3.1 Projekt
3.1.1 Základní pojmy o Správě uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ČR
až let v pobytovém středisku, do kterého se dostaly z různých zemí světa.
3.1.1 Základní pojmy o Správě uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ČR
Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra České republiky (SUZ) je provozovatelem přijímacích, pobytových a integračních azylových středisek. Zde poskytuje zejména ubytovací, stravovací, psychologické, sociální, vzdělávací a poradenské služby a zajišťuje také volnočasové aktivity. Většina z těchto aktivit probíhá i v zařízeních pro zajištění cizinců, která SUZ rovněž provozuje. Od roku 2009 SUZ poskytuje služby v Centrech na podporu integrace cizinců.
V Praze sídlí vedení organizace a jsou zde pracoviště, která centrálně zajišťují činnosti administrativně-správní, ekonomické a metodické.
Obrázek 5: Organizační schéma Správy uprchlických zařízení (zdroj: www.suz.cz dostupné ze dne 7.4.2010)
Praktická část - projekt
28Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí.
Uprchlík. Kdo je vlastně uprchlík? Člověk, který opustil zemi trvalého pobytu z důvodu politické či náboženské nesvobody, války, rasy, případně jiných příkoří, která na něm byla páchána. Mnoho uprchlíků je v současnosti tzv. ekonomických. Pokud požádá v České republice o udělení mezinárodní ochrany, je umístěn v zařízení Správy uprchlických zařízení MV. Nejprve v přijímacím středisku, kde všechny osoby procházejí přísnými zdravotními prohlídkami. Po jejich absolvování jsou již jako žadatelé o mezinárodní ochranu přemístěni do pobytových středisek. Správa uprchlických zařízení MV v současné době disponuje dvěma pobytovými středisky – v Havířově a Kostelci nad Orlicí. V pobytových střediscích jsou Správou uprchlických zařízení MV žadatelům o udělení mezinárodní ochrany poskytovány a nabízeny zejména tyto služby – ubytování, stravování, popřípadě výplata finančního příspěvku místo stravy, volnočasové aktivity, sociální služby.
Základní kapacita Pobytového střediska v Kostelci nad Orlicí je 275 osob. V současné době je fyzicky přítomno zhruba 250 žadatelů o mezinárodní ochranu. Žadatelé ubytovaní ve středisku nejsou a nemohou být omezeni ve volném pohybu. Mohou ze střediska odcházet a opět se vracet během dne neomezeně. Je možné, aby středisko opouštěli i na delší dobu, to znamená opustit pobytové středisko na 10 dnů, přičemž tato doba jde prodloužit až na 30 dnů.
Po jejich uplynutí se žadatel musí vrátit, ale druhý den na propustku může odejít znova.
Žadatel musí uvést adresu, kde se dané období bude zdržovat.
Situace žadatelů o udělení mezinárodní ochrany po příchodu do Pobytového střediska v Kostelci nad Orlicí není vždy jednoduchá. Přicházejí z různých sociálních skupin, středisku zejména pracovníky oddělení sociální služby. Pracovníci oddělení práce s klienty jsou pravidelně v kontaktu s nevládními organizacemi, komisí pro prevenci kriminality, městskou policií i Policií ČR. Žadatelé o udělení mezinárodní ochrany nejsou z hlediska obecně závazných předpisů a zákonů nepostižitelní. Při zjištění jejich porušení, respektive podezření z jejich porušení, se vůči nim postupuje jako ke kterémukoliv občanu České republiky.
Praktická část - projekt
29Spolupráce města Kostelec nad Orlicí s Pobytovým střediskem
Pobytové středisko spolupracuje s vedením města v Kostelci nad Orlicí, se školami regionu, s nevládními organizacemi i s občanskými sdruženími. Se základní školou Gutha – Jarkovského Kostelec nad Orlicí se podílí pobytové středisko na realizaci projektů spolufinancovaných Evropským uprchlickým fondem. Na nejrůznější volnočasové aktivity pořádané pobytovým střediskem jsou zváni žáci a studenti základních a středních škol celého regionu. Široká veřejnost má možnost docházet na kurzy výtvarných technik, které pořádají výtvarnice pobytového střediska. Děti žadatelů vystupují často na veřejnosti s programem nacvičeným pod vedením lektorů hudební dílny provozované společně pobytovým střediskem a Diecézní charitou Hradec Králové. Volnočasové aktivity pro klienty a mnohé i pro veřejnost jsou pořádány v průběhu celého roku.
Využití volného času pro děti v pobytovém středisku.
Pro děti žadatelů se v pobytovém středisku nachází dětské centrum a výtvarná dílna, kterou mohou navštěvovat i dospělí. Dětské centrum je přístupné dětem a dospělým k využití volného času. Centrum je rozděleno na ranní a odpolední provoz. Ráno je otevřeno od 8.30 hodin do 11.00 hodin a slouží jako mateřské centrum pro matky s dětmi a pro samotné děti od tří let. V dopoledních hodinách do centra docházejí nejvíce samotné děti, které si sem chodí hrát a tvořit. Přítomni jsou dva vychovatelé, kteří na děti dohlížejí a v rámci možností připravují program pro malé děti. Učí je nejvíce komunikaci a socializaci do nového prostředí a kolektivu dětí všech národností světa. Úkol je to velmi těžký a není zde možné vytvořit trvalou stále pracující skupinu. Žadatelé o azyl nemají žádnou povinnost dítě do centra posílat. Je to jen na jejich vůli. Děti proto přijdou a během chvíle mohou odejít zpět na ubytovnu. Nesnadná je i komunikace mezi azylanty a vychovateli, protože žadatelé je rozvíjeli. Rodiče dětí jsou pak nuceni si metody k rozvoji shánět sami, ale často si nevědí rady a nevědí ani kde hledat. Další problém, který se zde nachází, je rozdíl ve vyznávání náboženství, tudíž vychovatelé musí brát ohledy i na děti, které díky svému náboženství a víře nemohou zpívat či tvořit jako ostatní.
Praktická část - projekt
30Od 13.00 hodin do 16.30 hodin je dětské centrum otevřeno pro školní děti, které tentýž den absolvovaly výuku ve škole. Děti, které nastoupí povinnou školní docházku, nejprve dochází do školy v uprchlickém táboře, kde je pro děti zavedena vyrovnávací třída. Zde jsou děti tak dlouho, dokud jejich řečové a komunikační dovednosti nejsou na takovém stupni, aby zvládly přeřazení do městské školy mimo tábor. Děti, které tyto dovednosti mají, jdou před pedagogickou komisi, která určí zařazení do stupně na základní škole.
Pro děti není přeřazení jednoduché a zvládání učiva je pro ně mnohdy hodně obtížné.
Musí se přizpůsobit vzdělávání a učivu v České republice. I když se děti naučí náš jazyk celkem rychle ovládat k domluvě, potíže jim dělá představa a význam některých slov. Naráží tak na velké problémy v gramatice v českém jazyce i v jiných předmětech. Vychovatelé proto školním dětem po příchodu do centra s úkoly pomáhají. Tato práce je nelehká, protože jsou zde dva vychovatelé na 67 dětí, z toho jich je více jak polovina školních různého věku. Nutno podotknout, že rodiče dětem často s učivem pomoci nemohou, protože nerozumí našemu jazyku.
Děti se v centru mohou připravit i na vyučování, zdokonalují a rozvíjejí své komunikační schopnosti a dovednosti. Podle období jsou vedeni k tvořivým činnostem a různým nácvikům na vystoupení pro rodiče. Děti si tak vyplňují svůj volný čas, který musí trávit v táboře. Výtvarná dílna, která je součástí centra, jim umožňuje prohlubovat vědomosti ve výtvarném tvoření, vyjadřování a seberealizaci.
Cílem projektu zrealizovaného v pobytovém středisku s multikulturními dětmi bylo porovnat výtvarné vyjádření dětí z různých částí světa, jejich komunikaci a posun v socializaci v rámci her a výtvarného tvoření s dětmi českými.
V utečeneckém táboře jsou lidé těchto zemí: Turecko, Sýrie, Afghánistán, Kazachstán, Irák, Mongolsko, Somálsko, Arménie, Kirgizstán, Ukrajina, Srbsko, Vietnam, Kosovo, Kongo, Rusko.
Praktická část - projekt
31 žadatelů o azyl v rámci jejich bezpečnosti. Pro projekty a fotografování jsou nutná povolení úřadů, kterým je ministerstvo vnitra a také povolení rodinných zástupců dětí, pokud se projekt týká práce s dětmi. Ani tak však člověk nemá vyhráno. Musí se seznámit s dětmi a získat jejich důvěru, aby mohl projekt provést a realizovat. Je to nelehký úkol, protože lidé žádající o azyl jsou v uprchlickém táboře z mnoha důvodů, často i z politických, nebo strachu o život samotný. Tudíž mají strach z veškeré komunikace o sobě, nových lidí, kteří do střediska přijdou. Často si vyprávějí smyšlené příběhy o sobě, aby se tak chránili před prozrazením pravé identity.I děti jsou velmi opatrné a již při prvním setkání je jasné, že nebude fungovat nic předem připraveného. Žádné dotazníky, přímé otázky, nic čeho by se mohly děti zaleknout a tím v sobě uzavřou veškerou cestu ke sblížení s někým novým.
Nabízí se tedy jediné možné řešení - zaujmout děti hrou, tvořením, vyvolat v nich zvědavost a citem vystihnout okamžik, kdy dítě je ochotné začít komunikovat.
3.1.3 Realizace projektu
Autorka projektu upozorňuje, že pro ochranu žadatelů o azyl zde nejsou uvedena jména dětí, k lepší představě pro čtenáře připsala k dětem začáteční písmena.
Projekt byl realizován v prosinci roku 2009. Díky adventnímu období se nabízely k seznámení tvořivé aktivity, které děti měly zaujmout a donutit je ke komunikaci s novým člověkem v centru, který jim byl představen jako vychovatel a který s nimi bude zde nějaký čas trávit.
Vychovatelé dětského centra měli pro děti připraveny šablony vánočního stromku, a kdo chtěl, mohl si jí obkreslit a strom namalovat temperovými barvami a zdobit. Pro zaujetí dětí nový vychovatel kreslil a vystihoval nejrůznější tvary na zdobení stromu a vystřihoval je.
Děti ho se zaujetím pozorovaly. Po kresbě veverky a ptáčků si ke stolu sedly tři holčičky a poprosily o čtvrtku na strom. Díky zvířátkům začala komunikace mezi vychovatelem a dětmi. Děti chtěly také strom zdobit zvířátky. Nejprve mluvily svou řečí, komunikace