Poděkování
Děkuji doc. PhDr. Bohumilu Stejskalovi, CSc., za odborné vedení mé práce a dále všem zúčastněným lidem, se kterými jsem se setkávala při získávání informací a názorů, potřebných k vypracování mé bakalářské práce. Děkuji všem za jejich zájem, ochotu, vstřícnost a trpělivost.
Název bakalářské práce: Sociální péče a služby pro seniory Jméno a příjmení autora: Božena Zitová
Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2010/2011 Vedoucí bakalářské práce: doc. PhDr. Bohumil Stejskal, CSc.
Resumé:
Bakalářská práce se zabývala systémem sociální péče a služeb, které jsou poskytovány seniorům. Sledovanou skupinou byli senioři v období vlastního stáří a dlouhověkosti (lidé 85 let a starší) regionu Nový Bor (katastrální území obce Nový Bor). Práce vycházela ze zjišťování legislativních možností těchto služeb a jejich praktického využívání v konkrétním regionu.
Cílem bylo zjištění jednotlivých druhů poskytovaných sociálních služeb pro danou věkovou skupinu (v daném regionu), zjištění informovanosti o službách, dostupnost a nejčastější využití poskytovaných služeb. Součástí byl průzkum spokojenosti se službami a celkové vyhodnocení těchto dat. Práci tvořily dvě oblasti.
Teoretická část, pomocí prezentace a zpracování odborných zdrojů, definovala problematiku stáří a systém sociální péče a služeb pro seniory v současné době.
Praktická část zjišťovala pomocí sběru statistických údajů zastoupení této věkové skupiny v daném regionu. Pomocí dostupných evidencí a studiem spisové dokumentace zjišťovala druhy poskytovaných sociálních služeb a jejich nejčastější využití. Vyhodnocením veřejně dostupných informací byla zjišťována informovanost o službách. Formou dotazování a rozhovorů s uživateli služeb byla zjišťována spokojenost s poskytovanými službami.
Zjištěné výsledky umožnily zmapovat a vyhodnotit sytém služeb a péče, který se nabízí v uvedené lokalitě pro tuto věkovou skupinu seniorů. Navrhovaná doporučení se vztahovala především k systému příspěvku na péči, který má v současnosti podstatný význam pro rozvoj a rozšíření především terénních a odlehčovacích služeb, a následně přispívá ke zkvalitnění péče o seniory v jejich přirozeném prostředí.
Klíčová slova: potřeby, pečovatelská služba, příspěvek na péči, senioři, sociální péče, sociální politika, sociální služby, stáří.
Title of the bachelor paper: Social Care and Service for the Aged People Author´s name: Božena Zitová
The academic year of delivering the bachleor paper: 2010/2011 Bachelor paper counsellor: doc. PhDr. Bohumil Stejskal, CSc.
Résumé:
Bachelor thesis was dealt with social work and services system which are provide to seniors. Controlled group were seniors in phase of own old age and longevity (people at age 85 and more) in region Nový Bor (cadastral community in Nový Bor). Work went out from legislative means finding of those services and their practical usage in particular region.
In order to find out particular forms of provided social services for said age- group (in said region), find out informedness about services, availibility and the most frequent usage of provided services. Part of the purpose was looked into satisfaction with services and overall assessment of these data.
The work was made by two parts. Theoretic and practical. Theoretic part define with presentation help and with work on special resources problems of old- age, social work system and services for seniors at present. Practical part was concerned with recognition this age-class substitution in said region with collecting statistical data help Also with available data help and with study of company records practical part found out kinds (forms) of provided social services and their most frequent usage. Knowledge about services was being found out by evaluation of.
public available data. Satisfaction with provided services was being found out by form of interrogating and talks with services users .
Established results aloweded surveying and evaluation services and social work systém which is offered in said location for this age group of seniors.
Recommendation proposed were being involved first of all in system of work allowance which has presently important meaning for services development and their distribution. This system also subsequently makes for higher quality of social work for seniors in their habitat.
Main words: needs, day care, work allowance, seniors social work, social policy, social services, old-age.
Titel der Bakkalaureusarbeit: Soziale Fürsorge und Dienstleistungen für die Senioren
Name der Autorin: Božena Zitová
Akademisches Jahr der Übergabe der Bakkalaureusarbeit: 2010/2011 Leiter der Bakkalaureusarbeit: doc. PhDr. Bohumil Stejskal, CSc.
Resümee:
Die Bakkalaureusarbeit beschäftigte sich mit dem System der sozialen Fürsorge oder der Dienstleistungen, die den Senioren geleistet werden. Die gefolgte Gruppe waren die Senioren in der Etappe des hohen Alters und die langlebigen Senioren (Leute im Alter 85 und mehr) in der Region Nový Bor. In der Arbeit wurden die legislativen Möglichkeiten dieser Dienstleistungen festgestellt. Man stellte auch fest, wie diese Dienstleistungen auf dem konkreten Gebiet ausgenützt werden.
Das Ziel war die Feststellung einzelner Arten von sozialen Dienstleistungen, die man für diese Altersgruppe in dieser Region leistet. Man stellte auch fest, wie die Senioren von den geleisteten Dienstleistungen informiert werden, wie die Dienstleistungen für sie zugänglich sind und welche von ihnen am meisten ausgenützt werden. Die Bestandteile der Arbeit waren auch die Umfrage, wie die Senioren mit den Dienstleistungen zufrieden sind, und die gesamte Auswertung dieser Daten.
Die Arbeit bestand aus zwei Teilen. Der theoretische Teil definierte durch die Präsentation und durch die Verarbeitung der Fachquellen die Problematik des hohen Alters und das System der sozialen Fürsorge und der Dienstleistungen für die Senioren in der Gegenwart. Der praktische Teil stellte durch das Sammeln der statistischen Angaben die Vertretung dieser Altersgruppe in dieser Region fest. Er stellte mit der Hilfe der erreichbaren Evidenz und durch das Studium der Aktendokumentation auch die Formen der geleisteten sozialen Dienstleistungen und deren meiste Ausnützung fest. Öffentlich zugängliche Informationen wurden ausgewertet und es wurde die Informiertheit über die Dienstleistungen festgestellt.
Durch das Nachfragen und durch die Gespräche mit den Benützern der Dienstleistungen wurde die Zufriedenheit mit diesen Dienstleistungen festgestellt.
Die festgestellten Ergebnisse ermöglichten es, das System der Dienstleistungen und der Fürsorge auszuwerten, das man in der oben genannten Region für diese Altersgruppe der Senioren anbietet. Die vorgeschlagenen Empfehlungen bezogen sich vor allem auf das System des Fürsorgebeitrags, der zurzeit eine wesentliche Bedeutung für die Entwicklung und die Erweiterung von hauptsächlich den Terrain- und Entlastungsdienstleistungen hat. Folgendermaßen trägt dieser Fürsorgebeitrag zu der Qualitätsverbesserung der Fürsorge für die Senioren in ihrer gewöhnlichen Umgebung bei.
Schlüsselwörter: Bedürfnisse, Fürsorgedienst, Fürsorgebeitrag, Senioren, soziale Fürsorge, soziale Politik, soziale Dienstleistungen, hohes Alter.
OBSAH
1 ÚVOD... 11
2 TEORETICKÁ ČÁST... 13
2.1 Pojmy charakterizující stárnutí a stáří ... 13
2.1.1 Změny ve stáří ... 15
2.1.2 Období vlastního stáří a dlouhověkost... 16
2.2 Sociální pomoc a péče ... 21
2.2.1 Sociální služby pro seniory ... 22
2.2.2 Formy a druhy sociálních služeb pro seniory... 23
2.2.3 Význam a cíle sociálních služeb pro seniory ... 24
2.2.4 Poskytovatelé sociálních služeb ... 28
2.2.5 Trendy v sociálních službách pro seniory... 29
3 PRAKTICKÁ ČÁST... 31
3.1 Cíl praktické části... 31
3.1.1 Stanovení předpokladů... 31
3.1.2 Použité metody ... 31
3.2 Popis zkoumaného vzorku ... 33
3.3 Průběh průzkumu ... 33
3.3.1 Ověřování prvního předpokladu... 35
3.3.2 Ověřování druhého předpokladu ... 40
3.3.3 Ověřování třetího předpokladu... 48
3.4 Shrnutí výsledků praktické části ... 54
4 ZÁVĚR... 58
5 NAVRHOVANÁ DOPORUČENÍ ... 60
6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 62
7 SEZNAM PŘÍLOH ... 65
1 ÚVOD
„Starý člověk ztrácí jedno z největších lidských práv: není už posuzován svými,
svou generací“ J. W. Goethe
Téma bakalářské práce řeší problematiku péče a sociálních služeb, které jsou určeny seniorům. Práce je zaměřena na skupinu osob v období vlastního stáří a dlouhověkosti.
K volbě tématu jsem byla vedena zájmem o problematiku starých lidí a skutečností, že stárnutí je přirozený proces lidského života, který se dotýká každého z nás. V průběhu odborných studijních praxí mi bylo umožněno seznámit se blíže s péčí o seniory, kterým jsou poskytovány služby v zařízeních sociálních služeb, a rodinném prostředí.
Práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část uvádí základní terminologii, která se vztahuje ke specifikaci stáří a službám sociální péče.
Za podpory odborných zdrojů a autorů, kteří se danou problematikou zabývají, charakterizuje tuto skupinu osob, definuje význam, cíle a specifika sociálních služeb.
Cílem praktické části je zjištění jednotlivých forem poskytovaných sociálních služeb pro danou věkovou skupinu (85 let a starší) v daném regionu (katastrální území města Nový Bor), zjištění informovanosti o službách, nejčastější využití typu poskytovaných služeb a zjištění spokojenosti klientů se sociálními službami.
Praktická část využívá metody sběru údajů prostřednictvím evidencí zařízení poskytujících sociální služby a veřejně dostupných informačních systémů. Částečně čerpá ze spisové dokumentace a rozhovorů s respondenty.
Závěr vyhodnocuje uvedené metody. Interpretace získaných dat poskytuje zmapování sítě sociálních služeb na daném území pro cílovou skupinu osob.
Upozorňuje na potřebnost chybějících služeb, či posílení stávajících forem služeb formou navrhovaných doporučení.
V odpovědnosti a péči o stárnoucí generaci by měl být uplatňován jako prvotní, princip solidarity v rodině a mezigenerační pomoc. Stárnutí je v současné době, především v ekonomicky vyspělých společnostech, spojeno se stálým zvyšováním podílu osob, které se dožívají vysokého věku. Faktory, které ovlivňují tuto skutečnost jsou pro vyspělé země shodné. Především je to nízká porodnost a nízká míra úmrtnosti. Významný podíl má stálý pokrok medicínské a lékařské vědy, a stále zvyšující se úroveň zdravotní a sociální péče. Společnost musí reagovat na tento proces a vývoj mimo jiné, systémem péče a služeb pro seniory samotné, ale i možnostmi podpůrných opatření pro pečující osoby.
Trend v péči o seniory v současné době zaznamenáváme především v rozvoji terénních služeb, které umožňují starým lidem setrvat ve svém přirozeném prostředí, nebo umožňují oddálit pobyt v zařízeních sociálních služeb. Na významu nabývají také asistenční služby a odlehčovací služby pro pečující osoby. Ze strany seniorů je patrný zvyšující se zájem o pobyt v Domech s pečovatelskou službou, které nabízejí adekvátní, důstojné bydlení a zároveň, umožňují čerpat sociální služby.
2 TEORETICKÁ ČÁST
2.1 Pojmy charakterizující stárnutí a stáří
Stárnutí představuje proces, který probíhá prakticky od narození člověka.
Jedná se o přirozenou vývojovou etapu v lidském životě, která má své charakteristiky, projevy, specifika. Během života nás ovlivňují další faktory, jako jsou životní podmínky, životní styl či prostředí. Ovlivňují průběh stárnutí zcela individuálně. Výsledkem tohoto procesu je stáří.
Jednoznačně definovat stáří pomocí určitých metod a objektivních měřítek zůstává v odborných kruzích spíše snahou. Z tohoto důvodu je individuální i hranice mezi končící pozdní dospělostí a začínajícím stářím, přestože určitá doporučená periodizace věku existuje. Ve vyspělých zemích se pro kategorizaci stáří přidržují těchto hranic: „dle WHO je doporučena 15letá periodizace stáří: a) ranné stáří 60- 74 let, b) vlastní stáří 75-89 let, c) dlouhověkost 90 a více let.“1
Autoři, kteří se problematikou stárnutí a stáří zabývají, určují hranici stáří různě. Liší se především hledisky, která sledují. V literatuře se tedy můžeme setkat, že určení hranice stáří může být posuzováno např. z hlediska vývoje člověka, převahy involučních změn, určením hranice důchodového věku a pod.
Autor Stuard-Hamilton (1999) zmiňuje, že určit stáří například pomocí chronologického věku (kalendářního) jako údaje, který nám označí, jak je člověk starý, nelze jednoznačně zobecnit. Uvádí, že byly zjištěny slabé korelace k některým dalším mírám, jako je například tělesná zdatnost. Naznačuje tedy jen určité skutečnosti a nelze jej tedy považovat za měřítko spolehlivé. Označit stáří pomocí měřítek, které by změřily involuční změny a stanovit biologické stárnutí, nebyly dle autora shledány dostatečně objektivními. Přiklání se k termínu biologický věk a jeho kategorizaci, který poukazuje na objektivní stav fyzického vývoje a celkový stav lidského organizmu.2
1 Hartl, P, Hartlová, H. Psychologický slovník. 2004. s. 562.
2 Stuard-Hamilton. Psychologie stárnutí. 1999. s. 19-23.
V období mezi 60-65 lety se nejčastěji pohybuje hranice lidí odchodu do starobní penze a stáří je tak přijímáno, i z pohledu sociálního. Můžeme se tak setkat s pojmem sociální stáří. Dle výzkumné zprávy (Vohralíková, Rabušic, 2004), jde o hranici určenou a akceptovanou společností. Autoři uvádějí, že „konvenčně se v současné době pracuje s věkovou hranicí 60 nebo 65 let, ovšem bez existence jednoznačných objektivních odůvodnění. Určení věkové hranice stáří je totiž především konvencí a sociálním konstruktem, který vznikl z potřeb administrativy sociálního státu.“ 3
Například autor Alan J., kterého zmiňuje Thelenová, uvádí, že „důchodový věk je období mezi 56 a 65 lety života, ale stáří datuje do období 66 a 74 let.4 Autor hranici stáří nestaví do roviny s důchodovým věkem, především z důvodu vytvoření prostoru, který je důležitý pro identifikaci a ztotožnění se s rolí seniora.
Pokud budeme vnímat stáří z pohledu vývoje, jedná se o období, kdy již nedochází ke zdokonalení funkcí. V literatuře se setkáváme například s termínem:
„postvývojová fáze, v níž již byly realizovány všechny latentní schopnosti vývoje a zůstávají pouze působící možnosti poškození (Bromley, 1988, s. 30).“5
Stáří nelze ovšem hodnotit či vnímat pouze na základě vývoje a procesu involučních změn, jejichž užívání mnohdy přináší negativní nazírání na tuto problematiku. Stáří je důležité vnímat komplexněji, jako celoživotní proces a přirozenost vývoje v životě. Dle E. H. Eriksona, jak uvádí Vágnerová, „je hlavním vývojovým úkolem stáří dosáhnout integrity v pojetí vlastního života.“ Integrita a její dosažení se projevuje akceptací života jako celku, pochopení jeho smyslu. Přijetím svých nedostatků a vyrovnání se s těmito skutečnostmi. Podmínkou integrity je i harmonizace všech rolí, které člověk získal v předešlých vývojových fázích života.6
3 Vohralíková, L, Rabušic, L. Čeští senioři, včera dnes a zítra. 2004. s. 6.
4 Thelenová, K. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. 2010. str. 19.
5Stuard-Hamilton. Psychologie stárnutí. 1999. s. 22.
6 Vágnerová, M. Vývojová psychologie II. Dospělost a stáří. 2007. str. 299.
2.1.1 Změny ve stáří
Každé vývojové období v životě provázejí charakteristické změny a projevy, je tomu tak i ve stáří. Podrobně se změnami a proměnami jednotlivých období stáří můžeme setkat např. u autorky M. Vágnerové, Vývojová psychologie II. Dospělost a stáří, (2007), či u Stuard-Hamiltona, Psychologie stárnutí (1999).
Autor P. Říčan, Cesta životem: Vývojová psychologie (2004), klasifikuje a uvádí změny jednotlivých období života na základě vědeckých poznatků, v zajímavém aspektu biodromální psychologie, nebo-li psychologie životní cesty.
Říčan zmiňuje tyto skutečnosti:
změna sociálního postavení: v důsledku odchodu do penze je přijímána velice individuálně, je vnímána rozdílně i z pohledu pohlaví. Někteří lidé se na tuto změnu adaptují velice rychle, mají představu i plány, jak budou trávit tento čas, připravují se na tuto změnu. Je přijímána však i opačně s nepříjemnými pocity v podobě nepotřebnosti, s obavami finančních omezení, ztrátami sociálních kontaktů apod.;
tělesné změny: mohou se projevovat v důsledku úbytku funkčních tkání v orgánech, typická je např. křehkost kostí, atrofie svalů, změny v důsledku vyššího výskytu srdečních chorob, nemoci páteře či kloubů, nižší odolnost vůči infekcím.
Zhoršuje se zrak a sluch. Po 70 roce života je častější výskyt více chronických nemocí (tzv. polymorbidita), vyšší pravděpodobnost úrazu. Tyto tělesné změny ovlivňují výkonnost, pohyblivost, zvyšuje se úrazovost. Jsou však velmi individuální;
duševní změny: jsou mnohdy těžko odlišitelné z důvodu přirozeného postupu involučních změn či z důvodu některé z duševních poruch, které se u lidí vyššího věku mohou vyskytovat. Určité zpomalení mozkových buněk má vliv na aktivitu, výkonnost. Staří lidé dokáží tyto projevy do značné míry kompenzovat zkušeností či přesností. Aktivitu a výkonnost do značné míry ovlivňuje motivace k činnostem;
změny zevnějšku: se známkami stáří se vyrovnává sám jedinec a tuto změnu vnímá i prostřednictvím společnosti, která zaujímá určitý postoj k člověku, který se mění v důsledku stárnutí;
změny emočního prožívání: emoční prožívání je zploštělejší, méně intenzivní, někdy s převahou negativních emocí;
rigidnější způsob života, odmítání změn, zhoršená adaptace na nové prostředí;
psychické změny: např. v důsledku ztrát (ztráta partnera, ztráta domova, ztráta či úbytek určitých kompetencí), osamocení, závislost na péči druhých.7
Autor tyto změny ovšem nevnímá pouze z pohledu ztrát a negativních změn, které jsou do značné míry intenzivnější než v předcházejících životních obdobích.
Staví je do rozměru skutečností a událostí v životě, se kterými je nutné počítat.
Některé z nich lze i do určité míry ovlivnit. Snaží se změny v podobě ztrát chápat i v podobě zisků či životních výzev, které člověk dokáže přijímat či odmítat, z pohledu individuální rozdílnosti člověka.
2.1.2 Období vlastního stáří a dlouhověkost
Práce se ve své podstatě zaměřila na systém sociálních služeb pro seniory v období vlastního stáří a dlouhověkosti. Zmiňuje tedy především některé specifické změny toho období, které ve svém důsledku vyžadují pomoc a péči především ze sociálního aspektu.
Kvalita života v období vlastního stáří je zajisté ovlivněna zhoršováním zdravotního stavu, lidé častěji trpí tzv. polymorbiditou (výskyt několika nemocí současně). Vágnerová uvádí, že „nad 70 let se vyskytuje chronické onemocnění až u 87% lidí, v 85 letech prakticky u všech (Zavázalová et al., 2001,).“8
Tato skutečnost má bližší souvislost se zdravotní problematikou stáří a problematikou geriatrie, „která se soustřeďuje na komplexní problematiku starého člověka jako jedince, objektem jejího zájmu jsou zvláštnosti chorob ve stáří (geriatrická medicína).“9
7 Říčan, P. Cesta životem, Vývojová psychologie. 2006, str. 331-337.
8 Vágnerová, M. Vývojová psychologie II. Dospělost a stáří. 2007. str. 402.
9 Pacovský, V. Geriatrie. Geriatrická diagnostika. 1994. str. 11.
Geriatrie je lékařský obor, který staví své poznatky na specifikaci geriatrické diagnostiky a zabývá se typickými geriatrickými syndromy a problémy starého člověka. Takto lze obecně chápat především hledisko zdravotní.
Problematika geriatrických pacientů se odráží v celkové komplexnosti péče, sociální aspekt pak můžeme nejúžeji vnímat v přímé ošetřovatelské péči. Kvalitu a profesionalitu ovlivňuje samotný přístup, vztah a chování k pacientům.
Odborníci zmiňují, že v praxi u nás zatím převažuje tradiční model orientovaný na zdravotníka a nemoc (zejména v chování lékařů). Jde o přístup věcný, racionální, vyžadující pacientovu poslušnost, který je objektem péče. Je-li uplatňován na pacienta orientovaný model, lékař či zdravotník má zájem o subjektivní prožívání pacienta v širších souvislostech. V chování k pacientovi pak umožní zaujmout přístup, který můžeme označit jako: „slušné chování zdravotníků, jejich schopnost respektovat soukromí, chránit intimitu pacientů a klientů, schopnost akceptovat jejich stud.“10
Širšími sociálními aspekty se zabývá sociální gerontologie, kterou označujeme jako společensko-vědění obor, zaměřený na starého člověka a sociální dopady stáří. Zájmem sociální gerontologie jsou sociální potřeby, starých lidí, prevence patologického stárnutí a programy zdravého stáří, které napomáhají k udržení aktivního či soběstačného života ve stáří.
Nejen typické nemoci stáří, ale i skutečnost vysokého věku (opět je nutné zmínit individuálnost rozdílu mezi lidmi této věkové skupiny), ve svém sociálním aspektu, a ve svém důsledku, představují určitá omezení a změny v životě. Systém podpor, péče a služeb by měl být proto směrován k vyrovnávání a kompenzování těchto rozdílů.
Pro starého člověka má v této fázi života důležitý význam rodina.
Mezigenerační vztahy se postupem času a v důsledku rozpadu vícegenračních rodin změnily. Vztahy prarodičů a dětí v důsledku nezávislosti na prarodičích, odlišnosti životního stylu, nabyly jiných hodnot. V dnešní době není zvykem, že by děti, které založí rodinu, žily společně se svými rodiči. Problém lze spatřovat spíše v tom, že
10 Minibergerová,L, Dušek, J. Vybrané kapitoly z psychologie a medicíny pro zdravotníky pracující se seniory. 2006. str. 33.
pokud se neudržují vazby mezi členy rodiny a stárnoucími rodiči, nastává určité odcizení a pocit zodpovědnosti v případě pomoci a péče o stárnoucí rodiče, se může vytrácet. Jestliže nastane situace, kdy je nutné postarat se o člověka, rodina by tuto situaci měla řešit. Tato povinnost je založena na našich mravních základech.
Autorka Tošnerová uvádí že, „mezi hlavní principy poskytování péče patří princip solidarity, který jde napříč generacemi. Je založen na sdílení společného rizika a zásady „dnes ty mě, zítra já tobě.“ Soucit a altruismus (mravní princip vyjadřující v protikladu k egoismu schopnost nezištně obětovat vlastní zájem ve prospěch zájmu druhého člověka) nacházíme u dobrovolných pečovatelů, pomocníků i sousedské pomoci. V rodině je péče o staré rodiče a manžele založena na principu vděčnosti, lásky a vzájemného sdílení.“11
Péče o člověka, který potřebuje pro svůj vysoký věk nebo své omezení pomoc, klade na pečující rodinné příslušníky určité nároky. Dle Pacovského, jak uvádí Minibergerová, Dušek, je důležité splnění tří podmínek: „aby rodina o nemocného pečovat chtěla, aby o něj pečovat mohla a aby to uměla.“12Podmínka, zdali rodina chce pečovat, určuje samotná motivace a ochota pomoci, která je ovlivněna naším mravním základem. Možnost péče ovlivňuje do jisté míry vzdálenost bydliště, pracovní vytížení. Tato možnost je bezesporu ovlivněna v dnešní době vysokou zaměstnaností žen, které stále v rolích pečujících převládají.
Vyčlenění jednoho člena rodiny z pracovního poměru může znamenat nemalý problém. V poslední řadě je také nutné, aby rodina dokázala kvalitně péči poskytnout. Vždy bychom měli zvážit, která alternativa je pro starého člověka i rodinu ta nejvhodnější a nejšetrnější. Pokud je rodina ovšem schopna tuto péči kvalitně poskytnout, jedná se o princip mezigenerační pomoci, a vzájemného sdílení.
V odpovědnost při péči a pomoci starým lidem se můžeme ztotožnit s názorem autorů, kteří uvádějí, že „v souvislosti s rodinou a seniory se nelze ze strany rodiny jednoznačně spoléhat na stát (ve smyslu“stát se musí postarat“), stejně tak se stát nemůže zbavit povinnosti a delegovat péči na rodinu, aniž by k tomu
11Tošnerová, Tamara. Průvodce pro zdravotníky a profesionální pečovatele. 2002, str. 5.
12 Minibergervá,L, Dušek, J. Vybrané kapitoly z psychologie a medicíny pro zdravotníky pracující se seniory. 2006, str. 11.
poskytl finanční a jiné podmínky. Ideální situace je ta, kdy dochází k dělení odpovědnosti.“13
Pro starého člověka představuje systém služeb na straně jedné vědomí možné pomoci, ale také pocit ztráty části své autonomie. Období vlastního stáří a dlouhověkosti člověka omezuje (v různé míře) v soběstačnosti, ve vykonávání běžných praktických činností. Mění se postavení, či role starého člověka. S tímto úzce souvisí otázka udržení si osobní autonomie ve stáří.
Autoři: Pichaud C, Thareauová, I. uvádějí, že „respektování autonomie druhého je základem pomoci. Autonomie neznamená schopnost udělat to nebo ono, ale hlavně možnost rozhodovat se, vybrat si, zůstat pánem svého života.“14
Blíže přestavují respekt k autonomii, jako zaujmutí postojů v chování ke starým lidem při péči a pomoci. Osobní autonomie ve stáří z pohledu seniorů představuje především rovinu zachování si fyzické soběstačnosti, která má úzkou souvislost se zdravotním stavem, dále pak zachování finanční soběstačnosti a svobodné rozhodování. V souvislosti s poskytováním péče, lze pečující dělit do určitých typů:
autoritativní (má tendenci vnucovat názor a svá rozhodnutí a především v nemocničním prostředí mají pacienti tendenci reagovat podřízeně).
manipulující typ (dosáhne svého cíle nevnucováním názoru, ale z pozice svého postavení či moci, taktizováním, opět jde o nárok rozhodovat za druhého jako u předešlého chování).
ochranitelský typ (jedná se o přemíru ochrany a pomoci pod záminkou určitého nebezpečí, člověk se postojem pečujících stává závislým na pomoci).
spolupracující typ (pečující je pozorný ke schopnostem klienta a nezaměřuje se na jeho závislost).15
13 Minibergervá,L, Dušek, J. Vybrané kapitoly z psychologie a medicíny pro zdravotníky pracující se seniory. 2006, str. 14.
14 Pichaud,C, Thareauová, I. Soužití se staršími lidmi. str. 49.
15 Pichaud,C, Thareauová, I. Soužití se staršími lidmi. volně str. 46-48.
Ve stáří dochází mnohem hůře k vyrovnání se ztrátou partnera či se změnami způsobenými umístěním v zařízeních sociální péče. Především tyto dvě změny jsou v životě starých lidí velmi zásadní.
V případě ztráty partnera, především po dlouhodobém a spokojeném soužití, dochází do značné míry i ke ztrátě části vlastní identity. Pro starého člověka je těžší vyrovnat se s touto skutečností, kterou doprovází zármutek, pocit osamocení, nejasnost smyslu budoucího života bez partnera, přestože s touto alternativou je podvědomě počítáno. Vyrovnání se s touto událostí je závislé na osobnostních vlastnostech člověka, na podpoře rodiny, blízkých i dalších sociálních oporách v životě seniora.
Změna v podobě přestěhování, či umístění v zařízeních sociální péče je vnímána a prožívána převážně jako negativní. Pokud se lidé na tuto alternativu nepřipravují, a především nečiní-li ji z vlastního rozhodnutí, odráží se na jejich zdravotním stavu, psychickém i emočním prožívání. Problematika adaptace na nové prostředí by měla být součástí služeb pobytových zařízení pro seniory. Stejně tak by mělo být seniorům umožněno připravit se na tuto změnu postupně. Situace bývá však často z pozice rodiny řešena až ve chvíli, kdy nastává akutní problém s péčí o seniora, a tento na tuto situaci není připraven.
Sociální hledisko se výrazně odráží v poslední fázi života, při umírání a smrti.
Autorka Vágnerová zmiňuje, že „smrt je v západní společnosti odmítána, protože z hlediska zde převažujícího názoru nemá žádný pozitivní význam a smysl.“16
Jak dále uvádí: toto téma není předmětem zájmu, lidé o něm nemluví, je v našich sociokulturních společnostech značně tabuizováno. Mediální prezentování smrti může vést ke lhostejnému přijmutí této skutečnosti. Lidé se setkávají se smrtí jen málo, dochází k ní většinou v institucích, neodehrává se v soukromí. Ztráta této zkušenosti nám neumožní vytvořit si a zaujmout adekvátní postoje k této fázi života.17Pro starého člověka je ovšem důležité zaujmout postoje ke smrti jak obecně, tak ke smrti své vlastní. Většinou se nejedná o obavy z možného vlastního konce života. Obavy vyvstávají z představy dlouhodobého utrpení, nemožnosti
16 Vágnerová, M, Vývojová psychologie II. Dospělost a stáří. 2007. str. 429.
17 Vágnerová, M, Vývojová psychologie II. Dospělost a stáří. 2007. str. 429.
sebekontroly, závislosti a manipulaci, které nebudou moci ovlivnit. Potřeba o smrti hovořit, rozhodovat o svých přáních, spojených s vlastní smrtí v době, kdy jsou tohoto schopni, naznačuje přijetí a akceptování svého budoucího konce života.
2.2 Sociální pomoc a péče
Součástí sociální politiky je systém sociálního zabezpečení, který je směrován k různým cílovým skupinám či jednotlivcům. Jeho hlavními úkoly je zabezpečení sociální ochrany na základě zákona. Prostřednictvím institucí pomáhá předcházet, zmírňovat či odstraňovat sociální rizika či tíživé životní situace.
Je postaveno na 4 pilířích: sociální pojištění, státní sociální podpora, státní sociální pomoc (péče), penzijní připojištění (dobrovolné). Jedná se o systémy, které na sebe navazují, jsou ale samostatné a charakteristické tím, které specifické životní situace pomáhají zabezpečit, způsobem financování, organizačním zajištěním.
Systém sociální pomoci (péče) je systémem zástupným, měl by nastupovat až v případech, kdy byly vyčerpány možnosti svépomoci občana a rodiny, alimentace povinných osob a státní peněžité dávky. Systém sociální péče zahrnuje značně širokou oblast pomoci. Do systému sociální péče je řazena sociální prevence, sociální poradenství, sociálně právní ochrana, sociální služby.
Krebs uvádí, že „v rámci systému sociální pomoci se navrhuje řešit obtížné sociální situace stavu hmotné a sociální nouze, tedy situace, kdy občan není, resp.
nebude schopen řešit sám nebo s pomocí vlastní rodiny.“18
K tomuto můžeme uvést, že tento princip subsidiarity (podpůrná role státu až v případě, že např. jednotlivec či rodina na situaci nestačí), není obecně akceptován.
V praxi se často setkáváme s opačným postupem při řešení situace ze strany jednotlivců, kteří vnímají podporu a pomoc do značné míry jako prvotní ze strany instituce a státu. Oblast sociální pomoci např. formou dávek a příspěvků, bývá klienty do značné míry vyhledávána z pohledu možné nárokovosti, nikoliv samotné potřebnosti dávky.
18 Krebs, V. kol. Sociální politika. 2005. str. 161.
2.2.1 Sociální služby pro seniory
Sociální služba je jednou z dílčích systémů sociální pomoci a péče. Systém sociálních služeb má svou historii a následný vývoj. Je ovlivněn přístupy a paradigmaty sociální práce, které se v čase mění.
Matoušek uvádí, že sociální služby „jsou poskytovány lidem společensky znevýhodněným, a to s cílem zlepšit kvalitu jejich života, popřípadě je maximální možné míře do společnosti začlenit, nebo společnost chránit před riziky, jejichž jsou tito lidé nositeli.“19
Transformací sociálních služeb v 90. letech 20. století začalo postupně docházet ke změnám v systému sociální péče a služeb.
Legislativně změna přenesla výkon sociálních služeb výhradně ze státní sféry i na jiné právnické subjekty, ať již v možnosti existence nestátních neziskových organizací, které poskytují sociální služby, či zřizováním služeb prostřednictvím krajských a obecních samosprávných celků, popřípadě typicky soukromým subjektům.
V péči o seniory služby zaznamenaly vznik například terénních služeb a byly rozšířeny formy služeb pobytových, ambulantních. Změnil se i charakter zařízení, které služby poskytují. Typické formy péče, které senioři mohou užívat, a s nimi i spojené služby jsou např. centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, sociální poradny. Sociální služby se vyznačují specifickými činnostmi, které mají svůj význam a cíl.
Zásadní změnu přinesl zákon č. 108/2006, o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, společně s prováděcí vyhláškou č. 505/2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Přinesl celistvější ukotvení sociálních služeb v rámci jednoho zákona, včetně bližší charakteristiky jednotlivých služeb. Vymezil práva a povinnosti pro poskytovatele služeb a sociální
19 Matoušek, O. Sociální služby. 2007. str.9.
pracovníky v těchto službách. Umožnil vznik nové finanční dávky: „tzv. příspěvek na péči.“
Kvalita služeb by měla být poskytována v rámci kritérií stanovených
„Standardy kvalit sociálních služeb.“ Jsou doporučované MPSV od roku 2002, a staly se právním předpisem závazným od 1. 1. 2007. Znění kritérií Standardů je obsahem přílohy č. 2 vyhlášky MPSV č. 505/2006 Sb., prováděcího předpisu k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Jejich cílem je zvýšit kvalitu poskytovaných služeb, zajistit práva uživatelům služeb a umožnit porovnávání efektivity jednotlivých služeb i zařízení.
2.2.2 Formy a druhy sociálních služeb pro seniory
Blíže uvádí a charakterizuje typy služeb zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Můžeme uvést, že sociální služby se dělí především tím, kde je služba poskytována. :
1. Pobytové (týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče)
2. Ambulantní (pečovatelská služba, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní stacionáře, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením)
3. Terénní (osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, průvodcovské předčitatelské služby)
4. Nová forma služby legislativně upravena se vznikem zákona o sociálních službách, je finanční dávka příspěvek na péči.
Zákon o sociálních službách uvádí výčet služeb, které jsou bezplatné a výčet služeb, které jsou poskytovány za úhradu. Jejich výše je sjednána v rámci zákona a upravena smlouvou mezi konkrétními subjekty poskytujícími službu a klientem.
Služby pro seniory, které jsou poskytovány za úhradu:
▪ domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, týdenní stacionáře, domovy se zvláštním režimem, zdravotnická zařízení ústavní péče a v těchto zařízeních se poskytuje služba za úhradu za ubytování, stravu a péči, která se týká činností spojených s pomocí o vlastní osobu, pomoc při hygieně nebo
poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, aktivizační činnosti, zprostředkování se společenských prostředím, pomoc při obstarávání osobních záležitostí.
Dalšími službami, které jsou sjednány na základě smlouvy a jsou klientem hrazeny, jsou formy ambulantní či terénní. Jedná se o druhy služeb jako je osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, služba průvodcovská a předčitatelská.
Taktéž služby v centrech denních služeb a denních stacionářích.
V azylových domech se podílejí klienti úhradou za ubytování a stravu, v noclehárnách za stravu, ve výši stanovené poskytovatelem.
2.2.3 Význam a cíle sociálních služeb pro seniory
Významem sociálních služeb ve všeobecné rovině je zajištění či poskytnutí pomoci a podpory jednotlivým slupinám lidí ve společnosti, kteří ji potřebují.
Pomáhají jim k samostatnosti, či je motivují k aktivním činnostem, podporují vést běžný způsob života, kompenzují nedostatky, které nelze bez pomoci druhých dosáhnout. Jednotlivé typy služeb mají svůj specifický význam v závislosti na cílové skupině, ke které je služba směrována.
Cíle jednotlivých druhů služeb, určené seniorům →
1. Pobytové služby: služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb.
Nejčastější typy zařízení →
Domovy-penziony pro seniory (PS), jsou určeny pro klienty „soběstačné, zdravé, byty jsou pronajímány, vybavovány nábytkem bydlících, služby si mohou na základě vlastního uvážení zaplatit a objednat.20
Cílem těchto služeb je většinou umožnění kvalitního a důstojného bydlení pro seniory, kteří se z různých důvodů rozhodují pro tento způsob pobytu. Tato zařízení jsou do určité míry omezující pro určitou skupinu seniorů s nedostatečnými příjmy.
Domy s pečovatelskou službou (DPS) – jedná se pronájmy bytů zvláštního určení. Klienti si sjednávají ve smlouvách zároveň s pobytem i zavedení potřebné služby. Většinou se jedná o pečovatelské služby, tato služba je k dispozici nejčastěji v pracovní dny. Některé domy zřizují určité služby v určitém rozsahu i o víkendech,
20 Matoušek, O. Sociální práce v praxi. 2005. str. 178.
či nepřetržitě. Cílem je zajištění adekvátního, důstojného bydlení i pro osoby, které potřebují částečnou pomoc v péči o domácnost, vlastní osobu a jiných denních aktivitách.
Domovy důchodců (DD) – představují klasickou formu celoročního, institucionalizovaného zařízení. Jsou určeny klientům soběstačným, ale i osobám zdravotně postiženým či klientům závislých na péči druhých. „Nabízejí trvalé ubytování a široké spektrum služeb od péče o domácnost klienta, přes nejrůznější programy aktivit až po náročnou ošetřovatelskou a rehabilitační péči, hospicovou péči o umírající.“21
Cílem jejich služeb je poskytnutí ubytování a komplexní péče, která nemůže být zajištěna rodinnými příslušníky, či jinými formami služeb. Negativa této institucionalizované péče jsou všeobecně známa, ale představují důležitou a významnou formu sociální péče, která měla a bude mít vždy důležitý význam ve společnosti.
Domovy se zvláštním režimem – mohou existovat jako samostatná zařízení, ale většinou jsou zřizována v rámci zařízení Domova důchodců. Klienty jsou lidé trpící alkoholismem a psychickými poruchami (nikoliv drogově závislí) a jsou odhodláni pracovat se svojí závislostí v souvislosti s individuálním plánem. Důležitá je schopnost dodržovat pravidla zařízení, a podmínkou je mobilita nezávislá na pomoci druhé osoby. Cílem služeb je pomoc při překonání nepříznivé sociální situace, podpora začlenění do běžného způsobu života.
Týdenní stacionáře – je forma služby pobytové a zároveň služby odlehčovací. Cílem služeb týdenních stacionářů je oddálit možnost ústavní péče a poskytnout zástupnou formu péče (dlouhodobějšího charakteru) pro pečující rodinné příslušníky (z důvodů nemoci, rekreace nebo delšího pracovního zaneprázdnění apod.).
2. Ambulantní: služby: jedná se o služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí není ubytování.
21 Matoušek, O. Sociální práce v praxi. 2005. str. 179
Nejčastější druhy ambulantních služeb pro seniory →
Denní stacionáře – poskytují především odlehčovací služby pro pečující rodinné příslušníky. Cílem je podpora rodiny v péči a následná možnost setrvání seniora v jeho přirozeném prostředí. Zahrnuje komplexnost pečovatelských, ošetřovatelských, aktivizačních služeb pro osoby, které vyžadují celodenní péči.
Pečovatelské služby ambulantního charakteru – např. střediska osobní hygieny. SOH mohou využívat obyvatelé, kteří ve svých domácnostech nemají odpovídající podmínky pro zajištění úkonů osobní hygieny. Za službou se dopravují sami, či jim může být doprava zajištěna tímto zařízením.
Centra denních služeb – služby určené seniorům poskytují služby, za kterými klienti dochází či se dopravují, popřípadě je doprava zajištěna ze strany centra. Cílem služeb určených seniorům je poskytnutí péče, zprostředkování a umožnění sociálních kontaktů, zabránění izolovanosti, aktivizace a naplnění volného času.
3. Terénní služby: jedná se o poskytnutí péče formou služby lidem v přirozeném sociálním prostředí.
Nejčastější formy terénních služeb pro seniory →
Pečovatelská služba – je poskytována na základě smlouvy s poskytovatelem, určuje rozsah, četnost služby, ceny za sjednané služby a podobně. Oblast pečovatelské služby zahrnuje služby spojené s péčí o osobu, s pomocí při chodu domácnosti, při hygieně, stravě, se zajištěním (dovoz, donáška) stravy, s pomocí při vyřizování úředních, osobních záležitostí, umožňuje lidem sociální kontakt. Ve své komplexnosti je jejím cílem a významem umožnit setrvání lidí ve svém domácím či přirozeném prostředí.
Osobní asistence – je poskytována především osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, kdy jejich situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby.
Ve vztahu k seniorům je cílem pomáhat těmto lidem při běžných činnostech všedního dne, které díky nemoci nebo věku sami nezvládnou, osobní asistenti jsou jejich společníky, průvodci a důvěrníky, věnují jim svůj čas a péči v jejich domácím prostředí.
Tísňová péče – umožňuje komunikaci nepřetržitého rázu s osobami, které mohou být vystaveny riziku ohrožení na zdraví nebo životě, či při zhoršení zdravotního stavu nebo schopností. Hlavním cílem je snížit zdravotní a sociální rizika starších osob a zdravotně postižených lidí.22
Finanční dávka sociální péče
Příspěvek na péči: nová forma sociální péče, v podobě finanční dávky. Je určena lidem závislým na pomoci jiné osoby. Finanční příspěvek slouží na zajištění potřebné pomoci (§ 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách).
Tento zákon (mimo jiné) vymezuje stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby a klasifikuje je ve čtyřech stupních (stupeň I – lehká závislost, stupeň II – středně těžká závislost, stupeň III – těžká závislost, stupeň IV – úplná závislost).
Zařazení osoby do stupně závislosti, které poté náleží zákonem stanovená výše příspěvku, je závislé na posouzení schopnosti pečovat o vlastní osobu a na posouzení soběstačnosti zvládat úkony, které jsou přesně vymezeny výše uvedeným zákonem (§
9 cit. zákona). 23 Schopnosti zvládání úkonů, které jsou zákonem bodově hodnoceny pro stanovení stupně závislosti, jsou rozlišeny pro žadatele ve věku do 18 let a pro žadatele starší 18 let.
Pracovní metodika MPSV uvádí, že: sociální šetření v rámci systému příspěvku na péči, vykonávají sociální pracovníci, kteří jsou zařazeni pro výkon funkce v obcích s rozšířenou působností a dále pak pracovníci krajských úřadů v rámci odvolacího řízení. Společně s protokolem o šetření závislosti osoby na pomoci jiné osoby je zasíláno k posouzení posudkovému lékaři na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Posudkový lékař si dle seznamu ošetřujících lékařů (je součástí protokolu) musí vyžádat vyjádření, popřípadě žádá vyšetření specialisty.
Žadatel je povinen se těmto vyšetřením podrobit.24
Cílem příspěvku na péči je zlepšení finanční dostupnosti služeb za úhradu, které umožňují těmto lidem potřebnou pomoc v domácím prostředí či zařízeních
22 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. ASPI. 2009.
23 Zákon č. 108/2006, o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. ASPI. 2010.
24 Pracovní verze sociálního šetření v souvislosti s příspěvkem na péči MPSV. 11/2006.
sociálních služeb. Dále také podpora pečujících rodinných příslušníků, kdy příspěvek může být čerpán např. pro formu služeb odlehčovacích či dalších pečovatelských služeb, které rodina není schopna zajistit. Zmiňovaný příspěvek na péči klade větší nároky na posuzování situace žadatelů z pohledu sociálního pracovníka. Nároky jsou kladeny právě v oblasti sociálního šetření, jak z hlediska kvality, tak i časovosti, kterou je nutno rozvrhnout při plánování šetření. Sociální šetření je tedy náročnější pro orgány státní správy. Nutná je především kontrola čerpání příspěvku, jehož hlavním smyslem je umožnění sociální služby, tak i poskytnutí adekvátní péče, a jeho případné zneužívání.○
2.2.4 Poskytovatelé sociálních služeb
Oblast sociálních služeb, která je směrována k různým cílovým skupinám obyvatel funguje v rámci sociálního sektoru či sociální sféry, která je zajišťována sítí institucí. Jsou zřizovány státními subjekty, nejčastěji krajskými či obecními samosprávnými celky, dále ministerstvy. Služby poskytují také nestátní neziskové organizace. V sektoru vystupují i typicky soukromé subjekty, které poskytují služby za účelem podnikání.
V současnosti, jak uvádí blíže Matoušek, úřady státní správy mohou zřizovat sociální odbory městských či krajských úřadů, resorty práce a sociálních věcí mohou zřizovat např. pouze některé ústavy sociální péče, organizace zřízené krajskými a obecními úřady poskytují péči v zařízeních sociální péče nebo služeb (jedná se o celkem velkou škálu možných typů zařízení). Dále zmiňuje, že své postavení po transformaci systému po roce 1989 získaly i nestátní, neziskové organizace (dále jen NNO), působící v sociálním sektoru. Jsou to právnické či fyzické osoby, které vznikají dle příslušných zákonů a vystupují jako sdružení, společnosti, účelová zařízení, nadace, nadační fondy, církevní zařízení. Financování nestátních subjektů po roce 1989 vzniklo na základě tzv. grantové politiky, která se zásadně liší od financování státní sféry sociálních služeb a pomoci v její nenárokovosti. NNO podávají žádosti na tyto granty formou projektů. Jejich pravidla určují příslušné
○Praxe sociálního šetření za účelem čerpání příspěvku na péči často zaznamenává případy, kdy je čerpán za účelem péče osobou blízkou v rodinném prostředí, ale fakticky o osobu není adekvátně postaráno. Systém vyžaduje častější a cílenější schopnost kontrol tohoto čerpání.
resorty včetně obcí. Získávání je závislé mimo jiné na schopnostech a kvalitách managementu organizací.25
V zásadě se ale stát nezbavil své ústavní povinnosti a odpovědnosti, pokud předal výkon sociální služby nestátním organizacím. Tyto organizace působí v rámci příslušných zákonů, na základě práv a povinností. Poskytují-li sociální služby nebo podpory pro fungování sociálních sužeb, musí splňovat zákonné podmínky pro tyto činnost. Subjekty, které vystupují v sociální sféře, jako poskytovatelé sociálních služeb mají se vznikem zákona o sociálních službách mimo jiné i povinnost tzv.
registrace (§ 78 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Zavedení registru poskytovatelů sociálních služeb umožňuje získání přehledu o rozsahu a charakteru sítě sociálních služeb. Pro poskytovatele je zařazení do registru podmínkou k poskytování sociálních služeb a jedním z předpokladů pro čerpání finančních prostředků z veřejných rozpočtů. Výjimky z registrace stanoví výše uvedený zákon.
2.2.5 Trendy v sociálních službách pro seniory
Informace, které poskytují adekvátní průzkumy, či výzkumné zprávy u poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb v posledních deseti letech, naznačují určité trendy ve vývoji sociálních služeb. Tyto trendy určuje zájem o určité druhy služeb či si je vyžaduje situace ve společnosti.
Zájem o služby lze spatřovat například u pobytových zařízení v Domovech s pečovatelskou službou, které jsou finančně dosažitelné pro značnou část seniorské populace a poskytují důstojné bydlení v kombinaci s poskytovanými službami.
Zařízení typu Domovů pro seniory (Domovy důchodců) zaznamenávají změny v nabídce a kvalitách poskytovaných služeb. Je známa jejich vytíženost a dost značně dlouhá čekací doba na možnost umístění.
Stejně tak lze vysledovat stoupající zájem o pečovatelské služby terénního i ambulantního charakteru, které umožňují setrvávat lidem v přirozeném prostředí.
Jsou finančně dostupné také pro značnou část seniorů. Omezenější je dostupnost pro vzdálenější území (malé obce a vesnice), kde se promítá finanční náročnost spojená s dopravou za klientem či opačně za službou. Na významu nabývají odlehčovací
25 Matoušek, O. Metody a řízení sociální práce. 2003, str. 332-337.
služby, které jsou podporou pro pečující rodinné příslušníky. Tyto služby nejsou stále dostatečně rozvinuté, je zřejmá i jejich finanční náročnost.
Trendem, který je zapotřebí podporovat a je dlouhodobějšího rázu, je změna v postojích společnosti ke starým lidem, které jsou stále ambivalentní a do značné míry i negativní. Důležitá je výchova a odpovědnost ke starým lidem ze strany rodiny i společnosti.
3 PRAKTICKÁ ČÁST
3.1 Cíl praktické části
Cílem praktické části bylo zjištění úrovně sociálních služeb, které jsou k dispozici pro věkovou skupinu osob (85 let a starší) v daném území regionu (obec Nový Bor) a formy služeb, které byly nejčastěji čerpány. Součástí průzkumu bylo zjištění informovanosti o službách a zjištění míry spokojenosti se službami. Účelem bylo zmapování sociálních služeb pro danou věkovou skupinu seniorů, nejčastější využití služeb, případné zjištění chybějících služeb.
3.1.1 Stanovení předpokladů
1. Lze předpokládat, že obec s rozšířenou působností je poskytovatelem různých forem sociálních služeb pro seniory.
2. Lze přepokládat, že různé formy služeb budou využívány touto věkovou skupinou alespoň z 60%.
3. Lze předpokládat, že větší část oslovených seniorů bude se službami spokojena.
3.1.2 Použité metody Sběr statistických údajů
Pro získání údajů počtu dané věkové skupiny byly použity údaje obecního úřadu Nový Bor (evidence obyvatel).
Poskytovatelé sociálních služeb byli zjišťováni prostřednictvím Registru sociálních služeb Libereckého kraje, Katalogu sociálních služeb Novoborsko.
Informovanost o službách byla zjišťována průzkumem informací o nabízených službách prostřednictvím internetových zdrojů, výročních zpráv, katalogů sociálních služeb, obecního zpravodaje, informovanosti praktických lékařů.
Studium spisové dokumentace
Částečné studium dokumentace obecního úřadu Odboru sociálních věcí a zdravotnictví bylo využito v oblasti příspěvku na péči. Studium dokumentace umožnilo značnou objektivitu získaných údajů.
Dokumentace poskytla údaje o uživatelích příspěvku v oblasti stupně závislosti a výši příspěvku, informace o poskytování služby z pohledu péče (kdo pečuje).
Byl dodržován zákon o ochraně osobních údajů (nedošlo k identifikaci osob a zveřejnění citlivých údajů). Data se vztahovala k období průběhu kalendářního roku 2009. Studium dokumentace ostatních zařízení poskytlo informace v oblasti nejčastěji využívaných služeb v kombinaci rozhovorů s respondenty.
Dotazování
Pro účely zjištění spokojenosti se službami byla použita metoda rozhovorů.
Jedná se o tradiční techniku, která se vzhledem k účelu a věku respondentů jevila, jako technika nejvhodnější. Rozhovor může být ovlivněn subjektivitou dotazovaných, ale umožňuje prostor pro vyjádření a získání informací v širším kontextu. Zjištění konkrétních údajů představuje pro tazatele jasnou formulaci řízených dotazů. Vyhodnocení dotazů by nemělo být zatíženo subjektivním hodnocením tazatele.
Bylo osloveno 30 seniorů věkové skupiny 85+, kteří užívají některou z forem sociálních služeb ve svém domácím prostředí (terénní sociální služba) a v prostředí pobytového zařízení Domu s pečovatelskou službou. Rozhovory probíhaly v období února až května 2010, v přirozeném prostředí dotazovaných seniorů. Dotázaní senioři byli předem osloveni a informováni o účelu rozhovoru. Jejich postoj byl vstřícný, měli zájem hovořit o svém životě ve stáří.
Rozhovory byly vedeny prostřednictvím otázek uzavřených, otevřených i škálových, se značným časovým prostorem vzhledem k věku respondentů.
Volná forma rozhovoru probíhala v úvodu a v závěru. Zodpovězení řízených či polořízených dotazů se uskutečnilo po úvodní fázi rozhovoru.
3.2 Popis zkoumaného vzorku
Zkoumaným vzorkem pro zjištění spokojenosti se službami bylo 30 seniorů 85+, užívající sociální služby v dané lokalitě. Průzkumem byly sociální služby poskytované těmto seniorů, jejich nejčastější využití, spokojenost se službami.
Průzkum probíhal v období února až května 2010. Získaná data se vztahovala ke katastrálnímu území obce Nový Bor (zahrnující obce Arnultovice, Bukovany, Janov, Nový Bor, Pihel). Statistické údaje jsou uváděny k datu 31. 12. 2009.
Popis uvedené lokality
Město Nový Bor se nachází v okrese Česká Lípa, na rozhraní Lužických hor a Českého středohoří. Katastrální území tvoří město Nový Bor a městské části Arnultovice, Bukovany, Janov, Pihel. Počet obyvatel se pohybuje kolem 12 000.
Lesnatá, hornatá krajina včetně nejbližšího okolí tvoří malebnou přírodní lokalitu, kterou pro přírodní i historické zajímavosti navštěvují turisté. Tradici Nového Boru utvářel vznik sklářských řemesel. V druhé polovině 20. století se sklářský průmysl významně rozvinul a město je s ním stále spojováno, přestože v současnosti je toto odvětví značně utlumeno.
3.3 Průběh průzkumu
Zjišťování údajů o zastoupení sledované skupiny seniorů ve složení obyvatel obce
V průzkumu byl mapován podíl věkové skupiny 85+ ve složení obyvatelstva obce, podíl mužů a žen v této věkové skupině za pomoci statistické evidence MěÚ Nový Bor.
Tabulka č. 1 - zastoupení seniorů a sledované skupiny 85+ v obyvatelstvu obce
Zdroj: (interní evidence MěÚ Nový Bor, evidence obyvatel, stav k 31.12.2009, Zitová )
Počet obyvatel 12260
Osoby 85+ 167
Muži 85+ 63
Ženy 85+ 104
Počet osob od 65 let v obyvatelstvu 1760
Graf. č. 1
Zdroj: (počet - evidence MěÚ Nový Bor, stav k 31. 12. 2009, Zitová) Graf. č. 2
Zdroj: (počet - evidence MěÚ Nový Bor, stav k 31. 12. 2009, Zitová)26
26 I na této oblastní úrovni můžeme pozorovat převahu žen v období staršího věku. Tuto skutečnost uvádí Vohralíková, Rabušic: (Výzkumná zpráva: Čeští senioři včera, dnes a zítra, 2004, s. 16, 21.) s projekcí do r.
2050, která je patrná ze sledovaného období již od r. 1920.
Graf. č. 3
Zdroj: (počet - evidence MěÚ Nový Bor, stav k 31. 12. 2009, Zitová)
3.3.1 Ověřování prvního předpokladu
Lze předpokládat, že obec s rozšířenou působností je poskytovatelem různých forem sociálních služeb pro seniory.
Poskytovatelé sociálních služeb pro seniory v uvedené obci
Průzkum byl postaven na zjišťování informací prostřednictvím: Databáze registrovaných poskytovatelů sociálních služeb Libereckého kraje27, Katalogu sociálních služeb Novoborsko,28 Odboru sociálních věcí a zdravotnictví města Nový Bor, internetových zdrojů.
Tabulka č. 2 - přehled poskytovatelů sociálních služeb (obec Nový Bor) Organizace zřizované obcemi (příspěvkové organizace)
Sociální služby města Nový Bor (Domy s pečovatelskou službou + terénní pečovatelské služby Organizace zřízené krajem (státní správa)
Odbor sociálních věcí a zdravotnictví obce Nový Bor (obec s rozšířenou působností), zprostředkování sociální služby, poskytování dávek…
Soukromé subjekty
Soukromá agentura, poskytující úkony zdravotnické péče, pečovatelské terénní a asistenční služby Neziskové organizace
Občanská sdružení (Centrum pro zdravotně postižené Libereckého kraje, působnost v Novém Boru - centrum odborné psychologické pomoci, tísňová péče Nový Bor, Občanské sdružení „Život 90“)
27http://www.mpsv.cz/cs/9
28http://www.novy-bor.cz/mestsky-urad/odbory/odbor-socialnich-veci-a-zdravotnictvi/2007-03- 13.html
Stručná charakteristika jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb
Sociální služby města Nový Bor, příspěvková organizace
Charakteristika: příspěvková organizace, zřizovatel: obec Nový Bor, adresa: B. Egermanna 950, 473 01 Nový Bor, kapacita až 250 osob. Jedná se o Domy s pečovatelskou službou, komplex 5 domů (dále jen DPS): 113 bytových jednotek, 7 bezbariérových bytů s pečovatelskými službami v DPS, dále terénní pečovatelské služby mimo zařízení, denní stacionář, spolupráce s Občanským sdružením (dále jen OS) „Život 90“ - podíl na zajištění služby „tísňové péče“ a s Centrem pro zdravotně postižené Libereckého kraje - provoz Centra odborné psychologické pomoci.
Denní stacionář pro seniory (součást Sociálních služeb města Nový Bor)
Charakteristika: denní odlehčovací služba pro rodiny, které celodenně pečují o některého člena rodiny se sníženou soběstačností a potřebou celodenní péče.
Těmto rodinám služba pomáhá řešit problém docházky do zaměstnání, vyřizování osobních záležitostí, vlastní onemocnění apod. Služba je určena také osobám, které žijí osamoceny a postrádají možnost společenského kontaktu, osobám s chronickým onemocněním, zdravotním postižením a seniorům se sníženou soběstačností.
Sluníčko – komplexní domácí péče, agentura
Charakteristika: soukromý právnický subjekt, poskytovatel odborné zdravotní a sociální péče pro pacienty v domácím prostředí na základě vydané koncese, který je registrovaný v obchodním rejstříku. Spádová oblast: Novoborsko, Českolipsko. Adresa:Liberecká 67, 473 01 Nový Bor.
Výkony zdravotní péče – poskytované služby jsou hrazené zdravotními pojišťovnami na základě ordinace lékaře. Výkony sociální péče - služby poskytuje pečovatelka, jsou hrazeny klientem na základě smlouvy mezi agenturou a klientem.
Smlouva obsahuje výčet jednotlivých služeb a jejich cenu, časový harmonogram poskytované služby. Organizace není registrována jako poskytovatel sociální služby.
Pokud je poskytována sociální služba pouze touto organizací, nemůže příjemce příspěvku na péči čerpat službu tímto subjektem.
Odbor sociálních věcí a zdravotnictví obce Nový Bor
Městský úřad Nový Bor je pověřeným obecním úřadem a zároveň úřadem obce s rozšířenou působností. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví plní úkoly na úseku sociálního zabezpečení a zdravotnictví - v přenesené působnosti vykonává státní správu na úseku sociální péče a sociálně-právní ochrany dětí ve svém správním obvodu pověřeného obecního úřadu a ve svém správním obvodu obce s rozšířenou působností. Je poskytovatelem různých druhů sociálních služeb, včetně poradenství, sociálních dávek a příspěvku dle platných zákonů. Adresa:
Městský úřad Nový Bor, nám. Míru 1, 473 01 Nový Bor.
Neziskové organizace
Centrum pro zdravotně postižené Libereckého kraje, provozuje
“Poradnu odborné psychologické pomoc“, jedná se o podporu a provázení při řešení osobní problematiky, pomoc při řešení těžkostí v partnerském a rodinném životě a v mezilidských vztazích. Je určena občanům Novoborska.
Občanské sdružení Život 90 – realizována sociální služba “tísňová péče“ pro seniory a zdravotně postižené občany, kteří především žijí osamoceně, či v odlehlejších částech obce. Byt uživatele je vybaven terminální stanicí systému tísňové péče, která je speciálně upravena pro daný účel. Řídící jednotka systému realizuje po telefonické lince automatické spojení s centrálním dispečinkem tísňové péče (blíže).29
Informovanost o službách
Informovanost o službách byla ověřována průzkumem internetových zdrojů sledovaných subjektů, návštěvou zařízení, nahlédnutím do interní dokumentace zařízení.
Výsledkem bylo zjištění, zdali je naplněno kritérium č. 13 „Standardů kvality sociálních služeb“- informovanost o službě. Kritérium 13.2 uvádí, že se
„jedná o veřejně přístupný soubor informací, který obsahuje zejména: oficiální název zařízení nebo poskytovatele, právní formu, IČO, statutárního zástupce
29http://www.dpsnb.cz/tisnova-pece
