3.17 Využívání možností péče o zdraví nabízených zaměstnavatelem
3.17.2 Sociální a hygienické vybavení pracovišť
Jedním z faktorů ovlivňujících zdraví a spokojenost pracovníků je úroveň sociálního hygienického vybavení na pracovišti. Námi zkoumaný vzorek 50 zaměstnanců firmy Škoda Auto a.s. považuje stav v závodě z 80% na velmi dobré úrovni, 15% jej nedokáže ohodnotit a 5 % osob, převážně dělníků, považuje stav sociálního a hygienické vybavení pracovišť za neuspokojivý.
3.17.3 Zdravotní péče o zaměstnance
Zdravotní péče je dle vyjádření 80% respondentů na velmi vysoké úrovni, 15 % dotazovaných nedokáže, není schopno se k tomuto konkrétně vyjádřit a za nevyhovující jej považuje 5 % osob. Při dotazu na preventivní zdravotní programy zajišťované Rehabilitačním centrem společnosti Škoda Auto 90% osob nemá konkrétní znalosti, ale ví, kde potřebné informace získat a 10 % zaměstnanců žádné programy nezná.
Preventivní zdravotní péči nabízenou společnosti Škoda Auto a.s. využívá pouze 70%
respondentů. 30 % dotazovaných možnosti nabízené zaměstnavatelem v oblasti zdraví nevyužívá.
67 3.17.4 Stravování v závodní jídelně
Možnosti stravování v závodních jídelnách využívá pravidelně 70 % dotazovaných respondentů. Jako přednosti udávají úsporu času, finanční nenáročnost, možnost kvalitní, pravidelné teplé stravy, možnost výběru z několika nabízených jídel s určitým doporučením, které jídlo je vhodné pro kterou skupinu zaměstnanců (lehká administrativní práce, střední, manuální těžká práce, velký výběr salátů, přesnídávkové polévky apod. Mnoho dotazovaných uvádělo, že jim nabízené jídlo chutná a ženy často považovaly za přednost, že nemusí v pracovní dny vařit. 15 % respondentů uvedlo, že se v závodní jídelně stravují nepravidelně, většinou v případě, že je nějaké jídlo z jídelního lístku zaujme. 15 % dotazovaných se v podnikových jídelnách a kioscích nestravují.
3.17.5 Spokojenosti s péčí o zaměstnance
S péčí společnosti Škoda Auto o zaměstnance je spokojeno 80 % respondentů, 15 % se nemůže jednoznačně vyjádřit. Pouze 5% dotazovaných odpovědělo, že nejsou spokojeni.
Závěrem lze říci, že ačkoli ne všichni zaměstnanci využívají možnost preventivní péče o zdraví a celkové péče společnosti Škoda Auto o zaměstnance, většinou si tuto nabídku více či méně uvědomují a většina je spokojena. Spokojenost je pak jedním z důležitých předpokladů optimálního výkonu. Výrazně nespokojeno je jen nepatrné procento osob zaměstnaných ve firmě Škoda Auto. Tento stav je zcela normální, neboť v každé společnosti se vždy najde skupinka osob, které nejsou spokojeny.
68
4 ZHODNOCENÍ ANALÝZ A VÝSLEDKŮ VÝZKUMŮ
V této části budou vyhodnoceny analýzy a výsledků obou výzkumů a vlastních poznatků z praxe. Cílem je ověřit pravdivost hypotéz a komplexně zhodnotit řešení problémů týkajících se zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním, zdali je o tyto osoby dostatečně postaráno, jak po stránce pracovním tak i sociální a zdravotní.
Předpoklad č. 1: Předpokládá se, že se společnost Škoda Auto a.s. dostatečně stará o zaměstnance se zdravotním znevýhodněním po stránce pracovního, sociálního a zdravotního
zabezpečení. Toto tvrzení se zcela potvrdilo.
Předpoklad č. 2 : Předpokládá se, že 75% zkoumaného vzorku zaměstnanců se zdravotním znevýhodněním nemají odpovídající kvalifikaci pro zaměstnání v takových profesích, kde by jejich zhoršený zdravotní stav nebránil tuto činnost vykonávat. Toto tvrzení se potvrdilo.
Na základě dotazníkových šetření a rozhovorů se zaměstnanci se zdravotním znevýhodněním, dále na základě vyhodnocení dotazníků vedoucího a vlastním šetřením se tato hypotéza potvrdila. Důvodem je, že pro zdravotně znevýhodněné zaměstnance, manuálně pracující, umístitelné pouze ve fyzicky a kvalifikačně nenáročných povolání není ve společnosti Škoda Auto a.s. dostatek pracovních míst. Ve společnosti Škoda Auto a.s. se díky zlepšení výrobních technologií a nákupu kvalitnějších zařízení snížila potřeba pracovníků v přípravě výroby (navlékání podložek na šrouby apod.) a tím došlo (kromě úspor nákladů a času) ke zrušení mnoha pracovních míst vhodných pro osoby se zdravotním postižením s nízkou kvalifikací.
Ačkoliv původním předpokladem bylo řešit tento stav prostřednictvím vhodných rekvalifikací nebo doplněním kvalifikace, v průběhu výzkumu se ukázalo, že se jedná pouze o částečné řešení. Většina osob se zdravotním postižením s nízkým vzděláním nemá dostatečné schopnosti a často ani zájem rekvalifikačními kursy projít. Je to logické, protože lidé, kteří v mládí dokázali absolvovat pouze základní školu nebo učiliště bez maturity, nejsou ve starším věku tím spíše schopni zvládat požadavky dalšího vzdělávání.
69
U dlouhodobě nezaměstnaných pracovníků dochází k tzv. „ rentové psychóze“, kdy si zvyknou na způsob života bez trvalého zaměstnání, přizpůsobí se snadnému, i když nižšímu finančnímu toku a odvyknou pracovním návykům. O nástup do zaměstnání tito lidé v podstatě nestojí a jejich alternativním cílem se může stát snaha o získání plného invalidního důchodu, čímž by si zajistil trvalý jistý příjem.
Druhotným účinkem snahy o získání plného invalidního mohou být časté, někdy zbytečné návštěvy lékaře, které zvyšují náklady na zdravotní péči.
Mezilidské vztahy
V pracovních hypotézách této bakalářské práce nebyl zmíněn jeden z důležitých fenoménů, který souvisí se zaměstnáváním osob se zdravotním znevýhodněním – možnost napjatějších nebo dokonce zhoršených mezilidských vztahů. Dotazovaní respondenti označovali tento problém spíše za druhotný, způsobený konkrétním chováním zaměstnance se zdravotním znevýhodněním. Většina zaměstnaných osob se zdravotním znevýhodněním nemá se svým okolím problémy, protože se podle svých možností maximálně snaží zařadit do pracovního procesu. Někteří jedinci však dokáží svým nekooperativním přístupem a zneužíváním výhod naladit své okolí velmi negativně. Špatná zkušenost pak obvykle dlouho ovlivňuje mínění a někdy i chování lidí a stává se příčinou nevstřícného postoje k zaměstnávání dalších osob se zdravotním postižením.
V zásadě lze konstatovat, že dotazovaní respondenti z praxe projevovali vysoký stupeň sociálního cítění a nikdo z nich nebyl nepřátelsky naladěn vůči osobám se zdravotním postižením jako cílové skupině.
Je možno předpokládat, že se jedná o všeobecný stav ve společnosti. Opatrnost zaměstnavatelů při přijímání osob se zdravotním postižením do pracovního poměru je z ekonomických důvodů logická. Tržní podmínky jsou stále velmi tvrdé a každý podnikatel a firma se snaží udržet své náklady na co možná nejnižší úrovni. Ačkoli jsou zákonem nuceni zvyšovat zaměstnanost osob se zdravotním postižením, mohou se mnozí ze zaměstnavatelů rozhodnout spíše k úhradě sankční částky, než k riziku zaměstnání pracovníka se zdravotním postižením. V tom případě by bylo vhodné zajistit, aby získané finance byly investovány do řešení nezaměstnanosti, především zaměstnanosti osob se zdravotním postižením.
70
5 SHRNUTÍ A ZÁVĚR
Problematika zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním je poměrně složitou problematikou, neboť zdravotní postižení je samo o sobě velmi citlivou záležitostí a trvá nějaký čas, než se s ním člověk ztotožní a vyrovná. Osoby se zdravotním postižením se často řadí k marginalizovaným skupinám na trhu práce, mohou a jsou častěji odsunovány do nevýhodných pracovních pozic a hrozí jim častěji vzhledem k jejich zdravotnímu stavu hrozba ztráty zaměstnání.
Cílem práce bylo analyzovat, zdali se společnost Škoda Auto a.s, dostatečně stará o zaměstnance se zdravotním znevýhodněním jak po stránce pracovního, sociálního a zdravotního zabezpečení, což se provedeným šetřením zcela potvrdilo. Rovněž tak bylo
zjištěno, že většina osob zdravotně znevýhodněných nemá dostatečné schopnosti a často ani zájem o zvyšování kvalifikace, což by jim usnadnilo snáze se prosadit na trhu práce ve společnosti Škoda Auto a.s. Jedná se většinou o starší zaměstnance, kteří v mládí dokázali absolvovat pouze základní školu nebo učiliště bez maturity a ve starším věku nejsou tím spíše schopni zvládat požadavky dalšího vzdělávání. Pokud se jedná o mladší zaměstnance, tam je situace lepší, ale zdaleka to nedosahuje nároků, které jsou na všechny zaměstnance v různých oblastech společnosti Škoda Auto a.s. kladeny a i nad nimi visí pomyslná hrozba ztráty zaměstnání.
Vzhledem k postupující automatizaci výroby a zavádění nových technologii a s ní souvisejícím požadavkem na vyšší úroveň vzdělání, se dá v budoucnu očekávat ještě další úbytek možností zaměstnání pro tuto skupinu zaměstnanců společnosti.
Z provedených šetření bylo zjištěno, že společnost Škoda Auto a.s. v posledních pěti letech nikdy nesplnila zákonem stanovenou povinnost plnění (4 %) povinného podílu osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců. Následně musela společnost Škoda Auto a.s. v uplynulých letech zaplatit nemalé finanční částky na odvodech do státního rozpočtu. Tato částka byla však v každém roce snížena o odpočty za odběry výrobků a služeb nebo zadáním zakázek od firem, které osoby se zdravotním znevýhodněním zaměstnávají.
71
Jen za rok 2008 musela společnost Škoda Auto a.s. zaplatit za 240,52 osob do státního rozpočtu částku 13 7925,00Kč za nesplnění povinného podílu. V případě, že by se podařilo najít zaměstnání pro těchto 240,52 chybějících zaměstnanců, mohlo by dojít k úspoře výše uvedené částky.
Co se týče péče o zaměstnance, v jejím rámci je výrazným trendem snaha zlepšit péči o zdraví pracovníků. Údaje z praxe a šetření nám jasně ukazují pozitivní ekonomické důsledky takového jednání v podobě zvýšené přítomnosti zaměstnanců na pracovišti, snížení úrazovosti a tím i růstu produktivity práce.
Péče o zdraví zaměstnanců se proto v současné době stává po zajištění kvality a ekologické šetrnosti dalším důležitým aspektem moderních prosperujících firem.
72
6 NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ
Po provedení veškerých rozhovorů, vyhodnocením dotazníků, doplňkovými rozhovory s vedoucími pracovníky jednotlivých nákladových středisek a vlastním šetření jsem dospěl k názoru, že ve společnosti Škoda Auto a.s. je zaměstnán daleko větší počet zaměstnanců se zdravotním postižením, než jaký je vykazován.
Toto je dáno především tím, že někteří zaměstnanci, kteří jsou na svých pracovních pozicích již delší dobu a vybudovali si své místo, tak o něj nechtějí přijít a nálepku osoby zdravotně znevýhodněné nechtějí přijmou a tohoto se obávají.
Ve skutečnosti jsou však osoby zdravotně znevýhodněné chápány a brány ve společnosti jako plnohodnotní lidé a nikdo se na ně nekouká jako na někoho jiného.
Pokud by se podařilo přesvědčit tyto zaměstnance o tom, že se pro ně nic nezmění, pokud budou mít toto označení, zůstanou na svých pozicích, došlo by pro společnost k velké úspoře finančních prostředků, které by poté mohla věnovat na jiné, pro společnost daleko důležitější úkoly.
Jedním z možných řešení je přehodnocení rozhodnutí o vyčlenění některých nevýrobních činností, neprovádění outsourcingu a tyto aktivity převádět dále pod útvar ZS- Služby pro lidské zdroje a zaměstnance zaměstnat v personálním poolu na činnostech, které jsou schopni vykonávat.
Dalším možným řešením je zlepšení koordinace převodu zaměstnanců se zdravotním znevýhodněním mezi jednotlivými oblastmi společnosti Škoda Auto a.s. tak, aby docházelo k co nejefektivnějšímu rozmístění těchto zaměstnanců.
73
7 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
ARMSTRONG, Michael. Personální management. Praha : GRADA Publishing. spol. s.r.o., 1999. 968 s.
ISBN 80-7169-614-5.
BRDEK, M., JIROVA, H. Sociální politika v zemích EU a ČR. Praha : CODEX,Bohemia s.r.o Praha 5, 1998. 400 s.
ISBN 80-85963-71-X.
ČERMÁK, I. Lidské agrese a její souvislosti. Žďár nad Sázavou : Falta, 1999. 500 s.
ISBN 80-902614-1-8
ČERNÁ, M. Česká psychopedie. Praha : Karolinum, [200-]. 222 s.
ISBN 978-80-246-1565-3
HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. 1. vyd. Praha : Portál, 1998. 168 s.
ISBN 80-7178-198-3.
KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů. 3. vyd. Praha : Management Press, 2001. 302 s.
ISBN 80-7261-033-3.
KREBS, V., et al. Sociální politika. 2. přeprac. vyd. Praha : ASPI , 2002. 376 s.
ISBN 80-86395-33-2.
KREBS, V., et al. Sociální politika. 3. přeprac. vyd. Praha : ASPI, a.s., 2005. 504 s.
ISBN 80-7357-050-5.
KUKLOVÁ, D., ŠUBRT, B. Povinnosti zaměstnavatele v oblasti zdravotní péče o zaměstnance. 2. přeprac. vyd. Olomouc : Anag, 2002. 351 s. Práce, mzdy, pojištění.
ISBN 80-7263-127-6.
74
MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. 1. vyd. Praha : Portál, 2003. 287 s.
ISBN 80-7178-549-0.
NAKONEČNÝ, M. Motivace lidského chování. Praha : Academia, 1996. 270 s.
ISBN 80-200-0592-7.
PFEIFFER J., Kdo je zdravotně postižený?, In JESENSKÝ, J. Zdravotně postižení - programy pro 21. století. 1.vyd. Hradec Králové: Gaudeámus, 2003. 441 s.
ISBN 80-7041-834-8.
TURAY Š., Sociokulturní aspekty zdravotně postižených, In JESENSKÝ J. a kol., Zdravotně postižení – programy pro 21. století. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. str. 35-36.
ISBN 80-7041-834-8
Odborář – interní tiskovina odborového svazu Organizační normy Škoda Auto a.s.
Organizační pokyny Škoda Auto a.s.
Organizační směrnice Škoda Auto a.s.
Týdenní zpravodaj Škoda Auto a.s.
Škoda Zaměstnanecká portál – použití obrazových materiálů Škoda Zaměstnanecká portál
Škoda mobil – interní časopis Škoda Auto a.s.
Zákon č. 435/2004 Sb.
Zákon č. 155/1995 Sb.
75
8 SEZNAM PŘÍLOH
1. Žádost o poskytnutí informací 2. Politika společnosti Škoda Auto a.s.
3. Žádost o vyplnění dotazníku
4. Dotazník č. 1 pro zaměstnance se zdravotním znevýhodněním 5. Dotazník č. 2 pro vedoucí pracovníky
6. Layout Škoda Auto a.s.
7. Plnění povinného podílu OZP 8. Plnění povinného podílu 2005-2008
9. Seznam firem pro plnění povinného podílu
76 Příloha č. 1
Vážený pane Podhaiský,
jsem studentem III. ročníku Technické univerzity v Liberci, fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, obor penitenciární péče a v současné době zpracovávám bakalářskou práci na téma“ Zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním ve společnosti škoda Auto a.s..
Tímto si Vás dovoluji požádat o souhlas s poskytnutím informací týkajících se pracovních podmínek, možností zaměstnání, zvyšování kvalifikace apod.
zaměstnanců umístěných v personálním poolu. Tento poskytnutý materiál by mi velmi pomohl při zpracování mé bakalářské práce. Samozřejmostí zůstává, že v této práci bych nepoužil tzv. tvrdá data zaměstnanců. Dále bych Vás, jako vedoucího útvaru Služby pro lidské zdroje, chtěl požádat o možnost, s těmito zaměstnanci provést rozhovory a dotazníková řízení se zaměřením na personální pool, možnosti umístění, rekvalifikace, vzdělávání, pracovních podmínek apod.
Tyto rozhovory a dotazníková šetření by probíhala tak, aby v žádném případě nenarušila činnost těchto zaměstnanců.
Předem děkuji za zvážení a vyhovění mé žádosti.
S pozdravem Pavel Tvaroha
77 Příloha č.2
78 Příloha č. 3
Dotazník
Tento dotazník je zcela anonymní a bude použit pouze pro potřeby bakalářské práce. Vaše názory v ní budou prezentovány, máte proto šanci dát najevo, co se Vám líbí i nelíbí a přispět tak k možnosti změny k lepšímu.
Chtěl bych Vás tedy tímto požádat o jeho poctivé a pravdivé vyplnění. U jednotlivých otázek zaškrtnete prosím vždy správný údaj, event. uveďte důvod nebo doplnění, bude-li třeba.
U „odpovídacích“ otázek mě zajímá Váš osobní názor a znalosti, nekonzultujte je tedy prosím se spolupracovníky, aby nedošlo ke znehodnocení výsledků.
Velmi oceňuji Vaši spolupráci a ochotu pomoci.
Děkuji Vám.
Pavel Tvaroha
79 Příloha č. 4
I. OSOBNÍ CHARAKTERISTIKY:
1. Pohlaví: a) muž b) žena
2. Pracovní zařazení: a) THZ b) dělnické zařazení
3. Věk: ………
4. Váha / výška (alespoň přibližně): ………/………
5. Vzdělání : a) základní b) vyučení c) maturita d) vyšší
II. ZDRAVOTNÍ ÚDAJE
6. Vztah ke kouření: a) nikdy nekouřil b) bývalý kuřák
c) příležitostný kuřák (do 3 c./denně) d) kuřák (do 20 c./denně)
e) silný kuřák (více než 20 c. / denně)
7. Vztah k alkoholu: a) naprostý abstinent
b) každý měsíc se alespoň jednou napiji c) každý týden se alespoň jednou napiji
d) denně si dám alespoň jedno pivko, vínko nebo panáka
8. Tělesná aktivita: a) každý den sportuji, event. sportuji závodně b) sportuji rekreačně
c) nesportuji, ale nějaký pohyb mám
d) jsem z práce tak unaven, že na sport nemám náladu
80
9. Ve volném čase si nejlépe odpočinu u: (můžete i více činností)
………
….
10. Dodržujete zásady správně životosprávy?
a) nevím, co to je b) ne,
důvod:……….
c) snažím se d) ano
11. Co by Vás osobně stimulovalo k větší péči o zdraví?
………
………
12. Zajišťuje firma dostatek pracovních oděvů, ochranných pomůcek a prostředků?
a) ano b) ne c) nevím
13. Používáte vždy ochranné pomůcky a dodržujete zásady bezpečnosti práce?
a) samozřejmě b) občas ne
c) ne, důvod………...
14. Sociální a hygienické vybavení pracovišť je na dobré úrovni:
a) ano b) ne c) nevím
15. Zdravotní péče o pracovníky v podniku je na dobré úrovni:
a) ano b) ne c) nevím
16. Znáte některé programy Rehabilitačního centra?
a) ano, které:………..
b) nevzpomenu si, ale vím, kde získat informace
c) ne, důvod………
81
17. Využíváte možnosti preventivní zdravotní péče ve Škoda Auto?
a) ano, jak:………..
b) ne, proč:……….
18. Stravujete se v podnikové jídelně?
a) ano, důvod:………
b) někdy, důvod:………
c) ne, důvod:………..
19. Víte o nějakých dalších způsobech péče o zaměstnance ve Škoda Auto?
a) ano, např:………..
b) nevím, co si pod tím mám představit
c) nevzpomenu si, ale vím, kde získat informace d) ne
20. Jste v zásadě spokojen/a se vztahem podniku k Vám (s péčí o zaměstnance)?
a) jsem spokojen/a
b) nemohu se jednoznačně vyjádřit, ano i ne
c) nejsem spokojen/a (doplňte prosím, s čím jste nejvíce
nespokojen/a………
………
………
21. Co byste Vy osobně v podniku změnil/a eventuelně nově zavedl/a v oblasti všeobecné péče o pracovníky?
………
………
22. Co byste změnil/a a nebo nově navrhl/a v oblasti péče o zdraví pracovníků?
………
………
………
………
82 Příloha č. 5
Strukturovaný rozhovor:
1. Zastávaná funkce?
2. Pracovní vztah k zaměstnancům se zdravotním postižením (přímá spolupráce, statistické sledování, apod.)?
3. Dlouhodobost zkušeností se zaměstnanci se zdravotním postižením?
4. V čem vidíte hlavní problémy zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením?
5. Jaká se myslíte, že by byla možná řešení?
6. Názor na politiku zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením?
7. Souhlasíte se systémem pokut?
8. Podle Vašeho názoru – dělá Škoda Auto pro zaměstnance se zdravotním postižením, co je v jejich silách?
9. Podle Vašeho názoru – dělají lidé se zdravotním postižením, co je v jejich silách, aby se zařadili do společnosti?
10. Další poznámky a postřehy.
83 Příloha č. 6
84 Příloha č. 7
Plnění povinného podílu zaměst. OZP od roku 2005 – 2008
2005 2006 2007 2008
Povinný podíl pro firmu 4% 896,20 949,26 974,48 977,27
Zaměstnáváním ve Škoda Auto 512,84 471,59 414,62 422,28
Odebíráním výrobků a služeb 207,54 250,63 236,79 314,47 --- Odvod do st. rozpočtu 8 096 951,00 11 144 826,0 17 057 289,00 13 795 025,00
85 Příloha č. 8
SIMPLY CLEVER
1
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců 22 405,00 osob
z toho povinný podíl 4% 896,20 osob
Zaměstnáním u zaměstnavatele 512,84 osob
Odběrem výrobků a služeb nebo zadáním zakázek 207,54 osob
Součet 720,38 osob
Odvod do státního rozpočtu za 175,82 osob
Vypočtená výše odvodu 8 096 951,00 Kč
Plnění povinného podílu za rok 2005 (skutečnost)
Plnění povinného podílu za rok 2006 (skutečnost)
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců cca 23 731,61 osob
z toho povinný podíl 4% 949,26 osob
Zaměstnáním u zaměstnavatele 471,59 osob
Odběrem výrobků a služeb nebo zadáním zakázek 250,63 osob
Součet 722,22 osob
Odvod do státního rozpočtu za 227,04 osob
Vypočtená výše odvodu 11 144 826,00 Kč
Výše průměrné mzdy v nár. hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí roku 2005 činí 18 421.- Kč. Odvod do státního rozpočtu za jednoho přepočteného zaměstnance činí ročně 2,5 násobek této částky, tj. 46 052,50 Kč.
Výše průměrné mzdy v nár. hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí roku 2006 činí 19 635.- Kč. Odvod do státního rozpočtu za jednoho přepočteného zaměstnance činí ročně 2,5 násobek této částky, tj. 49 087,50 Kč.
ZS/1 - 2.12.2008
SIMPLY CLEVER
2
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců 24 362,00 osob
z toho povinný podíl 4% 974,48 osob
Zaměstnáním u zaměstnavatele 414,62 osob
Odběrem výrobků a služeb nebo zadáním zakázek 236,79 osob
Součet 651,41 osob
Odvod do státního rozpočtu za 323,07 osob
Vypočtená výše odvodu 17 057 289,00 Kč
Plnění povinného podílu za rok 2007 (skutečnost)
Plnění povinného podílu za rok 2008 (odhad)
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců cca 24 200,00 osob
z toho povinný podíl 4% 968,00 osob
Zaměstnáním u zaměstnavatele 410,00 osob
Odběrem výrobků a služeb nebo zadáním zakázek 270,00 osob
Součet 680,00 osob
Odvod do státního rozpočtu za 288,00 osob
Vypočtená výše odvodu 17 000 000,00 Kč
Výše průměrné mzdy v nár. hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí roku 2007 činí 21 119.- Kč. Odvod do státního rozpočtu za jednoho přepočteného zaměstnance činí ročně 2,5 násobek této částky, tj. 52 797,50 Kč.
Výše průměrné mzdy v nár. hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí roku 2008 cca 23 000.- Kč. Odvod do státního rozpočtu za jednoho přepočteného zaměstnance činí ročně 2,5 násobek této částky, tj. 57 500.- Kč.
ZS/1 - 2.12.2008
86 Příloha č. 9
Chráněné dílny a VDI (výrobní družstva invalidů)
zajišťující pro ŠKODU AUTO a.s. níže uvedené činnosti započítavající se do náhradního plnění.
zajišťující pro ŠKODU AUTO a.s. níže uvedené činnosti započítavající se do náhradního plnění.