HISTORIE GOTHICKÉ SUBKULTURY NA LIBERECKU

(1)

Technická univerzita v Liberci

FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Katedra: Historie

Studijní program: Historická studia B7106

Studijní obor: Kulturněhistorická a muzeologická studia

HISTORIE GOTHICKÉ SUBKULTURY NA LIBERECKU

THE HISTORY OF THE GOTHIC SUBCULTURE IN LIBEREC REGION

Bakalářská práce: 2011–FP–KHI–090

Autor: Podpis:

Tereza VALÁŠKOVÁ _________________________

Vedoucí práce: Doc. Petr Lozoviuk, Ph.D.

Konzultant:

Počet

stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh

74 0 20 8 9 7

V Liberci dne: 22. 6. 2011

(2)

(3)

(4)

Čestné prohlášení

Název práce: Historie gothické subkultury na Liberecku Jméno a příjmení autora: Tereza Valášková

Osobní číslo: P08000609

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.

Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.

V Liberci dne: 22. 6. 2011 __________________________

Tereza Valášková

(5)

Poděkování

Chtěla bych poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Doc. Petru Lozoviukovi, Ph.D. za podporu a možnost zpracovat toto téma. Dále můj dík patří narátorům a redakci Sanctuary.cz za jejich pomoc, vstřícnost a ochotu. Děkuji i celé své rodině a přátelům za jejich podporu a trpělivost v době, kdy jsem to potřebovala nejvíc.

(6)

ANOTACE

Bakalářská práce pojednává o vývoji a současném stavu gothické subkultury v Libereckém kraji; popisuje gothické hnutí nejprve ze všeobecného historického hlediska a následně jsou zde analyzovány a syntetizovány prvky a specifika, jenž tuto subkulturu činí jedinečnou. Práce seznamuje s hudbou, módou a symbolikou

„goth“. Teoretická část je rozšířena o terénní výzkum na Liberecku založeném na metodě orální historie a na strukturovaném interview s příslušníky gothického hnutí.

Klíčová slova: gothická subkultura, gothické hnutí, gothická hudba, gothická móda, gothic, goth, příslušníci gothické subkultury, specifika gothické subkultury, historie hnutí goth, symbol, společnost, narátor, Liberecký kraj, Liberecko.

THE ANNOTATION

The batchelor thesis deals with the evolution and contemporary state of Goth subculture of Liberec region; it describes the Goth movement from general historic viewpoint followed by the analysis and synthesis of features and specifics that make this subculture unique. This work introduces the reader to the music, fashion and symbolics of the „Goth“. The theoretical part is widened by terrain research made in Liberec region based on the oral history method and on structured interview with the local members of the Goth movement.

Key words: gothic subculture, gothic movement, gothic music, gothic fashion, gothic, goth, members of gothic subculture, specifics of gothic subculture, history of goth movement, symbol, society, narrator, Liberec region.

(7)

DIE ANNOTATION

Bachelor-Arbeit behandelt die Entwicklung und den aktuellen Stand der Gothic- Subkultur im Bezirk Liberec, Gothic-Bewegung beschreibt zunächst vom allgemeinen historischen Standpunkt und anschließend werden Elemente und die Besonderheiten analysiert, die diese Subkultur einzigartig tun. Die Arbeit lernt Musik, Mode und Symbolik der "Goth" kennen. Der theoretische Teil wird um Feldforschung erweitert, der in der Region Liberec auf der Grundlage der Methode der Oral Geschichte und Interviews mit Mitgliedern der Gothic- Bewegung basiert.

Die Schlüsselwörter: Gothic-Subkultur, Gothic-Bewegung, Gothic-Musik, Gothic- Mode, Gothic, Goth, Mitglieder der Gothic-Subkultur, die Besonderheiten der Gothic-Subkultur, Gothic- Bewegung Geschichte der Gothic-Bewegung, das Symbol, Erzähler, Gesellschaft, Region Liberec, Stadt Liberec.

(8)

Obsah

1. Úvod...10

2. Rozbor literatury a pramenů...12

2. 1. Literatura …...12

2. 2. Prameny...13

3. Vymezení pojmu subkultura …...15

4. Obecné dějiny hnutí a jeho specifika...17

4. 1. Co je to „goth“...17

4. 2. Historie „gothic“...19

4. 3. Hlavní specifika hnutí...27

4. 3. 1. Hudba...29

4. 3. 2. Móda...31

4. 3. 3. Symbolika...34

5. Dějiny hnutí v Čechách...36

5. 1. Historie a vlivy...36

5. 2. Příslušníci české gothické subkultury...40

6. Průzkum gothické subkultury v Libereckém kraji...43

6. 1. Příslušníci gothické subkultury v Libereckém regionu a jejich pojetí hnutí.43 6. 1. 1. Podstata hnutí...43

6. 1. 2. „Gothici“ a společnost...45

6. 1. 3. Historie a současnost...45

6. 1. 4. Identifikace...46

6. 1. 5. Hudba a zábava ...47

6. 1. 6. Umění, literatura a film...48

(9)

6. 1. 7. Magie, vampyrismus, satanismus...50

6. 1. 8. Gothic Liberec a Liberecký kraj a okolí...51

6. 1. 9. Příslušníci hnutí a budoucnost...52

6. 2. Regionální tisk...53

7. Závěr...54

8. Použité prameny a literatura...56

8. 1. Prameny...56

8. 2. Literatura …... 56

8. 3. Tisk...57

8. 4. Internetové zdroje...58

9. Seznam zkratek a pojmů...59

10. Seznam příloh...65

11. Přílohy...66

(10)

1. Úvod

Má práce se zabývá historií i přítomností jedné ze současných subkultur, gothickým¹ hnutím, které vzniklo jako odnož punku na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století ve Velké Británii. Historie této subkulturní scény je poměrně mladá, avšak její vliv nabývá v posledních letech na významu, byť se často nesetkává s porozuměním majority. Ačkoli je třeba její kořeny spatřovat v hudbě, nemalý význam má i její vizuální podoba. V současné době dochází také k tomu, že se zaměňuje či spojuje s jinými subkulturami mládeže. I když jisté stoupence vykazovala gothická subkultura v České republice i dříve, mohlo k jejímu rozvoji dojít až díky změně politického režimu po roce 1989. Z toho důvodu se zde nerozvinula v takové míře jako v některých jiných zemích, jako například v sousedním Německu.

Práci jsem rozdělila na dvě hlavní části. V první se věnuji všeobecnému pojetí, ve druhé sleduji podrobněji situaci v České republice, zejména v Libereckém kraji. Všeobecná část zohledňuje popis specifik a dějin sledované subkultury, přičemž nebylo hlavním cílem podat vyčerpávající a úplný výčet její historie. Jedná se o stručné představení problematiky, v níž vysvětluji i pojmy, které jsou s hnutím úzce propojeny. Následně přistupuji k popsání hlavních zvláštností, k sumarizaci toho, co toto hnutí činí subkulturou, co je tedy pro většinu jeho stoupenců společné.

Jelikož „goth“ je charakteristické zejména svým odlišným pojetím hudby a módy, věnuji těmto elementům ve své práci zvláštní pozornost.

Ve druhé části práce se detailněji soustředím na podobu gothické subkultury v Libereckém kraji. Tento úsek je dále členěn na kapitoly a podkapitoly, které se snaží prezentovat a interpretovat nashromážděné poznatky, a to jak z aspektu aktérů tohoto hnutí, tak z hlediska území, v němž byly diagnostikovány. Během svého výzkumu jsem se především snažila nalézt odpovědi na následující otázky: Jaké je vnímání gothického hnutí na Liberecku a zároveň jeho přijímání majoritní společností; dále do jaké míry jsou samotní přívrženci studované subkultury obeznámeni s vlastní historií scény, jak vypadá její současnost, kam se chodí bavit, a nakonec co představuje z jejich hlediska onu „esenci gothic“.

1 Označení subkultury bylo převzato z anglického jazyka, a proto se toto slovo vyskytuje často s „h“.

Samozřejmě se objevuje i čistě česká verze, já jsem dala přednost té původní, už jen pro významové rozlišení slov gothika a gotika.

(11)

Na závěr jsem vyhotovila seznam v práci běžně užívaných pojmů a zkratek.

V přílohách uvádím soupis všech provedených rozhovorů s příslušníky gothické subkultury, dvě obrazové ukázky z expresionistického filmu, možnosti módy a líčení „goth“, a to jak ženské, tak mužské. Nakonec jednou ze zařazených příloh je i ukázka gothické literární tvorby.²

V předložené práci jsem nejvíce využívala metodu orální historie, jenž se dobírá nových informací a poznatků na základě ústního svědectví osob, které byly účastníky či svědky určité události badatelem zkoumané. V rámci historie jde pouze o pomocnou výzkumnou metodu, která historikovi umožňuje získat nové informace ke specifickému okruhu problémů.³ Hlavními formami využití orální historie v historiografii jsou interview a životní příběh.⁴

Práce si klade za hlavní cíl zmapování historie a současného stavu gothické subkultury v Libereckém kraji. Studie vychází z výzkumu, který byl v tomto regionu prováděn pomocí metody orální historie. Díky strukturovanému interview jsem se snažila získat potřebné informace od jednotlivých příslušníků gothické subkultury.

Charakteristické znaky a specifika však v případě studovaného hnutí nelze posuzovat regionálně.

Téma gothické subkultury je mi osobně velmi blízké. Sama jsem se jeden čas pohybovala mezi přívrženci představeného hnutí. Po čase mne začalo zajímat, co vede jedince společnosti k tomu, aby se zapojili do této neobyčejné subkultury.

V současnosti se problematika subkultur stala velmi aktuálním tématem. Proto jsem se rozhodla jít do hloubky jedné z nich, prozkoumat její vývoj, základní prvky a zvláštnosti.

2 Autorka povídky je jednou z dotazovaných osob.

3 Miroslav VANĚK a kol., Orální historie. Metodické a „technické“ postupy, Olomouc 2003, s. 5-8.

4 Tamtéž, s. 16.

(12)

2. Rozbor literatury a pramenů

2. 1. Literatura

Literatura k tématu této práce se dá strukturovat do několika skupin. Do první z nich náleží metodologické práce jako kupříkladu příručka francouzského etnologa Jean-Clauda Kaufmanna.⁵ Předložená práce nepopisuje pouze teoretické znalosti, ale autor v ní vychází především ze svých terénních výzkumů. Hlavní myšlenkou díla je do jaké míry lze vytvářet teorii na základě terénní práce. Dále jsem využila „Orální historii“ od pražského historika Miroslava Vaňka.⁶

Druhou skupinu tvoří primární literatura, kam lze zařadit práce vztahující se přímo ke gothické subkultuře. V českém jazyce existuje jediná publikace, a sice od Ravena Digitalise „Goth. Magie v temné kultuře“.⁷ Kniha je silně ovlivněna americkým vnímáním scény a novopohanskými aktivitami autora, avšak v základních prvcích a struktuře popisuje gothickou subkulturu.

V důsledku nedostatku domácí produkce jsem musela pracovat i se zahraniční literaturou. K jedněm z cizojazyčných patří studie německých autorů, která mi byla zvláště nápomocna, „Die Welt der Gothics – Spielräume düster konnotierter Transzendenz“.⁸ Čtenář se seznamuje s gothickou subkulturou a s různými specifiky tohoto hnutí (např. hudba, oblečení atp.). Velkou část práce zabírají autory zkrácené výpovědi „gothiků“ o různých tématech. Nicméně i v této knize se dají najít tradované fámy. Gothické tématice se věnuje další německá publikace Grufties.⁹ Oproti výše zmiňované studii není tak rozsáhlá, některé názory vyplývají z doby jejího vzniku a jedná se o populárně naučnou práci.

Gothická subkultura čerpá z rozličných zdrojů, proto bylo zapotřebí některé termíny blíže osvětlit. K tomu jsem využila encyklopedie a slovníky, popřípadě dále k tématu odkazovala na různorodou literaturu i jiné zdroje. Jinými prameny informací se staly noviny a časopisy, za jejichž pomoci jsem se snažila přiblížit sledovanou problematiku z reflexivní metapozice. Některé články z českého tisku se daly naopak využít jen jako vnější pramen. K vysvětlení pojmu subkultura mi

5 Jean-Claude KAUFMANN, Chápající rozhovor, Praha 2010.

6 Miroslav VANĚK a kol., Orální historie. Metodické a „technické“ postupy, Olomouc 2003.

7 Raven DIGITALIS, Goth. Magie v temné kultuře, Praha 2009.

8 Axel SCHMIDT – Klaus NEUMANN-BRAUN, Die Welt der Gothics. Spielräume düster konnotierter Transzendenz, Berlin 2004.

9 Doris SCHMIDT – Heinz JANALIK, Grufties. Jugendkultur in Schwarz, Baltmannsweiler 2000.

(13)

posloužily články z dalších tištěných zdrojů.¹⁰ Poté se má pozornost zaměřila na texty o gothickém hnutí.¹¹ Příspěvek v tisku Gothická subkultura se věnuje vzniku, vývoji a základním prvkům studovaného hnutí, naopak Gotika po česku zachycuje vznik a stav gothické hudební scény v České republice.

2. 2. Prameny

Nejpřínosnějším pramenem pro tuto práci se stalo strukturované interview.

Těžiště mého výzkumu spočívalo v použití metody orální historie s jednotlivými příslušníky gothické subkultury v Libereckém regionu. Svůj výzkum jsem na zmíněnou lokalitu stáhla i z toho důvodu, že zde bydlím a znám osoby nejen ze samotné gothické subkultury, ale i takové, které mi byly nápomocny v dalším bádání.

Při výzkumu jsem se setkala s několika problematickými rovinami. Jednou z nich se stalo vyhledání vhodných respondentů, neboť v místním regionu se „goth“

netěší přílišné početní reprezentaci. Bylo zapotřebí kontaktovat známé, využít internetová diskuzní fóra aj. Nakonec se našlo solidní zastoupení hnutí „gothic“.

Zde se ovšem vyskytl další problém, a to neochota části z nich se podělit se mnou o své životní zkušenosti. Možná se jednalo spíše o nedůvěru, která nebyla zcela nepochopitelná, vzhledem k tomu, jak většinová společnost na gothickou subkulturu nahlíží.

Nakonec se mi podařilo nalézt sedm zastupujících přívrženců, kteří byli ochotni podat mi informace o hnutí i zodpovídat mé dotazy ohledně jejich osobního pohledu. Při těchto rozhovorech se projevila rozdílnost názorů na specifické rysy zkoumané subkultury. Myslím si, že právě z tohoto důvodu jsou subkulturní prvky tak bohaté. Mojí snahou nadále bylo získat informace pomocí jiného druhu výzkumu než jen strukturovaného interview, a sice dotazníkem.

S ohledem na minimální dostupnost tištěných prací jsem vycházela i z internetových zdrojů. V dnešní době se dá na internetu najít celá řada relevantních údajů. Na rozvoj a komunikaci této subkultury má internet značný vliv.

10 Petr SYROVÝ, Subkultura jako specifická cílová skupina, Éthum 33, 2002, s 8-12; Petr SYROVÝ, Vo co de? Mlaďoši a subkultura, Éthum 23, 1999, s. 20-21; Lukáš RYCHETSKÝ, Subkultury dneška. Paradoxy alternativní kultury, A2 1, 2009, s. 37.

11 Jan KOZLÍK – Pavlína PROCHÁZKOVÁ, Gothická subkultura, Dignir 10, 2007, s. 74-76; Milan SLEZÁK – Jan ŠÍDA, Gotika po česku, Rock & Pop 19, 2008, s. 49-52.

(14)

Články uveřejněné na webu i samotné internetové stránky mohou být dosti zavádějící, nicméně webzin Sanctuary.cz se již několik let specializuje na gothickou subkulturu a redakce se snaží přinášet kvalitní informace. Tento web je tedy dle mého názoru nejkvalitnějším zdrojem informací o gothickém hnutí, který v českých kruzích na internetu najdeme. Redakce se ochotně se mnou podělila o získané informace. Internet jsem nadále využila k doplnění údajů o kapelách, k nimž (alespoň k některým) se nevydaly publikace; k doplnění pojmů, které se nedají najít v obvyklých encyklopediích, a povětšinou k dalším odkazům, jenž rozšiřují získané poznatky.

(15)

3. Vymezení pojmu subkultura

Pro označení předmětu mého zájmu lze použít několik paralelně frekventovaných pojmenování. Vedle termínu gothická subkultura se využívá např.

gothické hnutí či gothická scéna (hudební pojetí). Ve zkrácené podobě se přejímá též anglické označení „Goth“ nebo „Gothic“. Nicméně pojem subkultura se používá jako nadstavbový termín, kterým je vymezován určitý okruh skupin.¹²

Velký sociologický slovník definuje subkulturu následovně: „Je to soubor specifických norem, hodnot, vzorů chování a životní styl charakterizující určitou skupinu v rámci širšího společenství, případně tzv. dominantní či hlavní kultury, jíž je tato skupina konstitutivní součástí.“ Nadále se termín aplikuje také na specifickou skupinu, která se stala tvůrkyní a nositelem neobvyklých, odlišných norem, hodnot, vzorců chování a především životního stylu, „i když se podílí na dominantní kultuře a fungování širšího společenství. Jejím důležitým znakem je viditelné odlišení od dominantní kultury.“¹³ Subkultura se vymezuje k „vyšší“ kultuře.

Subkultury se vyznačují především osobitým životním stylem, kulturou a hodnotami, jež vznikají v opozici vůči tzv. kultuře majoritní. Vytváří přirozené prostředí ve vrstevnických skupinách a přináší prozatímní azyl v období hledání vnitřního já. Mohou poskytovat bezpečné prostředí v určitých skupinách (partách), které je pro danou osobu uchopitelné, skýtá mu i prostor pro vlastní seberealizaci.

„V subkulturách vzniká ideové paradigma, v němž si jedinec utváří hodnoty, postoje a vztahy k okolnímu světu a k sobě samému. Atraktivita subkultur spočívá v jejich opozičnictví vůči majoritní kultuře a hodnotám a životním stylům starší generace.“

Nadále přináší docela jednoznačné hodnoty, s nimiž se jedinec identifikuje a následně je zpětně ovlivňuje. To, s čím jedinec do subkulturní skupiny přichází, bývá velmi důležité. Jestliže je ovlivněný a poznamenaný předchozími sociálními či výchovnými aspekty a překážkami, působí svým patologickým charakterem na skupinu. „Míra subkulturní identifikace je rozdílná.“¹⁴

V souvislosti s hnutím „gothic“ je také obvykle frekventován termín subkultura mládeže, který se vymezuje jako „typ subkultury vázaný na specifické způsoby chování mládeže, na její sklon k určitým hodnotovým preferencím, akceptování či zavrhování určitých norem, životní styl odrážející podmínky života.“

12 Petr SYROVÝ, Subkultura jako specifická cílová skupina, Éthum 33, 2002, s. 9.

13 Velký sociologický slovník II, Praha 1996, s. 1248.

14 Petr SYROVÝ, Subkultura, s. 8-9.

(16)

Subkultura mládeže může být smysluplně vymezena a pochopena pouze v porovnání s hodnotami, chováním a životním způsobem dospělého jedince v jednotné společnosti. Obvykle se předpokládá její vznik tam, kde se historicky a situačně zvýrazní diferenciace životní filosofie a životního stylu mladých do té míry, že se zformuje specifický kulturní vzorec chování.¹⁵

U některých příslušníků je subkultura, podobně jako u jiných rodina, významným zázemím pro vývoj člověka, zejména dospívajícího. Může nabírat funkce jakéhosi sociálního rastru, podle něhož jednotlivci volí své přátelé, partnery, místa trávení volného času, ale i specifické problémy. Tím ovlivňuje hodnotová měřítka a celkový životní styl a s ním spojené prožívání každodenních událostí.¹⁶ K začlenění do nejrůznějších subkultur vede v mnoha případech snaha o vydělení se z většinové společnosti. Tyto subkultury jsou charakterizovány mimo jiné specifickým slangem, oděvem a myšlenkami. Mezi jednotlivými subkulturami, ale i uvnitř nich, ovšem vládne rozdílnost.¹⁷

Subkulturní život v České republice byl již před revolucí, ale nyní nabývá na síle. Podle komentátora Lukáše Rychetského se to týká stále většího počtu lidí. Také se však očividně snaží o přesah z malého kulturního ghetta směrem k většinové společnosti, jenž se stává v dnešní době tolerantnější. Výběr v kulturních a společenských odvětví je větší, tudíž se vyskytují menší rizika spojená s příslušností k některé menšině či subkultuře. V důsledku toho roste počet osob, jenž svou existenci v subkulturní skupině vysvětlují jako módní postoj, jelikož se s ním identifikovali na základě vkusu, ale většinou nemá stálého trvání. „Se zpožděním oproti Západu můžeme právě v těchto letech pozorovat na příkladu většiny subkultur, jak masová obliba nějakého směru může paradoxně ubíjet to, co se zdálo být opravdovou alternativou.“ ¹⁸ Tento fenomén se dotýká i určité části gothické subkultury.

15 Tamtéž.

16 Petr SYROVÝ, Vo co de? Mlaďoši a subkultura, Éthum 23, 1999, s. 20.

17 Lukáš RYCHETSKÝ, Subkultury dneška. Paradoxy alternativní kultury, A2 1, 2009, s. 37.

18 Tamtéž.

(17)

4. Obecné dějiny hnutí a jeho specifika

4. 1. Co je to „goth“

Podle přívrženců hnutí „goth“ se má způsob života ubírat k posílení sebe sama a nezávislému myšlení. Dle autora jedné z mála publikací o gothické subkultuře roste zájem o tzv. gothický styl života každým dnem.¹⁹ Termíny „goth“

a „gothic“ se používají teprve od konce sedmdesátých let 20. století pro lidi patřící do konkrétní subkulturní frakce.²⁰

Existují různé pokusy definovat podstatné stránky „gothic“. Jedna z těch obecnějších představuje „goth“ zároveň jako „životní styl i filosofii. (...) Ústřední směřování, které charakterizuje goth, je cestou, téměř nezbytně vedoucí skrze kreativitu a sebevyjádření, jenž usiluje o oslovení a vtažení svého posluchačstva – současné společnosti skrytého, ale hluboce fascinovaného věcmi, které jsou temné a děsivé.“ ²¹

Dále se pak vyskytují definice, které o „gothic“ mluví z rozdílného úhlu pohledu. Nejsou již tak abstraktní, ale zcela konkrétní: „Goth je alternativní životní styl či subkultura; hlavním tahounem je její hudba a literatura, které jsou obě textově i eticky temné a záhadné. Pod goth spadá specifické umění, literatura a hudba. Současné asociace s goths jsou: temně nebo extrémně provedený make-up, černé oblečení, keltské šperky, piercing a tetování, stejně jako věci související s bondage. Je zde silné spojení se středověkem, viktoriánskou historií, mnoho goths nosí symboly jako křesťanský kříž nebo pentagram." ²²

Hlavními spojitostmi, které propojují přívržence této alternativní subkultury, jsou zejména temné a záhadné prvky. Alicia Porter Smith ve svém výzkumu věnovaném gothické subkultuře²³ shrnula pět oblastí charakterizující aktivní

19 Raven DIGITALIS, Goth. Magie v temné kultuře, Praha 2009, s. 15-16.

20 Tamtéž, s. 20.

21 Sanctuary.cz [online]. 2010 [cit. 2010-09-26]. Gothic-Hudba, styl, hnutí, subkultura II. Dostupné z WWW: <http://www.sanctuary.cz/gothic-subkultura/130-gothic-hudba-styl-hnuti-subkultura-ii>.

AZHRAM. Defining Goth: Origins of Mothern Gothic Culture. Blood-dance.net [online]. 1998 [cit.

2006-06-20]. Dostupné z WWW: http://www.blood-dance.net/goth/origins.html.

MURPHY, C. Goth? [online]. 2004 [cit. 2006-05-07]. Dostupné z WWW:

http://www.darkelite.co.uk/jeordiesden/main.html.

23 A Study of Gothic Subculture: an Insider Look for Outsiders. Více o projektu:

www.gothicsubculture.com.

(18)

příslušnost ke gothickému hnutí. Pokud jedinec splňuje aspoň jeden z následujících bodů, může se považovat za přívržence „gothic“. Navštěvuje-li gothiky frekventovaná místa, obléká-li se v gothickém stylu, má-li „gothickou mentalitu“, poslouchá-li gothickou (a jí příbuznou) hudbu, čte-li příslušnou literaturu, je-li seznámen s patřičnými filmy a zná-li se s klíčovými postavami gothické scény.²⁴ Goth je hnutí apolitické, které čerpá z dějinných složek. Tato subkultura má hodně volnosti a možností, jak se vyjádřit. Hudba dala studované subkultuře jméno a základní charakteristiku, je tedy její neodmyslitelnou součástí. V posledních letech se však objevují i další podstatné aspekty, jenž se neodvratně pojí s gothickou subkulturou.

(19)

4. 2. Historie „gothic“

Pojmenování sledované subkultury je odvozeno od slova Goth, kterým se označoval východogermánský kmen z doby stěhování národů. Původní Gótové patrně obývali oblast jižního Švédska.²⁵ Podle tohoto kmene humanističtí vzdělanci pojmenovali umělecký sloh, který následoval po románském umění. Byl považován za plod barbarské kultury a následně opovržlivě nazván „gotikou“. Ovšem ve skutečnosti nemělo toto umění s Góty nic společného, šlo o přirozený výsledek postupného vývoje uměleckých slohů.²⁶

Gothické hnutí také vychází a čerpá právě z gotického slohu, který vznikl ve Francii kolem roku 1150 a po roce 1230 pronikl do Čech. Za jeho nejtypičtější znaky se pokládá vertikalita, lomený oblouk, poměrně lehké klenby nesené žebry, opěrný systém. Stavělo se z neomítaných kvádrů a z lomového kamene vždy omítaného, užívalo se však i dřevěného srubu a hrázděného zdiva. Nejen stěny, ale i žebra, portály atd. se pestře omalovávaly. Pro gotiku jsou příznačná vřetenová schodiště.²⁷ Nejvýrazněji se gotika projevila v architektuře, kdy se díky opěrnému systému stavěly vysoké katedrály. Příslušníka gothické subkultury přitahují nejvíce středověké hrady. Hrad lze definovat jako „opevněné panské sídlo s funkcí obrannou i správní, umísťované na skalním ostrohu nebo v nížině, v částečném obklopení vodou, případně na jiném těžko dobyvatelném a snadno bránitelném místě. Ústřední částí byla zprvu věž (donjon), poslední útočiště při obraně, později byly obytné prostory umisťovány v paláci s kaplí.“²⁸ Později v období novověku tento typ architektury postupně ztratil svou funkci a jako panské sídlo ho nahradil zámek.²⁹

25 Jejich etnogeneze však začala kolem zlomu letopočtů v prostoru Pobaltí mezi ústím Odry a Visly.

V bojích s Vandaly a Rugii si rozšířili své území směrem na jih a východ a vytvořili si tužší vojenskou organizaci strukturovanou do „družin“ vázaných na krále. Časem se posunuli východně od střední Visly a odtud se pak dostávali k dolnímu toku Dunaje a kolem poloviny 3. století obsadili oblast dnešního Moldavska a jižní Ukrajiny až k Dněpru a posléze celé severní Černomoří až k ústí Donu. Jejich pustošivé nájezdy zasahovaly i hluboko do Řecka. Tísnění Římané s nimi bojovali, popř. si vykupovali dočasný mír finančními poplatky, a teprve císaři Claudius II. Gótský a Aurelianus proti Gótům dosáhli rozhodných úspěchů. Od druhé poloviny 3. století docházelo u Gótů k dělení na dvě velké skupin – na tzv. západní Góty (Vizigóti), jejichž jádrem byli Tervingové, a výhodní Góty (Ostrogóti), jejichž jádrem byli Greuthungové. Gótové původně nežili ve městech a měli podobný systém božstev jako severské a jiné germánské kmeny.

Václav MAREK – Pavel OLIVA – Petr CHARVÁT, Encyklopedie dějin starověku, Praha 2008, s. 158; Raven DIGITALIS, c. d., s. 21.

26 Jaromír ADAMEC – Pavel ŠAMŠULA, Průvodce výtvarným uměním II, Praha 2000, s. 58.

27 Jaroslav HEROUT, Slabikář návštěvníků památek, Praha-Litomyšl 2002, s. 25.

28 Oldřich Jakub BLAŽÍČEK – Jiří KROPÁČEK, Slovník pojmů z dějin umění, Praha 1991, s. 80.

29 Jaroslav HEROUT, c. d., s. 152.

(20)

19. století se nese ve znamení průmyslové revoluce. Pro gothickou subkulturu má význam hlavně tzv. viktoriánská éra v Anglii, což bylo poklidné období vlády královny Viktorie (1837-1901). Gothické hnutí se z této epochy inspiruje, převážně v módě, ale vychází i z její literatury. Z tehdejších módních prvků si gothický způsob oblékání převzal krinolínu, růže, korzety, rukavice i vějíře;

z pozdějšího období této éry se „gothika“ nechala inspirovat turnýrou, šněrovačkou či slunečníkem s krajkami. Nejvýraznějším zdrojem se stal především celkový střih a dojem.³⁰

Označení „gothic“ se ve viktoriánském období v Anglii pojilo s literaturou, která obsahovala hororové či mysteriózní prvky – jednalo se o tzv. gotický román.³¹ Takto se v pracích věnovaných dějinám literatury označuje žánrová varianta románu, příznačná zejména pro anglickou literaturu druhé poloviny 18. a počátku 19. století. Základem tohoto románu je vyvolání silných citů – od dojetí až k pocitům hrůzy a děsu. Důraz se přikládá dějové linii, ve které se rozvíjejí motivy racionální i fantastické, jenž poutají pozornost čtenáře svou dobrodružností a akčností a vyvolávají v něm emocionální pohnutí. Upřednostňovány a popisovány bývají v příběhu tajemné prostory, evokující náladu hrůzy a strachu a podporující tak napínavý děj, který se může odehrávat v troskách rozpadlých středověkých hradů a zámků, v hlubokých lesích, hrobech, kobkách nebo ve vězení. Gotický román v podstatě předjímá moderní horory. Tomuto žánru se mimo jiné věnovali či na něj navazovali autoři jako Horace Walpole (Otranský zámek), Mary Shelleyová (Frankenstein), Edgar Allan Poe (Jáma a kyvadlo) či Bram Stoker (Dracula).³²

Díky gotickému románu je termín „gothic“ spojen s temnotou a hrůzou, mystičností, tajuplností, a s atmosférou sklíčenosti. Tento román dal vzniknout ikonografii gothického hnutí, postavil jeho kulisy, jako například temné hřbitovy, staré ruiny kostelů, hradů či zámků, upíry, noční můry aj. Z gotického románu byly převzaty německým expresionistickým filmem z dvacátých let 20. století emocionální prvky a motivy tajuplnosti. Zmíněný druh filmu svou estetikou velmi ovlivnil vnímání i módu současných příslušníků gothické subkultury.³³

Ve dvacátých letech minulého století se německá filmová produkce dostala

30 Více o tomto druhu módy v: Ludmila KYBALOVÁ, Dějiny odívání. Doba turnýry a secese, Praha 2006.

31 Z anglického výrazu gothic novel. Někdy se také užívá pojmu román hrůzy (z něm.

Schauerroman) nebo černý román (z franc. le roman noir).

32 Libor PAVERA – František VŠETIČKA, Lexikon literárních pojmů, Olomouc 2002, s. 127.

33 Jan KOZLÍK – Pavlína PROCHÁZKOVÁ, Gothická subkultura, Dignir 10, 2007, s. 74.

(21)

na několik let na jedno z předních míst světové kinematografie. Jejími dvěma tendencemi byly expresionismus a kammerspiel.³⁴ Expresionismem se označuje směr či tendence ve výtvarném umění, literatuře, divadle i hudbě, který se objevil před rokem 1914 a v prvních dvou desetiletích 20. století se nadále rozvíjel, a to hlavně v Německu. Jednalo se o součást evropské avantgardy. Bez označení expresionismus se tento styl vyskytoval v umění a jeho dějinách již před stovkami let. Charakteristika expresionismu odpovídá postoji umělce, jenž se nesnaží o napodobení svého prostředí, celého okolního světa, ale usiluje o zobrazení vlastní, vnitřní pravdy, k čemuž využívá přetváření, či dokonce hrubé deformace jinak známých tvarů, formulací i myšlenek. Porážka Německa v první světové válce a následná inflační pohroma měly rozhodující vliv na rozvoj německého expresionismu a nadále ho ovlivnily temnými a znepokojivými prvky, které se odrazily především ve výtvarném umění a divadle. Ani filmové umění, jež se teprve začínalo prosazovat, se nedokázalo vyhnout tak silnému vlivu.³⁵

Filmový expresionismus neměl žádný zveřejněný program, jeho manifestem se stala premiéra filmu Kabinet dr. Caligariho od Roberta Wieneho v roce 1919.

Autoři využili nového předpokladu, že jen subjektivní představa světa nebude ve filmovém umění fádní, ba naopak, že jde o velmi zajímavý nápad. Jako motto filmu se objevila Baudelairova myšlenka: „Člověk si nevšímá věcí, které nejsou nějak zdeformované. Banálnost je neviditelná.“. První expresionistický snímek měl za hrdinu šílence. Tvůrci se zřekli úplně plenéru a film vytvořili v malovaných dekoracích. Deformace těchto „zkrášlení“ byly tak extrémní, že je nešlo překonat.³⁶

Po tomto prvním expresionistickém úspěchu se zvedla vlna filmů různé kvality, jenž nadále upřednostňovala a navozovala estetiku strachu a nočních můr.

Upíři sající lidskou krev, nejrůznější mocnosti temnot, duchové obývající staré hrady, romantické koncepce démonů a ďábla či dokonce náměsíčníci i osobnosti trpící schizofrenií, tajemné lidské povědomí definované Freudem a jiné blouznění nemocné psychiky okouzlily fantazii tehdejších scénáristů. Avšak příčiny měl vyvolaný fenomén daleko hlubší. Tato sklíčená, pochmurná atmosféra expresionistických filmů odpovídala období poválečného chaosu, nepřehledného

34 Podle díla J. Plazewskiho (Dějiny filmu 1895-2005) směr kammerspiel neměl s expresionismem nic společného, ba naopak je pokládán za jeho realistický protiklad, a gothická subkultura mu všeobecně nevěnuje pozornost.

35 Jerzy PLAZEWSKI, Dějiny filmu 1895-2005, Praha 2009, s. 59-60.

36 Tamtéž, s. 60.

(22)

zmatku a intenzivního neklidu poraženého Německa.³⁷

V té době se zrodilo mnoho filmů omamujících často svým výtvarným provedením, ve kterých netradiční dekorace mívaly daleko větší úlohu nežli samotné zápletky postav, jenž se v nich pohybovaly. Objevují se filmy jako Upír Nosferatu,³⁸ Genuine, Varovné stíny, Ztracená morálka, Jak Golem na svět přišel aj.

Nejvíce režisérského umu a vkusu ukázal rakouský (později i americký) režisér Fritz Lang ve filmu Unavená smrt. Lang následně v monumentálních dvoudílných Nibelunzích zvěčnil na plátně rytířský epos z 12. století, své expresionistické zkušenosti vnesl do tradičního epického vyprávění. A konečným vrcholem expresionismu je Langova Metropolis, kde se plně zviditelnila představa velkoměsta z 21. století.³⁹

Současní příslušníci gothické subkultury se zrodili na konci sedmdesátých popřípadě na počátku osmdesátých let minulého století ve Velké Británii. Nejprve se v průběhu osmdesátých let dostává v hudebním prostředí do popředí gothic rock,⁴⁰ který je chápán jako odnož post-punku. Gothic rock postavil studovanému hnutí základy, na nichž se scéna může dále rozvíjet. Termín „goth“ v současném smyslu slova poprvé použil Antony H. Wilson, manažer skupiny Joy Division, který nazval tuto kapelu jako gothickou. Prozatím to bylo míněno pouze jako adjektivum, které mělo vystihnout náladu písní zmíněné hudební skupiny. Dříve než sama gothická subkultura vznikla, se tento termín využíval například pro módní doplňky punku.⁴¹

Původní název kapely Joy Division byl Warsaw. Jejich druhý název vycházel z románu House of Dolls,⁴² kapela se tím neoprávněně spojovala s nacistickým Německem. Avšak sami členové kapely tuto spojitost s nacisty a s obdobnými názory rázně odmítli. Jejich písně neobsahovaly jakoukoliv stopu rasistické ideologie. Texty Iana Curtise měly evokovat pocit bezmoci, beznaděje a zoufalství. Postupný posun kapely byl znatelný, od tříakordového punku se dostala k daleko temnějšímu zvuku. Po sebevraždě Iana Curtise zbývající členové založili skupinu New Order, která existuje dodnes.⁴³

37 Tamtéž, s. 61.

38 Režisér Friedrich Murnau.

39 Jerzy PLAZEWSKI, c. d., s. 61-62.

40 Veškeré hudební aj. termíny spojené s gothickou subkulturou jsou vysvětleny na konci práce v Seznamu pojmů a zkratek na s. 61.

41 Jan KOZLÍK – Pavlína PROCHÁZKOVÁ, c. d., s. 74.

42 Příběh z druhé světové války o židovské dívce, která se dostala do nacistického koncentračního tábora.

43 Sanctuary.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-02]. Co je Gothic?. Dostupné z WWW:

<http://www.sanctuary.cz/gothic-subkultura/46-co-je-gothic>.

(23)

Antonym H. Wilsonem poprvé ve spojitosti s hudbou použil termín

„gothický“, avšak k oficiálnímu označení stylu hudby došlo až v průběhu 80. let.

Další kapela, která přešla od punku k jeho temnější verzi, se jmenovala Siouxsie and the Banshees. Stejně jako Sex Gang Children se označovala jako „gothická“.

Zatímco některé rané skupiny byly nazývány „gothickými“, fanoušci i samotné kapely se tohoto označení nedrželi. Mnohem častěji se vyskytovalo pojmenování

„deathrock“. Vznik zmiňovaného stylu je spojen se západem USA.⁴⁴

Ve Spojených státech, zejména na již zmíněném západním pobřeží, vyrostl deathrock nezávisle na britské scéně. Prvnímu průkopníky byly americké kapely jako Misfits, 45 Grave a Christian Death. Ve Velké Británii se deathrock soustředil v jednom z menších klubů zvaném Batcave, kde se tato scéna nadále rozvíjela.

Právě v tomto klubu začínaly známé kapely jako například Bauhaus, Alien Sex Fiend, The Sisters Of Mercy apod. Tzv. Batcave scéna je dodnes považována za kořeny moderní gothické scény. Deathrocková hudba a styl se nadále vyvíjely a v polovině osmdesátých let se postupně začínaly měnit. Ve větší míře se používaly hudební nástroje typu kláves a bubenických automatů, což postupně přivedlo nové příznivce, novou skupinu takto zaměřených lidí. Ti se během času sami začali označovat za „gothic“. Tímto termínem se nazývali příznivci i muzika samotná.⁴⁵

Gothická hudba i deathrock měly společnou základnu, jejich styl byl typicky pochmurný a temný. „Gothičtí“ skladatelé využívali pestrou škálu rozličných hudebních nástrojů, avšak nejpoužívanější se stalo klasické obsazení – kytara, basa, bubny a klávesy. Tento druh hudby se aplikoval na písně pomalejšího tempa a v hudebně temnějších tóninách. Gothická hudba si zakládala na stylech, které zasahovaly do světlých, snových představ a vedly až k temným a hrůzným náladám. Díky tomu některé kapely dosáhly značného komerčního úspěchu, avšak většina gothických kapel zůstala ve stínu mainstreamové kultury.⁴⁶

Texty gothické hudby mají kořeny v gotické literatuře. Inspirace se hledala například i v dílech tzv. prokletých básníků, jako byl Charles Baudelaire⁴⁷ aj. Z toho důvodu převládají témata smrti, osamělosti, zoufalství a romantiky. Gothičtí textaři

47 Například dílo Květy zla.

(24)

se raději vyhýbali politickým sdělením, ačkoli v mnoha textech se na ně najdou narážky. „Gothic“ texty oproti punku kladou důraz na umění, slangu a vulgarismům není skýtán v takových textech téměř žádný prostor.⁴⁸

Když se v Británii v osmdesátých letech otevřel hudební klub Batcave, poskytl tím nově se formující scéně prostor. Avšak Velká Británie a USA nebyly jedinými zeměmi, kde našla gothická hudba zalíbení. Velký ohlas získalo toto hnutí i v Německu. Tamější příslušníci gothického hnutí se na přelomu osmdesátých a raných devadesátých let nazvali Grufties. Scéna se vyvíjela a pomalu se začala hlásit k odkazu novoromantismu, její styl se stal více temný a melancholický.⁴⁹

Počátek devadesátých let se vyznačoval neoindustriálními kapelami typu Ministry nebo Nine Inch Nails⁵⁰ (dále NIN), které slavily úspěch nejen v rádiích, ale i na televizních stanicích typu MTV. Tyto kapely měly své početné přívržence mezi

„gothiky“, avšak jen malé procento z nich by zmíněné skupiny označilo za

„gothické“. NIN a jim podobné kapely se těšily velkému komerčnímu úspěchu.

Z toho důvodu je média začala nesprávně označovat za „gothické“. Mladí lidé se cítili fascinováni veškerým temným prostředím – vzhledem, zvukem, texty – a neuvědomovali si rozdíl mezi tím, co „gothic“ doopravdy je, a tím, co MTV a hudební vydavatelství jako „gothic“ nazývalo. Kapela NIN stála na počátku komerčního využívání této scény.⁵¹

Hudební vydavatel Brian Warner, který se dnes skrývá pod svým uměleckým jménem Marilyn Manson, dal dohromady několik muzikantů z Floridy a založil The Spooky Kids. Warnerovu hudbu gothická komunita nepřijala příznivě.

Styl kapely The Spooky Kids byl typický spíše pro populární hardrockovou, nebo metalovou kapelu, a texty vydavatele Warnera považovali „gothici“ za sprosté, hloupé a plné nenávisti. Příslušníci gothické subkultury psali velmi často o hrůze a děsu, avšak vedla je inspirace pochmurným romantismem. Ale Warnerovy texty podněcovaly vztek a nenávist, odcizení, vyvolávaly konflikty. Oproti tomu tzv. „gothici“ se snažili tvořit umění a odloučit se tím od okolního světa. Tam, kde Manson podněcoval nenávist, měli příslušníci gothického hnutí krásu a padlou romantiku. „Členové“ této scény se od Masona odvraceli. Většina jeho fanoušků

49 Jan KOZLÍK – Pavlína PROCHÁZKOVÁ, c. d., s. 74.

50 Více o kapele na oficiálních webových stránkách: www.nin.com.

(25)

netušila, o čem gothická hudba ve skutečnosti je. Zcela novou komunitu, která se vytvořila kolem Briana Warnera, nedokázala média odlišit od samotné gothické subkultury. Ačkoliv většina „gothiků“ byla znechucena Masonovou hudbou a stála proti jeho stoupencům, pro média se mezi jednotlivými styly nevyskytoval rozdíl.

Tímto způsobem si společnost mimo gothické hnutí vytvořila mylný názor na zmiňovanou scénu.⁵²

Nepochopení se odrazilo i v návštěvnosti gothických klubů, která po celém světě v polovině devadesátých let výrazně poklesla. Ti, co se doopravdy za příslušníky gothické subkultury nepovažovali, poslouchali industrial nebo tzv. shock rock. Ze zmíněného důvodu se tito jedinci přesunuli na odlišnou klubovou scénu.

Původní „gothici“ postupně vyzráli a založili rodiny, čas setrvat aktivními sympatizanty jim nezůstal. Zbylé nepatrné procento příznivců zaznamenalo další vývoj gothické hudby. Aby byla zachována větší návštěvnost, zařazovalo se více jiných druhů hudby jako EBM, neo-industrial a dark techno. Lidé, kteří navštěvovali kluby kvůli tanci, změnu uvítali, ale spousta jedinců radši přestala do klubů chodit.⁵³

Toho času začal být spojován s gothickou subkulturou fetišismus, což zapříčinily „dokumentární“ pořady MTV a veřejnost mimo tuto kulturu. Po nešťastné příhodě v Colombine High School⁵⁴ se gothická komunita musela vyrovnat s mylným spojováním s násilím. Přes všechnu apatii i negativní dopady se koncem devadesátých let začala gothická scéna kvalitněji projevovat díky několika dobrým hudebním uskupením. Kapely jako Changelings, Faith and the Muse, a The Crüxshadows pokračovaly v provozování nové, hodnotné gothické hudby.⁵⁵

Od poloviny devadesátých let je gothická hudební scéna představována nejrůznějšími kapelami typu London After Midnight, Inkubus sukkubus, Rossetta Stone, Two witches aj. Dohromady se pojí různé styly, tím tento druh hudby získává další odvětví. Například gothic rock a elektronická hudba se kloubí ve skladbách kapely The Crüxshadows. Jedním z přelomových uskupení, které se snaží oživit původní gothic styl, se stalo Cinema Strange (dále CS). Jejich hudba připomíná dny

54 Tento incident se stal 20. 4. 1999 v Jefferson County v Coloradu. Dva tamější studenti ve škole zastřelili dvanáct svých spolužáků a jednoho učitele, dalších čtyřiadvacet lidí bylo zraněno. Tento masakr byl spojován mimo jiné s vlivem gothické subkultury.

(26)

staré „Batcave scény“. Jedinečnost CS spočívá ve snaze vdechnout život zapomenutému žánru. Další příbuzné skupiny následují jejich příkladu.⁵⁶

(27)

4. 3. Hlavní specifika hnutí

Vzhledem k rozmanitosti celého hnutí se v následujícím textu pokusím vymezit především jeho hlavní rysy a specifika, které dle mého názoru spočívají zejména v hudbě, módě a symbolice.

Gothická subkultura nemá přesně definované hranice, nelze ji jednostranně vymezit. Pro jednoho příslušníka této subkultury může „gothika“ znamenat neobvyklý životní styl mezi majoritní společností nebo přiřazení se k určité sociální skupině. Pro jiného jedince prioritu představuje hudební proud. „Gothika“ je mnoha lidmi vnímána předně jako životní styl, myšlenkový směr či filosofie. S gothickou subkulturou se spojuje specifická hudba i móda. Gothická muzika má mnoho podob, jenž se od sebe často značně liší. Avšak typický rys znázorňuje temnota, temný zvuk a vzhled. Ke stylu oblékání přistupují jednotliví přívrženci této subkultury různorodě. Existují odlišné skupiny „gothiků“, kteří se odívají do škály od androgynního stylu přes deathrock, punk, viktoriánský styl až k renesanci, záleží na individuálním cítění. Společný znak tvoří černá barva a velmi bledý make-up.⁵⁷

Gothické hnutí se nepřiklání k jednotné filosofii, stejně jako neinklinuje k přesně vymezenému náboženství. Příznačným znakem zůstává fascinace temnotou a děsem, snaha se přiblížit romantice, a využití temné krásy. Po způsobu dekadence se i příslušníci gothické subkultury snaží nalézt krásu mimo společenská pravidla dnešní doby. Hledají půvab v místech, kde by ho většina společnosti nečekala.⁵⁸

Témata neštěstí a bolesti přitahují častou pozornost přívrženců „goth“.

Realita pro ně existuje se všemi svými aspekty, dobrými i zlými. Pro mnohé z nich zmíněný fakt představuje možnost, jak se vyrovnat se všemi křivdami, s osobní bolestí a utrpením, jenž patří k životu každého člověka. Je to cesta sebevyjádření a seberealizace. „Gothici“ se snaží majoritní společnost šokovat způsobem projevu, jež vyznávají. Z toho důvodu se pokládá jejich styl oblékání i vizáže samotné za tak výstřední. Jejich extravagance vede ke stereotypním názorům, které vycházejí z nevědomosti, ze strachu z neznáma. Většinová společnost často považuje přívržence hnutí „goth“ za násilníky, skutečnost tomu neodpovídá. „Gothici“ mají sklon k nenásilnosti, jsou tolerantní a mnohdy pasivní.⁵⁹

59 Sanctuary.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-01]. Gothic-Hudba, styl, hnutí, subkultura II. Dostupné

(28)

V tomto hnutí se klade důraz na individualitu a samostatné myšlení, odmítá se stádovost. Každý z příslušníků má svůj specifický ráz oblékání, své názory, myšlenky, hudbu i zájmy, svou víru. Samotné hledání vlastní pravdy je důležitým prvkem.⁶⁰

Chceme-li obecně pojmenovat filosofii gothického hnutí, měli bychom obrátit svou pozornost k existencionalismu a nihilismu.⁶¹ Existencionalismus je významný filosofický směr 20. století, jehož impulsem se stala zkušenost první světové války. Výchozí pojem představuje existence – sebeprojekce, volba rozhodnutí a plná odpovědnost za ně. Po druhé světové válce dosáhl tento směr větší popularity díky francouzským myslitelům.⁶² Oproti tomu nihilismus se poprvé objevil již koncem 18. století. Toto označení bylo použito pro filosofické postoje, které cílevědomě popírají předměty a jevy každodenní zkušenosti na základě domnělé nebo skutečné reflexe jejich podstaty; výklad pojmu se pojí s koncepcí jsoucna a bytí. O jeho teoretické rozpracování jako filosofického problému se zasloužil F. Nietzsche.⁶³

Tíživý zážitek, nelehké životní období ⁶⁴ či samotné dospívání a hledání se jsou časté důvody připojení se k této subkultuře, kde se snaží své emoce kreativně vyjádřit. V této komunitě existuje pestrá škála výrazových prostředků. „Gothici“

bývají často lidé s uměleckými sklony, které bohatě využívají pro sebevyjádření.

Individuální tvorba stojí v povědomí stoupenců „gothic“ na vysokých příčkách hodnot. Jejích způsob projevu většinová společnost nepřijímá snadno, zůstává nepochopen či odsouzen, což „gothiky“ vede k hledání osob podobného smýšlení.

Při tomto sdružování se vedou intelektuální debaty, jejichž častým předmětem bývá smrt, náboženství, magie a mysticismus stejně jako společenská tabu. Přívrženci gothické subkultury nepopírají realitu, ve které žijí, neodvrací se od ní. Mají však rádi černý humor a ironii, baví se postojem, který vůči nim společnost zaujímá či zesměšňují kulturní ikony mainstreamu. Příslušníci gothického hnutí jsou k sobě navzájem tolerantní, nestaví se proti odlišnosti názorů, náboženského vyznání či

z WWW: <http://www.sanctuary.cz/gothic-subkultura/130-gothic-hudba-styl-hnuti-subkultura-ii>.

62 Kol. autorů, Filosofický slovník, Olomouc 2002, s. 116.

63 Tamtéž, s. 289-290.

64 Jako jsou například deprese, odlišnost ve školním kolektivu, těžké dětství, úmrtí v rodině nebo mezi přáteli.

(29)

sexuální orientaci. „Protože goths respektují sexuální diverzitu, je mezi nimi pravděpodobně vyšší koncentrace homosexuality, bisexuality a lidí tíhnoucích k BDSM,⁶⁵ než v normální populaci.“⁶⁶

Gothické hnutí nemá nikterak vymezené náboženské určení. Mezi jeho příslušníky najdeme ateisty, křesťany, židy, agnostiky či přívržence New Age aj.

Toto hnutí se velmi úzce pojí s magií, proto je v této subkultuře i mnoho vyznavačů novopohanství (neopaganismu) a přívrženců novodobého čarodějnictví – Wicca.

Právě díky tomuto spojení s magií se často „gothici“ zaměňují se satanisty. Ti se mezi stoupenci studované subkultury též vyskytují, ale nezastupují velké procento.

Samotné gothické hnutí mnohdy využívá religiózní symboly,⁶⁷ ne však z náboženského hlediska.⁶⁸

V politice se gothická subkultura také neangažuje. Jedná se o apolitické hnutí bez jakýchkoliv politických cílů. Podobně jako punk se „goth“ nevyznačuje akčním sociálním nábojem. Zaměřuje se na způsob trávení volného času a klubovou činnost.

Důraz je kladen na umění a na jeho tvůrčí přístup. Tato subkultura se vyhýbá masovosti, ač média a komerce na tuto skutečnost mají značný vliv. Zkomerčněné prvky gothické kultury někteří příslušníci přijímají, jiní je odmítají. Studované hnutí nebojuje proti společnosti, i když projevuje nesouhlas s konvencemi většinového smýšlení. „Jde o širší rámec vymezující způsob života, avšak uvnitř gothické skupiny se akceptování tohoto rámce, stejně tak jako jeho pojetí, výrazně liší.

Skupina je uvnitř diversifikovaná, hnutí se neustále vyvíjí.“⁶⁹

4. 3. 1. Hudba

Hudba může vytvářet symboly a styl komunit, vyjadřovat určitý životní styl a je důležitým článkem mezi životními zájmy a aktivitami volného času mladých scén. V hudebním rozmezí gothické subkultury jsou jednotlivé styly velmi rozdílné, obzvláště v charakteristice: temné balady, rychle kytarové písně, středověká hudba,

65 Tato zkratka se používá pro širokou škálu sexuálních praktik nebo orientací, kdy jeden z partnerů je nadřazen druhému. Zkratka pochází z anglického jazyka a je sestavena z dalších tří zkratek.

67 Jako jsou například kříže. Viz kapitola Symbolika na s. 34.

(30)

zkreslené industriální zvuky atp.⁷⁰

Gothických stylů existuje velké množství. V následujícím textu zmíním jen ty nejzákladnější. Na prvním místě bych jmenovala gothic rock a tvrdou kytaru.

Náladu gothic rocku lze charakterizovat jako temnou, někdy děsivou, ale nikdy ne přímo agresivní. Témata písní mluví obvykle o lásce, smutku, zklamání, osamělosti, smrti, tělesných slabostech, depresích, nemoci či temné romantice. Vztek, zranitelnost a slabiny se respektují. Zástupci klasického gothic rocku: Siouxsie

& The Banshees, Joy Division, Bauhaus, The Cure, HIM aj.⁷¹ Gothický rock a tvrdá kytara jsou v knize Die Welt der Gothics. Spielräume düster konnotierter Transzendenz prezentovány jako výše postavený termín. Pod ně spadají hudební žánry jako Gothic metal a Black metal, Industrial rock apod.

Do škály hudby gothické subkultury řadíme také elektronické žánry, které spojuje používání elektronických zařízení. Zahrnují tradiční hudební nástroje, dále elektronicky zpracovávají přirozeně produkované či zcela nové zvuky. Do skupiny elektronických žánrů patří tzv. New Wave, New Romantic, Synthie Pop, Dark Wave, Electronic Body Music, samotné Electro, Future Pop, Dark Ambient a Dark Ritual a další.⁷²

Elektronické žánry reprezentuje mimo jiné Dark wave. Tento styl vznikl na počátku devadesátých let. Mixuje se zde gothic rock s elektronickými prvky a výrazným tanečním rytmem. Využívají se hlasité duety, lehce zkreslené mužské a ženské hlasy, avšak převažují mužské vokály v hloubkách. Nálada tohoto stylu se pohybuje mezi zkrocenou tvrdostí a romantikou, touhou a melancholií. Dark wave v této podobě je německý fenomén. Zástupci: The Eternal Afflict, Calva Y nada, Projekt Pitchfork, Deine Lakaien aj.⁷³

Dalším ze zastupujících elektronických žánrů je EBM, jenž vznikl na počátku osmdesátých let 20. století v Německu a Belgii. Charakterizuje se důsledným bušením, na sto dvacet tepů za minutu ve spojení s většinou jednoduchými texty a chytlavými melodiemi; má velmi dobré taneční vlastnosti.

V textech s minimální slovní zásobu se často objevují zmínky o sociálních podmínkách, odolnosti vůči vynucenému podrobení jakéhokoli druhu, jako jsou hrozby silou sdělovacích prostředků, skutečném pokroku v oblasti technologie

70 Axel SCHMIDT – Klaus NEUMANN-BRAUN, Die Welt der Gothics. Spielräume düster konnotierter Transzendenz, Berlin 2004, s. 253.

71 Tamtéž, s. 262-263.

72 Tamtéž, s. 267.

73 Tamtéž, s. 269-270.

(31)

a vědy, nebo apokalyptických sci-fi vizí. Tento žánr zastupují např. Skinny Puppy aj.⁷⁴

Podle knihy Die Welt der Gothics. Spielräume düster konnotierter Transzendenz můžeme dělit gothickou hudbu nadále na Jiné žánry, které představuje například avantgarda a avantgardní industrial, neofolk, středověká či neoklasická hudba; a na Odlišné hudební vlivy.

4. 3. 2. Móda

Příslušník gothické subkultury obvykle vystupuje svým zevnějškem z davu.

Celkový gothický vzhled se stává pro „gothika“ uměleckým dílem. „Móda zde poslouží jako mocné medium. Je to živá, viditelná forma výrazu bohatá na umění.

Gotici jsou uměním a nekonvenčními způsoby vyjádření fascinováni. Vypadat odlišně je krásné a nesmírně zajímavé. Škála vyjadřování pocitů, emocí a životního stylu prostřednictvím oblečení může být neuvěřitelně široká. Móda zdůrazňuje vnitřní já.“ ⁷⁵

V gothickém hnutí nalezneme dvojí základní dělení jeho přívrženců – tzv. „oldschoolers“ (stará škola) a „newschoolers“ (nová škola). K nové škole patří většinou teenageři, kteří se v tomto hnutí nepohybují příliš dlouho, inklinují ke zkresleným představám. S „gothikou“ nadále experimentují a stýkají se se zkušenějšími stoupenci hnutí. Někteří „newschoolers“ mají tendenci hnutí brzy opustit a změnit tak módní styl. Pokud u „gothic“ zůstanou déle, s přibývajícím věkem se vyvíjí jejich představa o této subkultuře a móda začíná ustupovat jiným způsobům sebevyjádření a umění. Což je typické pro „oldschoolers“.⁷⁶

Gothická subkultura čerpá z punku nejen v hudební sféře. Přebírá též jeho vizuální projevy a atributy. Na masové oblibě punkové image, a tím i gothické a jiných související hnutí, se podepsal jeden z punkových představitelů, manažer The New York Dolls a Sex Pistols, Malcolm McLaren. On a jeho partnerka, módní návrhářka Vivienne Westwood, si zřídili v Londýně butik „SEX“. Tam se udával směr punkové módy i všech souvisejících žánrů.⁷⁷

74 Tamtéž, s. 270-271.

75 Raven DIGITALIS, c. d., s. 32.

76 Tamtéž, s. 35.

77 Sanctuary.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-18]. Trochu jiný pohled na módu gotické subkultury (Oldschool = základ) - Díl prvý. Dostupné z WWW: <http://sanctuary.cz/gothic-subkultura/2707- trochu-jiny-pohled-na-modu-goticke-subkultury-oldchool-zaklad-dil-prvy>.