1. Názory respondentů na výskyt rizikových jevů u jejich žáků
Názory pedagogů na výskyt vybraných rizikových jevů u žáků jsou různé, jak dokládá graf č. 12. Názory pedagogů na ZŠP SVL jsou poměrně jednotné, jeden uvedl, že se rizikové jevy vyskytují u všech žáků, ostatní respondenti uvedli, že se vyskytují u většiny žáků.
Názory pedagogů na ZŠP BL jsou různorodější. Pouze jeden pedagog na ZŠP BL uvedl, že rizikové jevy se vyskytují u menšího procenta žáků. Žádný respondent neuvedl, že se rizikové jevy u žáků neobjevují.
2. Osobní zkušenost respondentů s projevy rizikových jevů u žáků
Na otázku z položky č. 2 odpověděli téměř všichni respondenti z obou škol, že se s rizikovým chováním u žáků setkali osobně, pouze jeden respondent ze ZŠP SVL odpověděl, že nikoliv.
Graf č. 12: Názory pedagogů na výskyt rizikových jevů u žáků
ZŠP SVL (6) ZŠP BL (7)
3. Provedení intervence respondenty na základě výskytu rizikových jevů u jednotlivých žáků
Na tuto otázku většina respondentů odpověděla, že intervenci provedla – na ZŠP SVL měli všichni pedagogové možnost intervenovat s jednotlivcem. Na ZŠP BL dva respondenti z celkového počtu 7 respondentů uvedli, že tuto možnost neměli.
4. Nejčastější rizikové jevy u kterých respondenti intervenovali
U položky č. 4 měli respondenti možnost zvolit více odpovědí, případně popsat i jiné rizikové jevy než ty, které byly uvedeny, u kterých měli možnost intervenovat. Žádný respondent neuvedl jiný rizikový jev, než jaké byly uvedeny ve výběru. Na tuto otázku odpovídali jen respondenti, kteří měli možnost intervenovat s jednotlivci na základě výskytu rizikových jevů. Výsledky respondentů obou škol jsou téměř stejné, výrazně se však neshodují v počtu intervencí u rizikového jevu sebepoškozování – na ZŠP SVL intervenovali v rámci tohoto jevu čtyři respondenti, kdežto na ZŠP BL žádný respondent v rámci tohoto jevu neintervenoval – zajímavým faktem je, že žádný žák ze ZŠP SVL neuvedl, že by se u něj sebepoškozování projevovalo, zatímco na ZŠP BL projevy sebepoškozování uvedli dva respondenti a pět respondentů uvedlo, že tento jev se objevuje u jejich spolužáků.
Graf č. 13: Nejčastější rizikové jevy u kterých pedagogové intervenovali
ZŠP SVL (6) ZŠP BL (7)
5. Subjektivní názory respondentů na úspěšnost intervencí s jednotlivci
Z grafu č. 14 je patrné, že žádný z respondentů, který měl možnost intervenovat s jednotlivcem, není toho názoru, že by intervence byla neúspěšná, ovšem většina pedagogů jí považuje za spíše neúspěšnou – na ZŠP SVL intervenci považují spíše za neúspěšnou všichni respondenti. Na ZŠP BL téměř polovina pedagogů považuje intervenci s jednotlivcem za spíše úspěšnou či úspěšnou.
6. Provedení intervence respondenty na základě výskytu rizikových jevů u skupiny vrstevníků
Na tuto otázku odpovídali respondenti, kteří se setkali s rizikovými jevy u svých žáků – pouze jeden respondent z celkového počtu 6 respondentů ze ZŠP SVL uvedl, že se s těmito jevy nesetkal, všichni ostatní respondenti z této školy měli možnost intervenovat se skupinou vrstevníků. Na ZŠP BL se všichni respondenti setkali s rizikovými jevy u svých žáků, ovšem jen čtyři z celkového počtu 7 respondentů měli možnost intervenovat se skupinou vrstevníků na základě těchto situací, tři respondenti tuto možnost neměli.
Graf č. 14: Subjektivní názory pedagogů na úspěšnost intervencí s jednotlivci
ZŠP SVL (6) ZŠP BL (7)
7. Subjektivní názory respondentů na úspěšnost intervencí s vrstevnickou skupinou
Na tuto otázku odpovídali jen respondenti, kteří měli možnost intervenovat se skupinou vrstevníků v rámci rizikových jevů. Všichni respondenti ze ZŠP SVL uvedli, že považují intervenci spíše za neúspěšnou. Dva respondenti z celkového počtu 7 respondentů ze ZŠP BL uvedli, že intervenci považují spíše za úspěšnou a dva za spíše neúspěšnou.
8. Zkušenost respondentů v oblasti spolupráce s rodiči na řešení rizikových jevů jejich dětí
Z grafu č. 15 vyplývá, že naprostá většina respondentů má zkušenosti v oblasti spolupráce s rodiči – pouze dva respondenti ze ZŠP BL s rodiči na řešení rizikových jevů dosud nespolupracovali.
Graf č. 15: Spolupráce s rodiči na řešení rizikových jevů jejich dětí
ZŠP SVL (6) ZŠP BL (7)
0 1 2 3 4 5 6 7
6
5
0
2
ano ne
Typy základních škol praktických
Absolutní četnost odpovědí
9. Názor respondentů na přínos spolupráce s rodiči
Naprostá většina respondentů ze ZŠP SVL na tuto otázku odpověděla, že spolupráce byla přínosná pouze v některých případech, jeden respondent z celkového počtu 6 respondentů odpověděl, že přínos nebyl žádný. Odpovědi respondentů ze ZŠP BL na tuto otázku se různí – z celkového počtu 7 respondentů jeden uvedl, že spolupráce přínosná byla, dva odpověděli, že nikoliv a dva uvedli, že pouze v některých případech.
10. Subjektivní názor respondentů na zájem rodičů řešit rizikové jevy svých dětí
Z grafu č. 16 je patrné, že polovina respondentů ze ZŠP SVL zastává názor, že rodiče spíše nemají zájem o řešení rizikových jevů svých dětí – podobně je to u ZŠP BL, kde existuje více respondentů, kteří uvádí, že u každého dítěte je to individuální. V žádné škole nebylo respondentů, kteří by hodnotili zájem rodičů výhradně kladně či záporně.
Graf č. 16: Subjektivní názor pedagogů na zájem rodičů řešit rizikové jevy svých dětí
ZŠP SVL (6) ZŠP BL (7)
11. Hodnocení spolupráce s rodiči na řešení rizikových jevů ze strany pedagogů Položka č. 11 byla tvořena posuzovací škálou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší), ve které měli respondenti vyznačit, na jakém stupni hodnotí spolupráci rodičů. Zde se velmi shodují odpovědi respondentů z obou škol, kteří hodnotili spolupráci 3. nebo 4. stupněm – jiné hodnocení se neobjevovalo. Na ZŠP SVL z celkového počtu 6 respondentů ohodnotilo pět respondentů spolupráci rodičů stupněm 4, pouze jeden respondent uvedl stupeň 3. Na ZŠP BL z celkového počtu 7 respondentů tři respondenti ohodnotili spolupráci rodičů stupněm 3, čtyři respondenti stupněm 4.
12. Nejčastěji uváděné důvody rodičů pro nezájem o spolupráci na řešení rizikových jevů
Otázka č. 12 byla otevřená – respondenti uváděli širokou škálu důvodů, které slýchají od rodičů. Respondenti obou škol uvedli jako nejčastější a nejvíce opakovaný důvod rodičů to, že děti je neposlouchají, jsou nezvladatelní a rodiče často neví, co mají dělat. Respondenti ze ZŠP BL také uváděli, že rodiče své děti omlouvají a omlouvají i sami sebe, že nemají čas do školy přijít, nemají dostatek financí na dojíždění či jsou nemocní.
13. Způsoby zajištění prevence rizikových jevů na příslušné škole
V této otázce měli respondenti možnost odpovědět libovolným počtem a druhem odpovědí, tato otázka byla otevřená s cílem zjistit povědomí pedagogů o prevenci rizikových jevů na jejich škole. Bylo zjištěno, že pedagogové obou škol mají velmi dobré povědomí o preventivních aktivitách. Respondenti ZŠP SVL uváděli tyto způsoby zajištění prevence: besedy, filmy, přednášky, projekty, býti osobním příkladem žákům, poradenské služby metodika prevence a výchovného poradce, spolupráce s policií, zařazení prevence v rámci průřezových témat do výuky, komunikace a řešení v kolektivu a tvorbu včetně plnění plánu prevence. Respondenti ZŠP BL uváděli mimo již řečené také spolupráci s rodiči, OSPOD, třídnické hodiny, kontrolu žáků a dozory.
U obou škol respondenti nejvíce uváděli mezi preventivními aktivitami různé přednášky a projekty, spolupráci školy s jinými institucemi, a také uváděli často jako způsob prevence být osobním příkladem žákům.
14. Názor respondentů na zajištění prevence rizikových jevů
V poslední položce dotazníku respondenti uváděli své názory na zajištění prevence rizikových jevů na své škole. Nikdo z respondentů z obou škol neuvedl, že by preventivních aktivit bylo přespříliš, nebo že by prevence nebyla zajištěna dostatečně či vůbec. Respondenti ZŠP BL jednomyslně uvedli, že prevence je zajištěna dostatečně. Respondenti ZŠP SVL měli v tomto ohledu jiný názor – čtyři z celkového počtu 6 respondentů uvedli, že prevence je zajištěna dostatečně, dva zbývající uvedli, že preventivních aktivit by mohlo být více.