Význam a cíle sociálních služeb pro seniory

Významem sociálních služeb ve všeobecné rovině je zajištění či poskytnutí pomoci a podpory jednotlivým slupinám lidí ve společnosti, kteří ji potřebují.

Pomáhají jim k samostatnosti, či je motivují k aktivním činnostem, podporují vést běžný způsob života, kompenzují nedostatky, které nelze bez pomoci druhých dosáhnout. Jednotlivé typy služeb mají svůj specifický význam v závislosti na cílové skupině, ke které je služba směrována. zdravé, byty jsou pronajímány, vybavovány nábytkem bydlících, služby si mohou na základě vlastního uvážení zaplatit a objednat.²⁰

Cílem těchto služeb je většinou umožnění kvalitního a důstojného bydlení pro seniory, kteří se z různých důvodů rozhodují pro tento způsob pobytu. Tato zařízení jsou do určité míry omezující pro určitou skupinu seniorů s nedostatečnými příjmy.

 Domy s pečovatelskou službou (DPS) – jedná se pronájmy bytů zvláštního určení. Klienti si sjednávají ve smlouvách zároveň s pobytem i zavedení potřebné služby. Většinou se jedná o pečovatelské služby, tato služba je k dispozici nejčastěji v pracovní dny. Některé domy zřizují určité služby v určitém rozsahu i o víkendech,

20 Matoušek, O. Sociální práce v praxi. 2005. str. 178.

či nepřetržitě. Cílem je zajištění adekvátního, důstojného bydlení i pro osoby, které potřebují částečnou pomoc v péči o domácnost, vlastní osobu a jiných denních aktivitách.

 Domovy důchodců (DD) – představují klasickou formu celoročního, institucionalizovaného zařízení. Jsou určeny klientům soběstačným, ale i osobám zdravotně postiženým či klientům závislých na péči druhých. „Nabízejí trvalé ubytování a široké spektrum služeb od péče o domácnost klienta, přes nejrůznější programy aktivit až po náročnou ošetřovatelskou a rehabilitační péči, hospicovou péči o umírající.“²¹

Cílem jejich služeb je poskytnutí ubytování a komplexní péče, která nemůže být zajištěna rodinnými příslušníky, či jinými formami služeb. Negativa této institucionalizované péče jsou všeobecně známa, ale představují důležitou a významnou formu sociální péče, která měla a bude mít vždy důležitý význam ve společnosti.

 Domovy se zvláštním režimem – mohou existovat jako samostatná zařízení, ale většinou jsou zřizována v rámci zařízení Domova důchodců. Klienty jsou lidé trpící alkoholismem a psychickými poruchami (nikoliv drogově závislí) a jsou odhodláni pracovat se svojí závislostí v souvislosti s individuálním plánem. Důležitá je schopnost dodržovat pravidla zařízení, a podmínkou je mobilita nezávislá na pomoci druhé osoby. Cílem služeb je pomoc při překonání nepříznivé sociální situace, podpora začlenění do běžného způsobu života.

 Týdenní stacionáře – je forma služby pobytové a zároveň služby odlehčovací. Cílem služeb týdenních stacionářů je oddálit možnost ústavní péče a poskytnout zástupnou formu péče (dlouhodobějšího charakteru) pro pečující rodinné příslušníky (z důvodů nemoci, rekreace nebo delšího pracovního

21 Matoušek, O. Sociální práce v praxi. 2005. str. 179

Nejčastější druhy ambulantních služeb pro seniory →

 Denní stacionáře – poskytují především odlehčovací služby pro pečující rodinné příslušníky. Cílem je podpora rodiny v péči a následná možnost setrvání seniora v jeho přirozeném prostředí. Zahrnuje komplexnost pečovatelských, ošetřovatelských, aktivizačních služeb pro osoby, které vyžadují celodenní péči.

 Pečovatelské služby ambulantního charakteru – např. střediska osobní hygieny. SOH mohou využívat obyvatelé, kteří ve svých domácnostech nemají odpovídající podmínky pro zajištění úkonů osobní hygieny. Za službou se dopravují sami, či jim může být doprava zajištěna tímto zařízením.

 Centra denních služeb – služby určené seniorům poskytují služby, za kterými klienti dochází či se dopravují, popřípadě je doprava zajištěna ze strany centra. Cílem služeb určených seniorům je poskytnutí péče, zprostředkování a umožnění sociálních kontaktů, zabránění izolovanosti, aktivizace a naplnění volného času.

3. Terénní služby: jedná se o poskytnutí péče formou služby lidem v přirozeném sociálním prostředí.

Nejčastější formy terénních služeb pro seniory →

 Pečovatelská služba – je poskytována na základě smlouvy s poskytovatelem, určuje rozsah, četnost služby, ceny za sjednané služby a podobně. Oblast pečovatelské služby zahrnuje služby spojené s péčí o osobu, s pomocí při chodu domácnosti, při hygieně, stravě, se zajištěním (dovoz, donáška) stravy, s pomocí při vyřizování úředních, osobních záležitostí, umožňuje lidem sociální kontakt. Ve své komplexnosti je jejím cílem a významem umožnit setrvání lidí ve svém domácím či přirozeném prostředí.

 Osobní asistence – je poskytována především osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, kdy jejich situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby.

Ve vztahu k seniorům je cílem pomáhat těmto lidem při běžných činnostech všedního dne, které díky nemoci nebo věku sami nezvládnou, osobní asistenti jsou jejich společníky, průvodci a důvěrníky, věnují jim svůj čas a péči v jejich domácím prostředí.

 Tísňová péče – umožňuje komunikaci nepřetržitého rázu s osobami, které mohou být vystaveny riziku ohrožení na zdraví nebo životě, či při zhoršení zdravotního stavu nebo schopností. Hlavním cílem je snížit zdravotní a sociální rizika starších osob a zdravotně postižených lidí.²²

Finanční dávka sociální péče

Příspěvek na péči: nová forma sociální péče, v podobě finanční dávky. Je určena lidem závislým na pomoci jiné osoby. Finanční příspěvek slouží na zajištění potřebné pomoci (§ 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách).

Tento zákon (mimo jiné) vymezuje stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby a klasifikuje je ve čtyřech stupních (stupeň I – lehká závislost, stupeň II – středně těžká závislost, stupeň III – těžká závislost, stupeň IV – úplná závislost).

Zařazení osoby do stupně závislosti, které poté náleží zákonem stanovená výše příspěvku, je závislé na posouzení schopnosti pečovat o vlastní osobu a na posouzení soběstačnosti zvládat úkony, které jsou přesně vymezeny výše uvedeným zákonem (§

9 cit. zákona). ²³ Schopnosti zvládání úkonů, které jsou zákonem bodově hodnoceny pro stanovení stupně závislosti, jsou rozlišeny pro žadatele ve věku do 18 let a pro žadatele starší 18 let.

Pracovní metodika MPSV uvádí, že: sociální šetření v rámci systému příspěvku na péči, vykonávají sociální pracovníci, kteří jsou zařazeni pro výkon funkce v obcích s rozšířenou působností a dále pak pracovníci krajských úřadů v rámci odvolacího řízení. Společně s protokolem o šetření závislosti osoby na pomoci jiné osoby je zasíláno k posouzení posudkovému lékaři na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Posudkový lékař si dle seznamu ošetřujících lékařů (je součástí protokolu) musí vyžádat vyjádření, popřípadě žádá vyšetření specialisty.

Žadatel je povinen se těmto vyšetřením podrobit.²⁴

Cílem příspěvku na péči je zlepšení finanční dostupnosti služeb za úhradu, které umožňují těmto lidem potřebnou pomoc v domácím prostředí či zařízeních

22 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. ASPI. 2009.

23 Zákon č. 108/2006, o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. ASPI. 2010.

24 Pracovní verze sociálního šetření v souvislosti s příspěvkem na péči MPSV. 11/2006.

sociálních služeb. Dále také podpora pečujících rodinných příslušníků, kdy příspěvek může být čerpán např. pro formu služeb odlehčovacích či dalších pečovatelských služeb, které rodina není schopna zajistit. Zmiňovaný příspěvek na péči klade větší nároky na posuzování situace žadatelů z pohledu sociálního pracovníka. Nároky jsou kladeny právě v oblasti sociálního šetření, jak z hlediska kvality, tak i časovosti, kterou je nutno rozvrhnout při plánování šetření. Sociální šetření je tedy náročnější pro orgány státní správy. Nutná je především kontrola čerpání příspěvku, jehož hlavním smyslem je umožnění sociální služby, tak i poskytnutí adekvátní péče, a jeho případné zneužívání.^○