5.3 Provádění průzkumného šetření
5.3.3 Praktické využití získaných údajů
K praktickému cíli této bakalářské práce bylo zapotřebí pomocí dotazníku zjistit i zájem logopedických asistentek o vzájemné setkávání za účelem předávání poznatků a metodického vedení. Zájem o tento způsob projevilo 13 logopedických asistentek.
Na základě těchto informací byl navázán kontakt s krajským koordinátorem v Hradci Králové s žádostí o metodickou pomoc a vedení. Žádost o vzájemnou spolupráci byla velmi kladně přijata a byly dohodnuty i první kroky. Organizačně by setkávání měla zajišťovat autorka této bakalářské práce ve spolupráci s krajským koordinátorem a ředitelkou vybrané mateřské školy, která poskytne prostory a materiální zázemí. Tím by se začala vytvářet síť logopedických asistentek či preventistek, které by byly napojeny na koordinační pracoviště v Hradci Králové. V případě, že by byl krajským úřadem ustanoven školský logoped pro Rychnov nad Kněžnou, měly by logopedické asistentky možnost postupně přecházet pod jeho garanci.
Na rozdíl od seminářů zaměřených na péči o komunikativní dovednosti, které jsou nabízeny v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, by setkávání měla vycházet z praktických profesních potřeb logopedických asistentek a hlavně z potřeb dětí, které jsou v jejich péči.
Dalším cílem těchto setkávání by bylo uvádět do povědomí pedagogů problematiku logopedické péče a důležitost péče o komunikativní dovednosti dětí. Určitě by se také zlepšila orientace v moderních termínech logopedie, jako je narušená komunikační schopnost a logopedická intervence i chápání jejich obsahu.
Významná, a dá se říci i nezastupitelná, je spolupráce s rodiči. Zde mají logopedické asistentky či preventistky rozsáhlé možnosti působení. Společně by mohly hledat různé způsoby, jak rodičům vysvětlit důležitost logopedické péče, především jako prevenci možných problémů vzdělávání dítěte v základní škole.
Pokud by se dařilo naplňovat všechny zde uvedené vize, došlo by postupně k zabezpečení logopedické péče ve školství dle Metodického doporučení č. 14 712/2009-61.
Závěr
Hlavním cílem bakalářské práce bylo charakterizovat systém logopedické péče v bývalém okrese Rychnov nad Kněžnou. Dle údajů získaných z vrácených dotazníků je možno konstatovat, že logopedickou intervenci ve školských zařízeních provádějí (kromě jediné výjimky) kliničtí logopedi a prakticky činné logopedické asistentky pracují pod jejich garancí.
Dostupnost logopedické péče je v jednotlivých oblastech okresu různá (daná vzdáleností od obcí s rozšířenou působností). V podstatě logopedická intervence závisí jednak na zájmu klinického logopeda dojíždět do mateřské či základní školy nebo na možnostech rodiče docházet či dojíždět s dítětem za klinickým logopedem.
Školy, především základní, otázku logopedické péče neřeší, nechávají ji v kompetenci rodičů, popř. pouze umožní ve svých prostorách činnost klinického logopeda. Tímto svým postojem přenášejí zodpovědnost za péči o komunikativní dovednosti jim svěřených dětí pracovníkům rezortu zdravotnictví.
V okrese není ani jedna mateřská či základní škola, která by měla logopedickou třídu.
Logopedickou intervenci v rámci školství tedy uskutečňují zaměstnanci zdravotnictví, školy k ní zaujímají spíše postoj jako k jakési „nadstandardní aktivitě“. Je to dost smutné konstatování, uvážíme-li, že 40 základních a mateřských škol uvedlo, že byli její pedagogové seznámení s Metodickým doporučením č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství. Nutno však uznat, že mateřské školy musí v rámci realizace komunikativních kompetencí plnit i výchovnou oblast „Jazyk a řeč“, ve které by mělo alespoň částečně docházet k logopedické prevenci. Její kvalitu ovšem z výše uvedeného průzkumu posoudit nelze.
Spolupráci se speciálním logopedickým pracovištěm (Speciálně pedagogické centrum) uvedly pouze 4 školy.
Také postoj rodičů k logopedické intervenci je dle odpovědí v dotaznících spíše vlažný.
Téměř polovina respondentů (39) uvedla, že rodiče nemají požadavky žádné. Ve vyplněných dotaznících z mateřských škol se objevovaly ojediněle požadavky typu – logopedická chvilka v mateřské škole, prostor pro klinického logopeda, aby mohl pracovat v mateřské škole, kontakt na klinického logopeda, individuální péči pro dítě, zajištění depistáže či prevence prováděná mateřskou školou. O to více však zněly odpovědi typu – rodiče vše nechávají na
učitelkách, nemají zájem, vyhovuje jim, když všechno dělá škola a oni nic doma nemusí již s dítětem procvičovat.
Dalším negativním zjištěním z telefonických rozhovorů i vyplněných dotazníků je také fakt, že povědomost o logopedické péči, jejím systému v České republice a především o rozsahu a důležitosti péče o děti s narušenou komunikační schopností je mezi pedagogy velmi malá.
Učitelé jak mateřských, tak základních škol nemají jasnou představu o kompetencích klinického logopeda, školského logopeda a logopedické asistentky.
Ředitelé se chovají přísně ekonomicky – nač platit svého školského logopeda a ubírat si z množství financí, když klinický logoped pro školu tuto službu provádí ve své podstatě zdarma, neboť je placen zdravotnictvím. Navíc profese logopeda, logopedického asistenta, popř. preventisty, není uvedena v zákoně č. 563/2004 Sb. O pedagogických pracovnících.
Speciální pedagog, kterým logoped svým vzděláním je, není v mateřských a základních školách běžného typu zařazen vůbec.
Logopedické asistentky, pokud chtějí aktivně pracovat, využívají garancí klinického logopeda, neboť jinou možnost neznají, ačkoli se zde nabízí možnost využít garance logopeda školského.
Závěrem lze tedy konstatovat, že v bývalém okrese Rychnov nad Kněžnou je systém logopedické péče téměř výhradně v „rukou“ klinických logopedů. Lze se jen domýšlet, na kolik je tato logopedická intervence kvalitní co do četnosti individuální práce s dítětem, uvážíme-li, že v celém okrese pracují pouze tři kliničtí logopedi. O to více by byla zapotřebí aktivita ze strany základních a mateřských škol.
Seznam použité literatury
ASOCIACE PRACOVNÍKŮ RANÉ PÉČE. Raná péče [online]. [2012-02-10]. Dostupné na Internetu: <http://www.asociace-ranapece.unas.cz/hlavni_strana.php>.
BARTOŇOVÁ, Miroslava, et al. Specifické poruchy učení v kontextu vzdělávacích oblastí RVP ZV. Vydání neuvedeno. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-162-1.
BENDOVÁ, Petra. Dítě s narušenou komunikační schopností ve škole.1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-38-53.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Základní informace o okrese Rychnov nad Kněžnou [online].
[2011-08-20]. Dostupné na Internetu:
<http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/zakladni_informace_o_okrese_rychnov_nad_kneznou>.
DVOŘÁK, Josef. Logopedický slovník. 2. vyd. Žďár nad Sázavou: Logopedické centrum, 2001. ISBN 80-902536-2-8.
EDELSBERGER, Ludvík, et al., Defektologický slovník. 3. vyd., Jinočany: Nakladatelství H&H Vyšehradská, 2000. ISBN 80-86022-76-5.
HAVEL, Jiří, FIALOVÁ, Hana, et al. Inkluzivní vzdělávání v primární škole. 1. vyd. Brno:
Paido, Masarykova univerzita, 2010. ISBN 978-80-7315-202-4 (Paido). ISBN 978-80-210-5332-8 (Masarykova univerzita).
JIHLAVEC, Jan, et. al. Metodika tvorby bakalářské práce. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010. ISBN 978-80-7372-636-2.
KLENKOVÁ, Jiřina. Logopedie.1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 978-80-247-1110-2.
KOMENSKÝ, Jan Amos. Informatorium školy mateřské. 2.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964. 14-015-64.
LECHTA, Viktor a kol. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-801-5.
LECHTA, Viktor a kolektiv. Terapie narušené komunikační schopnosti. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-961-5.
MATĚJČEK, Zdeněk. Praxe dětského psychologického poradenství. 2. vyd. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-262-0000-0.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Metodické doporučení č.j.
14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství [online]. [2011-08-20]. Dostupné na Internetu: <www.msmt.cz>.
NEUBAUER, Karel. Logopedie. 3.vyd. Hradec Králové: Gaudedamus, 2010. ISBN 978-80-7435-053-5.
SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1733-3.
SOVÁK, Miloš. Logopedie předškolního věku. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984.
ŠKODOVÁ, Eva, JEDLIČKA, Ivan a kol. Klinická logopedie. 2. vyd. Praha: Portál, 2007.
ISBN 978-80-7367-340-6.
ŠKOLSKÉ ZÁKONY. Vydání neuvedeno. Praha: Eurounion, 2007. ISBN 978-80-7317-062-2.
VÝZKUMNÝ ÚSTAV PEDAGOGICKÝ V PRAZE, Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání [online]. [2011-08-12]. Dostupné na Internetu:
http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVP_PV-2004.pdf
VÝZKUMNÝ ÚSTAV PEDAGOGICKÝ V PRAZE, Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání [online]. [2011-08-20]. Dostupné na Internetu <www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV-pomucka-ucitelum.pdf>.
PEUTELSCHMIEDOVÁ, Alžběta, Logopedické minimum. 2.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. ISBN 80-244-1233-0.
PEUTELSCHMIEDOVÁ, Alžběta, VITÁSKOVÁ, Kateřina, Logopedie, 1.vyd. Olomouc:
Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. ISBN 80-244-1088-5.
VÍTKOVÁ, Marie a kol., Integrativní speciální pedagogika, Integrace školní a sociální, 2. vyd. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-071-9.
Seznam příloh
1. Použitý nestandardizovaný dotazník 61 2. Metodický pokyn náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy k zabezpečení logopedické péče ve školství č.j. 21 224/98-24 65 3. Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství 69 4. Projekt „Logopedická prevence u dětí a žáků v ČR“ 76 5. Vyjádření k výsledkům bakalářské práce krajským koordinátorem 78
Příloha č.1
Dotazník k systému logopedické péče v ZŠ a MŠ
Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,
jmenuji se Vendula Havlová, pracuji jako učitelka v mateřské škole ve Vamberku a v současné době dokončuji bakalářské studium oboru Speciální pedagogika předškolního věku na TUL v Liberci.
Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění dotazníku, který bude zpracován v rámci bakalářské práce na téma Systém logopedické péče v regionu Rychnov nad Kněžnou.
Průzkum provedený tímto způsobem by měl nejen mapovat danou situaci přímo v terénu, ale měl by následně pomoci při koordinaci logopedické péče ve školství v našem regionu.
Dotazník můžete vyplnit přímo Vy nebo tím lze pověřit profesně činné logopedické asistentky (v MŠ) či výchovné poradce (v ZŠ). Pokud je Vaše zařízení ZŠ i MŠ, prosím vyplnit dotazník za obě zařízení. Děkuji Vám za Váš čas i ochotu a dodatečně přeji do nového roku 2012 samé dobré dny s dobrými lidmi kolem sebe.
Vendula Havlová, Mateřská škola Tyršova 280, 517 54 Vamberk
1. Název školy...
2. Počet dětí celkem...
3. MŠ – počet dětí 5-7letých s narušenou komunikační schopností (vadná či nesprávná výslovnost, koktavost, mutismus apod.)...
ZŠ – počet dětí s narušenou komunikační schopnosti v 1. třídách...
4. Má vaše MŠ - ZŠ speciální logopedickou třídu
ano ne
5. Spolupracuje vaše MŠ – ZŠ se specializovanými pracovišti zabývajícími se poruchami komunikace? (pokud ano, prosím, vypište)
ano ne
6. Spolupracuje vaše MŠ – ZŠ s krajským logopedickým koordinátorem ano ne
7. Byli pracovníci vašeho zařízení seznámeni s Metodickým doporučením č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství?
ano ne
8. Péče o děti s narušenou komunikační schopností ve vašem zařízení je dle Vašeho názoru:
plně vyhovující dostatečná nedostatečná zcela nevyhovující jiný názor
(prosím,vypište)...
9. Jaké jsou požadavky rodičů na vaše zařízení vzhledem k péči o děti s narušenou komunikační schopností (prosím, vypište)
…
...
10. Zabezpečuje-li vaše MŠ – ZŠ praktickou logopedickou péči, prakticky ji provádí (prosím, k vybranému pracovníkovi napište, jak často s dítětem pracuje – 1x týdně, 1x za 14 dní, 1x za měsíc, nepravidelně apod.)školský logoped
klinický logoped
logopedická asistentka
OSTATNÍ OTÁZKY SE TÝKAJÍ POUZE ČINNOSTI ŠKOLSKÉHO LOGOPEDA ČI LOGOPEDICKÉ ASISTENTKY NA VAŠEM ZAŘÍZENÍ (nikoliv klinického logopeda – ten pracuje pod ministerstvem zdravotnictví)
11. Pracuje-li aktivně ve vašem zařízení logopedická asistentka – jaké má logopedické vzdělání a pod čí garancí pracuje
logopedický kurz akreditovaný MŠMT pod garancí klinického logopeda logopedický kurz akreditovaný MŠMT pod garancí krajského koordinátora vysokoškolské vzdělání zakončené státní závěrečnou zkouškou z logopedie
12. Jakým způsobem školský logoped či logopedická asistentka s dětmi pracuje
v rámci svého pracovního úvazku – přímá práce s dětmi mimo rámec svého pracovního úvazku
individuálně s každým dítětem ve skupinách
1x týdně 1x za 14 dní
jinak (prosím,vypište)...
vede si logopedické záznamy ano ne
13. Měla by logopedická asistentka zájem o kooperativní setkávání s ostatními logopedickými asistentkami z regionu?
ano ne
4. Měla by logopedická asistentka zájem na dalším vzdělávání v oblasti péče o narušenou komunikační schopnost?
ano ne
15. Jakým způsobem je odměňována práce logopeda, logopedické asistentky (prosím, vypište – osobní ohodnocení, čerpání přesčasových hodin apod.)
…
...
Příloha č. 2
Metodický pokyn náměstka ministra školství , mládeže a tělovýchovy k zabezpečení logopedické péče ve školství č.j. 21 224/98-24.
V r. 1998 byl vydán Metodický pokyn náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy k zabezpečení logopedické péče ve školství č. j. 21 224/98-24. V souvislosti s přijetím školského zákona č. 561/2004 Sb. a navazujících vyhlášek pozbyl tento pokyn platnost, stejně jako ostatní starší metodické a organizační předpisy. Pokyn proto není možné citovat a odvolávat se na něj ve zprávách o klientech, doporučeních k péči o klienty ani v jiných podobných dokumentech. Vzhledem k tomu, že se však jedná o kvalitně zpracovaná doporučení, jejichž obsah není nikterak v rozporu s platnými školskými předpisy, není žádný důvod, abychom v souladu s ním nepostupovali při vzdělávání a poradenské péči o děti, žáky a studenty s vadami řeči.
Metodický pokyn podává výklad k organizačnímu zabezpečení logopedické péče v resortu školství, ke kvalifikačním předpokladům a rozsahu kompetencí pracovníků s pracovním označením logoped a logopedický asistent, kteří ve školství logopedickou péčí a péči o rozvoj komunikačních schopností a dovedností dětí a žáků poskytují a stanoví další podmínky poskytování logopedické péče v resortu školství.
Logopedická péče v resortu školství (dále jen logopedická péče) představuje vysoce specializovanou činnost v oblasti speciální pedagogiky. Je poskytována dětem a žákům s vadami řeči a sluchu v celém komplexu, se řetelem k jejich potřebám a jejich pedagogické a sociální integraci a je zahájena co nejdříve od okamžiku zjištění vady.
Do širšího záběru logopedické péče spadá i významná oblast prevence vzniku poruch komunikace a oblast péče o kulturu řečového projevu mladé generace.
Logopedická péče je poskytována dětem a žákům s vadami řeči resp. sluchu ve speciálních školách, speciálních mateřských školách, mateřských školách, základních školách a speciálních, případně specializovaných třídách, a to v rozsahu stanoveném platnými předpisy a učebními plány.
Individuálně integrovaným dětem a žákům a dětem v péči rodiny poskytují logopedickou péči speciálně pedagogická centra v rozsahu daném individuální potřebou postiženého dítěte/žáka.
O průběhu individuální logopedické péče a postupech provádění logopedických cvičení
a s ostatními pedagogickými pracovníky a odborníky , kteří se podílejí na komplexní péči o postižené dítě/žáka a jeho vzdělávání, resp. přípravě na vzdělávání.
V zájmu dítěte/žáka s postižením a v zájmu dosažení odpovídající efektivity poskytované logopedické péče individuálně integrovaným dětem/žákům a dětem v péči rodiny logoped úzce spolupracuje s rodiči/zákonnými zástupci těchto dětí a poskytuje jim potřebné metodické instrukce a odborné konzultace. Aktivní spolupráce s účastí rodičů, resp. zákonných zástupců, je zejména nezbytná při práci s dětmi/žáky se sluchovým postižením.
Financování logopedické péče včetně financování péče individuálně integrovaným dětem /žákům s vadami řeči, resp. sluchu vychází z příslušného předpisu metodiky regionálního školství pro daný rok (Rozpočet resortu školství, kap. 333 MŠMT státního rozpočtu ČR).
Podmínky integrace dětí/žáků s vadami řeči a dětí/žáků se sluchovým postižením se řídí pravidly, která jsou uvedena v Metodickém pokynu k integraci dětí a žáků se zdravotním postižením do škol a školských zařízení č, j, 18996/67. 22.
Rozsah, formy a obsah dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti logopedie se uskutečňuje v souladu s platnými předpisy (§ 51, odst. 4 zákona č. 29/1981 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Čl. 1 Logoped
Logoped je speciální pedagog absolvent vysokoškolského magisterského studia speciální pedagogiky se zaměřením na oblast poruch a vad komunikace doloženým státní závěrečnou zkouškou z logopedie, resp. surdopedie. Státní závěrečná zkouška ze surdopedie se vyžaduje, pokud logoped pracuje i s dětmi a žáky se sluchovým postižením.
Čl. II
Kompetence logopeda ve školství
Logoped zabezpečuje v souladu se svým pracovním zařazením a při dodržování profesní odpovědnosti a etiky odbornou činnost v prevenci, diagnostice a odstraňování vad a poruch řeči včetně reedukace sluchu a metodické nebo koncepční logopedické činnosti. Odborná činnost logopeda a jeho způsobilost je zejména pro tyto činnosti:
• komplexní logopedickou diagnostiku a poskytování logopedické péče postiženým dětem a žákům ve speciálních školách, speciálních mateřských školách, mateřských školách, základních školách a speciálních, příp. specializovaných třídách,
• komplexní logopedickou diagnostiku a poskytování logopedické péče postiženým dětem/žákům v péči rodiny nebo individuálně integrovaným v běžných školách ambulantní formou ve speciálně pedagogickém centru,
• konzultační a poradenskou činnost pro rodičovskou i odbornou veřejnost ve věcech výchovy, vzdělávání, integrace a budování komunikační kompetence postižených dětí/žáků,
• odborný dohled a metodické vedení logopedických pracovníků s pracovním označením logopedický asistent ve věcech kvality poskytované logopedické péče jim svěřených dětí/žáků,
• v souladu se svým pracovním zařazením zabezpečuje rovněž logopedickou podporu při výuce, případně přímo výuku žáků se zdravotním postižením.
Logoped zpracovává dokumentaci dětí a žáků (dle zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech), které vede ve své péči.
Čl. III
Logopedický asistent
Logopedický asistent pracuje pod vedením logopeda, zpravidla ze speciálně - pedagogického centra nebo speciální školy.
Logopedický asistent má vždy pedagogické vzdělání a pro svou činnost v oblasti logopedie má odborné předpoklady doložené vzděláním ukončeným zkouškou z logopedie, resp.
surdopedie.
Pouze v odůvodněných případech a při splnění délky logopedické praxe alespoň šest let, může být dokladem o způsobilosti výkonu činnosti logopedického asistenta osvědčení o absolvování kurzu pro logopedické asistentky akreditovaného MŠMT.
Logopedický asistent se zaměřuje zejména:
• na podporu přirozeného rozvoje komunikačních schopností a dovedností u dětí v předškolním věku,
• na vyhledávání dětí a žáků s poruchami a vadami řeči a sluchu na mateřských a základních školách,
• na přímou práci s dětmi postiženými prostou vadou výslovnosti,
• v souladu se svým pracovním zařazením zabezpečuje výuku, resp. předškolní přípravu zdravotně postižených dětí/žáků.
V oblasti poskytování logopedické péče dětem /žákům s vadami řeči a sluchu logopedický asistent provádí a procvičuje logopedem stanovené edukační, resp. reedukační postupy a cvičení, samostatně provádí odstraňování prostých vad výslovnosti.
Čl. IV
Rozsah logopedické péče
Rozsah logopedické péče ve školách je stanoven učebním plánem příslušných škol.
Individuálně integrovaným dětem/žákům a žákům ve specializovaných třídách je rozsah logopedické péče stanoven v individuálním vzdělávacím plánu v souladu s potřebami těchto dětí a žáků.
Ve speciálně mateřských školách je logopedická péče poskytována v rozsahu 3 hodin denně V běžných mateřských školách o rozsahu logopedické péče rozhoduje ředitel školy.
(Zdroj http://spp.ippp.cz/download/studijní-materialy/logopedicka-pece.pdf)
Příloha č. 3
Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství
Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen „logopedická péče“), její koordinace, kvalifikačních předpokladů a rozsahu kompetencí pracovníků s pracovním označením „logoped" a „logopedický asistent", kteří ve školství logopedickou péčí o rozvoj komunikačních schopností a dovedností dětí, žáků a studentů (dále jen žáků) poskytují.
Smyslem metodického doporučení je přispět ke zkvalitnění logopedické péče, k efektivnějšímu propojení jejích poskytovatelů a zlepšení přístupu žáků a dalších uživatelů ke kvalitním a odborně zajišťovaným podpůrným speciálně pedagogickým službám.
Logopedická péče má přímou vazbu na vzdělávací proces a na školy. Úroveň řečových dovedností a zvládnutí mateřského jazyka úzce souvisí se školní úspěšností žáků. Nedostatky v užívání jazyka se projevují nejen ve vnější podobě řeči mluvené, ale též v rozumění řeči, v užívání její psané podoby, tj. v psaní a čtení, a tím v celém procesu učení.
Čl. I
Vymezení logopedické péče
Logopedická péče představuje vysoce specializovanou činnost v oblasti speciální pedagogiky.
Je poskytována žákům s narušenou komunikační schopností, tj. žákům s vadami řeči, včetně žáků se specifickými poruchami učení, v celém komplexu, se zřetelem k jejich potřebám a jejich pedagogické a sociální integraci. Je zahájena co nejdříve od okamžiku zjištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka.
Do širšího záběru logopedické péče spadá i významná oblast prevence vzniku poruch komunikace a čtenářských obtíží, dále také oblast péče o kulturu řečového projevu mladé generace.
Logopedická péče zlepšuje podmínky úspěšného vzdělávání žáků s poruchami komunikace a jejich inkluze do škol hlavního vzdělávacího proudu.
Logopedická péče je poskytována žákům s narušenou komunikační schopností v mateřských školách, základních školách a středních školách, především pak v těchto školách nebo třídách
vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Zpravidla se jedná o 1 až 2 vyučovací hodiny logopedie, jako předmětu speciálně pedagogické péče, týdně.
Logopedickou péči poskytují také školská poradenská zařízení, především speciálně pedagogická centra logopedická.
Pedagogicko-psychologické poradny poskytují logopedickou péči zpravidla žákům se specifickými poruchami učení bez souběžného dalšího zdravotního postižení.
Školská poradenská zařízení poskytují logopedickou péči žákům s narušenou komunikační schopností, kteří se vzdělávají ve školách, které nejsou zřízeny pro žáky se zdravotním postižením (běžných školách), pokud tuto péči neposkytuje škola. Dále tuto péči poskytují dětem v péči rodiny, které nejsou vzdělávány v mateřské škole, případně základní škole.
Školská poradenská zařízení poskytují logopedickou péči žákům v souladu s platnými
Školská poradenská zařízení poskytují logopedickou péči žákům v souladu s platnými