Metody hodnocení investic

I dokument ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKU: POTENCIÁL A TRENDY (sidor 78-82)

Pro výběr a realizaci investičních projektů se používá řada metod, které jsou založené na porovnávání investovaných výdajů a ekonomických efektů, které realizací investice vzniknou.

Metody vyhodnocování investičních projektů lze rozlišovat:

a. z hlediska respektování faktoru času na metody:

statické, které neberou v úvahu faktor času (např. metoda doby návratnosti, výnosnost investice)

dynamické, jejichž podstatou je respektování faktoru času (např. metoda čisté současné hodnoty, vnitřní výnosové procento, index ziskovosti, ekonomická přidaná hodnota, diskontovaná doba úhrady, diskontované náklady projektu apod.).

b. z hlediska veličin, na jejichž základě je projekt hodnocen, na metody:

ziskové (vychází z nákladů a výnosů),

založené na cash flow (vychází z příjmů a výdajů).

Čas

voj společnosti

Vznik a počáteční rozvoj Rozvojová fáze Stabilizace Konsolidace Konečná stabilizace Bankovní úvěr Soukromá emise akcií

Venture kapitál

79

3.7.1 Metoda doby návratnosti

Doba návratnosti (Payback Period) projektu je dána počtem let, který je zapotřebí k tomu, aby se kumulované plánované peněžní toky vyrovnaly s počáteční investicí.

Protože se jedná o metodu statickou, není nerespektován faktor času ani faktor rizika, což je hlavní slabinou této metody. Lze ji využít u méně významných projektů s nízkým stupněm rizika či u projektů s krátkou dobou životnosti.

Nedostatky metody doby návratnosti částečně odstraňuje metoda diskontované návratnosti, kde jsou hotovostní toky diskontovány do současnosti, a suma těchto diskontovaných toků se musí vyrovnat s vynaloženými náklady. Tato metoda je řazena mezi metody dynamické. Přesto lze i u této metody nalézt nedostatky – metoda například stále nebere v úvahu peněžní toky, které následují po umoření počáteční investice. Dalším nedostatkem je nerespektování různé životnosti projektů (krátkodobé, dlouhodobé).

Metoda diskontované návratnosti je vhodná jako doplňující kritérium při hodnocení investičních projektů a u projektů s krátkou životnosti a vyšším rizikem.

3.7.2 Metoda návratnosti investic

Návratnost investice ROI (Return on Investment) vyjadřuje čistý zisk nebo čistou ztrátu vůči počáteční investici a obvykle se udává v procentech. Obecně lze návratnost investice nazvat jako výnos. ROI se vzhledem k počáteční investici počítá buď pro jednotlivé období, nebo jako průměr z více období. Výpočet pro jednotlivé období je dán vztahem (Synek, 2007, s. 292):

,

(3-21)

kde: Zr je průměrný čistý roční zisk plynoucí z investice, IN jsou náklady na investici.

Vzhledem k tomu, že je ve vzorci použit průměrný roční zisk, lze takto srovnávat i projekty s různou dobou životnosti a s různou výší investičních nákladů a objemu výroby.

80

3.7.3 Metoda čisté současné hodnoty

Čistá současná hodnota NPV (Net Present Value) je nejčastěji používaná metoda hodnocení investic a je základem všech ostatních dynamických metod. Tato metoda zahrnuje do výpočtu časovou hodnotu peněz a její konstrukce bere v potaz existenci alternativ, což se odráží v zahrnutí alternativních nákladů. Hodnota každého hotovostního toku cash flow se přepočítává na současnou hodnotu pomocí vhodné diskontní sazby, jejíž výše je dána náklady kapitálu a rizikovostí projektu. Nevýhodou této metody je pak právě citlivost na použitou diskontní sazbu.

Vzorec pro výpočet NPV porovnává kapitálové výdaje a příjmy z investice v jejich současné hodnotě přepočítané diskontováním na úroveň hodnoty peněz v roce pořízení investice (Kislingerová, 2010, s. 288):

,

(3-22)

kde: NPV je čistá současná hodnota, CF1,2,…n je hotovostní tok v roce 1,2,…n,

C0 je hotovostní tok v roce 0, tj. investiční výdaj, n je počet let,

r je diskontní sazba rovná alternativnímu nákladu.

Hodnota NPV v absolutní částce udává, kolik peněz nad investovanou částku dostane podnik navíc oproti investičnímu výdaji, tj. o kolik vzroste hodnota podniku. Podmínkou pro přijetí investičního projektu je hodnota NPV ≥ 0. Pokud je NPV záporná, investiční projekt nepokryje ani investiční výdaje.

Za slabinu metody NPV lze považovat absolutní výsledek ze zpracováných informací, který může zkreslit pohled na srovnání investic. Proto je vhodné doplnit tuto metodu některou další dynamickou metodou např. metodou vnitřního výnosového procenta.

3.7.4 Metoda vnitřního výnosového procenta

Metoda vnitřního výnosového procenta IRR (Internal Rate of Return) je založena na výpočtu výnosové míry, při které se současná hodnota z budoucích očekávaných příjmů

81

z investice rovná nutným kapitálovým výdajům na investici, neboli na výpočtu takové výnosové míry, při které se NPV = 0. Vzorec pro výpočet IRR je založen na stejných principech jako vzorec pro výpočet NPV s tím rozdílem, že NPV je rovno 0 a výsledkem je výpočet diskontní sazby (Růčková a Roubíčková, 2012, s. 39):

.

(3-23)

Kritériem metody vnitřního výnosového procenta je porovnání vypočteného IRR a alternativních nákladů. Projekt je doporučeno přijmout, pokud je IRR větší než tyto alternativní náklady. Na rozdíl od metody čisté současné hodnoty nejsou tržní podmínky zahrnuty do výpočtu přímo, ale vypočtená sazba je následně porovnávána s trhem.

V některých případech (například u projektů, jejichž hotovostní toky jsou odlišné) může dojít ke konfliktu mezi hodnotami IRR a NPV. V takovém případě by měl být vybrán projekt s vyšší hodnotou NPV, protože cílem podnikání je maximalizace tržní hodnoty firmy.

3.7.5 Index ziskovosti

Index ziskovosti PI (Profitability Index) udává poměr současné hodnoty pozitivních hotovostních toků k současné hodnotě výdajů (negativních hotovostních toků). V podstatě se opět jedná o modifikaci metody NPV (Brooks, 2013, s. 308).

.

(3-24) Kritériem přijetí posuzovaného investičního projektu je hodnota PI >1, kdy peněžní toky plynoucí z projektu jsou vyšší než vynaložené výdaje.

Obecně platí, že pokud je NPV větší než 0, bude rovněž PI větší než 1. I zde však za určitých podmínek (např. řádově odlišné vstupní investice posuzovaných projektů) může dojít ke konfliktním výsledkům mezi PI a NPV. V takovém případě by měla být dána přednost výsledku poskytnutému metodou čisté současné hodnoty.

82

3.7.6 Ekonomická přidaná hodnota

Ekonomická přidaná hodnota EVA (Economic Value Added) patří k ukazatelům hodnocení celkové výkonnosti podniku, lze však dle této metody posuzovat i jednotlivé projekty. Vychází se ze základního vzorce pro výpočet (Synek, 2007, s. 299):

, (3-25)

kde: EBITi je zisk před úroky a zdaněním,

t je daňová sazba,

Ci je vázaný kapitál v jednotlivých letech, WACC jsou průměrné vážené náklady na kapitál.

Výpočet EVA se provádí za všechny jednotlivé roky životnosti projektu, tyto hodnoty jsou následně diskontovány a sečteny. Výsledkem je kumulovaná hodnota ukazatele EVA.

Kritériem přijetí projektu je kladná hodnota kumulované hodnoty EVA. Při srovnání s NPV dává EVA stejné výsledky, avšak zpracované odlišným postupem. Výhodou ukazatele EVA pojímaného jako systém hodnocení podniku a systém zainteresovanosti je to, že vede manažery ve všech jejich rozhodováních jednoznačně ke stejnému cíli shodnému s vlastníky – k tvorbě hodnoty.

I dokument ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKU: POTENCIÁL A TRENDY (sidor 78-82)