Vznik a podstata benchmarkingu

Výraz benchmarking vychází z anglického slova benchmark, což znamená měřítko nebo také srovnávací ukazatel. Lze tedy odvodit, že podstata benchmarkingu spočívá v určitém srovnávání. Ono srovnávání může být chápáno jako jednorázová či průběžná činnost, realizovaná na základě zvolených externích či interních měřítek (Vodáková, 2013).

U zrodu benchmarkingu stála americká společnost Xerox Corporation. Tato firma naprosto dominovala svému oboru⁸ a na trhu měla takřka monopolní postavení. Nicméně v 70. letech 20. století se musela vypořádávat s příchodem nové konkurence, zejména v podobě japonských podniků. Tržní podíl Xeroxu se začal postupně zmenšovat a firma se dostala do finančních potíží. Vedení podniku tedy hledalo způsob, jak s novou konkurencí efektivně soupeřit. Xerox nejprve začal nakupovat konkurenční výrobky, které rozebral a jednotlivé komponenty porovnával s vlastními.⁹ Výsledky tohoto srovnání však nebyly považovány za dostačující. Na základě dalších komparativních výzkumů Xerox zjistil, že prodejní cena konkurenčních japonských výrobků je shodná s jeho vlastními výrobními náklady. Jako hlavní příčina bylo odhaleno skladové hospodářství. Xerox tedy požádal firmu L.L.Bean, tehdejší špičku ve skladování, o první srovnávací studii, zaměřenou na přístupy ke

8 V té době se Xerox zaměřoval především na výrobu kopírovacích zařízení (Jirásek, 2007).

9 Tato metoda je dnes známá pod pojmem zpětné inženýrství (Jirásek, 2007).

35

skladování. Právě tato událost je spojována s počátky využití benchmarkingu v podnikové sféře (Nenadál, 2011; Jirásek, 2007).

V literatuře se vyskytuje nepřeberné množství definic benchmarkingu, z nichž je obtížné vybrat jednu univerzální. Někteří autoři kladou důraz na srovnávání s těmi nejlepšími, jiní hovoří pouze o srovnání s konkurencí, jako takovou. Určité zdroje též připouští možnost interního srovnávání apod. Několik vybraných vymezení benchmarkingu následuje níže.

Americká společnost pro jakost (ASQ)¹⁰ definuje benchmarking jako „techniku, v jejímž rámci organizace měří svou výkonnost v porovnávání s organizacemi, které představují světovou špičku, poznávají, jak tyto organizace světové výkonnosti dosáhly, a využívají získaných informací ke zlepšování své vlastní výkonnosti“ (Nenadál, 2011, s. 14).

Podle Knápkové (2013) spočívá benchmarking v porovnávání údajů podniku s údaji podniků obdobného zaměření, s cílem identifikovat vlastní pozici, pomocí určitého srovnání a následně tuto pozici posílit.

„Benchmarking porovnává aktuální firemní výkonnost s výkonností dřívější, případně s výkonností konkurenčních firem“ (Brooks, 2013).

Benchmarking je možné charakterizovat také jako „…proces vzájemného sledování a porovnávání vlastních výsledků s výsledky konkurence z hlediska kvality a efektivnost výroby určitého produktu nebo realizace určité služby, výrobních postupů…“ (Jakubíková, 2013).

Někteří autoři při charakteristice benchmarkingu primárně nekladou důraz na srovnávání s konkurencí a k definování této metody přistupují poněkud obecněji.

Robert C. Camp, přední světový odborník zabývající se touto problematikou, definoval benchmarking jednoduše jako „…hledání nejlepších postupů v podnikání, které vedou k vynikajícím výsledkům“ (Popesko, 2016).

10 American Society for Quality, založena v roce 1946. Jejím posláním je podpořit využití a dopad kvality v souvislosti s rozmanitými potřebami světa (American Society for Quality, © 2016).

36

„Benchmarking je metoda zaměřená na identifikaci, porozumění a aplikaci kvalitativních a výkonnostních měřítek ve zlepšovatelských projektech“ (Svozilová, 2011).

Z výše uvedených a dalších definic vyplývá několik důležitých faktů:

 Benchmarking je chápán především jako nepřetržitý soubor aktivit, které sice lze členit na samostatné benchmarkingové projekty¹¹, ale teprve jejich systematické opakování může vést ke kýženým výsledkům, v podobě realizace změn a zvýšení výkonnosti.

 Výstupem kteréhokoliv benchmarkingového projektu je identifikace oblastí pro vlastní zlepšování. Jinými slovy, pokud podnik následně nerealizuje projekty zlepšování, je benchmarking pouhým plýtváním zdrojů a aktivitou zúčastněných osob (Nenadál, 2011). V podobném duchu se vyjadřuje i Popesko (2016), když zdůrazňuje, že k lepší výsledkům nevede benchmarking samotný, nýbrž až manažerská rozhodnutí, která podnik činí na základě poznatků, zjištěných touto metodou.

 K benchmarkingu¹² je vždy třeba nejméně jedna organizace, vůči které bude firma posuzovat vlastní realitu. Již bylo zmíněno, že někteří autoři v rámci vymezení benchmarkingu zmiňují nutnost porovnávání s těmi nejlepšími.¹³ Nenadál (2011) k tomuto dodává, že benchmarking rozhodně nemusí sloužit pouze ke srovnávání s naprostou světovou špičkou. Podle Pekové (2012) je sice vždy efektivnější porovnávat se s organizací, která ve své činnosti dosahuje lepších parametrů, avšak nemusí se nutně jednat o tržní lídry. Daná firma musí být především zdrojem inspirace ke změnám a zlepšením. V rámci srovnávání se navíc firma nemusí omezovat pouze na bezprostřední konkurenci (Nenadál, 2011). Jakubíková (2013) v souvislosti s benchmarkingem hovoří o výběru a porovnávání vhodných myšlenek, přístupů a metod, které se pro daný podnik jeví jako použitelné, a to bez ohledu na rámec daného odvětví či tržního segmentu.

11 Benchmarkingový projekt je soubor dílčích koordinovaných aktivit, směřujících k dosažení daného cíle, s přihlédnutím k časový, nákladovým a dalším omezením (Nenadál, 2011).

12 V tomto případě je uvažován tzv. konkurenční benchmarking, který je definován níže.

13 Pod tímto pojmem si lze představit nejlepší firmy v daném oboru, praktiky používané nejlepšími firmami apod. (Nenadál, 2011).

37

 Objektem benchmarkingu neboli tím, co má být prostřednictvím daného projektu porovnáváno a měřeno, může být prakticky cokoliv. Primárně by však objekt měl korespondovat s určitou identifikovanou slabou stránkou podniku, týkající se vlastních produktů, procesů, zaměstnanců, systému řízení apod. (Nenadál, 2011; Knápková, 2013).

 Cíl benchmarkingu spočívá v poznání vlastní pozice prostřednictvím srovnání a v následném posílení této pozice (Knápková, 2013). V konečném důsledku by měl benchmarking vést ke zlepšení konkurenceschopnosti či konkurenční pozice firmy (Popesko, 2016).