benchmarkingem s klasifikací OKEČ37, využívající starší data od roku 2002 do roku 2008 nebo benchmarkingem s klasifikací CZ-NACE38, pracující s aktuálními daty od roku 2007 dále, která budou vzhledem k potřebě aktuálních dat využita pro potřeby této práce. Po výběru klasifikace benchmarkingu je nutno zvolit jedno či více zkoumaných období, pro která budou dále vyplněna podniková data – v tomto případě půjde o celoroční data z let 2012–2015. Následuje samotné zadání požadovaných hodnot podniku z finančních výkazů rozvahy a výkazu zisku a ztráty za zvolená období.
Dále je nezbytné zvolit konkrétní odvětví pro srovnání.
Výběr obsahuje ta odvětví, pro která se v databázi nacházejí legálně uveřejnitelná data v agregované podobě, což v případě klasifikace CZ-NACE bohužel znamená odvětví maximálně tzv. 2. úrovně klasifikace (na úrovni oddílů). Firma bude proto srovnávána v rámci odvětví CZ-NACE 11 – Výroba nápojů. Jako poslední je třeba zvolit odhad velikosti rizikové přirážky (v procentech) pro výpočet re. V tomto případě bude využita možnost automatického výpočtu tohoto údaje. Nyní je již možno vybírat zobrazení konkrétních ukazatelů39 za odvětví či za různé skupiny podniků (dle poměru ROE a re) a porovnávat je s vlastními podnikovými hodnotami (MPO, © 2005b).
37 Odvětvová klasifikace ekonomických činností, stanovená ČSÚ, používaná v ČR do roku 2008, kdy ji nahradila klasifikace CZ-NACE (Onbusiness, 2013).
38 Klasifikace ekonomických činností, vypracovaná podle mezinárodní statistické klasifikace, zohledňující technologický vývoj a strukturální změny hospodářství (Česko, 2007).
39 V současné době je k dispozici pouze porovnávání hodnot jednotlivých ukazatelů podniku s odvětvím (případně s určitou skupinou podniků – částí odvětví). Dle komunikace autora této práce s MPO by mělo být porovnávání ukazatelů pomocí pyramidového rozkladu přístupné na podzim 2016.
75
3.3.1 Skupina ukazatelů Spread
V rámci této skupiny ukazatelů bude firma srovnávána s odvětvím pomocí rentability vlastního kapitálu (ROE) a ukazatele Spread.
Podle rentability vlastního kapitálu zjišťují vlastníci, zda jejich kapitál generuje dostatečný výnos a je využíván s intenzitou, která odpovídá výši investičního rizika Sedláček, 2011). Na obrázku 17 je zobrazen vývoj hodnoty ROE pro sledovaný podnik a odvětví mezi lety 2012–2015.
Obrázek 17: Srovnání vývoje ROE pivovaru Bernard a odvětví v letech 2012–2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě výstupu ze systému INFA
Obecně se uvádí, že hodnota ukazatele by měla být vyšší než dlouhodobý průměr úročení vkladů. Kladný rozdíl mezi těmito dvěma veličinami značí prémii za investorské riziko, které vlastník podniku nese. Systém INFA k tomuto porovnání využívá bezrizikovou sazbu rf,která je dána výnosem 10letých státních dluhopisů. Na první pohled je zřejmé, že ve všech sledovaných obdobích je ROE firmy vyšší než zmíněná bezriziková sazba. V opačném případě by existence podniku dlouhodobě postrádala smysl (Knápková, 2013).
Dále je možné si povšimnout, že od roku 2013 ROE podniku převyšuje průměr v odvětví, konkrétně v roce 2015 bezmála o 5 procentních bodů. Pozitivně lze také hodnotit, že kromě
2012 2013 2014 2015
Podnik ROE 12,6 15 13,9 16,7
Odvětví ROE 19,1 8,4 5 12
76
roku 2013 rentabilita vlastního kapitálu firmy roste. Je možné odvodit, že menší pokles mezi lety 2013 a 2014 byl způsoben jednak nárůstem vlastního kapitálu (v rámci rozdělování zisku z předchozího roku došlo k nižší výplatě dividend na úkor navýšení účtu nerozděleného zisku z minulých let, což logicky navýšilo vlastní kapitál) a také tím, že čistý zisk procentuálně nenarostl o tolik, jako v předchozích letech – meziroční nárůst činil zhruba 7 % (přičemž samotné tržby se sice zvýšily o téměř 20 %, ale zároveň došlo k velkému nárůstu výkonové spotřeby40 – až o 30 %). Celkově lze míru ziskovosti vlastního kapitálu firmy hodnotit pozitivně a konstatovat, že vlastní kapitál firmy je ziskovější, než činí průměr v odvětví.
Úpravou ROE o alternativní náklady na vlastní kapitál vzniká ukazatel Spread, jehož zjištěné hodnoty pro firmu a odvětví za sledovaná období se nacházejí na obrázku 18. Je patrné, že Spread u firmy nabývá v každém sledovaném období kladných hodnot a dle metodiky INFA se tak firma řadí do nejvyšší – tzv. I kategorie podniků, tvořících pro své majitele hodnotu. Podnikové hodnoty ukazatele v celém průběhu jasně převyšují odvětvový průměr. Pokles podnikového Spreadu mezi lety 2013 a 2014 souvisí s výše zmíněným poklesem ROE.
Obrázek 18: Srovnání vývoje ukazatele spread pivovaru Bernard a odvětví v letech 2012–2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě výstupu ze systému INFA
40 Výrazný nárůst spotřeby materiálu, energie i služeb.
2012 2013 2014 2015
77
3.3.2 Skupina ukazatelů Tvorba EBIT
Tato skupina obsahuje celkem tři ukazatele: rentabilitu celkových aktiv (ROA, v systému INFA je tento ukazatel uváděn výhradně jako produkční síla), rentabilitu tržeb (ROS, v systému INFA – marže), a obrat celkových aktiv.
Rentabilita aktiv neboli rentabilita celkového kapitálu porovnává zisk s celkovými aktivy vloženými do podnikání. Je důležitým ukazatelem, měřícím finanční výkonnost neboli produkční sílu podniku, bez vlivu zadlužení či daňového zatížení (Sedláček 2011). Na obrázku 19 je jasně vidět, že rentabilita aktiv podniku v celém svém průběhu poměrně výrazně převyšuje průměr v odvětví. Drobný pokles mezi lety 2013 a 2014 byl fakticky zapříčiněn již zmíněný menším růstem hospodářského výsledku v kombinaci s vyšším meziročním růstem aktiv (za rok 2014 stouply celkové investice podniku o více než 60 %).
Obrázek 19: Srovnání vývoje ROA pivovaru Bernard a odvětví v letech 2012–2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě výstupu ze systému INFA
V rámci pyramidového rozkladu mají na ROA zásadní vliv zbývající dva ukazatele této skupiny: rentabilita tržeb a obrat celkových aktiv.
Rentabilita tržeb vyjadřuje procentuální podíl zisku na tržbách. Měří schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb neboli ukazuje, kolik dokáže firma vyprodukovat efektu na 1 Kč tržeb (Kubíčková, 2015, Růčková 2015). Obrázek 20 ilustruje, že zmíněná schopnost je u pivovaru Bernard dlouhodobě na vyšší úrovni než u průměru odvětví. Pokles
2012 2013 2014 2015
78
ukazatele mezi lety 2013 a 2014 (způsoben vyššími náklady – menším růstem zisku, při značném meziročním zvýšení tržeb41) se negativně projevil na hodnotě ROA podniku v témže období.
Obrázek 20: Srovnání vývoje ROS pivovaru Bernard a odvětví v letech 2012–2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě výstupu ze systému INFA
Obrat celkových aktiv je nejkomplexnějším ukazatelem aktivity. Měří, jak efektivně jsou podnikem využívána jeho veškerá aktiva (Rejnuš, 2014). Hodnota ukazatele udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za dané období. V literatuře jsou pro tento ukazatel často uváděny doporučené hodnoty. Knápková (2013) a Kislingerová (2010) se shodují, že hodnota ukazatele by měla dosáhnout alespoň úrovně 1, zároveň ale dodávají, že hodnota je ovlivněna příslušností k odvětví, což dobře ilustruje obrázek 21.
41 Je třeba zdůraznit, že dosažený hospodářský výsledek splnil plán podniku a snížení ROS bylo zapříčiněno především skokovým nárůstem tržeb, který výrazně překročil plánovanou hodnotu pro daný rok.
2012 2013 2014 2015
Podnik 16,3 17,4 15,3 19,1
Odvětví 11,1 12,6 9 13,5
0 5 10 15 20 25
ROS [%]
Podnik Odvětví
79
Obrázek 21: Srovnání vývoje obratu celk. aktiv pivovaru Bernard a odvětví v letech 2012–2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě výstupu ze systému INFA
Obrat celkových aktiv firmy je po celou dobu nižší než minimální doporučená hodnota, ale od roku 2013 převyšuje průměr odvětví. Za zmínku dále stojí, že navzdory vysokým investicím se firmě v průběhu let daří využívá svá aktiva víceméně se stejnou efektivitou.
3.3.3 Skupina ukazatelů Dělení EBIT
Následující skupina ukazatelů znázorňuje, jak je rentabilita vlastního kapitálu ovlivněna způsobem rozdělení zisku na úrovni EBIT. Řadí se sem: poměr vlastního kapitálu a aktiv podniku (též známý jako kvóta vlastního kapitálu), poměr tzv. úplatných zdrojů a aktiv podniku a poměr hospodářského výsledku (HV) před zdaněním a HV po zdanění.
Kvóta vlastního kapitálu (někdy také jako koeficient samofinancování) svou podstatou spadá do problematiky zadluženosti. Udává, jak velká část celkových aktiv je financována vlastním kapitálem, a vyjadřuje tak míru finanční nezávislosti podniku (Sedláček, 2011).
Obrázek 22 vypovídá o tom, že finanční nezávislost firmy převyšuje odvětvový průměr v řádu desítek procent. To je způsobeno tím, že pivovar Bernard používá cizí zdroje pouze v menší míře a jeho aktiva jsou z velké části financována vlastním kapitálem. Z finančních výkazů společnosti je též patrné, že pokles ukazatele mezi lety 2012 a 2013 byl způsoben snížením VK, což bylo zapříčiněno rozdělením veškerého zisku z roku 2012 a předcházejících let (o celkové výši 80 mil. Kč).
2012 2013 2014 2015
80
Obrázek 22: Srovnání vývoje KVK pivovaru Bernard a odvětví v letech 2012–2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě výstupu ze systému INFA
Další z ukazatelů této skupiny je poměr úplatných zdrojů a aktiv podniku (UZ/Aktiva).
Snížení tohoto ukazatele pozitivně působí na ROE. Jelikož pivovar Bernard dlouhodobě nepoužívá k financování bankovní úvěry ani dluhopisy, jeho hodnoty pro tento ukazatel jsou identické s již analyzovanou kvótou vlastního kapitálu. Obrázek 23 ilustruje, že podnikové hodnoty ukazatele znovu jasně převyšují průměr odvětví. Je evidentní, že firmy v odvětví v průměru využívají k financování aktiv více cizích zdrojů (včetně bankovních úvěrů a obligací) než pivovar Bernard.
Obrázek 23: Srovnání vývoje UZ/Aktiva pivovaru Bernard a odvětví v letech 2012–2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě výstupu ze systému INFA
2012 2013 2014 2015
81
Posledním ukazatelem této skupiny je daňová redukce zisku neboli podíl velikosti zisku po zdanění a velikosti zisku před zdaněním. Tento ukazatel vyjadřuje skutečné daňové zatížení podniku, o které je snížen jeho EBIT. Zvyšující se hodnota ukazatele značí nižší daňové zatížení podniku v daném období (tedy nižší podíl státu na zisku firmy) a pozitivní působení na rentabilitu vlastního kapitálu firmy. Dle zjištěných údajů se průměrné celkové zdanění HV firmy konstantně pohybuje kolem 22 %. Dlužno dodat, že zjištěné hodnoty jsou ovlivněny velikostí odložené daně a vypovídací schopnost tohoto ukazatele v rámci určení finanční pozice podniku v odvětví je značně omezená. Pro úplnost je vývoj hodnot zachycen na obrázku 24.
Obrázek 24: Srovnání vývoje daň. redukce zisku pivovaru Bernard a odvětví v letech 2012–2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě výstupu ze systému INFA
3.3.4 Skupina ukazatelů Finanční stabilita
Poslední skupina, která bude v rámci benchmarkingu dle systému INFA analyzována, se zabývá poměrovými ukazateli likvidity. Tyto ukazatele zkoumají schopnost firmy hradit své závazky.
Běžná likvidita (likvidita III. stupně) udává, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé cizí zdroje firmy. Jinými slovy, tento ukazatel vyjadřuje, kolikrát může podnik uspokojit své věřitele, pokud v daném okamžiku transformuje všechna svá oběžná aktiva na hotovost. Na běžnou likviditu má značný vliv struktura a oceňování zásob a pohledávek. Hodnota ukazatele se do jisté míry odvíjí také od strategie, kterou firma v rámci řízení své likvidity
2012 2013 2014 2015
82
zaujímá. Doporučená hodnota ukazatele se uvádí mezi 1,5 a 2,5, ale opět je důležité reflektovat odvětví (Sedláček, 2011; Kislingerová, 2010). Z vývoje hodnot na obrázku 25 je vidět, že likvidita III. stupně podniku převyšuje v každém zkoumaném období průměrnou běžnou likviditu odvětví. Nelze přehlédnout pokles mezi lety 2012 a 2013, který byl způsobem snížením krátkodobého finančního majetku (firmě byly uhrazeny 2 vystavené směnky z předchozího roku) – i přesto se schopnost firmy hradit své závazky udržela výrazně nad průměrem v odvětví.
Obrázek 25: Srovnání vývoje běžné likvidity pivovaru Bernard a odvětví v letech 2012–2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě výstupu ze systému INFA
Pohotová likvidita (likvidita II. stupně) vznikne úpravou disponibilního fondu (oběžných aktiv) o jeho nejméně likvidní složku – zásoby. Doporučované hodnoty ukazatele se poměrně liší, ale obecně lze říci, že hodnota by neměla klesnout pod úroveň 1. Obrázek 26 naznačuje, že ukazatel podniku má klesající tendenci (tažen je zejména rostoucími přijatými krátkodobými zálohami), avšak hodnoty ve všech obdobích převyšují odvětví a neklesají pod hraniční úroveň. Významnější pokles mezi lety 2012 a 2013 byl již zdůvodněn výše.
2012 2013 2014 2015
Podnik 2,5 1,6 1,44 1,4
Odvětví 0,92 0,71 1,27 1,08
0 0,5 1 1,5 2 2,5 3
Běžná likvidita
Podnik Odvětví
83
Obrázek 26: Srovnání vývoje pohotové likvidity pivovaru Bernard a odvětví v letech 2012–2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě výstupu ze systému INFA
Je také vhodné porovnat pohotovou likviditu s běžnou – po odečtení zásob se likvidita nesnížila natolik výrazně, aby se dalo konstatovat, že zásoby mají v rozvaze firmy nadměrnou váhu. Za povšimnutí také stojí, že v roce 2015 dosahovala likvidita podniku zhruba hodnoty 1, což značí, že podnik by měl být schopen uhradit své závazky bez nutnosti prodeje svých zásob (Kislingerová, 2010; Sedláček, 2011).
Okamžitá likvidita (likvidita I. stupně) je nejpřísnějším ukazatelem likvidity, který srovnává nejlikvidnější složky oběžných aktiv a krátkodobé závazky. U tohoto ukazatele se autoři víceméně shodují na doporučené hodnotě kolem 0,2 (neboli krátkodobý finanční majetek by měl krýt zhruba 20 % krátkodobých závazků). Z grafu na obrázku 27 lze jasně identifikovat, že odvětvový průměr se dlouhodobě pohybuje kolem zmíněné doporučené hodnoty. Pivovar Bernard naproti tomu během let dosahuje mnohem vyšší okamžité likvidity, způsobené přílišným vázáním prostředků v krátkodobém finančním majetku (zejména na bankovních účtech), což lze označit za neefektivní využívání finančních prostředků. Nicméně lze pozorovat, že hodnoty podniku mají klesající trend a postupně se přibližují doporučené hodnotě a zároveň tržnímu průměru (Kislingerová, 2010).
2012 2013 2014 2015
Podnik 2,14 1,25 1,11 1,03
Odvětví 0,64 0,49 0,9 0,78
0 0,5 1 1,5 2 2,5
[Pohotová likvidita]
Podnik Odvětví
84
Obrázek 27: Srovnání vývoje okamžité likvidity pivovaru Bernard a odvětví v letech 2012–2015 Zdroj: vlastní zpracování na základě výstupu ze systému INFA
3.3.5 Analýza ukazatele EVA
Pro ekonomickou přidanou hodnotu je v tomto případě určující ukazatel spread, jehož kladnou hodnotou je podmíněn vznik kladné ekonomické přidané hodnoty. Samotná výše EVA je poté vyčíslena pomocí úrovně VK. Díky kladnému spreadu pivovaru Bernard v celém sledovaném období lze konstatovat, že firma generuje pro své vlastníky každoročně ekonomickou hodnotu neboli svou činností přispívá ke zvyšování hodnoty vlastnických vkladů – viz tabulka 5.
Tabulka 5: Vývoj ukazatele EVA pivovaru Bernard
Rok EVA (tis. Kč)
Podnik Odvětví
2012 409 967 16 726
2013 2 701 071 18 372 2014 399 045 14 500 2015 1 245 345 26 129
Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv pivovaru Bernard a (MPO, 2016a)
Mezi lety 2013 a 2014 došlo u firmy k určitému poklesu této hodnoty, což bylo zapříčiněno snížením rentability VK, jak bylo vysvětleno v pododdílu 3.3.1. Za poslední rok se hodnota
2012 2013 2014 2015
Podnik 1,75 0,84 0,59 0,42
Odvětví 0,21 0,16 0,31 0,25
0 0,5 1 1,5 2
[Okamžitá likvidita]
Podnik Odvětví
85
EVA u firmy zvýšila velmi výrazně, za čímž stojí nejen rostoucí spread (potažmo rostoucí ROE), ale také meziroční zvýšení hodnoty vlastního kapitálu. Odvětví nápojů od roku 2013 novou ekonomickou hodnotu negeneruje, naopak hodnota ukazatele pro odvětví je záporná.
Patrný je zejména strmý propad mezi lety 2012 a 2013, způsobený markantním poklesem průměrné rentability vlastního kapitálu odvětví.
3.4 Benchmarking dle databáze Merk
Pomocí databáze Merk bude pivovar Bernard porovnáván s průměrem odvětví CZ-NACE 11.05 – Výroba piva. Na rozdíl od benchmarkingu dle systému INFA tak nebudou odvětvový průměr tvořit všechny podniky vyrábějící alkoholické a nealkoholické nápoje, ale pouze
Pomocí databáze Merk bude pivovar Bernard porovnáván s průměrem odvětví CZ-NACE 11.05 – Výroba piva. Na rozdíl od benchmarkingu dle systému INFA tak nebudou odvětvový průměr tvořit všechny podniky vyrábějící alkoholické a nealkoholické nápoje, ale pouze