Vymezení základních charakteristik konceptu au-pair

S ohledem na zaměření mé bakalářské práce nyní utřídím fakta týkající se institucionalizace au-pairingu do jednotlivých kategorií, které lze napříč sledovanými způsoby institucionalizace (Evropská dohoda o au-pair pobytech, Spojené království, USA, ČR – viz kap. 1.2) vysledovat ve vztahu k původu a hlavně významu pojmu au-pair a které současně nabídnou možnost vhodně stanovit základní charakteristiky konceptu au-pair, jež prakticky použiji i ve vztahu k vymezení volného času v rodinách s au-pair a při výběru respondentů pro výzkum.

Při tvorbě kategorií vyjdu z původu a dnešního dominantního významu pojmu au-pair jako člověka (viz kap. 1.1). První skupina kategorií se proto bude vázat na osobu au-pair.

Vzhledem k tomu, že základní charakteristikou této osoby je, že poskytuje služby za ubytování a stravu na principu rovnosti, druhou skupinu kategorií navážu na protistranu au-pair, tedy hostitelskou rodinu. Do poslední skupiny kategorií pak zahrnu vše ostatní, což budou kategorie vážící se na samotný au-pair pobyt, tedy kategorie týkající se interakce mezi au-pair a hostitelskou rodinou. Budou zde i kategorie, které sice z časového hlediska samotnému pobytu předcházejí, ale jsou nedílnou částí jeho organizace. Celkový přehled vytvořených kategorií i s utříděnými fakty je pro přehlednost dále zpracován formou tabulky (viz Tab. 1).

Skupiny kategorií a

jednotlivé kategorie Evropská dohoda o au-pair pobytech

Definice au-pair  Mladý cizinec, který je dočasně přijat

38

Ubytování au-pair  Musí být zajištěno od hostitelské rodiny

hostitelské rodiny  Musí být plně zajištěno Náplň práce au-pair  Služby související

s denními

39

Kapesné au-pair  Právo na kapesné, výše a způsob výplaty Pojištění au-pair  Povinné pojištění

au-pair na náklady

hostitelské rodiny  Povinnost zúčastnit se

alespoň 1

1) Francie uplatňuje výhradu formou prohlášení (min. věk osoby au-pair 18 let, 17 let jen v případě, že má v zemi zákonného zástupce) 2) Francie, Itálie, Norsko a Španělsko uplatňují výhradu (podpis nutný vždy před odjezdem osoby au-pair z vlasti)

3) Francie uplatňuje výhradu formou prohlášení (smlouva musí být uzavřena na nejméně 3 měsíce) 4) Itálie a Španělsko uplatňují výhradu (pouze ½ pojistného hrazena rodinou)

Tab. 1 – Kategorizace institucionalizace au-pairingu ve srovnávaných zemích

Na základě vytvořené kategorizace si nyní vymezím základní charakteristiky konceptu au-pair. Vyjdu přitom především ze společných nebo většinových znaků, které lze v rámci jednotlivých kategorií vysledovat napříč jednotlivými způsoby institucionalizace. Au-pair pobytem proto bude: dočasný pobyt au-pair v hostitelské rodině přijímající země koncipovaný jako program kulturní výměny s předem stanovenými podmínkami pro daný pobyt a pro obě účastnící se strany, případně i pro další strany. Za hlavní předem stanovené podmínky přitom budu na straně pobytu považovat: existenci písemné smlouvy mezi

au-40 pair a hostitelskou rodinou, vymezení dočasnosti pobytu au-pair na základní dobu 1 roku s možností prodloužení na maximálně 2 roky a provádění prací souvisejících s běžným chodem rodiny (zejména péče o děti, případně i výpomoc s lehkými domácími pracemi) ze strany au-pair jako dočasného člena domácnosti výměnou za zajištění stravy a ubytování ve vlastním pokoji, kapesné a takové rozvržení časového harmonogramu prací, které poskytuje dostatek času na studium jazyka a kultury přijímající země a zároveň dostatek osobního pracovního volna, ze strany hostitelské rodiny. Na straně au-pair budou hlavními předem stanovenými podmínkami, že jde o cizince, ve věku 18-30 let a plně způsobilého účasti v programu na základě stanovených podmínek. Na straně hostitelské rodiny půjde pouze o plnou způsobilost účasti v programu na základě stanovených podmínek. Další (třetí) strany řešit vůbec nebudu, ty nejsou přímými účastníky au-pair pobytu.

Toto základní vymezení základních charakteristik au-pairingu bylo potřebné z toho důvodu, že se míra institucionalizace v komparovaných zemích velmi liší (od pevného legislativního rámce v USA, přes deregulované prostředí s existencí různých doporučení ve Spojeném království, až po zcela neinstitucionalizované prostředí v ČR), a je proto třeba mít stanovená jednotná výchozí kritéria pro další posuzování, kdo ještě au-pair je a kdo už ne, resp. co lze ještě považovat za au-pair pobyt a co už nikoliv. Uvedené vymezení základních charakteristik konceptu au-pair však neznamená, že nebudu reflektovat specifika jednotlivých zemí. S těmi už ale případně nebudu pracovat jako s limitními (ze základních charakteristik jsou jako limitní s určitými hodnotami stanoveny pouze věk au-pair a délka pobytu), a to i kvůli k tomu, že postavení au-au-pair ve společnosti se ve skutečnosti zcela neshoduje s institucionálním vymezením (viz kap. 1.3).

3.2 Vymezení volného času

Podobně jako jsem vymezila koncept au-pair, vymezím nyní na základě teoretických přístupů i provedených průzkumů pojem volný čas. Použiji přitom jako základ negativní vymezení vůči celkovému disponibilnímu času, kterým je 24 hodin denně, a tento základ dále doplním o pozitivní charakteristiky, které budou rozhodující pro zařazení či nezařazení do volného času, a to i s ohledem na konkrétní okruhy činností, které jsou v praxi považovány a priori za volnočasové. Pro lepší přehled jsem srovnání různých vymezení volného času (viz kap. 2.1 až 2.3) zpracovala formou tabulky (viz Tab. 2).

41

Šafr & Patočková  Mimo pracovní povinnosti

 Problematika zařazení hraničních činností do volného času (jsou zároveň koníčkem a zároveň přinášejí užitek) – např. kutilství, zahrádkářství

Dumazedier  Osvobozuje (je

 Odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti, zájmové vzdělávání, dobrovolná společensky prospěšná činnost včetně příslušných časových ztrát

 Nepatří sem např.: vyučování, péče o sebe, povinnosti spojené s rodinou a domácností, uložené vzdělávání, činnosti spojené s biologickou existencí člověka

 Problematika zařazení hraničních činností (např.

konzumace jídla)

ATUS  Socializing, Relaxing, and Leisure¹⁾

 Sports, Exercises, and Recreation¹⁾

 Religious and Spiritual Activities¹⁾

 Telephone Calls¹⁾

HETUS  Social Life and Entertainment¹⁾

 Sports and Outdoor Activities¹⁾

 Hobbies and Computing¹⁾

 Mass Media¹⁾

ISSP  Sledování TV, DVD, videa / Poslech hudby /

Internet nebo počítač / Chození po obchodech a nakupování / Čtení knih / Fyzické aktivity / Setkávání s přáteli / Ruční práce a kutilství / Setkávání s příbuznými / Hraní karet a deskových her / Návštěva kulturních akcí / Chození do kina / Návštěva sportovních akcí jako divák a turistika / Návštěva restaurací, kaváren a vináren / Zvyšování odborné a jazykové znalosti / Návštěva veřejné knihovny / Chození do kina / Chození do divadla / Návštěva galerií a výstav / Chození na koncerty populární hudby / Chození na koncerty vážné hudby²⁾

1) Hlavní činnosti se vztahem k volnému času vybrané ze všech definovaných hlavních činností v rámci průzkumů 2) Činnosti specificky dotazované v rámci průzkumu, nejsou uvedeny činnosti uvedené respondenty v rámci volné odpovědi

Tab. 2 – Srovnání vymezení volného času

42 Na základě srovnání vymezení volného času jako termínu používaného v odborných kruzích, jako času, který je součástí celkového disponibilního času, a jako času, který je předmětem samostatného zkoumání, nyní vymezím volný čas pro použití ve výzkumu.

Volným časem bude: čas trávený činnostmi, které nejsou nijak podmíněny splněním určitých povinností či samotným zajištěním biologické existence, a které si každý svobodně a dobrovolně zvolí s cílem vlastního uspokojení. Za důležité tedy nebudu považovat „co“ konkrétního dělám, ale „proč“ to dělám. Některé činnosti proto jednou budou součástí volného času a jindy nikoliv, například již zmiňovaná konzumace jídla, kutilství či zahrádkářství, teoreticky však vše včetně sportu, budou-li cíle provozované činnosti vyšší než jen vlastní uspokojení.

Toto vymezení volného času bylo nutné, aby bylo v rámci kvalitativního výzkumu připomenuto všem respondentům vybraným na základě stanoveného vymezení au-pairingu, co vše se vlastně volným časem myslí. Vzhledem k tomu, že většina z nás je v rámci volnočasových aktivit určitým způsobem specificky zaměřena jen na některé z nich, mohlo by dojít k tomu, že respondenti by v rámci rozhovorů mohli něco opominout a něco naopak do volného času zařadit navíc.

43