Oponentní posudek na bakalářskou práci
Autor/ka BP: Lenka Vrzáková
Studijní obor: Pedagogika volného času - 7505R004
Název práce: Syndrom vyhoření u volnočasových pedagogů Vedoucí práce: PhDr. Jitka Novotová, Ph.D.
Hodnotící kritéria Splňu
je bezvýhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje
A. obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.
Práce splňuje cíle zadání.
Studující využívá a kriticky vybírá sekundární a/nebo primární literaturu.
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.
B. formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.
Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
C. přínos práce (tvůrčí přístup studujícího, kompilační hodnota, využití pro praxi)
1
Celkové hodnocení práce:
Cílem práce bylo zjistit rizikové faktory vzniku syndromu vyhoření u volnočasových pedagogů související s náročností profese a délkou praxe. Autorka v práci využila MBI dotazník Ch. Maslachové a S. E. Jacksonové k identifikaci respondentů, kteří jsou syndromem zasaženi v jednom ze tří faktorů - emocionální vyčerpání, depersonalizace a nízké osobní uspokojení z práce v souvislosti se sníženou výkonností.
Dále se autorka respondentů dotazovala vlastními položkami v dotazníku na to, které faktory ovlivňují vznik syndromu vyhoření. Několik položek zaměřila na oblast prevence.
Dotazníkové šetření provedla na vzorku 104 respondentů. Ačkoliv výzkum přinesl některé zajímavé výsledky, výše uvedené cíle se nepodařilo v plné míře naplnit. Nepodařilo se zjistit vztahy mezi proměnými - syndrom vyhoření, délka praxe a náročnost profese. Výsledky tedy neodhalily nové souvislosti vzniku syndromu vyhoření, ale pouze popisují některé okolnosti vzniku tohoto jevu na zkoumaném vzorku.
V teoretické části se autorce podařilo ke zvolenému tématu jasně, přehledně a v logických souvislostech objasnit základní pojmy. Pracovala s dvaceti česky psanými zdroji, mezi nimiž jsou podstatné a aktuální monografie ke zkoumané problematice. Místy však chybí odkazy na zdroje nebo jsou sice uvedeny, ale nejsou podrobněji specifikovány v seznamu literatury.
Ve třech případech není uvedena uvozovkami doslovná citace (str. 22 fáze členění SV podle A. Laengle, str. 28-29 vnější rizikové faktory SV podle Rushe, str. 30 vnitřní rizikové faktory SV podle Jeklové a Reitmayerové), ale odkazy na zdroje uveden jsou.
V práci je dodržena citační norma. Na druhé straně v mnoha případech, zejména v části praktické, najdeme chyby v interpunkci, stylistice a další jazykové nepřesnosti.
Celkově význam práce spatřuji zejména ve zjištění, že syndrom vyhoření zasahuje přibližně polovinu všech zkoumaných respondentů a že není příliš pozornosti věnováno jeho prevenci nejen ze strany samotných pedagogů, ale ani ze strany jejich zaměstnavatelů.
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu bakalář: ANO
Práci doporučuji k obhajobě: ANO
Návrh klasifikačního stupně: dobře
Náměty pro obhajobu:
1. Navrhněte možnosti prevence syndromu vyhoření pro pedagogy volného času na pracovištích.
2. Jak byste interpretovala Váš výsledek, že výrazněji na vznik syndromu vyhoření působí vnitřní faktory ve srovnání s faktory vnějšími?
Datum: 13.1.2016 Podpis:
2
