Nově vzniklý areál se od původního skiareálu Klínovec tedy rozšířil o 13,5 km, z celkové rozšířené plochy je 21,2 zajištěno technickým sněhem. Plocha změnila z původních 417 000 m² na krásných 737 000 m². V nově vzniklém areálu je nyní k dispozici 5 lanovek a 2 z nich jsou pokryty speciální krycí bublinou pro zvýšení pohodlí návštěvníků.
V předchozích letech tvořila jeden z hlavních problémů nedostupnost přepravy mezi jednotlivými areály. Tu v dnešních dnech zajišťují skibusy. Přístí rok však nebude problém se mezi areály pohybovat na lyžích či snowboardech, jelikož všechny sjezdovky budou obohacené o přejezdy, pro snadnější přesun. Výstavba přejezdů je plánována na letošní léto. Propojovací sjezdovka povede ze samotného vrcholu Klínovce přímo ke spodní stanici Neklidu, z Neklidu pak povede další rovnou k lanovce Prima Experess. Nynější sezona se tedy mohla chlubit celými 30 km sjezdovek s možností využítí jednoho skipasu.
Další pozitivum Klínovce je česko-německá spolupráce s areálem Fichtelberg, které budou nabízet skipas, který návštěvníkům umožní vstup jak do Skiregiou Klínovec, tak do areálu Fichtelberg. Přesun mezi jednotlivými areály bude obstarávat skibus na vrcholcích areálů.
Vstup do tohoto seskupení areálů ponese název InterSkiregion a návštěvníci zde naleznou 7 lanovek, z nichž 3 budou kryty bublinou pro zvýšení pohodlí při nepříznivém počasí a jedna z nich bude kabinová. Cely se pro dospělé návštěvníky budou pohybovat okolo 1 300,- Kč na dva dny a pro děti bude vstup okolo 250,- Kč levnější. Tyto novinky však přinesou pro areál obrovské finanční investice v podobě 70 milionů korun, do kterých se zahrne i modernizace snowparku a vystavění tzv. „chill zóny“ pro odpočinek. (TZ Fichtelberg, 2019).
4.5.1 Klady a zápory Skiregionu Klínovec
Po propojení areálů v jeden komplexní proběhla na portálu TripAdvisor analýza spokojenosti, do které se zapojilo 53 respondentů, kteří areál ohodnotili čtyřmi hvězdičkami z možných pěti. Převažovali kladné komentáře a lidé si propojení areálů pochvalovali, že vše skvěle funguje a areál se každým rokem výrazně zlepšuje. Pro přehlednost jsou klady a zápory uvedeny v tabulce níže. (TripAdvisor 2019).
Tabulka 5:Klady a zápory Skiregionu Klínovec
Klady Zápory
Přehledné značení Chování některých zaměstnanců
Výborná úprava sněhu Málo občerstvení a nižší kvality
Parkování zdarma
Netvoří se fronty
Komfortní přejezdy mezi areály
Zdroj: (Vlastní zpracování)
5. Projekt Propojení skiareálu Benecko se skiareálem Herlíkovice
Tato kapitola se zabývá studií doplňujících informací k obci Benecko a návrhu řešení problému. Kvůli eliminaci hrozeb, kterou je pro areál Benecko areál Herlíkovice jako jeho hlavní konkurent, navrhuji jejich propojení. Proto je nutno v kapitole skiareál Herlíkovice představit jako celek, jeho klady a zápory a jakým způsobem by finančně zatížilo toto propojení obec Benecko.
5.1 Vlastní studie
Po podrobném rozebrání analýz je patrné, že akiareál Benecko má vynikající podmínky pro rozvoj areálu, které je nutno podrobněji rozebrat ze všech stran v kapitole vlastní studie. K vlastní studii je možné zařadit i následující kapitoly, které se zabývají podrobnou správou o modernizaci, ať už ze strany finanční, či technologické.
Ohledně povědomí o podniku, tak aby areál nalákal více jednodenních návštěvníků, se snaží podnikat různé akce přímo na sjezdovkách. Většina akcí se nachází na centrálním vleku Kejnos, kde je také největší prostor jak pro konání akce, tak pro parkování. Již tradiční se stala pro Benecko Havex Winter Tour, která každý rok naláká do areálu obrovské množství návštěvníků. Jedná se o sportovní akci plnou hudby, lyžování a zábavy, o kterou se postará zkušený tým a každé dvě hodiny je v průběhu akce přehlídka výkonosti vozů ŠKODA Auto, rallye vozů za doprovodu světové špičky a českého reprezentanta v autocrossu Václava Fejfara. Za motocross sem již pravidelně jezdí předvádět adrenalinovou show FMX rider Petr Pilát se svým týmem za doprovodu známých kapel.
Celá akce je kvalitně zpropagována a její reklamy si návštěvníci mohou povšimnout i v rádiu Evropa 2.
V posledních letech je trendem zimních lyžařských středisek propojování větších celků, díky čemuž mohou provozovatele areálů nabízet daleko větší množství sjízdných ploch za
k nabízenému množství sjezdovek a doprovodnách služeb. Tento problém by řešilo propojení areálu Benecko s areálem Herlíkovice, jak bylo zmíněno již dříve. S sebou by to samozřejmě přineslo řadu obtíží z hlediska úpravy softwaru, který by musel být perfektně sesynchronizovaný se softwarem v areálu Herlíkovice. V prvním roce zavedení jsou pro většinu areálů charakteristické neshody v ceně skipasů, tvorba nových map a reklamních banerů, které areály stojí větší peněžní obnost. Samozřejmostí je po areálu rozmístit nové značení, které návštěvníci ocení z hlediska přehlednosti. Odhaduje se, že při zvyšujícíse přílivu turistů do areálu bude nutné vystavět i nové toalety (popřípadě pronajmout mobilní toalety), které návštěvníci budou moci využívat. Příležitost zde přichází i pro menší podnikatele, které nabízí doprovodné služby areálu, jako například rychlé občerstvení, prodej suvenýrů a podobně.
Co se týče dotací, tak na rozvoj lyžařských areálu se dostávaly dotace v programovém období EU do r. 2014, tudíž by obec na případnou modernizaci a expanzi areálu nedostala finančí podporu. Obec Benecko však pravidelně uplatňuje dotace na úpravu silnic a lesních stezek, které jsou velkým lákadlem pro turisty. Poslední dotací EU, kterou obec Benecko zaznamenala, bylo pořízení web kamerového systému na několik vleků a sjezdovek, čímž se mohli připojit na portály jako holidayinfo.cz, snow.cz, webcams.cz, lyzovani.cz a další.
Velmi pozitivní informací byl také fakt, že s účinností od 1. 2. 2019 došlo ke snížení sazby DPH na dopravu lanovými dráhami z 15% na 10%. (EnviConsult, 2013).
5.2 Finanční zatížení obce Benecko
Hlavním cílem modernizace je zajistit vyšší příjezd jak tuzemských, tak zahraničních turistů a přilákat je na velikost a rozmanitost areálu. Jako každý větší zásah přináší i tento velké finanční zatížení obce, která areál vlastní. V tabulce jsou nastíněny hlavní finanční náklady, které je nutno pro realizaci areálu uskutečnit. Celkový výsledek, tedy propojení areálů, plně závisí na přístupu obce Benecko k samotné situaci, jelikož pro uskutečnění propojení je nutno vybudovat nový vlek/lanovku z vrcholu Žalý na západní stranu, která patří Benecku. Pro přesnější porozumění je níže uvedena tabulka s informacemi získanými přímo od starosty obce Benecko Jaroslava Mejsnara.
Tabulka 6: Tabulka finančních nákladů modernizace
POLOŽKA CENA (pouze odhadovaná)
Sedačková lanovka (repasovaná) 33 000 000,- Rozšíření odjezdové cesty 6 000 000,-
Technické (umělé) zasněžování 11 000 000,-
Celkem 50 000 000,-
Zdroj: (Vlastní zpracování)
Největší položkou v seznamu tvoří pořízení sedačkové lanovky. Zatímco většina zahraničních areálů nemá problém s koupí nové nepoužité lanovky, pro menší tuzemské areály se jedná o naprosto devastující částku. Pořízení nové lanovky se podle typu a délky pohybuje okolo 60-100 milionů korun, pro menší areály tedy naprosto nemyslitelná částka. Řešením je zde pořízení repasované lanovky, která zastane stejnou práci jako lanovka nová a menším areálům prokáže kvalitní službu. Cena repasované lanovky se totiž pohybuje okolo 5-20 milionů korun. Díky nové lanovce pak u většiny případů dojde k pozvednutí úrovně poskytovaných služeb, nemluvě o podstatně vyšším počtu přepravených lyžařů. Tržby vzrostou a za 5 až 10 let si pak dotyčný provozovatel třeba může dovolit lanovku zcela novou. Dobrým příkladem takového počínání je například šumavský Skiareál Lipno, který spustil v roce 2003 použitou dvousedačkovou lanovku, ovšem již o pět let později ji demontoval a postavil tři zcela nové čtyřsedačkové lanovky. Důvodem, proč se větší areály zbavují starších lanovek je ve většině případů kapacita přepravovaných osob, která nesplňuje jejich nároky. Repasované lanovky pochází především z Alpských zemí a jejich hlavními odběrateli jsou země jako Česká republika, Slovensko, Slovinsko nebo Polsko. První přesun lanovky v České republice byla dvousedačková lanovka na Čertovu horu v Harrachově, která byla přesunuta v roce 2002 do Rejdického areálu.
Některé z těchto lanovek však pocházejí dokonce z tak slavných středisek, jako jsou Cortina d´Ampezzo, Kronplatz, Alta Badia, Marilleva, Bormio nebo rakouský Pitztaler Gletscher. Samozřejmě i použitá lanovka musí splňovat veškeré bezpečnostní požadavky, a
Další nákladnou investicí, bez které se propojení areálů neobejde, je rozšíření dojezdové cesty. Pod rozšířením dojezdové cesty si lze představit kácení stromů a úpravu terénu pro sjezdovky. Problém zde přichází ze strany povolení, které musí KRNAP poskytnout, aby výstavba a kácení mohlo započít. Přítěží zde je fakt, že horní část Benecka, kde by se daná akce měla uskutečnit je v prvním ochranném pásmu, což celou situaci komplikuje.
Poslední položkou v seznamu je pak technické zasněžování, které se zde předběžně vyšplhalo na 11 milionů korun. Nejedná se o zcela novou výstavbu, ale o rozšíření momentálního zasněžovacího systému. Problém přichází z hlediska zdroje vody, kdy by bylo nutné vybudovat novou retenční nádrž, do které by přítok zajišťoval potok tekoucí z vrcholu Žalý.
Obrovskou výhodou obou areálu je fakt, že již přešli na čipové karty, které by v modernizaci byly určitě z důvodu snadnější manipulace zakomponovány. Jednalo by se tak o další finančně náročnou položku, které se předešlo již v minulosti.
Obrázek 6: Závěrečný účet obce Benecko pro rok 2017