Rok EVA (tis. Kč)
Podnik Odvětví
2012 409 967 16 726
2013 2 701 071 18 372 2014 399 045 14 500 2015 1 245 345 26 129
Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv pivovaru Bernard a (MPO, 2016a)
Mezi lety 2013 a 2014 došlo u firmy k určitému poklesu této hodnoty, což bylo zapříčiněno snížením rentability VK, jak bylo vysvětleno v pododdílu 3.3.1. Za poslední rok se hodnota
2012 2013 2014 2015
Podnik 1,75 0,84 0,59 0,42
Odvětví 0,21 0,16 0,31 0,25
0 0,5 1 1,5 2
[Okamžitá likvidita]
Podnik Odvětví
85
EVA u firmy zvýšila velmi výrazně, za čímž stojí nejen rostoucí spread (potažmo rostoucí ROE), ale také meziroční zvýšení hodnoty vlastního kapitálu. Odvětví nápojů od roku 2013 novou ekonomickou hodnotu negeneruje, naopak hodnota ukazatele pro odvětví je záporná.
Patrný je zejména strmý propad mezi lety 2012 a 2013, způsobený markantním poklesem průměrné rentability vlastního kapitálu odvětví.
3.4 Benchmarking dle databáze Merk
Pomocí databáze Merk bude pivovar Bernard porovnáván s průměrem odvětví CZ-NACE 11.05 – Výroba piva. Na rozdíl od benchmarkingu dle systému INFA tak nebudou odvětvový průměr tvořit všechny podniky vyrábějící alkoholické a nealkoholické nápoje, ale pouze firmy, zabývající se produkcí piva. Výsledky poměřování by proto měly přinést přesnější informace o tom, jaká je finanční pozice zkoumané firmy v rámci odvětví, ve kterém realizuje svou rozhodující ekonomickou činnost. Zkoumáno bude celkem 12 poměrových ukazatelů rentability, aktivity, likvidity a zadluženosti, které budou doplněny dvěma soustavami ukazatelů.
3.4.1 Analýza rentability
V pododdílu 3.3.1 resp. 3.3.2 již byly charakterizovány všechny zde používané ukazatele rentability a rovněž byl popsán vývoj jejich hodnot v čase u firmy Bernard. Nyní budou porovnány hodnoty zkoumané firmy s hodnotami tržního lídra a průměrem pivovarnického odvětví.
Obrázek 28: Srovnání ukazatelů rentability pivovaru Bernard, trž. lídra a odvětví v roce 2014 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z databáze Merk
13,9 12,1 11,9
86
Z obrázku 28 je na první pohled patrné, že rentabilita vlastního kapitálu Plzeňského Prazdroje v řádu desítek procent převyšuje pivovar Bernard i odvětvový průměr, což jasně dokladuje tržní dominanci této firmy. Po bližším zkoumání údajů z databáze Merk bylo zjištěno, že žádný z hlavních konkurentů se v rámci ziskovosti vlastního kapitálu tržnímu lídrovi nepřibližuje. Za rok 2014 dosáhla rentabilita vlastního kapitálu pivovaru Bernard bezmála 14 % neboli na 1 Kč vlastního kapitálu firmy připadalo zhruba 0,14 Kč čistého zisku. Ze zjištěných údajů je dále patrné, že ROE firmy Bernard za dané období sice převýšila odvětvový průměr, ale výsledný rozdíl nebyl příliš velký – činil přibližně 4 %. Při porovnání výsledků s údaji systému INFA také stojí za povšimnutí, že firmy z pivovarnického odvětví v průměru využívají svůj vlastní kapitál s větší intenzitou než podniky, které produkující nápoje jako takové.
Rentabilita tržeb pivovaru Bernard v roce 2014 činila zhruba 12 % čili 1 Kč svých tržeb podnik dokázal přeměnit na 0,12 Kč čistého zisku. Ze tří zkoumaných ukazatelů rentability hodnota ROS firmy Bernard převyšuje odvětvový průměr nejvyšším rozdílem a zároveň se nejvíce blíží hodnotě dosažené tržním lídrem. Pro úplnost je třeba dodat, že srovnání rentability tržeb mezi odvětvím výroby piva a výroby nápojů není možné, vzhledem k rozdílným způsobům výpočtu ukazatele.
Hodnota ukazatele rentability aktiv se ve sledovaném roce u firmy Bernard blížila hodnotě ROS. Lze proto konstatovat, že 1 Kč celkových tržeb generuje firmě takřka stejný zisk (na úrovni EBIT) jako 1 Kč celkového kapitálu. Hodnoty ROA a ROS jsou téměř identické také u průměru odvětví, tudíž výkonnost celkového kapitálu firmy Bernard převyšuje odvětvový průměr podobným rozdílem jako tomu je u rentability tržeb. Na obrázku 28 je možné si povšimnout, že rozdíl mezi výnosností vlastního a celkového kapitálu je u sledované firmy mnohem nižší než u průměru odvětví i tržního lídra. Důvodem je fakt, že cizí zdroje mají na celkovém kapitálu firmy Bernard poměrně malý podíl, což bude blíže vysvětleno v části o zadluženosti.
3.4.2 Analýza aktivity
Pro účely analýzy aktivity podniku nabízí databáze Merk čtyři poměrové ukazatele: obrat celkových aktiv, dobu obratu zásob, dobu obratu pohledávek a dobu obratu závazků.
87
Podstata ukazatele obratu celkových aktiv byla vysvětlena v pododdílu 3.3.2. Graf na obrázku 29 ukazuje, že obrat aktiv firmy, tržního lídra ani odvětví se od sebe výrazně neliší.
Efektivita využívání celkového majetku je nejvyšší u Plzeňského Prazdroje, který se blíží minimální doporučované hodnotě ukazatele na úrovni 1. Průměrný obrat aktiv firem v odvětví mírně převyšuje firmu Bernard. Hodnota ukazatele je u pivovaru Bernard značně ovlivněna rozsáhlými investicemi do dlouhodobého majetku. Přesto není obrat aktiv firmy výrazně vzdálen od průměru odvětví ani tržního lídra – množství aktiv firmy lze vzhledem k jejím tržbám označit za adekvátní. Při porovnání hodnot s obrázkem 21 je vidět, že obrat aktiv u pivovarů je v průměru vyšší než u všech firem vyrábějící nápoje.
Obrázek 29: Srovnání obratu celk. aktiv pivovaru Bernard, trž. lídra a odvětví v roce 2014 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z databáze Merk
Na obrázku 30 se nachází porovnání doby obratu zásob, doby obratu pohledávek a doby obratu závazků pivovaru Bernard, Plzeňského Prazdroje a odvětví. Obrázek 31 následně zobrazuje vývoj zmíněných ukazatelů u pivovaru Bernard v posledních letech.
0,79
0,9 0,85
0 0,2 0,4 0,6 0,8 1
Obrat celk.
aktiv [počet obrátek]
Bernard Prazdroj Odvětví
88
Obrázek 30: Srovnání ukazatelů aktivity pivovaru Bernard, trž. lídra a odvětví v roce 2014 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z databáze Merk
Obrázek 31: Vývoj ukazatelů aktivity pivovaru Bernard v letech 2012–2014 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z databáze Merk
Doba obratu zásob udává dobu (v tomto případě počet dnů), po kterou jsou zásoby vázány ve firmě do okamžiku jejich spotřeby (u materiálu a surovin) nebo do okamžiku jejich prodeje (u zásob vlastní výroby). V případě hotových výrobků a zboží se rovněž jedná o indikátor likvidity, neboť ukazatel udává počet dnů, za které se zásoba transformuje do hotovosti či pohledávky. Obecně je pro firmu pozitivní, pokud doba obratu zásob klesá, protože to znamená, že jsou položky zásob využívány s vyšší intenzitou (Kislingerová, 2010;
Kubíčková, 2015). Podle Knápkové (2013) je pro posouzení tohoto ukazatele rozhodující vývoj jeho hodnot v čase a porovnání s odvětvím. V roce 2014 se v pivovaru Bernard zásoby otočily průměrně jednou za zhruba 38 dní. Z obrázku 30 je zřejmé, že tato doba je téměř na
37,7
89
úrovni průměru odvětví čili firma využívá své zásoby s podobnou intenzitou jako ostatní pivovary. Doba obratu zásob firmy Prazdroj mírně převyšuje Bernard i odvětvový průměr.
Od roku 2012 se firmě Bernard daří držet obrat majetku přibližně na stejné úrovni – viz obrázek 31.
Doba obratu pohledávek měří interval, za nějž se pohledávky firmy přemění na peněžní prostředky neboli interval, po který musí podnik v průměru čekat na inkaso svých pohledávek. Jinak řečeno se jedná o průměrný časový úsek, během nějž se majetek podniku vyskytuje ve formě pohledávek. Čím je hodnota ukazatele nižší, tím rychleji získá firma prostředky vázané v pohledávkách, které může dále prospěšně využít (Kubíčková, 2015).
Pozitivně lze hodnotit fakt, že doba obratu pohledávek pivovaru Bernard je bezmála o 10 dní kratší, než je tomu průměrně u firem v odvětví. Obrázek 31 však prozrazuje, že hodnota ukazatele meziročně stoupá – doba, po kterou musí podnik průměrně čekat na inkaso plateb za provedené služby se od roku 2012 zvýšila o více než 2 týdny, což není zanedbatelná hodnota. Současně to z pohledu firmy znamená, že se prodlužuje doba, po kterou průměrně poskytuje odběratelům bezplatný obchodní úvěr, což nelze pokládat za efektivní. Doba obratu pohledávek Plzeňského Prazdroje je výrazně kratší – majetek tržního lídra je vázán v pohledávkách průměrně o více než měsíc méně, v porovnání s firmou Bernard, což vypovídá o silné vyjednávací pozici Prazdroje a velmi dobré platební disciplíně jeho odběratelů. Tento stav ilustruje obrázek 30.
Doba obratu závazků udává dobu (ve dnech), po kterou zůstávají krátkodobé závazky podniku neuhrazeny a podnik tak využívá bezplatného obchodního úvěru. Hodnota ukazatele zároveň odpovídá platební disciplíně firmy a jejím postavení vůči dodavatelům.
Hodnota ukazatele by měla být alespoň na úrovni doby obratu pohledávek (Kislingerová, 2010, Knápková 2013). Doba obratu závazků firmy Bernard výrazně převyšuje dobu obratu jejích pohledávek – firma v roce 2014 čerpala bezplatný dodavatelský úvěr téměř o 55 dní déle, než ho sama poskytovala. Za povšimnutí stojí relativně vysoká hodnota ukazatele pro odvětví, která svědčí o tom, že průměrná platební disciplína pivovarů je horší než u firmy Bernard i Plzeňského Prazdroje, jak ukazuje obrázek 30. Od roku 2012 se doba obratu závazků firmy Bernard zvýšila díky stoupajícím krátkodobým úvěrům (zejména v podobě přijatých záloh), nicméně růst ukazatele je brzděn každoročním růstem tržeb.
90
3.4.3 Analýza likvidity
Podobně jako u analýzy rentability, i zde bude pozornost věnována pouze porovnání hodnot ukazatelů sledované firmy, tržního lídra a odvětví za rok 2014. Tři základní ukazatele likvidity již byly charakterizovány v pododdílu 3.3.4, kde byl rovněž zobrazen a okomentován vývoj jejich hodnot u pivovaru Bernard.
Obrázek 32: Srovnání ukazatelů likvidity pivovaru Bernard, trž. lídra a odvětví v roce 2014 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z databáze Merk
Běžná likvidita odvětví převyšuje firmu Bernard, jak je vidět na obrázku 32. Rozdíl mezi hodnotami ale není velký – činí necelé dvě desetiny, tzn. že oběžný majetek firem v odvětví v průměru kryje o 18 % více krátkodobých závazků, než je tomu u firmy Bernard. Lze si povšimnout, že průměrná běžná likvidita firem produkujících pivo je vyšší než údaj za firmy vyrábějící nápoje. Po hlubší analýze údajů bylo zjištěno, že likvidita odvětví pivovarů je značně ovlivněna menšími firmami (většinou s obratem do 10 mil. Kč), které udržují vysokou likviditu, s hodnotou 4 i vyšší. Běžná likvidita Plzeňského Prazdroje je naopak velmi nízká a na první pohled se nachází hluboko pod běžně doporučovanými hodnotami.
Je ale třeba si uvědomit, že tato firma si z pozice tržního lídra může dovolit velmi agresivní přístup k řízení likvidity a vázat v oběžných aktivech výrazně méně finančních prostředků než jiné firmy.
Pohotová likvidita firmy Bernard mírně převyšuje odvětví. Je patrné, že po odečtení zásob klesla likvidita odvětví výrazně více než u zkoumané firmy, což vypovídá o tom, že podniky vážou v zásobách průměrně více financí než pivovar Bernard. Vzhledem k agresivní strategii
1,44
91
je pohotová likvidita tržního lídra velmi nízká. Po odečtení zásob klesla jeho schopnost hradit závazky velmi výrazně – více než 55 % jeho oběžných aktiv tvoří zásoby, u firmy Bernard je to pouhých 23 %.
Okamžitá likvidita za rok 2014 u pivovaru Bernard převyšuje odvětví i doporučované hodnoty, což je způsobeno tím, že podnik drží vysoké množství financí na svých bankovních účtech. Firmy v odvětví průměrně vážou v krátkodobém finančním majetku méně prostředků a jejich okamžitá likvidita se blíží doporučované hodnotě. Schopnost Plzeňského Prazdroje hradit závazky svými nejlikvidnějšími aktivy je téměř nulová. Z finančních výkazů je patrné, že tržní lídr udržuje krátkodobý finanční majetek na naprosto minimální úrovni.
3.4.4 Analýza zadluženosti
V rámci analýzy zadluženosti budou porovnávány hodnoty poměrových ukazatelů celkové zadluženosti a kvóty vlastního kapitálu.
Ukazatel celkové zadluženosti (věřitelského rizika) je základním ukazatelem zadluženosti, který udává poměr mezi cizími zdroji podniku a jeho celkovými aktivy neboli měří rozsah, ve kterém firma používá k financování cizí zdroje (Rejnuš, 2014). Doporučená hodnota tohoto ukazatele, která je uváděna autory odborné literatury, se pohybuje mezi 30–60 %. Při posuzování celkové zadluženosti je ale nezbytné respektovat příslušnost k odvětví a také schopnost splácet úroky, které firmě z dluhů plynou (Knápková, 2013). Již v analýze rentability aktiv bylo nastíněno, že pivovar Bernard financuje svůj majetek z velké části pomocí vlastních zdrojů.
92
Obrázek 33: Srovnání ukazatelů zadluženosti pivovaru Bernard, trž. lídra a odvětví v roce 2014 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z databáze Merk
Obrázek 33 ukazuje, že firmy v odvětví v průměru hospodaří se znatelně větším množstvím cizího kapitálu než sledovaná firma. Nejinak tomu je u Plzeňského Prazdroje, jehož celková zadluženost za rok 2014 byla v porovnání s pivovarem Bernard více než dvojnásobná. Při podrobnějším zkoumání účetních výkazů bylo zjištěno, že firma Bernard nejen používá cizí kapitál v poměrně nízké míře, ale v posledních letech neeviduje ani žádné dlouhodobé závazky42 a nevyužívá k financování bankovní úvěry a výpomoci. Veškerá zadluženost podniku je tvořena závazky krátkodobého charakteru, zejména přijatými zálohami a závazky z obchodních vztahů, a podniku nevznikají žádné nákladové úroky. Neexistence nákladových úroků znamená, že Bernard nemůže využívat tzv. daňového efektu43 ke zvýšení rentability vlastního kapitálu – přesto jeho ROE převyšuje odvětvový průměr, jak bylo vysvětleno v pododdílu 3.4.1.
42 Kromě odloženého daňového závazku.
43 Daňový štít (daňový efekt) umožňuje zvyšování rentability vlastního kapitálu pomocí dluhového
93
Obrázek 34: Vývoj ukazatelů zadluženosti pivovaru Bernard v letech 2012–2014 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z databáze Merk
Jak je patrné z obrázku 34, podniku se daří držet celkovou zadluženost na poměrně stabilní úrovní, přičemž její menší nárůst od roku 2012 byl způsoben zejména rostoucími krátkodobými přijatými zálohami.
Kvóta vlastního kapitálu byla charakterizována v pododdílu 3.3.3. Sedláček (2011) uvádí, že součet hodnoty KVK a ukazatele celkové zadluženosti by měl dosahovat hodnoty 1 (resp.
100 %), v praxi však hodnotu celkového kapitálu, důležitou pro zmíněnou rovnost, ovlivňuje existence časového rozlišení. Míra finanční nezávislosti pivovaru Bernard z pochopitelných důvodů převyšuje hodnotu odvětvového průměru i tržního lídra – téměř 68 % aktiv podniku je financováno vlastním kapitálem. Při pohledu na obrázek 34 je jasně vidět, že hodnota KVK firmy se vyvíjí analogicky s hodnotou celkové zadluženosti.
Z porovnání odvětvové hodnoty KVK s hodnotou tohoto ukazatele z pododdílu 3.3.3 je zřejmé, že pivovary průměrně používají k financování více cizího kapitálu než firmy produkující nápoje.
3.4.5 Analýza soustav ukazatelů
Altmanův model (Z-skóre) umožňuje souhrnné vyhodnocení zdraví podniku prostřednictvím jediného číselného údaje, který zahrnuje všechny důležité složky finančního zdraví: rentabilitu, likviditu, zadluženost a strukturu kapitálu. Interpretace výsledných hodnot se odvíjí od jednoho ze tří intervalů, do kterého spadá zjištěná hodnota Z-skóre:
21,7
94 Tabulka 6: Interpretace hodnot Z-skóre
Interval Interpretace
Z > 2,9 Prosperující a finančně stabilní firma.
Z (1,8; 2,9) Tzv. šedá zóna, signalizující možné problémy a nutnost obezřetnosti.
Z < 1,8 Do dvou let může firma očekávat vážné finanční problémy.
Zdroj: KUBÍČKOVÁ, Dana a Irena JINDŘICHOVSKÁ. Finanční analýza a hodnocení výkonnosti firmy. 2005, s. 209.
V jednoduchosti tohoto ukazatele spočívá jeho přednost i hlavní nedostatek – je třeba brát v potaz, že údaj představuje pouze hrubou orientaci ve finančním zdraví, kterou je třeba dále zkoumat (Kislingerová, 2010; Kubíčková, 2015).
Obrázek 35: Srovnání soustav ukazatelů pivovaru Bernard, trž. lídra a odvětví v roce 2014 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z databáze Merk
Na základě hodnoty Z-skóre za rok 2014 lze pivovar Bernard označit za stabilní a prosperující firmu, která není ohrožena finančními problémy. Obrázek 35 ukazuje, že firmy v odvětví se v průměru řadí do tzv. šedé zóny, vybízející podniky k obezřetnosti, avšak hodnota Z-skóre se velmi blíží horní hranici intervalu. Do stejného intervalu se řadí i hodnota ukazatele tržního lídra, která se ale na rozdíl od odvětvového průměru přibližuje spodní hranici, což je zapříčiněno zejména velmi nízkou hodnotou ukazatele x4, zkoumající zadluženost podniku, která je u Plzeňského Prazdroje vysoká. Firmě Bernard se v posledních letech daří držet hodnotu Z-skóre v nejvyšším ze tří intervalů, jak je zřejmé z obrázku 36.
3,1 2,86
95
Obrázek 36: Vývoj soustav ukazatelů pivovaru Bernard v letech 2012–2014 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z databáze Merk
Pokles hodnoty mezi lety 2012 a 2013 byl způsoben nárůstem krátkodobých závazků, který negativně poznamenal ukazatel x1, měřící likviditu, a již zmíněný ukazatel x4.
Index bonity pracuje se šesti poměrovými ukazateli, kterým je přiřazena různá váha.
Součtem vážených hodnot jednotlivých ukazatelů je získána hodnota indexu bonity. Čím je výsledná hodnota vyšší, tím je finančně-ekonomická situace hodnocené firmy lepší. Pro přesnější interpretaci výsledných hodnot byla stanovena následující hodnotící stupnice úrovně IB:
Na základě hodnoty indexu bonity za rok 2014 lze finančně-ekonomickou situaci firmy Bernard hodnotit jako velmi dobrou, přičemž výsledná hodnota se blíží horní hranici intervalu. Podniky v odvětví se na hodnotící stupnici v průměru řadí do stejného intervalu jako sledovaná firma, i když jejich hodnota je blíže spodní hranici intervalu. IB u tržního lídra je ze všech hodnot zdaleka nejvyšší a jeho finančně-ekonomickou situaci lze hodnotit
3,7
Obrázek 37: Hodnotící stupnice indexu bonity
Zdroj: SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2011, s. 109.
96
jako extrémně dobrou. Z obrázku 36 je patrné, že mezi lety 2013 a 2014 došlo k poklesu hodnoty ukazatele, a firma Bernard se proto na hodnotící stupnici posunula o jednu skupinu níže, k čemuž došlo na základě velkého nárůstu položky celkových výkonů, díky čemuž znatelně poklesl ukazatel x5.
97
Závěr
Hlavním cílem této diplomové práce bylo určení finanční pozice konkrétního podniku ve srovnání s průměrem v odvětví. Pro správné pochopení dané problematiky bylo třeba nejprve provést rešerši odborné literatury, v rámci níž byla uvedena základní teoretická východiska finančního řízení podniku, včetně finanční analýzy, coby nezbytného nástroje pro zpracování praktické části této práce. Charakterizovány byly základní metody finanční analýzy a zvolené finanční ukazatele použité k porovnávání firmy a odvětví. Dále byla pozornost věnována základnímu prvku této práce, kterým je benchmarking. Kromě jeho nejdůležitějších aspektů byly uvedeny a specifikovány české i zahraniční zdroje, ze kterých lze pro benchmarkingová srovnávání čerpat data.
Získané teoretické poznatky byly následně aplikovány v praktické části práce, zaměřené na společnost Rodinný pivovar Bernard a porovnání výkonnosti této firmy s průměrem v odvětví. Po charakteristice zkoumané firmy následovala analýza vývoje výkonnosti a trendů pivovarnického odvětví za účelem lepšího pochopení prostředí, ve kterém se zkoumaná firma pohybuje a zároveň kvalitnější interpretace pozdějšího srovnávání.
Na základě dat z Českého svazu pivovarů a sladoven bylo zjištěno, že od roku 2010, kdy české pivovarnictví zažilo hluboký propad, toto odvětví pozvolna roste díky zvyšujícímu se exportu.
Spotřeba piva v ČR naopak dlouhodobě stagnuje. Produkce pivovaru Bernard každoročně roste, a to podstatně rychlejším tempem, než je tomu u odvětví, což dokumentuje i každoročně se zvyšující tržní podíl firmy. Důležitým zjištěním je fakt, že kromě celkové produkce roste i výstav firmy čistě pro český trh, což je velmi pozitivní v porovnání se zmíněnou stagnací tuzemské spotřeby. Dále lze konstatovat, že podnik velmi dobře využívá rostoucí zájem o české pivo v zahraničí – objem jeho exportu se každoročně zvětšuje, přičemž tempo růstu opět zřetelně převyšuje odvětví pivovarnictví. O dobré výkonnosti firmy v rámci odvětví vypovídá i fakt, že v krizovém období mezi lety 2009 až 2010 neklesl její celkový výstav ani tržní podíl. Firmě se podařilo udržet i počet zaměstnanců, což je v přímém kontrastu s vývojem v pivovarnictví, které ve zmiňovaném krizovém období zažilo
98
masivní propouštění. Srovnávání s odvětvím bylo doplněno o horizontální analýzu dalších absolutních ukazatelů pivovaru Bernard. Z analýzy účetních výkazů bylo zjištěno, že každoročně rostou také celkové tržby firmy, přičemž se zvyšuje i tempo jejich růstu.
masivní propouštění. Srovnávání s odvětvím bylo doplněno o horizontální analýzu dalších absolutních ukazatelů pivovaru Bernard. Z analýzy účetních výkazů bylo zjištěno, že každoročně rostou také celkové tržby firmy, přičemž se zvyšuje i tempo jejich růstu.