Existují různé formy cestovního ruchu, pro jejich zařazení jsou klíčovým faktorem potřeby účastníků v cestovním ruchu. Tedy účel, kvůli kterému lidé cestují a na určitý čas pobývají na jednom místě. Formy cestovního ruchu jsou definovány především z pohledu cestovatele. Základní motivy pro cestovní ruch jsou rekreační CR, kulturní (kulturně-poznávací), společenský, sportovní, ekonomicky orientovaný a specificky orientovaný CR (Syrovátková, 2013, s. 16-19).
Práce se specializuje pouze na ruch rekreační, který je dále rozebrán. Rekreant jako termín objevující se v definici v turismu, je hlavním účastníkem cestovního ruchu. Definujeme pojem turista ve smyslu širším a užším v závislosti na kontextu, ve kterém se používá.
Proto v nejširším smyslu je turista každá osoba, která navštěvuje místa a utrácí určité množství peněz, bez ohledu na účel jeho návštěvy, zatímco v úzkém slova smyslu je za turistu považována osoba, která navštíví místo a utratí určitou částku peněz, ale úzce souvisí s uspokojováním rekreačních a kulturních potřeb. V závislosti na typu turistů může být rekreace primární nebo sekundární činností, během jejich cestování a prostojů. Podle Charlese R.Goeldnera a J. R. Brenta Richieho za primární účel cesty můžeme považovat:
podnikání, návštěvu příbuzných a přátel a dalších soukromých cest, potěšení, zábavu a rekreaci. Podle této definice jsou tedy primární cestující ti, kteří cestují pro radost, a cestující za obchodem se pak stávají druhotnou turistickou aktivitou (Syrovátková, 2013, s.
16-19).
1.1 Chataření a chalupaření
Chataření a chalupaření se sice mezi rekreační cestovní ruch řadí, ale kvůli jeho odlišnosti ho sem většina občanů nepovažuje. Jedná se o jednu z nejrozšířenějších forem venkovské turistiky, která se stala trendem již před mnoha desítkami let. Označuje se především za vícedenní pobyt ve venkovském prostředí, který se situuje do vlastního venkovského obydlí. V České republice má chataření a chalupaření dlouholetou tradici a pro většinu zahraničních zemí je prakticky neznámým úkazem. Primárně byla chalupa postavena pro běžné bydlení, postupně však chalupy začali skupovat lidé pro volnočasové využití a rekreaci. V 90. letech se Česká republika stala velice atraktivní pro holandské turisty, proto
došlo k výstavbě tzv. Holandských vesniček, které byly pro holandské příslušníky finančně velmi dobře dostupné, což v posledních letech již neplatí, proto dochází k výstavbě celých areálů. Nejslavnější areál nalezneme na Lipně, ale řada z nich se nachází i v Podkrkonoší.
Nejedná se však již o trend vyloženě nizozemský, ale chalupy si pronajímají jak němečtí turisté, tak čeští. V posledních letech se chalupaření začíná stávat po lehčí stagnaci opět zajímavým způsobem odpočinku pro mladé rodiny s dětmi, které se snaží navracet k přírodě (Syrovátková, 2013, s. 16-19).
1.2 Kulturní (kulturně-poznávací) cestovní ruch
Tato forma cestovního ruchu je spojena především s poznáváním, ať už nových kultur, zvyků, tradic, způsobu života či náboženství. Smyslem je seznámení se s hmotnými a nehmotnými specifiky CR. Nejčastěji navštěvovány jsou pak:
Architektonické památky – historické stavby (církevní, hrady, zámky, skanzeny), technické stavby (mlýny, doly, mosty, pohraniční opevnění), naleziště vykopávek,
Kulturní krajina – parky, zahrady, vodní kanály apod.,
Kulturní zařízení – muzea, galerie, knihovny, archivy, hvězdárny, apod.
Podle agentury CzechTourism je top 5 nejnavštěvovanějších památek stejných jako loni:
Pražský hrad, lanová dráha na Petřín, zoologická zahrada Praha a také dva aquaparky - pražský AquaPalace a moravský Aqualand Moravia v Pasohlávkách. Dále pak třeba:
Petřínská rozhledna, Starý hřbitov (Pinkasova synagoga), Zoologická zahrada Zlín – Lešná, Zoologická zahrada Dvůr Králové a Zoologická zahrada Ostrava (Syrovátková, 2013, s. 16-19).
1.3 Společensky orientovaná cestovní ruch
Motivujícím aspektem pro společenský cestovní ruch je setkávání. Nejrozšířenější podobou je návštěva známých a rodiny, ale řadí se sem i klubový CR a cestování za různými hudebními festivaly (Syrovátková, 2013, s. 16-19).
1.4 Ekonomicky orientovaný cestovní ruch
Jedná se o formu cestovního ruchu, která je vymezena v pracovní době jedince. Jedná se například o obchodní cesty, školení, kongresový CR, vědecký CR, veletržní a výtavní CR a v neposlední řadě i incentivní CR, který je využíván především zaměstnavatelem k stimulaci zaměstnanců v podobě firemního pobytu či jako odměna za dobře odvedenou práci (Syrovátková, 2013, s. 16-19).
1.5 Specificky orientovaný cestovní ruch
Sem bychom zařadili například nákupní cestovní ruch, který je realizován za účelem pořízení si nějaké věci a cíleného prožitku z něj (např. vánoční nákupy ve Vídni nebo honba za módními výstřelky v Miláně). Dalším motivem je pak politický záměr, či vojenský. V některých literaturách najdeme jako další specifickou formu lázeňsko-léčebný CR, jinde jako formu reakreačního CR, proto bych ho nyní nespecifikovala (Syrovátková, 2013, s. 16-19).
1.6 Sportovně orientovaný cestovní ruch
Nejprve je třeba tuto formu cestovního ruchu rozdělit na aktivní a pasivní sportovní cestovní ruch. Jako aktivní CR specifikujeme především jako cílenou cestu za pohybem a prohlubováním zdraví, klasickým příkladem je horská turistika a jako pasivní CR lze chápat pouze účast na různých sportovních akcích jako např. Mistrovství ČR apod. Jako sportovního turistu je považována osoba nejen jako profesionálního sportovce, ale také jako nadšence ke sportu, který je ochotný na dlouhé cestě utratit nějaký obnos peněž.
Nejobecnější statistiky jsou, že většina sportovních turistů jsou muži ve věku od 18 do 34 let a jsou ve středních třídách ekonomických skupin. Pokud bychom se ponořili hlouběji do studie, můžeme získat přesnější statistické údaje o třídě, stavu a věku. Například, fanoušci kriketu a ragby jsou obecně starší a mají více disponibilního příjmu než základní fotbaloví a basketbaloví fanoušci. Zatímco různé sporty mají různé sportovní turisty, všechny sporty se staly populárnějšími v posledních letech (Syrovátková, 2013, s. 16-19).