V této kapitole jsou popsány obecné principy zájmového vzdělávání, jeho vztah k volnočasovým aktivitám, definice i legislativní úprava, načež navazují informace o zájmových útvarech a jejich možnostech při působení na dospívající mládež.
Velmi obecně lze patrně volný čas charakterizovat jako čas, který zbývá po splnění povinností pracovního i nepracovního charakteru. Pro účely této práce autor považuje za optimální následující definici: „Volný čas je možno chápat jako opak nutné práce a povinností, dobu, kdy si své činnosti můžeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění“.23 (Pávková, 1999, s. 15)
Pojem volný čas zahrnuje standardně tyto činnosti: odpočinek, rekreaci, zábavu, zájmové činnosti, dobrovolné vzdělávání a dobrovolnou společensky prospěšnou činnost.
Tedy je nezbytné mít na zřeteli, že vzdělávání ve volném čase by mělo mít zcela jiný charakter než vzdělávání v rámci plnění školní docházky. Na rozdíl od školního prostředí by mělo být jen málo direktivní, založené na vzájemné respektující a partnerské komunikaci, odehrávat se v příjemné atmosféře a pro jedince být osobnostně stimulující.
V rámci volnočasových aktivit má jedinec možnost nejen získat nové zkušenosti a dovednosti, ale i nový (nebo korektivní) náhled na mnohé životní situace i na způsoby jejich řešení. Jedním ze způsobů, jak volný čas smysluplně trávit, je právě účast na zájmovém vzdělávání, o němž pojednává tato práce.
Na internetových stránkách MŠMT je uvedena tato definice zájmového vzdělávání: „Jedná se o vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání, ale má charakter doplňku školní výuky. Prvotním posláním zájmového vzdělávání je naplňování zájmů a potřeb dětí, žáků, studentů a dalších zájemců v jejich volném čase. I když neposkytuje stupeň vzdělání, zabývá se však aktivitami potřebnými pro rozvoj osobnosti, kompenzuje jednostrannou zátěž ze školy, duševní hygienu, má funkci výchovnou, vzdělávací, kulturní, preventivní, zdravotní (relaxační a regenerační), sociální a preventivní, rozvíjí schopnosti, znalosti, dovednosti, talent, upevňuje sociální vztahy.“24 (MŠMT: Nejčastěji kladené dotazy, 2015)
23 Pávková, 1999, str. 15
24 MŠMT: Nejčastěji kladené dotazy: [online]. [cit. 2015-09-15]. Dostupné na:
http://www.msmt.cz/mladez/casto-kladene-dotazy-2?highlightWords=z%C3%A1jmov%C3%A9+%C3%BAtvary+z%C3%A1kladn%C3%AD+%C5%A1kole
23
Dále je v textu uvedeno, že posláním zájmového zdělávání je pomoci při naplňování vzdělávacích cílů stanovených školským zákonem a je nezbytnou součástí procesu celoživotního učení každého jedince. Jeho dalším úkolem je pomáhat při inkluzi žáků, kteří jsou jakýmkoli způsobem znevýhodnění oproti maritní populaci, či pochází z jiného socioekonomického prostředí, než je vžitý standard. Tento úkol je směřován především k těm zájmovým útvarům, které navštěvují žáci plnící povinnou školní docházku. Neméně důležité je, že zájmové vzdělávání vede jedince ke smysluplnému trávení volného času.
Zájmové vzdělávání lze definovat jako systém krátkodobých i dlouhodobých organizačních forem, jež umožňují výukové, rekreační, poznávací a tvůrčí volnočasové aktivity účastníků a zároveň směřují k uspokojení osobních zájmů, k rozvoji osobnosti, jakož i k celkovému zlepšení kvality života jedince a prohloubení jeho nezávislosti. Mezi zájmové vzdělávání lze zařadit zejména kulturní a estetickou výchovu, sportovní výchovu, zdravotní výchovu, environmentální výchovu, jazykové vzdělávání atd.25 (NUV: Neformální vzdělávání, 2015)
Zájmové vzdělávání je legislativně upraveno těmito normami: „V zákoně č.
561/2004 Sb., o předškolním základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podrobněji v prováděcím právním předpisu - vyhlášce č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění vyhlášky č.
109/2011 Sb. Vyhláška upravuje pouze ty oblasti, pro které dal školský zákon zmocnění - zmocňovací ustanovení jsou v § 112, § 121 odst. 1 a § 123 odst. 5. Pokud není některá oblast platnými právními předpisy výslovně upravena, náleží její řešení do kompetence ředitele školy nebo školského zařízení, jak vyplývá z ustanovení § 164 odst. 1 písm. a) zákona.“26 (MŠMT: Nejčastěji kladené dotazy, 2015)
Zájmové vzdělávání patří mezi typy vzdělávání, pro něž není vydán rámcový vzdělávací program (a patrně se o této variantě ani do budoucna neuvažuje). Nicméně školská zařízení, ve kterých zájmové vzdělávání probíhá, musí mít zpracovány školní vzdělávací programy, v nichž je většinou zájmové vzdělávání pojato jeko součást kapitoly s názvem Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce a další aktivity školy (resp. je o něm alespoň zmínka) „Paragraf 5 odst. 3 školského zákona stanoví, že školní
25 NUV: Neformální vzdělávání. [online]. [cit. 2016-02-20], dostupné z
<http://www.nuv.cz/vzdelavani‐vcr/neformalni‐vzdelavani>
26 MŠMT: Nejčastěji kladené dotazy: [online]. [cit. 2015-09-15]. Dostupné na:
http://www.msmt.cz/mladez/casto-kladene-dotazy-2?highlightWords=z%C3%A1jmov%C3%A9+%C3%BAtvary+z%C3%A1kladn%C3%AD+%C5%A1kole
24
vzdělávací program vydává ředitel školy nebo školského zařízení. Školní vzdělávací program ředitel školy nebo školského zařízení zveřejní na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení; do školního vzdělávacího programu může každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, anebo za cenu v místě obvyklou může obdržet jeho kopii.“27 (MŠMT: Nejčastěji kladené dotazy, 2015)
Zájmové činnosti lze z hlediska náplně rozdělit do následujících kategorií:
1. Rukodělné činnosti – ty vedou především k rozvíjení manuálních dovedností, jemné motoriky, k osvojování pracovních postupů (mezi které patří např.
konstrukční práce, šití, vyšívání, montáž, demontáž) a k rozvoji představivosti.
2. Technické činnosti – jsou úzce propojeny s rukodělnými činnostmi, napomáhají rozvoji konstrukčních dovedností, technické představivosti, pěstují smysl pro přesnost (sem patří zejména modelářství a radiotechnika).
3. Přírodovědná zájmová činnost – vede k pozitivnímu vztahu k přírodě, napomáhá osvojení základům ochrany životního prostředí a seznamuje s přírodními vědami (rybářství, chovatelství, ekologie).
4. Estetickovýchovné činnosti – kultivují vztah dětí k estetickým hodnotám, napomáhají rozvoji představivosti, kreativity a emocionality (výtvarné a hudební činnosti, slovesná tvorba, dramatické činnosti).
5. Tělovýchova a sport – rozvíjí fyzickou zdatnost, jejich důležitá role je při sebepoznání jedince, při výchově k toleranci, smyslu pro fair play a při získávání odolnosti vůci stresové zátěži. Patří sem např. sportovní hry či lehká atletika. Při sportovních činnostech je zapotřebí vyvarovat se především necitlivému vedení dětí k soutěživosti a rozhodně nepodporovat jejich agresivitu.
6. Turistika – je činností, při níž dochází ke spojení přírodovědných i společenskovědních zájmů s tělovýchovnými prvky.
7. Společenskovědní zájmová činnost – rozvíjí poznatky o historii, tradicích či jazykových znalostech společnosti. Patří sem zájmové jazykové vzdělávání, místopis, folklor a sběratelství.
27 Tamtéž
25
8. PC – jedná se o zájmovou oblast dětí a mládeže, která se v současné době rozvíjí nejrychleji ze všech. Vybavuje je počítačovými znalostmi a dovednostmi a při programování rozvíjí logické myšlení.28 (Hájek, 2008)
Práce s dětmi a mládeží v rámci zájmového vzdělávání a zájmových útvarů se nutně musí lišit od vzdělávacího procesu ve škole. Bedřich Hájek v publikaci s názvem Pedagogické ovlivňování volného času uvádí fyto faktory, kterými by se měla vyznačovat: „Účast není společensky stanovenou povinností jako školní docházky, ale je motivována především dobrovolným a relativně samostatným rozhodnutím jedice, zařízení nevydává žádná legislativně podložená vysvědčení či osvedčení. Přijímání do těchto zařízení nepodléhá správnímu řízení. Program činnosti a jeho postup vychází ze skutečné úrovně zájmů…Pro tato zařízení nejsou stanoveny vzdělávací standardy.
Časová volnost (relativní neohraničenost) dává možnost využití rozmanitých forem práce.“29 (Hájek, 2008, s. 142)
Zájmové činnosti mohou být realizovány prostřednictvím několika odlišných organizačních forem. Mohou probíhat buď individuálně (při výuce na hodební nástroj) nebo skupinově.
Pravidelná zájmová činnost je organizována v zájmových útvarech, které nejčastěji nabývají některé z těchto podob:
1. Kroužek – jedná se o menší zájmový útvar, jehož primárním cílem je činnost směřující k obohacení členů a zaměřuje se především na život probíhající uvnitř útvaru.
2. Soubor – je zájmový útvar směřující především k veřejné produkci výsledků své činnosti, přičemž má zpravidla více členů a závaznější strukturu než kroužek.
3. Klub – představuje zájmový útvar s organizační strukturou, která je poněkud volnější a nevylučuje se ani převažující receptivní činnost jeho členů (filmový klub, fanklub).
4. Oddíl – tento způsob označení se používá u tělovýchovných nebo turistických zájmových útvarů. Tento pojem mimo jiné označuje, že daný útvar je součástí většího organizovaného celku.
28 Hájek a kol., 2008
29 Hájek a kol., s. 142
26
5. Kurz – je zájmový útvar s omezenou délkou trvání, jehož činnost směřuje především k osvojení určitých vědomostí a dovedností. Existuje možnost realizovat zájmový útvar jako řadu kurzů, které následují v průběhu roku za sebou a přitom na sebe tematicky navazují. Výhody této organizace jsou v zásadě dvě: první je možnost operativně přijímat nové členy, druhou je rozložení případných plateb do menších částek.30 (Hájek, 2008)
Autor práce je zapojen jako instruktor do zájmového útvaru, jehož charakter je na pomezí kroužku (primárně v něm jde o obohacení členů sportovní činností a jde o menší zájmový útvar) a sportovního oddílu (to vzhledem ke sportovní náplni a také proto, že se jeho členové účastní organizovaných turnajů).
Zájmové útvary organizované při základních školách se těší tradičně velké popularitě jak mezi žáky, tak jejich rodiči. Mezi jejich přednosti patří, že jsou vedeny učitelem (jedná se tedy o kvalifikovaného pedagogického pracovníka), kterého děti znají a mají k němu pozitivní vztah, jsou na většině škol bezplatné a škola jako instituce požívá značnou důvěru rodičů.
Do nedávna měla návštěva školního zájmového útvaru ještě další dvě výhody:
1. Známka z něj se uváděla na vysvědčení, což bylo mnohdy plus při přijímacím řízení na střední školy, nebo děti měly prostě jednu hezkou známku navíc.
2. Byla povinnost vést třídní knihu, takže rodiče mohli v případě potřeby zpětně dokontrolovat, zda sem jejich dítě opravdu dochází.
Nyní je situace jiná: „Dle současně platné Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách od školního roku 2012/2013 (str. 12, bod 4.9) se při hodnocení chování a výsledků vzdělávání žáka v povinných, volitelných a nepovinných předmětech stupni prospěchu se zásadně používá pouze stupnice hodnocení uvedená v § 15 vyhlášky (novela vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky (vyhláška č. 256/2012 Sb.)“31
„V souvislosti s vyhláškou 256/2012 dochází i k dalším změnám souvisejícím s vysvědčeními: nehodnocení zájmových útvarů (§ 16 vyhlášky).“32
30 Tamtéž
31MŠTŠT: Nejčastěji kladené dotazy: Dostupné na: http://www.msmt.cz/vzdelavani/informace-k-
vyplnovani-vysvedceni-na-zakladnich-skolach-od-3?highlightWords=Informace+vypl%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD+vysv%C4%9Bd%C4%8Den%C3%AD
32 ŠKOLA ON-LINE: Zájmové útvary již na vysvědční neuvádějte: online]. [cit. 2015-09-15].
Dostupné na:
27
Také povinnost vést třídní kniku zájmového útvaru již neexistuje. K základním školním dokumentům patří: třídní kniha, třídní výkaz a katalogový list, záznam o činnosti v povinně volitelných předmětech a nepovinných předmětech, vysvědčení, interní dokumenty školy. K další školní dokumentaci patří: záznam o školním úraze, hlášení pojistné události.
Na základní škole Dr. Miroslava Tyrše v České Lípě na žádost ředitele školy i rodičů pedagogičtí pracovníci vedou i nadále třídní knihy ke všem zájmovým útvarům.
Skutečnost, že nemohou tyto útvary ohodnotit na vysvědčení žáků, vyřešili tak, že v pololetí a na konci školního roku jim udělují diplomy za docházku.
Závěr kapitoly je věnován popisu aktuálního stavu zájmového útvaru „Sportovní hry“. V současné době není výchovně vzdělávací program žádným způsobem administrativně zpracován. To však neznamená, že bychom se zde žákům cíleně a sytematicky nevěnovali.
http://portal.skolaonline.cz/%C4%8Cl%C3%A1nky/tabid/124/articleType/ArticleView/articleId/2519/Zajm ove-utvary-jiz-na-vysvedceni-neuvadejte.aspx
28