Jednotky 2011 2012 2013 2014 2015 N mecka. V rámci exportovaného zboží do N mecka tvo il podíl exportu do Bavorska za rok 2015 29 %, což je zhruba 288,2 miliard korun (BusinessInfo.cz, 2017).
38
3.1.3 Sociální prost edí
Bavorsko je jednou z nejstarších kulturních krajin Evropy. Obyvatelé Bavorska jsou na své tradice a zvyky velmi hrdí a péče o n pat í ke každodenním činnostem. Práv z tohoto d vodu se zde zachovalo mnoho lidových spolk , lidových tanečních a hudebních skupin.
Projevem vlastenectví obyvatelstva je také nošení tradičních kroj , které je naprosto b žné a společensky p ijatelné. Bavo i jsou velmi pohostinní, otev ení a svým host m se snaží vždy poskytnout veškerý komfort ĚBayerische Staatsregierung, 2015ě.
Slavnosti a festivaly
Aby mohlo Bavorsko své tradice a zvyky p edstavit obyvatel m i návšt vník m, konají se tu nejr zn jší slavnosti a festivaly. K t m nejznám jším pat í Oktoberfest, který je znám jako nejv tší pivní festival na sv t a tradičn se koná každý rok na p elomu zá í a íjna.
Další podzimní akcí oslavující alkohol jsou každoročn konané Slavnosti vína ve Frankách. V Bavorsku se koná také mnoho tradičních vánočních trh , p ičemž k t m nejznám jším pat í vánoční trhy v Norimberku, Rothenburgu či Augsburgu (Bavorsko.eu, 2017).
Jazyky
Oficiálním jazykem je v Bavorsku n mecký jazyk, který má však mnoho dialekt . Tyto dialekty pat í ke t em základním skupinám: bavorská Ěv tšina obyvatelstva, na území Dolního a Horního Bavorska a Horního Falceě, francká Ězhruba 3 mil. obyvatel, na území Dolních, Horních a St edních Frankě a alemánská Ězhruba 2 mil. obyvatel, na území Švábskaě ĚBusinessInfo.cz, 2014).
P vod obyvatelstva
Bavorské obyvatelstvo se kulturn i historicky d lí do čty kmen . T emi základními kmeny jsou bavorové, frankové a švábové, kte í se od sebe liší jazykem, zvyky, mentalitou i životním stylem. Poslední kmen začal postupn vznikat až od roku 1945 a byl tvo en více než 2 miliony uprchlík , kte í byli odsunuti z oblasti Sudet a do zem vnesli svou vlastní kulturu a tradice (Bayerische Staatsregierung, 2015). V současné dob počet migrant stále
39
nar stá. V roce 2011 dosahoval počet migrant hodnoty 2,5 milion , p ičemž do roku 2024 by tato hodnota m la nar st až na 3,2 milion migrant . Dle národností pocházejí p ist hovalí obyvatelé p edevším z Turecka, bývalé Jugoslávie a bývalého Sov tského svazu (Demografie Leitfaden – Bayerische Staatsregierung, 2012).
Demografie obyvatelstva
Demografické zm ny bavorského obyvatelstva jsou charakteristické úbytkem a stárnutím populace. Stárnutí populace je ovlivn no p edevším snižující se porodností a rostoucí st ední délkou života (Bayerisches Landesamt für Statistik, 2015ě. Rostoucí trend stárnutí populace je očividný také v grafu na obrázku 6, ve kterém lze pozorovat, že nejpočetn jší skupina obyvatelstva, kterou tvo í lidé ve v ku 50 až 65 let, stále roste. Naopak skupina mladých lidí ve v ku 15 až 18 let pak zaujímá nejmenší podíl z celkového počtu
Obrázek 6 – V ková struktura obyvatelstva Bavorska v letech 1987, 2011 a 2014
Zdroj: vlastní zpracování podle Bayerisches Landesamt für Statistik, dostupné z: https://www.statistik.bayern.de/statistikkommunal/09.pdf
Stárnutí obyvatelstva zachycuje také jejich pr m rný v k, který v roce 2011 dosahoval 42,5 let, a v roce 2014 to bylo již 43,6. Dle prognóz bavorského Státního ú adu pro statistiku a zpracování dat lze očekávat mezi lety 2012 až 2032 úbytek mladých lidí do
40
25 let a to tém o 300 tisíc obyvatel. Počet lidí starších 60 let pak naopak dramaticky p ibude a to zhruba o 1 milion obyvatel. Na základ t chto zm n ve v kové struktu e se bude i nadále pr m rný v k obyvatelstva zvyšovat a m že dosáhnout hodnoty až 46,5 let.
To má nejv tší dopad na snižování počtu ekonomicky činného obyvatelstva (Demografie Leitfaden – Bayerische Staatsregierung, 2012).
3.1.4 Technologické prost edí
Významnou roli v rámci technologického prost edí hraje p edevším podpora v dy a výzkumu, výdaje na výzkum, rozvoj IT či infrastruktura ĚPeng a Nunes, 2007ě.
Podpora výzkumu
Úsp šný výzkum je základem pro zajišt ní sociálních a ekologických standard , ale také ekonomické prosperity. To znamená velkou odpov dnost pro celé Bavorsko, které se snaží zajistit pro pracovníky výzkumu co nejlepší podmínky. Nejr zn jší výzkumy jsou v Bavorsku pravideln provád ny na zhruba 75 univerzitách a ostatních výzkumných ústavech. Mezi nejvýznamn jší vysoké školy, které se v nují výzkumu hlavním společenským problém m v oblasti zdraví, zm ny klimatu či demografie, se adí univerzity Augsburg, Regensburg, Bamberg, Erlangen-Norimberg, Würzburg či Technická univerzita v Mnichov . Tyto univerzity se dostaly do pop edí díky prakticky orientovanému vzd lávání svých student a pravideln realizovaným výzkum m. Mimo širokou sí univerzit se výzkumem v Bavorsku zabývá také mnoho výzkumných institucí. K nejznám jším z nich pat í společnost Max Planck se sídlem v Mnichov , která má zastoupení ve 13 institutech a zabývá se výzkumem v oblastech fyziky, medicíny, biochemie a práva(Bayerisches Staatsministerium für Bildung und Kultur, Wissenschaft und Kunst, 2016).
Výdaje na v du a výzkum
Podíl investic na v d a výzkumu byl za rok 2013 tvo en 3,14 % z celkového HDP. Tento podíl p edstavuje výdaje p ibližn ve výšce 15,9 miliard eur. S t mito výdaji se Bavorsko adí mezi spolkové zem , které v du a výzkum podporují nejvíce. Více než Bavorsko podporuje v du a výzkum už jen Bádensko-Württembersko, které m lo za rok 2013 podíl na v d a výzkumu 4,77 % z celkového HDP (Industrie- und Handelskammern in Bayern, 2016).
41 Infrastruktura
Vzhledem k rozloze a počtu obyvatel žijících v Bavorsku musí být dopravní infrastruktura efektivní a bezpečná a p edevším musí zajiš ovat mobilitu občan . Mimo jiné je také dob e rozvinutá infrastruktura p edpokladem pro konkurenční prost edí obchodu a pr myslu a z toho d vodu i pro prosperitu celé zem .
Jak silniční tak i železniční sí je v Bavorsku ve velmi dobrém stavu. S délkou více než 6 000 km je železniční sí Bavorska tou nejrozsáhlejší ze všech v celém N mecku. I p es kvalitu této železniční sít je t eba ji dále modernizovat a optimalizovat a to tak, aby byla šetrná k životnímu prost edí. Železniční doprava hraje v Bavorsku velmi d ležitou roli jak pro p epravu zboží, tak i osob ĚBayerisches Staatsministerium des Innern, für Bau und Verkehr, 2016). Nejv tším dopravním uzlem Bavorska je Mnichov. Denn tudy projede zhruba 240 dálkových a 510 místních vlak , které p epraví více jak 350 tisíc cestujících (Muenchen.de, 2014). multimodální. Díky ní se každoročn p epraví zhruba 29 milion tun zboží.
Obyvatelstvo se však snaží jít se současným trendem zdravého životního stylu a také ochrany životního prost edí, z tohoto d vodu je velmi oblíbená doprava na kolech či p šky. Pro podporu cyklistiky byl v Bavorsku vytvo en nový podp rný program, díky kterému budou rozší eny cyklotrasy tak, aby byly propojeny všechny hlavní místa ve velkých m stech spolu s okolními obcemi. Cílem projektu je zvýšení podílu cyklo-dopravy na celkové doprav na 20 % ĚBayerisches Staatsministerium des Innern, für Bau und Verkehr, 2016).
42
3.2 PEST a nalýza Saska
Svobodný stát Sasko se se svou rozlohou 18 400 km2 adí mezi st edn velké spolkové zem . Žije zde p ibližn 4,1 milion obyvatel, což je zhruba jedna t etina obyvatel Bavorska. S 226 obyvateli na km2 je však Sasko Ěs výjimkou Berlínaě zem s nejvyšší hustotou zalidn ní. Tém jedna t etina obyvatel pak žije ve t ech nejv tších m stech, kterými jsou hlavní m sto Dráž any, Lipsko a Chemnitz. K dalším velkým m st m se adí Zwickau, Görlitz či Bautzen. Na jihovýchod sousedí Sasko s ČR, která pro n j p edstavuje nejvýznamn jšího dovozního partnera.
Spolu s Bavorskem a Durynskem se Sasko adí do skupiny t í spolkových zemí, které mají v oficiálním názvu svobodný stát. Toto označení, jak bylo již výše vysv tleno, je pouze historické a nedává Sasku mezi ostatními spolkovými zem mi žádné zvláštní postavení (BusinessInfo.cz, 2010).
3.2.1 Politicko- právní prost edí
Obecn byly politický systém Spolkové republiky N mecko i její účast v mezinárodních organizacích popsány již v rámci kapitoly politicko-právní prost edí Bavorska Ěviz str. 32-33). Z toho d vodu budou v této kapitole pouze informace p ímo spojené se Svobodným státem Sasko.
Stejn tak jako v Bavorsku, funguje v Sasku jako zákonodárný orgán zemský sn m.
Poslední volby do tohoto sn mu se konaly v roce 2014 a vyhrála je strana CDU ĚK es ansko-demokratická unieě, která je sesterskou stranou bavorské CSU. Stávající zemský sn m Saska se skládá ze 126 k esel, z čehož 59 k esel pat í vít zné CDU.
V povolebních jednáních se zformovala koalice CDU a SPD ĚSociáln demokratická strana N mecka – 18 k eselě. Do sn mu se dále dostaly strany Die Linke (Strana levice – 27 k eselě, AfD ĚAlternativa pro N mecko - 14 k eselě a Die Grünen ĚZelení – 8 k eselě (Sächsischer Landtag, 2014).
43 Administrativní člen ní
Od roku 2008 do roku 2012 se Svobodný stát Sasko administrativn d lil na t i vládní kraje, kterými byly Dráž any, Lipsko a Chemnitz. V roce 2012 prošlo Sasko správní reformou a tyto t i vládní kraje byly zrušeny. Jejich kompetence pak p ešli na Zemské editelství Saska se sídlem v Chemnitzu. Od této zm ny se Sasko člení na 10 zemských okres a 3 m stské okresy, kterými jsou Dráž any, Lipsko a Chemnitz (BusinessInfo.cz, 2010).
Česko-saská spolupráce
Nejnov jší program p eshraniční spolupráce s názvem Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014 – 2020 navazuje na dlouholetou česko-saskou spolupráci, jejíž počátek se datuje vstupem České republiky do EU v roce 2004. Na tento program spolupráce bylo získáno celkem 186 milion eur, z nichž 157,9 milionu eur pochází z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Tento program spolupráce je op t zam en hlavn na regionální a místní projekty, které mají p eshraniční význam a pozitivní dopad na česko-saské pohraničí. Program se zabývá hned n kolika klíčovými tématy, mezi která pat í podpora p izp sobení se zm n klimatu, p edcházení rizik m a ízení rizik, zachování a ochrana životního prost edí a podpora účinného využívání zdroj , investice do vzd lávání, podpora spolupráce institucí a technická pomoc ĚDotaceEU.cz, 2014).
3.2.2 Ekonomické prost edí
Pro Sasko byl d íve typický hlavn textilní a t žký pr mysl, a však od roku 1990, kdy došlo k p echodu k tržnímu hospodá ství, se tradiční ekonomické struktury zavedené v dob NDR zhroutily. Dnes je však Sasko vysoce technologicky vysp lou a mezinárodn konkurenceschopnou zemí ĚČesko-n mecká obchodní a pr myslová komora, 2016ě.
V současnosti je tu p t odlišných ekonomických oblastí se t emi hlavními aglomeračními centry. Prvním centrem je oblast mezi Dráž anami a Freibergem, kde se rozvíjí zejména mikroelektronika a elektrotechnika. Na severozápad Saska v oblasti Lipska se soust e uje automobilový pr mysl (BMW a Porsche), obchod, logistika, a dále mediální a finanční služby. Oblast kolem Chemnitz a Zwickau se vyvíjí jako centrum strojírenského
44
a automobilového pr myslu. Poslední dv ekonomické oblasti leží na východ Saska a jsou jimi Vogtland a Krušné hory. Tyto oblasti mají dodnes problémy s realizací ekonomické prom ny a vytvo ením moderního hospodá ství (Sachsen.de, 2016).
V pr b hu roku 2015 rostla saská ekonomika reáln o 1,5 procenta. Tento r st je spolu s ostatními ekonomickými ukazateli znázorn n v tabulce 4.