Stavba vlastní budovy Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi

Ke konci roku 1923 navrhoval poslanec Jan Dubický, že by mohl být zámek Niměřice odkoupen pro budoucí funkčnost a školní účely. Mezitím do školy přišlo, začátkem roku 1924, oznámení od nejvyššího soudu v Brně, ,,že vlastnictví velkostatku Niměřice - Cetno a tím i zámecká budova přešlo z

80 Prameny bohužel neoznačují starostu ze Sudoměře Vepříka křestním jménem.

81 Zobrazení předsedy kuratoria Cyrila Papouška viz příloha č. 8.

82 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 157, kart. 7, list č. 8-10, stanovy.

83 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 67, zápis ze schůze kuratoria hospodyň-ské školy, 26. 11. 1936.

84 Tamtéž, …

vadních rukou Alexandra Thurn-Taxise, dceři Rudolfa Taxise, paní Hedvice Kallusové, choti profesora v Uherském Hradišti.“⁸⁵ Když oficiálně dostala do vlastnictví zámek Niměřice Hedvika Kallusová, tak vyžadovala, aby se škola vystěhovala do začátku července roku 1925. Paní Hedvika Kallusová chtěla využívat budovu pro své osobní potřeby. Kuratorium školy se tomu snažilo zabránit, protože se škola neměla kam přestěhovat. Nebyly k tomu vhodné pro-story. Kuratorium požadovalo ponechání hospodyňské školy v zámku v Niměřicích alespoň po dobu, než by se postavila nová školní budova. Na výstavbu nové budovy hospodyňské školy se odhadovaly dva až tři roky. Kura-torium školy poukazovalo na to, že je důležité, aby škola přetrvala na zámku Niměřice, aby se nemuselo přerušovat vzdělávání dívek. Proto se kuratorium hospodyňské školy s manželi Kallusovými začalo soudit. Kuratorium se odvo-lávalo na to, že na zřízení školy v niměřickém zámku doposud vynaložilo 400 000Kč.⁸⁶

Kuratorium začalo jednat a požádalo Okresní správní komisi v Mladé Boleslavi o podporu návrhu postavení vlastní budovy pro školu, kdyby se jed-nalo o místo v Mladé Boleslavi a zároveň o udělení vhodného bezplatného mís-ta pro smís-tavbu. Městská rada se smís-tavbou nové hospodyňské školy souhlasila a dala na výběr určité pozemky, jednak poblíž rolnické školy, jednak směrem k zeměbraneckým kasárnám.⁸⁷ Profesor Kallus sdělil kuratoriu, že se hodlá do budovy zámku nastěhovat a žádal, aby se škola podle toho zařídila a přestěho-vala se do konce školního roku, nejpozději do července 1925. Kuratorium za-reagovalo zasláním žádosti Zemské politické správě v Praze, aby zabrali zámek Niměřice pro účel veřejný na dobu dvou až tří let, než bude nová škola v Mladé Boleslavi postavena. Městská rada v Mladé Boleslavi nabídla pozemky pro stavbu hospodyňské školy za Křikavovým pivovarem o celkové výměře 2,5ha.

Dále oznámila, že s vlastníky uvedených pozemků bude projednávat odprodej potřebných částí pozemku. Ředitelka školy Karla Koníčková se byla inspirovat na prohlídce školy hospodyňské ve Strakonicích a ve Vyšší hospodyňské škole

v Plzni. Zároveň si vyžádala stavební plány školy ve Strakonicích, které prová-děl stavitel Prokop.⁸⁸

Několik obcí v okolí Mladé Boleslavi mělo zájem, aby nově postavená hospodyňská škola byla zřízena právě v nich. Město Dobrovice mělo zájem, aby škola byla zřízena na jeho půdě. Město by poskytlo zdarma pozemek libo-volné výměry včetně zavedení vodovodu, elektřiny až k vybrané budově i zří-zení potřebné kanalizace.⁸⁹ K nabídce města Dobrovice namítl poslanec Jan Dubický, to že ,,městská rada v Mladé Boleslavi vyjednávala již s vlastníky a docílila dohody ohledně pozemku, z něhož biskupská konzistoř byla ochotná odprodat nejvýše 4korce za 30 000 korun.“⁹⁰ O získání dalších pozemků se stále vyjednávalo a nebylo vyloučeno, že mohou být ještě dražší. Přesto posla-nec Jan Dubický doporučoval zůstat u původního plánu a umístit školu v Mladé Boleslavi. Po několika argumentech poslanec Dubický podotkl, jaké by měl potíže a nepříjemnosti, ,,když by jako člen městské rady Mladá Boleslav měl zaujmout jiné stanovisko, než jaké zastával v městské radě původně.“⁹¹ Místopředseda kuratoria Josef Kašpárek a ředitelka školy Karla Koníčková nesouhlasili s důvody pana poslance Jana Dubického, ale prosazovali postavení nové hospodyňské školy na venkově a to v Dobrovicích, kde nabízeli tak skvě-lé možnosti. Přesto bylo rozhodnuto, že nová budova pro hospodyňskou školu bude postavena v Mladé Boleslavi.⁹²

Roku 1926 byla zvolena stavební komise nové hospodyňské školy.

Skládala se z předsedy okresní správní komise Cyrila Papouška. Své členství ve stavební komisi si ponechal, ale z důvodu své velké pracovní zaneprázdně-nosti za sebe navrhl zástupce Josefa Vacka, který byl nově zvoleným členem kuratoria. Dalším členem stavební komise byl Josef Kužel, který zastával funk-ci vrchního stavebního rady správního výboru. Dále to byl stavbyvedoucí inže-nýr Ladislav Dlabač, Josef Kašpárek z Jizerního Vtelna, poslanec Jan Dubický,

okresní technik a správce komise inženýr Ladislav Mervart, předseda stavební dozorčí komise náměstek Josef Šrajer a ředitel A. Krejza.⁹³ Dále to byla ředi-telka hospodyňské školy Karla Koníčková.⁹⁴ Stavební komise dohlížela po celou dobu, co se škola stavila na průběh prací, které probíhaly kolem stavby.

Projednávala s projektantem různé změny ve stavebních plánech, změny oh-ledně prací řemeslníků apod. Architektem projektu nové hospodyňské školy se stal inženýr Adolf Benš z Prahy a vrchní stavbyvedoucí Ing. Ladislav Dlabač.

Na stavbu hospodyňské školy včetně zahrady byl vyměřen pozemek o rozloze 2ha 43a 66m2.95

Projektant předložil rozpočet na 2 650 000 korun, avšak v této částce nebyly zahrnuty ceny na materiál a veškeré stavební práce jak u školní budovy, tak u okolních staveb hospodyňských, ani vnitřní vybavení. Bylo na-vrhnuto použít levnější materiál, snížit výšku budovy a díky tomu se částka snížila na 2 305 000 korun.⁹⁶ Starost o samotnou stavbu školy a veškerou práci okolo ní prováděla firma architekta Josefa Štrose.⁹⁷

Samotná stavba hospodyňské školy byla umístěna na pozemcích vý-chodně od města Mladá Boleslav mezi silnicí Jičínská a potokem Klenicí. Po-zemky tvořily rozsáhlý prostor s mírným spádem k jihu k říčce Klenici, kde se vybudovalo plavidlo. Samotná budova nové hospodyňské školy měla obsaho-vat ubytování pro dívky (chovanky) a místnosti hospodářské a vedlejší. Mimo hlavní budovu byly dále vybudovány sklepy. V suterénu budovy se nacházela kotelna s ústředním topením, mlékárna a sýrárna, pekárna, sušárna ovoce a líhně pro drůbež. V přízemí budovy se nacházely učebny, byty, kuchyň, jídelna s otevřeným východem na zahradu, pokoj pro ošetřovatelku a nemocné dívky a lázně. V prvním patře budovy se nacházely byty, pracovna, ředitelna, knihov-na, čítárna a ložnice s umývárnami. V druhém patře byly opět byty, ložnice, noclehárna s umývárnou. V poslední řadě v podkroví se nacházela prádelna se sušárnou a terasou. Mimo hlavní budovu byla na západní stranu navrhnuta zvláštní budova pro skleník. Na straně jižní od hlavní budovy potom byly

93 Prameny bohužel neoznačují ředitele Krejzu křestním jménem.

94 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 186, kart. 8, list č. 1 – 4, protokol ze

vy a čistící biologická stanice. Celý areál nové školy byl oplocen a poblíž řeky Klenice byla zřízena studna, která sloužila na zalévání. Veškeré odpadové vody z koupelen, sýrárny, mlékárny apod. byly svedeny do čistící biologické stanice a následně vypouštěny do potoka Klenice. Na potoku Klenice bylo zřízeno plavidlo pro dobytek.⁹⁸

Celková částka na stavbu a zařízení budovy ve výsledku činila 3 679 250,47 korun.⁹⁹ Z tohoto obnosu poskytlo kuratorium hospodyňské ško-ly, na vnitřní vybavení nové stavby škoško-ly, částku 60 399,40 korun. Zemský fond na stavbu nové hospodyňské školy věnoval 1 230 000 korun. Město Mla-dá Boleslav věnovalo pro účel nové stavby hospodyňské školy bezplatně po-zemky. Tyto pozemky postupně město odkoupilo od soukromých vlastníků. Od biskupské konzistoře město Mladá Boleslav odkoupilo 4 korce za 30 000 ko-run. Z dílu veřejného statku ve výměře 6, 85m město odkoupilo za 600 koko-run.

Od manželů Najmanových pozemky ve výměře 46m a 27m, kdy jim za to měs-to dalo pole dvakrát takové výměry. Měsměs-to Mladá Boleslav dále od paní Hlav-ničkové vyjednalo louky a náhradou za to jí byly dány pastviny a pozemky. Od manželů Cihlářových byl odkoupen pozemek ve výměře 1ha 68a 29m2 za 116 975 korun. Město Mladá Boleslav celkově vynaložilo za odkoupené a ná-hradou vyměněné pozemky 158 122 korun.¹⁰⁰ Okresní správní komora poskyt-la z rozpočtu z roku 1925 částku 100 000 korun na stavbu nové hospodyňské školy. Poté ještě zvýšila příspěvek na stavbu nové hospodyňské školy do ma-ximální částky 800 000 korun.¹⁰¹

Stavba nové hospodyňské školy v Mladé Boleslavi byla zahájena 12.

května 1927.¹⁰² Škola byla přestěhována do vlastní budovy 15. října 1928.¹⁰³ Slavnostní zahájení hospodyňské školy v nové budově se konalo v neděli 21.

října 1928. Slavnost zahájil Cyril Papoušek, ve své řeči ocenil práci všech ,,kdo přispěli a vřele promluvili o významu školy po stránce odborné a národní

98 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 186, kart. 8, list č. 9 – 13, protokol ze schůze stavební dozorčí komise.

99 Celkový rozpis nákladů na stavbu nové hospodyňské školy viz příloha č. 11.

100 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 179, kart. 7, list č. 3.

101 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, s. 152 – 158, zápis ze schůze kurato-ria hospodyňské školy, 1. 4. 1927.

102 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 98, kart. 3, list č. 2.

103 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 293, kart. 12, list č. 3.

chovy.“ ¹⁰⁴Slavnostní řeč pronesl poslanec Jan Dubický, který poukázal na historii v kraji Mladá Boleslav, na pokrok venkova a ocenil jedinečnou práci, kterou vykonávala venkovská žena pro rodinu. V programu následovaly proje-vy hostů. Poté ředitelka školy Karla Koníčková poděkovala kuratoriu za všechnu snahu a péči, kterou o školu kdy měli. Závěrem dvě chovanky v národních krojích, jménem všech chovanek hospodyňské školy, poděkovaly okresnímu starostovi Cyrilu Papouškovi a předaly mu kytici.¹⁰⁵ Stavba nové Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi byla celkově dokončena 15. února 1929.¹⁰⁶