3 Praktická část

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

Poděkování:

V prvé řadě bych chtěl poděkovat vedoucí bakalářské práce PaedDr. PhDr. Iloně Pešatové, Ph.D., která konzultacemi a cennými radami přispěla k jejímu zdárnému dokončení.

Poděkovat bych chtěl i celé své rodině, zejména manželce, za její trpělivost a pochopení.

Ján Jánošík

(6)

Název bakalářské práce : Svědkové Jehovovi Název bakalářské práce : Jehovah´s Witnesses Jméno a příjmení autora : Ján Jánošík

Akademický rok odevzdání bakalářské práce : 2007/2008 Vedoucí bakalářské práce : PaedDr. PhDr. Ilona Pešatová, Ph.D.

Resumé:

Bakalářská práce se zabývala problematikou Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi.

Jejím cílem bylo zjistit podstatné skutečnosti týkající se náboženské společnosti a jednotlivých členů, jejich názory a hlavní důvody, které je vedly ke vstupu k Svědkům Jehovovým. Práci tvořily dvě stěžejní oblasti. Jednalo se o část teoretickou, která s pomocí odborných zdrojů popisovala obecně náboženství, pojem sekta a její znaky, a dále se zaměřila na historii vzniku a další vývoj v učení a praktikách Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi. Praktická část zjišťovala pomocí řízeného rozhovoru podstatné informace, názory a postoje 30 řadových příslušníků Svědků Jehovových. Zjištěné informace posloužily ke stanovení závěru a možných opatření směřujících k eliminaci nežádoucího působení na další členy naší společnosti a využívání jejich slabých stránek či krizových situací za účelem vstupu do řad Svědků Jehovových.

Klíčová slova: náboženství, kult, sekta, autoritářství, fundamentalismus, Svědkové Jehovovi, Armageddon, nebeské království, registrace, Bible, víra, učení, transfuze krve, psychická manipulace.

(7)

Summary:

The bachelor work dealt with the topic of religious organization of Jehovah´s Witnesses.

It aimed to find out to basic facts about their organization and individual members, their opinions and primary reasons which prompted them to affiliate with Jehovah´s Witnesses.

The work consisted of two main areas. The theory part, with the use of expert sources, described the religion in general, the work of denomination, their signs and also it aimed to history of beginning the religious organization of Jehovah´s Witnesses. Also it described next progression into teaching this religious organization. The practical part found out with help of controlled interview real information, opinions and attitudes of thirty ordinary members of religious organization of Jehovah´s Witnesses. The information ascertained was used to draw a conclusion and became the basic for measures proposed for elimination undesirable influence to the others members our community and exploitation their weakness or crisis situations for recruiting members Jehovah´s Witnesses.

Keywords: religion, cultus, denomination, authoritarianism, fundamentalism, Jehovah´s Witnesses, Armageddon, kingdom of heaven, registration, Bible, belief, teaching, blood- transfusion, psychical manipulation.

(8)

Obsah

1 Úvod... 9

2 Teoretická část ... 11

2.1 Náboženství... 11

2.1.1 Současná náboženství a náboženská hnutí v České republice ... 12

2.2 Sekty ... 14

2.2.1 Pojem sekta ... 14

2.2.2 Znaky sekty... 16

2.3 Svědkové Jehovovi ... 17

2.3.1 Historie Svědků Jehovových... 17

2.3.2 Svědkové Jehovovi v České republice... 22

2.3.3 Svědkové Jehovovi a jejich celosvětová organizace ... 24

2.3.4 Víra a učení ... 28

3 Praktická část ... 34

3.1 Vymezení předmětu a cíle průzkumu ... 34

3.1.1 Stanovení předpokladů... 35

3.2 Použitá metoda průzkumu... 35

3.3 Popis zkoumaného vzorku ... 36

3.4 Získaná data a jejich interpretace... 36

3.5 Vyhodnocení předpokladů ... 55

4 Závěr ... 58

5 Navrhovaná opatření... 61

6 Seznam použitých informačních zdrojů... 63

7 Seznam příloh ... 66

(9)

1 Úvod

Jako téma bakalářské práce jsme si vybrali Náboženskou společnost Svědkové Jehovovi a to z toho důvodu, že se jedná o společnost, která balancuje na pomezí mezi církví a sektou a psychickou manipulací se snaží ovlivňovat a získávat do svých řad nové přívržence a členy.

Dle oficiálních internetových stránek Svědků Jehovových je ve více než 230 zemích přibližně 6 000 000 lidí, kteří oznamují dobrou zprávu o Jehovově Království a označují se jako svědkové Jehovovi.

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi v České republice hlásá, že jejím hlavním posláním je provádění křesťanské náboženské činnosti, při níž je oznamováno jméno Jehovy Boha a jeho nebeského Království v čele s Ježíšem Kristem, dále organizování bezplatného biblického vyučování, které oslavuje Jehovu Boha a zvyšuje myšlenkovou a morální úroveň lidí. Toto křesťanské náboženské dílo probíhá pod vedením a dohledem Vedoucího sboru svědků Jehovových. Základní články jejich víry vycházejí z Bible.

Zaměříme se tedy na skutečnosti, které nám objasní skutečné záměry této náboženské společnosti, přiblíží jejich učení, víru, praktiky a způsoby získávání nových členů, a především na nejčastější důvody, které vedou lidi ke vstupu do Náboženské společnosti Svědků Jehovových, což je i cílem bakalářské práce.

V teoretické části bakalářské práce se nejdříve budeme zabývat obecně náboženstvím, tím jak jeho učení může ovlivnit člověka v pozitivním i v negativním smyslu. Jak na jedné straně může dát člověku určitý řád, hodnoty a mravní normy, kterými se člověk řídí a dodržuje je, na straně druhé však může být náboženství a samotný člověk zneužit pro účely určité náboženské skupiny. Objasníme si pojem sekta a uvedeme nejdůležitější znaky sekty.

Blíže se seznámíme se samotným vznikem a historií Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi, která je protkána předpověďmi a očekáváním konce světa a druhého Kristova příchodu na zem, při kterém Kristus odstraní a zničí všechny své nepřátele a zřídí království Boží. Poslední roky starého světa budou ukončeny Armageddonem, Boží bitvou, kterou přežijí jen věrní Svědků Jehovových. Seznámíme se s nejznámějšími představiteli Svědků Jehovových, jejich názory a vlivy na ostatní řadové členy společenství. Představíme i názory některých bývalých členů společenství a jejich nový pohled na Svědky Jehovovi, poté co ze společenství vystoupili, respektive byli z něho vyloučeni.

(10)

Přiblížíme si počátky šíření idey Jehovismu v České republice, organizační strukturu Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi, jejich víru a učení.

V současné době jsme nezaznamenali výrazné změny v učení a praktikách Náboženské společnosti Svědků Jehovových. Společnosti se nicméně podařilo v roce 1993 získat od Ministerstva kultury ČR udělení registrace a zařadila se tak mezi státem registrované církve a náboženské společnosti. K určitým, ne však zásadním změnám došlo v přístupu k transfuzi krve, kdy je povoleno přijímání menších složek krve, jako hemoglobin a dalších. Samotná transfuze krve je však i nadále odmítána i za cenu ztráty života. Nepatrnou změnu jsme mohli zaznamenat i v misijní činnosti Svědků Jehovových, kdy již nevykonávají tzv. „službu od domu k domu“, ale spíše tiše postávají u stanic metra a budov různých institucí a organizací, kde nabízejí propagační materiály ve formě časopisů typu Strážná Věž, Probuďte se! a jiných, a snaží se tak zaujmout, přesvědčit a následně získat další členy do svých řad.

V praktické části bakalářské práce se seznámíme s provedeným průzkumem mezi náhodně vybranými řadovými členy Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi, který se uskuteční formou řízeného rozhovoru s použitím záznamového archu. Pomocí předpřipravených dotazů se pokusíme získat co nejvíce informací jak o samotné společnosti, tak jednotlivých členech, aby jsme mohli potvrdit nebo vyvrátit námi stanovené předpoklady.

Zaměříme se zejména na informace týkající se jejich vztahu k náboženství před samotným vstupem k Svědkům Jehovovým a na důvody a pohnutky, které je vedly k tomu, že se stali členy Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi, což je i cílem průzkumu a celé bakalářské práce. V této souvislosti se budeme snažit získat také odpovědi na dotazy týkající se náboženského smýšlení a založení jejich nejbližších příbuzných. Na to, jak ovlivnili jejich vstup k Svědkům Jehovovým, zda s jejich členstvím souhlasí nebo jsou sami členy Svědků Jehovových. Citlivě kladenými dotazy se pokusíme nahlédnout do principů Svědků Jehovových, aby jsme získali odpověď na dotaz, zda jsou ze strany společenství a jejího vedení psychicky manipulováni, ovládáni či zneužíváni. Pokusíme se vyjasnit otázku, zda Náboženská společnost Svědkové Jehovovi nese a naplňuje znaky charakteristické pro sekty, které jsme popsali v teoretické části bakalářské práce nebo zda se jedná o klasickou církev.

Bližší poznání této náboženské společnosti a jejich členů by nám mělo poodhalit metody jejich práce, umožnit získat dostatek informací pro vyvození určitých závěrů a navržení možných opatření, které by napomohly čelit „náboru“ dalších stoupenců, což je i jeden z praktických přínosů této práce.

(11)

2 Teoretická část

V teoretické části této práce se budeme zabývat zejména vymezením základní terminologie, se kterou se setkáme v celé bakalářské práci, terminologie, která je nezbytná k správnému pochopení problému. Budeme se snažit o utřídění poznatků této problematiky a porovnání různých názorů od různých autorů na tuto problematiku.

2.1 Náboženství

V každém člověku je jakýsi duchovní cit, touha po odpovědi na otázku původu a cíle své existence. Zvláště v těžkých životních situacích hledá člověk smysl svého života, touží po životě, kde neexistuje nespravedlnost, nenávist, po světě kde všichni lidé žijí v míru a spokojenosti.

Pokud cit a touha po odpovědi na otázky existence člověka nejsou potlačeny, realizují se zejména v náboženském hledání, o čemž svědčí existence různých náboženství světa. Tyto náboženství poskytují různé odpovědi na zmíněné otázky člověka.

Člověk není schopen svými vlastními silami dospět k duchovnímu poznání. Potřebuje pomoc jisté božské dimenze, pomoc skrze Pána Boha.

Náboženství tedy můžeme volně definovat jako víru v boha, která je realizována s pomocí různých náboženství, náboženských směrů.

Existuje mnoho definic náboženství. Pro názornost uvedeme několik definic a výroků od několika autorů:¹

Plótínos - „ Náboženství je let sebe samého k sobě samému.“

A. N. Whitehead - „ Náboženství je to, čím se člověk zabývá ve své osamělosti.“

Xenofanés - „ Lidé si vytvořili bohy ke svému vlastnímu obrazu.“

1 ALLAN, J., BUTTERWORTH, J., LANGLEYOVÁ, M. Víry a vyznání. Bratislava: Slovart, 1993, s. 12.

(12)

Robert Buton - „ Každé náboženství je stejně pravdivé.“

Svatý Augustin z Hippo - „ Stvořil jsi nás pro sebe a naše srdce nemá klid, dokud nenajde klid u Tebe.“

Karel Marx - „ Náboženství je povzdech utlačované bytosti, obrana vůči bezcitnému světu a obrana duše před bezduchými okolnostmi. Je opiem lidstva. Náboženství je iluzorní štěstí, které je třeba odvrhnout, jestliže chce člověk dosáhnout skutečného štěstí. K tomu, aby se člověk vzdal iluzí o podmínkách, v nichž žije, musí se vzdát podmínek, které tuto iluzi vytvářejí.“

Emile Durkheim - „ Jestliže se z náboženství zrodilo všechno, co je pro společnost nutné, je to proto, že společnost je duší náboženství.“

Rudolf Otto - „ Náboženství má vlastní nezávislé kořeny v skrytých hlubinách samotného ducha.“

„ Náboženství je reálný, životní, osobní vztah člověka k transcendentní skutečnosti.“ ²

„ Náboženství lze chápat jako komplexní postoj a z něho vyplývající přístup ke světu, k sobě samému i k tomu, co jej přesahuje, postoj, který respektuje určitý řád mající absolutní platnost.“ ³

2.1.1 Současná náboženství a náboženská hnutí v České republice

V České republice existuje náboženská svoboda a svoboda vyznání, která je garantována jak Listinou základních práv a svobod, tak zákonem č.3/2002 Sb. „ O Svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů“.

Listina základních práv a svobod ve svých článcích 15 a 16 zaručuje svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání a garantuje právo na svobodný projev svého náboženství nebo víry.

2 ŠTAMPACH, O. I. Malý přehled náboženství. Tišnov: Sursum, 1992, s. 10.

3 VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2004, s. 695.

(13)

Zákon č.3/2002 Sb. a jeho prováděcí vyhláška 547/2006 Sb. ze dne 27.11.2006 upravuje postavení církví a náboženských společností, jejich registraci, zaručuje svobodu náboženského vyznání.

V současné době existuje několik náboženských skupin. Mezi tradiční patří křesťanské církve a židovské náboženské obce. Z křesťanských církví je u nás největší katolická církev, k níž se podle posledního sčítání v r. 2001 hlásí necelé 3 miliony obyvatel České republiky.

Dále se u nás můžeme setkat s náboženskými směry jako judaismus, islám, hinduismus, buddhismus. Existují zde i skupiny, které jsou na pomezí náboženství. Hovoříme o nových náboženských hnutích nebo netradičních náboženstvích a sektách. Mezi nejznámější u nás patří Náboženská společnost Svědkové Jehovovi, Scientologická církev, Hnutí Haré Kršna, Satanismus, Imanuelité a další.

O počtu lidí, kteří se hlásí k jednotlivým církvím a náboženským hnutím je možno pouze spekulovat.

Poslední sčítání lidu, které proběhlo v roce 2001 nám poskytuje informace pouze o počtu lidí, kteří jsou věřící, a kteří se hlásí k církvi římskokatolické, církvi československé husitské, českobratrské církvi evangelické, pravoslavné církvi, Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi a kolik obyvatel uvedlo, že jsou nevěřící. U necelého milionu lidí je uvedeno, že vyznání nebylo zjištěno. Bližší údaje je možno vyčíst z níže uvedené tabulky.

Tabulka č.1: Obyvatelstvo ČR podle náboženského vyznání.⁴

Obyvatelstvo ČR podle náboženského vyznání

Obyvatelstvo celkem 10230060

Věřící 3288088

církev římskokatolická 2740780 církev českosl. husitská 99103 českobratrská církev evangel. 117212

pravoslavná církev 22968

z toho

Nábož. společn. Svědk.

Jehovovi 23162

Bez vyznání 6039991

Nezjištěné vyznání 901981

4 Stránky ČSU. Sčítání lidu, domů a bytů 2001. [online]. [cit. 2007-07-14].

(14)

2.2 Sekty

„ Střežte se lživých proroků, kteří k Vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci.

Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky“. ⁵

Náboženství a jeho učení může ovlivnit člověka v pozitivním i v negativním smyslu.

V pozitivním smyslu může dát člověku určitý řád, hodnoty a mravní normy, kterými se člověk řídí a dodržuje je. V negativním smyslu může být náboženství a samotný člověk zneužit pro účely určité náboženské skupiny, která hlásá, že pouze jejich učení je to správné, které vede k věčnému životu a spáse, nehledíc na metody, které používá při prosazování svého učení.

2.2.1 Pojem sekta

Pojmem sekta byla původně označována skupina, která se oddělila od velké církve.

V současné době toto již není zcela pravda. Vymezení pojmu sekta je velice složité, otázkou je i to, zda používání tohoto pojmu již není zastaralé a neslouží pouze k zdůraznění nebezpečnosti určité skupiny. Z tohoto důvodu někteří autoři upřednostňují termín Nová náboženství.

Pro představu uvedeme několik definic pojmu sekta nebo kult od několika různých autorů:

„ Sekta (latinsky secta, od slovesa Segui, tj. sledovat, následovat) původně neznamenala nic jiného než škola, učení, směr, příkaz. Dnes se slovem sekta označují především světonázorové skupiny pochybné pověsti.“ ⁶

„Kult je organizace, která porušuje práva svých členů a poškozuje je protiprávními metodami nemorální psychické manipulace. Zhoubný kult se liší od normální společenské či náboženské

5 BIBLE. Výrok o stromu a ovoci. Biblická společnost v ČSR, 1990. Matouš: 7: 15-16.

6 BÜCHNEROVÁ, B. Co máme vědět o sektách. Praha: Amulet, 1999, s. 17.

(15)

slupiny tím, že, nutí své členy setrvávat ve skupině přemlouváním, nátlakem nebo jinými nepřípustnými způsoby ovlivňování.“ ⁷

„ Ty skupiny, které jsou kvůli svému jednání vůči jednotlivcům viděny jako škodlivé, nebezpečné či zneužívající své příslušníky, bývají označovány slovem sekty.“ ⁸

Pro potřeby policie je definice pojmu uvedena v Závazném pokynu policejního prezidenta č. 70 ze dne 23.června 1999, kterým se upravuje činnost příslušníků Policie České republiky na úseku boje proti extremistické kriminalitě čl. 1, odst. 2.

„ Sektami se pro účely tohoto závazného pokynu rozumí organizované skupiny lidí založené na dogmatickém náboženském, pseudonáboženském nebo mystickém základu, jejíž členové žijí zpravidla v komunitě nebo ve společenství pod psychologickým vlivem jedné nebo více osob, na nichž jsou psychicky nebo i ekonomicky závislí, a odmítají určité společenské normy včetně zákonů.“⁹

V podstatě se jednotliví autoři při vymezení pojmu sekta shodují v tom, že se jedná o skupinu, která se snaží o psychickou manipulaci svých členů, o zbavení jejich svobody, samostatného uvažování a podřízení celého jejich života myšlenkám skupiny a jejich neomylného vůdce.

Existuje několik náhledů na sekty. Z psychologického hlediska hovoříme o skupině, která mění jednání jednotlivce a jeho psychologický pohled na svět. Ze sociologického hlediska hovoříme o skupině, která nějakým způsobem vybočuje z norem společnosti.

Z kriminologického hlediska hovoříme o skupině, která působí na sebehodnocení jednotlivců, vyvolává jejich závislost na skupině, způsobuje ztrátu individuality a mnohdy psychickou újmu v důsledku sugesce, izolace a nátlaku ze strany skupiny.

7 HASSAN, S. Jak čelit psychické manipulaci zhoubných kultů. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1994, s. 65.

8 VOJTÍŠEK, Z. Netradiční náboženství u nás. Praha: Dingir, 1998, s. 19.

9 Stránky MV ČR. Sekty a nová náboženská hnutí. [online]. [cit. 2007-08-17].

URL: <http://uskpv.str.aa/info/Struktura/OOK/Extr/Sekty.htm>

(16)

2.2.2 Znaky sekty

V souvislosti s charakteristickými znaky sekty obecně hovoříme o autoritářství, fanatizmu, odříkání, hledání klidu, víře ve spasení a ochotě obětovat se.

Dalšími významnými znaky sekt je totalitární zřízení, kdy některá z osob dosáhne úplného vlivu nad ostatními. Autoritářské řízení je spojeno s vysokou centralizací, kdy se o všem rozhoduje z jednoho ústředí. S tímto je úzce spjata hierarchie skupiny, která je přesně dána bez možnosti ovlivňovat dění ve skupině z nižších stupňů.

Pro sekty je typický také fundamentalismus, který se projevuje konzervativním lpěním na určitých ideologiích, na doslovném chápání bible a jiných pramenů. Používání jednoduchých pouček, které vše vysvětlují, bez hlubšího zkoumání obsahu. Typická je i výlučnost skupiny, když pouze členství v této skupině zaručuje věčnou blaženost a spásu.

Při nedodržování zavedených praktik skupiny je kladen důraz na sankce s okamžitým vyloučením ze skupiny.

To jsou jenom některé z mnoha rysů sekty, podle kterých můžeme oddělit sekty od jiných náboženských skupin. I tak je však možno polemizovat o tom, zda označení té či oné skupiny za sektu je správné. Zda o tom rozhoduje pouze to, že skupina je registrována mezi tzv.

povolenými náboženskými skupinami u nás, nebo zda musí naplňovat jednotlivé znaky typické pro sekty .

Zde bych citoval názor Z.Vojtíška o kvalitě náboženských skupin, s nímž se plně ztotožňuji:¹⁰

„ Kvalitou máme na mysli to, jak se ta která náboženská skupina chová k svým jednotlivým příslušníkům. Pokud jsou tito příslušníci oklamáváni, manipulováni, citově vydíráni, vedeni k nekritické poslušnosti k závislosti, která v extrémních případech může znamenat až ohrožení jejich zdraví či života, považuje se za společensky nutné označit takové náboženské skupiny za málo kvalitní a varovat před nimi.“

10 VOJTÍŠEK, Z. Netradiční náboženství u nás. Praha: Dingir, 1998, s. 19.

(17)

2.3 Svědkové Jehovovi

Svědkové Jehovovi své společenství prohlašují za jediné správné náboženství, které se plně řídí Božím vedením, a tak dokazuje, že jeho příslušníci jsou pravým Božím lidem, který se snaží v každém ohledu uplatňovat Boží zákony. Milují své bližní a vykonávají svou misionářskou činnost po celém světě. Řídí se Ježíšovým příkladem, když káží o Božím Království a studiem Bible získávají přesné poznání, které vede k věčnému životu.

Pro mnoho lidí jsou však Svědkové Jehovovi ztělesněním významu slova „sekta“ zejména právě kvůli jejich misionářské činnosti, kterou veřejnost vnímá jako obtěžující a nežádoucí.

Misionářská činnost spočívala v minulosti především ve službě „ od domu k domu“, nyní se projevuje tichým stáním na veřejných místech a nabízením časopisů Strážná věž, Probuďte se!, Svědkové Jehovovi – Kdo jsou? Čemu věří?, Boží vedení- Naše cesta k ráji a dalších publikací Svědků Jehovových (viz příloha č. 1). Veřejností je negativně vnímáno zejména odmítání transfuze krve ze strany Svědků Jehovových.

Označit Svědky Jehovovi za sektu by však nebylo zcela správné. Odilo Ivo Štampach ve své knize Malý přehled náboženství zařadil Svědky Jehovovi mezi společnosti na pomezí křesťanství.

Slovenský autor Koloman Kahan ve své knize Jehovovi Svedkovia Společenství Svědků Jehovových typologicky zařazuje mezi denominace s pokročilou institucionalizací. Tedy přechodný typ mezi církví a sektou.

2.3.1 Historie Svědků Jehovových

Za zakladatele Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi je považován Charles Taze Russell, který vyšel z prostředí, kde bylo silné očekávání konce světa a druhého Kristova příchodu na zem. Cestující kazatelé předpovídali přesné datum tohoto příchodu a to rok 1844. Na základě tohoto kázání adventistického hnutí lidé rozprodávali svůj majetek a rozdávali peníze. Po nenaplnění těchto předpovědí se adventistické hnutí rozpadlo na několik větví. V roce 1870 C. T. Russell utvořil skupinu ke studiu Bible s pozdějším názvem Mezinárodní sdružení Badatelů Bible.

(18)

C.T. Russell zaujal značnou část veřejnosti tvrzením, že je Božím mluvčím a prorokem, pověřeným oznamovat Boží předsevzetí a vysvětlovat lidem biblické pravdy. Sebevědomě prohlašoval:¹¹

„ Pravdy, které předkládám jako Boží řeč nebyly zjeveny ve viděních nebo snech ani Božím slyšitelným hlasem, ani ne najednou, ale postupně, zejména od roku 1870 a částečně od roku 1880. Toto jasné rozvinutí pravdy nevděčí lidské nepřesnosti vnímání, ale jednoduché skutečnosti, že nastal Boží čas. Kdybych nemluvil a nenašel by se jiný mluvčí, volalo by kamení.“

C.T. Russell v roce roce 1879 začal vydávat časopis Siónská strážná věž. Později vydal šest svazků Studií Písem, které prohlašoval za Bibli samotnou. V Studiích písem soustřeďoval Russell pozornost zejména na dvě data. Na rok 1874, kdy výpočtem dospěl k závěrům, že v tomto roce začal Ježíš Kristus neviditelně vládnout v nebi jako král, a na rok 1914, kdy Ježíš Kristus sestoupí na zem, odstraní a zničí všechny své nepřátele a zřídí království Boží.

V tomto roce skončí „časy pohanů“.

Jeho proroctví se však v roce 1914 nenaplnilo. Mnozí jeho stoupenci byli z tohoto zklamáni.

Russell své stoupence povzbuzoval, nenaplnění očekávání omlouval tím, že to nebyla Boží vůle.

Ne, badatelé Bible nebyli v říjnu 1914 „přijati domů“ do nebe. Přesto v tom roce skončily časy pohanů. Strážná věž z 1. září 1916 to vyjádřila:¹²

„ Představovali jsem si, že žňové dílo shromažďování Církve (pomazaných) bude uzavřeno před skončením časů pohanů; ale Bible nic takového neříká … Litujeme snad, že žňové dílo pokračuje? Ne opravdu ne… Naším současným postojem, drazí bratři, by měla být velká vděčnost Bohu, rostoucí ocenění pro krásnou Pravdu, kterou nám dal tu čest vidět a ztotožnit se s ní, a rostoucí horlivost seznamovat jiné s onou Pravdou.“

11 FERFECKI, S. Strážná věž peníze a náboženský podvod. Praha: PRÁH, 1997, s. 25.

12 SVĚDKOVÉ JEHOVOVI. Svědkové Jehovovi hlasatelé božího království. New York: Watch Tower Bible and Track Society of New York, 1993, s. 63.

(19)

Zklamání z neuskutečněného proroctví mělo být tedy utlumeno další obětavější prací a získáváním nových přívrženců pro společenství.

C.T. Russel zanedlouho nato v roce 1916 zemřel. Jeho nástupcem byl zvolen J.F.

Rutherford, který proměnil hnutí v organizaci, které později v roce 1931 dal název Svědkové Jehovovi.

Svůj název převzali z Izajáše 43: 10,12 (Překlad nového světa Svatých písem, vydání 1991, od Svědků Jehovových), kde se dvakrát praví: „Jste moji svědkové, je Jehovův výrok, ano můj sluha, kterého jsem vyvolil, abyste poznali a věřili ve mne a abyste rozuměli, že jsem Týž. Přede mnou nebyl vytvořen Bůh a po mně nadále nebyl žádný…Jste tedy moji svědkové, je Jehovův výrok, a já jsem Bůh.“

Pro porovnání uvádím biblický citát z Izajáše 43: 10,12 (Ekumenický překlad, vydání 1990, od Biblické společnosti v ČR), kde se dvakrát praví: „Mými svědky jste vy, je výrok Hospodinův, a můj služebník, jehož jsem vyvolil. Tak mě poznáte a uvěříte mi a pochopíte, že to jsem já. Přede mnou nebyl vytvořen Bůh a nebude ani po mně…Jste moji svědkové, je výrok Hospodinův, a já jsem Bůh!“

"Jehova" je přepis tetragrammatonu JHVH, který ve Starém zákoně vyjadřuje jméno Boha. Biblisté však kromě tvaru Jehova připouštějí i čtení Jahve. Starověká hebrejština (správnější by bylo označení kenaanština), jazyk Starého zákona, byla pisateli zapisována bez samohlásek. Izraelský národ však brzy přestal boží jméno z úcty k jeho svatosti vyslovovat a nahrazoval ho nejčastěji slovem Adonai (Svrchovaný pán, řecky Kyrios). V českých překladech Bible se proto pro jméno boží obvykle používá výrazu Hospodin. Svědkové Jehovovi takový postup označují za "pověrečnou myšlenku" a trvají na používání jména Jehova.¹³

S volbou Rutherforda za prezidenta organizace nebyli spokojeni všichni členové. Z tohoto důvodu byli vyloučeni i čtyři členové správní rady společnosti.

Jedni ho označovali jako bezohledného ctižádostivce, druzí jako výborného organizátora, který dal svědkům novou naději konce světa na rok 1925, kdy předpověděl zmrtvýchvstání Abraháma a ostatních věrných svědků Starého zákona, a který vybudoval pevnou organizační strukturu, která účinně funguje až doposud. V San Diegu dal vybudovat Dům knížat, ve

13 KOZÁK, L, PROFANT,V. Svědkové Jehovovi. [online]. [cit. 2007-08-17].

URL: <http://sweb.cz/vit.p/streva/svedkove.html>

(20)

kterém se měli usadit vzkříšení patriarchové a odsud řídit tisícileté království. Ani tato jeho předpověď se však nenaplnila.

Boží pravdy začal Rutherford rozšiřovat prostřednictvím moderních propagačních prostředků (rozhlas, gramofonové desky). Začal vydávat nový časopis Zlatý věk, dnes známý pod názvem Probuďte se!

Po jeho smrti v roce 1942 se prezidentem organizace stal Nathan Homer Knorr. S ním se do čela organizace dostala skupina lidí zvaná vedoucí sbor.

Svědkové Jehovovi, kteří se stali členy organizace do sjezdu ve Washingtonu v roce 1935, tvoří skupinu duchovních a kněží, zvanou také „malé stádo a „pomazaný ostatek“. Ostaní Svědkové Jehovovi tvoří druhou skupinu, zvanou také „veliký zástup“ a „jiné ovce“.

Společnost v tiskovinách oznámila, že „věrného a rozvážného otroka“ tvoří první skupina Svědků Jehovových, která prohlásila členy vedoucího sboru za reprezentanty a viditelné zástupce tohoto kolektivního „otroka“.¹⁴

Knorr kladl mimořádný důraz na přípravu misionářů, na aktivizaci zvěstovatelské služby a šíření organizace do dalších zemí. Za tímto účelem zřídil, jak v ústředí, tak v místních sborech Svědků Jehovových kurs pro pokročilé v teokratické službě, školu, v níž šlo hlavně o zkoumání Bible, veřejné řečnictví a dále školu pro školení misionářů pro službu v zahraničí.

Mnohonásobně zvýšil náklady časopisů, knih a brožur, bojoval za zrovnoprávnění organizace s ostatními církvemi.

V roce 1950 Knorr oznámil vydání moderního Překladu nového světa Křesťanských řeckých písem v angličtině. Během příštích desetiletí následovaly další části, a tak nyní měli Svědkové Jehovovi vlastní překlad Bible.

Asi nejhlubší krizi prožila organizace Svědků Jehovových v roce 1975, kdy se nepotvrdila další předpověď o posledních letech starého světa, který měl být na podzim roku 1975 ukončen Armageddonem, Boží bitvou, kterou přežijí jen příslušníci Svědků Jehovových. Poté mělo začít tisícileté období království Ježíše Krista, které následovalo po 6 000 letech lidských dějin.

(21)

Samotní Svědkové Jehovovi tyto události popisují následovně:¹⁵ Na sjezdu v Baltimore měl závěrečný proslov F.W.Franz. Začal slovy:

„ Těsně předtím, než jsem šel na pódium, ke mně přistoupil mladý muž a zeptal se“ ,Řekni mi:

co znamená rok 1975?´ „Potom se bratr Franz odvolal na mnohé otázky, které vyvstaly ohledně toho, zda látka v nové knize znamená, že v roce 1975 skončí Armageddon a Satan bude spoután. V podstatě řekl: ,Mohlo by se to stát. Ale my to netvrdíme. A ať nikdo z vás neříká nic určitého o tom, co se bude dít odedneška do roku 1975. Ale hlavní na tom všem, drazí přátelé, je tato věc: Čas se krátí. Čas nesporně dobíhá“.

Na tento námět však byly uveřejněny jiné výroky a některé z nich byly zřejmě určitější, než bylo prospěšné. To uznala Strážná věž č.17,1980.

Stejné události komentuje bývalý příslušník Svědků Jehovových Stanislav Ferfecki slovy:¹⁶

„ Společnost dala ode všeho ruce pryč a znovu za nic nemohla. Znovu za všechno mohli jen řadoví členové organizace. To oni špatně pochopili obsah tiskovin společnosti. Ti, kteří organizaci opustili, byli obvinění z vypočítavosti. Prý byli členy organizace jen kvůli určitému datu a již se jim nechtělo sloužit Bohu.“

Po Knorrově smrti v roce 1976 se dalším prezidentem organizace stal právě F.W. Franz.

Tento vykonával svou funkci víceméně formálně a pod přísnou kontrolou vedoucího sboru v Brooklynu. Byla zřízena další školení a školy pro Svědky Jehovovi za účelem lepšího šíření a zvěstování Božího království po celém světě. Kurs školy služby Království, škola průkopnické služby, škola dodatečného služebního vzdělávání a další. V tomto období Svědkové Jehovovi vystavěli mnoho nových odboček a sálů Království po celém světě.

F.W. Franz zemřel v roce 1992 a novým prezidentem se stal M.G. Henschel, který tuto funkci zastává do současné doby. Je nutno zdůraznit, že prezidenti Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi jsou do své funkce voleni na celou dobu svého života.

(22)

2.3.2 Svědkové Jehovovi v České republice

Idey Jehovismu se začaly objevovat v České republice a na Slovensku již před první světovou válkou. Šířili je zejména navrátilci z Ameriky a němečtí Badatelé bible. Širší základnu měli Svědkové Jehovovi v České republice až po první světové válce. Ministerstvo vnitra Československé republiky oficiálně legalizovalo činnost organizace v roce 1932.

Těsně před druhou světovou válkou (roku 1938) bylo na území Československé republiky 1 166 zvěstovatelů.¹⁷

Situace se radikálně změnila po nástupu fašismu k moci. Činnost organizace byla zakázána a mnoho Svědků Jehovových skončilo v koncentračních táborech. Svědkové Jehovovi pokračovali ve své zvěstovatelské činnosti. Činnost odbočky byla obnovena až po druhé světové válce. Po nástupu komunistů k moci byli opětovně Svědkové Jehovovi pronásledováni a vězněni pro svou činnost. Jelikož se tato opatření míjela účinkem, režim změnil taktiku vůči Svědkům Jehovovým a mnohé z nich získal pro spolupráci s STB a veškerá činnost organizace tak byla pod její kontrolou.

Ročenka svědků Jehovových 2000, str.190-191 tuto situaci komentovala slovy:¹⁸

„Někteří pozorovatelé si z neznalosti všech skutečností mysleli, že bratři, kteří přistoupili na tyto rozhovory, spolupracují se Státní bezpečností. Jména některých bratrů se dokonce objevila na seznamu údajných spolupracovníků Státní bezpečnosti a bylo vzneseno obvinění, že tito bratři upravovali články v publikacích podle požadavků Státní bezpečnosti."

K paradoxní situaci došlo v roce 1993, kdy Náboženská společnost Svědkové Jehovovi požádala o zařazení mezi státem registrované církve a náboženské společnosti, což se jí nakonec podařilo.

17 KOLOMAN, K . Jehovovi svedkovia. Bratislava: Nakladateľstvo Pravda, 1988, s. 37.

18 STRAZNAVEZ. Svědkové Jehovovi a seznamy StB. [online]. [cit. 2007-08-26].

URL: <http://www.straznavez.cz/Zdomova/sjastb.htm>

(23)

Přípravný výbor Svědků Jehovových v Praze zastoupený Eduardem Sobičkou a Ondřejem Kadlecem, na otázky Ministerstva kultury ČR, týkající se učení organizace, které mělo rozhodnout o udělení či neudělení registrace, poskytl následující odpovědi:¹⁹

Na první otázku znějící: Učí NSSJ, že rodič a člen NSSJ má bránit poskytnutí transfúze krve svému nezletilému dítěti v případě, kdy neposkytnutí transfůze může podle vyjádření ošetřujícího lékaře způsobit dítěti poškození zdraví nebo smrt?

NSSJ odpovědělo: Ne, NSSJ to nevylučuje. V komentáři bylo uvedeno, že učení NSSJ je založeno na Bibli, která pouze stručně povzbuzuje křesťany, aby se zdržovali krve.

Organizace neřídí život jednotlivců a neříká jim, co mají a nemají dělat v mezních životních situacích.

Na druhou otázku znějící: Učí NSSJ, že člen NSSJ nemá nastoupit a vykonávat vojenskou základní, příp. náhradní službu nebo vojenská cvičení podle branného zákona?

NSSJ odpovědělo: Ne, NSSJ to nevyučuje. V komentáři bylo uvedeno odvolání na biblický pokyn. „ Budeš milovat svého bližního jako sám sebe“ a na Listinu základních práv a svobod ohledně práva občana odmítnout vojenskou povinnost jestliže mu v tom brání svědomí nebo náboženské přesvědčení.

Na třetí otázku znějící: Učí NSSJ, že člen NSSJ nemá nastoupit a vykonávat civilní službu?

NSSJ odpovědělo: Ne, NSSJ to nevylučuje. V komentáři bylo uvedeno, že Bible o civilní službě nic neříká, NSSJ všeobecně povzbuzuje k dodržování zákonů, ale neříká druhým, co by měli nebo neměli dělat v konkrétních případech. Jestli někomu svědomí brání ve výkonu civilní služby, je to jeho osobní odpovědnost před Bohem i zákony země.

(24)

Jednalo se o evidentní popření základního učení organizace Svědků Jehovových. Za nedodržení těchto zásad bylo mnoho členů Svědků Jehovových z organizace vyloučeno.

V tomto případě bylo zřejmě výboru Svědků Jehovových v Praze bližší pořekadlo „účel světí prostředky“, avšak mnoho řadových členů bylo z této odpovědi ministerstvu rozčarováno a někteří z nich z organizace dokonce odešli.

V současné době se v ČR podle posledního sčítání lidu, domů a bytů k Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi, jak vyplývá z předchozí tabulky, hlásí 23 162 občanů České republiky.

Společnost Svědků Jehovových v České republice řídí tzv. výbor. Členy výboru jsou v současné době Eduard Sobička, Peter Hamadej, Pavol Povědák a Pavel Sommr.

Ústředí Náboženské společnosti svědkové Jehovovi má sídlo na adrese Praha 9-Černý Most, Bryksova 939/37.

V roce 2004 byli z výboru odvoláni jeho dlouholetí členové Dr. Ondřej Kadlec, Jaromír Leneček a Jan Glückselig. Jejich odvolání nebylo nijak oficiálně zdůvodněno. Sdělovací prostředky zveřejnily, že příčinou jejich odvolání je dar získaný na koupi budovy ústředí v Praze 9-Černý Most, kdy peníze takto získané měly pocházet z „vytunelování“ jednoho fondu.

2.3.3 Svědkové Jehovovi a jejich celosvětová organizace

Dle oficiálních internetových stránek Svědků Jehovových je ve více než 230 zemích přibližně 6 000 000 lidí, kteří oznamují dobrou zprávu o Jehovově Království a označují se jako svědkové Jehovovi.

Vedoucí sbor organizace sídlí v newyorském Brooklynu, odkud je celosvětová činnost svědků řízena. V jeho čele stojí prezident společnosti, který je volen na doživotí. V současné době je prezidentem společnosti M.G. Henschel. Poté co se prezidentem společnosti v roce 1976 stal F.W. Franz, je tato funkce v organizaci víceméně formální, a pod přísnou kontrolou vedoucího sboru, který dohlíží na dílo vydávání svědectví.

(25)

4. prosince 1975 vzniklo šest výborů vedoucího sboru:²⁰

• Výbor předsedajícího - dostává zprávy o závažných kritických situacích, pohromách a pronásledování a stará se, aby je vedoucí sbor pohotově řešil.

• Redakční výbor – dohlíží na to, aby duchovní pokrm pro svědky Jehovovy dostával písemnou podobu nebo podobu nahrávek na audio či videokazetách a byl šířen mezi veřejností, a dohlíží na dílo překládání do stovek jazyků.

• Vyučovací výbor – má odpovědnost za dohled nad školami a sjezdy, i oblastními a mezinárodními, pořádanými pro Jehovův lid, a také za poučování rodiny betel a přípravu látky, jež se má pro takové účely používat.

• Služební výbor – dohlíží na všechny oblasti evangelizačního díla včetně činnosti sborů a cestujících dozorců.

• Vydavatelský výbor – dohlíží na tisk, vydávání a dopravu literatury a také na chod tiskáren a řešení právních a obchodních záležitostí.

• Personální výbor – dohlíží na opatření pro osobní a duchovní pomoc členům rodin betel a jeho odpovědností je zvát nové členy k službě v rodině betel na celém světě.

Vedoucí sbor má v současné době deset členů. Skládá se z tzv. pomazaných křesťanů (užívá se též názvu "pomazaný ostatek"). Podle učení svědků nyní dochází ke shromažďování dvou skupin lidí. První skupinu tvoří právě pomazaný ostatek, který má "nebeskou naději"

(očekává, že bude s Kristem vládnout v nebi) a ve druhé skupině jsou lidé ("jiné ovce") mající

"pozemskou naději" (očekávají, že budou žít v obnoveném ráji zde na Zemi, jež nastane po Armageddonu).

Vedoucí sbor vysílá své zástupce do různých regionů po celém světě, aby určité záležitosti konzultovali se zástupci odboček v daném regionu. V těchto odbočkách pracují výbory odboček, které dohlíží na dílo v zemích, jež spadají pod jejich pravomoc. Země či území, která spadají pod danou odbočku, jsou rozdělena do několika oblastí a tyto oblasti se dále dělí do krajů. Každý kraj tvoří několik sborů. Na činnost jednotlivých sborů dohlíží

(26)

oblastní a krajští dozorci, kteří navštěvují jednotlivé sbory a pomáhají svědkům organizovat a vykonávat kazatelské dílo a udržují spojení s odbočkou.

Území, které je svěřeno každému sboru, je rozděleno do malých obvodů. Tyto obvody jsou přidělovány jednotlivým svědkům, kteří v těchto svých obvodech zvěstují zprávy o Božím Království.

Jak probíhá zvěstovatelská činnost u nás, popisuje bývalý člen Svědků Jehovových Stanislav Ferfecki následovně:²¹

„ Pražská odbočka Společnosti vyžaduje koordinovanou zvěstovatelskou činnost. Proto si Svědkové Jehovovi musí vést písemné záznamy o své zvěstovatelské činnosti a dosažených výsledcích. Značí si, komu, kdy a kde zvěstovali. Dále si značí témata rozhovorů, jména oslovených lidí, jejich reakce, názory a odpovědi. Pomocí těchto informací volí vhodný termín opětovných návštěv a připravují se na příští rozhovory s lidmi, aby dokázali lépe a pohotověji reagovat na jejich argumenty a výhrady. Svědkové Jehovovi musí každý měsíc odevzdávat písemnou zprávu o dosažených výsledcích, oznamovat, kolik hodin věnovali zvěstovatelské činnosti, kolik rozšířili brožur a časopisů.“

O této praxi jsem se mohl přesvědčit sám na vlastní kůži nedávno, kdy Svědkové Jehovovi prováděli službu „dům od domu“ v místě mého bydliště v Praze. Zvonili na jednotlivé zvonky u bytů a zvali jednotlivé nájemníky k účasti na oblastní sjezd Svědků Jehovových na téma „ Následujme Krista“, který následně probíhal v Praze na Stadionu Evžena Rošického v červenci 2007, a dále v Olomouci a dalších místech na celém světě. Jak jsem viděl, Svědkové Jehovovi si následně do svých záznamníků ze zvonků opisovali jména lidí, se kterými mluvili.

Pozvánka na uvedený oblastní sjezd byla přílohou časopisu „Probuďte se!“ z června 2007 (viz příloha č. 2). Série třídenních oblastních sjezdů byla zahájena ve Spojených státech v květnu 2007 a bude pokračovat ve městech po celém světě až do roku 2008.

(27)

V každém sboru slouží sboroví starší, kteří koordinují a řídí činnost sboru. Tajemník sboru má na starosti finanční prostředky sboru.

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi je financována prostřednictvím vlastních členů, kteří předávají organizaci dobrovolné příspěvky a dále z darů sympatizantů.

Zprávy o činnosti jednotlivých sborů přicházejí do světového ústředí, kde je každoročně sestavována a vydávána Ročenka. Tabulka o celosvětové činnosti vychází každý rok také v čísle Strážné věže z 1. ledna. V těchto dvou publikacích je možné najít podrobné zprávy o tom, čeho bylo v daném roce dosaženo při vydávání svědectví o Jehovovi a jeho Království.

Svědkové Jehovovi ročně věnovali ohlašování dobré zprávy více než 1 000 000 000 hodin a v posledních letech bylo ročně pokřtěno více než 300 000 nových zvěstovatelů. Celkové množství rozšířené literatury dosahuje stamiliónů výtisků.²²

V organizaci existuje i mechanismus, který má řešit přestupky jednotlivých Svědků Jehovových . Tímto mechanismem jsou právní výbory, soudy, skládající se nejméně ze tří starších sboru, pověřených radou starších prošetřit provinění a vynést rozsudek. Rozsudkem za provinění proti učení Svědků Jehovových je mnohokráte vyloučení z jejich řad. Svědkové Jehovovi se velmi bojí právního výboru a možného vyloučení. Společnost je přesvědčila, že vyloučením z organizace je provinilec zároveň vyloučen i z Boží přízně.

Svědkové Jehovovi jsou známi svým vyhraněným postojem k odpadlíkům. L. Humpl (2001) provedl výzkum a rozdělil je do těchto kategorií:²³

• Pozitivisté – vzpomínají na své členství v dobrém, považují je za obohacující a přínosné.

• Pomahači – snaží se poukazovat na nedostatky uvnitř organizace a odstranit je. Organizací jsou označováni za rafinované odpadlíky, jejichž cílem je škodit.

• Nevšímači – nezájem o organizaci, snaha zapomenout, neudržují styky se současnými členy.

22 SVĚDKOVÉ JEHOVOVI. Jejich celosvětová organizace a dílo. Svědkové Jehovovi- Kdo jsou? Čemu věří?

2000, s. 26.

23 POKORNÝ, V., BLAŽEK, R., TELCOVÁ, J. Nebezpečí sekt. Brno: Ústav psychologického poradenství

(28)

• Odpůrci – aktivně vystupují proti Svědkům Jehovovým, píší protestní dopisy organizaci i úřadům. Je u nich rozvinut pocit bezmoci, nespravedlnosti a zrady. Mohou někdy ve svém zájmu zkreslovat informace o problémech v jejich bývalé skupině. Svědkové o nich tvrdí, že jsou pod vlivem ďábla.

2.3.4 Víra a učení

Sami se označují za badatele Bible. Z tohoto vychází i jejich původní název Mezinárodní sdružení Badatelů Bible. Říkají, že je pro ně velice důležité, aby to, čemu věří, bylo založeno na Bibli, a ne na pouhých lidských spekulacích nebo na náboženských tradicích.

Svou nauku o biblické pravdě opírají o výrok z Bible. Ztotožňují se s tím, jak Beroané přistupovali ke kázání, jež slyšeli od apoštola Pavla.

„Přijali evangelium s velikou dychtivostí a každý den zkoumali v písmu, zda je li to tak, jak zvěstuje Pavel.“ (Skutky 17.11)

Svědkové Jehovovi jsou pevně přesvědčeni o tom, že všechny náboženské nauky by měly být podrobeny zkoumání, které ukáže, zda se shodují s Písmem svatým.

Říkají, že učení Svědků Jehovových se opírá jak o Řecká, tak o Hebrejská písma (Nový a Starý zákon) a chápou je v doslovném smyslu s výjimkou těch míst, kde výrazové prostředky či rámec jasně ukazují, že jde o obrazné nebo symbolické vyjádření.

Zda je tomu skutečně tak, se můžeme přesvědčit z několika příkladů. O opaku svědčí již pouze ta skutečnost, že Společnost Svědků Jehovových vydala vlastní překlad Bible.

Prezident společnosti N.H. Knorr na sjezdu Svědků Jehovových v roce 1950 oznámil vydání moderního Překladu nového světa Křesťanských řeckých písem. Účastníci sjezdu byli nadšeni, když se dozvěděli, že tento nový překlad vrací božské jméno Jehova do hlavního textu od Matouše po Zjevení celkem 237krát! V závěru přednášky pronesl tuto vzrušující výzvu: „Vezměte si tento překlad. Přečtěte jej celý. Studujte jej, protože vám pomůže zlepšit vaše porozumění Božímu slovu. Dávejte jej do rukou jiným.“²⁴

(29)

Aby texty Překladu nového světa co nejvíce odpovídali učení a zejména přání a představám vedoucího sboru vyšlo v roce 1984 jeho revidované vydání.

Autoři zkreslili a pozměnili mnoho pasáží a úseků Písma svatého, především ta, která se týkají Kristova božství. Příklad:²⁵

V Gen 1,1-2 je napsáno: „Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami.“ Svědkové napsali: „ ... a Boží činná síla se pohybovala sem a tam nad povrchem vod.“ Svědkové totiž učí, že Duch svatý není osoba, ale jen Boží činná síla. Tedy jen nějaká energie.

Text Jan 1,1-2 Kralický: „Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha , a to Slovo byl Bůh.“ Ekumenický: „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.“

Překlad Svědků: „Na počátku bylo Slovo a Slovo bylo u Boha a Slovo bylo bohem.“

C.T.Russell odstranil z Bible slova Ježíše Krista, která řekl na kříži: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.“ Luk.23,34. Russell asi nemohl pochopit, že Ježíš odpustil i svým nepřátelům. V překladu Svědků jsou tato slova ve dvou závorkách, jakoby tam nepatřila.

Z tohoto jsou patrné rozdíly mezi skutečnými texty v Bibli a texty z překladu Bible Svědků Jehovových, kteří texty upravují tak, aby odpovídali jejich učení. K podpoře a utvrzení pravdivosti svého učení používají i časopisy „Strážná věž“, „Probuďte se!“ a další jimi vydávané publikace a knihy, kde vysvětlují jednotlivé pasáže Bible. Uvedené tiskoviny mnohdy nadřazují nad samotnou Bibli.

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi učením Svědků Jehovových a ostatních církví si ukážeme v následující pasáži.

Svědkové Jehovovi se sami považují za pokračovatele prvních křesťanů. Naopak ostatní křesťané většinou nepovažují svědky za křesťany.

Na rozdíl od tradičního křesťanství svědkové nevěří v Trojici, ale vyznávají silný monoteizmus, v němž je jediným a svrchovaným Bohem Jehova. Jak je výše uvedeno, Ducha svatého Svědkové Jehovovi nepovažují za osobu, ale pouze za určitý „vliv“, neviditelnou moc či působivou sílu. Dle učení Svědků Jehovových ani Ježíš Kristus neměl duši, která by se v okamžiku smrti oddělila od jeho těla. Ježíš Kristus není považován ani za Boha, ale za

25 KACZMARCZYK, S. Svědkové Jehovovi a jejich bludy. [online]. [cit. 2007-09-02].

URL: <http://www.narozvoji.ic.cz/TEXTY/sj.htm>

(30)

člověka, proto je zakázáno Svědkům Jehovovým uctívat ho jako Boha a klanět se mu.

V pasážích Bible, kde je nazýván Ježíš Bohem je to prý myšleno pouze obrazně. Svědkové dále tvrdí, že Ježíš Kristus nebyl ukřižován na kříži, nýbrž na kůle.

Tvrdí, že slova „stauros“ (kůl) nebo „xylon“ (dřevo), jichž se užívá v řeckém originálu Nového zákona k označení Ježíšova kříže, nikdy neznala kříž. Odůvodňují to tím, že tato slova v klasické homérské řečtině (tedy v době, která neznala trest smrti ukřižováním) znamenala kůl, respektive dřevo. Toto však nevylučuje, že o několik století později mohla tato slova znamenat i kříž.²⁶

Na rozdíl od tradičního křesťanství Svědkové Jehovovi tvrdí, že slovo „peklo“ (určitý trýznivý stav duše, místo utrpení) znamená ve skutečnosti „hrob- stav smrti.“ Tento význam, který byl dán slovu „Peklo“ křesťanskými církvemi, měl prý sloužit pouze k tomu, aby mohli zastrašovat své věřící pekelným ohněm a strašnými mukami.

To jsou jen některé rozdíly mezi učením tradičního křesťanství a Svědků Jehovových.

Svědkové Jehovovi jsou však známi především odmítáním transfuze krve. Toto odmítání je založeno na domněnce, že transfuze krve a její požívání je zakázáno v některých verších Starého zákona, kde se hovoří o „vystříhání se“ a „zdržování se“ krve jakož pokrmu nečistého. Bůh však ukazuje, že Ježíšovou smrtí byl mojžíšský Zákon zrušen. Kristus nás svou smrtí vykoupil z kletby tohoto Zákona. Svědkové Jehovovi však i nadále zaujímají postoj, ve kterém transfuzi krve odmítají s odůvodněním, že jejich postoj je založen na tom, co říká Bible a nezávisí na zdravotním riziku.

Postoj svědků Jehovových není založen na lepších lékařských znalostech, které by pocházeli od nich. Důvěřují prostě, že Jehova má pravdu a že „nezadrží nic dobrého“ svým věrně oddaným služebníkům. I kdyby nějaký svědek zemřel v důsledku ztráty krve-a to se již

26 REMEŠ, P. Svědkové Jehovovi, nebo bible? Praha: Fokus, 1990, s. 13.

(31)

občas stalo -, svědkové Jehovovi naprosto důvěřují tomu, že Bůh na své věrné nezapomíná, ale vrátí jim život prostřednictvím vzkříšení.²⁷

Svědkové Jehovovi proto u sebe od sedmdesátých let minulého století začali nosit kartičku, která upozorňuje lékařský personál, že jim za žádných okolností nemá být dána krev a vyžadují alternativní léčbu.

Zpočátku Svědkové Jehovovi odmítali nejenom transfuzi krve jako takové, ale i používání všech jejich složek. V současnosti tento postoj revidovali a je dovolené použití některých menších složek krve jako např. hemoglobin a dalších. Avšak i nadále odmítají takové složky krve jako plazma, krevní destičky nebo bílé a červené krvinky. Určitou změnu ve svém postoji odůvodňují tím, že v Bibli se nic o těchto menších frakcích krve nepíše.

Mírnější je i postoj Svědků Jehovových, respektive jejich vedoucího sboru při posuzování svědků, kteří podstoupili samotnou transfuzi. V minulosti byli nemilosrdně vyloučeni, nyní dle několika vyjádření v časopise Strážná věž již nebudou vyloučeni ti svědkové, kteří přijali krev nebo zakázané složky krve. Jejich rozhodnutí je vázáno pouze jejich svědomím.

Svědkové Jehovovi odsuzují a odmítají klanění se „modlám“, za které považují sochy a obrazy svatých v kostelech . Taktéž odmítají vzdávat úctu státním symbolům jako např.

státní vlajka, hymna a další. Neslaví Velikonoce, Vánoce, narozeniny a ani jiné svátky, o kterých říkají, že jsou pohanského původu. Je zajímavé, že i zde došlo k určitému posunu v myšlení Svědků Jehovových, i když opačným směrem, protože v počátcích své existence Vánoce také slavili a až později, jak říkají, odhalili původ vánoc, který zneuctívá Boha a má pohanské kořeny.

Jediným svátkem, který Svědkové Jehovovi uznávají a slaví, je památka Ježíšovy smrti.

Při této oslavě zachovávají obřad přijímání těla a krve božstva. Symbolem těla Kristova je bochník nekvaseného chleba, kalich červeného vína symbolizuje Kristovu krev. Uvedené symboly však mohou přijímat pouze členové „ostatku“, se kterými měl Bůh uzavřít smlouvu o účasti na nebeském životě. Ostatní Svědkové Jehovovi se mohou tohoto obřadu zúčastnit pouze jako přihlížející.

(32)

Svědkové Jehovovi také odmítají vojenskou službu a náhradní civilní službu. Odmítání náhradní civilní služby již bylo ze strany Svědků Jehovových také přehodnoceno a v současné době již vykonávání této služby není striktně zakázáno. Odmítání vojenské služby i nadále trvá a je zdůvodňováno láskou k svému bližnímu, k lidem, a tudíž i k nepřátelům.

Paradoxem ovšem je, že na druhé straně se těší na den, kdy nastane bitva pod Božím vedením, ve které zemřou všichni nevěřící.

Toto je také základním kamenem jejich učení, které hlásá blízký příchod tisíciletého Božího království, které bude nastoleno v Armageddonské bitvě. Neočekávají však konec světa, ale říkají, že země zůstane navždy, pomine pouze nynější řád věcí, jehož panovníkem je Satan. Bude zničen celý satanský svět, živi zůstanou pouze věrní svědkové. Těm, kteří obstojí při poslední zkoušce věrnosti, dá Jehova věčný život v obnoveném ráji na zemi (velký zástup). 144 000 nejvěrnějších (pomazaných) bude kralovat spolu s Kristem v nebi. Svědkové věří, že v nebi je již tisícileté království od roku 1914, kdy Kristus zvítězil nad Satanem a svrhl ho na zemi. Lidstvo nyní žije v „čase konce“, bezprostředně před vypuknutím Armageddonské války.

Jako hlavní znaky blížícího se konce „starých časů“ jsou prorocká znamení v naší době.

Rysy posledních dnů:²⁸

• války , jež nemají obdoby

• hlad, mory a zemětřesení

• ochladnutí lásky a vzrůst nezákonnosti

• celosvětové kázání o Božím Království

• člověk ničí zemi

• lhostejnost k Božím výstrahám

• kritické časy

• sobecká láska a láska k penězům

• neposlušnost vůči rodičům

• větší láska k rozkoším než k Bohu

• pokrytecké předstírání zbožné oddanosti

28 SVĚDKOVÉ JEHOVOVI. Boží vedení ukazuje cestu k Božímu Království. Boží vedení- Naše cesta k ráji.

2000, s. 24.

(33)

Konec „časů pohanů“ svědkové již několikrát předpovídali, avšak ani jeden nimi určený termín tohoto konce se nevyplnil.

Ačkoli určité datum v dějinách zůstává i nadále vyřčeno, můžeme sledovat pomalé ustupování od přesnější doby konce světa, který má nastat. Dokonce můžeme postřehnout i jakousi omluvu za všechny "omyly ve výpočtu":²⁹

"Svědkové Jehovovi toužili vědět, kdy Jehovův den přijde. Ve své horlivosti se občas pokoušeli odhadnout, kdy by mohl přijít. Ale tím stejně jako Ježíšovi první učedníci neposlechli Mistrovo upozornění, že nevíme, kdy je ,ustanovený čas´. Posměvači se věrným křesťanům smáli kvůli jejich předčasným očekáváním. Nicméně Petr nás ujišťuje, že Jehovův den přijde podle Božího rozvrhu....Můžeme tedy důvěřovat tomu, že konec přijde přesně tak, aby se splnil záměr našeho nanejvýš moudrého a milujícího Stvořitele." (Strážná věž 1. 9.

1997, s. 22.)

A tak i nadále Svědkové Jehovovi šíří své poselstvo o dobré zprávě, o konci světa, kdy bude skoncováno se vším zlem, se všemi kteří nejsou svědky Jehovovi. Uniknou pouze ti, kteří budou mít „záznam“ o spravedlivém jednání a zbožné oddanosti.

Zda však těmito vyvolenými budou pouze příslušníci Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi rozhodně skutečně jenom Bůh.

29 Informační centrum pro mládež Uherské Hradiště. Sekty.. [online]. [cit. 2007-09-02].

URL: <http://www.icm.uh.cz/str/socialnepatologickejevy/socialne-patologicke-jevy/sekty>

(34)

3 Praktická část

V této části bakalářské práce jsme prováděli praktický průzkum mezi příslušníky církve Svědků Jehovových. Průzkumem byly zjišťovány skutečnosti, týkající se příslušníků této církve s tím, aby byly potvrzeny nebo vyloučeny poznatky a fakta uváděná v teoretické části práce.

3.1 Vymezení předmětu a cíle průzkumu

Předmětem průzkumu byli samotní členové církve Svědkové Jehovovi. Pro účely našeho průzkumu byl náhodně vybrán zkoumaný vzorek, kterým byli příslušníci církve v počtu 30 osob. Mezi těmito osobami se nacházeli příslušníci mužského i ženského pohlaví různého věku převážně žijící v Praze a jejím blízkém okolí.

Cílem průzkumu bylo pomocí metody řízeného rozhovoru zjistit odpovědi od příslušníků církve se zaměřením na jejich vztah k náboženství v době před vstupem do církve Svědků Jehovových a důvody a pohnutky, které člověka vedly ke vstupu do této církve. Dále se pokusíme zjistit, jakou činnost členové Svědků Jehovových pro svoji církev vykonávají, zda plně souhlasí s učením a vírou hlásanou touto církví a zda si dokáží představit svůj život mimo členské řady církve. Citlivě pokládanými dotazy se pokusíme nahlédnout do principů společnosti Svědků Jehovových tak, abychom mohli získat odpovědi na otázky, zda jsou členové této církve psychicky manipulováni, ovládáni či zneužíváni vyšším vedením církve.

V souvislosti s tímto problémem, který si samotní členové církve nemusí uvědomovat, zjistíme, na kolik jsou materiálně závislí na církvi, na učení církve, zda pro společenství Svědků Jehovových pracují či odvádějí nějaké finanční dary. Závěr rozhovoru věnujeme informacím, týkajících se základních tvrdých dat o jednotlivých dotazovaných, tak aby nám v kontextu s ostatními odpověďmi dokreslily přesnou situaci jednotlivých osob. Zjištěné informace nám prozradí skutečnou situaci uvnitř církve Svědků Jehovových a potvrdí či vyloučí námi stanovené předpoklady.

(35)

3.1.1 Stanovení předpokladů

V této bakalářské práci jsme si stanovili několik předpokladů, které jsme se pomocí zjištěných odpovědí pokusili potvrdit či naopak vyvrátit.

Předpoklady :

1. Předpokládáme, že nejčastějším důvodem vstupu do církevní organizace Svědkové Jehovovi je krizová situace v životě člověka.

2. Domníváme se, že většina příslušníků církve Svědkové Jehovovi nebyla před vstupem do této církve příslušníkem jiné církve.

3.2 Použitá metoda průzkumu

Jako průzkumnou metodu sloužící k získání a následnému zpracování dat jsme použili metodu řízeného rozhovoru s tím, že jsme si předem připravili otázky a záznamový arch.

Metodě řízeného rozhovoru byla dána přednost před ostatními metodami, neboť pomocí této metody zjistíme odpovědi téměř na všechny připravené dotazy a dále máme možnost zjistit i podrobnosti, které bychom při jiné přísně standardizované metodě nezjistili.

Před samotným započetím řízeného rozhovoru jsme si připravili přibližně sedmdesát dotazů ve standardizované formě, které budou položeny všem dotazovaným respondentům.

Dalo by se říci, že otázky v sobě spojují výhody standardizovaných dotazníků a inventářů. Ve většině případů se jedná o uzavřené otázky s předem připravenými odpověďmi s tím, že je díky metodě rozhovoru dán prostor pro případná doplnění a upřesnění. Část dotazů používá metody převzaté po vzoru inventářů a vyžaduje odpovědi ve formě souhlasu či nesouhlasu s danými výroky v několikabodové škále (viz příloha č. 3).

(36)

3.3 Popis zkoumaného vzorku

Pro účely našeho průzkumu byl zkoumaný vzorek vybrán náhodně mezi řadovými příslušníky církve Svědků Jehovových. Jednalo se o vzorek o celkovém počtu 30-ti náhodných osob z řad příslušníků tohoto společenství. Zkoumaný vzorek tvořili příslušníci mužského i ženského pohlaví různého věku, pocházející zejména z Prahy a jejího blízkého okolí, jelikož k samotnému dotazování docházelo v Praze 9 na Černém Mostě nedaleko sídla církve Svědků Jehovových.

3.4 Získaná data a jejich interpretace

V této kapitole se seznámíme s průběhem prováděného průzkumu, který byl proveden metodou řízeného rozhovoru za využití předem připravených otázek a záznamového archu .

Připravené otázky s tématy sloužícími k vedení řízeného rozhovoru jsme si pro pozdější lepší zpracování rozdělili do několika tématických okruhů a veškeré odpovědi zaznamenávali do tabulky záznamového archu (viz příloha č. 4).

Před samotným dotazováním jsme sdělili respondentovi, že se jedná o řízený rozhovor za užití předem připravených otázek, kterým budou zjišťovány informace, týkající se jeho příslušnosti k církvi Svědků Jehovových se zaměřením na jeho minulost v oblasti náboženského cítění, na období, důvody a pohnutky jeho vstupu do této církve a další otázky, týkající se jeho členství v církvi.

Dále byla respondentovi sdělena předpokládaná doba potřebná k zjištění těchto informací. Rovněž nebylo opomenuto sdělení, že veškeré odpovědi budou anonymní.

Dotazy z oblasti náboženského cítění před vstupem do církve SJ

První část dotazů jsme směřovali na zjištění údajů, týkajících se náboženského cítění respondenta před samotným vstupem do církve Svědků Jehovových. Zda se zúčastňoval bohoslužeb, zda se modlil a vyznával nějakou náboženskou víru, jaký vztah k náboženství měli jeho rodiče, a zda jej k náboženství vedli. Rovněž nás zajímalo, zda byl již od dětství respondenta některý z rodičů členem společenství Svědků Jehovových.

(37)

Na počátku našeho rozhovoru jsme se dotazem číslo 1 snažili zjistit, zda byl respondent nábožensky založenou osobou již v dětství. Od 47 % respondentů bylo zjištěno, že byli již v dětství k náboženství vedeni a měli víru v Boha. Zbývajících 53 % respondentů nebylo od dětství nábožensky založeno.

Graf č.1.

Graf č. 1 : Existence náboženského založení respondeta v dětsví (ot.1)

30%

17%

36%

Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne

Od osob založených nábožensky od dětství jsme dotazem číslo 2 zjistili, že 36 % z nich již od dětství vyznávalo víru Svědků Jehovových, což v celkovém počtu dotazovaných tvoří 17 % osob. Dalších 30 % osob vyznávalo různé druhy křesťanské víry.

Graf č. 2.

Graf č. 2 : Vyznávaná náboženská víra v dětství (ot.2)

17%

30%

0%

53%

Svědkové Jehovovi Jiné Křesťanství Jiné náboženství Bez náboženství