Zdroj: Statistika & My, dostupné z: http://www.statistikaamy.cz/2014/09/fakta-o-obchode-ceska-se-zahranicim/
33
Na obrázku 5 je zobrazen graf vývoje vývozu, dovozu a celkové obchodní bilance mezi Českou republikou a N meckem. Z tohoto grafu je viditelné, že objem vyváženého zboží a služeb z ČR do N mecka stále roste.
Obrázek 5 – Vývoj vývozu, dovozu a celkové obchodní bilance mezi ČR a SRN v letech 2010 až 2015 (v mil. Kč)
Zdroj: vlastní zpracování podle Statistické ročenky ČR 2016, dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/33199363/32019816.pdf/a2dde9e4-2973-433e-a863-aa20b47ad784?version=1.3
N mecko, jakožto hlavní obchodní partner ČR, dosahuje p ebytku obchodní bilance tém se všemi obchodními partnery. Jeho postavení v rámci Evropské unie je velmi silné a Česká republika, která je velmi siln exportn orientovaná, je na vývoj n mecké ekonomiky klíčov vázána ĚČNB, 2014ě. Hospodá ské vztahy mezi ČR a N meckem jsou velmi intenzivní a N mecko je současn nejv tším p ímým zahraničním investorem ČR a na celkových investicích se od roku 1993 do roku 2015 podílí zhruba 24 % ĚČesko-n mecká obchodĚČesko-ní a pr myslová komora, 2015ě. Co se týče provázaĚČesko-nosti mezi N meckem a Českou republikou, tak není pouze ekonomická, ale také kulturní, jelikož jsou si tyto dv zem kulturn velmi blízké a podobné.
Vzhledem ke všem výše zmín ným ukazatel m bylo N mecko vybráno jako nový trh vhodný pro vstup firmy Moštovna Lažany s.r.o. Z hlediska geografické polohy Moštovny
34
byly konkrétn vybrány dv spolkové zem Bavorsko a Sasko, které p ímo hraničn sousedí s ČR.
3.1 PEST analýza Bavorska
Svobodný stát Bavorsko je se svou rozlohou 70 551 km2 územn nejv tší ze 16 spolkových zemí N mecka. S počtem 12,6 milion obyvatel obsazuje pomyslný žeb íček jako druhá nejlidnat jší spolková zem . Hlavním m stem Bavorska je Mnichov ĚMüncheně, ve kterém žije více jak 1,3 milion obyvatel. Mezi další velká m sta pat í Norimberg, Augsburg, Würzburg, Regensburg a Ingolstadt. Na východ svého území hraničí Bavorsko s ČR, pro kterou hraje roli významného obchodního partnera.
Označení „svobodný stát“ (Freistaat) má p edstavovat demokratický a republikánský charakter zem . Toto označení je pouze historické a nedává Bavorsku žádné zvláštní postavení mezi ostatními spolkovými zem mi.
3.1.1 Politicko- právní prost edí
Jak bylo již výše zmín no, Bavorsko je jednou ze 16 spolkových zemí a tudíž je součástí politického systému celého N mecka. Spolková republika N mecko je parlamentní demokracií a federativní republikou. Díky demokratickému principu jsou volby a hlasování v rukou lidu a dále je státní moc vykonávána orgány moci výkonné, zákonodárné a soudní ĚBundeszentrale für politische Bildung, 2009ě.
Moc výkonná
Nejvyšším orgánem moci výkonné je spolkový prezident, který je volen každých 5 let Spolkovým shromážd ním a má p edevším reprezentativní pravomoci a povinnosti. Krom reprezentace zem pat í k jeho nejd ležit jším úkol m jmenování spolkového kanclé e a spolkových ministr . Ješt do nedávna byl prezidentem Joachim Gauck, který se však rozhodl, že se o druhý mandát ucházet nebude. Novým prezidentem se 19. b ezna 2017 stal Frank-Walter Steinmaier ĚČT24, 2017ě.
Spolkový kanclé a spolkoví minist i jsou voleni Spolkovým sn mem, což je jednokomorový parlament N mecka. Spolkový kanclé , v současnosti tedy kanclé ka
35
Angela Merkel, která je ve funkci již od roku 2005, pak podává návrh na kandidáty do jednotlivých ministerstev.
Na úrovni jednotlivých spolkových zemí N mecka, tedy i Bavorska, existují samostatné zemské parlamenty. Vláda je zde složena z premiéra a zemských ministr a z nich jsou dále vybíráni zástupci do Spolkové rady, která slouží k reprezentování zájm jednotlivých spolkových zemí (Diercke, 2014).
V Bavorsku dominuje politice konzervativní strana CSU ĚK es ansko-sociální unieě, která zde vládne s absolutní v tšinou k esel nep etržit již od roku 1962. Ve volbách v roce 2003 byla tato strana natolik úsp šná, že dosáhla dvout etinové v tšiny mandát , čehož ješt nikdy žádná jiná strana v žádné jiné spolkové zemi nedosáhla. Poslední volby v roce 2013 vyhrála CSU op t s p evahou a to 47,7 % všech volebních hlas . Současný zemský sn m Bavorska má 180 k esel, z čehož 101 k esel pat í CSU. Dalšími stranami v Zemském sn mu jsou pak SPD ĚSociální demokracie – 42 k eselě, Freie Wähler ĚSvobodní voliči – 19 k eselě a B90 ĚZelení – 18 k eselě ĚBusinessInfo.cz, 2014ě.
Moc zákonodárná
Mezi zákonodárné orgány pat í Spolkový sn m, Spolková rada a zemské parlamenty.
Zákony, které se týkají financí, správy zem a ústavy mohou vejít v účinnost pouze se souhlasem Spolkové rady. Všechny ostatní zákony spadají pod Spolkový sn m. Jednotlivé spolkové zem pak mohou p ijímat vlastní zákony týkající se kultury, školy a vzd lávání, policie a části práv státních zam stnanc . V n kterých výjimečných p ípadech mohou zem p ijmout i zákony, které se od spolkového práva odklání. P íkladem mohou být zákony spojené s ochranou p írody a životního prost edí.
Moc soudní
Jako nejvyšší orgán moci soudní slouží Spolkový ústavní soud. Ten se skládá ze dvou senát , p ičemž ke každému z nich náleží osm soudc . Polovina t chto soudc je volena výb rovou komisí Spolkového sn mu a druhá polovina Spolkovou radou (Diercke, 2014).
36 Administrativní člen ní
Území Svobodného státu Bavorsko se administrativn d lí na 7 vládních obvod , kterými jsou Dolní Bavorsko, Horní Bavorsko, Dolní Francko, Horní Francko, St ední Francko, Horní Falc a Švábsko. T chto 7 vládních obvod se dále d lí na 71 zemských okres , 25 m stských okres a 2 056 obcí ĚBusinessInfo.cz, 2014ě.
Členství v mezinárodních organizacích
Vzhledem k tomu, že je N mecko vysoce vysp lou ekonomikou sv ta, je také členem mnoha mezinárodních a integračních organizací. Mimo EU pat í mezi nejvýznamn jší nap íklad NATO, OSN, OECD, G8 či WTO ĚBundeszentrale für politische Bildung, 2013ě.
Česko-bavorská spolupráce
Dotační programy pro česko-bavorskou spolupráci existují již od roku 1994 a díky nim byly podpo eny již stovky velkých investičních i malých neinvestičních projekt . Oficiální název současného programu je Program p eshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2014 -2020 a z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro n j bylo vyčlen no 103,4 milion eur. Program se specializuje na podporu regionálních a místních projekt , které jsou p ipravovány ve spolupráci českých a bavorských partner a mají pozitivní dopad na společné území. Tematicky se tento program zam uje p edevším na výzkum, technologický rozvoj a inovace, na ochranu životního prost edí a účinné využívání zdroj , na investice do dovedností a vzd lávání a na udržitelné sít a institucionální spolupráci (DotaceEU.cz, 2014).
3.1.2 Ekonomické prost edí
Díky úsp šné strukturální politice zaujímá Bavorsko v celon meckém srovnání v mnoha klíčových ekonomických oblastech vedoucí pozice. Je zde více pracovních míst a vzd lávacích p íležitostí, vyšší hospodá ský r st, více investic do budoucnosti, nižší ve ejný dluh a vyšší p íliv investic (Bayerische Staatsregierung, 2016). Díky úsilí rozvíjet znalostn náročné obory jako je IT, environmentální technologie a nanotechnologie dochází v Bavorsku k úzkému propojení v dy a hospodá ství ĚČesko-n mecká obchodní
37
a pr myslová komora, 2016ě. To vše nabízí bavorským občan m vyšší životní kvalitu a také lepší budoucí p íležitosti.
V pr b hu roku 2015 rostla bavorská ekonomika reáln o 2,1 procenta. Tento r st lze sledovat v tabulce 3 spolu s ostatními ekonomickými ukazateli.
Tabulka 3 – P ehled ekonomických ukazatel Bavorska v letech 2011 až 2015
Jednotky 2011 2012 2013 2014 2015 N mecka. V rámci exportovaného zboží do N mecka tvo il podíl exportu do Bavorska za rok 2015 29 %, což je zhruba 288,2 miliard korun (BusinessInfo.cz, 2017).
38
3.1.3 Sociální prost edí
Bavorsko je jednou z nejstarších kulturních krajin Evropy. Obyvatelé Bavorska jsou na své tradice a zvyky velmi hrdí a péče o n pat í ke každodenním činnostem. Práv z tohoto d vodu se zde zachovalo mnoho lidových spolk , lidových tanečních a hudebních skupin.
Projevem vlastenectví obyvatelstva je také nošení tradičních kroj , které je naprosto b žné a společensky p ijatelné. Bavo i jsou velmi pohostinní, otev ení a svým host m se snaží vždy poskytnout veškerý komfort ĚBayerische Staatsregierung, 2015ě.
Slavnosti a festivaly
Aby mohlo Bavorsko své tradice a zvyky p edstavit obyvatel m i návšt vník m, konají se tu nejr zn jší slavnosti a festivaly. K t m nejznám jším pat í Oktoberfest, který je znám jako nejv tší pivní festival na sv t a tradičn se koná každý rok na p elomu zá í a íjna.
Další podzimní akcí oslavující alkohol jsou každoročn konané Slavnosti vína ve Frankách. V Bavorsku se koná také mnoho tradičních vánočních trh , p ičemž k t m nejznám jším pat í vánoční trhy v Norimberku, Rothenburgu či Augsburgu (Bavorsko.eu, 2017).
Jazyky
Oficiálním jazykem je v Bavorsku n mecký jazyk, který má však mnoho dialekt . Tyto dialekty pat í ke t em základním skupinám: bavorská Ěv tšina obyvatelstva, na území Dolního a Horního Bavorska a Horního Falceě, francká Ězhruba 3 mil. obyvatel, na území Dolních, Horních a St edních Frankě a alemánská Ězhruba 2 mil. obyvatel, na území Švábskaě ĚBusinessInfo.cz, 2014).
P vod obyvatelstva
Bavorské obyvatelstvo se kulturn i historicky d lí do čty kmen . T emi základními kmeny jsou bavorové, frankové a švábové, kte í se od sebe liší jazykem, zvyky, mentalitou i životním stylem. Poslední kmen začal postupn vznikat až od roku 1945 a byl tvo en více než 2 miliony uprchlík , kte í byli odsunuti z oblasti Sudet a do zem vnesli svou vlastní kulturu a tradice (Bayerische Staatsregierung, 2015). V současné dob počet migrant stále
39
nar stá. V roce 2011 dosahoval počet migrant hodnoty 2,5 milion , p ičemž do roku 2024 by tato hodnota m la nar st až na 3,2 milion migrant . Dle národností pocházejí p ist hovalí obyvatelé p edevším z Turecka, bývalé Jugoslávie a bývalého Sov tského svazu (Demografie Leitfaden – Bayerische Staatsregierung, 2012).
Demografie obyvatelstva
Demografické zm ny bavorského obyvatelstva jsou charakteristické úbytkem a stárnutím populace. Stárnutí populace je ovlivn no p edevším snižující se porodností a rostoucí st ední délkou života (Bayerisches Landesamt für Statistik, 2015ě. Rostoucí trend stárnutí populace je očividný také v grafu na obrázku 6, ve kterém lze pozorovat, že nejpočetn jší skupina obyvatelstva, kterou tvo í lidé ve v ku 50 až 65 let, stále roste. Naopak skupina mladých lidí ve v ku 15 až 18 let pak zaujímá nejmenší podíl z celkového počtu
Obrázek 6 – V ková struktura obyvatelstva Bavorska v letech 1987, 2011 a 2014
Zdroj: vlastní zpracování podle Bayerisches Landesamt für Statistik, dostupné z: https://www.statistik.bayern.de/statistikkommunal/09.pdf
Stárnutí obyvatelstva zachycuje také jejich pr m rný v k, který v roce 2011 dosahoval 42,5 let, a v roce 2014 to bylo již 43,6. Dle prognóz bavorského Státního ú adu pro statistiku a zpracování dat lze očekávat mezi lety 2012 až 2032 úbytek mladých lidí do
40
25 let a to tém o 300 tisíc obyvatel. Počet lidí starších 60 let pak naopak dramaticky p ibude a to zhruba o 1 milion obyvatel. Na základ t chto zm n ve v kové struktu e se bude i nadále pr m rný v k obyvatelstva zvyšovat a m že dosáhnout hodnoty až 46,5 let.
To má nejv tší dopad na snižování počtu ekonomicky činného obyvatelstva (Demografie Leitfaden – Bayerische Staatsregierung, 2012).
3.1.4 Technologické prost edí
Významnou roli v rámci technologického prost edí hraje p edevším podpora v dy a výzkumu, výdaje na výzkum, rozvoj IT či infrastruktura ĚPeng a Nunes, 2007ě.
Podpora výzkumu
Úsp šný výzkum je základem pro zajišt ní sociálních a ekologických standard , ale také ekonomické prosperity. To znamená velkou odpov dnost pro celé Bavorsko, které se snaží zajistit pro pracovníky výzkumu co nejlepší podmínky. Nejr zn jší výzkumy jsou v Bavorsku pravideln provád ny na zhruba 75 univerzitách a ostatních výzkumných ústavech. Mezi nejvýznamn jší vysoké školy, které se v nují výzkumu hlavním společenským problém m v oblasti zdraví, zm ny klimatu či demografie, se adí univerzity Augsburg, Regensburg, Bamberg, Erlangen-Norimberg, Würzburg či Technická univerzita v Mnichov . Tyto univerzity se dostaly do pop edí díky prakticky orientovanému vzd lávání svých student a pravideln realizovaným výzkum m. Mimo širokou sí univerzit se výzkumem v Bavorsku zabývá také mnoho výzkumných institucí. K nejznám jším z nich pat í společnost Max Planck se sídlem v Mnichov , která má zastoupení ve 13 institutech a zabývá se výzkumem v oblastech fyziky, medicíny, biochemie a práva(Bayerisches Staatsministerium für Bildung und Kultur, Wissenschaft und Kunst, 2016).
Výdaje na v du a výzkum
Podíl investic na v d a výzkumu byl za rok 2013 tvo en 3,14 % z celkového HDP. Tento podíl p edstavuje výdaje p ibližn ve výšce 15,9 miliard eur. S t mito výdaji se Bavorsko adí mezi spolkové zem , které v du a výzkum podporují nejvíce. Více než Bavorsko podporuje v du a výzkum už jen Bádensko-Württembersko, které m lo za rok 2013 podíl na v d a výzkumu 4,77 % z celkového HDP (Industrie- und Handelskammern in Bayern, 2016).
41 Infrastruktura
Vzhledem k rozloze a počtu obyvatel žijících v Bavorsku musí být dopravní infrastruktura efektivní a bezpečná a p edevším musí zajiš ovat mobilitu občan . Mimo jiné je také dob e rozvinutá infrastruktura p edpokladem pro konkurenční prost edí obchodu a pr myslu a z toho d vodu i pro prosperitu celé zem .
Jak silniční tak i železniční sí je v Bavorsku ve velmi dobrém stavu. S délkou více než 6 000 km je železniční sí Bavorska tou nejrozsáhlejší ze všech v celém N mecku. I p es kvalitu této železniční sít je t eba ji dále modernizovat a optimalizovat a to tak, aby byla šetrná k životnímu prost edí. Železniční doprava hraje v Bavorsku velmi d ležitou roli jak pro p epravu zboží, tak i osob ĚBayerisches Staatsministerium des Innern, für Bau und Verkehr, 2016). Nejv tším dopravním uzlem Bavorska je Mnichov. Denn tudy projede zhruba 240 dálkových a 510 místních vlak , které p epraví více jak 350 tisíc cestujících (Muenchen.de, 2014). multimodální. Díky ní se každoročn p epraví zhruba 29 milion tun zboží.
Obyvatelstvo se však snaží jít se současným trendem zdravého životního stylu a také ochrany životního prost edí, z tohoto d vodu je velmi oblíbená doprava na kolech či p šky. Pro podporu cyklistiky byl v Bavorsku vytvo en nový podp rný program, díky kterému budou rozší eny cyklotrasy tak, aby byly propojeny všechny hlavní místa ve velkých m stech spolu s okolními obcemi. Cílem projektu je zvýšení podílu cyklo-dopravy na celkové doprav na 20 % ĚBayerisches Staatsministerium des Innern, für Bau und Verkehr, 2016).
42
3.2 PEST a nalýza Saska
Svobodný stát Sasko se se svou rozlohou 18 400 km2 adí mezi st edn velké spolkové zem . Žije zde p ibližn 4,1 milion obyvatel, což je zhruba jedna t etina obyvatel Bavorska. S 226 obyvateli na km2 je však Sasko Ěs výjimkou Berlínaě zem s nejvyšší hustotou zalidn ní. Tém jedna t etina obyvatel pak žije ve t ech nejv tších m stech, kterými jsou hlavní m sto Dráž any, Lipsko a Chemnitz. K dalším velkým m st m se adí Zwickau, Görlitz či Bautzen. Na jihovýchod sousedí Sasko s ČR, která pro n j p edstavuje nejvýznamn jšího dovozního partnera.
Spolu s Bavorskem a Durynskem se Sasko adí do skupiny t í spolkových zemí, které mají v oficiálním názvu svobodný stát. Toto označení, jak bylo již výše vysv tleno, je pouze historické a nedává Sasku mezi ostatními spolkovými zem mi žádné zvláštní postavení (BusinessInfo.cz, 2010).
3.2.1 Politicko- právní prost edí
Obecn byly politický systém Spolkové republiky N mecko i její účast v mezinárodních organizacích popsány již v rámci kapitoly politicko-právní prost edí Bavorska Ěviz str. 32-33). Z toho d vodu budou v této kapitole pouze informace p ímo spojené se Svobodným státem Sasko.
Stejn tak jako v Bavorsku, funguje v Sasku jako zákonodárný orgán zemský sn m.
Poslední volby do tohoto sn mu se konaly v roce 2014 a vyhrála je strana CDU ĚK es ansko-demokratická unieě, která je sesterskou stranou bavorské CSU. Stávající zemský sn m Saska se skládá ze 126 k esel, z čehož 59 k esel pat í vít zné CDU.
V povolebních jednáních se zformovala koalice CDU a SPD ĚSociáln demokratická strana N mecka – 18 k eselě. Do sn mu se dále dostaly strany Die Linke (Strana levice – 27 k eselě, AfD ĚAlternativa pro N mecko - 14 k eselě a Die Grünen ĚZelení – 8 k eselě (Sächsischer Landtag, 2014).
43 Administrativní člen ní
Od roku 2008 do roku 2012 se Svobodný stát Sasko administrativn d lil na t i vládní kraje, kterými byly Dráž any, Lipsko a Chemnitz. V roce 2012 prošlo Sasko správní reformou a tyto t i vládní kraje byly zrušeny. Jejich kompetence pak p ešli na Zemské editelství Saska se sídlem v Chemnitzu. Od této zm ny se Sasko člení na 10 zemských okres a 3 m stské okresy, kterými jsou Dráž any, Lipsko a Chemnitz (BusinessInfo.cz, 2010).
Česko-saská spolupráce
Nejnov jší program p eshraniční spolupráce s názvem Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014 – 2020 navazuje na dlouholetou česko-saskou spolupráci, jejíž počátek se datuje vstupem České republiky do EU v roce 2004. Na tento program spolupráce bylo získáno celkem 186 milion eur, z nichž 157,9 milionu eur pochází z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Tento program spolupráce je op t zam en hlavn na regionální a místní projekty, které mají p eshraniční význam a pozitivní dopad na česko-saské pohraničí. Program se zabývá hned n kolika klíčovými tématy, mezi která pat í podpora p izp sobení se zm n klimatu, p edcházení rizik m a ízení rizik, zachování a ochrana životního prost edí a podpora účinného využívání zdroj , investice do vzd lávání, podpora spolupráce institucí a technická pomoc ĚDotaceEU.cz, 2014).
3.2.2 Ekonomické prost edí
Pro Sasko byl d íve typický hlavn textilní a t žký pr mysl, a však od roku 1990, kdy došlo k p echodu k tržnímu hospodá ství, se tradiční ekonomické struktury zavedené v dob NDR zhroutily. Dnes je však Sasko vysoce technologicky vysp lou a mezinárodn konkurenceschopnou zemí ĚČesko-n mecká obchodní a pr myslová komora, 2016ě.
V současnosti je tu p t odlišných ekonomických oblastí se t emi hlavními aglomeračními centry. Prvním centrem je oblast mezi Dráž anami a Freibergem, kde se rozvíjí zejména mikroelektronika a elektrotechnika. Na severozápad Saska v oblasti Lipska se soust e uje automobilový pr mysl (BMW a Porsche), obchod, logistika, a dále mediální a finanční služby. Oblast kolem Chemnitz a Zwickau se vyvíjí jako centrum strojírenského
44
a automobilového pr myslu. Poslední dv ekonomické oblasti leží na východ Saska a jsou jimi Vogtland a Krušné hory. Tyto oblasti mají dodnes problémy s realizací ekonomické prom ny a vytvo ením moderního hospodá ství (Sachsen.de, 2016).
V pr b hu roku 2015 rostla saská ekonomika reáln o 1,5 procenta. Tento r st je spolu s ostatními ekonomickými ukazateli znázorn n v tabulce 4.
Tabulka 4 – P ehled ekonomických ukazatel Saska v letech 2011 až 2015
Jednotky 2011 2012 2013 2014 2015
HDP
(nominální) mld. EUR 99,5 101,8 104,5 108,6 112,7
R st HDP
(reálný) % 2,5 -0,6 0,3 1,9 1,5
HDP/obyvatele
(nominální) tis. EUR 23,2 23,5 24,2 25,4 27,8
Míra inflace % 2,0 2,0 1,5 1,1 0,5
Míra
nezam stnanosti % 10,6 9,8 9,4 8,8 8,2
Zdroj: vlastní zpracování podle Česko-n mecké obchodní a pr myslové komory, dostupné z: http://tschechien.ahk.de/cz/zastoupeni/podpora-hospodarstvi-saska/hospodarstvi-v-sasku/
Díky každoročnímu nár stu nominálního HDP je Sasko bohatou zemí, na druhou stranu se dlouhodob potýká s problémem vysoké nezam stnanosti. Díky rychlému vývoji technologií a rozvoji pr myslu dochází však také k rozvoji ostatních odv tví. To napomáhá vytvá et nová pracovní místa a tím snižovat nezam stnanost (BusinessInfo.cz, 2010). Míra nezam stnanosti se v roce 2015 snížila na 8,2 %, což je nap íklad v porovnání s mírou nezam stnanosti v ČR jen o 1,7 % více. Krom toho je v Sasku p t univerzit a deset odborných vysokých škol, které garantují vysokou kvalitu vzd lání, což zvyšuje šance budoucí zam stnatelnosti současných student ĚČesko-n mecká obchodní a pr myslová komora, 2016).
45 Zahraniční obchod s ČR
Pro český export je Sasko čtvrtou nejvýznamn jší destinací ze všech spolkových zemí N mecka. V rámci exportovaného zboží do N mecka tvo il podíl exportu do Saska za rok 2015 10 %, což je zhruba 99,4 miliard korun. P ed Saskem stojí pouze Severní Porýní-Vestfálsko se 14 %, Bádensko-Württembersko s 19 % a Bavorsko s 29 % (BusinessInfo.cz, 2017).
3.2.3 Sociální prost edí
Sasko je zemí se staletými tradicemi a bohat rozvinutou moderní kulturou. Je zde k vid ní mnoho um leckých sbírek, hrad , zámk a zahrad, díky kterým se Sasko adí k nejbohatším a nejrozmanit jším kulturním krajinám Evropy. Pro saské občany má kultura vysokou prioritu. Jsou hrdí na své um ní, architekturu a tradice a podle toho o n náležit pečují.
Slavnosti a festivaly
Sasko je domovem mnoha tradičních lidových slavností, ale také kulturních akcí mladé generace, kam pat í zejména nejr zn jší hudební a filmové festivaly. Nejv tší lidovou a domovskou slavností je Den Sas , který se již od roku 1992 každoročn koná první týden v zá í, vždy v jiném saském m st . Jedná se o setkání tradičních saských spolk a svaz , které zahrnuje ukázky místních zvyk a tradic, kuliná ské nabídky a emeslné trhy. Mezi tradiční saské akce pat í také vánoční a velikonoční trhy, které se zde každoročn konají ve velkých m stech. K trh m s nejstarší tradicí pat í Dráž anské trhy.
Jazyky
Oficiálním jazykem Saska je n mecký jazyk, který má však podobu mnoha ná ečí
Oficiálním jazykem Saska je n mecký jazyk, který má však podobu mnoha ná ečí