Poznámka: pro označení základní školy praktické v sociálně vyloučené lokalitě bude využívána zkratka ZŠP SVL a pro označení základní školy praktické v lokalitě běžné – sociálně nevyloučené, bude využívána zkratka ZŠP BL. Za zkratkami je v grafech vždy uváděn počet respondentů.
1. Spokojenost žáků s prostředím školy
Z grafu č. 1 vyplývá, že většině dotazovaných respondentů z obou škol se na školách líbí, případně by byli rádi, kdyby se prostředí školy trochu změnilo. Na ZŠP SVL jeden respondent odpověděl, že se do školy chodit bojí a nelíbí se mu tam. Na ZŠP SVL existuje více respondentů, kteří nejsou spokojeni se svou školou, než na ZŠP BL.
Graf č. 1: Spokojenost žáků s prostředím školy
ZŠP SVL (14) ZŠP BL (31)
2. Výskyt vybraných rizikových jevů u spolužáků respondentů
a. Kouří cigarety.
b. Pijí alkohol.
c. Zkoušejí kouřit marihuanu a někteří zkoušejí i tvrdší drogy.
d. Chovají se zle, jsou často agresivní, ubližují ostatním.
e. Chodí za školu.
f. Dělají věci, které jsou zakázané a mají problémy s policií.
g. Ubližují sami sobě (třeba se řežou do rukou, pálí se cigaretami a tak dále).
V nabídce položky č. 2 byly vyjmenovány vybrané rizikové jevy vyskytující se u spolužáků a respondenti měli možnost označit více odpovědí. Je patrné, že kouření je nejrozšířenějším rizikovým jevem na obou typech škol. Na ZŠP SVL se pravděpodobně více objevuje pití alkoholu. Druhým nejrozšířenějším rizikovým jevem na ZŠP BL je agrese a záškoláctví.
Graf č. 2: Výskyt vybraných rizikových jevů u spolužáků
ZŠP SVL (14) ZŠP BL (31)
3. Výskyt vybraných rizikových jevů u respondentů
a. Kouřím cigarety (nebo jsem to zkusil/a).
b. Piju alkohol (nebo jsem to zkusil/a).
c. Už jsem zkoušel/a kouřit marihuanu nebo tvrdší drogy.
d. Někdy mám problém s tím, že jsem agresivní na učitele.
e. Někdy mám problém s tím, že jsem agresivní na spolužáky.
f. Už se mi stalo, že jsem byl/a za školou.
g. Měl/a jsem problémy s policií.
h. Už se mi stalo, že jsem si ubližoval/a, nebo jsem měl/a myšlenky na sebevraždu.
Z grafu č. 3 je patrné, že na obou školách se objevují téměř všechny vybrané rizikové jevy – pouze na ZŠP SVL žádný respondent neuvedl, že by se u něj projevovalo sebepoškozování, nebo že by měl sebevražedné myšlenky. Nejvíce zkušeností mají respondenti s kouřením, pitím alkoholu, drogovými experimenty a také s policií na obou školách.
Graf č. 3: Výskyt vybraných rizikových jevů u žáků
ZŠP SVL (14) ZŠP BL (31)
4. Četnost kouření u respondentů
U položky č. 4 respondenti uváděli četnost kouření cigaret – výsledky lze pozorovat v grafu č. 4. Respondenti ze ZŠP SVL nejčastěji uváděli, že kouří každý den – jen menší část z nich kouří nepravidelně, případně několikrát do týdne. Na ZŠP BL jsou výsledky poměrně vyrovnané, existuje zde téměř stejné množství respondentů, kteří kouří každý den, několikrát do týdne či nepravidelně. Na ZŠP SBL existuje větší množství žáků, kteří nemají s kouřením zkušenosti, než na ZŠP SVL.
Graf č. 4: Četnost kouření u žáků
ZŠP SVL (14) ZŠP BL (31)
0 1 2 3 4 5 6 7 8
7 7
1
6
3
7
každý den
několikrát do týdne velmi nepravidelně
Typy základních škol praktických
Absolutní četnost odpovědí
5. Příčiny kouření u respondentů
Příčiny kouření jsou různé, jak lze vyčíst z grafu č. 5. Respondenti ze ZŠP SVL jako nejčastější příčinu uvádí, že jim kouření chutná a významnou roli také sehrávají kamarádi. Na ZŠP BL jako nejčastější důvod uváděli respondenti nudu a to, že v podstatě důvod nemají, druhým nejčastějším důvodem byl vliv kamarádů a v několika případech se také objevilo, že kouření přináší uklidnění při výskytu problémů v životě respondentů.
Graf č. 5: Příčiny kouření u žáků
6. Četnost konzumace alkoholu u respondentů
Z grafu č. 6 je patrné, že naprostá většina respondentů, kteří mají zkušenosti s konzumací alkoholu, ho konzumují jen výjimečně – žádný z respondentů neuvedl, že by alkohol konzumoval každý den, jeden respondent ze ZŠP SVL a dva respondenti ze ZŠP BL uvedli, že alkohol konzumují každý víkend.
Graf č. 6: Četnost konzumace alkoholu u žáků
ZŠP SVL (14) ZŠP BL (31)
0 2 4 6 8 10 12
1
2 0
3
11 11
každý den každý víkend jednou za měsíc jen výjimečně
Typy základních škol praktických
Absolutní četnost odpovědí
7. Příčiny konzumace alkoholu u respondentů
Příčiny konzumace alkoholu u respondentů jsou různé, jak ukazuje graf č. 7.
Nejčastějším důvodem konzumace alkoholu na obou školách je, že je chutný, méně častými příčinami je vliv přátel – alkohol je přirozenou součástí společně stráveného volného času.
Dalším uváděným důvodem je také nedostatečné vyžití respondentů.
Graf č. 7: Příčiny konzumace alkoholu u žáků
ZŠP SVL (14) ZŠP BL (31) 0
2 4 6 8 10 12 14
2
1 4
3 3
5 6
12
Protože mám problémy, pomáhá mi to na ně zapomenout.
Kvůli kamarádům, je to součást trávení volného času.
Jen tak, nudím se.
Chutná mi to.
Typy základních škol praktických
Absolutní četnost odpovědí
8. Zkušenosti respondentů s drogovými experimenty
Z grafu č. 8 je patrné, že naprostá většina respondentů s drogovými experimenty zkušenosti nemá – 4 respondenti ze ZŠP SVL a 6 respondentů ze ZŠP BL uvedlo, že tyto zkušenosti mají.
9. Hodnocení chování respondentů na vysvědčení
Tato otázka v dotazníku byla spíše doplňující. Většina respondentů uvedla, že jejich chování bylo velmi dobré – pouze chování jednoho respondenta z celkového počtu 14 respondentů ze ZŠP SVL bylo neuspokojivé. Na ZŠP BL uvedlo 6 respondentů z celkového počtu 31 respondentů, že jejich chování bylo uspokojivé, na ZŠP SVL toto uvedl pouze 1 respondent.
Graf č. 8: Zkušenosti žáků s drogovými experimenty
ZŠP SVL (14) ZŠP BL (31)
0 5 10 15 20 25 30
4 6
10
25
ano ne
Typy základních škol praktických
Absolutní četnost odpovědí
10. Výskyt problémů ve škole a přístup rodičů respondentů k jejich řešení
Z grafu č. 9 je patrné, že na obou školách existují respondenti, kteří měli problémy ve škole. Na obou školách tři respondenti uvedli, že problémy ve škole měli, ale rodiče je neřešili. Na ZŠP SVL převážná většina respondentů problémy neměla, na ZŠP BL polovina respondentů uvedla, že problémy neměla a naprostá většina respondentů z druhé poloviny, která problémy měla, uvedla, že jejich rodiče je ve škole řešili.
Graf č. 9: Výskyt problémů žáků ve škole a přístup rodičů k jejich řešení
ZŠP SVL (14) ZŠP BL (31) 0
2 4 6 8 10 12 14 16
2
13
3 3
9
15
Problémy jsem měl/a a rodiče je ve škole řešili.
Problémy jsem měl/a, ale rodiče to neřešili.
Problémy jsem neměl/a.
Typy základních škol praktických
Absolutní četnost odpovědí
11. Zkušenosti respondentů s výskytem šikany
Na tuto otázku naprostá většina respondentů odpověděla, že se se šikanou setkala – jen 4 respondenti z každé školy odpověděli záporně – na ZŠP SVL se tedy s šikanou setkalo 10 respondentů z celkového počtu 14 respondentů a na ZŠP BL se s šikanou setkalo 27 respondentů z celkového počtu 31 respondentů.
12. Oběti šikany ve školách uváděné respondenty
Z grafu č. 10 vyplývá, že respondenti z obou škol, kteří se se šikanou setkali, byli většinou svědky šikany, ve které někdo ubližoval jejich kamarádovi nebo kamarádce. Na ZŠP SVL žádný respondent neuvedl, že by se se šikanou setkal osobně. V ZŠP BL téměř třetina respondentů uvedla, že se setkala se šikanou i osobně.
Graf č. 10: Oběti šikany ve škole
ZŠP SVL (14) ZŠP BL (31)
0 5 10 15 20 25 30
10
27
0
11 kamarád, kamarádka
já
Typy základních škol praktických
Absolutní četnost odpovědí
13. Důvěrné osoby respondentů v oblasti šikany
U položky č. 13 mohli respondenti volit i více možností odpovědi, které jsou přehledně zobrazeny v grafu č. 11. Všichni respondenti ze ZŠP SVL, kteří se setkali se šikanou, uvedli, že se s tím nikomu nesvěřili. Na ZŠP BL se většina respondentů svěřila, především rodičům, v menší míře pak učitelům a paní ředitelce.
14. Zkušenost respondentů s řešením šikany
Na tuto otázku odpovídali jen respondenti ze ZŠP BL, poněvadž ze ZŠP SVL se žádný z respondentů, který se s šikanou setkal, nikomu nesvěřil. Dvanáct respondentů z celkového počtu 31 respondentů uvedlo, že šikana byla řešena, dva respondenti uvedli, že nikoliv.
Někteří respondenti, kteří uvedli, že šikana byla řešena, však také zmínili, že v některých případech řešena nebyla.
Graf č. 11: Důvěrné osoby žáků v oblasti šikany
ZŠP SVL (14) ZŠP BL (31)