Vyhodnocení stanovených hypotéz - ROLE POLICISTY PŘI PRÁCI S OBĚTÍ

Hypotéza č. 1:

Proškolení policisté vnímají policejní sbor jako kompetentnější při práci s obětí trestného činu než ti neproškolení.

V rámci vyhodnocení této hypotézy se zaměříme na otázky č. 12, 16 a 20, které jsou uvedené v dotazníku v příloze A. Sebraná data jsou blíže vyhodnocena v grafech č.

18–23.

V rámci otázky, zda si respondenti myslí, že jsou policisté schopní řádně poučit oběť o jejich právech, bylo zjištěno, že proškolení respondenti jak SPP, tak SKPV sdílejí v souhrnu pozitivnější názory než ti neproškolení. Blíže interpretováno v grafu č. 18 a 19.

Graf č. 18: Myslíte si, že jsou policisté schopni řádně poučit oběť o jejich právech? – respondenti SPP

33,33% 33,33% 33,33%

0,00%

41,67%

50,00%

8,33%

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%

ano spíše ano spíše ne ne

SPP

proškolení neproškolení

Graf č. 19: Myslíte si, že jsou policisté schopni řádně poučit oběť o jejich právech? – respondenti SKPV

Grafy č. 20 a 21 nám prezentují výsledek dotazování k tomu, zda si respondenti myslí, že jsou policisté schopni odkázat oběť na patřičnou instituci, která jí může poskytnout potřebnou pomoc. Opětovně můžeme říci, že proškolení respondenti SPP a SKPV vnímají v tomto směru policisty kompetentnější než neproškolení respondenti.

Graf č. 20: Myslíte si, že jsou policisté schopni odkázat oběť na patřičnou instituci, která jí může poskytnout potřebnou pomoc? – respondenti SPP

14,29%

Graf č. 21: Myslíte si, že jsou policisté schopni odkázat oběť na patřičnou instituci, která jí může poskytnout potřebnou pomoc? – respondenti SKPV

V rámci posledního dotazu, kterým ověřujeme tuto hypotézu, byli respondenti tázáni, zda si myslí, že jsou policisté schopni poskytnout oběti trestného činu odbornou a kvalifikovanou pomoc. Bylo opětovně zjištěno, že proškolení respondenti jak SPP, tak SKPV mají více pozitivních názor než neproškolení respondenti. Zjištěná data jsou

Graf č. 23: Myslíte si, že jsou policisté schopni poskytnout oběti trestného činu odbornou a kvalifikovanou pomoc? – respondenti SKPV

Můžeme tedy říci, že vyslovená hypotéza č. 1 se nám provedeným výzkumným šetřením potvrdila. Tedy proškolení policisté vnímají policejní sbor jako kompetentnější při práci s obětí trestného činu než ti neproškolení. Toto nám ukazuje odlišný náhled na danou problematiku proškolených policistů, což může být právě díky tomu, že již nějaké školení absolvovali, čímž mohli sami nabýt nových poznatků a tím pádem považují sebe i ostatní policisty za kompetentnější než jejich kolegové, kteří žádné školení neabsolvovali.

0,00%

57,14%

42,86%

0,00%

40,00%

50,00%

10,00%

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%

ano spíše ano spíše ne ne

SKPV

proškolení neproškolení

78 Hypotéza č. 2:

Policisté SKPV vzhledem ke skutečnosti objasňovaní složitějších případů absolvovali školení častěji než policisté služby pořádkové policie.

Z tabulky č. 43 a grafu č. 24 je zřejmé, že policisté SKPV absolvovali školení zaměřené pro práci s obětí více než policisté SPP, tedy se nám tímto zjištěním potvrzuje vyslovená hypotéza č. 2. Toto můžeme přikládat právě tomu, že SKPV je přeci jen ve své činnosti specializovanější než SPP.

Tabulka č. 43: Absolvované školení

neabsolvovalo 10 58,82% 100,00%

total 30 100,00% total 17 100,00%

Závěr

Teoretická část práce byla vypracována za využití studia odborné literatury, kdy zjištěné poznatky byly aplikovány na část empirickou. Již při studiu odborné literatury bylo zjištěno, že v rámci procesu viktimizace lze pracovat s obětí, aby k prohlubování viktimizace nedocházelo, kdy touto fází viktimizace je právě viktimizace sekundární.

V této fázi přichází oběť do styku s orgány činnými v trestním řízení, a dalšími odborníky. Právě proto bylo výzkumné šetření bakalářské práce zaměřeno na činnost policie, která většinou přichází s obětí trestného činu do styku jako první, tedy mnohdy bezprostředně poté co byla u oběti ukončena viktimizace primární. Na základě rámce vymezeného teoretickou částí práce a základě realizovaného výzkumného šetření, které bylo provedeno prostřednictvím dotazníkového šetření, byla vypracována empirická část práce.

Jak již bylo uvedeno, tak hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, v jaké míře jsou příslušníci PČR, a to jak příslušníci služby pořádkové policie, tak příslušníci služby kriminální policie a vyšetřování, orientováni v oblasti viktimologie a v oblasti základních práv oběti trestného činu. Tento cíl jsme naplnili, a to samotným realizováním výzkumného šetření, kdy se nám podařilo zjistit určitou míru odbornosti a kompetenčních předpokladů policistů při prací s obětí.

Jako další, dílčí cíle práce bylo zjistit, zda SKPV jakožto složka policie, která koná policejní vyšetřování, tedy šetří a odhaluje pachatele u složitějších trestných činů s vyšší společenskou škodlivostí, prokazuje vyšší odbornost a znalost při práci s obětí než SPP.

Můžeme říci, že k naplnění tohoto cíle taktéž došlo, kdy jsme zjistili, že příslušníci SKPV v souhrnu skutečně prokazují vyšší znalosti a odbornost. Dalším dílčím cílem práce bylo zjistit, zda policisté absolvovali nějaké školení či seminář týkajíc práce s obětí a jak jsou tímto ovlivnění ve výkonu jejich služby. Konstatujeme, že tento dílčí cíl byl realizovaným výzkumným šetřením taktéž splněn, kdy jsme zjistili, že určitá část příslušníků policie školení absolvovala, přičemž toto školení má určité pozitivní dopady na průběh jejich výkonu služby. Zejména policisté, kteří byli proškoleni, vnímají policejní sbor jako kompetentnější při jednání s obětí.

Návrh opatření

V rámci provedeného výzkumného šetření bylo zjištěno, že kompetenční předpoklady policistů pro práci s obětí nejsou dostatečně naplněny. V této souvislosti bylo dále při ověřování stanovených hypotéz zjištěno, že absolvované školení může mít vliv na vnímání činnosti policie jako kvalitnější. Tedy dotazovaný respondent v rámci tohoto názoru určitým způsobem reflektuje i sám sebe. V tomto směru by bylo tedy přínosné pro zvýšení kvalifikace příslušníků policie provést školení zaměřené na práci s obětí trestného činu. V rámci tohoto školení by měli být policisté seznámeni se základními teoriemi z oboru viktimologie a měli by si zvýšit znalosti o jednotlivých právech obětí. Dále by si měli osvojit praktické dovednosti, jak vhodně komunikovat s obětí a jaké nejdůležitější informace poskytované oběti by neměly být opomenuty a z jakého důvodu.

Pokud by možnost uspořádání školení pro policisty nebyla z jakýchkoliv důvodů možná, pak dalším navrhovaným opatřením, jak lépe vybavit policisty do výkonu jejich služby by bylo vytvoření jednoduchého manuálu, který by si policista mohl s sebou vzít do výkonu služby. Tento by si mohl vložit do kapsy nebo do brašny a takto jej mít neustále u sebe a v případě potřeby by do něj nahlédl, aby si byl jist svým počínáním.

V tomto směru však nemůžeme momentálně zhodnotit, zda něco takového by byly všichni policisté schopni využívat, neboť takovýchto pomocných materiálů mají k dispozici již několik např. k problematice domácího násilí nebo návykovým látkám.

Nicméně se lze domnívat, že pro mnoho policistů by mohl být takovýto materiál určitým přínosem.

Seznam použitých zdrojů

Literatura:

BOURKEOVÁ, Jolana, 2010. Znásilnění. 1. vyd. Praha: Mladá fronta a.s. ISBN 978-80-204-1984-2.

BUSKOTTE, Andrea, a kol., 2008. Z pekla ven žena v domácím násilí. 1. vyd. Brno:

Computer press, a.s. ISBN 978-80-251-1786-6.

ČÍRTKOVÁ, Ludmila, 2009. Forenzní psychologie. 2. upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. ISBN 978-80-7380-213-4.

ČÍRTKOVÁ, Ludmila, VITOUŠOVÁ, Petra, a kol., 2007. Pomoc obětem (a svědkům) trestných činů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-247-2014-2.

CHROMÝ, Jakub, 2010. Kriminalita páchaná na mládeži. 1. vyd. Praha: Linde. ISBN 978-80-7201-825-3.

JANDOUREK, Jan, 2011. Sociologie zločinu. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0026-0.

KOLÁŘ, Michal, 2005. Bolest šikanování. 2. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7367-014-3.

KRIEGELOVÁ, Marie, 2008. Záměrné sebepoškozování a v dětství a adolescenci. 1.

vyd. Praha: Grada Publishing a.s. ISBN 978-80-247-2333-4.

MATOUŠKOVÁ, Ingrid, SPURNÝ, Joža., 2005. Komunikačně náročné situace v policejní praxi. Plzeň: Vysokoškolské nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. ISBN 80-86898-37-7.

VÁGNEROVÁ, Marie, 2004. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3. vyd. Praha:

Portál. ISBN 80-7178-802-3.

VANÍČKOVÁ, Eva, 2007. Dětská prostituce. 2. doplněné vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-247-2218-4.

VOŇKOVÁ, Jiřina, SPOUSTOVÁ, Ivana, 2008. Domácí násilí v českém právu z pohledu žen. 2. přeprac. vyd. Praha: proFem, o.p.s. ISBN 978-80-903626-7-3.

82 Právní předpisy:

Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, v platném znění.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění.

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, v platném znění.

Zákon č. 2/1993 Sb., listina základních práv a svobod, v platném znění.

Zákon č. 209/1997 Sb. o poskytování peněžité pomoci obětem trestných činů. In Sbírka zákonů České republiky. 1997, částka 74, s. 4478-4492.

Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, v platném znění.

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění.

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v platném znění.

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění.

Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, v platném znění.

Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění.

Internetové zdroje:

Poslání a cíle PMS. In Probační a mediační služba České republiky [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné na internetu: <https://www.pmscr.cz/poslani-a-cile/>.

Poslání a pomoc BKB. In Bílý kruh bezpečí [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné na internetu: <http://www.bkb.cz/>.

Registr poskytovatelů pomoci obětem trestných činů. In Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné na internetu:

<https://otc.justice.cz/verejne/rychleVyhledavani.jsf>.

Služby Acorus. In Acorus, občanské sdružení [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné na internetu: <http://www.acorus.cz/>.

Služby Elektra. In Centrum Elektra [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné na internetu:

<http://centrumelektra.cz/>.

Služby Rosa. In Rosa – centrum pro týrané ženy [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné na internetu: < http://www.rosa-os.cz/>.

Stadia trestního řízení. In Nejvyšší státní zastupitelství [online]. [cit. 2014-10-30].

Dostupné na internetu: <http://www.nsz.cz/index.php/cs/prubeh-rizeni-v-trestnich-a-netrestnich-vecech/stadia-trestniho-izeni/>.

Systém brána. In Společně k bezpečí [online]. 2007. [cit. 2014-10-10]. Dostupné na internetu:

<http://www.spolecnekbezpeci.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=6 3&Itemid=54>.

Související zdroje:

Stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství, analytický a legislativní odbor č. j. 1 SL 753/2013 k otázce, zda lze za oběť trestného činu ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č.

45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů, považovat též osobu samostatně výdělečně činnou.

Ministerstvo vnitra, Odbor vzdělávání a správy policejního školství. Rámcový vzdělávací program, č. j. MV-18222-8/VO-2009.

Seznam příloh

Příloha A: Dotazník

Příloha B: Úřední záznam o podání vysvětlení dle § 158 odst. 6 tr. řádu Příloha C: Poučení poškozeného – oběti trestného činu v trestním řízení Příloha D: Základní informace pro oběť trestného činu

Příloha E: Potvrzení o převzetí poučení oběti trestného činu – základní informace

Příloha F: Poučení o poskytování informací o trestním řízení a osobách na něm zúčastněných

Volné přílohy

Příloha G: 1 ks CD – elektronické zpracování bakalářské práce

Příloha A

Dotazník

zaměřený na činnost Policie ČR při práci s obětí

Tento dotazník je určen pro příslušníky pořádkové policie a příslušníky skupiny kriminální policie a vyšetřování zařazených do přímého výkonu služby. Uvedený dotazník slouží jako podklad pro výzkumné šetření k bakalářské práci v oblasti činnosti Policie ČR při práci s obětí trestného činu. Dotazník je anonymní. Za vynaložený čas a ochotu při vypracování dotazníku s využitím Vašich zkušeností a znalostí týkajících dané problematiky Vám velice děkuji.

Pokyny k vyplnění: Prosím o samostatné vypracování dotazníku bez pomocného materiálu. Zakroužkujte správnou odpověď, případně doplňte odpověď na otázku.

1. Vaše pohlaví:

a) muž b) žena

2. Vaše věková kategorie:

a) 18–30 let b) 31–40 let c) 41–50 let d) 51 let a více

3. U jaké složky policie sloužíte?

a) pořádková policie

b) služba kriminální policie a vyšetřování

4. Myslíte si, že jsou policisté seznámeni s existencí zákona o obětech trestných činů?

a) ano b) ne

5. Koho považujete za oběť?

………

………

6. Byla Vám poskytnuta metodika týkající se práce s obětí?

a) ano b) ne

c) toto si již nevybavuji

6.1 Pokud ano, vybavíte si, zda toto bylo před nabytím účinnosti zákona o obětech trestných činů, tj. před 01.08.2013?

a) před nabytím účinnosti b) po nabytí účinnosti c) toto si již nevybavuji

7. Považuje se za oběť osoba poškozeného v rámci trestního řízení?

a) ano b) ne

8. Co je to „viktimizace“?

………

9. Může být obětí trestného činu právnická osoba?

a) ano b) ne

10. Znáte nějaké instituce, které se zabývají prací s oběťmi trestných činů?

………

11. Účastnil(a) jste se nějakého školení či seminář zaměřeného na práci s obětí?

a) ano b) ne Pokud ano:

11.1 Bylo Vám toto školení či seminář přínosem pro budoucí práci s obětí?

a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne

11.2 Vybavíte si, zda jste toto školení či seminář absolvoval(a) před nabytím účinnosti zákona o obětech trestných činů, tj. před 01.08.2013?

a) před nabytím účinnosti b) po nabytí účinnosti c) toto si již nevybavuji

11.3 Bylo toto školení či seminář pořádáno Policií ČR?

a) ano b) ne

12. Myslíte si, že jsou policisté schopni řádně poučit oběť o jejich právech a nárocích?

a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne

13. Uveďte několik základních informací, které jste schopen/schopna při prvotním jednání předat oběti trestného činu.

………

14. Považuje se za oběť osoba poškozená v rámci řízení o přestupcích?

a) ano b) ne

15. Víte, kdo je zvlášť zranitelná oběť?

………

16. Myslíte si, že jsou policisté schopni odkázat oběť na patřičnou instituci, která jim může poskytnout potřebnou pomoc.

a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne

17. Kdo je to důvěrník?

………

18. Může být obětí trestného činu osoba samostatně výdělečně činná?

a) ano b) ne

19. Může požádat důvěrník o utajení údajů o svém bydlišti, doručovací adrese či místě výkonu svého zaměstnání tak, aby se s nimi mohli seznamovat pouze orgány činné v trestním řízení, policisté a úředníci Probační a mediační služby činní v dané věci?

a) ano b) ne

20. Myslíte si, že jsou policisté schopni poskytnout oběti trestného činu odbornou a kvalifikovanou pomoc?

a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne

Příloha B

o podaném vysvětlení podle § 158 odstavce 6 trestního řádu Dne v hodin se dostavil(a) bez předchozího předvolání spáchán trestný čin, opatřuje policejní orgán potřebné podklady a nezbytná vysvětlení.

Podle § 158 odst. 6 tr. řádu o obsahu vysvětlení, která nemají povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, se sepíše úřední záznam. Úřední záznam slouží státnímu zástupci a obviněnému ke zvážení návrhu, aby osoba, která takové vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek, a soudu k úvaze, zda takový důkaz provede (§ 211 odst. 6 trestního řádu).

Podle § 158 odst. 8 tr. řádu nesmí být vysvětlení požadováno od toho, kdo by jím porušil zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.

Podle § 124 trestního zákoníku se za státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti považuje mlčenlivost, která je uložena nebo uznána jiným právním předpisem. Za státem uznanou povinnost mlčenlivosti se podle trestního zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen jiným právním předpisem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě jiného právního předpisu.

Podle § 158 odst. 8 tr. řádu osoba podávající vysvětlení, s výjimkou podezřelého, je povinna vypovídat pravdu a nic nezamlčet,

a současně se upozorňuje na trestní odpovědnost za uvedení vědomě nepravdivých údajů (křivé obvinění dle § 345 trestního zákoníku, pomluvy dle § 184 trestního zákoníku, poškození cizích práv dle § 181 trestního zákoníku a nadržování dle § 366 trestního zákoníku);

osobě podávající vysvětlení o trestném činu spáchaném jiným, která před orgánem činným v trestním řízení úmyslně uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí, nebo takovou okolnost zamlčí, lze podle ustanovení § 47a odst. 1, odst. 2 zákonač. 200/1990 Sb. uložit pokutu do výše 50 000,- Kč.

Podle § 100 odst. 2 tr. řádu je osoba podávající vysvětlení oprávněna odepřít výpověď, pokud by svojí výpovědí způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu, anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní.

Podle § 100 odst. 3 tr. řádu odepřít výpověď osoba podávající vysvětlení nemůže, má-li stran trestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle § 368 tr. zákoníku. Neoprávněné odepření výpovědi je podle § 66 tr. řádu možné postihnout pořádkovou pokutou až do výše 50 000,-Kč.

Podle § 99 odst. 1 tr. řádu nesmí být požadováno vysvětlení o okolnostech týkajících se utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem, jež je osoba podávající vysvětlení povinna zachovat v tajnosti, ledaže byla této povinnosti příslušným orgánem zproštěna; zproštění lze odepřít jen tehdy, jestliže by výpověď způsobila státu vážnou škodu.

Podle § 103 tr. řádu ve spojení s ustanovením § 93 odst. 1 tr. řádu a § 95 odst. 2 tr. řádu může být dovoleno, aby osoba podávající vysvětlení, dříve než dá odpověď, nahlédla do písemných poznámek, které musí vyslýchajícímu, požádá-li o to, předložit k nahlédnutí. Při předložení záznamu k přečtení má právo žádat jeho doplnění či opravy, aby byl v souladu s podaným vysvětlením.

Podle § 158 odst. 5 tr. řádu při podání vysvětlení má každý právo na právní pomoc advokáta. Je-li vysvětlení požadováno od nezletilého, je třeba předem vyrozumět jeho zákonného zástupce; to neplatí, jestliže provedení úkonu nelze odložit a vyrozumění o něm zajistit.

Podle § 55 odst. 1písm. c) tr. řádu jsou na žádost svědka a dalších osob vyjmenovaných zákonem vedeny údaje o bydlišti a doručovací adrese, o místě výkonu zaměstnání či povolání nebo podnikání a o osobních, rodinných a majetkových poměrech tak, aby se s nimi mohli seznamovat pouze orgány činné v trestním řízení a Probační a mediační služba, není-li to nezbytné pro dosažení účelu trestního řízení nebo pro řádné uplatnění práva na obhajobu osoby, proti níž se trestní řízení vede.

Podle § 55 odst. 2 tr. řádu má osoba podávající vysvětlení právo požádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem a příjmením, pod kterým bude v trestním spisu vedena, jestliže zjištěné okolnosti nasvědčují tomu, že jí nebo osobě blízké v souvislosti s podáním svědectví hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení základních práv.

Podle § 2 odst. 14 tr. řádu má osoba podávající vysvětlení právo používat svůj mateřský jazyk nebo jazyk, o němž prohlásí, že jej ovládá.

V případě seznámení se s utajovanými informacemi chráněnými zvláštním zákonem má povinnost zachovávat o nich mlčenlivost a neumožnit k nim přístup neoprávněné osobě, dodržovat ostatní povinnosti stanovené zvláštním zákonem (zák. č. 412/2005 Sb. a související předpisy). Nesplnění této povinnosti může zakládat trestní odpovědnost podle § 317 a § 318 tr. zákoníku.

Podle § 66 odst. 1 tr. řádu, kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo kdo se k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu chová urážlivě nebo kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle tohoto zákona, může být předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem nebo policejním orgánem potrestán pořádkovou pokutou do 50 000,- Kč.

Podle § 158 odst. 10 tr. řádu má osoba, která se dostavila k podání vysvětlení, právo na náhradu nutných výdajů podle zvláštního právního předpisu upravujícího cestovní náhrady a prokázaný ušlý výdělek. Nárok se nevztahuje na toho, kdo byl vyzván k vysvětlení pro své protiprávní jednání. Podle § 104 tr. řádu nárok zaniká, neuplatní-li jej do tří dnů po svém výslechu nebo poté, co bylo sděleno, že k výslechu nedojde.

Podle § 158 odst. 2 tr. řádu, pokud jako oznamovatel o to požádáte, budete do 1 měsíce od oznámení vyrozuměn o učiněných opatřeních.

Vyrozumění žádám - nežádám *)

Podle § 16 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (ZOTČ) na základě žádosti oběti, jejího zmocněnce, zákonného zástupce, opatrovníka nebo důvěrníka jsou údaje o jejich bydlišti a doručovací adrese, o jejich místu výkonu zaměstnání či povolání nebo podnikání, a o jejich

In document ROLE POLICISTY PŘI PRÁCI S OBĚTÍ (Page 75-101)