40
O písničce: veselá písnička, kterou si můžeme zazpívat kdykoli během roku pro radost a pobavení. Pátý takt písně nám totiž dovoluje vytvořit si vlastní verzi písničky, kterou pak můžeme obměňovat a obnovovat. Děti se pomocí této písně mohou učit vytvářet smysluplná slovní spojení do daného rytmu a melodie. Píseň je možné s dětmi doplnit obrázky, popřípadě ji lze i dramatizovat. A díky pátému volnému taktu se naskytuje možnost krátkého sóla pro každé dítě.
Motivace:
Učitel se ptá dětí, jestli chodí s maminkou nakupovat a kam? Jestli chodí rády nakupovat a proč? A jestlipak vám také maminka něco koupí, co byste si přály? Co byste si vybraly v obchodě, pokud byste měly tu možnost? A co byste vybraly třeba pro maminku?
Nyní se nám naskytuje možnost vytvořit myšlenkovou mapu. Učitel na tabuli zapisuje, co žáky napadne, cokoli je ve spojení se slovem nákup. Dál zapisuje, co všechno se může v obchodě nakoupit. Poté mohou děti na čtvrtku nakreslit obrázek nějaké dobroty, jakou by si v obchodě vybraly.
Práce s písní:
1. Správné dýchání a držení těla – děti si stoupnou rovně, ramena nezvedají, ale tlačí dolů.
Pořádně se nadechneme do břicha, ale ramena se nezvedají, zůstávají pěkně při nádechu dole. Děti si před sebe vezmou svůj namalovaný obrázek a představí si, že ta dobrota na obrázku krásně voní a zhluboka se nadechnou (přičichnou tak několikrát za sebou k obrázku). Pak si představí, že na obrázku je velmi horký nápoj anebo párek v rohlíku a musí ho proto vyfoukat, aby se nespálily. A snažíme se o co nejdelší výdech.
2. Rytmus – budeme recitovat první čtyři takty a vytleskávat k tomu osminové noty. Dvě osminové pomlky vždy pleskáme do stehen.
Poté bychom měli pracovat s pátým taktem a to tak, že střídáme rytmus 1) a rytmus 2) a k tomu budeme opakovat slova zapsaná v notách. Na osminové noty opět tleskáme, na notu čtvrťovou dupneme.
41 Obrázek 9: notový zápis, rozezpívání
Pak budeme postupně přidávat slovní spojení, která máme napsaná na tabuli – budeme se je snažit obměňovat tak, aby se nám hodila do jednoho ze dvou rýmů. Zde přidáme i melodii pátého taktu a budeme se ji učit spolu s rytmem.
Nakonec vytleskáváme a vydupáváme poslední čtyři takty – tlesk na osminové noty a dup na noty čtvrťové. V sedmém taktu budeme vytleskávat osminky, ale ve slově vyprodáno budeme slabiku „dá“ držet na dvě osminky.
3. Rozezpívání – po melodické stránce je píseň snadno zvládnutelná. Je v šestiosminovém taktu a rozsah písně je 8 tónů (oktáva). Melodie 1. a 2. taktu se opakuje v 3. a 4. taktu a tuto melodii právě použijeme k rozezpívání. Žáci zavřou oči a snaží se vnímat melodii, kterou učitel zahraje bez hlasového doprovodu na piano (nebo je možné hrát na flétnu).
Děti poslouchají a zároveň mohou zkoušet malovat do vzduchu rukou stoupající a klesající melodii, kterou právě slyší. Poté si společně melodii zazpíváme „brumendem“, potom na slabiku NO a na slabiku LA. Pozor dáme při přechodu 2. a 3. taktu na správné nasazení tónu c1 a při skoku kvarty ve 3. taktu mezi c1 a f1.
Melodie 6. taktu se opakuje v 8. taktu. Zde si nacvičíme skok sestupné tercie mezi c2 a a1, ale také vzestupné tercie mezi a1 a c2. Intonační potíže by mohly působit opakované tóny c2 na konci 7 taktu a na začátku 8. taktu. Učitel opět přehraje tyto poslední čtyři takty nejprve bez hlasového doprovodu, pak brumendo a nakonec slabiky NO a LA.
Nakonec učitel ještě jednou přehraje píseň, žáci poslouchají a potom si ji celou zazpívají s obměnami v 5. taktu.
Doprovod – píseň doprovázíme na ozvučná dřívka, které vyťukávají osminové noty. Použít můžeme i triangl, který zazní vždy na začátku taktu (na první dobu taktu).
42
4.5 METODICKÝ LIST Č. 5 – Máminy oči
Obrázek 10: Metodická příručka pro učitele
O písničce: Vztah maminky a dítěte je to nejdůležitější, co může v mezilidských vztazích vůbec existovat. Nic nemůže být tak propojeno, jako toto pouto. Citový vztah je naprosto přirozeným vzájemným projevem. Mají společné radosti i starosti a myslím si, že vztah maminky a dítěte nemůže nic jiného a nikdo jiný nahradit.
Proto je tato písnička ideální jako přání dítěte své mamince k svátku, který si pravidelně připomínáme začátkem května. Den matek se tak stává příležitostí, jak si připomenout a ukázat hodnotu tohoto vztahu. Hlavně děti v mateřských a základních školách se učí básničky a písničky, aby mohly své mamince na besídkách ukázat, jak moc ji mají rádi.
Zároveň pro ně chystají různá překvapení a dárečky a učí se tak uvědomovat si, jak je pro ně maminka důležitá.
43 Motivace:
Na začátku vyučovací hodiny si učitel povídá s dětmi o mamince. Jak vypadá? Jaké má vlastnosti? Je přísná? Umí se také rozzlobit? Uděláte také vy něco pro vaši maminku?
Pomáháte jí doma? Jak si představujete maminku? Chtěli byste své mamince nachystat překvapení? Začátkem května slaví všechny maminky svátek, co kdybychom jí přichystali jako překvapení písničku?
Práce s písní:
1. Rozezpívání – Písnička se zpívá vázaně, v mírném tempu, nikam nespěcháme, melodie písničky má pohladit po duši. Je v tónině D-dur, na tu se s dětmi rozezpíváme.
Obrázek 11: notový zápis, rozezpívání
2. Správné dýchání – žáci by měli sedět uvolněně a při nádechu nezvedat ramena. Správné techniky dýchání jsou důležité pro jejich následující pěvecký rozvoj, tudíž na to, jak správně dýchat, nezapomínáme při žádné hodině hudební výchovy.
3. Nácvik písně – je dobré, aby si děti nejprve písničku poslechly, učitel hraje melodii na klavír, děti zavřou oči a představují si svoji maminku. Písničku musí dítě cítit, vžít se do rytmu, aby ji posléze mohlo zpívat od srdce. Se zavřenýma očima mohou zkusit malovat rukou do vzduchu stoupající a klesající melodii, snáze si ji zapamatují. Píseň zahraje učitel na klavír klidně několikrát za sebou, aby si děti píseň naposlouchaly. Mohou si ji pobrukovat.
Děti se učí rytmus písničky tleskáním, pleskáním.
Písničku si rozdělíme na dvě části – první čtyři takty, které opakujeme víckrát dokola a poté 4. – 8. takt. Nakonec vše spojíme dohromady.
44
4. Doprovod – můžeme použít melodické nástroje, jako je zvonkohra, xylofon, triangl nebo činelky, což jsou nástroje, které se k písničce hodí, doprovod by měl být jemný a zvonivý.
Doprovod využijeme pro cca 5-6 dětí, ostatní mohou „malovat melodii“ do vzduchu šátkem
45
4.6 METODICKÝ LIST Č. 6 – Kdybys měla, má panenko
Obrázek 12: Zpěvník lidových písní
2. Kdybys měla, má panenko 3. Kdybys měla, má panenko
celý lán, celý lán, sto dvorů, sto dvorů
a já jenom zahrádečku a já jenom otrhanou
jako dlaň, jako dlaň, stodolu, stodolu
[:nebudeš má, není možná, [:nebudeš má, není možná,
ani ti to, má panenko pán Bůh nedá:] ani ti to,má panenko pán Bůh nedá:]
46
O písničce: písnička je v mírném tempu a 2/4 taktu a zpívá se v ní o nevyplněném vztahu chlapce a dívky, kde je nejspíš majetkový rozdíl. Proto můžeme na toto téma s dětmi navázat a povídat si v rámci motivace.
Motivace:
Zamyšlení se nad tím, co je lepší? Být bohatý a nešťastný anebo chudý a spokojený?
Navodíme tuto situaci ve třídě, zkusíme rozvinout diskuzi, kdy se děti nejprve zamýšlí nad tím, čeho by chtěly ve svém životě dosáhnout, jestli už vědí, co by chtěly jednou dělat, jaké mít povolání, jak si představují svoje cíle. S čím jsou spokojené teď? Ve škole, doma.
Pozor na rozvrácená manželství, pro takové děti by toto téma mohlo být nepříjemné, proto nenuťme děti do rozhovoru za každou cenu.
Můžeme s dětmi navázat debatu na téma, co je pro ně v dnešním světě důležité, jestli chodí rády ven, do přírody, co dělají ve svém volném čase. kvinty, poté použijeme slabiky „ma, me, mi, mo, mu“ a „na, ne, ny, no, nu“ na procvičení mluvidel, s rozsahem do kvinty. Můžeme využít i úryvek nacvičované písně, například postupně po půl tónech na vokály „ma, me, mo“, s rytmem z části písně.
2. Postup při nácviku písně – po úvodní motivaci píseň dětem představíme, poté se s dětmi rozezpíváme. Dalším krokem je práce pouze učitelova, kdy učitel píseň zahraje bez pěveckého doprovodu, děti si jenom pobrukují, sžívají se s rytmem písně. Při druhém hraní se již děti přidávají pomocí vokálu „na“ zazpívají píseň za doprovodu klavíru. Je možné doprovázet píseň nástroji orffova instrumentáře, nejlépe dřívky, kdy se žák lépe vcítí do rytmu písně. Žáky může učitel rozdělit na 3 skupiny, z nichž každá zpívá jednu sloku, ze zbylých dvou skupin učitel vybere jednoho, který doprovází na klasická nebo prstová dřívka. Při opakování slov v písni (sto ovec, jalovec, celý lán, jako dlaň, sto dvorů, stodolu) mohou děti do rytmu zadupat nebo zatleskat.
Dbáme na správnou artikulaci a výslovnost jednotlivých slov, aby děti slova nedrmolily.
47
Píseň může učitel zahrát nejprve v pomalejším tempu a postupně zrychlovat.
S písní lze pracovat různými způsoby, záleží na nápaditosti učitele anebo i žáků, kdy mohou k písni vymyslet pohybový doprovod. Pokud jsou žáci obzvlášť kreativní, zkusí píseň zahrát jako operetu, dramatickou hru, nakreslit k písni obrázky a při písni je použít.
Dalším stupněm schopnosti žáků je kánon, který s dětmi můžeme vyzkoušet, pokud jsou šikovné a pokud učitel ví, že kánon zvládnou.
48
4.7 METODICKÝ LIST Č. 7 – Čížečku, čížečku
Obrázek 13: Hrajeme si, zpíváme
O písničce: písnička je v mírném tempu a 4/4 taktu. Je určená spíše pro žáky prvních tříd, vhodná při seznamování se s žáky, začleňování stydlivých dětí do kolektivu, protože písnička je hudebně pohybová a pokud se mají děti možnost hýbat, ztrácí tak nervozitu.
Písnička je veselá, malým dětem blízká.
49 Motivace:
S malými dětmi je nejlépe začít vyprávěním pohádky, děti se tak vcítí do příběhu a jsou pak víc uvolněné, lépe spolupracují. Pohádka o malém čížečku, který byl sice malinký, ale věděl spoustu věcí. Jednoho dne za ním přišly děti a ptaly se na všechno možné. Čížeček jim také na vše odpověděl. Nakonec se ho zeptaly: Pověz nám, čížečku, jak se seje mák?
Učitel vybídne děti, jestlipak vědí, jak se seje mák, kdo to ví, ať ostatním ukáže. Určitě se někdo šikovný najde a předvede ostatním dětem, jak se to dělá.
Pohádka pokračuje, učitel vypráví a zároveň dává dětem otázky, jestlipak vědí, jak roste, pleje se, kvete a jak se jí mák.
Učitel nakonec řekne dětem, co kdybychom si takovou písničku o čížečkovi zazpívali?
Nácvik písně:
3. postup při nácviku písně – děti udělají kruh tak, aby každý měl vedle sebe trošku místa, protože písnička je doprovázena pohybem. Děti už vědí z předchozí motivace, jaký pohyb bude každou sloku doprovázen. Děti dají ruce v bok, při zahrání první sloky písně nebudou ani předvádět, ani zpívat, budou si pouze pobrukovat melodii, při druhém opakování písně mohou doprovázet zpěvem na vokál „na“, další na „la“ a při třetím opakování učitel zpívá první čtyři takty a děti pouze zpívají refrén, který se ovšem mění (aj, tak, tak, sejou mák…, aj, tak, tak, roste mák…., atd.). Poté si děti zkusí písničku celou i s úvodními slovy, ale stále nepředvádějí, potřebují se nejprve naučit rytmus a ten si zapamatovat, aby při dalším postupu, kterým je pohybový doprovod, měly písničku již zažitou.
Učitel nejprve doprovází melodii pomaleji, postupně zrychluje, podle toho, jak se děti melodii a slova učí. Poslední fází je konečná verze písničky i s doprovodem. Děti stojí v kruhu, uprostřed je jeden žák - čížeček (učitel záměrně vybere šikovnějšího, o kterém ví, že to pravděpodobně nepoplete). Děti stojící v kruhu zpívají 1. – 4. takt. Čížeček zpívá odpověď (5. – 12. takt) a to o čem zpívá, vyjádří pohybem. Potom se žák uprostřed vymění
50
a celé se opakuje znova, až se dozpívají všechny sloky.
Můžeme obměnit pohybovou hru tím, že uprostřed kruhu stojí dva žáci, aby se dostalo na všechny. Písničku za tímto účelem můžeme hrát několikrát za sebou. Může se stát, že někteří žáci se stydí vystupovat před ostatními. V tomto případě je k tomu nenutíme, spíš je vybídneme, aby se zkusil sami přihlásit o roli „čížečka“.
4. možná následná práce s písní – při hodině výtvarné výchovy mohou děti kreslit písničku.
Mohou kreslit, jak si představují čížečka anebo, jak postupně roste mák. Učitel do hodiny přinese zralé makovice, které mohou použít jako doprovodný nástroj používaný při nácviku rytmu.
51
4.8 METODICKÝ LIST Č. 8 – Ten little indians
Obrázek 14: Veselé písničky
O písničce: jedná se o „nekonečnou“ písničku, kterou lze zpívat libovolně dlouho.
Písničku, pokud se využije v anglickém jazyce, může učitel využít jako součást gramatiky při učení se číslic 1–10. Melodie je jednoduchá, lehce zapamatovatelná.
52 Motivace:
Hrajeme si na život v indiánském táboře. Již v předchozí hodině výtvarné či pracovní výchovy si děti vyrobily indiánské čelenky, za účelem je využít právě při učení této písničky. Každý indián a každá indiánka dostane jméno na základě nějakého hrdinského činu nebo podle toho, co velmi dobře umí. Sedíme v kruhu a děti postupně navrhují, jak by se navzájem pojmenovaly. Nakonec všichni zhodnotí navržená jména.
Na oslavu získaného jména si všichni zazpívají šamanský zpěv, který může být zároveň v prodloužení těla, ramena při nádechu nezvedají, dýchají klidně a pravidelně.
2. rozezpívání viz výše.
3. postup při nácviku písně – děti sedí v kroužku, učitel uprostřed, zpívá bez doprovodu, v pomalém tempu, děti ukazují na prstech měnící se počet během celé písničky. Potom děti postupně vstávají a usedají, učitel ukazuje při zpěvu prstem na toho, kdo si má stoupnout.
Děti zkouší jeden po druhém říkat každý sám za sebe postupně „one little (1. žák) – two little (2. žák) – three little indians (3. žák) – atd. A stále dokola, než se prostřídají všichni žáci.
V další fázi učitel doprovází zpěv na klavír, děti zkusí zazpívat písničku v pomalejším tempu, učitel pomáhá se zpěvem, pokud děti zpívají anglicky, je lépe mít text napsaný na tabuli.
Doprovod: rytmicky plácáme do stehen, k vyťukávání rytmu použijeme dřívka nebo bubínek.
53
4.9 METODICKÝ LIST Č. 9 – To je zlaté posvícení
Obrázek 15: Písničky a říkadla s tancem
O písničce: rytmicky výrazná píseň, která vyjadřuje lidovou tradici, jakou je právě posvícení. Na vesnicích se tento zvyk stále udržuje i v dnešní době. Je to veselá písnička ve 2/4 taktu a protože je s tímto lidovým zvykem spojena zábava a tanec, může být písnička doprovázena pohybem.
Motivace:
povídáme si s dětmi o českých zvycích a tradicích, které se slaví na podzim. Učitel napíše na tabuli nadpis „Posvícení“ a žáci říkají, co je k tomuto tématu napadá, tvoří tzv. myšlenkovou mapu a učitel tak zjišťuje, co všechno děti o Posvícení vědí. Posvícení znamenalo společnou zábavu, tanec a muziku, dobré jídlo a pití. A my si, děti, připravíme také takové Posvícení. Každý žák nakreslí nějakou oblíbenou dobrotu, nůžkami vystřihne a položí na hodovní stůl. Učitel se může předvést a na tuto příležitost upéct bábovku. Když jsou všechny dobroty na stole, děti si sednou kolem a opakují po učiteli slova z textu písničky: „To je zlaté posvícení,….“.
Práce s písní:
1. správné dýchání – protože je to píseň poměrně rychlá a rytmická, je potřeba, aby děti uměly při zpěvu správně dýchat. Zavřou oči a zhluboka nadechnou. Cítí tu vůni všech dobrot, které jsou na stole a potom pomalu zlehýnka vydechují, aby náhodou ty dobroty
54
někam neodfoukly. Nadechují se do bříška, ramena přitom nezvedají a hlavu drží vzpřímeně.
2. rozezpívání – použijeme 2. takt písně na slabiky „na, ne, ny, no, nu“, „má-me-ma-so-má-me-ho“. Postupujeme po půl tónech s rozsahem do tercie či kvinty.
3. nácvik písně – učitel nejprve zahraje melodii písně na klavír bez pěveckého doprovodu, po druhé se zpěvem a někteří žáci mohou písničku doprovázet na dřívka, či později na xylofon, rolničky, triangl, zvonkohru nebo metalofon, jak je uvedeno v notovém zápisu.
V další fázi děti zkusí písničku zazpívat společně s učitelem, slova by si již mohly pamatovat.
4. pohybový doprovod – děti stojí v kruhu a zároveň ve dvojicích proti sobě, drží se za obě ruce. Jeden z dvojice je tedy zády ke středu kruhu a druhý je ke středu čelem.
1. – 4. takt: spojené ruce se houpou ze strany na stranu, první zhoupnutí je výraznější, druhé zpět je mírnější. Na každé výrazné zhoupnutí se tančí úkrok stranou po směru tance a na druhé zhoupnutí se přisune druhá noha.
5. – 8. takt: poskoky
Možné obměny: 1. – 4. takt: jedno dítě stojí a tleská, zatímco druhé poskakuje kolem něj, na 5. takt se mohou vyměnit.
55
4.10 METODICKÝ LIST Č. 10 – Večerníček
Obrázek 16: Učebnice pro 4. r. ZŠ
2. Nežli brouček složí krovky, aniž řekl smím, z televizní obrazovky krokem rumcajsím loupežník vykročí, s každým pánem zatočí, Manku má copatou,
zahvízdá, zapíská, vždycky najde Cipíska, bradu má vousatou.
56 3. Červená se muchomůrka, letí motýlek, v trávě sedí Vochomůrka, vedle Křemílek, zkoumají pravidla, jak se vaří povidla, vařečkou míchají.
Kdopak dřív uteče, až jim hrnec přeteče, to se nás neptají.
4. Stěžoval si kapříkoví vodník Česílko, že mu v noci někdo odnes vodní křesílko, strašlivý kocour Fous, Pištu, Fištu rád by kous, pořád prý smůlu má. sloku dobře naučí, neměl by být problém písničku zazpívat celou.
Motivace: učitel pustí dětem znělku večerníčku, tak, jak ji znají diváci české televize již po dlouhá léta. A ptá se dětí: „Znáte to? Díváte se na večerníček? V kolik hodin chodíte spát? Jaké máte rádi pohádky? Učitel s dětmi diskutuje na různá témata a potom každý žák dostane obrázek, na kterém je černobílý Večerníček. Žáci ho mají zkusit vybarvit podle skutečnosti, jak asi vypadá a jestli si jeho barevné provedení pamatují.
Práce s písní:
1. správné dýchání – píseň je poměrně rychlá, tudíž je potřeba vystačit s dechem. Správné a ekonomické dýchání se žáci učí již od nižších ročníků, předpokládá se tedy, že návyky by měly mít víceméně zažité. doprovodu, žáci si mohou pobrukovat, vžít se do rytmu písně. Pomalu se mohou přidávat a zpívat, jak si kdo troufne. Píseň má celkem 5 slok, z nichž se první a pátá opakují.
57
4. doplňující aktivity – žáky je možné rozdělit do 3 skupin, kdy první sloku zpívají všichni, druhou, třetí a čtvrtou každá skupina zvlášť a pátou opět všichni dohromady.
Učitel může žákům připravit zábavný test „Znáte české večerníčky?“ nebo bludiště „Jak se dostane Večerníček do své postýlky?“
Hudební doprovod – dřívka, kterými určený žák vyťukává rytmus písně.
58
5. LIDOVÁ HUDBA A TRADICE
Lidová hudba (hudební folklór) je ryze spontánní projev lidové hudebnosti. Jedná se o písně a tance, ale též o obyčeje a zvyky, při nichž hraje hudba významnou roli. Rozvíjí se a uchovává ústní tradicí a její tvůrci zůstávají většinou anonymní. Základem evropské lidové hudby je píseň. Mnohé z písní byly natolik oblíbeny, že si je předávaly celé generace a staly se tak nejpřirozenějším a také nejčistším projevem obecné hudebnosti, současně však též neocenitelným dokumentem hudebních kořenů příslušného etnika. Zpívá se v nich o přirozených lidských potřebách a tužbách, nejčastěji o lásce, práci a přírodě.
Folklór vznikal a dosud vzniká v nejrůznějších částech světa a na mnoha místech je dosud jediným hudebním projevem vůbec. Velmi se různí podle kontinentů, zemí a tradic v melodice, rytmu i harmonii a odlišnost užívaných hudebních nástrojů). Zatímco v některých světadílech dosud žije a vzniká, v některých zemích, hlavně evropských v průběhu 20. století téměř vymizel. Je to důsledek komercionalizace umění, která drtí prostřednictvím mediální globalizace průměrné umělé hudební tvorby vše, co bylo v hudbě doposud vytvořeno.