Texty písní mají různý původ. Některé vznikají na základě předem dané melodie, některé se naopak stanou základem pro později vytvořenou hudbu.
Písňové texty svou strukturou a účelem připomínají poezii, dokonce jsou to právě i básně, které bývají sekundárně zhudebňovány. Základem písní je také lidová slovesnost, která je zdrojem velikého množství různých textů s různými funkcemi.
S písní se žáci ve škole setkávají jen zřídkakdy, většinou jen při hodinách hudební výchovy, a to ve formě lidových písní. Přesto lze s písní pracovat různě ve všech školních předmětech. Pomocí jejich textů můžeme naplnit jak vzdělávací, tak i výchovné cíle.
Výhodou písňového textu je její lehká zapamatovatelnost. Díky rytmu a melodii, které každá píseň má, je text pro žáky snadno přijatelný. Proto je i u básní často zdůrazňován jejich rytmus. Píseň vyvolává pocity lidí a rozvíjí jejich fantazii ještě důrazněji než samotný text bez hudby. Další výhodou je, že poslech hudby je oblíbeným koníčkem pro žáky základních i středních škol, tudíž jim primárně nepřipomíná školní povinnosti. Důležitou podmínkou je vhodný výběr písně i interpreta – pokud by se na druhém stupni základní školy používaly texty písní například dechové hudby, text by tak ztratil svou motivační funkci. Žáci hodinu přijmou lépe, když je založena na textu, který je aktuální, který je interpretován jejich oblíbeným zpěvákem, či pokud se jedná o píseň, která je jim známá. Takto si žáci mohou píseň i zazpívat, doprovodit se na hudební nástroje, dozvědět se něco nového o jejím interpretovi atd.
3.1 Písňový text z psychologického pohledu
Poezie je odrazem autorových představ, ztvárněním reálného světa či zachycením určité události. Reprezentuje tok myšlenek a uvažování autora. Žák se snaží přemýšlet stejně jako autor textu, snaží se vcítit a pochopit druhého.
Písňový text nutí jeho čtenáře k zamyšlení nad tím, co autora vedlo k jejímu napsání, snaží se odhalit jeho pocity a myšlenky i sama sebe – uvažuje, co báseň vyvolává v něm samém.
Báseň rozvíjí žáky i po stránce kreativní, ať už se ji žák snaží přepsat, nebo upravit či doplnit o další sloku. Při rozboru textu či jeho tvorbě žák používá nejenom svou fantazii, ale je pro něj i možností experimentu a seberealizace.
Žák promítá větší či menší kus sebe při psaní vlastního textu či rozboru textu někoho jiného. Vždy se jedná o duševní rozvoj každého, kdo se písňovým textem zabývá.
Při výběru textu, který má být v hodině použit, je důležité vzít v potaz psychologický vývoj žáků. Text by měl pro ně být srozumitelný a přiměřený věku i rozumovým a duševním možnostem. Vždy je lepší pro žákův rozvoj vybrat text, který je pro něj alespoň trochu výzvou, na druhé straně nesmí být příliš obtížný, aby práci s textem žák hned na začátku nevzdal. Důležité je, aby byla píseň pro něho motivující, nikoli demotivující.
Písňový text má i estetickou funkci, která v žákovi rozvíjí jeho umělecké vnímání – každý se zamyslí nad tím, zda se mu text líbí nebo ne a z jakého důvodu. Text může ve čtenáři vyvolat pocit pochopení, úzkosti, odporu i útěchy.
Tím se poetické texty stávají i nástrojem emocionality, která žáka duševně rozvíjí a formuje.
3.2 Písňový text z pedagogického pohledu
Písňový text čtenáře neovlivňuje pouze po stránce estetické, ale také sociální. Některé písně jsou jednoduché, založené jen na rytmu, rýmovaném textu bez hlubšího významu, mají pouze zaujmout při poslechu a líbit se. Jiné jsou ale odrazem doby, vyjádřením reakcí na historické události, vypovídající o názorech jednotlivců, skupin i celé společnosti, o postojích i stereotypech, o pocitech i myšlenkách, o realitě i snech. Žák je rozvíjen v oblastech uvědomění si, kdo je a čeho je součástí.
Texty písní jsou skvělým nástrojem pro zpestření výuky. Nalezneme v nich širokou škálu podob českého jazyka – od knižního jazyka a historismů přes hovorovou a obecnou češtinu až po nářečí a sociolekty. S textem je možno pracovat jazykově, literárně i slohově, na rovině hláskové, morfologické i textové. Obohacují slovní zásobu, protože písňový text je vyjádřením nitra autora, slovník, který je použit, se v každém textu liší.
Dalším důvodem, proč je písňový text doporučován při pedagogické práci, je skutečnost, že působí na více smyslů – text si přečteme, ale můžeme si ho i poslechnout a podívat se na video ukázku, dokonce i sami zazpívat.
3.3 Písňový text z didaktického pohledu
Práce s básní je mezipředmětově zaměřená především na základě tématu textu. Díky práci s písňovým textem se můžeme dotýkat českého jazyka i literatury, hudební výchovy, ale i zeměpisu, přírodopisu či dějepisu – záleží na tom, o čem text vypovídá. Vzdělává v různých oblastech a vychovává na základě dobrého či špatného příkladu z textu nebo na základě poučení z chyb jedince i lidstva v minulosti. Všestranně působí na člověka a komplexně ho rozvíjí.
Některé pracovní listy slouží pouze jako motivace pro následující hodinu, jiné žáky doprovází po celou dobu výuky.
Písňový text může být použit v motivační části hodiny, kdy díky vhodnému výběru písně či jejího interpreta jsou žáci orientováni na téma hodiny. Text se ale může stát také součástí výkladu nové látky, je možné z něj vybrat konkrétní příklady na demonstraci určité gramatiky aj. Píseň se dá vhodně využít i pro opakování již probrané látky – je pro žáky zajímavou formou procvičení učiva. Pro učitele může být báseň či písňový text způsobem ověření žákových znalostí a dovedností, otestování a následného ohodnocení žáků, je tedy i vhodný nástrojem kontrolní činnosti.