Spojené státy americké

Ve Spojených státech amerických (USA) je au-pairing pevně legislativně zakotven ve Sbírce federálních předpisů (Code of Federal Regulations – CFR), a to v oblasti 22 Zahraniční vztahy (Foreign Relations). V části 62 Výměnný program (Exchange Visitor Program) je v podčásti B (Specific Program Provisions) au-pair koncept podrobně upraven v §62.31 Au-pairs.

Již samotný úvod paragrafu věnovaného au-pair jasně vymezuje au-pair jako cizince, kterému je umožněno žít v americké hostitelské rodině, a být tak přímou součástí života této rodiny. Jsou zde jako 2 základní principy a zároveň cíle uvedeny péče o děti v hostitelské rodině a studium na akreditované instituci postsekundárního vzdělávání.

Rozsah péče o děti přitom nesmí překročit 45 hodin týdně a studium musí být minimálně v rozsahu 6 semestrálních hodin (tzv. semester hours) na 1 rok trvání programu. Výjimkou je tzv. EduCare program, kde je větší důraz kladen na vzdělávání, a limit péče o děti je nastaven na 30 hodin týdně, minimální počet semestrálních hodin pak na 12 na 1 rok trvání programu. Na základě takto nastavených cílů je dále určeno, že zmocněným orgánem v oblasti au-pair je Ministerstvo zahraničí (Department of State), které smí dle vlastního uvážení vyhlašovat „bona fide“ (v dobré víře) programy, které splňují nastavené cíle, a to na dobu 2 let s možností program v případě nutnosti zrušit.

Důležitou roli v au-pair programech v USA hrají Ministerstvem zahraničí jmenované zastupující organizace (tzv. sponsors), které vyhlášené programy řídí v praxi. Pro tyto organizace je v CFR uvedeno celkem 9 základních podmínek, které musí splnit (např.

omezit umístění au-pair v rámci programu na 1 rok, dodržet nastavené principy a cíle co do rozsahu péče o děti a studia, vyžadovat dostatečné kompetence od všech osob jednajících jejich jménem včetně dohledu, apod.), a je jim uložena řada povinností a odpovědností týkajících se au-pair, hostitelských rodin i organizační stránky au-pair pobytu.

1.2.3.2 Ustanovení o au-pair

Při výběru au-pair musí zastupující organizace dodržet 2 základní obecné podmínky pro všechny výměnné programy, kterými jsou vhodnost programu pro danou osobu a její

22 dostatečná zdatnost v anglickém jazyce. K tomu jsou definována další specifická kritéria přímo pro au-pair: věk 18 až 26 let, dokončené sekundární vzdělání (nebo jeho ekvivalent), zdatnost v mluvené angličtině, způsobilost k plné účasti v programu prokázaná vstupní lékařskou prohlídkou, provedený osobní rozhovor v angličtině včetně zprávy z něho předložené hostitelské rodině a úspěšná prověrka (ověření školy, tři nezávislé osobní nebo pracovní reference, trestní minulost, psychometrický test).

Pro umístění au-pair do hostitelské rodiny je stanoveno, že osoby au-pair musí být umístěny do určité rodiny ještě před odjezdem ze své vlasti a CFR stanovuje i dalších sedm specifických podmínek, které musí být splněny, aby mohla být osoba au-pair do rodiny umístěna. První základní podmínkou je, že rodič nebo odpovědný dospělý bude přítomen doma po první 3 dny pobytu au-pair v rodině. Druhá podmínka se týká rodin s dítětem mladším než 3 měsíce. Do takové rodiny nemůže být au-pair umístěn, pokud není zajištěno, že je současně doma přítomen rodič nebo odpovědný dospělý. Třetí podmínka se týká rodin s dětmi mladšími než 2 roky (v takové rodině smí být osoba au-pair umístěna pouze v případě, že má za sebou alespoň 200 hodin prokázané praxe péče o malé děti), resp. rodin s předškolními dětmi v případě EduCare programu (v takové rodině smí být osoba au-pair účastnící se EduCare programu umístěna jen tehdy, je-li současně zajištěn jiný plný dohled nad těmito dětmi). Čtvrtá podmínka se týká rodin s dětmi se speciálními potřebami. Do takové rodiny smějí být umístěny jen osoby au-pair se zkušenostmi, dovednostmi nebo tréninkem v péči o děti se speciálními potřebami, které rodina odsouhlasí jako dostatečné.

Zbylé tři podmínky jsou stejně jako ta první obecného rázu. Pátá podmínka stanovuje povinnost podepsat mezi au-pair a hostitelskou rodinou ještě před odjezdem au-pair ze své vlasti písemnou smlouvu upravující detailní povinnosti au-pair v péči o děti. Tato smlouva musí jasně určovat, zda je au-pair účastníkem EduCare programu či nikoli a musí stanovovat péči o děti v rozsahu nejvýše 10 hodin denně a 45 hodin týdně (v případě osoby au-pair účastnící se EduCare programu nejvýše 10 hodin denně a 30 hodin týdně). Šestá podmínka určuje, že osoba au-pair nemůže být umístěna do rodiny, která není pro au-pair schopna zajistit vhodný vlastní pokoj, poslední sedmá podmínka potom povinnost provést před odjezdem au-pair z vlasti telefonický rozhovor mezi au-pair a hostitelskou rodinou.

Podobně jako u výběru, i u instruktáže au-pair musejí zastupující organizace v první řadě dodržet obecné podmínky stanovené pro všechny výměnné programy (např. život a zvyky v USA, místní specifika, dostupnost zdravotní péče, specifika programu včetně kontaktů na odpovědné osoby a včetně povinností pro účastníky programu). Specificky pro au-pair programy pak musejí zastupující organizace informovat au-pair před jejich

23 odjezdem ze své vlasti formou kopií o všech předpisech a pravidlech, kterými se program řídí, a to včetně postupů v případě nutnosti podat stížnost. Dále musí osoba au-pair obdržet detailní popis rodiny a komunity, v níž bude umístěna, detailní popis vzdělávací instituce, na kterou bude docházet (včetně finančních nákladů vzdělávání), detailní přehled o dopravě a oficiální dokumenty Ministerstva zahraničí týkající se au-pair programu.

Kromě instruktáže jsou zastupující organizace povinny osobám au-pair zajistit před umístěním do rodiny patřičná školení a trénink týkající se vývoje dítěte a bezpečnosti.

V oblasti vývoje dítěte musí být školení a trénink poskytnut v rozsahu nejméně 24 hodin, z toho nejméně 4 hodiny musí být věnovány specifickému tréninku zaměřenému na děti do 2 let věku. V oblasti bezpečnosti dětí je minimální rozsah školení stanoven na 8 hodin, z toho nejméně 4 hodiny musí být zaměřeny na malé děti.

1.2.3.3 Ustanovení o hostitelských rodinách

Podobně strukturovaná jako pro au-pair jsou v CFR i ustanovení týkající se hostitelských rodin – nejprve je upraven jejich výběr a následně jejich instruktáž. U výběru jsou stanoveny minimální požadavky takto: rodiče jsou Američané nebo osoby s legálním trvalým pobytem, kteří mluví plynně anglicky, se všemi dospělými osobami v rodině byl odpovědným pracovníkem zastupující organizace veden rozhovor, rodiče a všechny dospělé osoby žijící trvale v domácnosti absolvovali úspěšně prověrku osobnosti, rodina má dostatek finančních zdrojů na plnění hostitelských povinností. Zároveň je úkolem zastupující organizace poskytnout hostitelské rodině podrobný písemný přehled o au-pair programu včetně povinností obou stran (au-pair a rodiny) a kompletní profil kandidáta.

Instruktáž rodiny se řídí stejně jako instruktáž au-pair obecnými podmínkami pro všechny výměnné programy, z pohledu obsahu jsou však relevantnější a důležitější specifické požadavky stanovené v §62.31 (i). Ty ukládají zastupujícím organizacím informovat hostitelské rodiny o filozofii, pravidlech a předpisech týkajících se au-pair programu a všem vybraným rodinám předat potřebné dokumenty týkající se programu.

Dále je úkolem zastupujících organizací upozornit všechny vybrané rodiny na povinnost zúčastnit se během roku alespoň jednoho organizovaného setkání s rodinami (jinak může být spolupráce ukončena), kontaktovat prostřednictvím odpovědného pracovníka au-pair i hostitelskou rodinu do 48 hodin od příjezdu au-pair a do 2 týdnů od příjezdu se pak s nimi v domově hostitelské rodiny i osobně setkat.

1.2.3.4 Ustanovení o organizační stránce au-pair pobytů

Zbylá ustanovení týkající se au-pair programů upravují organizační stránku au-pair pobytů – pracovní dobu a mzdu au-pair, studium au-pair, monitoring au-pair pobytů,

24 reporting o au-pair pobytech, sankce pro zastupující organizace, prodloužení programu a opakovanou účast v programu. V oblasti pracovní doby a mezd jsou stanoveny limity, které mají při řízení au-pair pobytů zastupující organizace dodržovat. V případě pracovní doby jde o podmínky definované již v samotných cílech programu a upravené i jako povinné náležitosti písemné smlouvy mezi au-pair a hostitelskou rodinou (tj. maximálně 10 hodin denně a 45 hodin týdně, u EduCare programu maximálně 10 hodin denně a 30 hodin týdně). Pro mzdu je určeno, že je vyplácena týdně na základě pětačtyřicetihodinové týdenní pracovní doby (pro EduCare 75% sazby) v souladu se zákonnými požadavky (Fair Labor Standards Act – FLSA). Pokud jde pak o dny pracovního volna, jako minimální počet je staveno 1,5 dne týdně a 1 kompletní víkend v každém měsíci, placená dovolená má činit 2 týdny.

Studium jako druhý základní princip au-pair programů je v CFR upraven co do minimálního rozsahu i co do nákladů tohoto studia (kolik a kdo platí), a to včetně případu prodloužení trvání programu na více než 1 rok. V základu je stanoven již zmíněný minimální rozsah 12 semestrálních hodin pro účastníky EduCare programu a 6 semestrálních hodin pro účastníky běžného au-pair programu (v rámci 1 roku), které musí au-pair absolvovat na akreditované instituci postsekundárního vzdělávání. Hostitelská rodina je přitom povinna usnadnit jak samotnou přihlášku ke studiu, tak účast na něm, a dále je povinna uhradit poplatek za studium ve výši nepřekračující $1000 (EduCare), resp.

$500 (ostatní au-pair). V případě prodloužení účasti au-pair v programu musí au-pair splnit dodatečné studijní požadavky. Je-li program prodloužen o 9 či 12 měsíců, platí stejné základní podmínky (rozsah i úhrada nákladů studia), při prodloužení o 6 měsíců musí účastníci EduCare programu absolvovat nejméně 6 semestrálních hodin (a rodina hradí náklady nepřevyšující $500), účastníci běžného au-pair programu pak nejméně 3 semestrální hodiny (rodina pak hradí náklady nepřevyšující $250).

CFR stanovuje i minimální požadavky na zastupující organizace týkající se monitoringu a reportingu. V případě monitoringu jde o pravidelné kontakty odpovědného pracovníka s au-pair a hostitelskou rodinou (místní pracovník měsíčně, regionální pracovník čtvrtletně), povinnost zaznamenávat všechny nestandardní situace na straně au-pair i rodiny a povinnost neprodleně oznamovat Ministerstvu zahraničí všechny mimořádné události nesoucí znaky trestného činu nemorálního jednání (crime of moral turpitude) nebo násilí. Reportovat musí zastupující organizace kromě pravidelné výroční zprávy souhrn výsledků ročního průzkumu spokojenosti au-pair a hostitelských rodin s programem (včetně jeho silných a slabých stránek), souhrn všech stížností týkajících se účasti v programu (včetně jejich charakteru a informace o řešení), souhrn všech změn

25 umístění au-pair do jiné hostitelské rodiny, potvrzení veřejného auditora, že organizace postupuje v souladu se zákonnými předpisy, identifikační údaje každého au-pair pobytu (jméno au-pair, umístění v rodině, jméno odpovědného místního pracovníka a jméno odpovědného regionálního pracovníka) a kompletní sadu propagačních a informačních materiálů distribuovaných organizací do rukou au-pair a hostitelských rodin.

Nesplnění povinností ze strany zastupující organizace má za následek sankce ze strany Ministerstva zahraničí. Kromě obecných postupů platných pro všechny výměnné programy, kdy lze zastupujícím organizacím udělit sankce od napomenutí přes podmínečné řízení programu, nápravná opatření, až patnáctiprocentní snížení přidělených účastnických kvót, dočasné pozastavení činnosti, po zrušení jmenování pro zastupování, pro au-pair programy platí, že Ministerstvo zahraničí může program kdykoliv zastavit, pokud zastupující organizace nedodrží povinnosti stanovené pro umísťování do rodin, nedodrží podmínky stanovené pro výběr au-pair nebo nezajistí dodržování limitů pracovní doby a mzdy ze strany hostitelské rodiny.

Jak jsem již uvedla, základní doba pobytu au-pair v rámci programu je v USA 1 rok, zatímco programy jsou dvouleté. To znamená, že pobyt au-pair může být prodloužen.

Prodloužení pobytu však již není v kompetenci zastupujících organizací, nýbrž v kompetenci samotného Ministerstva zahraničí. Na základě žádosti může být pobyt au-pair prodloužen o 6, 9 či 12 měsíců. Žádost přitom musí být podána elektronicky prostřednictvím informačního systému studentského a výměnného programu (Student and Exchange Visitor Information System – SEVIS) tak, aby byla doručena nejpozději 30 dnů před koncem původního pobytu, a zároveň musí být na Ministerstvo zahraničí zaslána na hlavičkovém papíře zastupující organizace další dokumentace obsahující jméno au-pair, identifikační číslo au-pair v rámci SEVIS, datum narození au-pair, požadovaná délka prodloužení pobytu, ověření, že osoba au-pair splnila studijní povinnosti během původního pobytu, a potvrzení o zaplacení správního poplatku. Na více než jeden další rok pobyt prodloužit nelze, au-pair však může po 2 letech pobytu mimo USA požádat o účast v novém programu.

Je důležité zmínit, že na výměnné programy včetně těch au-pair se váže vízová povinnost, konkrétně víza typu J-1 Visa. Pro některé z programů platí, že jejich účastníci mohou vzít do USA i manžela či manželku a osoby, k nimž mají vyživovací povinnost (nesezdané děti do 21 let věku). To však pro au-pair programy neplatí. Ani to ale zájem o pair pobyty nesnižuje a v roce 2014 se au programů v USA zúčastnilo přes 16 tisíc au-pair, z toho více než čtvrtina připadá na státy New York a California. S odstupem pak následují Virginia a New Jersey, přes tisíc účastníků zaznamenaly i další dva státy na

26 východním pobřeží USA, a to Massachusetts a Maryland (U.S. Department of State, 2016b). V mezinárodním srovnání jsou USA co do počtu přijatých au-pair na čele pomyslného žebříčku, podle průzkumu za rok 2011 následované Francií a Německem, daleko před Spojeným královstvím, které je až na osmé příčce (ICEF, 2014).