Na počátku našeho průzkumu jsme si stanovili dva předpoklady, které jsme se pomocí metody řízeného rozhovoru s předem připravenými dotazy pokusili od náhodného vzorku 30 členů náboženské církve Svědků Jehovových potvrdit či vyvrátit.
První předpoklad :
Předpokládáme, že nejčastějším důvodem vstupu do církevní organizace Svědkové Jehovovi je krizová situace v životě člověka.
Otázkou důvodů, které vedly respondenta ke vstupu do této náboženské společnosti, jsme se zabývali v několika různých dotazech a z několika různých úhlů, tak abychom zjistili všechny možné důvody, které mohou vést běžného člověka ke vstupu do této kontroverzní církve, jejíž praktiky se příliš neliší od různých náboženských sekt.
Od celkového počtu 30 % dotazovaných osob bylo potvrzeno, že na jejich vstup do církve Svědků Jehovových měla vliv jejich vlastní rodina. Přátelé a známí měli vliv na vstup do církve u 53 % dotázaných. Jelikož část dotazovaných byla nábožensky založená i před svým vstupem do církve Svědků Jehovových, projevilo se toto i v otázce vlivu učení jiné církve, které současným příslušníkům Svědků Jehovových nevyhovovalo a bylo proti jejich přesvědčení. Toto „nesprávné“ učení mělo vliv na 20 % dotazovaných, kteří z tohoto důvodu vstoupili do řad této náboženské společnosti.
Dalšími dotazy bylo zjištěno, že jedním z možných důvodů ke vstupu do církve byla osamělost, pocit odstrčenosti a nenáležitosti k majoritní společnosti. Celkem 33 % z dotázaných uvedlo tento důvod jako jeden z možných důvodů. U alarmujícího počtu 57 % osob měla rozhodný vliv na vstup do této církve nějaká zátěžová situace. Jelikož bylo toto množství předpokládáno, bylo dále zjišťováno, jaká situace toto zapříčinila. Dotazované osoby uváděly velice různé zátěžové situace, které přispěly k jejich vstupu ke Svědkům Jehovovým. Skoro každá situace je unikátní pro každého dotazovaného, proto ani není možné uvést nějaké počty či procenta, které by toto nějak shrnuly.
Jelikož situace uváděné respondenty mohou být opravdu pro některé osoby velice stresující a deprimující a mohou narušit jejich sebekontrolu, obranné mechanismy či psychický stav, bylo dále zjišťováno, jestli byl toto hlavní důvod vstupu do církve Svědků Jehovových. Toto potvrdilo zmíněných 57% dotázaných - což jsou osoby, které vstoupily do církve Svědků Jehovových zejména přispěním uváděné krizové situace nebo z předchozích uváděných důvodů.
Pokud tedy zrekapitulujeme výsledky našeho průzkumu, je zřejmé, že tento náš první předpoklad byl v plné výši potvrzen, neboť celkem 57 % dotázaných vstoupilo do církve Svědků Jehovových z důvodu nějaké krizové situace, která je postihla v jejich osobním či pracovním životě a mohla být využita „náboráři“ této církve.
Druhý předpoklad :
Domníváme se, že většina příslušníků církve Svědkové Jehovovi nebyla před vstupem do této církve příslušníkem jiné církve.
Tento předpoklad byl zjišťován několika našimi cílenými dotazy v úvodu našeho řízeného rozhovoru. Dotazem číslo 1 jsme zjistili, že 47 % respondentů bylo již od dětství
vedeno k náboženství a mělo víru v Boha. Zde je zajímavé, že z těchto již věřících osob celkem 36 % již od dětství vyznávalo víru Svědků Jehovových.
Celkem 30 % rodičů respondentů navštěvovalo v jejich dětství bohoslužby, dalších 17 % se účastnilo občas, 10 % se spíše neúčastnilo, i když někdy na bohoslužbu rovněž přišlo.
Účast rodičů na bohoslužbách ovlivnila i následující život jejich potomků (ot. 7), neboť 23 % dotazovaných potvrdilo, že se bohoslužeb pravidelně účastnilo s rodiči, 17 % se spíše účastnilo, ale nikoliv pokaždé. Jelikož podstatná část osob byla svými rodiči vedena k náboženskému životu, bylo zjišťováno, zda se náboženských událostí účastnily dobrovolně z vlastní vůle a nebo proto, že to po nich vyžadovali rodiče. Tato informace byla získávána pouze od osob, které účast na bohoslužbách potvrdily. Zde byla získána informace, že 62 % z těchto dotázaných chodila na bohoslužby a účastnila se náboženských věcí z vlastní vůle a dobrovolně, zbývajících 38% se účastnilo pouze z důvodu, že toto vyžadovali jejich rodiče.
Z uváděných 47 % dotázaných z celkového počtu respondentů, kteří byli dle svých odpovědí v dětství a mládí nábožensky založeny, jich bylo 57 % příslušníky některé z církví.
Toto činí celkem 27 % z celkového počtu dotazovaných. Zbývajících 73 % osob nebylo členem žádné církevní organizace. Mezi dotazovanými jsou zastoupeny tři hlavní náboženské směry a to římskokatolický v 13 %, pravoslavný a evangelický, oba po 7 % dotázaných.
Celkem 75 % z těchto osob nábožensky hlásících se k některé jiné křesťanské víře bylo členy této církve formálně a pouze 25 % dotázaných bylo aktivními členy církve, s tím, že tito docházeli pravidelně na bohoslužby a účastnili se církevních záležitostí.
Zjištěné informace nám naznačily, že velké množství dotazovaných mělo určitý kladný vztah k náboženství již od dětství, kdy k tomuto byli vedeni nábožensky založenými rodiči, s kterými se aktivně a dobrovolně účastnili bohoslužeb, náboženských událostí a aktivit.
Z dalších zjištění bylo zřejmé, že většina nábožensky založených respondentů byla vedena k víře založené na učení Svědků Jehovových, neboť u 23 % respondentů bylo zjištěno, že minimálně jeden z jejich rodičů byl či je členem církve Svědků Jehovových.
Uvedené zjištěné výsledky řízeného rozhovoru nám dovolují vyslovit, že tento předpoklad byl v plné výši potvrzen, neboť přestože zjištěná čísla jsou vysoká, pouze 27 % bylo před vstupem do církve Svědků Jehovových aktivním či pasivním členem některé církve.
4 Závěr
Jak již bylo naznačeno v teoretické části práce, v každém člověku je jakýsi duchovní cit, touha po odpovědi na otázku původu a cíle své vlastní existence. Tento cit a touha po odpovědi se realizují zejména v náboženském hledání prostřednictvím různých náboženství světa. Zvláště v těžkých životných situacích hledá člověk smysl života, touží po životě, kde neexistuje nespravedlnost. V době životních zvratů, osobních krizí, náročných životních situací, se kterými se člověk dennodenně setkává, v době když se stává osamělým, trpí pocitem odstrčenosti a nenáležitosti k majoritní společnosti, hledá člověk porozumění a pomoc, obrací se k Bohu. V těchto momentech je většina lidí citově zranitelná a v případě, že nalezne ochotné posluchače a naději na možnou pomoc, může se dostat do spárů různých náboženských společností či sekt, které okamžitě využijí této bezvýchodné situace člověka.
Pod rouškou porozumění, slíbené pomoci a naděje na vyřešení všech problémů proniknou přes oslabené obranné mechanismy člověka a postupně jej dostanou pod svůj vliv a moc.
Jako asi každý z nás, i já jsem se setkal s lidmi, kteří nabízejí časopisy obsahující návod a vysvětlení, jak se vyhnout nástrahám dnešního záludného světa. Prostřednictvím těchto časopisů, které jsou plné obrázků šťastných a usmívajících se lidí, kterých se nijak netýkají problémy tohoto světa, nabízejí snadné řešení lidských trápení. Stačí pouze jediné, pozorně naslouchat těm, kteří celý svůj život zasvětili jediné myšlence. Myšlence na Jehovu a jeho nebeské Království, kterého se i oni stanou součástí. Jak sami uvádějí, za všechno toto blaho jsou vděčni především Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi, která jako jediná správně pochopila a vykládá Bibli.
Prováděným průzkumem mezi řadovými členy Svědků Jehovových formou řízeného rozhovoru jsme se seznámili s většinou jejich podstatných názorů a postojů, které se týkaly jak jejich vztahu k okolnímu světu a zájmu o dění v majoritní společnosti, tak jejich vztahu a oddanosti k vedení Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi a jejímu učení.
Jednou z otázek, na kterou měl průzkum odpovědět, byla otázka, co vedlo nynější členy Svědků Jehovových ke vstupu do této náboženské společnosti. Většina lidí se domnívá, že je to pouze nějaký náboženský fanatismus a slabost lidí, kteří lehce podlehnou lákavým slibům a pak již nejsou sami schopni odejít. Přitom záleží pouze na jejich vlastní vůli a rozhodnutí, kdy ukončí styky s touto náboženskou společností. Jak se pletou vyplynulo i z výsledků průzkumu, kdy drtivá, téměř 100% většina dotazovaných bezvýhradně důvěřuje svým
nadřízeným, nepochybuje o jejich radách a rozhodnutích, a bez výhrad se těmito řídí. Plně se ztotožňuje s učením Svědků Jehovových. Taktéž drtivá většina z nich je přesvědčena o tom, že je to jediná správná cesta k dosažení spásy a věčného života. Z jejich odpovědí jasně vyplynulo, že již sami nijak o tomto hlouběji nepřemýšlejí a plně se spoléhají na své nadřízené a jejich výklad Bible bez toho, že by si uvědomovali psychickou manipulaci z jejich strany. Jsou ochotni obětovat téměř všechen svůj volný čas pro šíření idey Jehovismu, dokonce i část svého majetku a peněz, i když se nepodařilo zjistit o jaké finanční částky se jedná. Společnost Svědků Jehovových je pro ně vším, mají zde téměř všechny své přátele a zázemí, bez kterého si již nedokážou představit svůj další život. O tom, že by ze společenství vystoupili ani neuvažují. 100 % dotazovaných si toto vůbec nebo spíše nepřipouští. Toto také nasvědčuje o jejich slepé víře, důvěře, bezmezné poslušnosti a psychické manipulaci ze strany nadřízených.
Průzkum potvrdil, že nejčastějším důvodem vstupu do Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi je krizová situace v životě člověka. Tento předpoklad byl potvrzen u 57
% dotazovaných, přičemž se jednalo o různorodé zátěžové situace, unikátní pro každého jedince, takže podíl konkrétních situací na vstup k Svědkům Jehovovým nebylo možno procentuálně ani jinak vyjádřit. Jednalo se o zátěžové situace jako například ztráta domova, zaměstnání, těžká nemoc či úmrtí v rodině, psychické problémy a další situace, které byly vyjmenovány v praktické části práce. Tyto situace uvedlo jako hlavní důvod vstupu k svědkům Jehovovým rovněž 57 % respondentů. Zbývajících 43 % vstoupilo do církve spíše z jiných důvodů. Ve valné většině se jednalo o přesvědčení se o pravosti víry Svědků Jehovových. 33 % respondentů připustilo, že před vstupem k Svědkům Jehovovým trpělo pocitem osamění a odstrčenosti, což mohlo být také důvodem jejich vstupu. Tímto byl naplněn i samotný cíl práce, kterým bylo zjistit právě nejčastější důvody vstupu lidí do Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi.
Zajímavým zjištěním bylo bezesporu i to, že pouze 27 % respondentů bylo před svým vstupem k Svědkům Jehovovým aktivním či pasivním členem některé církve. Zbývajících 73 % osob nebylo členem žádné církevní organizace, čímž se potvrdil i náš druhý předpoklad.
V tomto případě však naše zjištění nemusí být úplně přesné a platné pro všechny příslušníky Svědků Jehovových. Situaci mohla ovlivnit a zkreslit ta skutečnost, že průzkum byl prováděn v Praze, kde se dá předpokládat, že je zde větší procento nevěřících lidí, než v jiných částech Čech a především Moravy. Právě z Prahy pocházelo, respektive zde bydlí 98 % všech respondentů.
Z průzkumu dále vyplynulo, že 67 % respondentů bylo osloveno samotnými Svědky Jehovovými právě při jejich tradiční službě na ulici či návštěvě domácnosti lidí. Pouze 10 % respondentů vyhledalo kontakt samo. Zde se ukazuje, jak efektivní je činnost Svědků Jehovových, a jak obratně dokážou využít toho, co se učí při svých společných setkáních v Sálech Království. Osobně mě však velice překvapilo, že při provádění průzkumu, kdy došlo i na témata, která nebyla součástí řízeného rozhovoru, pouze malá část oslovených Svědků Jehovových znala současné členy výboru Společnosti Svědků Jehovových v ČR, který má sídlo jenom několik stovek metrů od místa, kde vykonávali svou službu. Nevěděli ani o skutečnosti, že v roce 2004 bylo odvoláno několik dlouholetých členů tohoto výboru.
I z tohoto je patrné, že řadovým členům jsou předkládány pouze skutečnosti, které jsou v souladu se zájmy náboženské společnosti.
Provedeným průzkumem byly potvrzeny oba předpoklady práce. Výsledky průzkumu však v žádném případě nelze generalizovat na všechny členy Náboženské společnosti Svědků Jehovových. Průzkum nám umožnil především nahlédnout do dění v samotném společenství a blíže poznat názory a postoje osob, které jsou jeho součástí.
Závěrem musíme dodat, že ne všechny Svědky Jehovovi je nutno vnímat v negativním slova smyslu. Zejména řadoví členové, kteří jsou, jak také vyplynulo z této práce, zneužíváni a manipulováni ze strany vyšších nadřízených i vedením v Brooklynu, se stávají víceméně obětí tohoto společenství. Vesměs se však jedná o lidi, kteří jsou oddáni víře v Boha, řádně pracují, nevyhledávají konflikty a nedopouštějí se trestné činnosti. Nebýt pokřivených ideálů, kterým slepě věří, řídí se nimi, a bohužel je také šíří a snaží se pro ně získat další lidi, mohli by být plnohodnotnou součástí naší společnosti.
5 Navrhovaná opatření
Navrhnout jakákoli opatření týkající se náboženských společností, jejichž činnost hraničí s činností sekty, je velice složité. Není jednoduché tyto lidi až fanaticky věřící správnosti jejich učení přesvědčit o opaku. Mohli bychom polemizovat o správnosti rozhodnutí Ministerstva kultury České republiky z roku 1993, kdy Náboženská společnost Svědkové Jehovovi byla tímto rozhodnutím zařazena mezi státem registrované církve a náboženské společnosti, čímž byla její činnost prakticky legalizována. Jistě bychom mohli mít oprávněné námitky proti pravdivosti odpovědí přípravného výboru Svědků Jehovových na otázky Ministerstva kultury ČR, týkajících se jejich učení. Stejně tak bychom mohli apelovat na ministerstvo, aby byla registrace znovu prozkoumána a zrušena. Otázkou však zůstává, zda by došlo k nějaké pozitivní změně. Vždyť již mnoho let, prakticky za existence jakéhokoli společenského a politického uspořádání, bez ohledu na to, zda jejich činnost byla více či méně tolerována nebo zakazována, se učení, metody a praktiky Svědků Jehovových v podstatě nemění.
Proto se budeme snažit především uvažovat o opatřeních, které by mohly napomoci lidem, kteří nejsou členy tohoto společenství, avšak mohli by se stát pro ně lehkou kořistí. Jak vyplynulo ze závěrů práce, nejčastějším důvodem vstupu lidí do Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi jsou v životě těžko zvládatelné krizové situace, které snižují celkovou obranyschopnost člověka, ovlivňují jeho psychiku a činí jej tak více zranitelným a také přístupným právě pro tyto skupiny lidí, kteří neváhají chopit se své příležitosti.
V těchto těžkých chvílích by se lidé měli obrátit především na odborníky. Využít pomoc psychologa, psychoterapeuta, poradenských center, center psychologické pomoci, center krizové intervence, rodinných a manželských poraden, pomoci Azylových domů a dalších státních a svépomocných organizací v závislosti na typu problému a zátěžové situace, které jsou vystaveni (viz příloha č. 5).
Průzkum nám dále ukázal, že značná většina respondentů byla oslovena samotnými Svědky Jehovovými právě při jejich tradiční službě na ulici či návštěvě domácnosti lidí. Toto setkání se následně pro ně stalo osudovým, protože po určité době se sami stali Svědky Jehovovými. V tomto případě se jako velice účelné a přitom jednoduché jeví řešení vyhýbat se kontaktu s lidmi patřícím k Svědkům Jehovovým. V případě, že nás přesto osloví, rázně odmítnout jakoukoli další diskusi s tím, že o ni nemáme zájem.
Důležitou roli může sehrát i dostatek informací o náboženských společnostech a sektách a jejich nebezpečí. V České republice působí občanské sdružení Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů, pod vedením zkušených odborníků na tuto problematiku, a to doc. Štampacha a dr. Vojtíška. V případě potřeby je možno se obrátit na toto sdružení, které podá nezaujaté informace o Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi a dalších současných náboženských společenstvích a sektách. Tyto informace jsou založené na akademickém studiu a osobní zkušenosti členů sdružení, vyplývající z dlouhodobého kontaktu s představiteli těchto společností, s jejich řadovými členy i těmi, kteří tato společenství opustili. Dále mohou poskytnout poradenství příbuzným těch, kteří podlehli vábení Svědků Jehovových či poradenství osobám, které opustily jejich řady a pociťují jisté potíže v souvislosti s odchodem.
Jedním z velice důležitých preventivních opatření a překážek, které mohou zabránit vstupu k Svědkům Jehovovým se jeví i udržování silných sociálních, rodinných a kulturních vazeb. Významnou a velice důležitou roli může sehrát zejména rodina, její výchovné působení a zázemí.
6 Seznam použitých informačních zdrojů
ALLAN, J., BUTTERWORTH, J., LANGLEYOVÁ, M. Víry a vyznání. 1. vyd. Bratislava:
Slovart, 1993. ISBN 80-7145-011-1.
BARRETT, D.V. Sekty, kulty a alternativní náboženství. 1. vyd. Praha: Železný, 1998.
ISBN 80-240-0066-0.
BÜCHNEROVÁ, B. Co máme vědět o sektách. 1. vyd. Praha: Amulet, 1999.
ISBN 80-86299-02-3.
ENROTH, R. Průvodce sektami a novými náboženstvími. 1. vyd. Praha: Návrat domů, 1994.
ISBN 80-85495-29-5.
FERFECKI, S. Strážná věž peníze a náboženský podvod. 1. vyd. Praha: PRÁH, 1997.
ISBN 80-85809-76-1.
FRANZ, R. Krize svědomí. 1. vyd. Praha: Návrat domů, 1998. ISBN 80-85495-80-5.
HANUŠ, J. Náboženství v době společenských změn. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1999. ISBN 80-210-2251-5.
HASSAN, S. Jak čelit psychické manipulaci zhoubných kultů. 1. vyd. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1994. ISBN 80-85880-03-2.
HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. 1. vyd.
Bratislava: CAD Press, 1998. ISBN 80-85349-79-5.
Informační centrum pro mládež Uherské Hradiště. Sekty. [online]. [cit. 2007-09-02].
URL: <http://www.icm.uh.cz/str/socialnepatologickejevy/socialne-patologicke-jevy/sekty>
KACZMARCZYK, S. Svědkové Jehovovi a jejich bludy. [online]. [cit. 2007-09-02].
URL: <http://www.narozvoji.ic.cz/TEXTY/sj.htm>
KOLOMAN, K . Jehovovi svedkovia. 1.vyd. Bratislava: Nakladateľstvo Pravda, 1988.
ISBN neuvedeno.
KOZÁK, L, PROFANT,V. Svědkové Jehovovi. [online]. [cit. 2007-08-17].
URL: <http://sweb.cz/vit.p/streva/svedkove.html>
LUŽNÝ, D. Nová náboženská hnutí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997.
ISBN 80-210-1645-0.
POKORNÝ, V., BLAŽEK, R., TELCOVÁ, J. Nebezpečí sekt. 1. vyd. Brno: Ústav psychologického poradenství a diagnostiky r.s., 2002. ISBN 80-86568-07-5.
REMEŠ, P. Svědkové Jehovovi, nebo bible? 1. vyd. Praha: Fokus, 1990.
ISBN 80-900093-3- 6.
STRAZNAVEZ. Svědkové Jehovovi a seznamy StB. [online]. [cit. 2007-08-26].
URL: <http://www.straznavez.cz/Zdomova/sjastb.htm>
Stránky ČSU. Sčítání lidu, domů a bytů 2001. [online]. [cit. 2007-07-14].
URL: <http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/tabx/CZ0000>
Stránky MV ČR. Sekty a nová náboženská hnutí. [online]. [cit. 2007-08-17].
URL: <http://uskpv.str.aa/info/Struktura/OOK/Extr/Sekty.htm>
SVĚDKOVÉ JEHOVOVI. Boží vedení ukazuje cestu k Božímu Království. Boží vedení- Naše cesta k ráji. 2000. ISSN neuvedeno.
SVĚDKOVÉ JEHOVOVI. Jejich celosvětová organizace a dílo. Svědkové Jehovovi- Kdo jsou? Čemu věří? 2000. ISSN neuvedeno.
SVĚDKOVÉ JEHOVOVI. Svědkové Jehovovi hlasatelé božího království. 1. vyd. New York: Watch Tower Bible and Track Society of New York, 1993. ISBN neuvedeno.
ŠTAMPACH, O. I. Malý přehled náboženství. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 1992.
ISBN neuvedeno.
ŠTAMPACH, O.I. Náboženství v dialogu. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-168-1.
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3. rozš. a přeprac. vyd. Praha:
Portál, 2004. ISBN 80-7178-802-3.
VOJTÍŠEK, Z. Netradiční náboženství u nás. 1. vyd. Praha: Dingir, 1998.
ISBN 80-902528-0-X.
VOJTÍŠEK, Z. Pastorační poradenství v oblasti sekt a sektářství. 1.vyd. Brno: L. Marek, 2005. ISBN 80-86263-69-X.
WALDENFELS, H. Světová náboženství. 1. vyd. Praha: ZVON, 1992. ISBN 80-7113-062-1.
WIEBEUS, H.O. Sekty a lovci duší. 1. vyd. Plzeň: NAVA, 2006. ISBN 80-7211-224-4.
7 Seznam příloh
Příloha č. 1: Titulní strany časopisů Strážná věž, Probuďte se!, Svědkové Jehovovi-Kdo jsou?
Čemu věří?, Boží vedení – Naše cesta k ráji (viz text – s. 10)
Příloha č. 2: Titulní strana časopisu Probuďte se! z června 2007 a jeho příloha, pozvánka na oblastní sjezd Svědků Jehovových (viz text – s. 19)
Příloha č. 3: Dotazy řízeného rozhovoru (viz text – s. 28)
Příloha č. 4: Záznamový arch (viz text – s. 29)
Příloha č. 5: Základní přehled organizací a linek důvěry působících v Praze, které poskytují
Příloha č. 5: Základní přehled organizací a linek důvěry působících v Praze, které poskytují