č ková 0 2008 LIBEREC 2008 JITKA PLUHÁ Č KOVÁ Hmotová nestejnom ě rnost dvojmo skaných p ř ízí Jitka Pluhá

(1)

LIBEREC 2008 JITKA PLUHÁČKOVÁ

(2)

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ

HMOTOVÁ NESTEJNOMĚRNOST DVOJMO SKANÝCH PŘÍZÍ

MASS IRREGULARITY OF DOUBLE TWISTED YARN

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petra Jirásková Konzultant:Ing. Monika Vyšanská, Ph.D.

Počet stran: 38 Počet vzorců:26 Počet grafů: 8 Počet tabulek:14 Počet obrázků:13

(3)

P r o h l á š e n í

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně.

Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v Univerzitní knihovně TUL.

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že TUL má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem TUL, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených univerzitou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše).

V Liberci, dne 4. 1. 2008 . . . Podpis

(4)

Poděkování

Na tomto místě bych velice ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce, Ing.

Petře Jiráskové za její cenné připomínky, rady, náměty a trpělivost , kterou mi věnovala.

Také bych chtěla poděkovat konzultantce paní Ing. Bc. Monice Vyšanské, Ph.D. za pomoc při práci v laboratoři a paní Ing. Evě Moučkové, Ph.D. za laskavou pomoc při měření na přístroji QQM3.

Mé poděkování patří také rodičům, kteří mi umožnili studium na této škole, po celou dobu mě materiálně a psychicky podporovali a bez kterých by tato práce

nevznikla.

Chtěla bych poděkovat i jedné nejmenované osobě, bez které by bylo obtížné tuto práci realizovat.

(5)

Anotace

Tato bakalářská práce se zabývá měřením a hodnocením hmotové

nestejnoměrnosti dvojmo skaných přízí. Měření byla prováděna na aparatuře firmy Zellweger Uster- Uster Tester 4- SX a přístroji QQM3- systém. Práce je rozdělena do dvou částí.

První část je teoretická a je v ní vysvětlena problematika hmotové nestejnoměrnosti, její význam, parametry a charakteristické funkce. Jsou zde zaznamenány metody měření a jejich vyhodnocení.

Druhá část je experimentální. Zde jsou vytvořené podklady pro vyhodnocení spektrogramu. Problematika byla zpracována v laboratořích KTT na Technické univerzitě v Liberci.

Klíčová slova

Hmotová nestejnoměrnost, spektrogram, Uster Tester 4- SX, dvojmo skaná příze, délková variační křivka,

Annotation

This bachelor thesis deals with measurement and evaluation of mass irregularity of double twisted yarn. Measurements were performed with accessories developed by Zellweger Uster company - devices Uster Tester 4- SX and QQM3-system. The thesis is divided into two parts.

The first part is theoretical and explains theory of mass irregularity, its importance, parameters and characteristic functions. There are described measuring methods and measurements are processed there, too.

The second part is experimental. It contains groundwork for processing of the measurements. The topic was studied in laboratories of the Department of Textile Structures at Technical University of Liberec.

Keywords

Mass irregularity, spectrogram, Uster Tester 4- SX, double twisted yarn, lenght variation curve

(6)

Seznam použitých symbolů a zkratek

CV... kvadratická hmotová nestejnoměrnost [%]

CV_lim, (U_lim)... limitní kvadratická (lineární) nestejnoměrnost [%]

CVm, (Um)... strojová kvadratická (lineární) výrobní nestejnoměrnost [%]

CVef, (Uef)... efektivní (= skutečná) kvadratická (lineární) nestejnoměrnost [%]

CV_f, (U_f)... kvadratická (lineární) výrobní nestejnoměrnost [%]

D... družení

DVK ...délková variační křivka

e... základ přirozených logaritmů (e = 2,71828) I... index nestejnoměrnosti

IS... interval spolehlivosti střední hodnoty délky vláken [mm]

L... délka úseku

m ... střední hodnota hmotnosti n... počet měření

s... směrodatná odchylka [mm]

U... lineární hmotová nestejnoměrnost [%]

v... variační koeficient [%]

x ... průměrná hodnota [mm]

Z... zákrut [m^-1]

(7)

1. Úvod ...8

2. Teoretická část ...9

2.1. Vyjádření hmotové nestejnoměrnosti ...9

2.1.1. Parametry hmotové nestejnoměrnosti ...10

2.2. Charakteristické funkce hmotové nestejnoměrnosti ...15

2.2.1. Spektrogram ...15

2.2.2. Délková variační křivka ...17

2.3. Měření hmotové nestejnoměrnosti ...19

2.3.1. Kapacitní princip ...20

2.3.2. Optický princip ...21

2.3.3. Optický princip QQM 3 – systém ...22

2.4. Druhy vad v přízi ...22

2.5. Zpracování dat ...24

3. Experimentální část ...25

3.1. Mareiál ...25

3.2. Měření ...26

3.2.1. Naměřené hodnoty nestejnoměrnosti ...27

3.2.1.1 Jednoduchá příze... 27

3.2.1.2 Skaná příze ...28

3.2.2. Porovnání výsledků ...36

4. Závěr ...37

5. Literatura ...38

(8)

1. Úvod

Hmotová nestejnoměrnost příze je jedním z velmi sledovaných parametrů kvality délkových textilií (pramenů, přástů, přízí, atd.). Hmotová nestejnoměrnost ovlivňuje řadu jejich dalších vlastností, jako např. délkovou hmotnost, zákrut, pevnost a jejich variabilitu. U plošné textilie se hmotová nestejnoměrnost projevuje negativně a to například tzv. moiré efektem, pruhovitostí, mrakovitostí, tj. ovlivňuje vzhled, prodyšnost apod.

Díky značnému praktickému významu hmotové nestejnoměrnosti je tato vlastnost a s ní související problémy hlavním bodem výzkumných pracovníků. Úkolem měření je objasnit příčiny vzniku hmotové nestejnoměrnosti a způsoby zajištění co nejvyšší hmotové stejnoměrnosti u vlákenných meziproduktů a výsledné příze.

Hmotová nestejnoměrnost vychází z těchto hlavních hledisek a příčin:

– variabilita počtu vláken v průřezech příze

– variabilita průřezu, resp. délkové hmotnosti (jemnosti) samotných vláken;

– nedokonalost návaznosti konců staplových vláken na sebe vlivem nestejnoměrné délky vláken.

Je nutné hmotovou nestejnoměrnost délkových textilií sledovat jak u přástů tak i pramenů. Problematika hmotové nestejnoměrnosti se prolíná velkou částí technologie předení, a proto se hmotová nestejnoměrnost u přádelnických produktů od počátku zpracovatelského procesu ukazuje jako významný faktor. Je nutné ji kontrolovat a vyhodnocovat, aby na základě tohoto vyhodnocení mohly být provedeny změny v technologii.

V technologii předení se uplatňují některé zestejnoměrňující procesy, např.

družení vlákenných produktů. Družení v přádelnické technologii slouží jako zestejnoměrňující proces. Jeho funkce je ověřena dlouholetou praxí v jednotlivých přádelnických technologiích.

Cílem této bakalářské práce je na vybraných souborech přízí jednoduchých a skaných provést měření na aparatuře Uster Tester 4 a současně na přístroji QQM3. Tyto výsledky statisticky zpracovat a provést hodnocení nestejnoměrnosti jednoduchých a

(9)

skaných přízí mezi sebou. Vyjádřit závislost mezi nestejnoměrností jednoduchých a skaných přízí.

2. Teoretická část

Hmotová nestejnoměrnost znamená kolísání hmoty vláken v přízi nebo na určitých délkových úsecích délkového vlákenného útvaru [2]. Problematika hmotové nestejnoměrnosti se prolíná značnou částí technologie předení, proto v zájmu odstraňování příčin, které zvyšují hmotovou nestejnoměrnost, je nutno sledovat tuto vlastnost i u přástů, pramenů, případně vlákenné vrstvy.

2.1 Vyjádření hmotové nestejnoměrnosti

K porovnání hmotové nestejnoměrnosti a její analýze slouží řada parametrů a charakteristických funkcí [2].

Vyjádření hmotové nestejnoměrnosti [2]:

A) Parametry:

- lineární hmotová nestejnoměrnost - U [%]

- kvadratická hmotová nestejnoměrnost - CV [%]

- limitní lineární hmotová nestejnoměrnost - Ulim [%]

- limitní kvadratická hmotová nestejnoměrnost – CVlim[%]

- index nestejnoměrnosti - I

- výrobní nestejnoměrnost - CVf [%]

- strojová nestejnoměrnost - CVm [%]

B) Charakteristické funkce:

- spektrogram

- délková variační křivka - míra odchylky- DR

(10)

2.1.1 Parametry hmotové nestejnoměrnosti Lineární hmotová nestejnoměrnost

Lineární hmotová nestejnoměrnost vyjadřuje střední lineární odchylku od střední hodnoty hmotnosti délkového úseku vlákenného útvaru [2].

dl m L m(l)

U m

L

0

∫ −

= 100⋅

( 1 )

kde:

U...lineární hmotová nestejnoměrnost [%]

m(l)...okamžitá hodnota hmotnosti délkového úseku přádelnického produktu m ...střední hodnota hmotnosti

L...délka úseku

Obr. 1 Grafické znázornění střední lineární nestejnoměrnosti U [2]

Kvadratická hmotová nestejnoměrnost

Kvadratická hmotová nestejnoměrnost odpovídá variačnímu koeficientu hmotnosti délkových úseků vlákenného útvaru [2].

(

m(l) m

)

dl L

CV m

L

0

1 2

100⋅ ⋅∫ −

= ( 2 )

kde:

(11)

CV...kvadratická hmotová nestejnoměrnost [%]

m(l)...okamžitá hodnota hmotnosti délkového úseku přádelnického produktu m ...střední hodnota hmotnosti

L...délka úseku

U přízí, přástů, pramenů, jejichž nestejnoměrnost je ryze nahodilá, lze lineární nestejnoměrnost U a kvadratickou nestejnoměrnost CV snadno přepočítat. Dle [1]

existuje přepočtový vztah:

25 , 1

= U

CV ( 3 )

CV

U =0,8⋅ ( 4 )

Limitní hmotová nestejnoměrnost [2]

V praxi není možné vyrobit absolutně stejnoměrnou přízi, protože vlákna v přízi jsou náhodně rozložena (rozložení vláken se popisuje Poissonovým rozdělením celočíselné náhodné veličiny) a mají svoji vlastní nestejnoměrnost (variabilitu průřezu vláken).

Minimální možná nestejnoměrnost se nazývá limitní nestejnoměrnost. Tato nestejnoměrnost je definována různými vztahy, které vycházejí z Poissonova rozdělení náhodné celočíselné veličiny.

( )

n!

e λ n P

n

P P

λ

⋅ ′

′ =

′

− (0 ≤ n′< ∞) ( 5 )

kde:

P( ′n)...pravděpodobnost výskytu n′ vláken v průřezu příze n′ ...obecný počet vláken v průřezu příze

λ_P...parametr Poissonova rozdělení

e...základ přirozených logaritmů (e = 2,71828)

Pokud označíme n jako střední počet vláken v průřezu příze

(12)

( )

n σ

( )

n x

n= ′ = ² ′ ( 6 )

tak je limitní kvadratická nestejnoměrnost zjistitelná pomocí vztahu pro variační koeficient v hmotnosti úseku délkového vlákenného útvaru:

100

⋅

=

= x

v σ

CV

[ ]

% ( 7 )

Vztah (5) tedy můžeme dosadit do vztahu pro variační koeficient:

( )

n n

x n

CV_lim σ 100

100

100= ⋅ =

′ ⋅

= ′ ( 8 )

Vztah:

n CV_lim 100

= , přičemž t

n =T ( 9 )

kde:

CV_lim...limitní kvadratická nestejnoměrnost [%]

n_p...průměrný počet vláken v průřezu přádelnického produktu T...jemnost délkového přádelnického produktu [tex]

t...jemnost vláken [tex]

se nazývá Martindaleův vztah pro výpočet limitní kvadratické nestejnoměrnosti.

Variabilita průřezu vláken je zde zanedbána.

U všech vláken není možné zanedbat vlastní nestejnoměrnost, proto používáme k vyjádření vlastní limitní nestejnoměrnosti délkového vlákenného útvaru tzv. rozšířený Martindaleův vztah, který zahrnuje vlastní variabilitu vláken (vyjádřenou variačním koeficientem průřezu či průměru vláken):

2

1 100

100 





 +

⋅

= ^p

lim

v n

CV ( 10 )

0,0004 2

100 1

d

lim v

n

CV = ⋅ + ⋅ ( 11 )

Vztahy pro výpočet limitní lineární hmotové nestejnoměrnosti Ulim jsou analogické:

(13)

U_lim 80n

= ( 12 )

2

1 100

80 





 +

⋅

= ^p

lim

v

U n ( 13 )

0004 2

0 80 1

d

lim , v

n

U = ⋅ + ⋅ ( 14 )

kde:

vp...variační koeficient průřezu vláken [%]

vd...variační koeficient průměru vláken [%]

Index nestejnoměrnosti [2]

Index nestejnoměrnosti se používá k vyjádření míry nestejnoměrnosti reálného vlákenného produktu a ukazuje, jak se reálný vlákenný produkt odchyluje od ideálního (I = 1). Je také měřítkem pro dokonalost přádního procesu a jakost přádelnického produktu.

Index nestejnoměrnosti je závislý na počtu vláken v průřezu. U nižších jemností (hrubých produktů) nabývá vysokých hodnot (5 – 8) a u vyšších jemností (jemných produktů) nabývá nižších hodnot (1,2 – 1,7).

Index nestejnoměrnosti I [1] je poměr mezi skutečně naměřenou a ideální (limitní) nestejnoměrností.

lim ef

CV I = CV ;

lim ef

U

I = U ( 15 )

kde:

CVef, Uef...skutečně naměřená kvadratická (lineární) nestejnoměrnost [%]

CVlim, Ulim....limitní kvadratická (lineární) nestejnoměrnost [%]

(14)

Výrobní nestejnoměrnost [2]

Jedná se o nestejnoměrnost, kterou způsobil výrobní proces. Je vypočtena dle:

2 2

lim ef

f CV CV

CV = − ( 16 )

analogicky: U_f = U_ef² −U_lim² ( 17 )

kde:

CV_f, (Uf)...kvadratická (lineární) výrobní nestejnoměrnost [%]

CV_ef, (Uef)...efektivní (= skutečná) kvadratická (lineární) nestejnoměrnost [%]

CV_lim, (Ulim) ....limitní kvadratická (lineární) nestejnoměrnost [%]

Strojová nestejnoměrnost [1, 2]

Strojová nestejnoměrnost je nestejnoměrnost vložená do produktu jedním

strojem. Strojovou kvadratickou CVm [%] a lineární Um [%] výrobní nestejnoměrnost, vypočteme dle:

2 1 2

− −

= _fn _fn

m CV CV

CV ( 18 )

analogicky: U_m = U²_fn −U²_fn_-₁ ( 19 )

kde:

CVm, (Um)...strojová kvadratická (lineární) výrobní nestejnoměrnost [%]

CVfn, (Ufn)...výrobní kvadratická (lineární) nestejnoměrnost produktu na výstupu ze stroje [%]

CVfn-1, (Ufn-1)..výrobní kvadratická (lineární) nestejnoměrnost produktu na vstupu do stroje [%]

(15)

Všechny prameny, které vstupují do stroje, jsou druženy. Vzhledem k tomu, že družení snižuje nestejnoměrnost, vypočítá se tato výrobní nestejnoměrnost dle:

D

CV_fn₋₁ = CV^f⁰ ( 20 )

kde:

CVf0...výrobní nestejnoměrnost jednoho pramene na vstupu do stroje [%]

D...družení [1]

Výhodou parametrického vyjádření hmotové nestejnoměrnosti je možnost uvedení číselné hodnoty, která vyjadřuje úroveň nestejnoměrnosti. Nevýhodou je fakt, že nelze tímto způsobem analyzovat příčiny vzniku hmotové nestejnoměrnosti.

2.2 Charakteristické funkce hmotné nestejnoměrnosti

2.2.1 Spektrogram

Je amplitudový záznam harmonických složek kolísání hmoty přádelnického produktu v závislosti na dekadickém logaritmu vlnové délky periodické nestejnoměrnosti.

Graficky znázorňuje statistické rozdělení spektra vlnových délek. Spektrogram by měl mít kontinuální průběh, tj. zobrazený spojitou křivkou. Zjišťuje se pouze omezený počet měřících bodů, omezený počet pásem. V každém pásmu je obsažena střední velikost amplitudy s určenou vlnovou délku. Hodnoty jsou zaregistrovány na diagramový papír formou stupňovité křivky.

Vadu vytváří vadný pracovní orgán na stroji (vylomený zub v soukolí, porušený povlak protahovacího válečku, poškozené ložisko, atp.). Spektrogram zaznamenává, kde pravděpodobně pravidelně se vyskytující nestejnoměrnost vzniká [4].

Používá se pro analýzu periodických chyb. Periodické kolísání hmoty příze ukazují rušivé obrazce v tkanině či pletenině, nejsou způsobeny vlivem materiálu, ale vznikají díky chybám v technologickém procesu, tyto chyby musí být odstraňovány co nejdříve.

(16)

Rozeznáváme 3 druhy spekter (obr. 2):

1. Ideální – spektrum ideálního produktu 2. Normální – spektrum produktu bez chyb

3. Reálné – spektrum měřeného vlákenného produktu

Obr.2 Spektrogram skutečný, normální a ideální ( bavlněná česaná příze) [3]

Nestejnoměrnost se ve spektrogramu projevuje formou kupovitých spekter (obr.

4) způsobených průtahovými vlnami a charakteristických spekter tzv. komímů (obr. 3) způsobených mechanickou závadou stroje [1].

Charakteristická spektra – způsobená mechanickou závadou stroje.

Vyskytují se ve formě komínů. Dochází k zesílení či zeslabení průřezů délkového vlákenného produktu periodicky, a tato skutečnost se ve spektrogramu projeví značným vyvýšením hmotové nestejnoměrnosti na určité délce vlny [1].

Obr. 3 Charakteristická spektra – způsobená mechanickou závadou stroje [3]

(17)

Kupovitá spektra – způsobená špatnou prací průtahového ústrojí.

Nejedná se čistě o periodickou nestejnoměrnost jedné vlnové délky, ale o rozsah vlnových délek, kterým přísluší určité vyvýšení ve spektrogramu. Průtahové vlny jsou způsobené nedokonalou kontrolou vláken v průtahovém poli [1].

Obr. 4 Kupovitá spektra – způsobená špatnou prací průtahového ústrojí [3]

2.2.2 Délková variační křivka

Délková variační křivka (DVK) znázorňuje závislost vnější hmotové nestejnoměrnosti na délce úseku vlákenného produktu. Vnější hmotná nestejnoměrnost vyjadřuje variabilitu hmotnosti mezi úseky délky L, nazývaný jako gradient vnější hmotové nestejnoměrnosti CB(L). Zobrazuje vliv celé technologie na hmotnou nestejnoměrnost příze.

Obr. 5 Gradient nestejnoměrnosti- délkové variační křivky [1 ]

DVK zobrazuje vliv celé technologie na hmotovou nestejnoměrnost výsledného produktu. Vyhodnocení DVK spočívá v porovnání limitní délkové variační křivky

(18)

s reálnou délkovou variační křivkou a následné zjištění délky úseku, na kterém nestejnoměrnost vznikla –identifikace stroje vnášejícího tuto nestejnoměrnost.

Odchýlení reální DVK od limitní křivky znamená změnu hmotové nestejnoměrnosti.

Slouží k identifikaci neperiodické nestejnoměrnosti. Odklon směrem nahoru znamená zhoršení a odklon směrem dolů zlepšení hmotové nestejnoměrnosti.

Obr. 6 Limitní délková variační křivka 2.2.3. Míra odchylky- DR

Míra odchylky popisuje jakou mírou v [%] byla překročená určitá odchylka hmoty [%].

Obr. 7 Definice DR

(19)

% 100

)[%]

%

( ×









=

∑

TOT i ym

x L

DR l

( 21 )

DR křivky jsou aktuální hmotové histogramy s logaritmickou vertikální stupnicí.

Obr. 8 DR křivky

Čím užší a symetričtější jsou DR křivky, tím rovnoměrnější je materiál. Úhel mezi vnějšími a vnitřními DR křivkami se bude měnit podle stupně nestejnoměrnosti na dlouhých úsečkách.

2.3 Měření hmotové nestejnoměrnosti [2]

Na měření nestejnoměrnosti délkových textilií se používají nejčastěji kontinuální metody. Sem patří optické a kapacitní zařízení.

a) kapacitní – přístroj firmy Zellweger Uster – Uster Tester b) optický – přístroj Zweigle, přenosné zařízení QQM 3

(20)

2.3.1 Kapacitní princip měření hmotové nestejnoměrnosti [2,3,4]

Nejznámějším a v současné době celosvětově používaná je metoda využívající změnu kapacity kondenzátoru. Tato metoda byla zpracovaná firmou ZELLWEGER USTER [5].

Princip je založen na nepřímém měření kolísavé hmotnosti délkové textilie, která prochází mezi deskami kondenzátoru. Délková textilie nahrazuje v kondenzátoru dielektrikum. Kolísáním tloušťky délkové textilie při jejím konstantním pohybu mezi deskami kondenzátoru kolísá také kapacita měřicího kondenzátoru, který je součástí měřicího oscilátoru . Změna kapacity znamená také změnu frekvence oscilátoru. Tato frekvence je srovnávána s frekvencí srovnávacího oscilátoru . Systém je velmi citlivý na změnu vlhkosti v testovaném materiálu a ve vzduchu, protože molekuly vody mezi deskami kondenzátoru mají také stejnou vlastní hmotu. Z tohoto důvodu je zapotřebí zajistit stabilní laboratorní podmínky.

Je možné měřit nestejnoměrnost příze, přástu i pramene, ale je nutné měnit délku elektrod na kondenzátoru – Uster Tester si ji nastavuje sám na základě zadané jemnosti měřeného produktu.

Obr. 9 Princip měření na přístroji Uster-Tester [3]

Pomocí Uster- Testeru se muže analyzovat:

variace hmoty na krátkých úsečkách

variace hmoty na dlouhých úsečkách ( nestejnoměrnost mezi delšími úseky materiálu )

(21)

počet často se vyskytujících se vad příze ( slabé, silné místo, nopek )

chlupatost příze

Výstup z Uster-Testeru:

tabulka naměřených hodnot se základním statistickým zpracováním Statistické vyhodnocení – průměrná hodnota, variační koeficient, lineární odchylka.

histogram

spektrogram

délková variační křivka

hmotnostní diagram

Uster Tester IV lze doplnit o modul SX, který konstruuje obraz povrchového vzhledu plošné textilie (tkaniny, pleteniny) určité vazby.

2.3.2 Optický princip [2,3]

K optickému měření hmotné nestejnoměrnosti přádelnických produktů se využívá přístroj fy Zweigle. Optický princip využívá infračervené světlo a měří průměr příze. Tento princip nevyžaduje klimatizované prostředí ( konstantní vlhkost, teplotu).

Systém detekuje ,,optické vady“

Optický měřící systém porovnává průměr příze s konstantní referenční střední hodnotou a zaznamenává kolísání v délce průměru.

Výstup z měřícího systému:

tabulka naměřených hodnot klasifikuje všechny vady s ohledem na jejich délku a kolísání průměru, zaznamenává slabá, silná místa a nopky na 1 km příze.

histogram

spektrogram

délková variační křivka

(22)

Přístroj dokáže předvídat vzhled výsledné plošné textilie (tkaniny, pleteniny) na základě zjištěné nestejnoměrnosti příze a v závislosti na zvolené vazbě plošné textilie.

2.3.3 Optický systém QQM 3- systém [3]

K optickému měření hmotné nestejnoměrnosti přádelnických produktů se využívá přístroj vyrobený ve VÚB Ústí nad Orlicí [6]. Měřený délkový útvar prochází optickým čidlem, které snímá průměr délkového vlákenného produktu. Zaznamenává se CV[%], slabá, silná místa, nopky. Měří průměr příze, stanoví variabilitu průměru (CV optické), přepočítává na kolísání hmotnosti (CV mass).

Přístroj vytváří spektrogram. QQM 3 – systém (výrobce VÚB ČR ve spolupráci s OTTO STÜber GmbH & Co KG.) je přenosný přístroj pro měření a analýzu nestejnoměrnosti příze.

Obr. 10 Přenosný přístroj QQM 3 [3]

2.4 Druhy vad v přízi [2]

Kvalitu příze kromě úrovně parametrů hmotové nestejnoměrnosti - CV (U, I,…) určuje i počet vad v přízi. Pod pojmem vada rozumíme slabé nebo silné místo ( místo, kde dojde k zeslabení nebo zesílení příčného průřezu vlákenného útvaru o určitou míru) a nopky Počet vad se udává na délku 1km a jsou zjišťovány v rámci měření HN.

Četnost a velikost vad v přízi je důležitým parametrem při přesoukávání příze, proto rozlišujeme vady:

(23)

- relativně často se vyskytující, ale ne tak velké - málo četné, ale hrubé – rušivé

Obr.11 Slabé místo v přízi, jeho odpovídající signál

Obr.12 Silné místo v přízi, jeho odpovídající signál

Obr.13 Nopek v přízi, jeho odpovídající signál

(24)

2.5 Zpracování dat

Výběrový průměr [2]

∑

⋅

=

= n 1 i

xi

x n1

( 21 )

Výběrový rozptyl [2]

( )

∑ −

= −

= n 1 i

i x n x

s² ²

1

1 ( 22 )

Směrodatná odchylka [2]

s= s² ( 23 )

Variační koeficient [2]

100

⋅

= x

v s ( 24 )

kde:

n počet měření

xi...naměřená hodnota CV skané příze

D

CV =CVj ( 25 )

95 % interval spolehlivosti střední hodnoty [2]

( )

n n s

x t

IS = ± ₁₋α_/₂ −1 ⋅ ( 26 )

(25)

3. Experimentální část

Zadáním bakalářské práce bylo vytvoření podkladů pro srovnání jednoduchých a dvojmo skaných přízí.

Experimentální část byla provedena v laboratoři KTT Fakulty textilní TUL na aparatuře Uster Tester 4 –SX. a přístroji QQM3 – systém.

3.1 Materiál

Aparaturou Uster Tester 4- SX a přístrojem QQM3 byla proměřována jednoduchá příze ze 100% polypropylenu, šedé barvy – různých jemností a z nich vyrobené skané příze s různými úrovněmi skacích zákrutů. Přehled přízí použitých pro experiment je uveden v tabulce č. 1.

Použité příze uvedené v tabulce č.1 Jednoduchá

příze

Skaná příze

20/ 720 40/ 200 40/ 300 40/ 400 40/ 500 40/ 600 25/ 620 50/ 200 50/ 300 50/ 400 50/ 500 50/ 600 29,5/ 560 59/ 200 59/ 300 59/ 400 59/ 500 59/ 600 35,5/ 475 71/ 200 71/ 300 71/ 400 71/ 500 71/ 600 45/ 410 90/ 200 90/ 300 90/ 400 90/ 500 90/ 600

Tab. č.1 Jemnost a zákrut měřených přízí

Měření bylo provedeno na souboru jednoduchých přízí a z nich vyrobených přízí skaných s různou úrovní skacího zákrutu (skaní opačným skacím zákrutem).

Vzhledem k omezenému počtu potáčů, které byly k dispozici, byly provedeny u jednoduchých přízí tři měření z jednoho potáče. U skaných přízí bylo k dispozici vždy pět potáčů pro každou úroveň skacího zákrutu a z každého bylo provedeno jedno měření. Z toho důvodu, aby byl proměřen stejný úsek příze a naměřené hodnoty se daly mezi s sebou porovnat probíhalo měření součastně. Přístroj QQM3 je přenosný a nemá

(26)

Podmínky měření na aparatuře UT4:

Rychlost průchodu měřeného materiálu: 200m Délka zkoušky: 2,5minuty

V následujících kapitolách jsou popsány jednotlivé kroky experimentální činnosti.

Podmínky měření na QQM3:

- přístroj měří pomocí optického čidla hodnoty CV, silná místa, slabá místa, nopky, které moho být přepočítány konstantou na hodnoty kapacitního čidla.

3.2 Měření

Aparatura Uster Tester 4- SX

Materiál (příze navinutá na potáči) se přivádí vodícími očky mezi deskami snímače (kapacitní senzor). Mezi párem kapacitních desek je generované vysokofrekvenční signálové pole. Pokud se mění množství procházejícího materiálu mezi deskami kondenzátoru, změní se vysokofrekvenční pole a úměrně je změněný elektrický výstupní signál ze senzoru.

Tyto změny signálu jsou úměrné změně hmoty procházejícího délkového materiálu. Daný signál je následně digitalizovaný a zpracovaný přímo počítačem Uster Tester 4- SX. Systém je velmi citlivý na změnu vlhkosti v testovaném materiálu a ve vzduchu, protože molekuly vody mezi deskami kondenzátoru mají svoji vlastní hmotu.

Z tohoto důvodu je nutné pro měření hmotové nestejnoměrnosti zajistit stabilní laboratorní prostředí.

V programovém prostředí počítače se nastaví požadované snímané parametry.

V našem případě se nastaví parametry hmotové nestejnoměrnosti U [%], CV [%], zobrazení spektrogramu a grafu DR. Po tomto kroku může být proces spuštěn.

Výstupem jedné zkoušky je zvolený protokol, který podle volby může obsahovat zvolené naměřené veličiny, jejich statistické zpracování- spektrogram, délkovou variační funkci, přip. simulaci vzhledu plošné textilie (tkaniny, pleteniny, určité vazby).

Současně s měřením na aparatuře UT 4-SX bylo provedeno měření na přístroji QQM3.

Nastavení aparatury UT 4 –SX bylo přizpůsobeno maximálním možnostem přístroje QQM3. Výhodou tohoto způsobu měření je součastné zaznamenání stejného měřeného úseku dvěma různými přístroji

(27)

3.2.1 Naměřené hodnoty nestejnoměrnosti

Měření hmotové nestejnoměrnosti na aparatuře Uster Tester 4- SX a přístroji QQM3. Naměřené průměrné hodnoty CV jsou uvedeny v tabulkách 2, 3, 4, 5, 6 a grafech 1, 2, 3, 4, 5, 6.

3.2.1.1 Jednoduché příze

Uster Testr CV [%] IS[%] QQM3 CV [%] IS[%]

20tex / 720 18,19 (16,858-

19,521) 20tex / 720 13,35 (12,100- 14,599) 25tex / 620 16,616 (14,456-

18,763)

25tex / 620 13,093 (1,189- 14,996) 29,5tex / 560 15,22 (14,606-

15,833)

29,5tex / 560 12,51 (11,760- 13,259) 35,5tex / 475 15,14 (13,934-

16,345)

35,5tex / 475 12,663 (12,135- 13,190) 45tex / 410 13,986 (12,295-

15,676)

45tex / 410 12,916 (10,707- 15,124) Tab. 2 Jednoduché příze

IS, UT4, QQM3 jednoduchých přízí

0 5 10 15 20 25 30 35 40

20tex/720 25tex/ 620 29.5tex/560 35.5tex/475 45tex/410 jemnost

CV [%]

UT QQM

Graf 1. Porovnání jednoduchých přízí

Na grafu 1 je názorné, že výsledky jednoduché příze naměřené na aparatuře Uster Tester 4-SX závisí na jemnosti měřené příze. Čím je příze jemnější tím vyšší je naměřená hodnota CV. U přístroje QQM3 není tato závislost patrná.

(28)

3.2.1.2 Skané příze Jemnost skané příze 2x20tex

2x20tex Z 720/ S 200

13,488 (12,744- 14,231)

2x20tex Z 720/ S 200

13,058 (12,973- 13,142) 2x20 tex

Z 720/ S 300

13,11 (11,573- 14,646)

2x20 tex Z 720/ S 300

13,246 (7,681- 18,810) 2x20tex

Z 720/ S400

12,85 (9,824- 15,875)

2x20tex Z 720/ S400

13,226 (9,867- 16,584) 2x20tex

Z 720/ S500

13,38 (10,841- 15,918)

2x20tex Z 720/ S500

13,378 (10,019- 16,736) 2x20tex

Z 720/ S600

13,08 (11,618- 14,478)

2x20tex Z 720/ S600

13,426 (8,527- 18,324) Tab. 3 Skané příze jemnosti 2x20tex

IS, UT4, QQM3, 2x20tex

0 10 20 30 40

200 300 400 500 600 zákrut [z/m]

CV [%]

UT QQM

Graf 2. Porovnání skaných přízí jemnosti 2x20tex

Z grafu 2. je patrné, že hodnoty naměřené na obou přístrojích nevykazují významné statistické rozdíly. Různé zákruty nemají jednoznačný vliv na nestejnoměrnost.

Jemnost skané příze 2x25 tex

2x25tex

Z 620/ S200 12,092 (10,319-

13,864) 2x25tex

Z 620/ S200 12,112 (10,666- 13,557) 2x25tex

Z 620/ S300 11,848 (10,937-

12,758) 2x25tex

Z 620/ S300 11,882 (10,909- 12,854) 2x25tex

Z 620/ S400

11,776 (10,830- 12,721)

2x25tex Z 620/ S400

11,936 (6,861- 17,010) 2x25tex

Z 620/ S500

11,624 (10,938- 12,309)

2x25tex Z 620/ S500

12,944 (7,015- 18,872) 2x25tex

Z 620/ S600

11,74 (10,055- 13,424)

2x25tex Z 620/ S600

11,718 (6,807- 16,628) Tab. 4 Skané příze jemnosti 2x25tex

(29)

0 10 20 30 40

200 300 400 500 600 zákrut [z/m]

Cv [%]

UT4 QQM3

Jemnost skané příze 2x29,5 tex

2x29,5tex Z 560 /S200

11,12 (10,563- 11,676)

2x29,5tex Z 560 /S200

12,35 (10,045- 14,654) 2x29,5tex

Z 560/ S300

11,284 (10,350- 12,217)

2x29,5tex Z 560/ S300

11,812 (6,251- 17,372) 2x29,5tex

Z 560/ S400

11,34 (9,652- 13,027)

2x29,5tex Z 560/ S400

13,048 (8,448- 17,647) 2x29,5tex

Z 560/ S500 11,216 (10,530-

11,901) 2x29,5tex

Z 560/ S500 11,65 (10,561-

12,738) 2x29,5tex

Z 560/ S600 10,98 (10,133-

11,826) 2x29,5tex

Z 560/ S600 10,71 (9,436-

11,983) Tab. 5 Skané příze jemnosti 2x29,5tex

IS, UT4, QQM3, 2x29,5tex

0 10 20 30 40

200 300 400 500 600 zákrut [z/m]

CV [%]

UT4 QQM3

Graf 4. Porovnání skaných přízí jemnosti 2x29,5tex

(30)

Jemnost skané příze 2x35,5 tex

2x35,5tex Z 475/ S200

10,61 (9,561- 11,658)

2x35,5tex Z 475/ S200

11,486 (10,170- 12,801) 2x35,5tex

Z 475/ S300

10,846 (8,025- 13,666)

2x35,5tex Z 475/ S300

10,966 (7,277- 14,654) 2x35,5tex

Z 475/ S400 10,38 (9,207-

11,552) 2x35,5tex

Z 475/ S400 11,35 (9,353-

13,346) 2x35,5tex

Z 475/ S500 10,138 (9,245-

11,030) 2x35,5tex

Z 475/ S500 11,424 (7,721- 15,126) 2x35,5tex

Z 475/ S600

10,382 (9,197- 11,566)

2x35,5tex Z 475/ S600

10,37 (9,890- 10,849) Tab.6 Skané příze jemnosti 2x35,5tex

IS, UT4,QQM3, 2x35,5tex

0 10 20 30

200 300 400 500 600 zákrut [z/m]

CV [%]

UT4 QQM3

Graf 5. Porovnání skaných přízí jemnosti 2x35,5tex

(31)

Jemnost skané příze 2x45 tex

2x45tex Z 410/ S200

9,962 (9,088- 10,835)

2x45tex Z 410/ S200

10,76 (8,000- 13,519) 2x45tex

Z 410/ S300

10,12 (9,167- 11,072)

2x45tex Z 410/ S300

11,67 (7,351- 15,988) 2x45tex

Z 410/ S400

9,93 (8,633- 11,226)

2x45tex Z 410/ S400

10,17 (8,997- 11,342) 2x45tex

Z 410/ S500

9,63 (8,030- 11,229)

2x45tex Z 410/ S500

9,92 (7,866- 11,973) 2x45tex

Z 410/ S600 9,97 (8,231-

11,708) 2x45tex

Z 410/ S600 9,47 (8,600-

10,339) Tab. 7 Skané příze jemnosti 2x45tex

0 10 20 30

200 300 400 500 600 zákrut [z/m]

CV [%]

UT4 QQM3

Spočtené výsledky intervalu spolehlivosti, směrodatné odchylky a variačního koeficientu naměřených hodnot z přístroje Uster Tester 4- SX a přístroje QQM3 jsou zaznamenány v tabulkách 8, 9, 10, 11, 12.

(32)

Uster Tester 4- SX QQM3 IS[mm] Směrodatná

odchylka [mm]

Variační koeficient [%]

IS[mm] Směrodatná odchylka [mm]

20tex/

720 (16,858-

19,521) 0,362 1,992 (12,100-

14,599) 0,341 2,546

2x20tex Z 720/

S200

(12,744-

14,231) 0.161 1.198 (12,973-

13,142) 0.018 7.798

2x20tex Z 720/

S300

(11,573-

14,646) 0,334 2,548 (7,681-

18,810) 1,210 9,134

2x20tex Z 720/

S400

(9,824- 15,875)

0.657 5.119 (9,867- 16,584)

0.340 2.573

2x20tex Z 720/

S500

(10,841- 15,918)

0,550 4,112 (10,019- 16,736)

0,730 5,458

2x20tex Z 720/

S600

(11,681- 14,478)

0,304 2,331 (8,527- 18,324)

1,063 7,918

Tab 8. Hodnoty IS[mm], s[mm], v[%]

Uster Tester 4- SX QQM3

25tex/

620 (14,456-

18,763) 0,293 1,768 (11,189-

14,996) 0,518 3,956

2x25tex Z 620/

S200

(10,319- 13,864)

0,385 3,187 (10,666- 13,557)

0,314 2,594

2x25tex Z 620/

S300

(10,937-

12,758) 0.197 1.670 (10,909-

12,854) 0.211 1.779

2x25tex Z 620/

S400

(10,830- 12,721)

0,205 1,745 (6,861- 17,010)

1,103 9,243

2x25tex Z 620/

S500

(10,938- 12,309)

0.149 1.329 (7,015- 18,872)

1,289 9,958

2x25tex Z 620/

S600

(10,055- 13,424)

0,366 3,119 (6,807- 16,628)

0,714 6,093

(33)

odchylka [mm]

29,5tex/

560 (14,606-

15,833) 0,167 1,097 (11,760-

13,259) 0,204 1,635

2x29,5tex Z 560/

S200

(10,563-

11,676) 0,121 1,091 (10,045-

14,654) 0,501 4,057

2x29,5tex Z 560/

S300

(10,350-

12,217) 0,203 1,804 (6,251-

17,372) 1,209 10,240

2x29,5tex Z 560/

S400

(9,652- 13,027)

0,367 3,238 (8,448- 17,647)

1,0004 7,667

2x29,5tex Z 560/

S500

(10,530- 11,901)

0,149 1,329 (10,561- 12,738)

0.236 2.031

2x29,5tex Z 560/

S600

(10,133- 11,826)

0,184 1,682 (9,436- 11,983)

0,277 2,591

Uster Tester 4- SX QQM3

35,5tex/

475

(13,934- 16,345)

0,328 2,172 (12,135- 13,190)

0,143 1,134 2x35,5tex

Z 475/

S200

(9,561- 11,658)

0,228 2,148 (10,170- 12,801)

0,286 2,492

2x35,5tex Z 475/

S300

(8,025- 13,666)

0,783 7,220 (7,227- 14,654)

0,802 7,313

2x35,5tex Z 475/

S400

(9,207- 11,552)

0,255 2,458 (9,353- 13,345)

0,434 3,830

2x35,5tex Z 475/

S500

(9,245- 11,030)

0,194 1,915 (7,721- 15,126)

0,805 7,053

2x35,5tex Z 475/

S600

(9,197- 11,566)

0,257 2,485 (9,890- 10,849)

0,104 1,004

(34)

odchylka [mm]

45tex/

410 (12,295-

15,676) 0,460 3,289 (10,707-

15,124) 0,601 4,658

2x45tex Z 410/

S200

(9,088-

10,835) 0,190 1,913 (8,000-

13,519) 0,600 5,576

2x45tex Z 410/

S300

(9,167-

11,072) 0,207 2,052 (7,351-

15,988) 0,939 8,047

2x45tex Z 410/

S400

(8,633- 11,226)

0,282 2,839 (8,997- 11,342)

0,255 2,516

2x45tex Z 410/

S500

(8,030- 11,229)

0,347 3,611 (7,866- 11,973)

0,446 4,500

2x45tex Z 410/

S600

(8,231- 11,708)

0,378 3,799 (8,600- 10,339)

0,189 1,996

Vliv družení u jednoduchých přízí byl spočten na základě vztahu (25).

Průměrné hodnoty pro jednotlivé jemnosti na přístroji UT4 jsou uvedeny v tabulce 13, jemnosti na přístroji QQM3 zahrnuje tabulka 14.

Uster Tester 4 SX Jednoduché příze

(přepočtené)

Skané příze (naměřené hodnoty)

20tex/720 12,862

200:

13,488

300:

13,11

400:

12,85

500:

13,38

600:

13,08 25tex/620

11,745

200:

12,092

300:

11,848

400:

11,776

500:

11,624

600:

11,74 29,5tex/560

10,762 200:

11,12 300:

11,284 400:

11,34 500:

11,216 600:

10,98 35,5tex/475

10,705 200:

10,61 300:

10,846 400:

10,38 500:

10,138 600:

10,382 45tex/410

9,889 200:

9,962 300:

10,12 400:

9,93 500:

9,63 600:

9,97 Tab. 13 Přepočtené průměrné hodnoty

(35)

QQM3:

Jednoduché příze

(přepočtené)

Skané příze (naměřené hodnoty)

20tex/720

9,439 200:

13,058 300:

13,246 400:

13,226 500:

13,378 600:

13,426 25tex/620

9,258 200:

12,112 300:

11,882 400:

11,936 500:

12,944 600:

11,718 29,5tex/560

8,845

200:

12,35

300:

11,812

400:

13,048

500:

11,65

600:

10,71 35,5tex/475

8,954

200:

11,486

300:

10,966

400:

11,35

500:

11,424

600:

10,37 45tex/410

9,132

200:

10,76

300:

11,67

400:

10,17

500:

9,92

600:

9,47 Tab. 14 Přepočtené průměrné hodnoty

Efekt družení na nestejnoměrnosti jednoduchých přízí se projevil, zaznamenává tabulka 13 a 14. Naměřené hodnoty CV [%] jednoduchých přízí po přepočtení podle vztahu (25) v teoretické části vyšly úměrně odmocnině z družení.

3.2.2 Porovnání výsledků

U jednoduchých přízí platí, čím hrubší příze tím je nestejnoměrnost menší.

Zaznamenáno v tabulce 2 a grafu 1.

Nestejnoměrnost u skanách přízí různých jemností i zákrutů vychází ve stejném rozmezí hodnot. Zákrut nemá jednoznačný vliv na nestejnoměrnost.

Během experimentu vykazoval přístroj QQM3 nesrovnalosti v měření. A to z důvodu měření optickým čidlem, kterým prochází příze. Čidlo je velice citlivé na prach, který v průběhu měření ulpívá ve štěrbině čidla. Není-li čidlo během měření úplně čisté dochází k chybnému měření a poté je nutné měření opakovat.

Experiment byl prováděn na přízi ze 100% POP. Tato příze se vykazuje velkou chlupatostí. Jak je názorné z grafů 7, 8 čím je příze hrubší tím je chlupatost větší.

Vlivem vysoké chlupatosti bylo zapotřebí některé výsledky přeměřit, protože přístroj QQM3 naměřil z důvodu zanesení čidla uvolněnými chlupy, výrazně vyšší hodnoty, přestože na aparatuře UT4- SX nebyly žádné zvýšené hodnoty zaznamenány. Např. na

(36)

CV 54. Protože intervaly spolehlivosti se překrývají můžeme říct, že rozdíl mezi naměřenými hodnotami není statisticky významný.

Chlupatost jednoduchých přízí zaznamenána v grafu 7.

Chlupatost jednoduchých přízí

0 2 4 6 8

20tex 25tex 29,5tex 35,5tex 45tex

Graf 7. Chlupatost 100% POP příze

V grafu 7 je znázorněná chlupatost jednoduchých přízí. Čím je příze hrubší tím je chlupatost větší.

Chlupatost skaných přízí zaznamenána v grafu 8.

Chlupatost skaných přízí

0 2 4 6 8 10 12

20tex x2

25tex x2

29,5tex x2

35,5tex x2

45tex x2

Graf 8. Chlupatost 100% POP příze

Z grafu 8. je patrné, že i u skaných přízí platí, čím je příze hrubší tím je chlupatost větší.

Je patrné, že u všech jemností zákrutu 200 je chlupatost větší než u zákrutu 600.

(37)

4. Závěr

Cílem této bakalářské práce bylo hodnocení nestejnoměrnosti dvojmo skaných přízí a jejich porovnání s nestejnoměrností jednoduché příze. Nestejnoměrnost přízí, použitých pro experiment, byla měřena současně na dvou aparaturách - Uster Tester 4- SX a přístroji QQM3. Použité přístroje měří nestejnoměrnosti na odlišných principech a tím byla současně ověřována platnost dosažených výsledků a sledována vhodnost použití jednotlivých přístrojů.

Naměřené výsledky byly statisticky zpracovány a pro každý soubor měřených přízí byl stanoven interval spolehlivosti dosažených výsledků. Výsledky měření

nestejnoměrnosti jednoduchých přízí na aparatuře UT 4 – SX závisí na jemnosti měřené příze – čím je příze jemnější, tím vyšší je naměřená hodnota CV. U Výsledků

získaných na přístroji QQM 3 tato závislost není zcela prokázána, protože něměřená hodnota CV neklesá se snižující se jemností příze. Poměr naměřených hodnot na obou přístrojích je ovlivněn jemností měřených přízí a se snižující se jemností klesá.

Výsledky měření nestejnoměrnosti skaných přízí získané z obou přístrojů

nevykazují významné statistické rozdíly, ale větší rozptyl naměřených hodnot byl zaznamenán u přístroje Uster Tester 4-SX- širší interval spolehlivosti.

Vliv počtu zákrutů na nestejnoměrnost skaná příze nebyl pro použitý soubor

měřených přízí prokázán. U výsledků ani jednoho způsobu měření nebyl zaznamenán trend kolísání nestejnoměrnosti skané příze.

Vliv družení na nestejnoměrnosti výsledné příze se řídí zákonem o družení definovaným vztahem (25), byl dosaženými výsledky prokázán, protože

hodnoty nestejnoměrnosti skané příze vypočítané podle tohota zákona leží v intervalu spolehlivosti naměřených hodnot nestejnoměrnosti skaných přízí.

V případě výsledků aparatury UT 4 – SX tyto výsledky odpovídají zákonu o družení přesněji.

Kapacitní princip měření se jevil jako spolehlivější, protože dosažené výsledky v jednotlivých souborech nevykazovaly vybočující měření. Zato optický princip není zcela spolehlivý a to z důvodu přepočítávání naměřených hodnot pomocí konstanty na kapacitní hodnoty. Přístroj QQM3 není primárně konstruován pro měření skaných přízí, ale jednoduchých. Lze ho uplatnit, ale nutno kontrolovat v případě zvýšené chlupatosti čistotu čidla.

(38)

5. Literatura

[ 1 ] Ursíny, P.: Předení I a II, Skripta TU v Liberci, 2001

[ 2 ] Cihlářová, E.: Hmotová nestejnoměrnost délkových a plošných textilií, Skripta TU v Liberci, 2003

http://www.ft.vslib.cz/databaze/skripta/data/2003-01-15/07-22-20.pdf

[ 3 ] Moučková (Cihlářová), E.: Přednášky z předmětu Předení, TU v Liberci, 2006 http://www.ft.vslib.cz/databaze/skripta/data/2006-09-22/11-15-46.pdf

[ 4 ] Kovačič, V.: Zkoušení textilií II, Skripta TU v Liberci, 2006 http://skripta.ft.tul.cz/data/2006-03-22/12-33-21.pdf

[ 5 ] Application Handbook of Uster Tester IV, (Uživatelská příručka ke stroji Uster Tester IV), firma Zellweger Uster

[ 6 ] http://textil.cz/QQM