Cílem bakalářské práce byl průzkum, který poskytl „zmapování sociálních služeb“ pro seniory starší 85 let na daném území Nového Boru. Hodnotilo se jejich nejčastější využití a spokojenost se službami. Cíl byl naplněn ověřováním
jednotlivých předpokladů a vyhodnocením stanovených kriterií.
Jednalo se o tyto předpoklady:
1. Lze předpokládat, že obec s rozšířenou působností je poskytovatelem různých forem sociálních služeb pro seniory.
2. Lze přepokládat, že různé formy služeb budou využívány touto věkovou skupinou alespoň z 60%.
3. Lze předpokládat, že větší část oslovených seniorů bude se službami spokojena.
Předpoklad č. 1 byl ověřován průzkumem databáze Registru sociálních služeb Libereckého kraje, Katalogem sociálních služeb Novoborsko a průzkumem evidence MěÚ Nový Bor v oblasti dávek sociální péče.
Bylo vyhodnoceno, že z pohledu poskytovatelů sociálních služeb nejširší nabídku sociálních služeb poskytuje zařízení příspěvkové organizace obce „Sociální služby města Nový Bor.“ Toto zařízení vykrývá služby pobytové v DPS, poskytuje zde zároveň služby sociální péče a terénní sociální služby. Dále provozuje službu denního stacionáře, spolupracuje s OS na provozu sociální služby „tísňové péče“.
Podpůrně dále vystupuje soukromá agentura „Sluníčko“, která nabízí výkony sociální péče doplňkově k výkonům zdravotní péče.
Poskytování sociální dávky – příspěvku na péči a dalších příspěvků pro osoby se zdravotním postižení, zajišťuje sociální odbor obce s rozšířenou působností.
Příspěvek na péči zároveň napomáhá využívat tyto nabízené služby a finančně pomáhá klientům kompenzovat výdaje se službami spojené. Můžeme uvést, že ověřování prvního předpokladu bylo naplněno a obec poskytuje uspokojivou nabídku sociálních služeb pro seniory. Míra využití jednotlivých služeb byla ověřována průzkumem na základě následného předpokladu č.2.
Dílčí průzkum se vztahoval k vyhodnocení informovanosti o sociálních službách. Tento průzkum byl ověřován v rámci prvního předpokladu. Informovanost z pohledu plnění Standardů kvality sociálních služeb, kritérium č. 13.2, lze označit jako plně dostačující (tabulka č. 3. str. 39).
Předpoklad č. 2 byl ověřován průzkumem vnitřní dokumentace jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb a nastaven k poměru věkové skupiny 85+
z celkového počtu obyvatel uvedeného území.Jednalo se o zjištění nejčastěji využívaných služeb, dávek a péče pro věkovou skupinu obyvatel 85+ v zastoupení 167 osob z počtu 12 260 obyvatel. Využívané služby byly ověřovány dále pomocí rozhovorů s klienty
Dílčím průzkumem jednotlivých zařízení, služeb a dávek bylo zjištěno, že tato skupina seniorů využívá služeb pobytového zařízení ve 29% (pobyt v DPS, Denní stacionář, Domov důchodců). Terénní sociální služba je využívána přibližně v 11%. Další zastoupení poskytuje systém příspěvku na péči, kdy z celkového počtu seniorů (167 osob) poskytuje na základě přiznaného příspěvku na péči službu rodina nebo osoba blízká. Ze spisové dokumentace příspěvku na péči bylo zjištěno, že se předpoklad, že tato skupina seniorů bude čerpat formy služeb alespoň ze 60%.
Vyhodnocením jednotlivých dílčích průzkumů bylo zjištěno, že na daném
Poměr využití pobytu v DPS se téměř shoduje s poměrem seniorů žijících v přirozeném prostředí doma, kdy je o tyto osoby pečováno výhradně osobou blízkou. K tomu zajisté do značné míry přispěl vznik dávky „příspěvek na péči:“
Dále lze uvést, že v systému péče ve sledované obci vznikla služba péče denního stacionáře, která je v provozu teprve krátce. Nelze zatím jednoznačně vyhodnotit, z jakých důvodů je touto věkovou skupinou využívána jen minimálně.
Nejčastěji je uváděna finanční nákladnost. Zde je důležité zmínit, že je vhodná pro pečující rodinu jako forma služby odlehčovací. Nemusí vždy působit jako vyhovující pro seniory tohoto vysokého věku, kteří časté změny prostředí nevnímají vždy pozitivně.
Dílčí průzkum dostupnosti služeb byl ověřován v rámci naplnění předpokladu č.2. Bylo vyhodnoceno, že dostupnost pobytové služby v DPS je vázáno na určité podmínky splnění kriterií pro přijetí. Jsou-li tyto podmínky splněny, nepřevyšuje doba od podání žádosti do doby přijetí k pobytu v průměru tři měsíce. Je vždy zohledňována a vyhodnocována sociální situace jednotlivých klientů. Senioři s touto alternativou budoucí možnosti pobytu stále více počítají a žádosti si podávají již jako potencionální uživatelé služeb
Terénní sociální služby jsou dostupné po dohodě a uzavření smlouvy téměř okamžitě. Služba se jeví jako pružná a stále se rozvíjející.
Osobní předpoklad, že bude tato skupina seniorů pobývat ve větší míře v Domově důchodců se nepotvrdil.
Předpoklad č. 3 byl ověřován pomocí rozhovorů s respondenty, kdy byla zjišťována spokojenost se službami, nejčastější formy pečovatelských služeb, spokojenost s přístupem pečujících.
Lze vyhodnotit, že nejčastějšími formami služby v DPS, které senioři využívají jsou: praní prádla, dále pak donáška stravy, úklid a pomoc při péči o vlastní osobu. Kvalita služeb byla vyhodnocena u dotazovaných ze 70% jako spokojenost, ve 30% jako spokojenost částečná (připomínky se týkaly většinou jen kvality stravy).
Přístup pečovatelek byl jednoznačně vyhodnocen jako výborný. Z uvedených rozhovorů dále vyplynulo, že nabídku pečovatelských služeb v zařízení senioři vnímají jako dostatečnou. Služby si vybírají převážně dle potřebnosti, přestože zvažují finanční výši služeb i své vlastní možnosti soběstačnosti. Více než polovina
oslovených seniorů uvedla, že potřebu služeb o víkendech a svátcích nemá. Tato skutečnost může být ovlivněna např. tím, že oslovení senioři byli více soběstační nebo měli aktivní kontakty se svou rodinou.
Oslovení senioři, kteří užívají terénní pečovatelské služby, uvedli nejčastější důvod služby svůj zdravotní stav. Službu užívají v kombinaci s péčí rodiny.
Nejčastěji je využíván dovoz stravy. Následně je využívána péče o vlastní osobu u části klientů, jejich soběstačnost je omezena a pro podmínky pobytu v zařízení DPS nesplňují kritéria v soběstačnosti. Služba je využívána spíše jako odlehčující pro pečující rodinu. Zavedení pečovatelské služby o víkendech by uvítali spíše pečující rodinní příslušníci. Využití častějšího poskytování služeb ovlivňuje dle rozhovorů i cena služby, především do vzdálenějších míst.
Spokojenost s kvalitou služeb i poskytovanou péčí byla vyhodnocena více než ze 70% u oslovených respondentů jako výborná. Na vybraném vzorku klientů došlo k potvrzení předpokladu č. 3.
4 ZÁVĚR
Bakalářská práce se zaměřila na skupinu seniorů v období vlastního stáří a dlouhověkosti. Teoretická část se zabývala problematikou změn ve stáří, legislativními možnostmi poskytování sociálních služeb a péčí pro tuto věkovou skupinu osob. Blíže byl zmíněn nový zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách a nová finanční dávka sociální péče zmíněného zákona – příspěvek na péči.
Cílem praktické části bylo zjištění, zdali na uvedeném území působí dostatečná síť sociálních služeb pro sledovanou skupinu seniorů. Součástí průzkumu bylo zjištění informovanosti o službách, jejich nejčastější využití a spokojenost s poskytovanými službami. Byly stanoveny tři základní předpoklady, které se pomocí metod sběru statistických a evidenčních údajů zařízení, částečným studiem interní dokumentace, rozhovorů, snažily o naplnění cíle práce. Jednalo se o tyto předpoklady:
1. Lze předpokládat, že obec s rozšířenou působností je poskytovatelem různých forem sociálních služeb pro seniory.
2. Lze přepokládat, že různé formy služeb budou využívány touto věkovou skupinou alespoň z 60%.
3. Lze předpokládat, že větší část oslovených seniorů bude se službami spokojena.
K vyhodnocenému průzkumu lze uvést, že ve sledovaném katastrálním území existuje vyhovující systém sociálních služeb pro tuto věkovou skupinu. K tomuto zajisté přispěla skutečnost, že zde v průběhu posledních 13 let docházelo k postupnému rozvoji zařízení „Sociálních služeb města Nový Bor“. Toto zařízení buduje síť pečovatelských domů a rozvíjí systém terénních služeb. Nově, od r. 2009 zde vznikla služba denního stacionáře a střediska osobní hygieny, včetně dopravy.
Z průzkumu je zřejmé, že zájem, který má vzrůstající tendenci, je právě pobyt v Domech s pečovatelskou službou. Lidé, jako potenciální uživatelé sociálních služeb, o této alternativě, která se zde nabízí, uvažují již dříve. Problematika DPS, nejen v tomto zařízení je, že zde lidé nemohou žít v případě jejich zvýšené nesoběstačnosti. Z rozhovorů bylo zřejmé, že vnímají tuto budoucí změnu, pokud bude muset nastat, velice negativně.
Do povědomí se dostávají i terénní pečovatelské služby. V systému služeb postupně začínají působit i neziskové organizace, především ve spolupráci se zařízením „Sociálních služeb“. V regionu působí i další soukromý subjekt, který se specializuje na poskytování výkonů zdravotní péče a osobní asistence, prostřednictvím terénní formy služby.
Následně je z průzkumu zřejmé, že tato věková skupina seniorů využívá různých forem sociálních služeb a péče více jak ze 60%. Jedná se o služby v pobytových zařízeních, terénní služby, zvýšil se počet pečujících rodin o seniory.
Studiem dokumentace finanční dávky „příspěvku na péči“ a jeho čerpáním postupně dochází k rozvoji terénních pečovatelských služeb, mnohdy právě na popud sociálních pracovníků.
Původním záměrem státu zavést příspěvek na péči bylo, že čerpáním této dávky bude docházet k častějšímu využívání různých forem sociálních služeb. I na této oblastní úrovni je však zřejmé, že převažující část finanční dávky zůstává v rodině, a k péči se zavazuje rodina a osoby blízké. Pokud je poskytována péče adekvátně, je tato skutečnost na místě, jelikož lidé zůstávají ve svém přirozeném prostředí. Dle rozhovorů s pracovníky v této oblasti je zapotřebí, častějších kontrol tohoto příspěvku, jelikož je patrná tendence v mnoha případech touto dávkou řešit finanční situaci rodin, na úkor poskytované péče.
Rozhovory s oslovenými klienty umožnily poskytnout širší pohled do života seniorů a jejich rodin. Zjištění spokojenosti s poskytovanými službami bylo ověřováno pomocí rozhovorů s menším vzorkem respondentů (celkem 30 osob). Na jejich základě nelze provést jednoznačné závěry, ale převažující část oslovených seniorů vnímala kvalitu služeb i postoje pečujících jako převážně uspokojivou.
Sociální služby a péče určené seniorům jsou nedílnou součástí pomoci v každém sociálním sytému. V nabídce služeb a jejich kvalitě se odráží postoj společnosti ke starým lidem. Systém služeb a péče určují legislativní normy, které by měly následně umožnit rozvoj kvality sociálních služeb. Velmi důležitý je ovšem lidský prvek v tomto systému. Žádná ze sociálních služeb, pomoci či péče se neobejde bez lidského pochopení, lidského přístupu ke starým lidem, který chápe jejich specifické potřeby a jejich vnímání života.
5 NAVRHOVANÁ DOPORUČENÍ
Praktická část práce v uvedené lokalitě pro sledovanou skupinu seniorů vyhodnotila úroveň služeb a péče jako vyhovující a do určité míry dostačující. Přesto můžeme navrhnout určitá doporučení, která ze sledovaného průzkumu vycházejí.
Ve sledované obci se podařilo postupně rozvíjet síť sociální služby pro seniory, ať již ve formě celoročních a denních pobytových služeb či terénních služeb.
Na sytému se postupně podílejí, leč zatím v menší míře, i neziskové organizace.
Nabízet a poskytovat služby včetně jejich kvality je mimo jiné, ovlivněno dostatečnou ekonomickou a finanční stabilitou zařízení. Většina příspěvkových organizací, které v systému poskytovatelů převažují, je závislá na formách příspěvků od státu a dalším dotačním systému. Omezování výdajů v této oblasti může do budoucna znamenat, omezení rozvoje i stávajícího stavu sociálních služeb.
Navrhované doporučení:
Dlouhodobější úkol obcí a dalších územních celků, které zřizují zařízení sociálních služeb a jejichž prostřednictvím jsou poskytovány příspěvky na provoz, bude účelně podporovat tato zařízení v zájmu udržení kvality sociálních služeb.
Poskytovatelé sociálních služeb budou více nuceni hledat další možné alternativy finančních prostředků. Nemělo by se tak stát na úkor kvality sociální služby, jejího omezení či zrušení, či neúměrným zvyšováním ceny za službu.
Systém péče a služeb by zajisté podpořil i rozvoj dobrovolnické práce. Na rozdíl od jiných zemí, je sociální služba poskytována touto formou práce u nás stále minimálně. Určité zastoupení má v občasných hnutích, nestátních neziskových organizacích, především církevního charakteru. Dobrovolnická práce na menších oblastních úrovních, jako byla i sledovaná lokalita v této práci, působí jen velmi nárazově.
V souvislosti s průzkumem služeb byl mapován i systém sociální dávky, příspěvek na péči. Z průzkumu bylo zřejmé, že seniorům, kteří příspěvek čerpají, v nadpoloviční většině poskytuje péči rodina.
Navrhované doporučení:
Můžeme vysledovat, že ze strany společnosti se v současnosti jeví podpora rodin obecně, jako nedostatečná a značně necelistvá. Toto má zajisté dopad i na mezigenerační pomoc, která se týká péče o seniory v rodině.
Finanční dávku příspěvek na péči můžeme chápat jako dílčí podporu systému, která posiluje finanční soběstačnost příjemce, jenž je omezen v důsledku svého zdravotního stavu. Měla by být účelně využívána. Především ke krytí výdajů, spojených s nedostatečnou soběstačností člověka, kterou není schopen zajisti si sám, nebo jeho rodina. Obecní úřady, které příspěvky poskytují, by měly zajistit pružnější systém kontroly, aby nedocházelo ke zneužívání této finanční dávky. Na straně druhé by měly zajistit adekvátní podmínky pro práci sociálních pracovníků, kteří tuto kontrolu provádějí.
6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
HARTL, Pavel, HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha : Portál, 2000. 776 s. ISBN 80-7178-303-X.
HAŠKOVCOVÁ, Helena. České ošetřovatelství 10 : Manuálek ze sociální gerontologie. 1. dotisk vyd. Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. 72 s.Praktické příručky pro sestry.ISBN 80-7013-363-5.
HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Vyd.1. Praha : Panorama , 1990.
391 s. ISBN 80-7038-158-2.
JANOUŠKOVÁ, Klára, et al Metodické a koordinační dovednosti v sociálních službách. In . Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. s. 323.
ISBN 978-80-7368-229-3.
KALVACH, Z, Onderková, A. Florence: Stáří. Pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi. Nakladatelství Galén. 2006, roč. II, č. 11.
Praha 5 : příloha periodika. 37.s. ISSN 80-7262-455-5.
KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. Štenclová Hana. 3. přeprac. vyd.
Praha : ASPI a.s., 2005. 504 s. ISBN 80-7357-050-3.
MATOUŠEK, Oldřich, et al. Sociální služby. 1. vyd. Praha : Portál, 2007. 184 s. ISBN 978-80-7367-310-9.
PACOVSKÝ, Vladimír. Geriatrie : Geriatrická diagnostika. 1. vyd. Praha 5 : Scienta Medica, 1994. 145 s. Medicína a praxe. ISBN 80-85526-32-8.
ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem. 2. přeprac. vyd. Praha : Portál, 2006. 390 s.
ISBN 80-7367-124-7.
STUARD-HAMILTON, Ian. Psychologie stárnutí. Krejčí Jiří. 1. aktualiz.
vyd. Praha : Portál, 1994. 320 s. ISBN 80-7178-274-2.
SÝKOROVÁ, Dana. Autonomie ve stáří : Kapitoly z gerontologie. Praha : Slon, 2007. 284 s. ISBN 978-80-86429-62-5.
THELENOVÁ, Kateřina. Vybrané kapitoly se sociální gerontologie.
Technická univerzita Liberec : Liberec, 2010. 123 s. Distanční text. Technická univerzita Liberec. ISBN 978-80-7372-582-2.
TOŠNEROVÁ, Tamara. Pocity a potřeby pečujících o starší rodinné příslušníky: Průvodce pro zdravotníky a profesionální pečovatele. Škubová Jarmila.
1. vyd. Praha : Ústav lékařské etiky 3. LF UK Praha- Ambulance pro poruchy paměti, 2001. 68 s. ISBN 80-238-8001-2.
TOŠNEROVÁ, Tamara. Ageismus : Průvodce stereotypy a mýty o stáří.
Vyd.1. Praha 10 : Ústav lékařské etiky 3. LF UK Praha, Ambulance pro poruchy paměti, 2002. 45 s. ISBN 80-238-9506-0.
VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3. rozš.
vyd. Praha : Portál, 2004. 872 s. ISBN 80-7178-802-3.
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II : Dospělost a stáří. 1.
autoriz. vyd. Praha : Karolinum, 2007. 459 s. ISBN 978-80-246-1318-5.
VOHRALÍKOVÁ, Lenka. Čeští senioři včera, dnes a zítra. Brno : Výzkumné centrum Brno, 2004. 90 s. Vedoucí výzkumné zprávy: Rabušic Ladislav. Dostupný z http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_149.pdf.
Zákonné normy
Zákon č. 108/2006/ Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
ASPI. 2009.
Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. ASPI. 2010
Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. ASPI. 2010
Internetové zdroje
Sociální služby města Nový Bor, příspěvková organizace. [online]. 2009 [cit.
2010-05-06]. Dostupné z WWW: http://www.dpsnb.cz/
Tísňová péče Areíon [online]. 2010 [cit. 2010-04-06].
Http://www.zivot90.cz/. Dostupné z WWW: http://www.zivot90.cz/4-socialni-sluzby/10-tisnova-pece-areion
Integrovaný portál MPSV [online]. 2002-2009 [cit. 2010-09-02].
Http://portal.mpsv.cz/. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/
Město Nový Bor [online]. 2010 [cit. 2010-03-06]. Http://www.novy-bor.cz/mesto/mesto-novy-bor.html. Dostupné z WWW: http://www.novy-bor.cz/mestsky-urad/odbory/odbor-socialnich-veci-a-zdravotnictvi/2007-03-13.html
LORM o.s společnost pro hluchoslepé [online]. 2010 [cit. 2010-11-07]. Http:
Zákon o sociálních službách. Dostupné z WWW:
http://www.lorm.cz/cs/hluchoslepi/zakon-o-socialnich-sluzbach.php
7 SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1 Ceny pečovatelských služeb příspěvkové organizace Sociálních služeb města Nový Bor
Příloha č. 2 Ceny služeb Denního stacionáře Sociálních služeb města Nový Bor
Příloha č. 3 Služba tísňové péče (provozuje OS „Život 90“ ve spolupráci se Sociálními službami města Nový Bor)
Příloha č. 4 Vzor rozhovoru (klienti Domu s pečovatelskou službou Sociální služby města Nový Bor)
Příloha č. 1
Ceník služeb organizace Sociální služby města Nový Bor
Platné od 1.1.2009 schválené Radou města Nový Bor dne 8.12.2008 – usnesení č.1963/08/RM54. Úhrady za úkony stanovené dle vyhlášky MPSV č.340/2007 Sb., ze dne 12.12.2007, kterou se mění vyhláška č.505/2006 Sb.,ve znění vyhlášky č. 166/2007.
I. Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu (cena/předpokládaná časová dotace na zajištění úkonu)
▪ pomoc a podpora při podávání jídla a pití 15,- Kč/úkon 15 min.
▪ pomoc při oblékání a svlékání včetně spec. pomůcek 20,- Kč/úkon 15 min.
▪ pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu,
ve vnitřním prostoru 100,- Kč/hod
▪ přesun na lůžko nebo vozík 15,- Kč/úkon 15 min.
II. Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
▪ celková koupel, sprchování nebo omytí 30,- Kč/úkon 30 min.
▪ ostříhání nehtů na rukou 5,- Kč/1 konč. 10 min.
▪ pomoc při použití WC 15,- Kč/úkon 15 min.
III. Poskytnutí stravy nebo zajištění stravy
▪ dovoz oběda Nový Bor 18,- Kč/1 oběd
▪ dovoz oběda Janov, Pihel, Bukovany, Chomouty 20,- Kč/1 oběd
▪ donáška oběda z jídelny do DPS 10,- Kč/1 oběd
▪ příprava a podání jídla a pití (vaření) 100,- Kč/hod.
IV. Pomoc při zajištění chodu domácnosti
▪ běžný úklid a údržba domácnosti 100,- Kč/hod.
▪ velký úklid (sezónní úklid) 100,- Kč/hod.
(velký úklid poskytujeme pouze uživatelům, kteří využívají běžný úklid)
▪ údržba domácích spotřebičů 100,- Kč/hod.
▪ donáška vody 100,- Kč/hod.
▪ topení v kamnech, včetně donášky a přípravy paliva,
údržba topných zařízení 100,- Kč/hod.
▪ běžné nákupy 100,- Kč/hod.
▪ velký nákup, např. týdenní, nákup ošacení
nákup nezbytného vybavení domácnosti 100,- Kč/úkon
▪ pochůzky (lékař, lékárna, platby na poště,
zařizování na úřadech) 100,- Kč/hod.
▪ praní a žehlení prádla (včetně odvozu a dovozu) 50,- Kč/1 kg V. Zprostředkování kontaktu se společenských prostředím
▪ doprovod dětí do předškolního zařízení, školy,
školského zařízení, k lékaři a zpět 100,- Kč/hod.
▪ doprovod dospělých do školy, zaměstnání, k lékaři,
▪ na úřady a zpět 100,- Kč/hod.
Fakultativní služby
▪ perličková koupel ve středisku osobní hygieny
(nutné lékařské doporučení) 50,- Kč/úkon
▪ orientační měření TK 5,- Kč/úkon
▪ měření tělesné teploty 5,- Kč/úkon
▪ doprava vozidly organizace na zájmové,
▪ doprava vozidly organizace na zájmové,