Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Katedra tělesné výchovy
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: Management sportovní
POSILOVNA TU V LIBERCI GYM TU OF LIBEREC
Bakalářská práce: 12–FP–KTV– 457
Autor: Podpis:
Pavel Krejčík
Adresa:
Jablonec nad Jizerou 277 512 43, Jablonec nad Jizerou
Vedoucí práce: Mgr. Radim Antoš Konzultant:
Počet
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
61 18 4 2 22 7
V Liberci dne: 23.04.2012
Čestné prohlášení
Název práce: Posilovna TU v Liberci Jméno a příjmení autora: Pavel Krejčík
Osobní číslo: P09000662
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb.
o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.
Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 23.04.2012
Pavel Krejčík
Poděkování:
Děkuji každému, kdo mi pomáhal s tvorbou bakalářské práce, bez nich bych svoji práci nikdy nedokončil. Dík patří personálu posilovny a především celé mé rodině, která mě podporovala jak psychicky, tak materiálně. Vedoucímu práce Mgr. Radimu Antošovi děkuji za odborné vysvětlování problémů tvorby bakalářské práce a za podnětné rady. V neposlední řadě patří poděkování Doc. PaedDr. Aleši Suchomelovi, Ph.D. za odborné konzultace.
Pavel Krejčík
Posilovna TU v Liberci Anotace
Práce podává přehled o posilovně TU v Liberci. Klade si za cíl navrhnout optimalizaci provozu posilovny TU v Liberci. Shromažďuje teoretické poznatky o fungování posilovny.
Shromážděné poznatky následně analyzuje.
V úvodu práce jsou shromážděny teoretické poznatky o posilovně a posilování obecně. Poté informuje o vytyčených cílech. Jako další jsou popsány použité metody. Mezi použité metody patří anketní šetření, pozorování, SWOT analýza a osobní rozhovor. Práce dále obsahuje popis fungování posilovny TUL. Posilovnu analyzuje z hlediska vybavení a využití jednotlivých strojů. V poslední části autor prezentuje závěry o vybavení, charakteristice návštěvníků a problémech provozu posilovny TUL.
Bakalářská práce má 61 stran, 1 496 řádků a 11 798 slov. Bakalářská práce dále obsahuje 8 samostatných příloh, 1 CD, 4 obrázky, 18 grafů a 2 tabulky. Seznam literatury obsahuje 22 položek.
Práce obnovuje výzkum prováděný v roce 2004. Pokračuje v provedeném výzkumu.
Prověřuje a porovnává dosažené výsledky z let minulých. Hlavním přínosem práce je poskytnutí návrhu pro optimalizaci provozu posilovny TUL.
Výsledky bakalářské práce mohou eventuálně posloužit jako návod pro případné změny vybavení, provozní doby, personálu nebo cenové politiky posilovny TU v Liberci.
Klíčová slova
fitness, posilování, posilovna, posilovna TUL
Gym TU of Liberec
Summary
Bachalor work presents an overview of the gym TU in Liberec. It aims to optimize the design service gym TU in Liberec. Collects theoretical knowledge on the functioning of the gym.
The collected findings subsequently analyzed.
The introduction is gathered theoretical knowledge of general fitness and strengthening. Then inform the identified goals. As further described the methods used and gym TUL. The methods used include survey and observation. Analyzes the gym equipment and use. Then evaluate the results of work on the equipment, the characteristics of visitors and traffic problems gym TUL. In the last part the author presents his conclusions about the equipment, the characteristics of visitors and the issue of traffic gym TUL.
The work has 61 pages, 1 496 rows and 11 798 words. Bachelor thesis also contains 8 separate attachments, 1 CD, 4 files, 18 charts and 2 tables. The bibliography contains 22 items.
The work research restores the conducted in 2004. Continuing the research conducted.
Examines and compares the results of previous years. It is built on the basis of comparison.
The main contribution of this work is to provide design optimization service gym TUL.
The results of the thesis can serve as a guide for possible changes in equipment, operating hours, service or pricing gym TU in Liberec.
Key Words
fitness, work out, gym, gym TU of Liberec
Der Fitnessraum TU in Liberec Zusammenfassung
Das Papier gibt einen Überblick über die Turnhalle TU in Liberec. Es soll die Design-Service Fitness-Studio der TU in Liberec zu optimieren. Sammelt theoretisches Wissen über die Funktionsweise der Turnhalle. Die gesammelten Erkenntnisse anschließend analysiert.
Die Einführung wird theoretisches Wissen über die allgemeine Fitness und die Stärkung versammelt. Dann informieren die identifizierten Ziele. Als weitere der angewandten Methoden sowie Fitness-Studio TUL beschrieben. Die angewandten Methoden umfassen Befragung und Beobachtung. Analysiert die Fitnessgeräte und -nutzung. Dann bewertet die Ergebnisse der Arbeiten am Gerät, die Merkmale der Besucher und Verkehrsprobleme Turnhalle TUL. Im letzten Teil stellt der Autor seine Schlüsse über die Ausrüstung, die Merkmale der Besucher und die Frageder Verkehr Turnhalle TUL.
Das Werk hat 61 Seiten, 1 496 Zeilen und 11 798 Wörter. Bachelor-Arbeit enthält auch 8 separaten Anhänge, 1 CD, 5 Dateien, 18 Diagrammen und 2 Tabellen . Die Bibliographie enthält 22 Elemente.
Die Arbeit stellt die Forschung im Jahr 2004 durchgeführt. Fortsetzung der Forschung durchgeführt. Untersucht und vergleicht die Ergebnisse der Vorjahre. Es wird auf der Grundlage des Vergleichs gebaut. Der wesentliche Beitrag dieser Arbeit ist es, Optimierung service Turnhalle TUL bieten.
Die Ergebnisse der Arbeit können als Leitfaden für mögliche Änderungen in Ausrüstung, Betriebsstunden, Service oder Preis Turnhalle TU in Liberec zu dienen.
Schlüsselwörter
Fitness, Kräftigung, Kraftraum, Fitnessraum TU in Liberec
Obsah
ÚVOD ... 9
1 SYNTÉZA POZNATKŮ ... 11
1.1Posilování ... 11
1.1.3 Historie posilování...11
1.1.2 Základní zásady posilování...11
1.1.3 Proč mám vlastně cvičit...13
1.1.4 Definice posilování...14
1.1.5 Cvičení jako životní styl...16
1.1.6 Vstupní diagnostika...17
1.1.7 Strečink...20
1.1.8 Posilování v praxi...23
1.1.9 Tvorba tréninkových plánů...27
1.2 Posilovna ... 28
1.2.1 Jak si vybrat posilovnu...28
1.2.2 Dělení fitcenter podle Koloucha...29
1.2.3 Jaké jsou povinnosti instruktora...31
1.2.4 Jak poznám kvalitní fitcentrum...32
1.2.5 Vybavení posilovny ...33
2 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ... 35
3 METODIKA PRÁCE ... 36
3.1 Použité metody ... 36
3.1.1 Anketa...36
3.1.2 Pozorování...36
3.1.3 Analýza SWOT...37
3.1.4 Osobní rozhovor...37
3.2 Posilovna TUL ... 37
3.2.2 Popis a využití posilovny TUL...38
3.2.3 Analýza SWOT ...39
3.2.4 Osobní rozhovor...40
4 VÝSLEDKY A DISKUSE ... 42
4.1 Výsledky ... 42
4.1.1 Charakteristika návštěvníků posilovny TUL...42
4.1.2 Vybavení posilovny TUL...48
4.1.3 Provoz posilovny TUL...51
4.2 Diskuse ... 55
4.2.1 Vybavení posilovny TUL...55
4.2.2 Charakteristika návštěvníků posilovny TUL...57
4.2.3 Provoz posilovny TUL...57
5 ZÁVĚRY ... 58
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ... 60
SEZNAM PŘÍLOH ... 62
ÚVOD
Posilování si ve světě vybudovalo pevnou pozici a získalo mnoho svých fanoušků, a to nejenom v řadách profesionálů. Dokonce bychom mohli s jistým zjednodušením říci, že posilování má v současnosti převážně komerční charakter, neboť se stává předmětem řady podnikatelských záměrů a aktivit. Stejně jako všude ve světě získává i v našich končinách posilování stále větší popularitu. V poslední době je možné zaznamenat velký nárůst a rozvoj sítí posiloven po celé České republice, což zvyšuje dostupnost pro širokou veřejnost.
Během svého dětství jsem vyzkoušel celou řadu sportů. Absolvoval jsem tedy celou řadu tréninkových jednotek, které byly zaměřeny na posilování různých svalových partií.
Postupem času jsem se sám začal o posilování více zajímat, neboť jsem pociťoval stále intenzivněji důležitost správnosti provádění jednotlivých posilovacích cviků. Aktivně se posilování věnuji od střední školy. Během několika let jsem měl možnost poznat řadu posiloven. Proto bych chtěl uplatnit svoje doposud nabyté znalosti v oblasti posilování, a přispět tak ke zlepšení provozu posilovny Technické univerzity v Liberci na Harcově. Toto téma jsem si zvolil především proto, že posilovnu TUL navštěvuji pravidelně od prvního ročníku, a to v rámci výuky fitness a také ve svém volném čase.
Posilovna TUL patří mezi nejnavštěvovanější místa v rámci Akademického sportovního centra, což znamená velké nároky na vybavení, personál a celkový chod posilovny.
V budoucnosti bych chtěl založit vlastní fitcentrum v okolí mého bydliště. I z tohoto důvodu jsem chtěl blíže poznat fungování posilovny, abych se mohl v budoucnu případně vyvarovat některých chyb a optimalizovat nastavení chodu posilovny.
Práce pojednává o posilovně Technické univerzity v Liberci. Jejím hlavním cílem je optimalizovat provoz posilovny. Dílčími úkoly jsou analýza posilovny a shromáždění teoretických poznatků o fungování posilovny.
1 SYNTÉZA POZNATKŮ 1.1Posilování
1.1.3 Historie posilování
Kořeny posilování sahají až do starověkého Řecka a Říma. Právě zde se konaly první olympijské hry a gladiátorská klání. V tomto prostředí byl uznáván kult vypracovaného těla.
Prvopočátky posilování si můžeme představit jako zdvihání břemen. V době feudalismu byl kult vypracovaného těla potlačen církví. Obrození přišlo v Anglii v podobě novodobých olympijských her. Nejznámějším propagátorem se stal baron Pierre de Coubertin, který je znám jako zakladatel novodobých olympijských her. V Anglii vznikaly nové sportovní disciplíny, mezi které patřilo zápasení a zvedání břemen. Vznikaly první profesionální zápasnické spolky. Mezi nově vzniknuvší spolky patřila i těžká atletika, která se zaměřila na zvedání těžkých břemen a z této disciplíny se vyvinulo dnes známé vzpírání. Nově se objevovaly po hospodách pánské spolky, kde byly umístěny žíněnky, a proto zde můžeme hovořit o prvních posilovnách. Zakladatelem moderní kulturistiky se stal Franc Miler.
Vypracoval jako první metodické postupy zvyšování zátěže pro mládež. V roce 1923 vydal knihu s názvem Bodybulding. V roce 1936 vznikla regionální soutěžní kulturistika. Po válce v roce 1946 založili bratři Weidrové IFBB (International Federation of Bodybuilders). První mistrovství světa v kulturistice bylo uspořádáno v roce 1949 a vítězem se stal rodák ze Slovenska John Grimek. Další vítěz Steve Reaves začal úzce spolupracovat s filmovými producenty a tím rozšířil kulturistiku do povědomí veřejnosti. U nás se posilování proslavilo po prvním mistrovství světa v sovětských zemích v roce 1958 konaném v Polsku.
(SELLTIME, 2010)
1.1.2 Základní zásady posilování
Základní zásady posilování ve své publikaci uvádí Kopecký (2003) a Tlapák (2008).
1. Zásada cvičení v sériích
Obvyklý způsob cvičení se provádí v sériích. Jedná se o opakování stejného cviku bez přestávky. Počet sérií se odvíjí od cílů, kterých chce cvičenec dosáhnout, nebo také od vyspělosti cvičence. Mezi sériemi je přestávka, která se individuálně liší opět podle cílů
cvičence. Podle toho se také určuje počet opakování v jedné sérii. S cílem nárůstu síly volíme 2-5 opakování cviku v jedné sérii. Zátěž zvolíme na hranici maxima, hmotnost závaží by se měla pohybovat někde kolem 80-90 % maxima. S cílem nárůstu objemu volím 6-12 opakování. Hmotnost závaží se pohybuje kolem 55-75% maxima. Tyto hodnoty však nesmíme brát závazně, měly by sloužit pouze jako orientační. Pro stanovení těchto hodnot bychom měli přistupovat individuálně a podle osobních pocitů.
2. Zásada postupného zvyšování zátěží
Zátěže bychom měly zvyšovat podle těchto zásad:
• postupně,
• plynule,
• vzhledem ke stavu trénovanosti.
Jinak se naše tělo začne přizpůsobovat zátěži. Tento jev se nazývá adaptace a je pro cvičení nežádoucí. Jelikož nám nedovolí posun vpřed, dojde ke stagnaci formy. Proto je nezbytné svaly nenechat přizpůsobit. Důležité je také chránit naše tělo a nezatěžovat ho příliš. Měli bychom se tím vyvarovat možným zraněním jako jsou poranění svalů a šlach, svalová horečka nebo jiné zdravotní komplikace s tímto sportem související.
Velikost zatížení lze zvyšovat různými metodami:
• zvyšování počtu sérií,
• zvyšování hmotnosti závaží,
• změna výchozí polohy,
• změna úchytu,
• zrychlení tempa provádění cviku,
• zkracování přestávky mezi jednotlivými sériemi.
3. Zásada časové přednosti
Na začátku tréninku by se začátečníci měli věnovat především zaostalejším částem těla.
Cvičení by mělo probíhat od centra k periferiím.
4. Zásada rychlosti a rozsahu pohybu
Rozsah pohybu by měl být co největší kvůli kloubní pohyblivosti. Svaly by se měly procvičovat v celé jejich délce.Pro začátečníky je důležitý především pomalý a přesný pohyb, kterým zapojí správnou svalovou partii. Pokud cvičenec provádí cviky rychle a technicky špatně, může si přivodit pozdější problémy v podobě svalových dysbalancí.
5. Zásada správného dýchání
Platí zde obecné pravidlo, které říká, že při zvedání zátěže vydechujeme a při spouštění se nadechujeme.
6. Zásada soustředění
Soustředění na přesný a kvalitní pohyb je důležité pro zapojení správné svalové skupiny, pokud se tak nestane a cvičící provádí cvik technicky špatně a bez soustředění, zapojí tak nechtěně jiný sval, který automaticky přebírá práci slabšího svalu. Soustředěním můžeme zkvalitnit efektivitu tréninku. Díky soustředění lze také zapojit co největší počet svalových vláken.
1.1.3 Proč mám vlastně cvičit
Důvody proč cvičit uvádí Kopecký (2003).
Tuto otázku si položil každý z nás a kdo tvrdí, že ne tak sám sobě lže. Lže nejspíše proto, že nenašel žádný důvod, proč začít cvičit. Na úvod bychom uvedli několik základních důvodů.
Jedním z důvodů může být obezita. Tento fenomén je definován body-mass indexem (BMI) vyšším než 30, tato hodnota může být však zavádějící u kulturistů. Avšak to nemění nic na faktu, že obezita je stále častější problémem dnešní populace, které chybí základní pohyb.
Tím se dostáváme k dalšímu důvodu proč začít cvičit. Zmiňovaný nedostatečný pohyb, může způsobovat až sarcopenii. Tento termín označuje ztrátu svalové hmoty v průběhu stárnutí a byl uveden do klinické praxe odborníky z gerontologického centra v USA. Průzkumy ukázaly, že člověk žijící klasickým způsobem života, ztrácí každoročně asi 1% svalů. To u mužů představuje 0,35-0,50 kg a u žen 0,25-0,40 kg za rok. Svalová ztráta může způsobit řadu závažných chorob. Také negativně ovlivňuje bazální výdej energie a je podkladem pro
navození dlouhodobé pozitivní energické bilance, která vede ke vzniku obezity.
V důsledku ochabnutí svalstva se dostáváme k dalšímu důvodu proč cvičit. Pokud například odpočíváme u televize, dochází k menšímu okysličování krve, je zapotřebí nižší aktivita srdce a to tedy pracuje méně než při zátěži a dochází k ochabování orgánů, které provozují činnost svalů, tj. srdce, plíce a orgány zajišťující vitální funkce.
Další z mnoha důvodů je prevence vzniku chronických nemocí, které mají za následek až 70% úmrtí. Tyto údaje k nám přicházejí především z USA, předčasná úmrtí v USA vinou nedostatku pohybu se počítá na sta tisíce, přibližně kolem 400 tisíc ročně.
Nový fenomén „nedostatek pohybu" způsobuje také osteoporózu (řídnutí kostí) a to má za následek vznik vážných zlomenin. My jsme první generací, která doplácí na pokles množství pohybu. Vinu můžeme hledat například v mechanizaci a automatizaci ve výrobním procesu, jehož základ tvořil pohyb. V dnešní době není pohyb nutný ani pro cestování, zato naši předkové museli vynaložit značné úsilí jen proto, aby přežili v nehostinných podmínkách. Na závěr můžeme konstatovat, že pohyb je lék na většinu nemocí dneška, proto bychom měli cvičit.
1.1.4 Definice posilování
Posilování definoval Kolouch, Welburn (2007) a také Kolouch, Kolouchová (1990).
Široká veřejnost vnímá posilování jako činnost zaměřenou na růst svalů. Při podrobnějším zkoumání však můžeme zjistit, že do této oblasti můžeme zařadit spoustu dalších odvětví a disciplín. Zejména kulturisté vnímají posilování jako soubor několika disciplín, ve kterých musí být rovnováha. Pro kulturisty je důležité, aby dodržovali správné stravovací návyky, bez kterých by byl jejich trénink téměř zbytečný. Podstatnou a neodmyslitelnou náplní jejich dne je bezesporu trénink, který se u jednotlivců výrazně liší. Po tréninku by měl kulturista odpočívat, tedy zařadit správnou regeneraci, která je často zanedbávána dokonce i na vrcholové úrovni. Vrcholem pro kulturistu je závodní období a samotné závody, kdy předvádí svoji formu před porotou a širokou veřejností. Laická veřejnost často nevěřícně kroutí hlavou a nemá pro kulturisty pochopení.
Jeden z dalších pohledů na posilování upřednostňuje zdravotní stránku cvičení, která mimo jiné rozvíjí tělo a mysl. Pojem kalokagathia pochází již z antického Řecka. Zahrnuje v sobě právě již zmíněné ideály duševní i fyzické krásy. Tímto směrem by se mělo posilování dle mého názoru vyvíjet.
V 80. letech mělo u nás posilování špatný zvuk a to možná kvůli nevhodnému zařazení v tréninku na konci nebo kvůli zařazení nevhodných cviků, které jsou prokazatelně zdraví škodlivé. Hovořím zde například o sedech-lezích prováděných se zapřením o žebřiny nebo o klikách na konci tréninku do vyčerpání.
Prosazováním kulturistiky pozvolna docházelo k odstranění křiklavých chyb. Postupně také rostly teoretické poznatky cvičenců o posilování, ale musíme s lítostí konstatovat, že dodnes se bohužel objevují špatně prováděné nebo dokonce nevhodně zařazené cviky, které ohrožují zdraví cvičenců.
Dnes se vnímá posilování jako komerčně zajímavý produkt a je řadou reklam zneužíváno ke zmatení obyčejných lidí. Moderní teorie posilování charakterizuje posilování jako nezbytnou pohybovou aktivitu, která nahrazuje fyzické stimuly, které postupem času vymizely z našeho běžného života. Jedná se o záměrné vystavování svalů zátěži, která zapříčiní kontrakci pomalé, ale především i rychlé nervosvalové jednotky, navodí podmínky pro pozitivní dusíkovou bilanci v zatížených svalech a tím dochází k anabolickým procesům. Mimo jiné ve svalech dojde k vyvážení síly mezi flexory a extenzory v jednotlivých kloubních spojeních a optimalizuje spolupráci synergistů a antagonistů. Posilovat tedy znamená pomocí vhodné zátěže a techniky do cílových svalů zaslat podněty, které navodí zmíněné fyziologické a strukturální změny.
1.1.5 Cvičení jako životní styl
O cvičení jako životním stylu napsal Šedivý (2007) a Rudzinskyj (1989).
Touha po síle, zdatnosti a zdraví provází lidstvo od nepaměti. Kořeny pocházejí z Řecka, kde vznikla myšlenka založení olympijských her. Vítězové olympijských her byli uctíváni a bylo na ně pohlíženo s velikým obdivem. Na jejich počest vznikaly vesnice s jejich jmény nebo sochy.
Inspirací pro mládež se stala kulturistika, která se postupně dostávala do povědomí ve 30. a 40. letech a od té doby se rozšířila do všech koutů světa. Nejdříve se hledělo na výstavbu masivního, svalnatého a esteticky krásného těla. Postupně více lidí nehledělo jen na výstavbu muskulatury a začali se věnovat individuálním programům. Mládež, ženy a starší lidé si uvědomili nutnost aktivní péče. To zavdalo ke vzniku kondiční kulturistiky, která byla považována za aktivní formu odpočinku pro nejširší populaci. Z tohoto konceptu vznikl zdraví prospěšný životní styl.
Dnes se vnímá posilování mimo jiné jako možnost maximálního svalového rozvoje, ale také jako vzor speciálních forem cvičení, kdy se snažíme o nápravu a posílení celkové tělesné stavby. Cvičení je v dnešní době vysoce efektivní způsob jak předcházet následkům uspěchané doby. Bohužel ne všichni se podle toho chovají ,a tak často můžeme slýchat o obezitě, nadváze, slabé kondici nebo také o potížích s pohybovým aparátem. Jako pozitivum však vnímáme zvýšený zájem lidí o tuto oblast a důkazem toho jsou i nově vznikající posilovny nebo fitcentra. Posilování má několik forem, základní rozdělení je následující:
• rehabilitační,
• zdravotně-nápravné,
• kondiční,
• redukční.
Je jenom na nás, jakou formu si zvolíme, a je také na každém z nás, jaký životní styl si zvolíme.
1.1.6 Vstupní diagnostika
Slouží k zachycení výchozího stavu cvičence. Vstupní diagnostika je důležitá při stanovení tréninkového plánu. U sestavování tréninkového plánu musíme dbát na vhodné uzpůsobení podle výsledků diagnostiky.
Jak se sám správně otestovat popsali ve svých publikacích Hojda (2007) a Tlapák (2008).
Nejčastějším problémem cvičenců je především vadné držení těla ve stoji, při chůzi a v sedu.
Správně by mělo být ucho, rameno, kyčelní kloub a hlezenní kloub v jedné přímce. Mezi příklady špatného držení těla můžeme zařadit předsunutí nebo záklon hlavy, ramena vytočená vpřed a zvednutá, předklon trupu s prohnutím v bedrech, vysazená pánev a vystrčené hýždě.
Šíjové svaly
Testování se provádí především u nováčků, kteří tráví čas u počítače nebo za volantem.
V dnešní době můžeme mluvit o velkém počtu lidí. Svalovou dysbalanci lze spatřit na první pohled bez testování. Testovací cviky se provádí v sedu na konci lavičky před zrcadlem.
Velmi důležité je u testování zaujmout výchozí polohu. Zasunout hlavu vzad, přitáhnout bradu k ohryzku, stáhnout ramena dolů, podsadit pánev a kolena u sebe.
Pro testování použijeme čtyři testovací cviky:
První test je zaměřený na zkrácené šíjové vzpřimovače. Použijeme tzv. předkyv hlavy. Při správném provedení cviku zůstává krční páteř ve svislé poloze a pohyb do předkyvu provede pouze hlava. Když jsou zkrácené šíjové vzpřimovače, cítíme tah na přechodu lebky krční páteře.
Druhý test diagnostikuje horní část trapézového svalu. Test provedeme úklonem hlavy k ramenu. Při správném provedení můžeme uklonit hlavu v úhlu 45° bez předklonu a rotace hlavy.
Třetím testem otestujeme zdvihač hlavy. Provedeme rotaci hlavy. U většiny lidí bývá tento sval v pořádku. Nejvíce se zkrácení projeví v horní části trapézového svalu.
Poslední čtvrtým testem otestujeme zdvihač lopatky. Tento test je velice technicky náročný.
Skládá se z několika předchozích pohybů. Předkyv hlavy, rotace hlavy a předklon hlavy k protilehlému stehnu. Když je zdvihač lopatky zkrácený, objeví se bolest v oblasti horního úhlu lopatky nebo v oblasti krční páteře.
Pohyblivost v ramenním kloubu
Test provádíme v lehu na rovné lavičce. Vzpažíme a pomalu připažujeme, aby byla paže vodorovně. Pokud paže zůstává před tělem, tak je zkrácený velký prsní sval a široký sval zádový. Pokud nadloktí překoná vodorovnou polohu, mluvíme o tom, že je kloub hypermobilní, neboť došlo k narušení kloubní vůle.
Břišní svaly
Zjišťujeme ochablost šikmých břišních svalů a přímého břišního svalu ve všech jeho částech.
První testový cvik provádíme v lehu na zádech na rovné lavičce, ruce máme za hlavou, nesmíme je během testování zapojit. Zvedáme nohy kolmo vzhůru, tak aby se pánev mírně podsadila. Jedná se o dynamický test. Pokud se nám nepodaří tento cvik realizovat, máme slabou spodních část břišních svalů.
Druhý test je statický. Výchozí poloha je stejná jako u dynamického testu. Nohy jsou při tomto testu mírně pokrčeny a svírají s podlahou menší úhel něž pravý. Bedra musí být přitisknuta k lavičce. Pokud jsou naše břišní svaly silné, udržíme se v této poleze bez bolestí nebo bez odlepování beder od podložky.
Třetí test je notoricky známý cvik leh-sed. Provádí se pomalu v několika variacích. Ruce v předpažení, ruce v překřížení na hrudníku a zkřížené prsty na zátylku. Chodidla jsou volně položená, nesmí se zapírat o žebřiny apod. Pokud nezvládneme nejlehčí variantu s rukama v předpažení, máme ochablou horní část přímých břišních svalů.
Posledním testem se zaměříme na šikmé svaly břišní. Test provádíme v lehu na podložce.
Ležíme na boku s pánví sklopenou vzad, snažíme se udržet pánev a přitom nezvedat nohy. Ze základní pozice se snažíme zvednout do úklonu. Hodnotíme sílu obou stran.
Pohyblivost páteře
Pro testování pohyblivosti páteře použijeme testy v předklonu, rotaci a úklonu. Předklon provádíme ve stoje. Sledujeme páteř, především její vybočení. Dále sledujeme rozsah pohybu, který by měl být správně dokončen konečky prstů až na zem.
Rotaci provádíme v sedu na lavičce. Při pohybu dbáme na podsazení pánve a hýždě držíme na lavičce. Pohyb je podobný jako při couvání v autě bez použití zpětných zrcátek. Při pohybu sledujeme rozsah rotace jak na pravou, tak na levou stranu. Na ideálním provedení pohybu by se měla podílet především páteř a pohyb by měl být rozdělen do několika segmentů.
Úklon provádíme opět v sedě na lavičce, přičemž opět dbáme na podsazení pánve. Při tomto testu je povoleno mírné rozkročení nohou a neopomíjíme sledovat rozsah úklonu na obě strany a rozsah úklonu páteře.
Svaly v kyčelním a kolenním kloubu
Kvůli tomu, že kyčelní kloub umožňuje pohyb různými směry, objevují se v něm různé svalové dysbalance. Tím jsou způsobeny odchylky optimálního postavení kloubu jak v klidu, tak při pohybu. Tento stav je zapříčiněn jednostranným zatěžováním nebo dokonce přetěžováním.
Prvním testem provedeme analýzu hýžďových svalů. Zaměříme se na střední a malý sval hýžďový. Tyto svaly zabraňují během chůze rozkývání pánve. Pro test zvolíme pozici ve stoje na jedné noze. Druhou nohu skrčíme tak, aby bylo stehno ve vodorovné poloze se zemí.
V této pozici musíme vydržet několik sekund, aniž by se posunula pánev nebo uklonil trup.
Test provádíme samozřejmě na obou končetinách. Můžeme se setkat s oslabením pouze na jedné straně.
Velký sval hýžďový otestujeme na břiše v lehu. Čelo máme podložené rukama, roznožíme, pokrčíme nohy v kolenech a vytočíme špičky vně. V této poloze provedeme stažení hýždí.
Pokud je vše v pořádku a svaly nejsou ochablé, můžeme vidět výrazné přitisknutí půlek a pánve.
Další testovanou partií jsou ohybače kyčelního svalu - sval bedrokyčlostehenní. Tento sval je velice často zkrácený. Test provádíme v kleče na jedné noze a druhou nohou se chodidlem opíráme o podložku. Ruce se dlaněmi opírají také. Klečící noha je v zanožení a opírá se nártem o podložku. Noha v přednožení svírá vetší než pravý úhel v koleni. V této pozici se snažíme protlačit pánev směrem dopředu za pomoci hýžďových svalů. Výsledek testu sledujeme na zanožené noze. Pokud je zadní končetina téměř v jedné rovině s trupem, je protažení svalu v pořádku. Pokud je sval zkrácený, cítíme bolest na přední straně pánve.
Test přímého svalu stehenního provádíme v lehu na podložce na boku. Následně jednou rukou podepíráme hlavu. Druhou rukou ohneme nohu v kolenním kloubu a tlačíme za nárt nohu směrem vzad. Pánev je podsazená. Druhá noha svírá pravý úhel v kyčelním, kolenním a hlezenním kloubu. Pokud je stehno v jedné přímce s trupem, sval je dostatečně protažený.
Test vnějších rotátorů kyčelního kloubu se provádí v lehu na zádech s roznoženýma nohama.
S podsazenou pánví pokládáme jedno koleno dovnitř směrem k podložce. Při tomto pohybu nesmíme zvedat pánev. Pokud cítíme v oblasti pánve na vnější straně nohy tah, svaly jsou zkrácené.
1.1.7 Strečink
Strečink podle Hojdy (2007) a Ronnie.cz (2001).
Většina návštěvníků posiloven protahování zanedbává nebo ho vůbec neprovozuje.
V důsledku neprotažení svalů mohou nastat zdravotní komplikace, které jsou způsobené nedostatečnou pružností svalů. Protahování má pozitivní vliv na urychlení regenerace.
Kvalitní protažení je dle mého názoru součástí kvalitního tréninku. Protažení se doporučuje provádět v řádech desítek minut na začátku i na konci tréninku.
Následující výčet je pouhým základním zásobníkem cviků. Zaměřují se především na oblast páteře, kyčle a ramene. Tyto oblasti jsou nejčastěji v nerovnováze. Při protahování musíme zaujmout základní protahovací polohu. V této poloze vydržíme přibližně patnáct sekund.
Mezi protažením děláme krátkou pauzu a dodržujeme opakování.
Šíjové svaly
Šíjové svaly jsou v běžném životě přetěžovány například sezením v autě nebo u PC. Tímto přetížením dochází k jejich zkrácení a to má za následek předsun nebo záklon hlavy.
Protažením kompenzujeme přetěžování. Následující cviky se zaměřují na šíjové svaly.
První provádíme v sedu na lavičce, důležité je mít podsazenou pánev, srovnanou bederní lordózu a kolena u sebe. Dále lehce vytáhneme hlavu vzhůru a bradu zasuneme vzad a poté kývneme hlavou vpřed. Rukama si můžeme pomáhat. Na místě spojení lebky a krční páteře cítíme napětí.
Druhý cvik provádíme opět v sedě na lavičce ve stejné výchozí poleze s tím rozdílem, že jednou rukou se držíme lavičky za tělem, rameno tlačíme dolů a druhá ruka uklání hlavu tahem k druhému rameni. Cítíme napětí mezi ramenem a krční páteří.
Velký prsní sval
Předloktí zapřeme tak, aby byl loket v úrovni očí. Následuje opačné otočení trupu dokud se prsní sval nenapne.
Boční část trupu
Protahování provádíme nejčastěji u žebřin. Postavíme se bokem k žebřinám a uchopíme žebřiny v úklonu. Vzdálenost mezi oběma rukama je větší než šíře ramen. Poté vnitřní nohu překřížíme a vytvoříme pomyslný oblouk. Protažení regulujeme vzdáleností od žebřin.
Bederní páteř
Provádíme v lehu na podložce. Jednu nohu pokrčíme a uchopíme ji za vnější část kolene.
Druhá noha je v natažení. Druhá ruka je v upažení, dlaň směřuje dolů. Hlavu otáčíme za nataženou rukou.
Hrudní a bederní vzpřimovače
Protahujeme se v sedu roznožném na konci lavičky. Ruce přitahujeme za nohu lavice. Poté se předkloníme do kulatého předklonu.
Vnější rotátory kyčle
V sedu s opřenými zády přitáhneme nohu ohnutou v koleni oběma rukama směrem k hrudníku. Druhá noha je natažená. Přitažením k hrudníku zvyšujeme napětí v hýždích.
Ohybače kyčle
Sval bedrokyčlostehenní je velice často zkrácený. Protažení provádíme v kleče na jedné noze a druhou nohou se chodidlem opíráme o podložku. Ruce se dlaněmi opírají také. Klečící noha je v zanožení a opírá se nártem o podložku. Noha v přednožení svírá vetší než pravý úhel v koleni. V této pozici se snažíme protlačit pánev směrem dopředu za pomoci hýžďových svalů. Výsledek protažení sledujeme na zanožené noze. Pokud je zadní končetina téměř v jedné rovině s trupem, je protažení svalu v pořádku. Pokud je sval zkrácený, cítíme bolest na přední straně pánve.
Přední strana stehen
Protažení přímého svalu stehenního provádíme v lehu na podložce na boku. Následně jednou rukou podepíráme hlavu. Druhou rukou ohneme nohu v kolenním kloubu a tlačíme za nárt nohu směrem vzad. Pánev je podsazená. Druhá noha svírá pravý úhle v kyčelním, kolenním a hlezenním kloubu. Pokud je stehno v jedné přímce s trupem, sval je dostatečně protažený.
Vnitřní strana stehen
V tureckém sedu předloktím nebo dlaněmi tlačíme kolena k zemi. Lze při protažení přidat i rovný předklon.
Zadní strana stehen
Provádíme v lehu na zádech. Propnutou nohu přitahujeme směrem k trupu. Druhá noha se nesmí hýbat. Zůstává ležet na podložce.
Dvojhlavý sval lýtkový
Ve stoji s předkloněným trupem a opřenýma rukama o zeď se zanoženou nohou směřujeme tlak na patu.
1.1.8 Posilování v praxi
Příklady do praxe uvádí Hojda (2007) a Meißner (2004).
Ramena
Jinak také sval deltový se skládá ze tří částí: zadní, střední a přední. Ze začátku je důležité se věnovat především zadní straně deltového svalu, který je často oslabený. Střední část svalu zapojíme správně do pohybu pomocí vnitřní rotace zápěstí. Přední část je nejvíce namáhaná a u většiny cviků se zapojuje velice často. Není třeba tuto část tolik zatěžovat a procvičovat.
Příklady cviků na procvičení ramen:
• upažování v sedu v předklonu,
• upažování v lehu na břiše,
• upažování v předklonu,
• upažování s jednoručkou z předpažení,
• upažování ve stoje.
Prsa
Začátečníci se zaměřují především na tuto oblast svalů, ale často přitom zapomínají na svaly zádové, které jsou zpravidla ochablé. Při jednostranné zátěži dochází ke zkracování prsních svalů a ke vzniku svalových dysbalancí. Rozvoj prsních svalů by měl být pozvolný a v souladu s rozvojem zádového svalstva.
Příklady cviků na procvičení prsou:
• rozpažování na rovné lavičce,
• rozpažování na šikmé lavičce,
• tlaky na šikmé lavičce,
• tlaky v sedu na stroji,
• kliky s nohama na lavičce.
Paže
Skládá se z bicepsu a tricepsu. Oba svaly spojují horní pletenec s předloktím. Předloktí se skládá z pronátorů a supinátorů.
Triceps lze procvičit řadou rozmanitých cviků:
• francouzský tlak v lehu,
• zadní klik,
• klik na úzko,
• tricepsová bradla s nebo bez dopomoci,
• tlak s jednoručkou obouruč.
Biceps patří mezi nejoblíbenější svalové partie. Nejčastěji cvičíme s jednoručními činkami.
Vhodné cviky pro jeho procvičení :
• bicepsový zdvih na stroji,
• bicepsový zdvih s oporou zad ve stoji,
• bicepsový zdvih s oporou zad ve stoji s rotací,
• bicepsový zdvih v sedu kladívkově,
• bicepsový zdvih s opřením o stehno.
Záda
Vzpřimovače páteře tvoří svalovou oporu páteře. Udržují trup ve vzpřímené poleze.
Významně ovlivňují držení těla. Při procvičování je důležité dbát na zdravotní stav páteře.
• napřimování trupu na šikmé lavičce,
• napřimování trupu na stroji,
• napřimování trupu s tyčí,
• hyperextenze.
Vnější rotátory paže jsou zanedbávanou partií. Při zanedbání se objevují problémy v oblasti ramenního kloubu. Často dochází k porušení manžety rotátorů. Cviky vhodné pro vnější rotátory:
• vnější rotace paže se spodní protisměrkou,
• vnější rotace paže v sedu,
• vnější rotace paže na boku.
Mezilopatkové svaly jsou u většiny cvičenců ochablé, důležité se na tyto svaly zaměřit především v začátcích. Můžeme je procvičit :
• veslování podhmatem,
• veslování paralelně,
• přítahy spodní protisměrky,
• přítahy jednoručky v kleku s rotací,
• přítahy jednoruček v lehu.
Dolní fixátory lopatek bývají často v nerovnováze s horními fixátory lopatek, a proto nesprávně fixují polohu lopatek. Zapojení těchto svalů vyžaduje značné soustředění. Ke správné aktivaci napomohou následující cviky:
• shyby na hrazdě s dopomocí,
• stahování horní kladky na hrudník,
• stahování horních protisměrek v kleku,
• stahování horní kladky s nataženými pažemi,
• shyby na hrazdě.
Břicho, pánevní dno a hýždě
Břicho tvoří oporu páteře. Plní funkci vnitrobřišního lisu. U začátečníků je důležité rozvíjet tyto svaly. Při tréninku je nezbytné procvičovat všechny tři části a to spodní, střední a horní.
Některé příklady cviků :
• zvedaní natažených nohou (empire),
• zvedání pokrčených nohou (empire),
• leh-sedy na podložce s předpažením,
• leh-sedy na podložce s pažemi na hrudníku,
• leh-sedy na podložce s pažemi za hlavou.
Pánevní dno je především ženskou záležitostí. Problémy s ochablostí pánevního dna má většina žen.
Zde je několik cviků vhodných pro cvičení ve fitness centru:
• zvedání nohou na fitballu,
• stahování hýždí na šikmé extenzní lavičce,
• metronomy s fitballem,
• vysouvání nohou s fitballem.
Hýždě plní funkci stabilizátorů pánve proti kývání ze strany na stranu. Hýžďové svaly se skládají ze tří svalových skupin. Velký sval hýžďový je sedacím svalem. Střední a malý sval hýžďový se podílejí na abdukci v kyčelním kloubu, tedy unožení. Nejfrekventovanější cviky na tyto partie:
• zanožování na stroji,
• hýžďový leg-press,
• hýžďové dřepy,
• výpady do stran.
Stehna a lýtka
Stehna rozdělujeme z anatomického hlediska na přední a zdaní stranu stehen. Cviky jsou náročné na zvládnutí techniky. Cviky nejsou vhodné pro začátečníky, jelikož pro správné zvládnutí cviku jsou důležité pomocné svalové partie.
• výpady vpřed s jednoručkami,
• leg-press,
• dřepy,
• zakopávání v lehu,
• předkopávání v sedu.
Lýtka procvičíme výpony na špičce.
• výpony obounož,
• výpony na stroji,
• výpony na leg-pressu.
1.1.9 Tvorba tréninkových plánů
Jak vytvořit vhodný tréninkový plán uvádí Hojda (2007) a Stackeová (2008).
Sestavení optimálního tréninkového plánu je především otázkou priorit. Pro sestavení je zapotřebí tréninkový plán několikrát odcvičit. Samotný tréninkový plán by měl obsahovat několik částí. Úvodní část věnovanou zahřátí organismu. Pro zahřátí je vhodné zvolit aerobní aktivitu jako například běh na pásu nebo jízdu na rotopedu po dobu pěti minut. Po zahřátí je důležité protáhnout zkrácené svaly. Až poté zařadíme cvičení na náčiní. Pro urychlení regenerace a proti zkracování svalů se můžeme protahovat mezi sériemi po odcvičení na strojích. Na závěr je vhodné zařadit opět aerobní aktivitu, při které můžeme spálit přebytečný tuk, ale také odplavit metabolity vzniklé při cvičení. Cvičení na samotný závěr uzavírá protažení, kterým zabráníme opětovnému zkrácení svalů a urychlíme regeneraci. Na základě výsledků ze vstupní diagnostiky a vašeho cíle zvolíme vhodné posilovací cviky. Měly by
zohledňovat aktuální kondici a zdravotní stav. Při tréninku upřednostňujeme především cvičení ochablých svalů, které potřebují procvičit.
1.2 Posilovna
1.2.1 Jak si vybrat posilovnu
Jako u většiny rozhodnutí v životě hraje důležitou roli náš osobní pocit. Shodneme se na tom, že každý z nás má rád něco jiného. V mnoha případech není tak důležitá posilovna jako zapálení pro věc. Můžeme navštěvovat moderní klimatizovaná centra s plazmovými televizemi, ale pokud nebudeme mít odhodlání něco dokázat, tak je naše snaha zbytečná. Pro nadšence, kteří se v posilování našli, může postačit obyčejně vybavená posilovna, ve které dosáhne stejných výsledků jako jiní v přepychových fitcentrech. Samozřejmě záleží na možnostech, které nám jsou nabídnuty v rámci našeho města nebo obce. Pokud nemáme možnost navštěvovat posilovnu s aerobní zónou, existují alternativní řešení, jako je například jízda na kole nebo běh. Velice výstižné je toto lidové moudro „Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.” (ŠEDIVÝ, s.62, 2007)
Správná volba posilovny podle Šedivého (2007).
Pro ženy a dívky
Z mnoha doporučení vyplývá, že by se dívky neměly zaměřovat pouze na aerobní aktivity, jak je jejich dobrým zvykem, ale měly by také začlenit do svého tréninku cvičení s činkami, které posílí jejich povislá ramena, vystouplé lopatky a příznivým způsobem ovlivní správné držení těla. Tím mohou docílit k rovnoměrnému procvičování všech partií, které je pro správné posilování nezbytné. Pouze aerobní aktivity nemohou správně nahradit posilovací trénink.
Z toho vyplývá, že posilovna s činkami může být vhodným místem pro něžné pohlaví.
Pro chlapce a muže
V této skupině jsou doporučení podobná té předešlé skupiny, tedy nezatěžovat tělo jednostrannou zátěží, ale v rámci možností zatěžovat celé tělo. Muži mají oproti ženám naopak touhu zvedat těžké činky, ale na úkor toho vynechávají ženami oblíbené aerobní aktivity. Podle těchto parametrů můžeme rozdělit posilovny pro muže a ženy.
Nezbytné vybavení posilovny
Téma velice kontroverzní, jak již bylo řečeno, každý má rád něco jiného a podle toho si také vybírá, co by v posilovně mělo být. Pohled na danou problematiku je proto u každého z nás subjektivní a zavádějící. Jelikož každý z nás má různé individuální tréninkové cíle. Zároveň bych chtěl upozornit na skutečnost, že i jiné přístroje nabízejí srovnatelné možnosti pro cvičení dané svalové skupiny.
1.2.2 Dělení fitcenter podle Koloucha
Kolouch (1994) rozdělil fitcentra následně.
Dělení dle velikosti:
a) Fitcentra malá
Do této skupiny řadíme fitcentra od 30 do 100 m2. Jedná se o tzv. rodinnou posilovnu, kde je navozena přátelská atmosféra, cvičící se znají a navzájem se podporují. Instruktor může snadněji přistupovat k jednotlivým zákazníkům. Nevýhodou u takto malých fitcenter je absence některých strojů a počet současně cvičících.
b) Fitcentra střední
Zde se pohybujeme v prostorách od 100 do 350 m2 . Díky těmto rozměrům můžeme vybavit fitcentrum téměř dokonale. Nejvytíženější stroje můžeme zdvojnásobit nebo ztrojnásobit.
Fitcentrum je doplněno o lavičky, kladky, činky, zrcadla a pokud jsou prostory dostatečně veliké, máme možnost provozovat malý bar s občerstvením nebo zbožím pro posilování.
Možné je také zařídit i jiné služby jako například solárium, masáže atd. Centrum svojí velikostí zajistí ideální podmínky pro cvičení a současně si zachová osobitý charakter.
c) Fitcentra velká
Jedná se o cvičební prostory větší než 350 m2 . V současné době se takto veliká centra rozvíjí především ve velkých městech, avšak jejich počet je spíše omezený. Velkou výhodou je široká škála cvičebních strojů a prostorů, které jsou v takto velkých zařízeních k dispozici. Mohou
tak vyhovět široké škále zákazníků. Mimo kvalitně vybavené posilovny nabízí tato fitcentra možnosti plaveckého bazénu, hraní různých her, poskytování masáží, aerobiku atd.
Nevýhodou u takto velkých fitcenter je především ztráta soukromí a pocitu domácího prostředí.
Dělení dle účelu:
a) Kondiční fitcentra
Zaměřené na průměrného návštěvníka. Nabízena je široká škála možností cvičení a doprovodných služeb. Přístroje jsou pro nejširší použití. Tato fitcentra jsou zakládána spíše z podnikatelského záměru. Majitelé sledují především obchodní stránku věci. Instruktoři jsou často nekvalifikovaní.
b) Sportovní fitcentra
Mají výkonnostní charakter a jsou zaměřené na kulturisty, silové trojbojaře, vzpěrače, karatisty a další sportovce. Předpokládá se tedy vysoká výkonnost návštěvníků, proto je vhodně přizpůsobené pro jejich výkony. Instruktoři jsou informovaní a školení odborníci a jsou schopni podat informace o tréninku, cyklování přípravy a ladění formy před závody nebo popřípadě poradit při zranění nebo přetrénování. Majitelé fitcenter jsou bývalí úspěšní sportovci.
c) Rehabilitační fitcentra
Spolupracují s léčebnými zařízeními. Slouží k urychlení a zkvalitnění léčby po zranění. Jsou přizpůsobena nižší výkonnosti cvičenců. Respektují především zdravotní stránku cvičení.
Instruktoři jsou vysoce kvalifikovaní odborníci, kteří mají znalosti z oblasti anatomie, fyziologie a kineziologie.
d) Účelová fitcentra
Zaměřuje se na úzkou skupinu návštěvníků. Snaží se přizpůsobit cvičební nástroje, ale i prostředí pro danou cvičební skupinu. Respektuje všechny zvláštnosti cvičících. Může se jednat o fitcentra zaměřená na ženy, těhotné ženy, děti atd. Instruktoři se zaměřují na daná
specifika, která jsou spojena s danou skupinou cvičících a hledají individuální přístup k jedinci. Z ekonomických důvodů je tento provoz náročný, a proto se s takto účelově zaměřenými posilovnami příliš nesetkáváme.
Dělení dle vybavení:
a) Fitcentra na bázi posilovny
Jsou zakládána oddíly kulturistiky a vedená jsou bývalými kulturisty, kteří předávají získané zkušenosti. Vybavení je nejčastěji následující, jednoruční a nakládací činky, posilovací přístroje, kladky a lavičky. Cvičební programy jsou zaměřeny na rozvoj svalů, proto protahování a aerobní zdatnost nepatří mezi hlavní náplně programu.
b) Fitcentra aerobně- posilovací
Vybavení se skládá především z různých ergometrů, jako jsou stacionární kola, veslovací přístroje, běhátka, našlapovací přístroje, přístroje simulující nějaký pohyb atd. Na přístrojích během cvičení může cvičící sledovat tepovou frekvenci, krevní tlak, velikost zátěže, dobu trvání cvičení, výdej energie atd.
c) Fitcentra víceúčelová
Kombinace tělesného cvičení s péčí o vzhled. Kromě vlastní posilovny nabízejí tyto centra nejen různé typy ergometrů, solária, saunu, aerobik, kalanetiku a bazén, ale také kosmetiku, kadeřnictví a další doplňkové služby.
1.2.3 Jaké jsou povinnosti instruktora
Povinnosti instruktora popsali ve své knize Kolouch a Welburn (2007).
Společně se vznikem fitcenter také vznikaly pracovní místa instruktorů. Dříve se o práci instruktorů starali trenéři a cvičitelé. Trenér měl na práci rozpoznat talentované, měl se starat o jejich přípravu na soutěže. Mohl se však starat o omezený počet sportovců, jelikož byla tato práce náročná na čas. Trenéři se zaměřovali na určité sportovní odvětví a tudíž měli omezené znalosti v oblasti sestavování plánů. Cvičitelé se starali o kolektivní formy cvičení jako je
aerobik, tai-chi, jóga, spinning a další formy cvičení. Starali se o sestavování struktury hodin a zaměřovali se mimo jiné na získávání zájemců. Velký problém však spočíval v tom, jak sestavit trénink, který by vyhovoval všem cvičencům, jelikož se vždy najdou slabí a silní cvičenci. S těmito mnohdy neřešitelnými problémy se můžeme setkat i dnes.
Instruktor absolvuje speciální přípravu pro práci ve fitcentru nejčastěji na školení, které provádí akreditovaná pracoviště Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Úspěšným složením závěrečných zkoušek získá účastník osvědčení o absolvování rekvalifikačního kurzu. Instruktor je na školeních cvičen pro širokou škálu klientů.
V podmínkách českých fitcenter provádí instruktor rozsáhlé a rozmanité pracovní úkony. To vše je dáno tím, že si provozovatelé nemohou dovolit více instruktorů nebo je fitcentrum příliš malé. Instruktor tak může například prodávat permanentky a vstupenky, obsluhovat bar, vyřizovat telefony, reprodukovat hudbu, kontrolovat přístroje nebo je opravovat, uklízet šatny a starat se o pořádek, ale především by měl dohlížet na provoz, který obnáší velké úsilí.
Dohled nad provozem pro představu obnáší kontrolovat chyby u cvičení a popřípadě předvést správné provedení cviku. Instruktor by měl také ovládat techniky první pomoci. Měl by vytvářet příjemnou atmosféru. Návštěvníci mají velká očekávání, co se povinností instruktora týká. Noví zájemci o posilování by uvítali získat všechny potřebné informace při první návštěvě. Chtějí často sestavit cvičební plán s názornou ukázkou. Také by rádi hned při první návštěvě chtěli vědět všechno o posilování, bohužel to není v lidských silách, proto je vhodné, aby se každý „zapálený nadšenec” před vstupem do posilovny seznámil s posilováním na teoretické úrovni.
1.2.4 Jak poznám kvalitní fitcentrum
Pro každého má kvalita jiný rozměr, a proto by si měl také každý vybrat svoje kvalitní fitcentru podle svých parametrů, které bude splňovat naše očekávání a budeme zde spokojení.
Tím se dostáváme k problému, že specifikovat nejlepší fitcentrum je nadlidský úkol. Obecné předpoklady pro kvalitní fitcentrum jsou zejména prosperita a počet pravidelných návštěvníků. Můžeme tedy konstatovat, že o kvalitě rozhoduje klient.
Fitcentra se od sebe odlišují několika parametry. Základní jsou velikost, vybavení, zaměření,
dostupnost a cena. Někdo dává přednost tzv. rodinným posilovnám, kde se všichni dobře znají a fitcentrum není příliš velké, naopak někomu rodinná atmosféra nevyhovuje a dává raději přednost větším fitcentrům, kde mimo jiné najde i jiné služby jako jsou například masáže, plavecký bazén atd.
Ideálním fitcentrum by mělo splňovat několik kritérií, mezi které patří dobrý pocit z návštěvy, mělo by se nacházet nedaleko domova pro časovou a finanční úlevu. Náš ideál by se měl také shodovat s naším temperamentem, to souvisí s především s velikostí fitcentra viz výše. Pro naši spokojenost by mělo být cvičení prováděno na kvalitních strojích. Pod pečlivým dohledem zkušeného trenéra. Celotýdenní přístup by měl být samozřejmostí. Stejně tak jako čisté prostředí a příjemná obsluha, která je ochotná poradit, povzbudit popřípadě opravit nebo vyměnit rozbité stroje. (KAVKA, 1999)
Na závěr bych chtěl z vlastní zkušenosti říci, že nejvěrohodnějším ukazatelem kvality je spokojený zákazník, který se těší na další cvičení ve svém oblíbeném fitcentru. V dnešní době se díky konkurenci zvyšuje kvalita a jednotlivá fitcentra se předhání v tom, kdo bude lepší.
1.2.5 Vybavení posilovny
Vybavení posilovny popsali Kolouch a Boháčková (1994). Kvalita vybavení se v posledních letech velice zlepšila. Specializovaní výrobci se soustředí na produkci strojů, které zohledňují biomechanické hledisko. Mezi nejznámější české výrobce patří například firma Fitham se sídlem v Liberci, která patří mezi první specializované prodejny s vybavením pro domácí i profesionální posilovny v České republice. V současné době tato firma nabízí široký sortiment vybavení do posiloven. (FITHAM, 2007)
Vybavení můžeme rozdělit podle ovlivnění svalových skupin.
a) Dolní končetiny
Sem patří multi-press, přístroje na předkopávání, zakopávání, zakopávání ve stoje, zakopávání v lehu, abdukci a addukci, hacken dřepy, přístroje na posilování lýtkových a hýžďových svalů, leg-press kolmý a šikmý.
b) Horní končetiny
Ovlivňují Scottovy lavičky, přístroje na izolované posilování bicepsu a tricepsu, kladky se spodním a horním vývodem.
c) Záda
Jsou procvičována na veslování, hyperextenzní lavici, hyperextenzní přístroji, kladce se spodním a horním vývodem.
d) Ramena
Ovlivňuje multi-press, soustavy protisměrných kladek a delt-deck.
e) Hrudník
Cvičíme na benchpressu v sedu a v lehu, pec-deku, soustavě protisměrných kladek pro cross over a na multi-pressu.
f) Břicho
Ovlivňujeme pomocí kladky a přístroje pro posilování přímého svalu břišního.
V zahraničí se objevují stroje propojené s počítači, které podrobně kontrolují a analyzují cvičení. V našich podmínkách se můžeme setkat s těmito přístroji především ve specializovaných sportovních laboratořích. Jelikož je jejich cena příliš vysoká, takto zařízená pracoviště mají význam především pro vrcholový sport.
2 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Cíl práce: Navrhnout optimalizaci provozu posilovny TUL.
Pro dosažení cíle bylo nutné vypracovat následující dílčí úkoly:
1) shromáždit poznatky o provozu posilovny TUL, 2) provést analýzu posilovny TUL,
3) navrhnout změny v oblasti vybavení, návštěvníků a provozu posilovny TUL.
3 METODIKA PRÁCE 3.1 Použité metody
Metody, které jsme použili, jsou vytvořeny podle zásad Tomáše Bindra , který je uvedl ve své bakalářské práci na téma Marketingová studie sportovního zařízení – posilovny TU v Liberci (2004). První z nich je anketa, která měla za úkol zjistit strukturu návštěvníků, jejich spokojenost se zařízením a celkovým provozem posilovny. Druhou metodou bylo pozorování, kterým jsme zajistili přehled o využitelnosti jednotlivých strojů a o návštěvnosti posilovny.
(BINDR, 2004)
3.1.1 Anketa
Anketa se skládá z devíti otázek, které se v úvodu zaměřují na návštěvníky. Zejména zastoupení jednotlivých pohlaví a rozdělení návštěvníků podle studia. V hledáčku ankety také zkoumáme návštěvnost z řad veřejnosti. Dále se zaměřujeme na cenovou politiku a průměrnou návštěvnost během týdne. V druhé části mají návštěvníci možnost ohodnotit personál, vybavení posilovny a mohou také okomentovat provoz posilovny. Během výzkumu bylo celkem vyplněno 88 anket. Sběr informací do ankety jsme prováděli během 3 týdnů přímo v posilovně a také pomocí elektronického dotazování na internetu. Anketu naleznete v příloze č. 1.
3.1.2 Pozorování
Pozorováním jsme zjišťovali informace o využitelnosti jednotlivých strojů a o návštěvnosti posilovny. Využitelnost strojů jsme prováděli pomocí tabulky, kterou naleznete v příloze č. 2.
Do této tabulky jsou během pětiminutových intervalů zaznamenávány výsledky pozorování.
Pozorování jsme prováděli během jedné hodiny pětkrát. Pokud někdo na stroji cvičil, byl do tabulky zaznamenán a naopak.
Druhé pozorování monitoruje počet návštěvníků, kteří posilovnu navštíví v otevírací době od
16:00 do 22:00. Záznamy o pozorování jsme zaznamenali během půlhodinových intervalů do tabulky viz příloha č. 3. Zaznamenávali jsme odchod a příchod jednotlivých návštěvníků.
Pomocí této metody jsme mohli zjistit, kdy byla posilovna nejvíce a nejméně navštěvována.
3.1.3 Analýza SWOT
Analyzuje vlivy vnějšího a vnitřního prostředí. Poprvé ji použil Albert Humphrey na Stanfordově universitě v USA. Porovnává výhody a nevýhody v prostředí vnějším i vnitřním.
S-W analýza je zaměřena na vnitřní prostředí. Analyzuje silné a slabé stránky. O-T analýza je zaměřena na prostředí vnější. Analyzuje příležitosti a hrozby. (KUBIAS, 2010)
3.1.4 Osobní rozhovor
Osobní rozhovor byl uskutečněn s personálem posilovny. Personál odpovídal na předem připravené otázky týkající se návštěvníků, vybavení a provozu posilovny. Dále jsme se zaměřili na kvalifikaci personálu a zkušenosti z praxe.
3.2 Posilovna TUL
Posilovna se nachází v budově Katedry tělesné výchovy Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TU v Liberci, Na Bohdalci 715, Liberec 15. Je součástí mnoha sportovišť Akademického sportovního centra (ASC). V současné době je posilovna nejnavštěvovanější sportoviště v rámci ASC. Díky své poloze mohou posilovnu navštěvovat studenti harcovských kolejí, ale nejen ti ji navštěvují. Nedaleká vzdálenost od centra města láká také liberecké obyvatele. Posilovna se nachází v přízemních prostorách budovy vedle velké dolní tělocvičny.
Rozkládá se na 204,1 m2. Provozní doba posilovny je stejná jako provozní doba tělocvičen od 7:30 do 22:00 v pracovním týdnu a o víkendu je na stránkách ASC vyvěšena provozní doba, která je zpravidla v sobotu od 8:00 do 16:00 a v neděli od 8:00 do 21:30. Pro vstup do posilovny je třeba předložit platnou semestrální průkazku nebo zaplatit jednorázové vstupné či permanentku na deset vstupů.
3.2.1 Vybavení posilovny TUL
Posilovnu můžeme rozdělit na několik částí. První částí je bar, který slouží k odbavení průkazek popřípadě k občerstvení. Další částí posilovny je aerobní zóna, zde jsou rozmístěny 3 stepery, 6 stacionárních bicyklů, 2 orbitreky a pás na běhání. Další je prostor u žebřin. Zde jsou umístěny žíněnky, závěsná hrazda na shyby a závěsná bradla na triceps. Vedle je umístěna zrcadlová stěna společně se stojanem s jednoručními činkami. Před zrcadlovou stěnou jsou dále umístěny 3 polohovací lavičky na tlaky. Ostatní stroje jsou rozmístěny ve zbývajících prostorech posilovny. Patří sem přístroj na biceps, 2 přístroje na deltové svaly, kladková stěna s 8 stanovišti, lavička na biceps, šikmá lavice s oporou na nohy, polohovací lavička s oporou na nohy, kladka horní a spodní, empire, přístroj na přímé svaly břišní, přístroj na rotaci, 2 lavičky na hyperextenzi, lavice na benč, přístroj na triceps za hlavou, přístroj na triceps vedle těla, šikmá lavice na benč, přístroj na přítahy s oporou hrudníku, přístroj na mezilopatkové svaly, multipress, stroj na shyby a triceps, peck-deck, stroj na tlaky, legpress, přístroj na zanožování, přístroj na přednožování, přístroj na unožování, přístroj na hýždě, přístroj na lýtka ve stoje, přístroj na lýtka v sedě, abdukce v sedě na stroji, addukce v sedě na stroji, posilovací klec, hacken dřep.
3.2.2 Popis a využití posilovny TUL
Využití posilovny je pro výuku studentů TUL, pro širokou veřejnost, pro volejbalový klub a také pro zaměstnance TUL. Během výuky mají přístup do posilovny pouze studenti TUL.
Během semestru probíhá provoz v posilovně v době provozu tělocvičen TUL od 7:30 do 22:00. Cvičení pro veřejnost a individuální cvičení probíhá v čase mimo výuku od 16:00 do 22:00 na KTV FP TUL. Ve zkouškovém období je posilovna otevřena pouze v době provozu tělocvičen TUL. Výjimkou mohou být jednorázové akce, o kterých bude dopředu informováno prostřednictvím webu akademického sportovního centra a informačních nástěnek na KTV. Individuální vstup do posilovny je možný pouze na průkaz akademického sportovního centra nebo zakoupením jednorázové vstupenky nebo vstupenky s deseti vstupy.
Průkazka s fotografií je nepřenosná, při zneužití bude odebrána. Před vstupem do posilovny jsou cvičenci povinni odevzdat průkazku na vrátnici a řídit se pokyny vrátných a zaměstnanců KTV. Všichni návštěvníci jsou povinni se přezouvat v příslušné šatně. Pokud bude při
namátkové kontrole přistižen student bez příslušných dokladů povolujících vstup - bude vyzván k opuštění sportoviště. (Katedra tělesné výchovy, 2011)
3.2.3 Analýza SWOT
S-W analýza je zaměřena na vnitřní prostředí. Analyzuje silné a slabé stránky.
Strengths (silné) :
• cenová politika,
• poloha,
• široká základna studentů,
• velký výběr strojů a náčiní,
• stálá klientela.
Weaknesses (slabé) :
• starší vybavení,
• klimatizace,
• projekce hudby,
• malé prostory,
• údržba strojů,
• žádný mediální partner,
• odborné znalosti personálu.
O-T analýza je zaměřena na prostředí vnější. Analyzuje příležitosti a hrozby.
Opportunities (příležitosti) :
• modernizace přístrojů a náčiní,
• rozšíření prostorů posilovny,
• doplnění chybějících přístrojů a náčiní,
• modernizace prostředí.
Threats (hrozby) :
• konkurenční vlivy,
• pokles zájmu budoucích generací,
• nekvalifikovaná obsluha,
• kapacita posilovny,
• dodržování hygienických zásad,
• pomalé řešení závad přístrojů.
3.2.4 Osobní rozhovor
Jaká je náplň Vaší práce?
- Kontroluji permanentky za barem, starám se o údržbu strojů a pořádek v posilovně, občas radím návštěvníkům s technikou cviků. V případě potřeby obsluhuji bar s doplňky stravy a starám se o bezproblémový chod posilovny.
Absolvoval jste kurz první pomoci?
- Bohužel ne, ale první pomoc bych poskytnout uměl.
Vlastníte instruktorský průkaz cvičitele?
- Ne, jsem v dané oblasti samoukem.
Jak dlouho se posilování věnujete?
- Posilování se věnuji od střední školy, to znamená zhruba 10 let.
Navštěvují posilovnu více muži nebo ženy?
- Bezesporu muži.
Na jaké úrovni podle Vás provádí návštěvníci techniku cviků?
- U převážné většiny je technika cviků správná. Pokud někdo provádí cvik technicky špatně, snažím se mu ukázat správné provedení techniky cviku.
Kteří návštěvníci nejvíce navštěvují posilovnu?
- Převážná většina návštěvníků jsou studenti.
Kterou permanentku nejvíce návštěvníci používají?
- Semestrální.
Chybí Vám v posilovně nějaké vybavení?
- Postrádám lehčí jednoruční činky.
Které vybavení je podle Vás nejvíce využíváno?
- Pás na běhání, polohovatelné lavice a kladková stěna.
Jak hodnotíte kvalitu vybavení?
- Kvalita vybavení je podle mého názoru na vysoké úrovni. Aerobní zóna je vybavena špičkovými stroji, ale i ostatní vybavení nezůstává pozadu.
Je současná otevírací doba optimální?
- Naprosto vyhovující, při současném nastavení mohou návštěvníci posilovnu navštěvovat každý den a to do pozdních večerních hodin.
Jaká je kapacita posilovny?
- Nedostačující a to především ve večerních hodinách, kdy je posilovna často přelidněná.
Kde vidíte problémy v provozu posilovny?
- Často si návštěvníci stěžují na klimatizaci, která je pouze jednopásmová, doporučoval bych instalovat klimatizaci dvoupásmovou.
Souhlasíte s nastavením cen ve srovnání s konkurencí?
- Souhlasím, ale přeci jenom bych jednorázový vstup zlevnil na 40 Kč.
4 VÝSLEDKY A DISKUSE
4.1 Výsledky
Na základě porovnání výsledků z průzkumu v letech 2004 a 2011 jsme vyhodnotili výsledky obou průzkumů a provedli jejich syntézu. Výsledky jsou dále děleny podle cílových skupin průzkumu.
4.1.1 Charakteristika návštěvníků posilovny TUL
Podíl mužů a žen z dotazovaného vzorku návštěvníků TUL
První otázkou ankety jsme analyzovali podíl mužů a žen. Na grafu 1 jsou výsledky z roku 2004 a 2011. Z výsledků vyplynulo, že posilovnu navštěvovalo více mužů něž žen, rozdíl v roce 2004 činil 44 procentních bodů. Výsledky z roku 2011 jsme analyzovali, že rozdíl mužů oproti ženám byl 38 procentních bodů. Srovnáním výsledků rozdílu mužů a žen z roku 2004 a 2011 měly ženy v roce 2011 o 3 procentní body vyšší zastoupení než v roce 2004.
Graf 1: Podíl mužů a žen z návštěvníků posilovny TUL v roce 2004 a 2011
Zdroj: vlastní
muži ženy
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80% 72%
28%
69%
31% Rok 2004
Rok 2011
pohlaví
počet lidí
