Recenze diplomové práce

Jméno a příjmení řešitele:

Nazev diplomové ^práce:

Vedoucí diplomové ^práce:

Recenze diplomové práce

Bc. Ivana Blažejovská

Vliv finální úpravy na prodyšnost tkaniny při

současném sledování

její

rovnoměmosti ^{v ploše}

Ing.

Marie

Havlová, Ph.D.

předmětem diplomové práce byl experiment sledující variabilitu prodyŠnosti

_{v PloŠe} v závislosti ^{na provedené} finální úpravě.

Autorka vypracovala rešerši týk;jici se základních vlivů na

prodyŠnost

textilií a

^zPŮsobu jejího mcróni.

Nawhla

^u prorr.álu áxperiment měření prodyšnosti na skupině vzorků a navrhla á provedla vyhodnocení variability těchto experimentu. Dále experiment uPravila ^a

áodnotila výsledky hodnocení variability prodyšnosti

^v

kontextu

^s

počtem sledovaných

^míst

(vzdáleností roztečí)..

V

rešeršní části

jsou

přehledně popsany základni

pojmy

vztahujíci se k dané tématice.

Je

zde uveden ucelený a

velmi

^přehledně zptacovaný výčet faktoru, které mohou mít na prodyŠnost textilie

vliv

a charakter tohoto

vliw. V

druhé části se zaměřuje speciálně na Íinální ÚpravY a uvádí, jak

ovlivňují

prodyšnost upravené textilie.

V

experimentální části autorka navrhla experiment ^a tento provedla na 40ti ruzně upravených

,rroróí"h. Výsledkem měření každého ze vzorků byla

^v

prvním kroku matice 7x7

hodnot prodyšností v místech od sebe vzdálených

20

cm. Tato data byla dále statisticky vyhodnocena á provedena analýza rozptylu, plošné zobrazeni naměřených hodnot pro posottzení

variability

prodyšnosti a identifikace vybočujících ^hodnot pomocí krabicového diagramu.

V posledním bodu práce provedla autorka experiment pro zjištění optimálního

^poČtu zjistcnych ^dat. Autorka tedy

snížila

roúeč sledovaných míst na 15 a 10 cm.

Na

těchto datech provedla test shody střední hodnoty

a

konstatovala,

že

nejvhodnější bude

měření

s roáeČÍ

lOcm.

Konkrétní připomínky:

Str, 1 2 autorka zav ádi,,Rudolfovo

číslo"

Str.14 při popisu technologického ^postupu výroby

multifilů

zaŤazuje proces Ťezéni a dále

jako

charakteristiku zavádí u těchto ,,nekonečných" vláken pojem délky,

Str. 1 7 definice"Přechodové struktury" neodpovídá definicím ostatních struktur.

Str.22 pojem husta/řídká tkanina není jednoznačné definován, pokud autorka vezlne v Úvahu pouze dostavu, nebo pouze tloušt'ku

multifilů

Str.34 označení definované proměnné jako ,,median.souřou" není vhodné Str.63 autorka uvádí testování H6 a H6* a na str. 32 vybírá H6 4 H6**

Str.72 autorka nevhodně zaměňuje pojmy ,,symetrické rozdělení" za,,rovnoměrné rozdělenÍ".

Str.80 co jsou _,,osy tkanin"?

Str.80 co je o,rovnoměrnost útkových

nití"?

Str,82 jakým způsobem může dojít k ,,sešikmení osnovních

nití"?

Str.85 textilie byla měřena s ,,případnými sklady"?

Str.86 obr.50 ve směru osnovy je uvedeno jen 8 dílěích ^grafu, mělo by být 9.

Str. 95

autorka uvádí

jako

nejvhodnější rorteč 20, přestože ^v závěru str.99 se

pak přiklaní

k

roáeči l0

cm.

Jakým způsobem byla ověřena stabilita (chyba) měření na uvedeném přístroji?

Byla

v místech extrémních změn prodyšnosti zjištěna

i

zména v dostavě či zaplnění tkaniny?

Na zíkladě čeho se

autorka

domnívá, že

naměřená

data pocháaí znormáIního

rozdělení (přestože v

kap. 6.4.3 Hodnocení rovnoměmosti

prodyšnosti v

ploše pomocí

krabicového grafu jasně formuluje závěr, že téměř všechny výběry dat

jeví mámky

sešikmení a

vyskytují

se v nich

vybočující

měření)?

Test normality by měl předcházet celé statistické analýze.

A

pokud není plně proktíztína,

bylo

by vhodné

molit

metodiky, které nejsou na předpokládu normality za|oženy.

Dále je třeba

áodnotit vliv

rozsahu naměřených výběru na zjištěné závěry testů.

Práce byla vypracována

přehledně,

přes

některé nepřesnosti

4ůsobené ^patrně

^překlepy teoretická

a

odborná

tnoveň vyhovuje

zadání

a kvalitě odpovídající diplomové

sfudentské práci.

Vypracoviání plně vyhovuje zadáni. Práci doporučuji k obhajobě.

Na

zíkladě

výše zrníněných připomínek práci hodnotím

klasifikačním

stupněm

,rvelmi

dobře"

V Liberci

dne 31.1 .2013