Rok Skupina Základ Bonus Čerpání
2012 B 3500 1000 2050
Atlet 14 2013 B 2500 2500 3165
2014 A 5500 1200 5078
Zdroj: Vlastní zpracování
U atleta 14 se stala podobná situace jako u atleta 10 a 13 s tím rozdílem, že atlet měl tendenci k výborným výsledkům po celou dobu sledovaných let. Dle svých výsled-ků měl nárok na čerpání vysokých dotací, ale neučinil tak. Jedná se tedy o dalšího ne-hodnoceného sportovce.
Hodnocení: Nehodnocen
4.4.1 Hodnocení
V souhrnu hodnocení jednotlivých atletů se jedná o 3 nehodnocené, 4 neefektiv-ní, a 7 efektivních atletů ve financování. Pouze v souhrnu efektivity financování to vy-chází, že 63% atletů bylo financováno efektivně a 37% neefektivně. Samozřejmostí je, že bychom chtěli lepší čísla, ale v potaz se musí brát, že se stále jedná o mládež. Nikdy tedy nemůžeme vědět, jestli atlet skončí, zraní se, onemocní, jestli chce brát do budouc-na atletiku vážně, apod. V takovémhle věku dochází k selekci těch, kteří budou v budoucnu bojovat o reprezentaci a těch, kteří budou sportovat jen rekreačně. Proto není v této kategorii lehké uvažovat do budoucna a mnohdy se stávají chyby ve finan-cování těch, kteří si to rozmyslí a přestanou z výše zmíněných důvodů sportovat. Z toho důvodu je efektivita financování 67% více než dostačující. Na druhou stranu systém financování ČAS by určitě šlo vylepšit.
5 Diskuze a návrhy na zlepšení efektivity financování SCM LKAS
Závěrečná kapitola bakalářské práce se věnuje problémům, které vyplynuly z předchozího hodnocení. Nejprve jde o řešení otázek z hodnocení v bodech 2.3.1 a 2.3.2. Po zodpovězení otázek se jedná o diskuzi a úvahu nad tím co by mohlo být v momentálním systému změněno v závislosti vlivů, které na systém financování půso-bí.
5.1 Otázky
Proč atleti zařazení do horších skupin mají lepší výsledky než ti, co jsou zařazeni do skupiny A?
Je úplně jednoduché konstatovat, proč atleti z nižších skupin mohou mít výsledky na úrovni skupiny A. Je tomu tak z důvodu nově příchozích žáků ze sportovních středi-sek. I když tito atleti měli určité výsledky i v minulosti, tak nový člen může být zařazen pouze do skupiny B a C. Čili pokud se jedná o ročník, kdy přijde mnoho nadprůměr-ných atletů, tak se mohou dostat i nad průměr úspěchu skupiny A. To můžeme pozoro-vat v roce 2012.
Když atleti projeví vysokou výkonnost v daném roce, proč tedy nemohou být za-řazeni do lepší výkonnostní skupiny tak, aby mohli mít větší dotační základ ještě v daném roce?
Systém financování ČAS je nastaven, že zařazení atletů do výkonnostních sku-pin může být provedeno jen jednou ročně. Je to pochopitelné z důvodu odsouhlaseného rozpočtu ze strany ČAS. Nicméně na uváženou je, proč vedoucí trenér nemá pravomoc tyto skupiny měnit v průběhu roku. Mnohokrát jsme viděli, že atleti skupiny C měli vyrovnané, nebo lepší výsledky než někteří atleti skupiny A. Jedná se tedy jednoznačně o chybu směrnic ČAS.
Kolik procent ze skupiny je přiměřená odchylka těch, kteří nemusí mít výkony adekvátní svému zařazení?
Je velice těžké posuzovat tuto odchylku a to z toho důvodu, jak je již zodpově-zeno v první otázce. Nově příchozí atleti jsou zařazováni do skupin B a C, čili od těch se očekává tendence k růstu po celou dobu. Tato odchylka by se tedy mohla měřit pouze u skupiny A. v hodnocení kapitoly 2.4.1 je zmíněno spoustu důvodů a vlivů, které při-spívají k ukončení, nebo přerušení kariéry mladých atletů. Z druhého pohledu skupina A má přiznanou největší rozpočtovou dotaci na osobu. Při zvážení toho, že vedoucí tre-nér nemá právo tyto atlety přeřazovat v rámci skupin během roku a nemůže tak snižovat tento základ dotace určitým méně výkonným atletům, tak z mého pohledu by se mělo 70% skupiny A vždy umístit na pozicích tak, aby se znovu kvalifikovali do stejné sku-piny.
5.2 Chyby systému financování a návrhy na změnu
Kapitola chyb je diskuzí o tom, jaké části systému financování nefungují a co by konkrétně šlo na systému změnit.
Úplně nejlepším řešením celého problému s neefektivně vynaloženými finance-mi by bylo financování až na základě dosažených výsledků. Na druhou stranu je jasné, že to nemůže nikdy fungovat a to z toho důvodu, že atleti potřebují využít peníze v rámci přípravy. To, ale vede k tomu, že atleti vyčerpají peníze a těch požadovaných výsledků nedosáhnou.
Další věcí, nad kterou je nutné se pozastavit je rozřazení soutěží, které se konají do 17 a do 19 let. To tedy znamená, že pokud do SCM nastoupí mladý patnáctiletý atlet z žáků, umístí se v soutěžích až za atlety, kterým je 17 let. Pokud se tedy před tímto mladším atletem umístí jen řádově starší atleti, znamená to, že získá menší bonus za umístění v soutěžích. Proto by bylo nejlepší, aby se soutěže jako MČR konaly pro kaž-dý věkový ročník zvlášť.
V bakalářské práci je několikrát zmíněno, že atleti mohou být zařazeni do skupin pouze jednou ročně. To tedy znamená, že atlet, který měl dobré umístění na začátku sezóny je automaticky dle tohoto umístění zařazen do lepší skupiny i na příští rok. Může se stát, že se atlet zraní, onemocní, nebo jen jeho výsledky začnou stagnovat. I přes to má právo být zařazen do skupiny, která pobírá řádově vyšší dotace. Tohle je jedna z chyb systému, která by měla být opravena. Na předchozí problém se váže i to, že nově
příchozí žáci jsou zařazováni pouze do skupin B a C. Pokud tedy mají lepší výsledky, stále jsou v daném roce podfinancováni. Vedoucí trenér by měl mít právo během roku libovolně přesouvat atlety v rámci skupin. Je jasné, že dotace ČAS se schvaluje právě v závislosti na umístění atletů v minulém roce, ale to se nevylučuje s tím, že by vedoucí trenér mohl mít právo tyto skupiny v rámci roku změnit. Finance by se pak mohly efek-tivněji využít například u sportovců, kteří nastoupili do skupiny B a C, přičemž mají výsledky na to, aby se kvalifikovali do skupiny A pro následující rok.
Dotace ČAS se schvaluje vždy k 1. lednu pro daný rok, nicméně peníze do SCM přichází až v dubnu. Atletická sezóna trvá přibližně od půlky února do konce října. Je tedy jasné, že finance schválené od ČAS přicházejí až po proběhnutí halové sezóny.
Z tohoto důvodu by byla možnost rozdělit normální atletickou sezónu na rozdíl od té finanční. V praxi by to znamenalo, že finanční sezóna by zahrnovala všechny soutěže, co se konají až po připsání financí od ČAS na účet SCM. Ve financování by to zefek-tivnilo dobu, která je brána jako příprava a atleti v ní vyčerpají nejvíce peněz v závislosti na zařazené skupině i přes to, že v daném roce ještě neměli žádné výsledky.
Pokud by se normální sezóna rozdělila od finanční, tak by atleti v daném roce byli fi-nancováni podle aktuálních výsledků z halové sezóny, což je vlastně příprava na MČR.
6 Závěr
V rámci průzkumného šetření byla shromážděna data o financování sportovního centra mládeže. Na základě vyhodnocení získaných údajů bylo možné odpovědět na otázky, týkající se efektivnosti využití finančních prostředků SCM v letech 2012, 2013, 2014.
Na základě zkoumání financování atletické mládeže jsme zjistili, že díky systému ČAS došlo ve dvou ze tří let k podfinancování mládeže, která měla výsledky na to, aby si zasloužila větší dotace. Aby se nejednalo o průměrná čísla z financování, tak ke zlep-šení přesnosti výsledků bylo zjištěno, kolik procent jednotlivých skupin bylo úspěšných v porovnání s těmi, které úspěšné nebyly.
Díky tomu, že se jedná o sportovní centrum mládeže, které zahrnuje atlety od 15 do 19 let, bylo možné porovnat i financování jednotlivých atletů, kteří byli zařazeni do SCM po celou dobu sledovacího období.
Na základě všech předchozích výsledků, byl určen problém, který ztěžuje pružnost v přerozdělování finančních prostředků Českého atletického svazu. Chybou je to, že atleti jsou zařazováni do výkonnostních skupin dle svých výsledků v předchozím roce a nově příchozí atleti (žáci) mohou být zařazeni pouze do skupiny B a C. Tato skupina pak nemůže být po celý následující rok změněna. Atleti, kteří nedosahují stejných vý-sledků jako v předchozím roce, ale jsou zařazeni do nejvyšší skupiny s největším dotač-ním základem, mohou čerpat finance, na které by díky svým stávajícím výsledkům už neměli mít nárok. Naopak atleti zařazeni do nižších výkonnostních skupin mají výsled-ky na to, aby čerpali větší finance, ale dívýsled-ky zařazení nemohou.
Na základě výše zmíněného problému by bylo jednoznačně nejlepší, aby vedou-cí trenér měl právo tyto výkonnostní skupiny měnit vícekrát do roka a zamezit tak pře-financování, nebo podfinancování určitých atletů. S tím souvisí i další návrhy na změnu systému financování ČAS, které jsou uvedeny v diskuzi.
Tato bakalářská práce by dále měla sloužit jako podklad pro změnění směrnic sys-tému financování ČAS.
7 Referenční seznam literatury
1. BOR, D., RUDOVÁ, I., PURMAN, T., RUS., V., 2012. Talentovaná mlá-dež [online]. [vid. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.atletika.cz/_sys_/FileSt orage/download/8/7136/talentovana_mladez_2012_def.pdf
2. DOVALIL, J., a kol., 1982. Malá encyklopedie sportovního tréninku. 1. vydání.
Praha: Olympia. ISBN 27-028-82.
3. DOVALIL, J., BAUER, K., DOLEŽAL, T., HOGENOVÁ, A., CHALUPEC-KÁ, M., CHOUTKA, M., … SVOBODA, B., 2004. Olympismus. 1. vydání.
Praha: Olympia, ISBN:80-7033-871-7.
4. HOBZA, V., REKTOŘÍK, J, 2006. Základy ekonomie sportu. 1. vydání. Praha:
Ekopress, s.r.o. ISBN 80-869-2904-3.
5. KPMG, 2012. Koncepce financování sportu v České republice [online].
[vid. 17. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.olympic.cz/financovani/docs/koncep ce_financovani_sportu_prezentace_v9a.pdf
6. MARTINEC, J., 2012. Přednášky z předmětu Sportovní management. Technická univerzita Liberec. Nepublikováno.
7. NOVOTNÝ, J., EYSSELTOVÁ, S., FUKALOVÁ, N., HOBZA, V., KOTÁB, J., MAREŠOVÁ, K., … VLTAVSKÁ, K., 2011. Sport v ekonomice. 1. vydání.
Praha: Wolters Kluwer ČR. ISBN 978-80-7357-666-0.
8. RUDA. T., 2012. Financování ze zdrojů evropské unie [online].
[vid. 3. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.ceskakinantropologie.cz/index.php/Te stJournal/article/viewFile/219/7
9. SVOBODA, B., 2003. Pedagogika sportu. 1. vydání. Praha: Karolinum. ISBN 80-246-0156-7
10. VLÁDA, 2011. Koncepce státní podpory sportu v České republice [online].
[vid. 5. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/15037/download/