ZEMĚDĚLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ DÍVEK NA

(1)

ZEMĚDĚLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ DÍVEK NA MLADOBOLESLAVSKU 1918-1951

Bakalářská práce

Studijní program:

Studijní obory:

Autor práce:

Vedoucí práce:

B7507 – Specializace v pedagogice

6107R023 – Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání 7105R056 – Historie se zaměřením na vzdělávání

Jana Eichlerová

PhDr. Miloslava Melanová

(2)

(3)

(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum: 23. 4. 2014

Podpis:

(5)

Zde bych chtěla poděkovat mé vedoucí práce PhDr. Miloslavě Melano- vé za obětavou pomoc a vedení při zpracování mé bakalářské práce a také za

věcné, inspirativní podněty, které mi při jejím psaní pomohly. Rovněž bych ráda poděkovala PhDr. Aleně Benešové za užitečné rady a pomoc při hledání a zpracování archivních materiálů.

(6)

Anotace

Bakalářská práce řeší problém zemědělského vzdělávání dívek na Mladobole- slavsku v meziválečném období. V první části se text zabývá zemědělským vzděláváním a školstvím obecně v Československé republice a také se zaměřu- je na hospodyňské školy. V další části se práce věnuje městu Mladá Boleslav v meziválečném období. Hlavní část textu je věnována Hospodyňské škole v Niměřicích posléze v Mladé Boleslavi, která poskytovala zemědělské vzdě- lávání ženám. Tato část se zaměřuje na konkrétní vývoj a průběh jmenované školy od vzniku do jejího zániku.

Klíčová slova: vzdělávání dívek; kuratorium; odborné školství; hospodyňská škola; náplň výuky

Annotation

The diploma thesis deals with the agriculture education of girls in region Mladá Boleslav in the period between wars. The first part analyzes the agriculture education and education in general in The Czechoslovak Republic and also the housekeeping schools. The other part is dedicated to the town Mladá Boleslav in period between wars. The main part deals with the Housekeeping school in Niměřice, later situated in Mladá Boleslav, where women were educated. This part is concentrated on the particular development and process of above stated school since the establishment till its extinction.

Keywords: girls’ education; curratory; vocational education; housekeeping school; content of tuition

(7)

Obsah

Úvod a cíle práce ... 8

Rozbor pramenů ... 10

Rozbor literatury ... 12

1. Zemědělské školství v Československu ... 14

1.1 Struktura zemědělského školství ... 14

1.2 Hospodyňské školy, aneb zemědělské vzdělávání dívek ... 18

2. Mladá Boleslav a odborné školství po roce 1918 ... 21

2.1 Mladá Boleslav v meziválečném období ... 21

2.2 Zemědělské a odborné školství v Mladé Boleslavi ... 24

2.3 Spolková zemědělská činnost v Mladé Boleslavi ... 26

3. Hospodyňská škola Mladá Boleslav ... 28

3.1 Vznik Hospodyňské školy v zámku Niměřice ... 28

3.2 Pedagogický sbor ... 32

3.2.1 Pedagogický sbor na hospodyňské škole 1920 – 1952 ... 33

3.2.2 Náplň výuky ... 34

3.2.3 Kuratorium hospodyňské školy ... 35

3.3 Stavba vlastní budovy Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi ... 36

3.4 Hospodyňská škola jako státní zařízení ... 41

Závěr ... 44

Seznam pramenů a literatury ... 45

Seznam příloh ... 47

Přílohy ... 49

(8)

Úvod a cíle práce

Tématem předložené bakalářské práce je zemědělské vzdělávání dívek na Mladoboleslavsku v meziválečném období. Téma bylo zvoleno na základě toho, že ještě nebylo zpracováno a protože dějiny žen autorku práce zajímají.

V České republice se jevil zájem o ženskou problematiku a její výzkum až v 90. letech 20. století. Ženské hnutí je označováno nejčastěji na celém světě výrazem emancipace. Emancipaci žen je třeba vnímat jako historickou realitu probíhající jako proces. Toto úsilí začalo být na počátku 20. století, častěji pak po první světové válce, označováno samotnými ženami výrazem feminismus.

Historický proces ženské emancipace představoval úsilí o zrovnoprávnění žen s muži. V Československu se tomu tak stalo ústavou z roku 1920, kdy ženy získaly volební právo. Emancipační hnutí českých žen začalo v 60. letech 19.

století snahou o vzdělávání žen, jehož prostřednictvím mohly tyto ženy také dosáhnout určité nezávislosti. Vzdělávání dívek obecně bylo do první republiky více méně obtížné. Ústava Československé republiky z roku 1920 zaručova- la ženám stejná politická a občanská práva jako mužům, ale hned tato rovno- právnost nepřešla důsledně do každodenní životní praxe. Bránily tomu nejrůz- nější staré předsudky.

Na přelomu 19. a 20. století se začalo postavení ženy ve společnosti měnit. Souvislosti zde byly se vznikem industriální společnosti, kde se žena stala pracovní a postupně i intelektuální silou. Emancipační snažení žen mělo jako první cíl získat přístup ženám ke vzdělávání. Bylo potřeba vzdělávat i venkovské dívky a to v oboru zemědělství. Téma emancipace žen je zpracová- na různými autory a autorkami, ale konkrétní zaměření na zemědělské vzdělá- vání dívek dosud zpracováno nebylo, a proto to byl jeden z dalších důvodů ke zpracování této bakalářské práce. Hlavním důvodem byla existence dosud ne- zpracovaného tématu dívčího vzdělávání přímo na příkladu mladoboleslavské školy.

Text práce je rozdělen do tří kapitol zachycujících zemědělské vzdělá- vání dívek, které je zaměřené hlavně na okres Mladá Boleslav. Uvedení do tématu zemědělského vzdělávání dívek a charakteristika města Mladá Boleslav v meziválečném období, předchází rozboru činnosti Hospodyňské školy

(9)

v Mladé Boleslavi. Hlavní část textu se zajímá o vývoj bývalé Hospodyňské školy zřízené v zámku Niměřice a poté přemístěné do nově postavené vlastní budovy v Mladé Boleslavi.

Práce se věnuje výzkumu zemědělského vzdělávání venkovských žen po první světové válce. Téma je zpracováno na základě činnosti Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi, jejíž bohaté materiály jsou uloženy ve Státním okres- ním archívu Mladá Boleslav. Práce je založena na popisu, vzniku, vývoji a činnosti Hospodyňské školy. V rámci jednotlivých kapitol je zpracován vývoj zemědělského a odborného školství na Mladoboleslavsku v letech 1918 – 1951. Pozornost je věnovaná vždy významným etapám ve vývoji zemědělské- ho školství a vzdělávání dívek v Československu.

Základním cílem celé práce je odpovědět na otázky: Proč právě v Mladé Boleslavi vznikla takováto škola, kdo stál u zrodu této školy? Kdo školu financoval, podporoval a komu škola vděčila za svůj rozvoj? Autorka práce se pokusí stanovit, kdo na škole působil a odkud přicházely odbornice.

Autorka práce se pokusí zachytit nejdůležitější mezníky v samotném vývoji této školy a charakterizovat, jak se škola v průběhu let proměnila.

(10)

Rozbor pramenů

Práce je založena na důkladném zpracování archivního fondu, který se nachází ve Státním okresním archivu v Mladé Boleslavi. Celý fond nese název Hospodyňská škola Mladá Boleslav a je časově vymezen na léta 1920-1951.

Tento fond je obsahově rozdělen na písemné materiály Hospodyňské školy, písemné materiály kuratoria a Lidové školy zemědělské dívčí.

Písemné materiály Hospodyňské školy se dále strukturují na knihy, spi- sový materiál, účetní materiál a ostatní materiály. Z knih bylo čerpáno ze zápi- sů schůzí učitelského sboru. Zápisy schůzí mají stále stejnou strukturu. Větši- nou obsahují klasifikace žákyň, dozory nad jednotlivými skupinami, rozdělení předmětů mezi pedagogický sbor, určení rozvrhu hodin na pololetí, čtení a ná- sledné seznámení pedagogického sboru s přípisy z ministerstva zemědělství a další problémy a akce týkající se všedního dne a každodenního života. Knihy zápisů ze schůzí učitelského sboru jsou celkem k dispozici dvě z let 1920- 1952.

Ze spisového materiálu bylo nejvíce čerpáno ze spisů, které jsou rozdě- leny podle jednotlivých roků. Každá složka je dělena na zemské úřady, ministerstva, jiné úřady a korespondence, inspektoráty, firmy, personálie, zápisy žákyň a informace, exkurze, kuratorium a různé. Od roku 1925 se v těchto ar- chivních materiálech objevují spisy týkající se stavby nové budovy. Dále se v kategorii spisových materiálů objevují podací protokoly. V ostatních materiá- lech jsou k dispozici různé plány stavby nové budovy hospodyňské školy.

Zvláštní složku tvoří kuratorium a zde jsou nejdůležitější zápisy ze schůzí kuratoria hospodyňské školy. Tyto knihy jsou k dispozici dvě a to od roku 1920-1936. Od roku 1936 přešla správa hospodyňské školy do vlastnictví Země české a kuratorium přestalo fungovat. Další částí té složky jsou materiály internátu hospodyňské školy, které obsahují hlavní knihy, pokladní deníky, rozpočty, výroční účty, internátní zásobník apod. Z těchto internátních spiso- vých materiálů bylo čerpáno méně, než z ostatních dokumentů. Roku 1943 byla k Hospodyňské škole přičleněna lidová zemědělská škola dívčí, třída dí- vek. Z písemných materiálů Lidové školy zemědělské dívčí bylo nejvíce čer-

(11)

páno ze zápisů ze schůzí učitelského sboru. Tato kniha je k dispozici jen jedna a je časově vymezena obdobím 1943 – 1949.

Fond Hospodyňské školy Mladá Boleslav je velice bohatý a obsáhlý na pramenný materiál. Především autorka práce čerpala z fondu Hospodyňské školy Mladá Boleslav, ale k dispozici jsou i fondy Archiv obce Niměřice, kde byla Hospodyňská škola nejprve zřízena a fond Zemská škola rolnická Mladá Boleslav (1883-1952), která získala bývalou budovu Hospodyňské školy.

Zároveň v obsahu práce byly využity prameny vydané. K dispozici byly Dějiny mladoboleslavského školství od Františka Bareše¹, kde František Bareš velice výstižně popisuje Mladoboleslavské školství. Dále bylo čerpáno ze za- jímavého materiálu o národohospodářské propagaci², kde tato kniha zachycuje velice pěkně dobu ve městě Mladá Boleslav v poválečných letech.

1 BAREŠ, František: Dějiny mladoboleslavského školství. V Mladé Boleslavi: Město Mla- dá Boleslav, 1888. 143 s., [6] l. obr. Příl.

2 Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky. Brno: Národohospodářská propaga- ce Čech a Moravy, 1941. 215, [I] s. Národohospodářská propagace Čech a Moravy. Řada A; sv.

24.

(12)

Rozbor literatury

Co se týče monografií ohledně Hospodyňské školy, tak doposud ještě nikdo vlastní školu nezpracoval. Pro obecné práce k zemědělskému školství by autorka práce jmenovala především knihu Dějiny zemědělského školství v Československu od Zdeňka Černohorského.³ Tato kniha se věnuje celkově zemědělskému vzdělávání vskutku dopodrobna. Popisuje počátky zemědělské- ho školství v Československé republice, vývoj zemědělského školství až do roku 1962. Z této knihy bylo čerpáno jak o vývoji zemědělského školství obec- ně, tak i o hospodyňských školách. Publikace k zemědělskému vzdělávání dí- vek, nebo školství zaměřené na dívčí vzdělávání, nejsou k dispozici. Další obecné práce, které se zabývají zemědělským školstvím, jsou Vývoj učňovské- ho školství v Československu od Zdeňka Černohorského⁴ a publikace Země- dělské školství od autorů Josefa Pomezného a Zdeňka Zelinky.⁵ Dále se obecně zabývá zemědělským školství v rozsáhlém díle Československá vlastivěda,⁶de- sátý svazek. Velice přínosnou a dobře zpracovanou prací, která se věnuje ze- mědělskému školství v Československu je sborník Zemědělské školství, vý- zkum a osvěta jako předpoklad hospodářského a sociálního rozvoje venkova v 19. a 20. století.⁷ Z tohoto sborníku byly přínosné pro mou práci texty Vlasti- slava Laciny Odborné zemědělské školství v Československu mezi světovými válkami a Gustava Novotného Hospodářské neboli zemědělské školství v českých zemích od konce osmnáctého do počátku dvacátého století.

O školách zaměřených na dívčí vzdělávání se nehovoří. Z hlediska toho, že šlo o dívčí školy, je samozřejmě zajímavější moderní literatura zabývají- cí se změnami postavení ženy ve společnosti. Publikace týkající se změn po- stavení žen ve společnosti je uvedena hlavně kniha Proměny společenského

3 ČERNOHORSKÝ, Zdeněk: Dějiny zemědělského školství v Československu. 1. vyd. Pra- ha: SPN, 1980. 306 s.

4 ČERNOHORSKÝ, Zdeněk: Vývoj učňovského školství v Československu. 1. vyd. Praha:

SPN, 1973. 181 s.

5 POMEZNÝ, Josef - ZELINKA, Zdeněk: Zemědělské školství. 1. vyd. Praha: SZN, 1954.

102, [1] s.

6 Československá vlastivěda, Díl 10, Osvěta. Praha: Sfinx, 1931. 649 s. ISBN (váz.).

7 Zemědělské školství, výzkum a osvěta jako předpoklad hospodářského a sociálního rozvoje venkova v 19. a 20. století: sborník příspěvků z mezinárodní konference věnované památce Samuela Cambela. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, 2004. 365 s. Studie Slovác- kého muzea; 9/2004. ISBN 80-86185-38-9.

(13)

postavení českých žen v první polovině 20. století od Jany Burešové.⁸ Tato publikace se především zabývá politickou aktivitou a veřejnou činností žen za první Československé republiky, liberálně orientovanými ženskými spolky a katolickými ženami. Tato kniha se zabývá činností žen a v malé části věnuje pozornost venkovským ženám. Další publikaci, která se zabývá problematikou žen, je uvedena kniha Ženy na stráž!, od Marie Bahenské a kolektivu.⁹ Stejně jako kniha od Jany Burešové se i tato kniha věnuje v malé části venkovským ženám. Jmenované práce se ale rozhodně netýkají zemědělského vzdělávání dívek, nebo žen.

Publikací, které se zabývají městem Mladá Boleslav v meziválečném období, mnoho není. Je uvedená především kniha Čtení o Mladé Boleslavi od Karla Herčíka.¹⁰ Tato publikace je velice moderně a kvalitně zpracovaná. Další publikace, jež se zabývá Mladou Boleslaví a z které bylo čerpáno, je kniha Mladá Boleslav od Sylvy Městecké¹¹ a publikace Mladoboleslavsko v proměnách času.¹²

8 BUREŠOVÁ, Jana: Proměny společenského postavení českých žen v první polovině 20.

století. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. 506 s. ISBN 80-244-0248-3.

9 BAHENSKÁ, Marie - HECZKOVÁ, Libuše - MUSILOVÁ, Dana: Ženy na stráž! : české feministické myšlení 19. a 20. století. Vyd. 1. Praha: Masarykův ústav: Archiv Akademie věd České republiky, 2010. 335 s. ISBN 978-80-86495-70-5.

10 HERČÍK, Karel: Čtení o Mladé Boleslavi. 2. rozš. vyd. Mladá Boleslav: Kultura města Mladá Boleslav: Infocentrum Mladá Boleslav, 2010. 311 s. ISBN 978-80-254-8459-3.

11 MĚSTECKÁ, Sylva: Mladá Boleslav. Vyd. 1. Praha; Litomyšl : Paseka, 2011. 73 s., [96]

s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7432-094-1

12 Mladoboleslavsko v proměnách času, 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 197 s. ISBN 80-85983- 34-6.

(14)

1. Zemědělské školství v Československu

V roce 1909/1910 zavedlo c. k. ministerstvo orby nové rozlišování ze- mědělských škol. Nově se zemědělské školy dělily do čtyř kategorií na vysoké školy, akademie, střední školy a nižší školy. Nižší školství se dále dělilo na podkategorie s celoročním vyučováním, s pololetním vyučováním, mlékařské školy, hospodyňské školy a nižší speciální školy pro lnářství, chmelařství, lu- kařství, včelařství aj.¹³ Odborné školství se v meziválečném Československu členilo na školy průmyslové, obchodní, zemědělské, se sociálním zaměřením a speciální.

1.1 Struktura zemědělského školství

V průběhu meziválečného období se vytvořila v evropském srovnání hustá síť diferencovaného zemědělského odborného školství. Po první světové válce v souvislosti s větším napojením na světový trh a silnější mezinárodní konkurencí zesílila v zemědělské výrobě hlavně v českých zemích specializace.

Zvětšila se potřeba škol na speciální výroby, jako zahradnictví, ovocnářství, vinařství, chmelařství, rybářství a na zpracování zemědělských produktů. Kon- cem první republiky bylo v Československu 275 zemědělských odborných škol. Hlavním cílem těchto škol bylo vychovat děti rolníků k samostatnému a efektivnímu vedení hospodářství.¹⁴ Pedagogický dozor na chod hospodářských škol vykonávali tzv. inspektoři. Stálá státní inspekce byla zavedena na českých zemědělských školách v Čechách od roku 1882, později i na Moravě a ve Slez- sku. Státní pedagogicko-didaktická inspekce probíhala na všech hospodářských a lesnických školách alespoň jednou ročně.¹⁵

13 NOVOTNÝ, Gustav: Hospodářské neboli zemědělské školství v českých zemích od konce osmnáctého do počátku dvacátého století. In: Zemědělské školství, výzkum a osvěta jako předpoklad hospodářského a sociálního rozvoje venkova v 19. a 20. století: sborník pří- spěvků z mezinárodní konference věnovaný památce Samuela Cambela. Uherské Hradiště:

Slovácké muzeum, 2004, s. 251. Studie Slováckého muzea, 9. ISBN 8086185389.

14 LACINA, Vlastislav: Odborné zemědělské školství v Československu mezi světovými válkami. In: Zemědělské školství, výzkum a osvěta jako předpoklad hospodářského a sociálního rovoje venkova v 19. a 20. století: sborník příspěvků z mezinárodní konference věnovaný pa- mátce Samuela Cambela. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, 2004, s. 145. Studie Slovácké- ho muzea, 9. ISBN 8086185389.

15 ČERNOHORSKÝ, Zdeněk: Dějiny zemědělského školství v Československu. 1. vyd. Pra- ha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980, s. 65 – 68. Dějiny školy a výchovy.

(15)

Tabulka. 1: Zemědělské školy v Československu počátkem roku 1938¹⁶

Vysoké školy (fakulty) 6 Vyšší školy zahradnické a vinařské 2

Vyšší školy hospodářské 13 Nižší školy zahradnické a ovocnářsko-

vinařské 8

Rolnické školy 30 Vyšší školy lesnické 4

Odbor. školy hospodářské 134 Školy hájenské a dřevařské 7

Jednoroční hospod. školy 8 Speciální školy zemědělské 11

Hospodyňské školy 52

Podle směřování v době první republiky zemědělské školství poskyto- valo nižší vzdělání základním pracovníkům zemědělství. Byli to mladí lidé, kteří po ukončení povinné školní docházky šli rovnou do zemědělství a nena- vštěvovali žádnou jinou zemědělskou školu. Byli povinni chodit do lidové ško- ly hospodářské, která byla uzákoněna roku 1920. Vyučovalo se jeden až dva dny v týdnu odpoledne, nebo večer. Většinou tyto lidové školy hospodářské byly umístěny v národních školách. Osnovy byly zaměřeny převážně na před- měty všeobecně vzdělávací. Dalším typem škol byly nižší hospodářské školy, které byly dvouleté. Tyto školy měly dva typy a to odborné školy hospodářské a rolnické školy. Odborné školy hospodářské tzv. zimky měly dva školní roky s jedním pololetím. Vyučovalo se od začátku listopadu do konce dubna. Rol- nické školy vyučovaly oba dva roky a to v každém roce deset měsíců. Tato škola měla vychovávat budoucí malé a střední zemědělské podnikatele. Dal- ším typem škol byly vyšší hospodářské školy. Tyto typy škol byly čtyřleté a vychovávaly budoucí statkáře. Podmínkou pro přijetí do tohoto typu školy bylo vlastnit usedlost nad 20ha nebo příslib, že žáka, který nemá takovou výměru, zaměstná některý statkář. Dívky většinou navštěvovaly hospodyňské školy.

Hospodyňské školy měly dát rolnickým dcerám odborné zemědělské vzdělání a naučit je vařit, starat se o domácnost a vychovávat děti. Při hospodyňských školách byly internáty.¹⁷

16 LACINA, V.: c. d., s. 144.

17 POMEZNÝ, Josef – ZELINKA, Zdeněk: Zemědělské školství. 1. vyd. Praha: SZN, 1954, s.

7 – 10.

(16)

Ke dni 15. června 1942 přešla správa zemědělského školství s výjimkou lesnických škol, školních statků a zemědělského poradenství do kompetence tehdejšího Ministerstva školství. Přičemž správa školních statků, zemědělské poradenství a výzkumnictví bylo ponecháno Ministerstvu země- dělství a lesnictví. Od té doby řídilo Ministerstvo školství záležitosti zeměděl- ských škol, vydávalo pro ně učební plány a další instrukce pro chod těchto učebních zařízení v podmínkách protektorátu a v zájmu říše. Tím došlo k nežádoucímu odtržení vyučování ve škole od zemědělské praxe.

V období druhé světové války byla v zemědělském školství provedena řada změn. Často se stávalo, že budovy škol byly zabrány pro vojenské účely a v tomto důsledku řada škol zanikla. Ve výuce byl zaveden povinný předmět němčiny. Kontrolou procházely knihovny a doporučená literatura. Ze škol byly odstraňovány státní znaky a symboly, obrazy a bysty dosavadních prezidentů Československé republiky. Byla nařízená povinná úcta k symbolům Německé říše. Veškeré české nápisy musely být přeloženy do německého jazyka, až po německém znění mohlo být znění české. S tím souviselo i to, že německé ná- zvy se nesměly počešťovat. Mimoškolní činnosti byly výrazně omezeny, nebo přešly na poradenskou činnost, protože nebylo možné obstarat potřebný mate- riál, pomůcky apod.

Po válce již nedošlo k obnovení zimních a letních hospodyňských škol, které byly zrušeny za okupace. Soustavu zemědělského a lesnického školství po osvobození naší republiky vedle opět otevřených vysokých škol a fakult zemědělského a lesnického zaměření tvořily tyto školy: vyšší rolnické školy a jejich specializované varianty včetně vyšší zemědělské školy družstevní v Praze, rolnické a zimní rolnické školy (a specializované varianty), zahradnic- ké a zahradnicko-ovocnářské školy, vyšší a nižší lesnické školy a škola rybář- ská a lihovarnická. Nejnižším typem škol byly lidové školy zemědělské a uč- ňovské školy zahradnické. Jestliže nedošlo kromě zmíněných dílčích úprav ve správě a řízení škol k podstatnějším změnám v organizaci zemědělského škol- ství, pak k nim došlo v pojetí jejich obsahu. Po osvobození bylo s okamžitou platností zrušeno vyučování němčině a nauce o Říši a místo něho byl většinou zaveden předmět čeština. Vzhledem k nové sociálně politické situaci i k novým hospodářským podmínkám byly zavedeny učební předměty občanská a politic-

(17)

ká výchova a ruština. Dále předměty související s mechanizací zemědělství.

Většina za války zrušených odborných učebních předmětů se opět vrátila do učebních plánů zemědělských škol. Spolu s odbornými předměty, které byly za okupace zrušeny, přišlo do učebních plánů rolnických, vyšších rolnických, za- hradnických a hospodyňských škol opět družstevnictví.¹⁸

Pro další vývoj zemědělského školství měl velký význam Únor 1948.

Neboť již 21. dubna 1948 byl vyhlášen zákon O základní úpravě jednotného školství (školský zákon). ,,Zákon umožňoval veškeré mládeži, především však dětem rolníků, dělníků a pracující inteligence, aby podle svých schopností do- sáhly nejvyššího vzdělání.“¹⁹ Tento zákon nařizoval jednotné povinné vzdělá- vání mládeže do 15 let, dále povinné a bezplatné navazující vzdělávání do 18 let. Bylo zapotřebí spojit lidové školy zemědělské a nižší rolnické školy v jednu organizační jednotku s novým pojetím, jak to vyplývalo z intencí zá- kona o jednotné škole. Základní odborné školy, později souhrnně nazvané zá- kladní odborné školy zemědělské a hospodyňské, měly být budovány jak pro chlapce, tak pro dívky, jak pro mládež rolnickou, tak i zahradnickou. Již pro školní rok 1948/49 byl zastaven zápis do prvních ročníků všech zimních rol- nických a rolnických škol. Stejně tak hospodyňské školy, do nichž se přihlásilo méně než dvacet uchazeček, byly zrušeny a jejich budovy byly použity pro základní odborné školy rolnické (specializované pro venkovskou ženu). Výno- sem ministerstva školství a osvěty z roku 1948, týkající se zemědělského škol- ství, ,,přešla správa nestátních škol dnem 1. září 1948 na československou státní školskou správu.“²⁰ Konkrétní vymezení učebních zařízení se však týka- lo jen zemských a kuratoriálních škol v Čechách. Na Moravě a Slovensku byly zemědělské školy postátněny dávno před tím. Postátnění učebních zařízení všech typů a druhů škol a zapojení zemědělského školství do jednotné školské soustavy si vyžádalo změny ve vydávání učebnic a tvorbě učebních pomůcek, čímž bylo pověřeno, a to se týkalo v podstatě celého odborného školství, Státní nakladatelství v Praze.²¹ Na základě vládního usnesení o nové reorganizaci

18 ČERNOHORSKÝ, Z.: c. d., s. 76 – 98.

19 Tamtéž, s. 116.

20 Tamtéž, s. 118.

21 Tamtéž, s. 110 – 119.

(18)

zemědělského školství ze dne 3. června 1952 vzniklo jednak přebudování do- savadních typů zemědělských škol a zároveň i vybudování nových typů škol.²²

1.2 Hospodyňské školy, aneb zemědělské vzdělávání dívek

K zemědělskému školství patří hospodyňské školy, které vzdělávaly především dívky. Roku 1885 vznikla první hospodyňská škola v Kroměříži a od konce 19. století se postupně přistupovalo i k odbornému vzdělávání ven- kovských dívek. První celoroční hospodyňská škola v Čechách začala fungovat ve Stěžerách u Hradce Králové. Vedle celoročních hospodyňských škol se od roku 1895 zřizovaly také krátkodobější hospodyňské kurzy při hospodářských školách a to v Plzni, Chrudimi a Českých Budějovicích. Od roku 1899 fungo- valy letní pětiměsíční hospodyňské kurzy při zimních hospodářských školách.

Tyto kurzy měli zřejmě sloužit méně majetným dívkám. Dvouleté a vyšší hos- podyňské školy se vytvářely až po roce 1918. Hospodyňské školy měly dát rolnickým dcerám odborné vzdělání a naučit je vařit, šít a vychovávat děti.²³ Na Moravě a Slezsku byly tyto školy až na nepatrné výjimky spravovány ze- měmi (zemskými výbory), kdežto v Čechách byla většina škol tzv. kuratoriál- ních, zřizovaných a financovaných různými agrárními organizacemi a institu- cemi, nebo i soukromými sponzory a ze zemských prostředků jen podporová- ny. Zemědělské školy byly většinou v péči zemských samospráv. Ty zakládaly v rozsáhlé míře nové hospodářské a hospodyňské školy, nejvíce v letech 1919- 1926.²⁴

Největší pokrok po první světové válce zaznamenalo odborné školství pro venkovské dívky. V první republice dosáhl počet hospodyňských škol 52.

Jen tři však měly charakter vyšší odborné školy. Studium na nich trvalo nejprve dva a později tři roky. Měly podle dobového učení poskytnout vzdělání jednak učitelkám nižších hospodyňských škol a hospodyním na větších selských statcích, usedlostech. Studium na této škole bylo ukončeno závěrečnou zkouš- kou, která však nebyla rovnocenná maturitám z vyšších rolnických škol, nebo

7 – 10.

23 NOVOTNÝ, G.: c. d., s. 245.

24 LACINA, V.: c. d., s. 143 – 144.

(19)

gymnázií. Koncem první Československé republiky bylo v českých zemích nižších hospodyňských škol 49. Nejvýhodnějším typem se jevily internátní jednoroční školy s desetiměsíční vyučovací dobou. Za ubytování a stravování se platily poplatky přibližně mezi 150 až 300 korun měsíčně. Dalším typem byly celoroční hospodyňské školy s dvěma samostatnými pětiměsíčními učeb- ními běhy mimo hlavní sezónní práce a zimní hospodyňské školy, jejichž vyu- čovací doba se postupně rozšiřovala na šest měsíců. Hospodyňské školy přede- vším navštěvovaly dcery sedláků a středních rolníků. Orientovaly se na vedení venkovských domácností a zvládnutí a organizování ženských prací v rolnických hospodářstvích.²⁵

Od roku 1920 si musely učitelky hospodyňských škol rozšiřovat vzdě- lání o jednoletý státní pedagogický kurs u předmětů hospodářsko- přírodovědného směru. Od roku 1924 tomu tak bylo i u předmětů vaření. Roku 1924 byl tento státní pedagogický kurs přeměněn na Státní pedagogický semi- nář pro vzdělání učitelek hospodyňských škol. Tyto semináře se prováděly při státní hospodyňské škole v Chrudimi. Roku 1925 pak byly kvalifikační poža- davky na učitelky nižších hospodyňských škol nově stanoveny. Musely absol- vovat vyšší hospodyňské školy, nebo vyšší (střední) hospodářské školy s maturitou.²⁶

Zemědělské školství po roce 1945 prošlo změnami, které se týkaly učebních plánů. Ve školním roce 1946/47 byla zařazena mezi předměty všeo- becně vzdělávací ruština v nižších hospodářských a hospodyňských školách biologie. Změny v organizaci a učebních plánech škol následovaly za sebou v krátkém období, a dříve než se jedna reforma vžila, už za ní následovala dal- ší. To vše stěžovalo chod a práci škol. Jestliže došlo za okupace k zpřísnění přijímacích podmínek zavedením omezení národnostního, rasového a třídně politického rázu, pak po osvobození Československa byla všechna tato omeze- ní zrušena. Pro nižší typy zemědělských škol jako byla jednoletá hospodyňská škola, byl věk uchazeček stanoven na 16 let. Po uchazečkách se požadovalo absolvování lidové školy zemědělské, vykázaní se závěrečným vysvědčením z této školy a odborná praxe nejméně dvouletá. Absolventky jednoletých hos-

25 Tamtéž, s. 145 – 146.

(20)

podyňských škol, které úspěšně složily zkoušku z praktického zahradnictví, pak mohly být přijaty do druhých ročníků dívčích zahradnických škol. Vyšší hospodyňské školy původně tříleté a od školního roku 1946/47 čtyřleté přijí- maly patnáctileté absolventky nižších (jednoletých) hospodyňských škol.

Všechny tyto přijímací podmínky do učebních zařízení zemědělského školství stanovilo Ministerstvo školství a osvěty v roce 1945.²⁷ Vládním nařízením ze dne 1. září 1950 byly zemědělské školy, s výjimkou vysokých škol, převedeny do správy Ministerstva zemědělství. Byly učiněny první kroky ke specializaci škol. Hospodyňské školy byly zrušeny. Dne 3. června 1952 provedla vláda reorganizaci zemědělského školství. Na místo odborných škol rolnických byly zřízeny učňovské školy zemědělské.²⁸

7 – 10.

(21)

2. Mladá Boleslav a odborné školství po roce 1918

2.1 Mladá Boleslav v meziválečném období

Na sklonku první světové války se v Mladé Boleslavi zformoval Ná- rodní výbor, který se připravoval na převzetí moci od rakouských úřadů. Do jeho čela byli zvoleni představitelé místní inteligence. Jednatelem se stal Jan Dubický. Podobně jako v Praze a na jiných místech proběhlo předání a převzetí v celku pokojnou cestou. Dne 29. října 1918 proběhla na Staroměstském ná- městí manifestace, na níž bylo proklamováno vyhlášení samostatné Českoslo- venské republiky. První důležitá legislativní akce, jíž se republika po pádu mo- narchie chtěla vyrovnat s minulostí, byla od roku 1919 uskutečněná pozemko- vá reforma a zrušení šlechtických výsad. Na Boleslavsku patřili k největším vlastníkům půdy především Kinští (Lysá nad Labem – Benátky) a Valdštejno- vé (Mnichovo Hradiště). Značná část pozemků byla rozdělena stovkám drob- ných rolníků a reformě podlehly i četné podniky, cukrovary, cihelny, pivovary, pily, sladovny a lihovary.²⁹ Podle řádu voleb do Národního shromáždění z roku 1920 se stalo město Mladá Boleslav střediskem župy. V prosinci 1928 byla sloučena okresní samospráva s politickým úřadem (okresní úřad), v jehož čele byl právnický úředník se služebním titulem okresního hejtmana, který ze záko- na předsedal okresnímu výboru a okresnímu zastupitelstvu. Politický okres mladoboleslavský se skládal ze soudních okresů mladoboleslavského a novo- benáteckého o rozloze celkem 56 832km². Soudní okres Mladá Boleslav měl celkem 61 obcí a 77 osad. ³⁰

Mladá Boleslav se v letech první republiky výrazně profilovala jako průmyslové město. Po krátké poválečné krizi i navzdory pozdější krizi na po- čátku 30. let se opět rozvíjely četné zdejší podniky, především strojírenské. Na předválečnou výrobu navázala někdejší strojírna Antonína Dobrého, později pod názvem Rolnická strojírna a slévárna, obnovena byla také výroba v automobilce Laurin a Klement. V roce 1925 došlo k začlenění mladobole- slavské automobilky do plzeňského koncernu Škoda, což vedlo k dalšímu roz-

29 HERČÍK, Karel: Čtení o Mladé Boleslavi. 2., rozš. vyd. Mladá Boleslav: Infocentrum Mladá Boleslav, 2010, s. 35 – 40. ISBN 978-80-254-8459-3.

30 Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky. Brno: Národohospodářská propagace Čech a Moravy, 1941. Řada A; sv. 24., s. 30 – 35.

(22)

voji podniku. K prosperujícím podnikům patřila továrna na akumulátory. Kro- mě jmenovaných továren rozvíjela svou činnost v Mladé Boleslavi ještě řada menších podniků.³¹

Období první republiky přineslo Mladé Boleslavi i nebývalý stavební rozvoj. V jejích okrajových částech vznikaly čtvrti rodinných domků, které buď navazovaly na dřívější osídlení (Kolonie- původně domky textiláků z Klingrovky) nebo se stavěly na ,,zelené louce“. Lidové podání jim dávalo z různých důvodů i cizokrajné názvy Habeš, Sahara, Belvedér, Maroko, ale i Slavoj. Stavěli je zaměstnanci závodů, živnostníci a řemeslníci. Město se roz- růstalo a přibýval počet obyvatel. V roce 1930 bylo ve městě Mladá Boleslav 19 604 obyvatel. Během deseti let se výrazně zvýšil počet obyvatel. V roce 1940 byl počet obyvatel v Mladé Boleslavi odhadován na 20 000 lidí. Hospo- dářský život v Mladé Boleslavi se neomezoval jen na hranice městského katastru, ale přeléval se stále častěji i za hranice města, zejména do obcí Čejetic, kde bylo nádraží, cukrovar, mlékárna a Dlabačův mlýn. Dále do Dalovic, kde byla prádelna Klinger, do Vince, kde byla továrna na kyslík Ozon a do Řepova, kde byly městské cihelny. Úzká hospodářská souvislost byla i mezi Mladou Boleslaví a Kosmonosy, které se přibližovaly stavebně. Část domů byla postavena na katastru obcí Bezděčín a Chrást, jiná část se blížila katastru obcí Jem- níky. Stavebně se velmi blížila i obci Debř a Josefův Důl. Celá mladoboleslav- ská aglomerace měla podle sčítání, provedeného v roce 1931, necelých 40 000 obyvatel.³²

Období mezi dvěma světovými válkami znamenalo pro Mladou Bole- slav nebývalý stavební rozvoj. V letech 1923 – 1939 byl starostou v Mladé Boleslavi Karel Šerák a právě do té doby spadá značných počet nových veřej- ných budov, které vhodně doplnily městskou infrastrukturu.³³ Novostaveb v Mladé Boleslavi vznikla celá řada a většinou se jednalo o školní budovy.

Postavena byla nová budova pro školu ženského povolání v ulici Boženy Něm- cové, která byla stavěna podle návrhu architekta V. Bolecha. V roce 1928 pod-

31 MĚSTECKÁ, Sylva: Mladá Boleslav. Vyd. 1. Litomyšl: Paseka, 2011. Zmizelé Čechy, s.

35 – 37. ISBN 8074320944.

32 HERČÍK, K.: c. d., s. 38 – 40.

(23)

le projektu Adolfa Benše byla postavena nová budova pro hospodyňskou školu na konci Jičínské ulice. Na třídě T. G. Masaryka byla v roce 1936 postavena podle návrhu architekta Vojtěcha Brožka budova obchodní akademie, v Laurinově ulici vyrostla ve 30. letech škola pojmenovaná podle prezidenta republiky Edvarda Beneše. V letech 1937 a 1938 byla přestavěna hlavní budova Klaudiánovy nemocnice a dostavbou dalších pavilónů byl rozšířen celý are- ál nemocnice.³⁴

Velkou událostí v Mladé Boleslavi byla v roce 1927 Výstava severních Čech, kterou uspořádal Národohospodářský ústav po severovýchodní Čechy.

Výstaviště bylo zaplněno desítkami pavilonů a další výstavní prostory byly v blízkých školách. Výstava trvala celé tři měsíce a zúčastnila se jí téměř tisí- covka vystavovatelů z různých průmyslových oborů. Mezi více jak půl milio- nem návštěvníků byl i prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Po skončení výstavy získal celý výstavní prostor parkovou úpravu.³⁵

V meziválečném období v Mladé Boleslavi bohatě vzkvétal kulturní ži- vot. Ochotníci ze spolku Kolár pravidelně hráli v městském divadle, vedle nich zde vystupovaly i profesionální soubory, někdy i jednotliví herci. Na dobré úrovni byla mladoboleslavská filharmonie, i když její členové nebyli profesio- nální hudebníci. Dále se rozvíjela činnost řady starších boleslavských spolků.

K těmto spolkům přibylo ještě množství dalších zájmových uskupení, kultur- ních a vzdělávacích, dobročinných a podpůrných, hospodářských, odborových a také sportovních a tělovýchovných. O sportovní úroveň mladé generace se staraly četné kluby a organizace, jako byly Sokol, Junák, tenisté, plavci a vesla- ři, cyklisté, fotbalisté a hokejisté. Ve městě Mladá Boleslav vycházela celá řada novin a časopisů, z nichž nejznámější byly Mladoboleslavské listy, Stráž Poji- zeří, obrana lidu, Rodný kraj, Národní zájmy, České listy aj. Vysokou úroveň měl vlastivědný sborník Boleslavan, který vydával význačný školský a kulturní činitel, spisovatel Karel Sellner od roku 1926 až do roku 1941, kdy bylo vydá- vání nacisty zastaveno.³⁶

34 MĚSTECKÁ, S.: c. d., s. 37 – 39.

35 Tamtéž, s. 30 – 35.

36 HERČÍK, K.: c. d., s. 35 – 39.

(24)

Dne 15. března 1939 byla Mladá Boleslav obsazena vojsky wehrmach- tu. Československá armáda musela vyklidit všechny zdejší vojenské objekty a předat je Němcům. Krátce po příchodu armády byla v Mladé Boleslavi zřízena služebna tajné policie a následovalo zatýkání osob, které nevyhovovaly režimu.

Především to byli komunisté a začala perzekuce Židů. Zanedlouho vypukla druhá světová válka a díky těmto dramatickým událostem prošla Mladá Bole- slav a její obyvatelstvo mnoha těžkými zkouškami.³⁷

2.2 Zemědělské a odborné školství v Mladé Boleslavi

Město Mladá Boleslav bylo ekonomicky silné. Z toho také vyplývala potřeba vzdělávat mladé lidi v oboru zemědělství a hospodářství. Již v letech 1860 se snažil Krajinský hospodářský spolek v mladoboleslavském kraji o zří- zení zemědělského učiliště. V Mladé Boleslavi byla zřízena Zemská rolnická škola až roku 1883. V roce 1888 byla tato škola přeměněna na dvouletou rolnickou školu. Dvouletá rolnická škola byla zároveň internátní. Další školou, která měla vyučovat zemědělce, byla hospodyňská škola. V Mladé Boleslavi se nacházelo celkem osm lidových škol hospodářských. Lidové hospodářské ško- ly měly mládeži doplnit vzdělání praktické a zčásti i odborné vzdělání pro život z národních škol. Lidové hospodářské školy pro okres mladoboleslavský byly v Bezně, v Dobrovicích, v Chotětově, v Luštěnicích, v Předměřicích a ve Stre- nicích.³⁸

Mladoboleslavské školství se dostalo na velice dobrou úroveň ve 20. a 30. letech. V těchto letech se v Mladé Boleslavi rozvíjelo hlavně střední škol- ství. Střední školy v Mladé Boleslavi byly dvě a to Pekařovo klasické gymná- zium a reálka. Díky bohatému průmyslu a obchodu bylo důležité mít v okrese Mladá Boleslav odborné školství. V Mladé Boleslavi byly obchodní školy v Rašínově ulici. V budově této školy byly umístěny obchodní akademie s abiturientským kurzem, dvouroční veřejná škola obchodní a obchodní pokra- čovací škola pro obchodní živnosti. Nejvyšší úrovně z odborných škol dosaho-

37 MĚSTECKÁ, S.: c. d., s. 39 – 40.

(25)

vala Zemská průmyslová škola, kde se tehdy vedle strojírenství a dopravy (au- tomobilové i letecké) vyučovalo i stavebnictví. Kromě toho byly ještě v budově umístěny odborné živnostenské školy pokračovací řemeslné na zpracování ko- vů, zpracování dřeva a řemeslná stavební. Ostatní řemesla a živnosti se mládež vyučovala na odborných pokračovacích školách, které byly umístěny v budově bývalé řemeslnické školy. V oboru zemědělství byla v Mladé Boleslavi dvou- roční rolnická škola s internátem a s vlastním statkem a pro vzdělávání dívek to byla zkoumaná jednoroční hospodyňská škola také s internátem. Dalším typem školy, která vzdělávala dívky v Mladé Boleslavi byla odborná škola pro ženské povolání tzv. rodinná škola. V této škole byl zároveň umístěn městský dvou- roční ústav pro vzdělávání učitelek ručních prací a domácích nauk, a jednoroč- ní škola, vyšší škola dívčí a kuchařská.³⁹

Vysoko hodnocena řadou návštěv byla pomocná škola s internátem, je- jíž počátky sahají až k roku 1911. Poskytovala vzdělávání ,,úchylným dětem“, jak se tehdy říkalo, z celé oblasti a její výsledky v počtu dětí zapojených do normálního života jsou dodnes obdivuhodné. Dále byla v Mladé Boleslavi městská hudební škola a vyšší lidová škola. Celkem v Mladé Boleslavi bylo 14 školních budov a v nich bylo umístěno 31 různých škol. Díky bohatému sta- vebnímu rozvoji ve 30. letech 20. století měla řada škol nově postavené budovy. Především o rozvoj středního odborného školství se velmi dbalo. Kromě průmyslovky se do svých budov přestěhovaly Obchodní akademie, Odborná škola pro ženská povolání, Hospodyňská škola a dvě školy obecná a škola po- mocná. Na novou vlastní budovu v této době marně čekalo klasické gymnázi- um později nesoucí jméno doktora Josefa Pekaře.⁴⁰

Nové období nastalo pro celé školství po obsazení a okupaci Českoslo- venska 15. března 1939. Bylo určeno, že školství zůstane v podstatě auto- nomní, úředně nebylo vnějšími zásahy zpočátku postihováno. Nicméně zábory budov pro německou armádu i další organizace, prodlužování zimních prázd- nin z ekonomických důvodů, revize školních knihoven a úpravy učebnic ovliv- ňovaly vyučovací proces od počátku velmi nepříznivě. Ani oficiální zásahy do

(26)

školského systému na sebe nedaly dlouho čekat. Začala redukce počtu střed- ních škol, preference učitelů se znalostí němčiny apod. V listopadu 1941 byly zrušeny reálky, nadále byla povolena pouze existence reálných a klasických gymnázií. Mladoboleslavské gymnázium dr. Josefa Pekaře se stalo reálným, navíc už neneslo jméno svého bývalého absolventa Josefa Pekaře a přesídlilo do budovy reálky v ulici Palackého. Reformy na počátku padesátých let rozvrá- tily osvědčený školský systém. Jednotlivé střední školy byly na počátku pade- sátých let značně modifikovány. Obě gymnázia byla sloučena a definitivně usídlena v ulici Palackého. Rolnická škola přesídlila do areálu hospodyňské školy jako Střední zemědělská škola, Střední průmyslová škola ztratila postup- ně stavební, automobilní a letecký obor a tím i značnou část své prestiže. Od- borná škola pro ženská povolání se stala Střední zdravotní školou.⁴¹

2.3 Spolková zemědělská činnost v Mladé Boleslavi

Zájem o sdružování a spolčování měli zemědělci v Mladé Boleslavi už ode- dávna. V 50. letech 19. století fungovala Okresní hospodářská jednota pro okres Mladá Boleslav. Později byla přeměněna v Okresní hospodářský spolek.

V tomto spolku byl soustřeďován veškerý hospodářský život. V jeho pracov- ním programu byly řešeny odborné otázky ohledně zemědělství. Tento spolek se zabýval zakládáním zemědělských průmyslových závodů, hospodářských družstev, peněžních ústavů, pojišťoven, spolků pro vzájemné pojištění skotu apod. Pozornost věnoval také otázkám úpravy hospodářských budov. Okresní hospodářský spolek působil v Mladé Boleslavi do roku 1921, kdy byl přejme- nován v Okresní odbočku zemědělské jednoty v Mladé Boleslavi. Velké země- dělské podniky k hájení svých zájmů a hlavně k obstarávání cizího zeměděl- ského dělnictva založily v 90. letech 19. století Zájmové sdružení zemědělské pro okres Mladá Boleslav a okolí. Zřízením okresního ústavu práce upadl vý- znam organizace Zájmové sdružení zemědělské a v letech 1929 – 1930 splynu- la se založenou krajskou odbočkou Zemědělské jednoty v Mladé Boleslavi.

V odbočkách zemědělské jednoty se sloučila veškerá odborářská práce

41 Mladoboleslavsko v proměnách času, 1. vyd. Praha: Libri, 1997, s. 136 – 150. ISBN 80-85983-34-6.

(27)

v organizaci, která svou činnost pracovala k povznesení zemědělské výroby ve všech oborech a šířila zemědělský pokrok v okresu Mladá Boleslav. Prvním předsedou Okresního odbočky zemědělské jednoty byl statkář Cyril Papou- šek.⁴²

(28)

3. Hospodyňská škola Mladá Boleslav

3.1 Vznik Hospodyňské školy v zámku Niměřice

Mladoboleslavsko bylo oblastí s velmi úrodnou půdou a řadou země- dělských usedlostí. Proto bylo nutné v okrese Mladá Boleslav zřídit školu, kte- rá by vzdělávala venkovské dívky. O zřízení hospodyňské školy v okrese mla- doboleslavském se uvažovalo již od roku 1910. V dubnu roku 1910 Hospodář- sko-politický spolek pro okres mladoboleslavský posílal několik žádostí okres- nímu správnímu výboru v Mladé Boleslavi o projednání a zřízení hospodyňské školy v okrese mladoboleslavském. V žádosti bylo podáno 29 petic z jednotlivých obecních úřadů z okresu Mladá Boleslav a 12 petic agrárních korporací. Dále o zřízení hospodyňské školy usilovaly zemědělské korporace a kruh hospodářský.⁴³ V okrese Mladá Boleslav bylo nutné vzdělávat venkovské hospodyně. Venkovské hospodyně byly ženy a dívky, které pocházely ze ze- mědělského prostředí. Nejprve byly dívky posílány do odborných škol soused- ních okresů, ale ty však brzy nestačily. Proto bylo nutné zřídit hospodyňskou školu v Mladé Boleslavi. Zřízení hospodyňské školy na Mladoboleslavsku odůvodňovali tím, že je centrem komunikačních sítí středem pojizerských a severo-východočeských okresů, které hospodyňskou školu postrádají. Nejbližší hospodyňské školy se nacházely ve Stěžerách u Hradce Králové a Chrudimi.

Do jmenovaných škol, pro velký zájem uchazeček, nebyly přijímány dívky z okresů pojizerských.⁴⁴ Proto odjížděla celá řada venkovských dívek ,,do růz- ných německých klášterů, které svým zpátečnickým a germanizačním vlivem otravují mladé duše ženského venkovského dorostu.“⁴⁵

Nejprve byly jako objekty pro zřízení nové hospodyňské školy vybrány zámky v Březně a Luštěnicích u Mladé Boleslavi. Zámek v Březně však nevyhovoval, protože v jeho prostorech sídlila úřednická rada.⁴⁶ Zámek v Luštěnicích nevyhovoval z důvodu, že byl ve špatném stavu. Jako vhodný

43 Státní okresní archiv Mladá Boleslav, fond Hospodyňská škola Mladá Boleslav, 1920 – 1951, inv. č. 155, list č. 3, dopis okresnímu výboru v Mladé Boleslavi.

44 SOkA Mladá Boleslav, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 156, kart. 7, list č. 10.

45 Tamtéž, list č. 17.

46 Prameny nepopisují, o kterou konkrétní radu se jedná.

(29)

objekt pro zřízení hospodyňské školy byl nakonec vybrán zámek v Niměřicích.

V rozhodování hrálo roli to, že kolem zámku byla rozlehlá zahrada. V zámku Niměřice doposud bydlely dvě staré dámy,⁴⁷ které však vlastnily byt v Berlíně.

Proto nebyl problém, aby ze zámku odešly.⁴⁸ Český odbor zemědělské rady doporučil zřídit jednoletou hospodyňskou školu v mladoboleslavském kraji.

Zemský správní úřad povolil dne 25. února 1920 zřízení hospodyňské školy v okrese. Hospodyňská škola byla založena z podnětu okresního sdružení dorostu Republikánské strany Československého venkova v Mladé Boleslavi. Hospo- dyňská škola ,,měla doplnit všeobecné vzdělání dívek, současně připravit bu- doucí ženu hospodyni tak, jak toho správa každé domácnosti zvláště pak rol- nická vyžaduje.“ ⁴⁹ Hospodyňskou školu podporovaly zemské, státní, okresní, obecní úřady a spolky. Při zřizování hospodyňské školy v zámku Niměřice byly finance shromažďovány prostřednictvím sbírek, kromě jiného. Sbírky o slavnostech v Bezně a Chudíři přispěly částkou 5000 korun a sbírka v Husí Lhotě částkou 13 000 korun.⁵⁰ Doba vyučování byla stanovena na jeden vyu- čovací rok, tj. deset měsíců. Školní rok probíhal od 16. září do 15. července.

Škola byla stanovena jako internátní a internát byl umístěn přímo v areálu ško- ly. Podmínky pro přijetí dívek na hospodyňskou školu byly stanoveny, tak že dívkám muselo být alespoň 15 let, musela být zdravá a prokázat se propouště- cím vysvědčením z obecné školy. Dívky platily školné 200 korun, zápisné 10 korun, internátní poplatky 50 korun, příspěvek na drobné učební pomůcky 25 korun. Tyto poplatky činily ročně 285 korun. Na stravné se platilo 300 korun a poplatky za palivo a elektriku vycházely na 50 korun. Změnu konkrétní částky těchto poplatků každoročně stanovilo kuratorium. Pro úplně chudé dívky bylo zřízeno stipendium, případně mohlo být školné zlevněno. Chod školy měla na starost ředitelka. V její nepřítomnosti ji zastupovala učitelka, jež byla zvolena kuratoriem. Bezprostřední dozor nad školou vykonávalo kuratorium. Bylo slo- ženo ze zástupce vlády Československé republiky, zástupce zemského výboru, zástupce zemědělské rady, zástupce okresního výboru mladoboleslavského, zástupce obce Niměřice, zástupce okresního sdružení dorostu Republikánské

47 Prameny neoznačují konkrétněji, o které dámy se jednalo.

48 SOkA Mladá Boleslav, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 156, kart. 7, list č. 10.

49 Tamtéž, list č. 15.

50 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, s. 12 – 14, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 20. 8. 1920.

(30)

strany československého venkova v Mladé Boleslavi a z ředitelky školy. Nej- vyšší dozor náležel Ministerstvu zemědělství a zemskému výboru.⁵¹ ,,Hlavní vyučovacím cílem bylo připravit dívčí zemědělský dorost po odborné stránce studia, tak i na praktický výcvik budoucím životem. Dívky se učily jak teorii, tak i odborné předměty, které se vztahovaly k vědám přírodním, vaření, polnímu hospodářství, zahradnictví, chovu hospodářských zvířat, ženským ručním pra- cím, nauce o látkách, kreslení střihů hlavně s účelem na praktické použití v domácnosti.“⁵² Na rozdíl od chlapeckých škol byly předměty více orientované na údržbu domácnosti. Součástí školy byly pozemky, kde si dívky mohly vy- zkoušet jednotlivé předměty v praxi. Byly to zelinářské pole, drůbežárny, chlé- vy a hospodářské budovy.

Zámek v Niměřicích patřil knížeti Alexandru Thurn-Taxiss. Byla uza- vřena nájemní smlouva mezi knížetem a kuratoriem hospodyňské školy na 1000 korun ročně po dobu dvaceti let. V zámku byla potřeba udělat rekon- strukce a úpravy ke školním a vyučovacím účelům. Vypracováním stavebních návrhů zámeckých prostor byl pověřen inženýr Beneš z Bezna.⁵³ Řešil se pro- blém s hajným, který doposud některé prostory zámku obýval. Do těchto pro- storů byl naplánován byt pro školního zahradníka. Kníže Alexandr Thurn- Taxiss žádosti kuratoria vyhověl a na své náklady opravil hájovnu, kam se haj- ný mohl přesunout. Zástupce ministerstva vylíčil finanční stav kuratoria jako nedostatečný k vnitřní úpravě budovy. Bylo shromážděno 100 000 korun, z toho jen nábytek vyšel na 50 000 korun. Tato částka však nepokrývala veške- ré vybavení kuchyně, mlékárny, učební pomůcky atd.⁵⁴ Postupně se vybavova- ly prostory školy nábytkem a potřebnými spotřebiči. Do kuchyně podle návrhu inspektorky Betty Kozákové se pořídil železný sporák se dvojím topením za 9000 korun, 4 pečící trouby, 1 ohřívárnu od firmy Koliba Pankrác. Od firmy Fagus se objednalo 20 židlí, šicí stroje se opatřily od pana Bílka z Mladé Bole- slavi.⁵⁵

51 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 157, kart. 7, list č. 8 – 10, stanovy.

52 BAREŠ, František. Dějiny mladoboleslavského školství. V Mladé Boleslavi: Město Mla- dá Boleslav, 1888. s. 139.

53 Prameny bohužel inženýra Beneše z Bezna neoznačují křestním jménem.

55 Tamtéž, s. 7 – 9, zápis 22. 7. 1920.

(31)

Hospodyňskou školu finančně podporovali různí velkostatkáři, hospo- dářské záložny, cukrovary, hospodářská družstva apod. Jako příklad jsou uve- deni sponzoři, kteří podporovali Hospodyňskou školu v Niměřicích roku 1924:

,,Okresní hospodářská záložna v Nových Benátkách poskytla hospodyňské ško- le částku 500 korun. Obecní úřad v Jizerním Vtelně 200 korun, obecní úřad Horní Slivko 50 korun, obecní úřad v Kosořicích 50 korun. Okresní hospodář- ská záložna v Mladé Boleslavi přispěla obnosem 2000 korun, správa občanské záložny Dolní Cetno částkou 500 korun. Okresní správní komise v Nových Be- nátkách přispěla částkou 300 korun, okresní správní komise Bělá pod Bezdě- zem 2000 korun. Dále správní rada spolkového cukrovaru v Horkách nad Jize- rou částkou 1000 korun a společná továrna na cukr Dolní Cetno 1200 korun V poslední řadě přispěla rada hospodářského družstva v Mladé Boleslavi část- kou 300 korun.“⁵⁶

Místo zahradníka-školníka bylo obsazeno panem Svobodou.⁵⁷ Na místo ředitelky hospodyňské školy byla přijata Karla Koníčková⁵⁸ a inspektorka Bet- ta Kozáková jí předala do rukou správu školy. Školní budova byla pojištěná proti požáru, vloupání, nebo krádeži.⁵⁹ Zápisy do hospodyňské školy byly vy- hlášeny v časopisech Rodný kraj, Venkov, Mladoboleslavské listy. Škola měla plně zařízen internát, kdy počet chovanek navrhovala inspektorka Betta Kozá- ková. Navrhla jen třicet dívek. Do roku 1922 byla hospodyňská škola nejprve soukromou školou a právo veřejnosti dostala 26. 5. 1922. Když byla škola soukromou, tak po absolvování vydávala vysvědčení, ale to vysvědčení nebylo uznáno všude. Jakmile škola získala právo veřejnosti, tak vysvědčení z této školy opravňovalo držitelku, že ho mohla uplatňovat jinde. Slavnostní otevření školy a zahájení vyučování proběhlo dne 17. října 1920 v Niměřicích u Mladé Boleslavi.⁶⁰ Program slavnostního otevření školy byl zahájen uvítacím proslo- vem. Následoval proslov ředitelky školy Karly Koníčkové na téma ,,O význa- mu hospodyňských škol“, následoval ,,nástin vývoje zřízení hospodyňské školy

56 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 163, kart. 7, list č. 110.

57 Prameny bohužel zahradníka (školníka) Svobodu neoznačují křestním jménem.

58 Prameny jí zásadně titulují slečna ředitelka Karla Koníčková.

60 Pozvánka na slavnostní otevření Hospodyňské školy v Niměřicích viz příloha č. 7.

(32)

v Niměřicích“, dalšími body programu byly proslovy a zakončení prohlídkou školy.⁶¹

3.2 Pedagogický sbor

Pedagogický sbor sestával převážně z žen, ale také mužů. Na škole pů- sobily celkem čtyři učitelky, včetně samotné ředitelky školy, a dva učitelé. Bě- hem let se pedagogický sbor různě proměňoval. Ředitelka školy Karla Koníč- ková přišla z Přelouče.⁶² Karla Koníčková vyučovala praktickou morálku, vy- chovatelství, domácí hospodářství, chov zvířat, drůbežnictví, mlékařství, pěs- tování rostlin, zelinářství, ovocnictví a zároveň dohlížela na praxi v zahradě.

Ředitelka Karla Koníčková působila ve své funkci na hospodyňské škole do roku 1934.⁶³ Ve funkci ředitelky školy jí vystřídala odborná učitelka Marie Novotná. Marie Novotná pocházela z Kutné Hory. Vystudovala postupně:

,,obecnou školu, měšťanskou školu, hospodyňskou školu a rolnickou školu dvouletou první třídu mlékařskou.“⁶⁴ Marie Novotná zastávala funkci odborné učitelky, vyučovala český jazyk, počty a účetnictví, přírodopis a přírodozpyt, země-dějepis, občanskou nauku a zároveň dohlížela na praní prádla, na kni- hovnu, hospodářskou a mlékařskou praxi.⁶⁵ Vincencie Krautstenglová pochá- zela ze Strančic u Prahy. Vystudovala: ,,obecnou a měšťanskou školu, Průmys- lovou školu Ženského výrobního spolku v Praze, Městskou průmyslovou školu pokračovací v Mnichově a absolvovala celoroční kurz industriální pro vzdělá- vání učitelek.“⁶⁶ Vincencie Krautstenglová byla učitelkou industriální, vyučo- vala ženské ruční práce, střihy, dohlížela na úklid, na žehlení a praní prádla.⁶⁷ Měla však často zdravotní potíže, a proto ji ve školním roce 1922/1923 musela zastoupit učitelka Terezie Liebschenová. První dva roky byla učitelkou vaření Julie Krupková. Po dvou letech, působení na hospodyňské škole, se vdala a

61 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 157, kart. 7, list č. 53, pozvánka na slav- nostní otevření hospodyňské školy v Niměřicích.

62 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 47, kart. 1, kuratorium.

63 Prameny bohužel více neinformují o předchozím působišti a vzdělání ředitelky Koníč- kové.