Srovnání a interpretace dat

4.4.1 Základní srovnání dat z rozhovorů

Pro základní srovnání dat získaných z rozhovorů jsem se rozhodla vytvořit kategorie na základě dílčích otázek z rámcového návodu pro vedení rozhovorů. Většinu kategorií příslušných au-pair pobytu jako takovému jsem vytvořila přiřazením k jedné dílčí otázce, protože šlo o data lépe srozumitelná pro přepis. Kategorie příslušné trávení volného času, které jsou pro samotný výzkum důležitější, jsem vytvořila na základě sloučení více dílčích otázek, protože obsažená data nebyla tak lehce srozumitelná pro přepis a navíc jsem

46 nechtěla vytvořit příliš mnoho kategorií pro zkoumání vzájemných závislostí. Pro přehlednost jsou základní data zpracována formou tabulky (viz Tab. 4).

Položka

Internet přes agenturu agentura přes kamarádku, ředitelku agentury

47

Tab. 4 – Základní srovnání dat z rozhovorů

4.4.2 Interpretace dat z rozhovoru – Veronika

Hlavním důvodem, proč se Veronika rozhodla pro práci au-pair v USA, byla informace z doslechu, že se v tamní kultuře vychovávají děti zcela jinak. Chtěla si proto zkušenosti z českého prostředí porovnat s jiným kulturním prostředím před tím, než bude mít své vlastní děti. Do USA odcestovala v posledním možném roce, který byl z pohledu věkového omezení možný, tedy 26 let.

Během dvou let působila ve dvou odlišných rodinách. První rodina, o které jsme spolu v rámci rozhovoru nejvíce mluvily, se odlišovala nejen svou společenskou vrstvou, kdy otec pracoval jako právník a matka byla původem z nižší vrstvy, takže kladli velký důraz na majetek i na to, ve které ulici bydlí, ale i přístupem rodičů k dětem, který byl velmi fádní, leckdy zcela bez jakéhokoli zájmu.

Obě dívky byly celý den od probuzení po téměř uložení do postele odkázány na au-pair, která měla celý jejich denní program na starost. Dívky se v její přítomnosti nesměly z rozhodnutí rodičů nikdy dívat na televizi. Přes den se tedy společně s au-pair věnovaly návštěvě muzeí, galerií, knihoven, sportovním aktivitám nebo návštěvě kroužků dívek, kterými byly irské tance a plavání. Sledování televize měly povolené až večer, kdy se těšily na své rodiče, ale protože ti si chtěli po práci zároveň odpočinout, řešil to tento způsob. Au-pair se mezitím věnovala úklidu.

Významný vliv na chod této rodiny mělo povolání otce a z něho plynoucí její vyšší socioekonomický status. Byl tak například kladen důraz na úklid a téměř katalogové vybavení domu a obecně se celá rodina chovala příliš konzervativně. Dívky ani nedokázaly vyjádřit své city či obejmout, natož aby bylo možné čekat jakoukoliv aktivitu a kreativitu, co se volného času týče. Proto většinou zůstalo pouze u víkendového pořádání grilování a pikniků.

Druhá rodina byla pravým opakem. Rodina spolu trávila hodně času při sportování i cestování. Matka v zimě plánovala a zjišťovala nabídku aktivit pro děti už dlouho dopředu na letní prázdniny, aby pak vše správně navazovalo, děti byly včas přihlášené, atd. Děti byly akční, plné života, dokázaly obejmout i vyjádřit city. Protože ale Američané nemají v

48 porovnání s ČR tolik dnů dovolené, nejvíce společného času spolu strávila rodina o vánočních svátcích.

Au-pair byla podle jejího názoru v obou případech maximálním přínosem. Byla časově tak vytížená, že neměla čas ani na své vlastní aktivity. Rodiče měli zájem o to, aby s nimi au-pair pobyla i po skončení jejích povinností, to ale z důvodu vyčerpání při většině odmítla. Byla ráda, že při svém pracovním vytížení zvládla plnit studijní povinnosti v předepsaném rozsahu.

 v USA je nutné vychovávat děti podle jejich systému, o kterém vás ale dopředu nikdo příliš neinformuje

 většina dětí, ale především jejich matek, je odkázána na manuál při vaření, bez kterého se málokdo dobere zdárného a úspěšného výsledku (na špetku mají měřítko)

 kvůli stipendiu na univerzitě vyniká každé dítě v jednom sportu (vedeny jsou k tomu odmala)

 školy pořádají dny pro otce a jejich dcery, kde spolu tráví čas, zejména tančí

 ulice se uzavřely, sousedi napekli, navařili a všichni se sešli

Tab. 5 – Zjištěné zajímavosti Veronika

4.4.3 Interpretace dat z rozhovoru – Iva

Iva si všimla reklamy na práci au-pair na internetu, proto začala shánět veškeré informace o této možnosti získat další zkušenosti v zahraničí. Její hlavní touhou bylo poznání nového místa a nové kultury. Ivu, stejně jako Veroniku, zaujala možnost odcestovat do USA, a to taktéž v jejím posledním možném roku k odcestování, tedy ve 26 letech.

V její rodině působila americká matka v domácnosti, přesto se Iva téměř celý den starala převážně o novorozeně, které přišlo na svět těsně po jejím příletu. Vzhledem k nastaveným podmínkám au-pairingu v USA není péče o tak malé dítě zcela obvyklá, Iva však doložila potřebnou praxi, a tak ani v tomto problém nebyl. Jinak trávila rodina čas s dětmi denně, scházeli se pravidelně při večeři, ale protože otec během Ivina působení kandidoval na starostu, musel absolvovat spoustu aktivit, a to i o víkendu, proto s dětmi mnoho času netrávil.

Volný čas šestiletého chlapce byl i přes úsilí věnované novorozeněti zcela v režii au-pair. Kromě fotbalu, na který docházel 3x týdně, protože otec rodiny byl bývalý profesionální fotbalista, byl chlapec ochotný trávit nespočetný počet hodin u lega, které ho velmi bavilo. Kromě četby knih, která ho též zajímala, měl denně povoleno maximálně 30 minut na počítačové hry. Mimo tyto aktivity trávil chlapec celý den s Ivou venku na koupališti, hřišti, ale také cestováním, a to především o prázdninách.

Au-pair měla podle jejího vyjádření velký vliv na trávení volného času chlapce především o již zmíněných prázdninách. Během pracovního týdne totiž chlapce odvedla a vyzvedla ze školy, udělali spolu domácí úkoly a poté se chlapec věnoval legu, vášnivému

49 čtení knih, nebo spolu odjeli na fotbal, po kterém následovala večeře, hygiena a uložení chlapce do postele.

 péče o novorozeně ze strany pair vzhledem k přísné legislativní úpravě této péče v rámci au-pairingu v USA

 zájem chlapce o dějiny i současnost Evropy i ČR (většina Američanů má za to, že ČR je Československo a patří Rusku)

Tab. 6 – Zjištěné zajímavosti Iva

4.4.4 Interpretace dat z rozhovoru – Pavla

Hlavním důvodem, proč Pavla odcestovala do Spojeného království, bylo naučit se anglický jazyk. Práci au-pair si zvolila z toho důvodu, protože ze všech možností, které Pavla zvažovala, působila nejjistěji a nejjednodušeji.

Rodina, ve které působila, byla typicky anglická, křesťanská. Ekonomicky na tom byla velmi dobře. Dívky, o které se měla Pavla starat, byly ve věku, kdy neprojevovaly zájem o žádné aktivity, naopak působily velmi uzavřeně. Rodiče dívky ráno odváželi do školy, proto měla au-pair hodně volného času pro sebe, obzvlášť ve dnech, kdy navštěvovala kurzy anglického jazyka v místní škole.

Pokud jde o úkoly, které měla Pavla plnit, rodina pouze pevně stanovovala na celý týden úkoly, které se týkaly péče o dům, jako například úklid koupelny, vysávání či vytírání. Samotné rozložení prací v rámci daného týdne pak už bylo na Pavle.

Trávení volného času dívkami bylo velmi monotónní a au-pair v něm nehrála žádnou roli. Dívky se totiž nenavštěvovaly s jinými dětmi, neměly žádné mimoškolní aktivity či kroužky, nechodily ani na zahradu. Každá se po příchodu ze školy zavřela do svého pokoje a volný čas trávila především hraním her na počítači. Starší dívka, když jí bylo 13, dokonce ani nechtěla nikoho pustit do pokoje, a uklízela si sama. Au-pair se ze začátku velmi snažila tento postoj změnit, pak ale svojí snahu vzdala, neboť neustále narážela na odmítavý postoj dívky. Zájem a podpora smysluplnějšího trávení volného času nebyla patrná ani ze strany rodičů. Děti tak nebyly v tomto ohledu nijak vedeny.

 au-pair působila především jako osoba pečující o dům, nikoliv o děti, což je pro Spojené království relativně typické

 au-pair v dané zemi našla nejen zalíbení v kultuře, ale poznala zde i svého muže, a s jejich dvěma dětmi v zemi žijí již 10 let

Tab. 7 – Zjištěné zajímavosti Pavla

4.4.5 Interpretace dat z rozhovoru – Marie

Marie se po dokončení dvouletého dálkového studia anglického jazyka rozhodla strávit nějaký čas v anglicky hovořící zemi, aby se zdokonalila v komunikaci, neboť její studium fungovalo převážně na korespondenční bázi. Toužila i po životní změně a poznání další

50 části naší planety, takže se hned několik cílů ideálně propojilo do možností skýtaných au-pairingem. Oslovila tedy jednu místní slovenskou agenturu, která ji pomohla najít rodinu.

Matka rodiny, do které se Marie dostala, se věnovala dětem na plný úvazek, a od au-pair tak očekávala ve větší míře spíše pomoc se starostí o domácnost než o děti samotné.

Harmonogram dne byl nastaven tak, že au-pair ráno dětem připravovala snídani, vypomohla s oblékáním a česáním, a po té, co matka odvedla starší dceru do školky, se věnovala domácím pracím. Odpoledne pak trávila au-pair asi 2 hodiny s dívkami, v závislosti na počasí si hrály buď doma nebo na zahradě, případně v parku či v rámci procházky. Skloubení programu pro obě přitom nebyl pro Marii problém, vždy našla způsob, jak zabavit již chodící starší dívku i zatím nechodící mladší dívku. Po většinou venku stráveném čase jim pak připravovala večeři a následně je ukládala ke spánku.

Rodina trávila společný čas velmi často, jak jen to šlo vzhledem k zaneprázdněnosti otce, který se vracel většinou domů ve večerních hodinách, kdy již byly dívky v posteli.

Pokud se však vrátil výjimečně dříve, snažil se jim chybějící čas s nimi ihned vynahradit.

Děti trávily volný čas aktivitami přiměřenými jejich věku – hrály různé hry, chodily na procházky, pořádaly se pikniky či setkání s dalšími jejich vrstevníky. Co bylo ale omezené, bylo sledování televize, a to jen na hodinu denně. Toto omezení bylo rovněž součástí jediného velkého pravidla pro au-pair, co se trávení volného času týče. Kromě něho obsahovalo toto velké pravidlo nejvyšší možnou pozornost ze strany au-pair a maximum čerstvého vzduchu. Zbytek volnočasového programu byl na základě důvěry rodiny čistě na au-pair a ta se ho snažila připravit vždy tak, aby se děti nenudily.

 au-pair se měla ze začátku starat převážně o úklid, potom ale trávila více času i s dětmi

 rodina zapojovala au-pair i do svého společného volnočasového programu (výlety) Tab. 8 – Zjištěné zajímavosti Marie

4.4.6 Interpretace dat z rozhovoru – Petra

Protože v České republice se au-pair v pravém slova smyslu příliš nevyskytují, byla Petra jednou z respondentek působících na příbuzné pozici chůva. Petra se k tomuto zaměstnání dostala přes kamarádku, která vykonávala funkci ředitelky agentury zprostředkovávající tyto práce. Pro práci chůvy se rozhodla především kvůli volnější pracovní době a kvůli svému kladnému vztahu k dětem a k práci s nimi. V budoucnu se prý nebrání ani zkušenosti v rámci au-pairingu ve Spojeném království či USA.

Petra pracovala v české rodině, která ale dříve dlouhodobě žila v Německu. Péče o děti se týkala ze začátku pouze dvou chlapců, k nimž po roce přibyla holčička. Nejstarší chlapec navštěvoval školku, do které ho vozila ráno jeho matka. Petra se starala o mladšího chlapce, který měl dopoledne kroužky, a to plavání a pohybové aktivity. Spolu pak

51 odpoledne vyzvedávali druhého chlapce ze školky a všichni následně trávili téměř denně zbytek dne až do 18 hodin společně. Kromě péče o děti se Petra starala i o úklid domácnosti, vaření, praní a žehlení. Po narození sestry obou chlapců se dopolední aktivity mladšího chlapce rozrostly o anglický jazyk. O malou holčičku se Petra začala třikrát až čtyřikrát do měsíce starat až po půl roce od jejího narození, jinak si ji brala matka do práce.

Šlo tedy spíše o výpomoc, hlavní zůstala nadále péče o mladšího z chlapců.

Rodiče byli přes týden oba velmi pracovně zaneprázdněni, proto trávili volný čas s dětmi především o víkendu, kdy se nikdo z nich nevěnoval práci. Jezdili společně především na výlety.

Petra sama se na programu dětí aktivně příliš nepodílela, i když do něho byla sama zapojena. Důvodem bylo, že byl program víceméně pevně narýsován. Děti tak i proto podle jejího názoru trávily čas velmi efektivně vzhledem k jejich věkovým možnostem. Co konkrétního rodiče mimo pravidelné aktivity zařazovali, záleželo jen na počasí a na aktuálním psychickém a fyzickém rozpoložení dětí.

 až do půl roku si matka brala malou dceru pravidelně do práce

 chůva měla i v jejích 19-20 letech plnou důvěru rodičů řídit rodinný vůz a vozit jím děti Tab. 9 – Zjištěné zajímavosti Petra

4.4.7 Interpretace dat z rozhovoru – Zuzana

Zuzana začala hlídat malé děti kamarádce poté, co se při studiu vysoké školy pedagogického zaměření rozhodla, že si podá inzerát na hlídání dětí, a spojí tak zábavu s prací a praxí. Na rozdíl od Petry jí ale vyhovuje české prostředí a přiznává, že nemá odvahu si tuto práci vyzkoušet i v zahraničí.

Zuzana měla na starosti celkem čtyři dívky, po dvou z každé rodiny, pokud se dá o rodinách vůbec mluvit, protože dívky žily jen s matkami. Věkově byly dívky od sebe o jeden rok od 5 do 8 let. Zuzana během dne děti postupně vyzvedávala ze školek a škol a následně se společně věnovaly úkolům, kroužkům, nebo dle počasí chodily ven, na zmrzlinu, do bazénu, atd.

Obě matky byly živnostnicemi a obě měly na dívky vyhrazen vždy celý jeden den v týdnu a celý víkend k tomu, pokud ho zrovna děvčata netrávila s otci. Aktivit s rodiči se Zuzana neúčastnila, takže se o jejich obsahu dozvěděla maximálně z vyprávění dětí během týdne. Děti tedy trávily volný čas jak s chůvou, tak i s rodiči, a z pohledu Zuzany efektivně.

52

 obě rodiny žijící trvale bez otců, tedy pouze matky a děti

 relativně málo informací o životě rodiny mimo čas trávený s dětmi Tab. 10 – Zjištěné zajímavosti Zuzana

4.4.8 Doplnění dat na základě vlastního zúčastněného pozorování

Jedním z vedlejších cílů této práce je porovnat výsledky výzkumu s vlastními bohatými zkušenostmi z působení na pozici au-pair. Data získaná z rozhovorů proto nyní doplním o data na základě vlastního pozorování.

O práci au-pair jsem se dozvěděla již při studiu střední školy. Velmi mě zaujala kombinace hlídání dětí a učení se anglického jazyka. Mojí vysněnou destinací byly odjakživa USA, kvůli náročným podmínkám přijetí jsem se ale při svém jazykovém hendikepu rozhodla nejprve po dvouleté pracovní zkušenosti v Praze zlepšit v angličtině a získat zkušenosti ve Spojeném království.

Vyhledala jsem agenturu, která mi našla první rodinu ze střední vrstvy. Naše představy o mém působení v rodině se však velmi lišily, proto jsem se rozhodla po měsíci odejít. Dvě děti – chlapec 9 let a dívka 7 let – neměly zájem o žádné aktivity, ale ani o mě samotnou, navíc i přes jejich věk byly neskutečně nesamostatné a nepořádné. Mým cílem bylo se starat o děti a být součástí rodiny, nikoliv uklízet exkrementy v domě po zvířatech a každý den uklízet celý dům.

Druhou mou rodinou měli být přistěhovalci, takže jsem dlouho zvažovala, jestli pro mě jejich přístup a výchova budou zvládnutelné. Získání zkušeností pro mě ale bylo nakonec více a rozhodla jsem se za touto rodinou, původem z Pákistánu, odjet do jiné části země.

Dům byl oproti první rodině dokonale uklizen a až později jsem přišla na to, že za tuto práci mám být zodpovědná já. V této rodině jsem se již o děti, které byly hned 4 – dívka 1,5 roku, chlapec 4 roky, chlapec 6 let, chlapec 9 let – starala více, ale stejně tak i o již zmíněný dům, který jsem kompletně celý denně uklízela.

Moje třetí rodina byla téměř taková, jakou jsem si ji představovala mít už napoprvé.

Byla jsem jejím členem. Společně jsme většinou večeřeli a dokonce jsem s nimi byla i na dovolené, i když jen v rámci Anglie. Přestože mezi mé hlavní úkoly patřil úklid, praní či žehlení, přednější pro rodiče bylo, abych trávila volný čas s dívkami ve věku 7 a 9 let. Co se volného času s dívkami týče, téměř vše probíhalo v mé vlastní režii. Ráda bych v této souvislosti upozornila na fakt, že věnovat se dětem denně kolem 4 až 5 hodin je velmi vyčerpávající při snaze je neustále něčím zabavit, nepočítám-li televizi, kterou měly povolenou maximálně hodinu denně. Po roce působení v této rodině, která žila životem střední vrstvy, ač rodiče byli vysoce postavení a znali se osobně i s britskou královnou, jsem měla odejít, neboť každá au-pair v této rodině mohla zůstat nejvýše 1 rok, aby si

53 dívky příliš nezvykly. Rozhodla jsem se proto převzít péči o děti v rodině kamarádky, která se vracela do ČR.

Děti i rodinu jsem znala a rodina pocházela z opravdu vysoké společenské vrstvy.

Jejich dům připomínal menší hrad. Děti byly celkem 3 – chlapec 3 roky, chlapec 6 let a dívka 8 let. Protože matka této rodiny zůstávala doma, starala se o děti ráno i po škole, a já měla jako hlavní úkol úklid celého domu. Protože jsem ale vždy velmi rychle všechno stihla, zbyl mi čas i na to, abych ho trávila s dětmi. Hráli jsme si na zahradě, chodili do jejich vyhřívaného bazénu, ale ze všeho nejvíce jsme hráli hry uvnitř v domě. Nejvíce mě mrzelo to, že jsem neměla možnost s dětmi cestovat nebo chodit ven za plot našeho domu.

Tím, že matka byla celý den doma a měla nás na očích, bylo velmi těžké děti k něčemu nadchnout. To samé se týkalo i toho, když děti zlobily. Vždy se obrátily na matku a já jsem většinou měla svázané ruce a dělala jsem spíše to, co se ode mě očekává.

Po roce stráveném v této rodině jsem se rozhodla práce au-pair zanechat a odcestovat na Nový Zéland. Po půlročním pobytu tam a dalším půlroku v ČR jsem však zatoužila po návratu na ostrovy. Tou dobou jsem již ale plánovala, že si splním svůj au-pair sen v USA, proto jsem se ve vesnici, kde jsem se starala o děti mé poslední rodiny, dohodla jen na dočasné výpomoci. Rodina měla 4 děti – dívku 3 roky, dívku 6 let, chlapce 8 let a chlapce 11 let. I v tomto domě jsem větší část času trávila úklidem nepořádku, měla jsem zde ale na starost i děti a skloubení potřeb všech 4 bylo neuvěřitelně vyčerpávající. Musela jsem pracovat rychle a efektivně, abychom se mohli věnovat tomu, čemu děti chtěly. Na druhou stranu jsem měla v této poslední rodině ve Spojeném království relativně volnou ruku při plánování volného času dětí, které bylo omezené jen vzdáleností od domu a financemi.

Chodila jsem s nejmladší dívkou na procházky, jezdili jsme na kole s dětmi do školy a ze školy, vařili jsme, hráli si a spoustu dalšího.

Během působení v této poslední rodině jsem již vyřizovala všechny potřebné dokumenty pro cestu do USA jako au-pair. Agentura mi našla rodinu – tu nejlepší, kterou jsem kdy potkala. Chlapci 6 a 8 let byli v péči otce a já jsem měla bydlet s nimi. S matkou jsem byla přitom od začátku rovněž ve spojení. Rodiče totiž spolu sice nebydleli, ale perfektně jako rodiče vystupovali a s dětmi byli denně oba dva. Láska k dětem, a to, že jsou pro ně na prvním místě, na nich bylo na první pohled vidět.

Já měla pracovat v domech otce i matky, které byly oba čisté a uklizené, a dokonce

Já měla pracovat v domech otce i matky, které byly oba čisté a uklizené, a dokonce