„ Střežte se lživých proroků, kteří k Vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci.
Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky“. 5
Náboženství a jeho učení může ovlivnit člověka v pozitivním i v negativním smyslu.
V pozitivním smyslu může dát člověku určitý řád, hodnoty a mravní normy, kterými se člověk řídí a dodržuje je. V negativním smyslu může být náboženství a samotný člověk zneužit pro účely určité náboženské skupiny, která hlásá, že pouze jejich učení je to správné, které vede k věčnému životu a spáse, nehledíc na metody, které používá při prosazování svého učení.
2.2.1 Pojem sekta
Pojmem sekta byla původně označována skupina, která se oddělila od velké církve.
V současné době toto již není zcela pravda. Vymezení pojmu sekta je velice složité, otázkou je i to, zda používání tohoto pojmu již není zastaralé a neslouží pouze k zdůraznění nebezpečnosti určité skupiny. Z tohoto důvodu někteří autoři upřednostňují termín Nová náboženství.
Pro představu uvedeme několik definic pojmu sekta nebo kult od několika různých autorů:
„ Sekta (latinsky secta, od slovesa Segui, tj. sledovat, následovat) původně neznamenala nic jiného než škola, učení, směr, příkaz. Dnes se slovem sekta označují především světonázorové skupiny pochybné pověsti.“ 6
„Kult je organizace, která porušuje práva svých členů a poškozuje je protiprávními metodami nemorální psychické manipulace. Zhoubný kult se liší od normální společenské či náboženské
5 BIBLE. Výrok o stromu a ovoci. Biblická společnost v ČSR, 1990. Matouš: 7: 15-16.
6 BÜCHNEROVÁ, B. Co máme vědět o sektách. Praha: Amulet, 1999, s. 17.
slupiny tím, že, nutí své členy setrvávat ve skupině přemlouváním, nátlakem nebo jinými nepřípustnými způsoby ovlivňování.“ 7
„ Ty skupiny, které jsou kvůli svému jednání vůči jednotlivcům viděny jako škodlivé, nebezpečné či zneužívající své příslušníky, bývají označovány slovem sekty.“ 8
Pro potřeby policie je definice pojmu uvedena v Závazném pokynu policejního prezidenta č. 70 ze dne 23.června 1999, kterým se upravuje činnost příslušníků Policie České republiky na úseku boje proti extremistické kriminalitě čl. 1, odst. 2.
„ Sektami se pro účely tohoto závazného pokynu rozumí organizované skupiny lidí založené na dogmatickém náboženském, pseudonáboženském nebo mystickém základu, jejíž členové žijí zpravidla v komunitě nebo ve společenství pod psychologickým vlivem jedné nebo více osob, na nichž jsou psychicky nebo i ekonomicky závislí, a odmítají určité společenské normy včetně zákonů.“9
V podstatě se jednotliví autoři při vymezení pojmu sekta shodují v tom, že se jedná o skupinu, která se snaží o psychickou manipulaci svých členů, o zbavení jejich svobody, samostatného uvažování a podřízení celého jejich života myšlenkám skupiny a jejich neomylného vůdce.
Existuje několik náhledů na sekty. Z psychologického hlediska hovoříme o skupině, která mění jednání jednotlivce a jeho psychologický pohled na svět. Ze sociologického hlediska hovoříme o skupině, která nějakým způsobem vybočuje z norem společnosti.
Z kriminologického hlediska hovoříme o skupině, která působí na sebehodnocení jednotlivců, vyvolává jejich závislost na skupině, způsobuje ztrátu individuality a mnohdy psychickou újmu v důsledku sugesce, izolace a nátlaku ze strany skupiny.
7 HASSAN, S. Jak čelit psychické manipulaci zhoubných kultů. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1994, s. 65.
8 VOJTÍŠEK, Z. Netradiční náboženství u nás. Praha: Dingir, 1998, s. 19.
9 Stránky MV ČR. Sekty a nová náboženská hnutí. [online]. [cit. 2007-08-17].
URL: <http://uskpv.str.aa/info/Struktura/OOK/Extr/Sekty.htm>
2.2.2 Znaky sekty
V souvislosti s charakteristickými znaky sekty obecně hovoříme o autoritářství, fanatizmu, odříkání, hledání klidu, víře ve spasení a ochotě obětovat se.
Dalšími významnými znaky sekt je totalitární zřízení, kdy některá z osob dosáhne úplného vlivu nad ostatními. Autoritářské řízení je spojeno s vysokou centralizací, kdy se o všem rozhoduje z jednoho ústředí. S tímto je úzce spjata hierarchie skupiny, která je přesně dána bez možnosti ovlivňovat dění ve skupině z nižších stupňů.
Pro sekty je typický také fundamentalismus, který se projevuje konzervativním lpěním na určitých ideologiích, na doslovném chápání bible a jiných pramenů. Používání jednoduchých pouček, které vše vysvětlují, bez hlubšího zkoumání obsahu. Typická je i výlučnost skupiny, když pouze členství v této skupině zaručuje věčnou blaženost a spásu.
Při nedodržování zavedených praktik skupiny je kladen důraz na sankce s okamžitým vyloučením ze skupiny.
To jsou jenom některé z mnoha rysů sekty, podle kterých můžeme oddělit sekty od jiných náboženských skupin. I tak je však možno polemizovat o tom, zda označení té či oné skupiny za sektu je správné. Zda o tom rozhoduje pouze to, že skupina je registrována mezi tzv.
povolenými náboženskými skupinami u nás, nebo zda musí naplňovat jednotlivé znaky typické pro sekty .
Zde bych citoval názor Z.Vojtíška o kvalitě náboženských skupin, s nímž se plně ztotožňuji:10
„ Kvalitou máme na mysli to, jak se ta která náboženská skupina chová k svým jednotlivým příslušníkům. Pokud jsou tito příslušníci oklamáváni, manipulováni, citově vydíráni, vedeni k nekritické poslušnosti k závislosti, která v extrémních případech může znamenat až ohrožení jejich zdraví či života, považuje se za společensky nutné označit takové náboženské skupiny za málo kvalitní a varovat před nimi.“
10 VOJTÍŠEK, Z. Netradiční náboženství u nás. Praha: Dingir, 1998, s. 19.