Přístup českého spotřebitele ke kvalitě textilních výrobků
Bakalářská práce
Studijní program: B3107 – Textil
Studijní obor: 3107R007 – Textilní marketing Autor práce: Jakub Sobotka
Vedoucí práce: Ing. Marie Havlová, Ph.D.
Liberec 2017
The Czech customer’s approach to quality of textile products
Bachelor thesis
Study programme: B3107 – Textil
Study branch: 3107R007 – Textile marketing - textile marketing
Author: Jakub Sobotka
Supervisor: Ing. Marie Havlová, Ph.D.
Liberec 2017
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování
Na tomto místě bych chtěl poděkovat všem, kteří mi pomohli při tvorbě této bakalářské práce. Mé poděkování patří především vedoucí této práce, Ing. Marii Havlové Ph.D., za trpělivé a odborné vedení práce, za její cenné rady a připomínky.
Dále bych rád poděkoval panu doc. Ing Vladimíru Bajzíkovi Ph.D. za pomoc při zpracování výsledků provedeného průzkumu.
Anotace
Cílem této bakalářské práce je najít to, co si český spotřebitel představí pod pojmem kvalita textilního výrobku. Za pomoci dotazníkového šetření, kde bylo použito 17 vlastností textilního výrobku, byly vymezeny ty nejdůležitější pro českého spotřebitele. Dále je český spotřebitel porovnán s polským.
Klíčová slova:
Kvalita, jakost, český spotřebitel, textilní výrobek
Anotation
The aim of this work is to find what the Czech customer‘s introduces the concept of quality textile products. With the help of a questionnaire survey, which used 17 textile product characteristics have been defined the most important for Czech customers. Further is the Czech customer compared with the Polish.
Keywords:
Quality, Czech customer, textile product
7
Obsah
Úvod ___________________________________________________________ 9 1. Pojem kvalita ______________________________________________ 11 1.1 Kvalita výrobku ___________________________________________ 12 2. Historie jakosti _____________________________________________ 14 3. Normy řady ISO 9000 ________________________________________ 15 4. Kaizen ____________________________________________________ 17 4.1 Vztah mezi KAIZEN a inovacemi ______________________________ 18 4.2 Vztah mezi Kaizen a ISO 9000 _______________________________ 19 5. TQM _____________________________________________________ 20 6. Užitné vlastnosti textilních materiálů ___________________________ 22 6.1 Žmolkovitost _____________________________________________ 23 6.2 Plošná hmotnost _________________________________________ 23 6.3 Odolnost proti oděru ______________________________________ 24 6.4 Stálost barev – otěr _______________________________________ 24 6.5 Prodyšnost ______________________________________________ 24 6.6 Omak __________________________________________________ 25 6.7 Symboly údržby __________________________________________ 25 6.8 Stálost tvaru _____________________________________________ 25 6.9 Hustota provázání nití _____________________________________ 26 6.10 Odolnost proti vodě _____________________________________ 26 6.11 Tepelně-izolační vlastnosti ________________________________ 26 7. Dotazník __________________________________________________ 27 7.1 Zkoumaný soubor _________________________________________ 28
8
8. Výsledky měření ____________________________________________ 30 8.1 Ženy do 30 let ____________________________________________ 31 8.2 Muži do 30 let____________________________________________ 32 8.3 Ženy 31 až 50 let__________________________________________ 33 8.4 Muži 31 až 50 let _________________________________________ 34 8.5 Ženy starší 51 let _________________________________________ 35 8.6 Muži starší 51 let _________________________________________ 36 8.7 Ženy ___________________________________________________ 37 8.8 Muži ___________________________________________________ 38 8.9 Ženy a muži dohromady ____________________________________ 39 9. Shrnutí výsledků ____________________________________________ 40 10. Porovnání českého a polského spotřebitele ______________________ 42 11. Rozhodující aspekty při nákupu starších obyvatel Slovinska __________ 45 12. Doporučení pro další podobný výzkum __________________________ 47 13. Závěr ____________________________________________________ 48 Seznam použité literatury _________________________________________ 49 Seznam obrázků _________________________________________________ 52 Seznam tabulek _________________________________________________ 53 Přílohy ________________________________________________________ 54 Příloha A – vzor dotazníku _______________________________________ 54 Příloha B – přehled naměřených hodnot ___________________________ 56 Příloha C – složení respondentů podle věku _________________________ 73 Příloha D – tabulka naměřených hodnot____________________________ 74
9
Seznam symbolů a zkratek
[kg/m2] – plošná hmotnost m [kg] – hmotnost
S [m2] – obsah
ni [-] – absolutní četnost pi [%] – relativní četnost
IS – interval spolehlivosti mediánu
10
Úvod
Kvalita je pojem, který je velmi rozšířený, ale kdokoliv z nás si pod ním může představit něco jiného. Každý si pojem kvalita spojuje s jinou individuální vlastností.
Samozřejmě záleží na tom, co člověk osobně preferuje - pro někoho je důležité pohodlí, jiný pak může preferovat vzhled - díky tomu každý pod tímto pojmem kvalita vidí něco jiného. Otázka tedy zní, co to vlastně je kvalitní výrobek?
Hlavním cílem této práce je pomocí dotazníkového šetření vymezit pojem kvalita textilního výrobku z pohledu českého spotřebitele. Podobný výzkum byl proveden také v Polsku. Výsledky obou průzkumů lze tedy vzájemně porovnat a hledat případné rozdíly či naopak shodu v názorech respondentů.
Tato práce je rozdělena do dvou částí. První je teoretická a je zaměřena na různé definice pojmu kvalita a na různé přístupy k tomuto pojmu. Jsou zde popsány některé užitné vlastnosti textilního výrobku, neboť jsou to právě ony, které spotřebitelé nejvíce oceňují a jsou určujícím faktorem pojmu.
Druhá část je praktická, zde jsou interpretovány a shrnuty výsledky provedeného průzkumu.
V příloze A je přiložen dotazník, který byl použit při sběru dat pro daný výzkum.
11
1. Pojem kvalita
Jak již bylo řečeno v úvodu, pojem kvalita je velmi rozšířený. Zásadní roli hraje člověk, který jako spotřebitel hodnotí a vyhodnocuje co je pro něj kvalitní. Všichni lidé chtějí nakupovat pouze kvalitní výrobky, díky tomu byla zavedena řada norem. Je dobré také zmínit, že tyto normy dohlížejí na proces výroby, aby výsledný produkt splňoval naší očekávanou kvalitu.
Synonymum ke slovu kvalita je podle normy ISO 9001 jakost. Někteří odborníci, například prof. Milan Zelený [1], s tímto nesouhlasí. My se však budeme řídit dle uvedené normy.
Kvalita je téma velice zajímavé a její problematikou se zabývalo, zabývá a jistě i bude zabývat hned několik vědeckých pracovníků. My se nyní podíváme na nejrozšířenější definice:
Kvalitu můžeme z pohledu zákazníka pojmout několika způsoby: [2]
o Juran Joseph M. – kvalita je způsobilost pro užití o Crosby Philip B. – kvalita je shoda požadavků
o Feigenbaum Armand V. – kvalita je to, co za ni považuje zákazník
o Taguchi – Kvalita je minimum ztrát, které výrobek od okamžiku své expedice společnosti způsobí
Veber v knize uvádí *2+ „Kvalita je stupeň splnění požadavků souborem inherentních znaků.“ Inherentní znaky jsou ty vlastnosti objektu kvality, které mu patří.
Jedná se například o použité materiály, konstrukční řešení apod. Když se zaměříme na textilní produkt, například tričko z bavlny, jako spotřebitelé budeme očekávat příjemný omak či vysokou navlhavost a podobně.
12
1.1 Kvalita výrobku
Požadavky na kvalitu, které jsou uvedeny v následujícím obrázku, můžeme rozdělit do osmi základních skupin, které budou dále také podrobněji popsány z pohledu textilního zboží.
Obrázek 1, požadavky na kvalitu [2]
Podle Vebera *2+ lze kvalitu výrobku rozdělit následovným způsobem:
Funkčnost
Funkčnost je dána tím, k jakému účelu bude výrobek používán. Hlavním znakem je uspokojení zákazníka. Z pohledu textilního výrobku jako příklad můžeme uvést nákup cyklistického dresu. Při nákupu bude většina zákazníků dbát na jeho funkčnosti odvodu potu z důvodu udržení těla v suchu. Tudíž nebudeme kupovat tričko ze stoprocentní bavlny, která má vysokou navlhavost a dlouho schne.
13 Estetická působivost
Estetická působivost je vlastně to, jak na nás výrobek vzhledově působí. Záleží tedy na barvě, materiálu a dalších podobných vlastnostech. Z pohledu spotřebitele při nákupu oblečení jsou tyto parametry působivosti zřejmě ty nejdůležitější. Největší problém se ovšem nachází v tom, že každý zákazník preferuje něco jiného.
Nezávadnost
V dnešní době, kdy je všude kolem nás mnoho alergií, je důležité vyrábět produkty tak, aby byly zdravotně nezávadné, například nezpůsobovali alergické reakce.
Podle Textilního zkušebního ústavu *4+ projde textilní produkt při své výrobě hned několika procesy, kde dochází ke styku s řadou chemických látek. Nejvíce pak zejména při zušlechťovacích operacích. Dalším důležitým aspektem z pohledu nezávadnosti je šetrnost k životnímu prostředí.
Trvanlivost
Každý spotřebitel přirozeně chce, aby výrobek vydržel co nejdéle. Zásadním problémem je, že se ve všech směrech upřednostňují levnější materiály a snižování nákladů na výrobu. To má za následek nižší trvanlivost výrobků. To platí také v textilu.
Spolehlivost
Spolehlivost je schopnost výrobku plnit svou funkci. Zákazník požaduje, aby výrobek byl schopen tuto funkci plnit za všech okolností i při působení negativních vnějších vlivů. Jako příklad zde můžeme uvést zimní bundu. Ta spotřebitele musí v zimě udržovat v komfortu a teple.
Udržovatelnost
Udržovatelnost z pohledu textilního výrobku může spočívat například v nežehlivé úpravě. Tato úprava zákazníkovi ušetří čas strávený nad žehlicím prknem.
Opravitelnost
Opravitelnost úzce souvisí se spolehlivostí. Pokud u výrobku dojde k poruše, nastává jeho oprava – z textilního pohledu například přišití utrženého knoflíku.
14
2. Historie jakosti
Člověk je od pradávna výrobcem i spotřebitelem. Lidé již v dobách, kdy žili v tlupách, vyráběli výrobky, které vyhovovaly jejich potřebám [5]. Postupem času, s rozvojem obchodu, se začínal klást vyšší důraz na kvalitu.
Poté, co rostla manufaktura, začalo se dbát na kontrolu finálních výrobků.
Zpočátku kontrolu prováděli samotní majitelé manufaktur nebo její zaměstnanci. Tato kontrola fungovala až do počátku dvacátého století.
Při růstu výroby po první světové válce vznikají statistické metody kontroly výrobních procesů. Bohužel během války a v období mezi válkami nebyl kladen důraz na jakost, ale na kvantitu. [5]
Po druhé světové válce se upírá větší pozornost na kvalitu. V Japonsku je zavedena statistická regulace výrobních procesů, o kterou se zasloužil W.E. Deming. [2]
Obrázek 2, Vývoj jakosti ve 20. století [5]
Na konci dvacátého století Mezinárodní organizace pro normy ISO zveřejňuje sadu norem ISO 9000. Velký vliv přichází s rozvojem informačních technologií a globálních konkurencí. Organizace jsou nuceny začleňovat do svých systémů například oblasti životního prostředí či bezpečnost. [5]
15
3. Normy řady ISO 9000
ISO je zkratka pro mezinárodní normalizační institut (International Oragnization for Standardization), která má své sídlo v Ženevě. Celkově sčítá více jak sto členských zemí. Její náplní je vydávat mezinárodní normy s označením ISO. *6]
Normy ISO 9000 byly poprvé vydány v roce 1987. Tyto normy jsou souborem minimálních požadavků na systém jakosti, které jsou zaváděny ve firmách. Důvodem zavedení byl větší tlak, který byl kladen od zákazníků na růst kvality. Nejsou povinné, ale pouze doporučující a to až do chvíle, kdy se organizace zaváže k jejímu dodržování.
Poté firma musí tyto normy striktně dodržovat při procesu výroby.*5]
Normy nelze stáhnout v elektronické podobě, neboť je na ně vztahován autorský zákon, a tudíž je potřeba si jej zakoupit. Zakoupit se dají jak v papírové, tak elektronické podobě. *5]
Můžeme tedy říci, že normy ISO 9000 mají univerzální charakter, jsou nezávazné a jsou souborem minimálních požadavků.
Čtyři základní mezinárodní normy ISO 9000 [3]
ČSN EN ISO 9000: Systémy managementu kvality - Základní principy a slovník Popis základních principů, vysvětlení nejdůležitějších pojmů.
ČSN EN ISO 9001: Systémy managementu kvality – Požadavky
Požadavky pro zajištěná maximální spokojenosti zákazníka či zvýšení spokojenosti.
ČSN EN ISO 9004: Řízení udržitelného úspěchu organizace - Přístup managementu kvality
Poskytuje doporučení, pro další zlepšení systému managementu jakosti.
ČSN EN ISO 19011: Auditování systému managementu jakosti Tato norma je pouze pro kontrolu systému
16 Důvody k zavedení ISO [3]
Vyhovět zákazníkům, kteří ISO 9000 vidí jako povinné
Konkurence schopnost na trhu
Uplatnění na trhu v rámci Evropské unie
Zdokonalení vlastního systému kvality
Minimalizace opakovaného auditování
Zlepšení výkonnosti dodavatelů
Širší uznávání norem
17
4. Kaizen
Dalším možným přístupem ke kvalitě je přístup Kaizen. Kaizen je metoda neustálého zlepšování a je orientován na zákazníka. Tento pojem pochází z Japonska a jedná se o složeninu dvou slov – KAI = změna a ZEN = dobrý. Principem je zapojení všech pracovníků do zlepšovacích procesů, které povedou ke spokojenosti zákazníka *7+. Samotní pracovníci musí být přesvědčení o tom, že je potřeba proces neustále zlepšovat. Zlepšení je závislé na nejmenších detailech, ne na velkých inovačních skocích. Tento způsob vedení dnes není využíván pouze v Japonsku, ale také ve všech vyspělých firmách po světě. Zavedení této filozofie do struktury firmy nevyžaduje žádnou novou techniku, stačí pouze změnit smyšlení celého podniku.*8+
Zásady uplatňované v rámci Kaizen [8]
„Každému zlepšení, i kdyby bylo málo významné, se musí věnovat pozornost.
KAIZEN je otevřený pro každého. Všichni pracovníci mohou a měli by participovat.
Každé uvažované zlepšení by mělo být před implementací přesně analyzováno.
KAIZEN je postupné a trvalé zlepšování ve všech oblastech a na všech úrovních.
KAIZEN je politika malých kroků, která zahrnuje všechny pracovníky podniku a znamená:
Dělej lépe malé věci.
Zítra musí být lépe než dnes.
Nasazovat a udržovat stále vyšší standard.
Na všech úrovních se dívat na spolupracovníky jako na zákazníky.“ [8]
18
4.1 Vztah mezi KAIZEN a inovacemi
Když se podíváme na tyto dva přístupy, vidíme, že jsou zcela odlišné.
Gradualistický – KAIZEN a skokový – inovace. Z následující tabulky je patrné, že pro KAIZEN není potřeba mít nejmodernější techniku, je potřeba pouze sedm základních nástrojů kontroly kvality. KAIZEN má samozřejmě také ohromnou výhodu, není zde potřeba velkých investic. Z tabulky je také patrné, že KAIZEN odpovídá pomalu rostoucí ekonomice. [9]
Tabulka 1, srovnání KAIZEN a inovace - hlavní rysy [9]
KAIZEN Inovace
Účinek Dlouhodobý a
nedramatický Krátkodobý a dramatický
Tempo Malé kroky Velké kroky
Časový rámec Kontinuální a přírůstkový Přerušovaný a nepřírůstkový
Změny Postupné a neustálé Náhlé a přechodné
Účast Všichni Několik vybraných
Přístup Kolektivismus Individualismus
Typ změny Udržování a zdokonalování Přestavba od základů
Impuls Know-how Technologické přelomy
Praktické požadavky Malé investice, velké úsilí Vysoké investice, málo úsilí
Zaměření úsilí Pracovníci Technologie
Kritéria hodnocení Úsilí o zlepšení výsledků Výsledný zisk
Výhody Pracuje dobře při pomalém
růstu ekonomiky
Výhodnější pro rychlejší růst ekonomiky
19
4.2 Vztah mezi Kaizen a ISO 9000
Pokud se podíváme na tyto dva přístupy, také vidíme, že jsou odlišné. Hlavním rozdílem můžeme vidět orientaci a zaměření – viz následující tabulka.
Tabulka 2, vztah mezi Kaizen a ISO 9000 [3] [9]
ISO 9000 Kaizen
Orientace Na výrobek Na zákazníka
Zaměření Na kontrolu, zákazníka Na proces
Požadavky Splňují standardy Neustálé zlepšování na zlepšení stávajících norem Dodržování po přijetí Povinné Volitelné
20
5. TQM
Základem koncepce Total Quality Management je neustálé zlepšování organizačních postupů a systémů, které je závislé na všech zaměstnancích. Vzniká na počátku 70. let minulého století v Japonsku jako potřeba pro znovuobnovení hospodářství po světové válce. *10+
Nejedná se o nic revolučního, jde pouze o systematické a důsledné uplatňování metod, které jsou zaměřeny na jakost a na spokojenost našich zákazníků. *11+
Nejčastěji používaná definice TQM je dle Corrigana – „filozofie managementu, formující zákazníkem řízný a učící se podnik k tomu, aby se dosáhlo plné spokojenosti zákazníků díky neustálému zlepšování účinnosti podnikových procesů“. *12+
Výhoda TQM také může být v tom, že oproti normám ISO není tento systém vázaný normami.
Počáteční písmena jsou zkratkou tří slov: [12]
o Total – jde o úplné zapojení všech pracovníků organizace – činnosti od marketingu až po servis
o Quality – jde o pojetí principů kvality v celé organizaci – jakost je splnění požadavků spotřebitele
o Management – principy se prolínají všemi úrovněmi řízení i všemi manažerskými funkcemi. Jedná se o aktivní proces.
TQM se snaží zaměřit na veškeré oblasti trhu z důvodu zvýšit co nejvíce spokojenost ve všech směrech - tím si také vytvořit konkurenční výhodu vůči ostatním podnikům na daném trhu.
21
ISO (International Organization for Standardization) definuje TQM takto: [13]
„TQM je manažerský přístup určený pro organizaci, soustředěný na kvalitu, založený na zapojení všech jejích členů a zaměřený na dlouhodobý úspěch dosahovaný prostřednictvím uspokojení zákazníka a prospěšnosti pro všechny členy organizace i pro společnost.“
22
6. Užitné vlastnosti textilních materiálů
Následné rozdělení užitných vlastností je na základě nabytých znalostí během studií. Rozdělení těchto vlastností se může individuálně poněkud lišit. Například Piricková [14] řadí odolnost oděru mezi estetické vlastnosti. V dalším rozdělení nejsou zahrnuty vlastnosti, jako jsou například nehořlavost či odolnost vůči chemikáliím.
1. Trvanlivost
a. Pevnost v tahu b. Odolnost barviv c. Odolnost oděru
2. Fyziologické vlastnosti a. Savost
b. Prodyšnost
c. Tepelně-izolační vlastnosti d. Omak
3. Estetické vlastnosti a. Barva b. Vzor
c. Úprava povrchu
d. Odolnost proti žmolkům e. Nemačkavost
4. Způsob údržby a. Praní b. Bělení c. Sušení d. Žehlení
e. Profesionální čištění
23
Nyní se zaměříme na popis určitých užitných vlastností, které byly uvedeny jako příklady při dotazování a jsou především jednoznačné pro širokou veřejnost.
6.1 Žmolkovitost
Žmolkovitost je negativní vlastnost, která tvoří žmolky na oděvu, a tím nám narušuje vzhled dané textilie. Tyto žmolky vznikají díky chlupatosti textilie a vzájemným třením se o sebe. Tento jev se projevuje u všech typů vláken – jak přírodních, tak i chemických. Vlákna, která mají nízkou odolnost v ohybu a v krutu postupně žmolky ztrácí – to může vyvolat dojem, že některé textilie mají tvorbu žmolků nižší. *15]
Na Technické univerzitě v Liberci se nejčastěji pro zjišťování žmolkovitosti používá přístroj Martindale. Proces měření je založený na pohyblivé vrchní části, která odírá spodní část, ve kterém jsou umístěny měřené vzorky. Měření je dáno počtem otáček a jejich vyhodnocování je vizuální.
Fáze tvorby žmolku:
o Vytahování volných konců vláken, pozvolné chlupacení povrchu o Zakrucování vláken na povrchu
o Žmolkování zakroucených vláken
o Ulomení/odpadnutí žmolku mechanickým namáháním [16]
6.2 Plošná hmotnost
Plošná hmotnost textilie se vyjadřuje hmotností na jednotku plochy. Vzorec pro výpočet:
[kg/m2]
Kde:
o - je plošná hmotnost [kg/m2]
o - je hmotnost odstřižené plošné textilie *kg]
o - je plocha plošné textilie *m2]
24
Plošnou hmotnost měříme gravimetrickou metodou tak, že z plošné textilie odstřihneme vzorky o rozměrech 10x10 cm. Tyto výstřižky jsou zváženy a hodnoty zpracovány dle výše uvedeného vzorce. [17]
6.3 Odolnost proti oděru
Oděr je porušení textilie, ke kterému dochází při střetnutí dvou částí textilií nebo ke střetu s jiným drsným povrchem. Při velkém množství opakování těchto střetů dochází k porušení – prodření. Měří se pomocí simulačních zkoušek, které napodobují namáhání textilie. Odírání může být buď v ploše, nebo v hraně. Zkoušení probíhá simulací pohybu dvou čelistí, které jsou ve vzájemném kontaktu a jsou k sobě přitlačovány předepsanou silou. Na jedné čelisti je upevněný měřený materiál, na druhé je upevněný brusný papír. K vyhodnocení můžeme použít dvou možností. První je opakování do porušení prvního vazného bodu. Druhá je úbytek hmotnosti měřeného vzorku. [17]
6.4 Stálost barev – otěr
Pod pojmem otěr rozumíme schopnost daného materiálu nezapouštět barvu do jiných oděvních i neoděvních součástí, se kterými je v kontaktu. Otěr měříme pomocí simulační zkoušky, kdy se textilie otírá při standardním zatížením o normalizovanou bílou tkaninu. Z pohledu spotřebitele můžeme jako příklad uvést nošení bílého trička na nových denimových kalhotech. [17]
6.5 Prodyšnost
Prodyšnost je schopnost materiálu propouštět vzduch. Tato vlastnost ovlivňuje termoregulaci lidského těla, ale také i hygienu. Se vzduchem prochází také vlhkost a teplo, proto je tato vlastnost vysoce žádána u sportovního oblečení. Naopak u zimní bundy za působení chladného počasí není žádána. Na Technické univerzitě se pro měření prodyšnosti využívá přístroj FX 3300. [18]
25
6.6 Omak
Omak textilie je pocit, ke kterému dojde při kontaktu textilie s pokožkou. Tento pocit nám vyhodnocuje mozek a díky tomu, že každý člověk je odlišný od jiného, tak i omak každý vnímá jinak. Důležitou součást také sehrává aktuální fyzická a psychická pohoda. Hodnocení omaku je tedy subjektivní. Každý spotřebitel si vždy kupoval a bude kupovat takové oblečení, které je mu příjemné. [17]
6.7 Symboly údržby
Symboly údržby nám u dané textilie zobrazují její maximální možnou zátěž tak, aby nedošlo k trvalému porušení. Symboly údržby je na textilu výrobce povinen uvádět a to navíc v daném pořadí. Výrobce se musí řídit dle platné normy ČSN EN ISO 3758 (80 0005). Na následujícím obrázku jsou vyznačeny symboly v daném pořadí: symboly praní, symboly bělení, symboly sušení v bubnové pračce, symboly žehlení a symboly profesionálního udržování. [19]
Obrázek 3, symboly údržby [19]
6.8 Stálost tvaru
Stálost tvaru je odezvou na fyzikální a chemické působení vnějšího prostředí.
Stálost tvaru dělíme na sráživost po praní, tuhost v ohybu, splývavost a mačkavost.
o Sráživost po praní – udává změnu rozměrů textilie po praní. Může být i záporná, poté dochází k roztažení.
o Tuhost v ohybu – udává odpor textilie proti deformaci způsobené vnějším zatížením
o Splývavost – představuje schopnost vytvářet estetické záhyby při volném zavěšení v prostoru. Úzce souvisí s tuhostí v ohybu
o Mačkavost – deformace textilie, která je dočasná a vzniká při praktickém používání. Závisí na použitém materiálu. [17]
26 Nežehlivá úprava
Nežehlivá úprava se u textilu vyznačuje tím, že při vyvěšení za mokra nedojde k pomačkání. Tato úprava je prováděna zejména u bavlnářské tkaniny. Z pohledu spotřebitele tato úprava ušetří čas strávený při žehlení. [20]
6.9 Hustota provázání nití
Hustota je parametr, který závisí na tom, zda se jedná o tkaninu či pleteninu. U tkaniny se nazývá dostavou.
o Hustota pleteniny – určujeme počtem řádků (hustota řádků) a sloupku (hustota sloupků) na danou délku – většinou se používá délka 10 cm.
Celková hustota je násobek hustoty řádků a sloupků
o Dostava tkaniny – dostava je počet nití na jednotku délky. Obvykle počítáme na jednotku 10 cm. Počítá se zvlášť dostava osnovy a dostava útku. Pokud si jsou tyto hodnoty rovny, jedná se o dostavu čtvercovou. [21]
6.10 Odolnost proti vodě
Schopnosti odolávání proti vodě se dociluje mnoha metodami. Schopnost odolávat proti vodě se vyjadřuje hodnotou vodního sloupce. Princip měření spočívá v odolnosti materiálu, který je umístěn pod válcem, který se plní vodou. Měří se do doby, než materiál začne propouštět vodu. Čím je hodnota vyšší, tím je schopnost odolnosti také vyšší. Tuto vlastnost ocení každý spotřebitel - jako příklad můžeme uvést zimní bundu na horách při lyžování. [17]
6.11 Tepelně-izolační vlastnosti
Tepelná izolace je ochrana proti chladu. Měřit můžeme buď jednotlivé vrstvy textilu, nebo celkovou izolaci celého oděvu, která je měřena na figuríně, potícím torzu či bioklimatické komoře. Pro spotřebitele velice důležitý faktor, zejména pokud se nachází v chladné oblasti, jako jsou hory. [17]
27
7. Dotazník
Dotazník je průzkumná metoda, která slouží k získávání dat ke konkrétní problematice pomocí dotazování se respondentů. Získaná data jsou data primární.
Existuje několik možností, jak tato data získat – osobně, telefonicky, písmeně. V této práci jsou data získávaná nejvíce písemným dotazováním a to buď osobním, kdy je dotazník vyplňován přímo s respondentem nebo neosobním, kdy respondent vyplňuje dotazník na internetu (elektronické dotazování) pomocí dotazníku na portálu Google.
Dvě metody jsou zvoleny z důvodu toho, že mladší lidé raději vyplní dotazník online, zatímco starší generace mají raději papírovou formu. Velkou nevýhodou dotazování po internetu je jeho návratnost, ta se pohybují na hranici mezi 10 – 30%.
Takto nízká návratnost nám může způsobit to, že náš vzorek není zcela reprezentativní.
Ale i přes tuto nevýhodu jde o nejlevnější metodu získávání dat. [22]
Aby bylo vůbec možné psát smysluplný dotazník, je potřeba si určit cíle.
Dotazník je soubor různých otázek, které jsou uspořádané a musí mít logickou návaznost na sebe. Důležité je také provést pilotáž na menší skupině respondentů a otázky případně poupravit do konečné podoby.
Otázky v dotazníku mohou být buď otevřené, uzavřené nebo škálové. V této práci se vyskytují dvě otázky uzavřené, které slouží pro rozdělení respondentů, a sedmnáct škálových, kde respondenti vybírají u sedmnácti vlastností jejich důležitost.
Škálové otázky mají pevně stanovené možné odpovědi. Pro tuto bakalářskou práci byla vybrána škála podle Rensise Likerta, konkrétně škála sedmistupňová. *23+ Dotazník je přiložen v příloze A.
Tato podoba dotazníku byla vybrána proto, aby mohlo dojít k porovnání českého a polského spotřebitele, neboť tento stejný výzkum byl proveden právě v Polsku.
Základním souborem jsou občané žijící na území České republiky.
28
7.1 Zkoumaný soubor
Základní zkoumaný soubor činil celkem 246 respondentů. Dotazováno bylo celkem 148 žen a 98 mužů. Vyšší počet žen je zřejmě ovlivněn tím, že se jedná o textil a muži se pravděpodobně obávali odpovídat. Sběr dat probíhal od prosince roku 2016 až do března roku 2017. V tabulce 3 je uvedeno složení zkoumaného vzorku z pohledu pohlaví. Výsledky jsou uvedeny v absolutní (ni) a relativní četnosti (pi) souboru.
Tabulka 3, složení respondentů dle pohlaví
Pohlaví ni pi
Ženy 148 60
Muži 98 40
Celkem 246 100
Obrázek 4, složení respondentů dle pohlaví
40%
60%
muži
ženy
29
V následující tabulce 4 je uvedeno celkové složení respondentů, které je dále rozděleno podle pohlaví. Na obrázku 5 je graficky znázorněné celkové složení mužů i žen. V příloze C jsou zvlášť zobrazeny grafy žen a mužů.
Tabulka 4, složení respondentů podle věku a pohlaví
Věk Celkem Ženy Muži
ni pi ni pi ni pi
Méně jak 20 16 6 14 6 2 1
20-30 150 61 95 38 55 22
31-40 40 16 19 8 21 8
41-50 18 7 7 3 11 5
51-60 11 5 7 3 4 2
Více jak 60 11 5 6 2 5 2
Celkem 246 100 148 60 98 40
Obrázek 5, celkové složení respondentů podle věku a pohlaví
Z grafu je patrné, že průzkum byl proveden převážně mezi mladými lidmi.
Věková kategorie 20-30 let zahrnuje celkem 150 respondentů, což tvoří celých 61%.
6%
61%
16%
7%
5% 5%
Méně jak 20 20-30
31-40
41-50
51-60
Více jak 60
30
8. Výsledky měření
Jak již bylo uvedeno v přechozí kapitole, průzkum byl rozdělen do šesti věkových kategorií. Při vyhodnocování byly tyto kategorie sloučeny do tří základních skupin a to – do 30 let, 31-50 let a více jak 50 let. K tomuto rozdělení došlo pro zvýšení celkové přehlednosti.
První tato skupina, do 30let, zahrnuje především obyvatele, kteří po skončení studií nastupují do práce a začínají budovat svůj život. Začínají se osamostatňovat a nemají tolik zkušeností ze života. Také mají ty největší ambice do života.
Druhá kategorie, 31-50 let, zahrnuje občany, kteří již mají nasbírané životní zkušenosti. Předpokládá se, že budou mít založenou rodinu a také stálou práci. Stále ještě jsou v kondici a chtějí v životě něco dokázat.
Poslední - třetí kategorie, více jak 51 let, zahrnuje občany zkušené životem.
Řadí se sem i občané, kteří se připravují na penzi.
Tyto věkové kategorie byly dále rozděleny dle pohlaví, aby bylo možné vidět odlišnosti v hodnocení a tedy i odlišný přístup ke kvalitě textilního výrobku.
Nyní se zaměříme na výsledky měření podle věkových kategorií dále rozdělených podle pohlaví. V přehledných tabulkách budou uvedeny rozhodující vlastnosti textilního výrobku, které ovlivňují spotřebitele při nákupu. Výsledky jsou interpretovány podle výpočtů mediánů.
V příloze B jsou přiloženy grafy celkových výsledků jednotlivých vlastností.
31
8.1 Ženy do 30 let
Pro ženy věkové kategorie do 30 let jsou dvě vlastnosti s vyšší hodnotou jak šest. Jedná se o estetický vzhled a smyslový vjem (viz. tabulka 5). Estetický vzhled se řadí mezi ty s vysokou hodnotou podle předpokladů. U mladých žen je předpoklad, že je pro ně důležité vypadat vždy elegantně. Na druhé straně Likertovi škály se nachází certifikáty, jejichž hodnota mediánu se rovná hodnotě 2,24 (viz. tabulka 6).
Tabulka 5, ženy do 30 let, nejvyšší hodnoty vlastností
Ženy do 30 let nejvyšší hodnoty mediánu
Smyslový vjem 6,52
Estetický vzhled 6,42
Užitné vlastnosti 5,79
Trvanlivost 5,64
Tabulka 6, ženy do 30 let nejnižší hodnoty vlastností
Ženy do 30 let nejnižší hodnoty mediánu
Certifikáty 2,24
Značka 3,28
Údržba 3,55
Móda 3,85
32
8.2 Muži do 30 let
Pro muže věkové kategorie do 30 let jsou nejvyšší hodnoty mediánu stejně jako u žen u vlastností estetický vzhled a smyslový vjem (viz. tabulka 7). Ačkoli tyto hodnoty nenabývají tak vysokých hodnot, medián má hodnotu vyšší šesti. Na druhé straně škály je jako u žen stejně certifikát, ale také ekologie, které nabývají hodnot nižších jak tři (viz. tabulka 8).
Tabulka 7, muži do 30 let nejvyšší hodnoty vlastností
Muži do 30 let nejvyšší hodnoty mediánu
Estetický vzhled 6,07
Smyslový vjem 6,00
Trvanlivost 5,68
Komfort 5,66
Tabulka 8, muži do 30 let nejnižší hodnoty vlastností
Muži do 30 let nejnižší hodnoty mediánu
Certifikáty 2,33
Ekologie 2,71
Móda 3,31
Struktura 3,35
33
8.3 Ženy 31 až 50 let
Pokud se zaměříme na ženy této věkové kategorie, nalezneme zde hned několik vlastností, u kterých je hodnota mediánu vyšší jak šest. Mezi ty nejvýznamnější patří komfort, finální úprava, užitné vlastnosti a vhodnost k použití (viz. tabulka 9).
Nejméně významnou je pak jako u žen do 30 let certifikace (viz. tabulka 10).
Tabulka 9, ženy 31-50 nejvyšší hodnoty vlastností
Ženy 31-50 nejvyšší hodnoty mediánu
Komfort 6,50
Finální úprava 6,50
Užitné vlastnosti 6,34
Vhodnost k použití 6,33
Tabulka 10, ženy 31-50 nejnižší hodnoty vlastností
Ženy 31-50 nejnižší hodnoty mediánu
Certifikáty 2,87
Ekologie 4,00
Toxicita 4,24
Údržba 4,80
34
8.4 Muži 31 až 50 let
Muži této věkové kategorie udávají nejvyšší hodnotu komfortu stejně jako ženy této kategorie (viz. tabulka 11). Dalšími vlastnostmi, které mají hodnotu mediánu vyšší jak šest je smyslový vjem a vhodnost k použití (viz. tabulka 11). Stejně jako u všech předchozích kategorií, i muži od 31 do 50 let kladou nejmenší důraz na certifikáty (viz. tabulka 12).
Tabulka 11, muži 31-50 nejvyšší hodnoty vlastností
Muži 31-50 nejvyšší hodnoty mediánu
Komfort 6,50
Smyslový vjem 6,32
Vhodnost k použití 6,16
Finální úprava 5,98
Tabulka 12, muži 31-50 nejnižší hodnoty vlastností
Muži 31-50 nejnižší hodnoty mediánu
Certifikáty 3,29
Ekologie 3,71
Toxicita 4,23
Údržba 4,66
35
8.5 Ženy starší 51 let
Ženy starší 51 let kladou nejvyšší důraz na údržbu textilií. Dále pak estetický vzhled, trvanlivost, smyslový vjem, hygiena a cena mají stejnou hodnotu mediánu – 6,57 (viz. tabulka 13). Certifikáty mají nejnižší hodnotu při rozhodování nákupu, zde je ze všech kategorií nejnižší a to 2,23 (viz. tabulka 14).
Tabulka 13, ženy 51 a více nejvyšší hodnoty vlastností
Ženy 51 a více nejvyšší hodnoty mediánu
Údržba 6,69
Estetický vzhled 6,57
Trvanlivost 6,57
Smyslový vjem 6,57
Hygiena 6,57
Cena 6,57
Tabulka 14, ženy 51 a více nejnižší hodnoty vlastností
Ženy 51 a více nejnižší hodnoty mediánu
Certifikáty 2,23
Toxicita 3,33
Značka 3,70
Ekologie 4,00
36
8.6 Muži starší 51 let
Muži v této věkové kategorií kladou nejvyšší důraz na vhodnost daného produktu k použití při jeho užívání. Dalšími důležitými vlastnostmi pak jsou komfort, trvanlivost a smyslový vjem (viz. tabulka 15). Nejnižší důraz, jako v jediné kategorii, je kladen na toxicitu. Certifikáty jsou však jako druhý nejméně důležitý aspekt při pohledu na vymezení pojmu kvalita textilního výrobku (viz. tabulka 16).
Tabulka 15, muži 51 a více nejvyšší hodnoty vlastností
Muži 51 a více nejvyšší hodnoty mediánu
Vhodnost k použití 6,61
Komfort 6,23
Trvanlivost 6,23
Smyslový vjem 6,20
Tabulka 16, muži 51 a více nejnižší hodnoty vlastností
Muži 51 a více nejnižší hodnoty mediánu
Toxicita 2,95
Certifikáty 3,23
Móda 3,73
Ekologie 4,23
37
8.7 Ženy
Ženy bez ohledu na věk kladou největší důraz na smyslový vjem. Další tři nejvýznamnější vlastnosti textilního výrobku jsou estetický vzhled, užitné vlastnosti a trvanlivost (viz. tabulka 17).
Tabulka 17, ženy celkem
Medián IS mediánu
Estetický vzhled 6,36 6,13 – 6,57
Trvanlivost 5,78 5,53 – 6,03
Užitné vlastnosti 5,94 5,68 – 6,13
Finální úprava 5,05 4,61 – 5,50
Materiálové složení 5,31 5,00 – 5,64
Struktura textilie 4,27 3,91 – 4,62
Vhodnost k použití 5,58 5,27 – 5,90
Komfortní vlastnosti 5,71 5,40 – 6,00
Smyslový vjem 6,5 6,23 – 6,66
Hygienické vlastnosti 5,45 5,05 – 5,85
Toxicita 4,39 3,97 – 4,80
Ekologické aspekty 3,89 3,54 – 4,24
Způsob údržby 3,93 3,54 – 4,31
Značka 3,70 3,24 – 4,30
Certifikáty 2,40 2,00 – 2,77
Cena 5,42 5,08 – 5,75
Módní trendy 4,25 3,74 – 4,72
38
8.8 Muži
Muži kladou stejně jako ženy největší důraz na smyslový vjem – u něj jako u jediné vlastnosti nabývá medián hodnotu vyšší jak 6. Další důležitá vlastnost je stejně jako u žen estetický vzhled. Vysokou roli pak hrají komfortní vlastnosti a vhodnost k použití (viz. tabulka 18).
Tabulka 18, muži celkem
Medián IS mediánu
Estetický vzhled 5,96 5,69 – 6,23
Trvanlivost 5,78 5,46 – 6,09
Užitné vlastnosti 5,67 5,35 – 5,94
Finální úprava 4,92 4,40 – 5,45
Materiálové složení 5,53 4,90 – 5,84
Struktura textilie 4,72 3,70 – 5,17
Vhodnost k použití 5,85 5,53 – 6,18
Komfortní vlastnosti 5,93 5,60 – 6,27
Smyslový vjem 6,15 5,82 – 6,47
Hygienické vlastnosti 5,02 4,62 – 5,42
Toxicita 4,04 3,35 – 4,75
Ekologické aspekty 3,39 2,83 – 3,86
Způsob údržby 4,32 3,86 – 4,80
Značka 4,58 4,10 – 4,96
Certifikáty 2,85 2,38 – 3,28
Cena 5,60 5,26 – 5,93
Módní trendy 4,00 3,37 – 4,61
39
8.9 Ženy a muži dohromady
Tato tabulka shrnuje celkové naměřené výsledky – tedy výsledky žen a mužů dohromady. Celkem tedy hodnoty mediánu vyšší jak 6 mají pouze dvě vlastnosti. Jedná se o smyslový vjem a estetický vzhled. Kdybychom si chtěli vymezit hlavní čtyři vlastnosti, tuto dvojici bychom doplnili dále o užitné a komfortní vlastnosti (viz. tabulka 19).
Tabulka 19, ženy a muži celkem
Medián IS mediánu
Estetický vzhled 6,19 6,02 – 6,37
Trvanlivost 5,78 5,59 – 5,98
Užitné vlastnosti 5,83 5,64 – 6,02
Finální úprava 4,97 4,65 – 5,30
Materiálové složení 5,36 5,06 – 5,66
Struktura textilie 4,38 4,02 – 4,75
Vhodnost k použití 5,71 5,49 – 5,94
Komfortní vlastnosti 5,81 5,59 – 6,03
Smyslový vjem 6,33 6,13 – 6,53
Hygienické vlastnosti 5,27 4,99 – 5,57
Toxicita 4,26 3,90 – 4,63
Ekologické aspekty 3,72 3,41 – 3,99
Způsob údržby 4,09 3,81 – 4,38
Značka 4,09 3,72 – 4,46
Certifikáty 2,54 2,22 – 2,83
Cena 5,50 5,26 – 5,74
Módní trendy 4,13 3,73 – 4,51
40
9. Shrnutí výsledků
Z celkových naměřených výsledků, mužů i žen dohromady, můžeme říci, že estetický vzhled a smyslový vjem jsou z pohledu českého spotřebitele ty absolutně nejvýznamnější (viz. tabulka 19). Zde medián nabývá hodnoty vyšší jak 6. Konkrétně smyslový vjem 6,33 a estetický vzhled 6,19. Z pohledu žen se tyto aspekty nijak výrazně nemění (viz. tabulka 17). Naopak z pohledu mužů má určitou převahu smyslový vjem, který nabývá hodnoty 6,15 a estetický vzhled nabývá hodnoty nepatrně nižší než 6 (konkrétně 5,96 viz. tabulka 18).
Smyslový vjem se ve všech věkových kategoriích a pohlaví pohybuje výše nad hranicí 6, jak je uvedeno v kapitolách 8.1 - 8.6. Z toho plyne, že tato vlastnost je z pohledu českého spotřebitele velmi významná.
Na druhé straně Likertovi stupnice, tedy mezi nejméně důležité vlastnosti z pohledu českého spotřebitele patří zejména certifikáty. Ty se mimo kategorii muži starší 51 let dostaly na nejnižší hodnotu mezi všemi 17 vlastnostmi (viz. tabulky 5 až 16). Celkový medián všech věkových kategorií a pohlaví je roven hodnotě 2,54 (viz. tabulky 5 až 16).
Zajímavostí může být trvanlivosti textilního výrobku. Zde je totiž hodnota mediánu jak u žen, tak i u mužů rovna 5,78. Z pohledu rozdělení věkových kategorií však na trvanlivost výrobku nahlíží spíše starší spotřebitelé věkové kategorie starší 51 let (viz. tabulky 17 až 19).
Další zajímavostí pak je, že údržba textilie je pro ženy v kategorii od 51 let a výše celkově tím nejvyšším aspektem a medián je roven číslu 6,69 kdežto u žen v kategorii do 30 let má medián hodnotu pouhých 3,55. Tyto hodnoty nám dokonce dělají ten největší rozdíl mezi naměřenými hodnotami. Dále ženy kategorie 51 let více hledí ze všech kategorií nejvíce na cenu (viz. tabulky 13 a 6)
Nejmladší kategorie žen – do 30 let neklade velký důraz na módu, jak by se mohlo zdát. I zde nad módou dominuje především estetický vzhled (viz. tabulka 6).
41
Pokud se zaměříme blíže na komfort textilie, tak můžeme vidět, že v kategorii od 31 do 50 let u obou pohlaví hraje tu nejvyšší roli (viz. tabulky 9 a 11)
Kvalitní textilní výrobek z pohledu českého spotřebitele tedy musí splňovat požadavky na smyslové vnímání, a také musí na spotřebitele dostatečně esteticky zapůsobit. Ženy pak mimo tyto vlastnosti kladou větší důraz na trvanlivost a užitné vlastnosti. Naopak muži na komfortní vlastnosti a vhodnost k použití.
42
10. Porovnání českého a polského spotřebitele
Podobný průzkum, který je součástí této bakalářské práce, byl v Polsku proveden v roce 2006 v oblasti Malopolska. Výsledky byly publikovány v odborném časopise Fibres & Textiles *24+. Účastnilo se ho 242 respondentů ve věku od 19 do 65 let. Z toho 165 žen 77 mužů. Nejvíce respondentů – 57% tvořili lidé do 30 let. Tento výzkum byl rozdělen do dvou částí – na oděvní textilie a bytové textilie. Dále byl dělen do dvou věkových kategorií a to na občany do 30let a starší 30let.[24] Výsledky průzkumu zaměřen na oděvní textilie je znázorněn na následujícím grafu.
Z následujícího obrázku 6 je patrné, že pro polského spotřebitele mají nejvyšší hodnotu estetický vzhled, finální úpravy, vhodnost k použití a komfortní vlastnosti.
Vynášené hodnoty jsou naměřené hodnoty mediánů pro vybrané vlastnosti.
Tento graf je porovnán s hodnotami výzkumu z pohledu českého spotřebitele, který byl proveden. Výsledky jsou zobrazeny ve stejné formě obrázku, abychom dosáhli co nejbližšího porovnání. Vynášené hodnoty jsou taktéž hodnoty mediánů.
43
Obrázek 6, výsledky měření polského spotřebitele [24]
Obrázek 7, výsledky měření českého spotřebitele
1,5 2,5 3,5 4,5 5,5 6,5
Estetický vzhled
Trvanlivost
Užitné vlastnosti Finální úprava
Materiálové složení
Struktura textilie
Vhodnost k použití Komfortní vlastnosti Smyslový vjem
Hygienické vlastnosti Toxicita
Ekologické aspekty Způsob údržby
Značka Certifikáty
Cena
Módní trendy celkem
ženy muži
44
Rozdíl mezi grafy je způsoben především rozdílnou stupnicí. Z polského výzkumu vychází nejnižší hodnota mediánu 3,5, neboť Polský spotřebitel pod tuto hodnotu neuvedl ani jednu ze 17 vlastností. Kdežto český spotřebitel hodnotil certifikáty hodnotou 2,4 (viz. tabulka 19).
Výsledky poukazují na jistou souvislost v 7 ze 17 vlastností. Jedná se o estetický vzhled, trvanlivost, užitné vlastnosti, materiálové složení, vhodnost k použití, hygienické vlastnosti a cena (viz. obrázky 6 a 7).
Tyto výsledky nám dokazují, že každá země má jiné nároky na kvalitu textilního výrobku. Je zde mnoho aspektů, které nás ovlivňují. Mohou být například geografické, ale také se může jednat o jisté zvyklosti pro danou oblast. Výsledky také mohou pomoci firmám zabývající se výrobou či prodejem textilního zboží zaměřit se správně na svého cílového zákazníka.
45
11. Rozhodující aspekty při nákupu starších obyvatel Slovinska
Obdobný výzkum byl také proveden ve Slovinsku. Zde byl zaměřen na starší obyvatele. Tento výběr byl zvolen kvůli faktu, že ve Slovinsku dochází ke stárnutí populace. Výsledky byly publikovány v odborném časopise Fibres & Textiles *25+.
Výzkum byl proveden na 271 respondentech. Ti byli rozděleni do čtyř skupin a to podle periody nákupu a jejich společenské a odborné aktivity. Průzkum sledoval kde, a jak často respondenti nakupují, kolik peněz za nákupy utratí a také co nebo kdo je ovlivňuje při jejich nákupu.
S výsledky našeho výzkumu došlo k porovnání následujících vlastností: materiál, cena, údržba, ekologie, móda a značka.
Respondenti ve Slovinsku přiřazovali k následujícím vlastnostem hodnoty od jedné do pěti, kde 1=zcela nedůležité a 5=velmi důležité. Vlastnosti: kvalita finální práce, údržba, materiálové složení, cena, obsluha a personál, prací podmínky, vhodnost životnímu prostředí, uspořádání uvnitř obchodu, zkušenosti se značkou, platební podmínky, jméno, ohlas značky a stát původu. Výsledky jsou uváděny jako aritmetické průměry jednotlivých vlastností.
Na následujícím obrázku 8 jsou zobrazeny výsledky měření slovinského obyvatele staršího věku. Důležitou roli hrají způsob údržby, materiál a cena. Ekologické aspekty hrají střední roli a móda se značkou mají hodnoty nejnižší (viz. obrázek 8).
Tento obrázek je porovnán s hodnotami výzkumu z pohledu českého spotřebitele (viz. obrázek 9), který byl proveden v rámci bakalářské práce a byli vyfiltrování ženy a muži starší 51 let. Výsledky jsou zobrazeny ve stejné formě obrázku, abychom dosáhli co nejbližšího porovnání. Vynášené hodnoty jsou taktéž aritmetické průměry. Rozdíl se však nachází v tom, že u slovinského občana byla 5 stupňová škála a u Českého škála 7 stupňová.
46
Obrázek 8, Slovinský spotřebitel
Obrázek 9, Český spotřebitel
Pokud máme tyto výsledky porovnat s vlastním průzkumem, tak můžeme vidět společné znaky. Údržba textilie vychází s našeho průzkumu jako důležitá vlastnost, a to zejména u žen. To samé platí u ceny. Když se zaměříme na módu, tak zde vidíme rozdíl, neboť české ženy starší 51 let (viz. příloha D) kladou vyšší důraz na tuto vlastnost. Při pohledu na tyto grafy vidíme největší odlišnost u ekologického aspektu.
0 2 4 materiál
cena
údržba
ekologické aspekty móda
značka
0 2 4 6 materiál
cena
údržba
ekologické aspekty móda
značka
47
12. Doporučení pro další podobný výzkum
Pro další podobný průzkum, který by zkoumal spotřebitele a jeho představu kvalitního výrobku bych zvolil poněkud jiný model dotazování než Likertovu škálu.
Ačkoli Nenadál *23+ ve své knize tvrdí: „Všude tam, kde je to možné, by měl být aplikován tzv. Likertův formát, který vychází z toho, aby každý respondent měl možnost vícestavového (škálového) hodnocení“, dovolím si v tomto případě trochu oponovat. Podle mého názoru je tento dotazník špatně postaven. Zde má respondent možnost volit na škále stále buď nejvyšší, nebo nejnižší hodnotu. Díky tomu můžeme dostat poněkud zkreslené výsledky, neboť nevidíme, jakou skutečnou váhu dává té dané vlastnosti.
Osobně bych raději formu dotazování, kde by byl respondent nucen rozdělit celkovou váhu po procentech do celých 100%. Díky tomuto rozdělení by bylo možné vidět, jakou skutečnou váhu dává té jednotlivé vlastnosti.
48
13. Závěr
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, co si český spotřebitel představí pod pojmem kvalita textilního výrobku.
Rešeršní část je zaměřena na různé přístupy ke kvalitě, jako jsou normy ISO, Kaizen a TQM. Také je zde zmíněna historie kvality. Poté jsou vysvětleny jednotlivé pojmy, které byly použity v dotazníku pro pochopení i široké veřejnosti.
Praktická část byla zaměřena na průzkum mezi občany České republiky. Tento průzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření aplikace od Google, a také pomocí klasických papírových dotazníku - z důvodů získání respondentů staršího věku.
Dotazník byl rozdělen do dvou částí. První část sloužila pro segmentaci. Druhá část se skládala ze 17 otázek, kdy každá otázka byla jedna vlastnost textilního výrobku. Pro odpověď byla zvolena sedmistupňová škála podle Likerta. Na konci sběru dat bylo vyhodnoceno 246 dotazníků.
Na základě výsledků dotazníkového šetření můžeme kvalitní textilní výrobek z pohledu českého spotřebitele definovat tak, že musí především splňovat požadavky na smyslové vnímání - čili styk materiálu s pokožkou, a také musí na spotřebitele dostatečně esteticky zapůsobit. Dále však je dobré zaměřit se na jednotlivé věkové kategorie a pohlaví. A to zejména pokud chceme získat například konkurenční výhodu oproti ostatním podnikům.
Poté došlo ke srovnání českého spotřebitele s polským a také ke srovnání slovinských starších spotřebitelů s českými. Zde jsou vidět podobnosti trhu, ale i jejich odlišností, které mohou být způsobeny díky demografickému postavení zemí, či vlivem dalších jiných aspektů.
49
Seznam použité literatury
[1] prof. Zelený, M. Kvalita není jakost [online][cit. 4.2.2017]. Dostupné z:
www.milanzeleny.com/Files/Content/Jakost.doc
[2] Veber, J. a kol. Řízení jakosti a ochrana spotřebitele. 1. Vyd. Praha: Grada, 2002.
ISBN 80-247-0194-4
[3] Příručka 9000/2000, kapesní průvodce pro uplatňování systémů kvality podle normy ISO 9001:2000 (odpovídá ČSN EN ISO 9001:2001). Praha: Česká společnost pro jakost, 2002. ISBN 80-02-01514-2
*4+ Textilní zkušební ústav, zdravotní nezávadnost, [online][cit. 2.4.2017]. Dostupné z:
http://www.tzu.cz/zdravotni-nezavadnost
[5] Dudek, M. Od kontroly jakosti k ISO 9000 [online]. Katedra kontroly a řízení jakosti, VŠB-TU Ostrava. [online][cit. 2.12.2016+. Dostupné online z:
http://katedry.fmmi.vsb.cz/639/qmag/mj20-cz.htm
[6] Quality Centrum, spol. s r. o., certifikace [online][cit. 12.12.2016] Dostupné z:
http://www.certifikace-iso.cz/faq/
[7] Escare, zlepšování procesu Kaizen, [online][cit. 21.12.2016] Dostupné z:
http://www.escare.cz/lean-healthcare/metodika/metodika-snizovani- nakladu/neustale-zlepsovani-procesu-kaizen
*8+ Svět produktivity, Kaizen, [online][cit. 21.12.2016] Dostupné z:
http://www.svetproduktivity.cz/slovnik/Kaizen.htm
[9] Kaizen, M. I. Metoda, jak zavést úspornější a flexibilnější výrobu v podniku. Brno:
Computer Press a.s., 2008. ISBN 978-80-251-1621-0
[10] Managementmania, TQM management, [online][cit. 21.12.2016] Dostupné online z: https://managementmania.com/cs/total-quality-management
[11] Bajzík V. Hodnocení jakosti. Prezentace *TUL 2016, Česká republika+
50
*12+ Nenadál, J., D. Noskievičová, R. Petříková, J. Plura, J. Tošenovský. Moderní systémy řízení jakosti, Quality management. 2. Vyd. Praha: Management press, 2005. ISBN 80- 7261-071-6
[13]Centre for industrial engeneering, [online][cit. 21.12.2016] Dostupné
z:http://www.cie-plzen.cz/index.php/cz/lexikon-metod/komplexni-metody-jakosti- total-quality-management-tqm
*14+ Piricková,I., přednáška oděvní textilie - požadavky, *online+[cit. 20.3.2017]
Dostupné z: dum.rvp.cz/materialy/stahnout.html?s=iltcnhgf
[15+ Kovačič, V., Textilní zkušebnictví, [online][cit. 13.2.2017] Dostupné z:
http://www.kmi.tul.cz/studijni_materialy/data/2015-04-09/09-08-34.pdf [16+ Vobořilová, J. Bakalářská práce – Žmolkovitost úpletů. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2009. *online+*cit. 20.2.2016+ Dostupné online z:
https://dspace.tul.cz/handle/15240/4162
[17] Tomková B. Zkoušení textilií. Prezentace *TUL 2016, Česká republika]
[18] HES, Luboš a Petr SLUKA. Úvod do komfortu textilií. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005. ISBN 80-708-3926-0.
[19] Dokonalý domov, [online][cit. 25.3.2017] Dostupné z:
http://www.dokonalydomov.cz/symboly-udrzby-textilii/
[20] Texsite, [online][cit. 25.3.2017] Dostupné z:
http://cz.texsite.info/Ne%C5%BEehliv%C3%A1_%C3%BAprava
[21]Škola textilu, [online][cit. 26.3.2016] Dostupné z: http://www.skolatextilu.cz [22+ Simová J. Marketingový výzkum. Prezentace *TUL 2016, Česká republika+
[23] Nenadál, J. Měření v systémech managementu jakosti. Management Press, Praha 2004. ISBN 80-7261-110-0
51
[24] Salerno-Kochan, R. Consumer Approach to the Quality and Safety of Textile Products. Part 1.: Quality of Textile Products from the Point of View of
Consumers, FIBRES & TEXTILES in Eastern Europe 2008, Vol. 16, No. 4(69), p. 8-12.
[25] Mumel, D., Završnik, B., Prodnik, J. Shoping Patterns of Older Consumers in Slovenian Clothes Market. FIBRES & TEXTILES in Eastern Europe 2006, Vol. 14, No.
2(56), p. 8-12.
52
Seznam obrázků
Obrázek 1, požadavky na kvalitu *2+ _________________________________ 12 Obrázek 2, Vývoj jakosti ve 20. století *5+ _____________________________ 14 Obrázek 3, symboly údržby *19+ ____________________________________ 25 Obrázek 4, složení respondentů dle pohlaví ___________________________ 28 Obrázek 5, celkové složení respondentů podle věku a pohlaví ____________ 29 Obrázek 6, výsledky měření polského spotřebitele *24+ __________________ 43 Obrázek 7, výsledky měření českého spotřebitele ______________________ 43 Obrázek 8, Slovinský spotřebitel ____________________________________ 46 Obrázek 9, Český spotřebitel _______________________________________ 46
53
Seznam tabulek
Tabulka 1, srovnání KAIZEN a inovace - hlavní rysy *9+ --- 18 Tabulka 2, vztah mezi Kaizen a ISO 9000 [3] [9] --- 19 Tabulka 3, složení respondentů dle pohlaví --- 28 Tabulka 4, složení respondentů podle věku a pohlaví --- 29 Tabulka 5, ženy do 30 let, nejvyšší hodnoty vlastností --- 31 Tabulka 6, ženy do 30 let nejnižší hodnoty vlastností --- 31 Tabulka 7, muži do 30 let nejvyšší hodnoty vlastností --- 32 Tabulka 8, muži do 30 let nejnižší hodnoty vlastností --- 32 Tabulka 9, ženy 31-50 nejvyšší hodnoty vlastností --- 33 Tabulka 10, ženy 31-50 nejnižší hodnoty vlastností --- 33 Tabulka 11, muži 31-50 nejvyšší hodnoty vlastností --- 34 Tabulka 12, muži 31-50 nejnižší hodnoty vlastností --- 34 Tabulka 13, ženy 51 a více nejvyšší hodnoty vlastností --- 35 Tabulka 14, ženy 51 a více nejnižší hodnoty vlastností --- 35 Tabulka 15, muži 51 a více nejvyšší hodnoty vlastností --- 36 Tabulka 16, muži 51 a více nejnižší hodnoty vlastností --- 36 Tabulka 17, ženy celkem --- 37 Tabulka 18, muži celkem --- 38 Tabulka 19, ženy a muži celkem --- 39
54
Přílohy
Příloha A – vzor dotazníku
Dobrý den,
Jsem student Fakulty textilní na Technické univerzitě v Liberci a tento výzkum je součástí mé bakalářské práce, jejíž téma zní Přístup českého spotřebitele ke kvalitě textilních výrobků. Cílem práce je definovat, co si český spotřebitel představuje pod pojmem kvalita. Tímto bych Vás chtěl požádat o pár minut Vašeho času pro vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je zcela anonymní a je součástí výzkumu pro Fakultu textilní.
Mnohokrát Vám děkuji, Jakub Sobotka
1. Pohlaví žena / muž
2. Věk méně jak 20 / 20-30 / 31-40 / 41-50 / 51-60 / více jak 60
Na následující škále vyznačte míru důležitosti, jakou přikládáte jednotlivým znakům kvality oděvního textilního výrobku. 1 – nejméně důležitý znak; 7 – nejvíce důležitý znak
1. Estetický vzhled
1 2 3 4 5 6 7
2. Trvanlivost (stálost barev, odolnost proti prodření apod.)
1 2 3 4 5 6 7
3. Užitné vlastnosti (žmolkovitost, tvarová stabilita apod.)
1 2 3 4 5 6 7
55
4. Finální úprava (odolnost proti vodě, nežehlivá úprava apod.)
1 2 3 4 5 6 7
5. Materiálové složení
1 2 3 4 5 6 7
6. Struktura textilie (plošná hmotnost, hustota provázání nití apod.)
1 2 3 4 5 6 7
7. Vhodnost k použití
1 2 3 4 5 6 7
8. Komfortní vlastnosti (tepelně-izolační vlastnosti, prodyšnost apod.)
1 2 3 4 5 6 7
9. Smyslový vjem (omak, padnutí střihu apod.)
1 2 3 4 5 6 7
10. Hygienické vlastnosti (zápach při propocení apod.)
1 2 3 4 5 6 7
11. Toxicita (zdravotní nezávadnost použitých zušlechťovacích přípravků, barviv apod.)
1 2 3 4 5 6 7
12. Ekologické aspekty (šetrnost k životnímu prostředí během výroby i používání)
1 2 3 4 5 6 7
13. Způsob údržby (doporučené podmínky praní, sušení, žehlení apod.)
1 2 3 4 5 6 7
14. Značka
1 2 3 4 5 6 7
15. Certifikáty
1 2 3 4 5 6 7
16. Cena
1 2 3 4 5 6 7
17. Módní trendy
1 2 3 4 5 6 7
56
Příloha B – přehled naměřených hodnot
Estetický vzhled
Celkem
n %
1 3 1
2 2 1
3 2 1
4 14 6
5 40 16
6 88 36
7 97 39
1 1 1
6
16
36 39
0 10 20 30 40 50
1 2 3 4 5 6 7
absolutní četnost
Likertova škála
57 Trvanlivost
Celkem
n %
1 5 2
2 2 1
3 11 4
4 21 9
5 62 25
6 79 32
7 66 27
2 1
4
9
25
32
27
0 10 20 30 40
1 2 3 4 5 6 7
absolutní četnost
Likertova škála
58 Užitné vlastnosti
Celkem
n %
1 5 2
2 8 3
3 4 2
4 28 11
5 51 21
6 82 33
7 68 28
2 3 2
11
21
33
28
0 10 20 30 40
1 2 3 4 5 6 7
absolutní četnost
Likertova škála
