Svobodný stát Sasko se se svou rozlohou 18 400 km2 adí mezi st edn velké spolkové zem . Žije zde p ibližn 4,1 milion obyvatel, což je zhruba jedna t etina obyvatel Bavorska. S 226 obyvateli na km2 je však Sasko Ěs výjimkou Berlínaě zem s nejvyšší hustotou zalidn ní. Tém jedna t etina obyvatel pak žije ve t ech nejv tších m stech, kterými jsou hlavní m sto Dráž any, Lipsko a Chemnitz. K dalším velkým m st m se adí Zwickau, Görlitz či Bautzen. Na jihovýchod sousedí Sasko s ČR, která pro n j p edstavuje nejvýznamn jšího dovozního partnera.
Spolu s Bavorskem a Durynskem se Sasko adí do skupiny t í spolkových zemí, které mají v oficiálním názvu svobodný stát. Toto označení, jak bylo již výše vysv tleno, je pouze historické a nedává Sasku mezi ostatními spolkovými zem mi žádné zvláštní postavení (BusinessInfo.cz, 2010).
3.2.1 Politicko- právní prost edí
Obecn byly politický systém Spolkové republiky N mecko i její účast v mezinárodních organizacích popsány již v rámci kapitoly politicko-právní prost edí Bavorska Ěviz str. 32-33). Z toho d vodu budou v této kapitole pouze informace p ímo spojené se Svobodným státem Sasko.
Stejn tak jako v Bavorsku, funguje v Sasku jako zákonodárný orgán zemský sn m.
Poslední volby do tohoto sn mu se konaly v roce 2014 a vyhrála je strana CDU ĚK es ansko-demokratická unieě, která je sesterskou stranou bavorské CSU. Stávající zemský sn m Saska se skládá ze 126 k esel, z čehož 59 k esel pat í vít zné CDU.
V povolebních jednáních se zformovala koalice CDU a SPD ĚSociáln demokratická strana N mecka – 18 k eselě. Do sn mu se dále dostaly strany Die Linke (Strana levice – 27 k eselě, AfD ĚAlternativa pro N mecko - 14 k eselě a Die Grünen ĚZelení – 8 k eselě (Sächsischer Landtag, 2014).
43 Administrativní člen ní
Od roku 2008 do roku 2012 se Svobodný stát Sasko administrativn d lil na t i vládní kraje, kterými byly Dráž any, Lipsko a Chemnitz. V roce 2012 prošlo Sasko správní reformou a tyto t i vládní kraje byly zrušeny. Jejich kompetence pak p ešli na Zemské editelství Saska se sídlem v Chemnitzu. Od této zm ny se Sasko člení na 10 zemských okres a 3 m stské okresy, kterými jsou Dráž any, Lipsko a Chemnitz (BusinessInfo.cz, 2010).
Česko-saská spolupráce
Nejnov jší program p eshraniční spolupráce s názvem Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014 – 2020 navazuje na dlouholetou česko-saskou spolupráci, jejíž počátek se datuje vstupem České republiky do EU v roce 2004. Na tento program spolupráce bylo získáno celkem 186 milion eur, z nichž 157,9 milionu eur pochází z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Tento program spolupráce je op t zam en hlavn na regionální a místní projekty, které mají p eshraniční význam a pozitivní dopad na česko-saské pohraničí. Program se zabývá hned n kolika klíčovými tématy, mezi která pat í podpora p izp sobení se zm n klimatu, p edcházení rizik m a ízení rizik, zachování a ochrana životního prost edí a podpora účinného využívání zdroj , investice do vzd lávání, podpora spolupráce institucí a technická pomoc ĚDotaceEU.cz, 2014).
3.2.2 Ekonomické prost edí
Pro Sasko byl d íve typický hlavn textilní a t žký pr mysl, a však od roku 1990, kdy došlo k p echodu k tržnímu hospodá ství, se tradiční ekonomické struktury zavedené v dob NDR zhroutily. Dnes je však Sasko vysoce technologicky vysp lou a mezinárodn konkurenceschopnou zemí ĚČesko-n mecká obchodní a pr myslová komora, 2016ě.
V současnosti je tu p t odlišných ekonomických oblastí se t emi hlavními aglomeračními centry. Prvním centrem je oblast mezi Dráž anami a Freibergem, kde se rozvíjí zejména mikroelektronika a elektrotechnika. Na severozápad Saska v oblasti Lipska se soust e uje automobilový pr mysl (BMW a Porsche), obchod, logistika, a dále mediální a finanční služby. Oblast kolem Chemnitz a Zwickau se vyvíjí jako centrum strojírenského
44
a automobilového pr myslu. Poslední dv ekonomické oblasti leží na východ Saska a jsou jimi Vogtland a Krušné hory. Tyto oblasti mají dodnes problémy s realizací ekonomické prom ny a vytvo ením moderního hospodá ství (Sachsen.de, 2016).
V pr b hu roku 2015 rostla saská ekonomika reáln o 1,5 procenta. Tento r st je spolu s ostatními ekonomickými ukazateli znázorn n v tabulce 4.
Tabulka 4 – P ehled ekonomických ukazatel Saska v letech 2011 až 2015
Jednotky 2011 2012 2013 2014 2015
HDP
(nominální) mld. EUR 99,5 101,8 104,5 108,6 112,7
R st HDP
(reálný) % 2,5 -0,6 0,3 1,9 1,5
HDP/obyvatele
(nominální) tis. EUR 23,2 23,5 24,2 25,4 27,8
Míra inflace % 2,0 2,0 1,5 1,1 0,5
Míra
nezam stnanosti % 10,6 9,8 9,4 8,8 8,2
Zdroj: vlastní zpracování podle Česko-n mecké obchodní a pr myslové komory, dostupné z: http://tschechien.ahk.de/cz/zastoupeni/podpora-hospodarstvi-saska/hospodarstvi-v-sasku/
Díky každoročnímu nár stu nominálního HDP je Sasko bohatou zemí, na druhou stranu se dlouhodob potýká s problémem vysoké nezam stnanosti. Díky rychlému vývoji technologií a rozvoji pr myslu dochází však také k rozvoji ostatních odv tví. To napomáhá vytvá et nová pracovní místa a tím snižovat nezam stnanost (BusinessInfo.cz, 2010). Míra nezam stnanosti se v roce 2015 snížila na 8,2 %, což je nap íklad v porovnání s mírou nezam stnanosti v ČR jen o 1,7 % více. Krom toho je v Sasku p t univerzit a deset odborných vysokých škol, které garantují vysokou kvalitu vzd lání, což zvyšuje šance budoucí zam stnatelnosti současných student ĚČesko-n mecká obchodní a pr myslová komora, 2016).
45 Zahraniční obchod s ČR
Pro český export je Sasko čtvrtou nejvýznamn jší destinací ze všech spolkových zemí N mecka. V rámci exportovaného zboží do N mecka tvo il podíl exportu do Saska za rok 2015 10 %, což je zhruba 99,4 miliard korun. P ed Saskem stojí pouze Severní Porýní-Vestfálsko se 14 %, Bádensko-Württembersko s 19 % a Bavorsko s 29 % (BusinessInfo.cz, 2017).
3.2.3 Sociální prost edí
Sasko je zemí se staletými tradicemi a bohat rozvinutou moderní kulturou. Je zde k vid ní mnoho um leckých sbírek, hrad , zámk a zahrad, díky kterým se Sasko adí k nejbohatším a nejrozmanit jším kulturním krajinám Evropy. Pro saské občany má kultura vysokou prioritu. Jsou hrdí na své um ní, architekturu a tradice a podle toho o n náležit pečují.
Slavnosti a festivaly
Sasko je domovem mnoha tradičních lidových slavností, ale také kulturních akcí mladé generace, kam pat í zejména nejr zn jší hudební a filmové festivaly. Nejv tší lidovou a domovskou slavností je Den Sas , který se již od roku 1992 každoročn koná první týden v zá í, vždy v jiném saském m st . Jedná se o setkání tradičních saských spolk a svaz , které zahrnuje ukázky místních zvyk a tradic, kuliná ské nabídky a emeslné trhy. Mezi tradiční saské akce pat í také vánoční a velikonoční trhy, které se zde každoročn konají ve velkých m stech. K trh m s nejstarší tradicí pat í Dráž anské trhy.
Jazyky
Oficiálním jazykem Saska je n mecký jazyk, který má však podobu mnoha ná ečí a dialekt . Ná ečí a dialekty jsou úzce spojeny s hudební lidovou kulturou a obyvatelé se je snaží zám rn udržovat v každodenním kulturním život . P vodním jazykem byla tzv.
míše ská n mčina, která byla používána jazykovými vzd lanci b hem 14. až 18. století a dala tak základ pozd jší spisovné n mčin . Jednotlivá saská ná ečí se liší zejména regionáln a fungují tedy jako krajov zabarvený hovorový jazyk. Speciální jazykovou
46
skupinou je lužická srbština, která je samostatným slovanským jazykem. Lužičtí Srbové, kte í žijí ve východním Sasku, mluví jak n mecky tak i srbsky. Tato dvojjazyčnost je patrná p edevším na sm rových ukazatelích či na tabulích s názvy m st a obcí, nap . Budyšín – Bautzen (Sachsen.de, 2016).
Demografie obyvatelstva
Demografický vývoj bavorského obyvatelstva lze charakterizovat úbytkem a stárnutím populace. Zatímco na počátku 90. let žilo v Sasku více jak 4,9 milion obyvatel, koncem roku 2007 klesl tento počet až na 4,2 milion . Ačkoli porodnost v Sasku op t stoupá, nestačí k p irozenému udržování počtu obyvatel. Dle prognóz se bude velikost populace i nadále snižovat a v roce 2020 klesne až na 3,9 milion obyvatel. Rostoucí trend stárnutí populace je očividný v grafu na obrázku 7, ve kterém lze pozorovat, že počet obyvatel starších 65 let stále roste. Naopak skupina mladých lidí ve v ku 0 až 15 let pak zaujímá nejmenší podíl z celkového počtu obyvatelstva.
Obrázek 7 – V ková struktura obyvatelstva Saska v letech 1990 až 2020 Zdroj: Sachsen.de, dostupné z: https://www.sachsen.de/cz/210.htm
47
Stárnutí obyvatelstva zachycuje také jeho pr m rný v k, který od roku 1990, kdy dosahoval výšky 39 let, stoupl do roku 2007 na pr m rný v k 45 let. V roce 2020 m že pr m rný Sas dosahovat v ku až 49 let. Dle vývojových demografických trend bude i nadále ubývat osob v produktivním v ku a i nadále bude docházet ke stárnutí populace Ěpočet lidí starších 80 let se zdvojnásobí a počet lidí ve v ku 15 až 25 let se sníží až o polovinu). Tyto demografické zm ny mají dopad tém na všechny oblasti života, zejména však na strukturu rodiny, vzd lávání, zm ny na trhu práce a zm ny ve finanční sfé e ĚSachsen.de, 2016ě.
Stejn tak jako v Bavorsku je v Sasku výzkum hojn podporován. Vyskytuje se zde hustá sí 14 univerzit a 40 neuniverzitních výzkumných institucí. V rámci t chto univerzit a institucí se Sasko m že pochlubit špičkovým výzkumem zejména v oblastech medicíny, životního prost edí, nanotechnologií, mikroelektroniky, konstrukce stroj a vozidel (Sachsen.de, 2014). Nejvýznamn jší jsou univerzity zabývající se výzkumem v rámci automobilového pr myslu. Sem pat í nap íklad Technická univerzita v Dráž anech, Univerzita Zwickau či Technická univerzita v Chemnitz (Standort Sachsen, 2016). Velkou výhodou je propojení všech univerzit a institut , které umož uje spolupráci na jednotlivých výzkumných projektech a následnou aplikaci výsledk výzkumu p ímo do zkoumaných odv tví. Mezi významné neuniverzitní instituce pak pat í společnost Max Planck, společnost Helmholtz, sdružení výzkumných ústav Leibnitz či společnost Fraunhofer (Sachsen.de, 2014).
Výdaje na v du a výzkum
Podíl investic na v d a výzkumu byl v Sasku za rok 2013 tvo en 2,75 % z celkového HDP. Tento podíl p edstavuje výdaje p ibližn ve výšce 2,9 miliard eur (Statistisches
48
Bundesamt, 2016). Což je ve srovnání s výdaji na v du a výzkum Bavorska zhruba jedna p tina, na druhou stranu je tento podíl úm rný k velikosti Saska a k jeho celkovému HDP.
Infrastruktura
Dopravní infrastruktura a kvalita všech dopravních sítí se v posledních letech v Sasku velmi zlepšila. Mezi lety 1991 a 2006 bylo do silniční infrastruktury investováno 8 miliard eur. Nejd ležit jší bylo dopln ní dálniční sít , která hraje pro Sasko jak ekonomicky tak i politicky významnou roli.
Sasku jsou k dispozici dv mezinárodní letišt v Lipsku/Halle a Dráž anech, kde je letecká doprava nejvíce koncentrována. Ročn projde letišt m v Lipsku Halle zhruba 2,5 milionu cestujících a v Dráž anech necelé 2 miliony cestujících. Tyto počty sahají však hluboko pod skutečnou kapacitu letiš . Letišt v Lipsku Halle by dokázalo ročn pojmout až 4,5 milionu a v Dráž anech až 3,5 milionu cestujících. Ob letišt mají však velmi dobré napojení na silniční a železniční sí a tak je možné se na n dostat b hem 90 minut. Mimo tato dv mezinárodní letišt jsou zde ješt pro dopravní účely t i regionální letišt a 9 p istávacích ploch (BusinessInfo.cz, 2010).
V lodní doprav má pro Sasko nejv tší význam eka Labe, která umož uje napojení na severon mecké námo ní p ístavy a vnitron mecké vodní cesty. Mezi nejvýznamn jší p ístavy pat í p ístav v Dráž anech, Torgau, Riese. Tyto p ístavy jsou ve vlastnictví společnosti Sächsische Binnenhäfen Oberelbe GmbH, která mimo jiné vlastní i dva české p ístavy a to v D čín a Lovosicích.
Stejn tak jako v Bavorsku je i v Sasku v posledních letech trendem jízda na kole.
Obyvatelé ji využívají p i každodenních cestách do práce, školy nebo ve volném čase.
Díky inovacím a vzniku nových typ kol, jako jsou elektrokola či nákladní kola, došlo
49
k rozší ení škály využitelnosti tohoto dopravního prost edku. Vzhledem k tomu, že jízda na kole neprodukuje žádný hluk, výfukové plyny a podporuje zdravý životní styl, p edstavuje pro Sasko velký potenciál pro m stské a dopravní plánování. V roce 2014 vznikl v Sasku nový projekt s názvem Radverkehrskonzeption 2014, který podporuje využití cyklistiky v každodenním život i turistickém ruchu. Cílem tohoto projektu je rozší ení a inovace stávajících cyklotras a zvýšení podílu cyklodopravy na doprav celkové (Sachsen.de, 2016).
50
4 Návrh vstupu na zahraniční trh
Mezinárodní prost edí a tvrdá konkurence dokonale prov í p ipravenost firmy a její možnost uplatn ní v zahraničí. Proto p edstavuje vstup na nový zahraniční trh krok, který firm m že pomoci v jejím budoucím rozvoji, ale bez dostatečné p ípravy m že vést k jejímu t žkému narušení a t eba i krachu a následnému zániku. Rozhodnutí zda vstoupit na nový trh nebo ne, p edstavuje tedy pro vedení firmy nelehký úkol, který vyžaduje náročnou p ípravu. Proto je nezbytn nutné provést d kladné analýzy a seznámit se s novým potenciálním trhem. Po d kladném prozkoumání daného trhu je nutné navrhnout vhodnou formu vstupu a strategii. Vzhledem k rozsahu této práce není však možné zpracovat veškeré podrobnosti spojené se strategií a následnou taktikou. Všechny cíle a jednotlivé strategie budou tedy zpracovány pouze obecn .
Vzhledem ke všem kladným ukazatel m v PEST analýze Bavorska a Saska a také jejich rozvinuté spolupráci s ČR jsou ob tyto zem ideálními novými trhy pro vstup společnosti Moštovna Lažany s.r.o.