Využití podnikových informačních systémů při zpracování účetnictví

(1)

Využití podnikových informačních systémů při zpracování účetnictví

Diplomová práce

Studijní program: N6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208T085 – Podniková ekonomika

Autor práce: Bc. Tereza Klementová Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Brabec, Ph.D.

Liberec 2017

(2)

The Usage of Corporate Information Systems by Accounting Processing

Master thesis

Study programme: N6208 – Economics and Management Study branch: 6208T085 – Business Administration

Author: Bc. Tereza Klementová

Supervisor: Ing. Zdeněk Brabec, Ph.D.

Liberec 2017

(3)

(4)

(5)

(6)

Poděkování

Tímto způsobem bych chtěla poděkovat mému vedoucímu Ing. Zdeňku Brabcovi, Ph.D.

za jeho odbornou podporu a vedení při vytváření a zpracování této diplomové práce.

Nadále bych chtěla poděkovat Ing. Janu Pavlovi za poskytnutí času a potřebných informací a poznatků o problematice, jež je řešená v této diplomové práci.

A v neposlední řádě bych chtěla poděkovat své rodině a příteli za trpělivost a podporu, kterou mi poskytovali během celého studia a při psaní této diplomové práce.

(7)

Anotace

Diplomová práce se zaměřuje na vyuţití informačních systémů při zpracování účetnictví, nabídku vybraných tuzemských i zahraničních ERP systémů, jejich náklady na implementaci, provoz a údrţbu a v neposlední řadě i na výběr vhodného ERP systému pro konkrétní podnik.

První dvě kapitoly se zaměřují na teoretickou část, která je základem pro zpracování dalších částí diplomové práce. V teoretické části jsou uvedená jednotlivá kritéria pro výběr informačních systémů a podrobně popsán jejich vývoj a vyuţití. V další kapitole diplomové práce je uveden přehled vybraných ERP systémů na trhu. Součástí této kapitoly je také obsahová analýza vybraných ERP systémů. Ve čtvrté kapitole jsou na základě poţadavků, které si stanovil konkrétní podnik, vyhodnocené jednotlivé ERP systémy a v poslední fázi je vybrán nejvhodnější ERP systém, jeţ splňuje všechny předem stanovené poţadavky podnikem.

Klíčová slova

ERP systém, informační systém, náklady, účetnictví.

(8)

Annotation

„The Usage of Corporate Information Systems by Accounting Processing“

The diploma thesis is focused on the usage of information systems in the processing of accounting, the supply of selected Czech and foreign ERP systems, their costs for implementation, operation and maintenance and last but not least it is focused on the selection of a suitable information system for a specific company.

The first two chapters are focused on the theoretical part which is a basis for the next chapters of this thesis. In the theoretical part individual criteria for selection of an information system are specified and their development and usage is described in detail.

The next chapter provides an overview of selected ERP systems available on the market.

This chapter also includes a content analysis of these ERP systems. The fourth chapter contains the evaluation of individual ERP systems based on the specific requirements of a given company. In the final chapter the most suitable ERP system that meats all requirement of a given company is selected.

Key words

Accounting, cost, ERP system, information system.

(9)

8

Obsah

Seznam obrázků ... 10

Seznam tabulek ... 10

Seznam zkratek ... 11

Úvod ... 12

1 Vliv rozvoje informační společnosti na podnikovou sféru ... 14

1.1 Účetní systém podniku ... 14

1.1.1 Základní prvky účetního systému: ... 15

1.2 Rozvoj účetnictví ... 17

1.2.1 Vývojové etapy pouţití počítačů ve zpracování účetnictví ... 18

1.3 Dopad ICT na účetnictví ... 22

1.4 Informační systém podniku ... 24

2 Účetní informační systémy ... 27

2.1 Ekonomické systémy (účetní software) ... 28

2.2 ERP systémy ... 30

2.2.1 Historie ERP systémů ... 33

2.2.2 Charakteristika ERP II ... 34

2.2.3 Koncepce ERP ... 36

2.2.4 Implementace ERP systémů ... 37

2.3 Výběr systému pro vedení účetnictví ... 40

3 Přehled účetních systémů v ČR i v zahraničí ... 48

3.1 Zahraniční ERP systémy ... 48

3.1.1 Infor ERP LN ... 49

3.1.2 SAP ... 51

3.2 Tuzemské ERP systémy ... 55

3.2.1 KARAT ... 55

(10)

9

3.2.2 QI ... 57

3.2.3 Helios Orange ... 59

3.2.4 Pohoda Komplet ... 62

4 Náklady a výhody spojené s implementací ERP systému ... 65

4.1 Náklady na jednotlivé ERP systémy ... 66

4.2 Představení podniku a jeho poţadavků pro výběr ERP systém ... 69

4.2.1 Cenová nabídka vybraných ERP systémů pro podnik Steel s.r.o. ... 70

4.2.2 Poţadavky podniku na ERP systém ... 73

4.2.3 Vyhodnocení výběru ERP systému ... 76

Závěr ... 81

Seznam použitých zdrojů ... 83

Seznam příloh ... 86

(11)

10

Seznam obrázků

Obr. 1: Schéma účetního systému ... 15

Obr. 2: Časová osa zásadních změn v technologii vedení účetnictví ... 19

Obr. 3: Účetní informační systém ... 27

Obr. 4: Symbolické schéma rozšířeného ERP II ... 34

Obr. 5: Typické pohledy v EA... 37

Obr. 6: Hlavní činnosti při výběru a implementaci na příkladu ERP ... 40

Obr. 7: Přehled modulů ERP systému SAP ... 54

Obr. 8: Přehled modulů ERP systému Karat ... 57

Obr. 9: Přehled modulů ERP systému QI ... 59

Obr. 10: Přehled modulů ERP systému Helios Orange ... 62

Obr. 11: Cenová nabídka ERP systémů... 72

Obr. 12: Vyhodnocení finanční části systému ... 74

Obr. 13: Náklady na jednotlivé ERP systémy ... 77

Seznam tabulek

Tab. 1: Vývojové etapy nasazení výpočetní techniky a informačních technologií v podnicích a ukazatel jejich výkonnosti ... 22

Tab. 2: Klasifikace ERP systémů podle oborového a funkčního zaměření... 32

Tab. 3: Přehled ERP systémů na zahraničním trhu ... 48

Tab. 4: Přehled ERP systémů na tuzemském trhu ... 55

Tab. 5: Přehled cen vybraných ERP systémů ... 68

Tab. 6: Přehled cen vybraných ERP systémů ... 68

Tab. 7: Vybrané ERP systémy ... 70

Tab. 8: Náklady na implementaci zahraničních ERP systémů ... 71

Tab. 9: Náklady na implementaci tuzemských ERP systémů ... 71

Tab. 10: Poţadavky na dodavatelskou společnost... 75

(12)

11

Seznam zkratek

APS Advanced Planning and Scheduling (Pokročilé plánování kapacit podniku) ASŘ Automatizované systémy řízení

BI Business Inteligence (Manaţerský informační systém)

CIM Computer Integrated Manufacturing (Výroba integrovaná počítačem) CRM Customer Relationship Management (Řízení vztahů se zákazníky) ČNB Česká národní banka

DA Datový pohled

DIČ Daňové identifikační číslo DPH Daň z přidané hodnoty

EA Enterprise Architecture (Podniková architektura) EDI Electronic Data Interchange (Elektronická výměna dat)

ERP Enterprise Ressource Planning (Plánování podnikových zdrojů) HDP Hrubý domácí produkt

ICT Informační a komunikační technologie IČ Identifikační číslo

ISDOC Information System Document (Dokument informačního systému) IT Informační technologie

MRP Material Requirements Planning (Plánování potřeby materiálu) PDF Portable Document Format (Přenosný formát dokumentů) SCM Supply Chain Management (Řízení dodavatelského řetězce) ÚIS Účetní informační systém

(13)

12

Úvod

V dnešní době hrají ve společnosti zásadní roli informační a komunikační technologie.

Téměř všechny oblasti lidské činnosti jsou jiţ ovlivňovány těmito moderními technologiemi. Jelikoţ všichni lidé ţijí v informační společnosti, která je charakterizovaná decentralizací informace a komunikace, mohou vykonávat svojí práci jak z domova, tak i prostřednictvím mobilních technologií téměř odkudkoliv.

Všechny moderní technologie prošly a stále procházejí dramatickým vývojem a zároveň zásadně ovlivňují i podnikatelskou činnost. Díky rozvoji informačních a komunikačních technologií byly v posledních letech zaznamenané velké změny hlavně v oblastní účetnictví. Dříve se pouţívala ruční forma účetnictví, která spočívala v zaznamenávání účetních záznamů a operací ručně a u níţ nebyly všechny postupy a výsledky vţdy stoprocentní. Naopak v současné době se díky moderní (počítačové) technice dají účetní operace zaznamenávat velmi rychle, prostřednictvím několika tahů počítačové myši. Tato moderní technika má tedy za následek značné zkrácení doby vyhotovení účetních operací a zároveň ušetření pracovní vytíţenosti uţivatelů. Současné systémy, jeţ jsou určené pro vedení účetnictví, nabízejí mnoho různých funkcí, které podnik můţe vyuţít pro svou činnost. Účetnictví se totiţ stalo jednou z hlavních součástí informačních systémů, které mohou pokrýt důleţité podnikové procesy. Informační systémy také umoţňují uţivateli snadný přístup k aktuálním údajům a procesům, jeţ probíhají uvnitř podniku a zároveň je management podniku schopen na základě získaných informací efektivně plánovat a řídit podnikové procesy.

Téma Vyuţití podnikových informačních systémů při zpracování účetnictví jsem si vybrala, jelikoţ mě velmi zajímají moderní technologie, které se v dnešní době pouţívají k vedení a zpracování účetních i jiných podnikových údajů. A zároveň jsem chtěla získat i podrobný přehled o ERP systémech a jeho funkcích, které jsou nabízené na tuzemském a zahraničním trhu.

V diplomové práci je uvedeno, co všechno mohou ERP systémy uţivateli nabídnout:

informace o funkcích systému, o nákladech za jednotlivé sluţby, identifikace jednotlivých

(14)

13

odlišností a následně jejich srovnání. Cílem práce je na základě předem daných poţadavků, jeţ si stanovil podnik Steel s.r.o. vybrat jeden z ERP systémů, který bude vyhovující pro jeho činnost a zefektivnění práce zaměstnanců. Poţadavky budou stanoveny na výši ceny implementace, na finanční část ERP systému, na zkušenosti a schopnosti dodavatelské a poradenské společnosti a v neposlední řadě i na základě uţivatelských recenzí, které budou získány od uţivatelů, jeţ dané ERP systémy jiţ vyuţívají. V tomto případě se bude jednat hlavně o uţivatelské rozhraní a funkce systému.

Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol, kdy první dvě kapitoly se zaměřují na teoretickou část, která se týká hlavně poznatků jednotlivých autorů k danému tématu.

První kapitola je věnovaná historickému vývoji, změnám a rozvoji informačních systémů, ke kterým došlo ve zpracování účetnictví v průběhu jednotlivých století. Druhá kapitola je zaměřena na historii, charakteristiku a koncepci ERP systémů. Dále jsou v ní popsané jednotlivé fáze projektu, které jsou součástí a následně vedou k implementaci informačního systému do podniku. V neposlední řadě jsou v této kapitole popsané kroky a specifické poţadavky, které vedou k vhodné volbě ERP systému. Ve třetí kapitole je uveden přehled ERP systémů, jeţ je nabízen na zahraničním a tuzemském trhu. Dále jsou zde popsané jednotlivé funkce, výhody, nevýhody, moduly, podmoduly ERP systémů a nabídky sluţeb jejich dodavatelských společností. V poslední kapitole budou na základě předem stanovených podmínek podniku vyhodnoceny jednotlivé ERP systémy a v konečné fázi bude vybrán ten nejvhodnější, který nejlépe splňuje poţadavky a přání podniku.

(15)

14

1 Vliv rozvoje informační společnosti na podnikovou sféru

Jak uvádí Basl a Blaţíček „O úloze informačních a komunikačních technologií společnosti není pochyb a otázkou je, kdy vlastně nastává pomyslný okamžik vstupu dané komunity do vývojové etapy označované jako informační společnost. Jedno z možných hledisek může představovat podíl produkce společnosti, vytvořený v souvislosti s aplikací nových technologií. V informační společnosti totiž narůstá a postupně dominuje podíl hrubého domácího produktu (HDP) vytvořeného v souvislosti s informačními a komunikačními technologiemi a dá se tedy říci, že žijeme v informační společnosti, která se nazývá třetí průmyslovou „informační“ revolucí.“¹ Počátek třetí průmyslové revoluce se udává na závěr 20. století v USA. Zdrojem třetí průmyslové „informační“ revoluce je decentralizace informace a komunikace. V současné době mohou lidé vykonávat práci nejen z domova, ale i prostřednictvím mobilních telefonů, a to odkudkoliv. Klíčovými prostředky pro dosaţení těchto moţností jsou v první řadě počítače a Internet. Vývojem informačních a komunikačních technologií vzniklo podniky a všemi lidmi oblíbené a velmi rozšířené elektronické obchodování. Internet se stal obchodním kanálem společností, které jsou tak zařazeny do sítě podniků. Dalšími předpoklady jsou znalosti a kreativní přístup zaměstnanců. V následujících podkapitolách se budu zabývat vlivem a vyuţitím podnikových informačních systémů.²

1.1 Účetní systém podniku

Účetní informační systém je charakterizován jako mnoţina prvků a vazeb, přičemţ prvky systémů lze na určité úrovni rozlišení chápat jako nedělitelné. Systém se vyznačuje prostřednictví vstupních a výstupních vazeb, pomocí nichţ je moţné získat potřebné informace z okolí podniku, a naopak předávat jiné a potřebné informace do okolí.³

1 BASL, Josef a Roman BLAŢÍČEK. 2012. Podnikové informační systémy: Podnik v informační společnosti.

3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-4307-3. s. 28.

2 BASL, Josef a Roman BLAŢÍČEK. 2012. Podnikové informační systémy: Podnik v informační společnosti.

3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-4307-3.

3 VYMĚTAL, Dominik. 2009. Informační systémy v podnicích: teorie a praxe projektování. 1., vyd. Praha:

Grada Publishing. ISBN 978-80-247-3046-2.

(16)

15

Informační systém se zaměřuje na podporu vzájemné spolupráce a komunikace podniků v dodavatelských řetězcích, podniků s jejich zákazníky a státní správou (sociální a zdravotní pojištění, daně, cla atd.)⁴ – viz obrázek č. 1.

Obr. 1: Schéma účetního systému

Zdroj: KŘÍŢOVÁ, Zuzana. 2005. Účetní systémy na PC. 1., vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně. ISBN 80-210-3904-3. s. 7.

1.1.1 Základní prvky účetního systému:

1. Vnější prostředí⁵

Existují dvě základní oblasti tvořící prvky účetního systému, a tím je podnik, ve kterém se systém pouţívá a vnější prostředí podniku.

Prvky uvnitř podniku – patří sem např. velikost podniku, právní forma podnikání, předmět činnosti, typ vlastnictví – je zde stanoven obsah i rámec zachycovaných účetních informací. Podle typu činnosti účetní jednotky se mohou značně lišit účetní procesy a celkové pojetí účetnictví v podniku.

4 VOŘÍŠEK, Jiří. 2015. Principy a modely řízení podnikové informatiky. 2., vydání. Praha: Oeconomica, nakladatelství VŠE. ISBN 978-80-245-2086-5.

5 KŘÍŢOVÁ, Zuzana. 2005. Účetní systémy na PC. 1., vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně. ISBN 80- 210-3904-3.

(17)

16

Mezi další prvky můţeme zahrnout pouţití technických prostředků pro zpracování účetních informací a vyuţití částečných nebo úplných externích účetních sluţeb.

Prvky vně podniku – účetní systém podniku je ovlivňován externím prostředím jako celek, ale někdy jsou ovlivňovány jen jeho dílčí části:

- Řadí se mezi ně regulace účetnictví podle právních předpisů (zákon o účetnictví, vyhlášky, daňová legislativa, české účetní standardy apod.) a další prvky jako např.

mezinárodní účetní standardy a různé interní směrnice.

- Mezi vnější prvky patří i poţadavky externích uţivatelů – státu, úřadů, bank, společníků apod.

2. Vlastní podnikové prvky⁶

Jsou tvořeny čtyřmi základními skupinami:

a) účetní procesy – soubory činností, které zachycují konkrétní podnikové funkce. Účetní procesy jsou tříděny do speciálních účetních agend – např. agenda nákupu, agenda prodeje apod.

b) účetní záznamy – jsou nositeli účetních informací. Účetních záznamů se v podniku nachází celá řada – např. účetní doklady, účetní knihy, inventurní soupisy apod.

c) účetní metody – slouţí k upravování způsobu, kterým vznikají některé účetní informace týkající se hlavně způsobu oceňování majetku, tvorby a pouţití rezerv nebo také tvorby účetních výkazů.

d) účetní nástroje – slouţí pro evidenci a prezentaci účetních informací. K nejdůleţitějším postupům slouţí soubor jednotlivých účtů, způsob zápisů do účetních knih a techniky vedení manaţerského účetnictví. Příkladem účetního postupu je kontrola všech náleţitostí (věcných i formálních) účetního dokladu, zpracování jednotlivých účetních informací účetním programem daného podniku nebo předávání účetních informací mezi uţivateli.

(18)

17

1.2 Rozvoj účetnictví

Nejprve je důleţité si objasnit problematiku účetnictví, která je hlavním důvodem, proč si podnik pořizuje informační systém určený pro zjednodušení organizace práce a získávání dat. Jak uvádí Máče „Hlavním úkolem účetnictví je věrně zobrazit ekonomickou skutečnost účetní jednotky (majetek, pohledávky, závazky, vlastní kapitál, náklady a výnosy) pro majitele, banky, statistické úřady, finanční úřady, zákazníky, veřejnost aj.“⁷ Účetnictví zaznamenává finanční transakce, ale také transakce týkající se skladování, třídění, vyhledávání a prezentování informací v různých zprávách a analýzách. Řídí se obecně uznávanými zásadami, které umoţňují podávat věrný obraz skutečnosti a zajistit, aby veškeré informace byly průkazné, správné a úplné. Jednou z hlavních funkcí účetnictví je porovnávat stav majetku uvedeného v účetnictví se skutečným stavem. Poskytuje podniku informace o ekonomické schopnosti, finanční situaci nebo hospodářských výsledcích.

Informace, které jsou předkládané prostřednictvím účetních výkazů, nejsou určeny pouze pro pracovníky podniku, ale i pro externí okolí (např. dodavatele, odběratele atd.), které se o podnik zajímá. Účetnictví se rozděluje na dva účetní systémy, a to na finanční a manaţerské účetnictví. Pro finanční účetnictví platí, ţe výsledky transakcí a ostatních událostí jsou účtovány a uznávány v aktuálním období (tj. období, kdy k daným operacím dochází). V tomto případě se jedná o aplikaci akruálního principu. Dalším předpokladem je, ţe podnik bude v dohledné době ve své činnosti pokračovat a nemá v plánu svou činnost z nějakého důvodu ukončit nebo přerušit. Od těchto dvou základních předpokladů se odvíjejí další důleţité principy a účetní zásady.

Manaţerské účetnictví oproti finančnímu účetnictví slouţí podniku k řízení vnitřních podnikových procesů a jeho výstupy se stávají podkladem pro manaţerská rozhodnutí.⁸

Slouţí pro efektivní řízení podniku a vnitropodnikových středisek a útvarů. Pouţívá údaje z finančního a nákladového účetnictví, kalkulací, statistik a dalších metod a postupů.

Zásadní funkcí manaţerského účetnictví je nepřetrţitě a systematicky vést záznamy o nákladech a výnosech podniku, které spadají do určitého zúčtovacího období.

Dlouhodobě musejí být poté náklady pokryty výnosy, jeţ jsou realizované na trhu.

7 MÁČE, Miroslav. 2013. Účetnictví a finanční řízení. 1., vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247- 4574-9. s. 13.

8 MÁČE, Miroslav. 2013. Účetnictví a finanční řízení. 1., vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247- 4574-9.

(19)

18

Manaţerské účetnictví je nedílnou součástí manaţerského informačního systému a ten je dále součástí celkového informačního systému podniku.

Manaţerské účetnictví zobrazuje vnější, ale i vnitřní vztahy, které jsou mezi jednotlivými útvary a odděleními. Nejčastěji je vyuţíván managementem daného podniku pro jeho potřeby jako např. pro kontrolu a plánování výsledků podniku.⁹

1.2.1 Vývojové etapy použití počítačů ve zpracování účetnictví

Počítačové techniky prošly z hlediska rozvoje a zpracování dat v podnicích v průběhu času třemi základními etapami (viz obrázek č. 2), kterými jsou:

1. ruční účetnictví,

2. mechanizace účetnictví,

3. automatizace účetnictví – ta se dále dělila na:

a) etapu klasické automatizace,

b) etapu pouţívání interaktivních systémů.

9 HRADECKÝ, Mojmír, Jiří LANČA a Ladislav ŠIŠKA. 2008. Manažerské účetnictví. 1., vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2471-3.

(20)

19

Obr. 2: Časová osa zásadních změn v technologii vedení účetnictví

Zdroj: MEJZLÍK, Ladislav. 2006. Účetní informační systémy: vyuţití informačních

a komunikačních technologií v účetnictví. 1., vyd. Praha: Oeconomica. ISBN 80-245-1136-3.

s. 173.

Ad 1) Ruční účetnictví

Začátky přepisovací formy vedení účetnictví byly značně sloţité, vyţadovaly zdlouhavé přepisování údajů. V pozdější době se přestoupilo na vedení analytické evidence, u které bylo zapotřebí další rozepisování. Důsledkem toho docházelo k značným chybám při přepisování údajů mezi účetními knihami a byly porušovány základní principy účetnictví (např. podvojnost a úplnost). Pro tyto účely vznikly kontrolní mechanismy, kterými jsou např. obratová předvaha nebo soupis analytických účtů. Na jejichţ základě se pouze zjišťovalo, zda dochází k dodrţení či porušení vnitřních vazeb, ale nebylo moţné identifikovat existující chyby. V důsledku těchto problémů přišla revoluční změna tzv.

propisovací forma, která byla o mnoho jednodušší neţ přepisovací. Prostřednictvím vyuţití uhlového papíru, který umoţňoval propsání záznamů na více papírů, kdy se jedním

(21)

20

úkonem provedl zápis hned třikrát (do deníku, na jeden účet do hlavní knihy a souvztaţně na druhý účet hlavní knihy). Zápornou stránkou této formy bylo, ţe průpis nemohl být proveden do klasických vázaných účetních knih. Proto byly pouţívány samostatné listy papíru, které uchytily na kovových deskách.¹⁰

Ad 2) Mechanizace účetnictví

Charakteristika této etapy spočívá ve vyuţívání fakturovacích a účtovacích strojů, které fungovaly na základě spojení psacího stroje s počítacím zařízením. Prvním strojem byl prostý mechanický psací stroj, který byl vyuţíván pro zpracování účetních zápisů. Stroj byl postupně upraven a vylepšen pro provedení účetnictví tzv. propisovací formu. Dané úpravy pomohly vyvinout nový mechanizační prostředek, který byl nazván účtovací stroj.

Účtovací stroj představoval jiţ zmíněné spojení psacího stroje s počítacím zařízením.

S vývojem mechanizace se stroje neustále zdokonalovaly a rozvíjely. V pozdější době byly tyto stroje nahrazeny děrnoštítkovými stroji, které byly časově náročné na ruční práci. Data se převáděla do děrných štítků a byla zpracovaná ve speciálních výpočetních střediscích.

Výsledky ze strojů musely být důkladně kontrolované, coţ často vedlo ke zdvojení dat.

I kdyţ děrné štítky byly pouţívané jako datové nosiče, nejednalo se o vedení účetnictví prostřednictvím počítače. Děrným štítkům oproti počítačům chyběl program, který by umoţňoval automaticky řídit určitý postup zpracování. Vyuţití děrných štítků pomohlo odstartovat další etapu vedení účetnictví, která se nazývá automatizace vedení účetnictví.¹¹

Ad 3) Automatizace účetnictví a) etapa klasické automatizace

Etapa je známá jako období velkých sálových počítačů, které byly charakteristické svou velikostí. Počítače musely být umístěny ve velkých klimatizovaných prostorech a z hlediska financí si je mohly pořídit pouze některé velké podniky. Počítače první generace uměly řešit pouze samostatné úlohy (agendy) s vlastními vstupy, soubory dat a výstupy. Výstupy jedné úlohy musely být vloţeny ručně jako vstupy do jiné úlohy. Aţ počítače druhé generace byly schopny při řešení určité úlohy získat data ze souborů zpracovaných pro jinou agendu, jelikoţ měly mnohem rozsáhlejší paměť, neţ tomu tak

10 MEJZLÍK, Ladislav. 2006. Účetní informační systémy: využití informačních a komunikačních technologií v účetnictví. 1., vyd. Praha: Oeconomica. ISBN 80-245-1136-3.

(22)

21

bylo u první generace. Celé zpracování se uskutečňovalo v jednotlivých dávkách, do kterých se ukládaly vstupní údaje. Výstupy měly podobu objemných tiskových sestav a pro jejich neaktuálnost byly často pro řízení nevyuţitelné. Od poloviny 20. století pronikla automatizace postupně do úloh spojených s evidencí dlouhodobého majetku, zásob materiálu, zpracování saldokonta dodavatelů a odběratelů a fakturace. Pro komplikovanost předpisů ve mzdové a platové oblasti byly výpočty prováděny pouze do určité úrovně a dále bylo zachované ruční zpracování.¹²

b) etapa používání interaktivních systémů

V této etapě se začaly pouţívat osobní počítače. Se změnou pojetí informačního systému podniku nastal vývoj osobních počítačů a rozvoj počítačových sítí. Integrovaný přístup byl hlavním rysem podnikového informačního systému a zpracování účetních agend. Vývoj výpočetní techniky zapříčinil její přesun z klimatizovaných sálů na psací stoly uţivatelů.

V současné době je ten, kdo zadává vstupní informace zároveň i uţivatelem výstupních informací. S dalším vývojem osobních počítačů se stalo běţným kritériem lokální decentralizované zpracování. Oddělení účetnictví pouţívá potřebnou výpočetní techniku pro zpracování všech dílčích agend např. k vedení účetních knih, zpracování účetní závěrky a zhotovení výkazů. Od konce 20. století do současné doby jsou všechny podnikové informační systémy zaloţeny na integrovaném systémovém přístupu. Modul účetnictví je základním prvkem při zpracování dat a poskytuje důleţité podklady pro řízení podniku.¹³

Vývojové etapy od 50. let aţ po současnost jsou znázorněné a blíţe specifikované v tabulce č. 1.

(23)

22

Tab. 1: Vývojové etapy nasazení výpočetní techniky a informačních technologií v podnicích a ukazatel jejich výkonnosti

50. - 60. léta 70. - 80. léta 90. léta 2000-2010 Současnost Klíčová

oblast nasazení ICT

vědecko- technické výpočty

- automatizace návrhu výrobku, jeho výroby a podpora plánování výroby - koncept CIM

- podpora vnitřní integrace podniku s cílem zvýšení prodejů - ERP řešení

- podpora vnější integrace sítí podniků s flexibilními a inovativními podnikovými procesy - e-Business

- mobilní aplikace - Smart aplikace - e-Security - ….

Hlavní ukazatele užití ICT

zrychlení výpočtů

zvýšení produktivity výroby a její automatizova- telnosti, včetně robotizace

zvýšení prodejů podniků

zlepšení vybraných ekonomických ukazatelů organizace

zlepšování ukazatelů podpory udrţitelnosti

Zdroj: BASL, Josef a Roman BLAŢÍČEK. 2012. Podnikové informační systémy: Podnik v informační společnosti. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247- 4307-3. s. 36.

Zpracování agendy má určitou organizaci, kterou by měl kaţdý pracovník účetního oddělení dodrţovat. Pracovník účetního oddělení si jednotlivé doklady roztřídí, přezkouší a případně předkontuje a aţ poté můţe data vloţit do počítače. Toto zpracování má mnoho výhod oproti decentralizovanému modelu. Vstupní data jsou pořizovaná odbornými referenty, kteří danou agendu také zajišťují a tím je zajištěna obsahová správnost dat na vstupu a kvalifikované provedení chyb.¹⁴

1.3 Dopad ICT na účetnictví

Informační technologie mají dopad na kaţdý aspekt účetnictví, včetně finančního výkaznictví, manaţerského účetnictví, auditu a daní. Vývoj povahy práce účetních je závislý na pokrocích v technologii. Například, před méně neţ třiceti lety, účetní strávili velkou část dne ručními výpočty. V současné době účetní pouţívají mnoho uţitečných funkcí v tabulkovém procesoru a mohou provádět aktualizace či změny ve výpočtech okamţitě, přičemţ v dřívější době by jim to, s pomocí tuţky a papíru, trvalo déle. Jelikoţ se informační technologie stále vyvíjí, jsou kladeny i větší nároky na kvalifikaci účetních, které musejí pochopit a naučit se pracovat v účetních systémech. Rozvoj informačních

(24)

23

systémů stále mění způsob, jakým účetní pracují. Jelikoţ jsou nyní účetní systémy v digitální počítačové podobě, je potřeba porozumět softwaru a systémovým procesům pro úspěšnou realizaci a vyhodnocení systému vnitřní kontroly. Účetní informační systémy (ÚIS) jsou i nadále důleţitou součástí nové vize účetní profese.¹⁵

V dřívější době byla stanovena povinnost vedení účetnictví v tištěné podobě. Aţ do roku 1992 bylo legislativou v České republice stanoveno, ţe za účetnictví jsou povaţované pouze účetní knihy v tištěné podobě. I kdyţ bylo účetnictví vedeno prostřednictvím počítače, účetní knihy musely být k dispozici v tištěné podobě i v případě, ţe nebyly vyuţívané. Podniky je archivovaly pro případ, ţe by musely dokazovat splnění povinnosti vedení účetnictví v tištěné podobě. Aţ v roce 2002 bylo v zákoně o účetnictví uvedeno, ţe není nutné vést výstupy z účetnictví v tištěné podobě, ale musí být moţnost je kdykoliv vytisknout na vyţádání.

Ke změně ve významu účetních knih došlo z důvodů vedení účetnictví prostřednictvím počítače. Kdyţ se porovná např. hlavní kniha, předvaha a deník, jedná se o výstupy z účetního systému, které pocházejí ze stejného zdroje dat. Nejedná se tedy o jiné účetní zápisy, pouze o jiný náhled na vybraná data.

V současné době jiţ neplatí pravidlo, ţe průkaznost účetních zápisů je daná přímo účetním dokladem a jeho náleţitostmi, ale hlavně správností a kvalitou algoritmu, který je zabezpečuje. Hlavně to platí pro účetní doklady, které jsou elektronicky vyhotoveny a v této podobě předány příjemci, který je rovněţ zpracovává v elektronické podobě. Spíše, neţ testy věcné správnosti jsou dnes podstatné testy spolehlivosti, protoţe systém s dobře zabudovanými kontrolami, by neměl vytvářet chybné výstupy.

V průběhu automatizace účetnictví začalo docházet k propojení jednotlivých subsystémů do jediného uceleného informačního systému. Propojení však nebylo jednoduché, protoţe docházelo např. k nekompatibilitě formátu výstupů nebo nedostačující právní úpravě. Aţ s nástupem přizpůsobitelných formátů (např. XML formát) byly jiţ zmíněné problémy odstraněny. Z tohoto důvodu můţe velká část účetních operací, které jsou prováděné mezi

15 BAGRANOFF, Nancy A., Mark G. SIMKIN a Carolyn S. NORMAN. 2010. Core Concepts of Accounting Information Systems. 11th ed. New York: Wiley. ISBN 978-0-470-50702-5.

(25)

24

jednotlivými účetními jednotkami (např. platby), probíhat automaticky bez přítomnosti člověka. Automatizace můţe přinést do účetnictví různá rizika, která jsou spojená s formou, zpracování a uloţením účetních záznamů. Mezi rizika patří např. riziko poškození či ztráty dat, ztráty přístupům k datům a riziko přístupu neoprávněné osoby.¹⁶

1.4 Informační systém podniku

Informační systém z obecného pohledu podle Vymětala můţe být chápán jako „uspořádání vztahů mezi lidmi, datovými i informačními zdroji a procedurami jejich zpracování za účelem dosažení stanovených cílů.“¹⁷

Existuje celá řada definic informačního systému. Podle Tvrdíkové je informační systém chápán jako „soubor lidí, metod a technických prostředků zajišťujících sběr, přenos, uchování, zpracování a prezentaci dat s cílem tvorby a poskytování informací dle potřeb příjemců informací činných v systémech řízení“¹⁸

Komponenty, ze kterých se skládá informační systém¹⁹²⁰

- hardware – jedná se o technické prostředky zahrnující různé druhy počítačových systémů, přídavných zařízení počítačů, kancelářských zařízení (skartovací stroje) a komunikačních prostředků, které mohou být v případě potřeby propojeny pomocí počítačové sítě,

- software – neboli programové vybavení se rozděluje do tří základních skupin:

 základní programové vybavení – do této skupiny patří software umoţňující komunikaci programů na různých počítačích propojených v síti,

16 MEJZLÍK, Ladislav. 2006. Účetní informační systémy: využití informačních a komunikačních technologií v účetnictví. 1., vyd. Praha: Oeconomica. ISBN 80-245-1136-3.

17 VYMĚTAL, Dominik. 2009. Informační systémy v podnicích: teorie a praxe projektování. 1., vyd. Praha:

Grada Publishing. ISBN 978-80-247-3046-2. s. 14.

18 TVRDÍKOVÁ, Milena. 2008. Aplikace moderních informačních technologií v řízení firmy: Nástroje ke zvyšování kvality informačních systémů. 1., vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2728-8. s.

18.

19 TVRDÍKOVÁ, Milena. 2008. Aplikace moderních informačních technologií v řízení firmy: Nástroje ke zvyšování kvality informačních systémů. 1., vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2728-8.

20 GÁLA, Libor, Jan POUR a Zuzana ŠEDIVÁ. 2009. Podniková informatika. 2., přeprac. a aktualiz. vyd.

Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2615-1.

(26)

25

 aplikační programové vybavení – uskutečňuje zpracování informací a podporu podnikových procesů (např. rozvoje a inovací produktů a sluţeb podniku, rozhodování na všech úrovních řízení),

 programové prostředky pro podporu vývoje aplikačního softwaru, jeho implementaci a sledování provozu informačního systému,

- orgware – organizační prostředky tvořené velkým mnoţstvím pravidel a norem, charakterizující vyuţití informačních systémů a technologií,

- peopleware – lidská sloţka (vědomosti a zkušenosti), - reálný svět – např. informační zdroje, legislativa, normy.

Pro získání ucelených vědomostí o informačním systému v podniku, je zásadní pochopit skutečné postavení informačních a komunikačních technologií, jeţ tvoří jeden z mnoha, a však velmi důleţitý formální rámec informačního systému. Tyto technologie se výrazně odlišují od jiných, zejména od výrobních technologií – nejsou přímo vyčleněné pro určitou specializovanou skupinu uţivatelů. Týká se všech oblastí podniku. Jen zřídka se můţeme setkat s názorem, ţe IT oddělení zpravuje nový informační systém.

Pro 80. léta bylo charakteristické programování úloh a vývoj řešení podle přání a potřeb zákazníků. Na počátku 90. let došlo ve světě informačních systémů k významným změnám, a to kvůli dostupnosti hardwaru a softwaru a poţadavkům trhu. Docházelo k implementaci programové aplikace v podnicích, zaloţené na integraci do jediného společného řešení, které bylo zaloţené na bázi jednotné databázové platformy, z níţ bylo čerpáno logistickými, výrobními, finančními a obchodními činnostmi, jeţ byly v minulosti programované jednotlivě. To zapříčinilo postupné nahrazování softwarového programu z 80. let, který byl typický pro agendový způsob zpracování (např. zpracování mezd). Tyto aplikace byly označovány jako automatizované systémy řízení (ASŘ). Metoda měla k moţnostem té doby velký přínos, bylo dosaţeno velké úrovně propracovatelnosti a metodičnosti. Na počátku 90. let začaly nové podniky vstupovat do nových podmínek ve stavu, který byl typický převahou osobních počítačů oproti zemím západní Evropy, nevyhovující výkonností hardwarových prostředků, změnou jiţ nevyhovujících počítačových systémů, nahrazováním manaţerů, kteří nemají dostatečné znalosti a zkušenosti. Vývoj IS, který by splňoval poţadavky a potřeby podniku, byl časově i finančně náročný a spojený s rizikem, které souviselo s nízkou garancí produktu

(27)

26

a zabezpečením jeho dlouhodobého rozvoje. Velmi rozšířenou moţností se stal nákup hotového softwaru, který byl přesně přizpůsobený pro podmínky podniku. Pro tuto moţnost bylo zapotřebí vynaloţit vyšší počáteční investice, ale pro podnik to znamenalo rychlé zavedení softwaru, záruku funkčnosti a dalšího rozvoje. Dané řešení IS je v dnešní době nejrozšířenější mezi podniky.²¹

21 BASL, Josef a Roman BLAŢÍČEK. 2012. Podnikové informační systémy: Podnik v informační společnosti. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-4307-3.

(28)

27

2 Účetní informační systémy

Účetní informační systém (ÚIS), zobrazený na obrázku č. 3, je obecná počítačová metoda, která je spojením účetnictví s informačními systémy. Lze jej definovat jako soubor dat a zpracování postupů, které vytváří potřebné informace pro uţivatele.²²

Obr. 3: Účetní informační systém

Zdroj: What is Accounting Information Systems Solutions? c2007-2016. Transtutors [online]. New York: Transweb Global. [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: http://www.transtutors.com/homework- help/accounting/accounting-information-system/

Romney a Steinbart²³ definují účetní informační systém jako systém, který shromaţďuje, eviduje, ukládá a zpracovává data s cílem tvorby informací pro rozhodování uţivatelů.

Účetní informační systém můţe být chápán jako velmi jednoduchý manuální systém zaloţený na pouţití tuţky a papíru, ale také jako velmi sloţitý systém vyuţívající nejmodernější počítače a informační technologie nebo variantu mezi těmito dvěma extrémy. Bez ohledu na to, jaký přístup bude vybrán, je průběh stejný. Uţivatelé musí neustále shromaţďovat, zadávat, zpracovávat, uchovávat a spravovat data a informace.

Účetní informační systém má zpravidla šest základních součástí:

 lidé pracující se systémem, v němţ provádějí nejrůznější úlohy,

 postupy a instrukce, které souvisejí se shromaţďováním, zpracováním a uchováváním dat o činnosti podniku,

 informace o podniku a jeho podnikových procesech,

 software umoţňující zpracování podnikových dat,

23 ROMNEY, Marshall B; STEINBART, Paul John. 2009. Accounting information systems. 11th ed. Upper Saddle River. N. J.: Pearson Prentice Hall, ISBN 978-0135009376.

(29)

28

 infrastruktura informačních technologií, zahrnující počítače, periferní zařízení a síťová komunikační zařízení pro sběr, ukládání, zpracování a přenos dat a informací,

 vnitřní kontroly a bezpečnostní opatření, která chrání data ÚIS.

Tyto součásti společně umožňují ÚIS plnit tři důležité podnikové funkce:²⁴

 shromaţďovat a uchovávat údaje o činnostech, zdrojích a zaměstnancích,

 transformovat data na informace, které jsou uţitečné pro rozhodování (s pomocí takových informací management plánuje, vykonává, kontroluje a vyhodnocuje činnosti, zdroje a zaměstnance),

 poskytovat přiměřené kontroly, aby bylo zaručeno, ţe údaje jsou správné, spolehlivé a jsou vţdy k dispozici v případě potřeby.

Na počátku uměl účetní program zpracovávat pouze účetní případy, ale v dnešní době je jiţ schopen zpracovávat transakce pro různé podnikové oddělení, a to i v cizí měně. Můţe jiţ zahrnout i transakce upravující účetní výkazy, propracované poměrové analýzy a prognózy. Specializovaný účetní program je jiţ přizpůsoben informačním potřebám konkrétního odvětví.

Koncem minulého století došlo k posunu do další etapy, ve které se stal účetní software součástí integrovaného celopodnikového softwaru – ERP systémů. Hlavně největší podniky jsou si v současnosti vědomy přínosů integrace jejich informačních systémů.²⁵

V dalších podkapitolách budou účetní softwary a celopodnikové informační systémy popsány podrobněji.

2.1 Ekonomické systémy (účetní software)

Klasický účetní softwary zahrnující zejména podvojné účetnictví a daňovou evidenci jiţ v současné době lze na trhu naleznout jen zřídka. V dnešní době se účetní software nazývá ekonomický systém, který kromě podvojného účetnictví a daňové evidence obsahuje i další

24 ROMNEY, Marshall B; STEINBART, Paul John. 2009. Accounting information systems. 11th ed. Upper Saddle River. N. J.: Pearson Prentice Hall, ISBN 978-0135009376.

(30)

29

agendy potřebné pro podnikání. Systém umoţňuje pracovat s rozšířeným adresářem, přehledy dokladů podle obchodních partnerů, knihou jízd, objednávkami, skladovým hospodářstvím a dalšími funkcemi. Patří sem tedy všechny tzv. krabicové programy pro vedení účetnictví.

Součástí informačních systémů u malých a středních podniků je ekonomický systém.

U malých a středních podniků je předpoklad, ţe si pořizují jiţ zavedený ekonomický systém a budou ho přizpůsobovat podle svých potřeb a přání. Z finančních důvodů a časové náročnosti při zavedení systému, upřednostňují tyto podniky zakoupení hotového systému před jeho samotným vývojem, který je prováděn na míru podniku. Ekonomické systémy lze rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou tzv. krabicové softwary, jedná se pouze o programy, které neposkytují uţivateli nebo podniku další sluţby. Druhou skupinou jsou systémy, u nichţ si uţivatel nebo podnik pořizuje nejen daný systém, ale i další řadu sluţeb, jako např. instalaci programu, úpravu programu podle přání a představ podniku, dodávku, školení zaměstnanců a další. Krabicový software si podnik ve většině případů instaluje sám podle svých potřeb, a to za pomoci telefonické podpory dodavatele, která však nemusí být vţdy dostupná. Jelikoţ je tento software cenově přijatelný, pořizuje si ho velké mnoţství uţivatelů a podniků, a to můţe mít za následek, ţe dodavatel není schopen poskytovat všem svým zákazníkům kvalitní sluţby. Krabicový software je nejvíce vyuţívaný malými podniky, které ke zpracování své agendy vyuţívají malý počet počítačů a jejich procesy jsou výrobně a obchodně nenáročné. Jedná se o jedno z nejlevnějších řešení a při správném výběru a manipulaci s programem, můţe zcela vyhovovat potřebám malého podniku. Software není však vyhovující pro střední podniky, jehoţ výrobní a obchodní procesy jsou sloţitější. Zde je důleţité si pořídit program, ke kterému budou dodavatelem poskytnuty další sluţby a zároveň program umoţní podniku různá nastavení podle jeho přání a představ. Cena programu je vyšší a podnik platí měsíční nebo roční poplatek za základní sluţby, jeţ byly poskytnuté dodavatelem.²⁶

26 Ekonomický software pro malé a střední firmy. c2001-2007. SystemOnLine [online]. Brno: Webservis.

[cit.- 2017-03-12]. Dostupné z: https://www.systemonline.cz/clanky/ekonomicky-software-pro-male-a- stredni-firmy.htm

(31)

30

2.2 ERP systémy

ERP (Enterprise Ressource Planning) systémy jsou rozmanité moduly programových balíčků, které se vyvinuly v první řadě z tradičního plánování zdrojů pro výrobu. Jako první přišla s pojmem ERP systém společnost Gartner Group, která se zabývala výzkumem a analýzou v oblasti ICT (informačních a komunikačních technologií), a daný termín se stal v uplynulých letech velmi pouţívaný. Cílem ERP systémů je integrovat klíčové procesy organizace jako je zadávání objednávek, výroby, zakázek a splatných závazků, mezd a personalistiky. Proto je moţné vyuţívat jediný počítačový systém pro specifické potřeby kaţdé funkční oblasti. Podle tradičního modelu má kaţdé oddělení svůj vlastní počítačový systém, optimalizovaný podle kaţdodenní pracovní náplně. ERP systém v sobě spojuje všechny funkce do jednoho integrovaného systému, který přistupuje k jediné databázi, s cílem usnadnit sdílení informací a zlepšení komunikace v rámci celé organizace.²⁷

Tvrdíková definuje ERP systémy jako „účinný nástroj, který je schopen pokrýt plánování a řízení hlavních interních podnikových procesů (zdrojů a jejich transformace na výstupy), a to na všech úrovních řízení, od operativní až po strategickou. Představují většinou jádro aplikační části informačních systémů a pokrývají mnoho jejich funkcí a klíčových procesů.

Klíčovými interními procesy je míněna výroba, (vnitřní) logistika, personalistika a ekonomika.“²⁸

Na ERP systém je tedy nahlíţeno jako na proces, nad kterým má management podniku úplnou kontrolu. Těmito interními procesy se myslí:

 výroba,

 nákupní, prodejní, (vnitřní) výrobní logistika,

 lidské zdroje,

 ekonomika.

27 HALL, JAMES A. 2013. Accounting information systems. 9th ed. Mason: South-Western Cengage Learning. ISBN 978-1-133-93440-0.

28 TVRDÍKOVÁ, Milena. 2008. Aplikace moderních informačních technologií v řízení firmy: Nástroje ke zvyšování kvality informačních systémů. 1., vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2728-8. s.

87.

(32)

31

Podstata ERP systémů

Sodomka a Klčová²⁹ uvádějí pět základních vlastností ERP systémů:

 Automatizace a integrace hlavních podnikových procesů – ERP systémy umoţňují nejen zpracovávat data, která úzce souvisí s jednotlivými agendami, ale zaměřují se i na procesní řízení (např. skladování, zpracování objednávek odběratelů, odeslání a přeprava zásilky kupujícímu atd.).

 Sdílení dat, postupů a jejich standardizace přes celý podnik –ERP systémy pouţívají jeden datový model, nad kterým je moţné získat veškeré potřebné informace.

 Vytváření a zpřístupnění informací v reálném čase – ERP systémy minimalizují dávkové zpracování a jejich funkce jsou navrţené pro online komunikaci. Data i určité funkce jsou uţivatelům k dispozici téměř kdykoliv je potřebují a dají se vyuţívat tedy přímo při řízení firemních procesů. Tato data jsou poté sdílená a můţou být vyuţívána i ostatními uţivateli.

 Schopnost zpracovávat historická data – jedná se o vedlejší funkci ERP systémy, která umoţňuje ukládat historická data. Dostupnost těchto dat je stejná pro všechny funkce i pro všechny uţivatele pouţívající tento systém. Můţe se jednat např.

o numerické řady vývoje různorodých veličin, které bývají podnikem vyuţity k plánování zdrojů.

 Celostní přístup k prosazování ERP koncepce – na tomto přístupu jsou zaloţené ERP systémy. Spočívá v propojení jednotlivých funkcí systému, které na sebe navazují, tak jako jednotlivé procesy podniku.

Dělení ERP systémů podle oborového a funkčního zaměření

Dělení ERP systémů (viz další strana tabulka č. 2) závisí na schopnosti pokrýt čtyři jiţ výše zmíněné interní procesy. Systémy, které tuto schopnost mají, jsou nazývány jako All-in-One. Do tohoto systému patří také některá univerzální ERP řešení, nejčastěji se jedná o zahraniční produkce. Nevýhodou však je, ţe nepokrývají řízení lidských zdrojů, jeţ se řadí ke klíčovým procesům podniku. Tento proces bývá zabezpečen subdodávkou specializovaného dodavatele (např. Elanor, Nugget, Vema atd.). Mezi ERP systémy jsou zahrnovány i informační systémy, které nepokrývají všechny čtyři jiţ zmíněné interní

29 SODOMKA, Petr a Hana KLČOVÁ. 2010. Informační systémy v podnikové praxi. 2., aktualiz. a rozš. vyd.

Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-2878-7.

(33)

32

procesy. Jsou schopny poskytnout zákazníkovi kvalitní funkcionalitu nebo se zaměřují na jednotlivé obory podnikání. Tyto systémy se nazývají Best-of-Breed (jsou to tzv.

systémy se špičkovými vlastnostmi v určitém oboru podnikání), jeţ mohou být v praxi vyuţívány samostatně (jedná se hlavně o oborové Best-of-Breed) nebo jsou součástí ERP koncepce (procesně zaměřené Best-of-Breed) spolu s ostatními informačními systémy.

Systém Best-of-Breed je moţné s úplnou přesností vymezit, ale nelze ho měřit (např. nelze porovnat počet implementování informačního systému v oblasti lidských zdrojů s projekty v automobilovém průmyslu). Pro malé a střední podniky je určen Lite ERP systém, který je specifický svou nízkou cenou a určitými omezeními.³⁰

Bliţší klasifikace ERP systémů podle oborového a funkčního zaměření je zobrazena v tabulce č. 2 níţe.

Tab. 2: Klasifikace ERP systémů podle oborového a funkčního zaměření

ERP systém Charakteristika Výhody Nevýhody

All-in-One Schopnost pokrýt všechny klíčové interní podnikové procesy (řízení lidských zdrojů, výroba, logistika, ekonomika)

Vysoká úroveň integrace, dostačující pro většinu organizací

Niţší detailní funkcionalita,

nákladná customizace

Best-of-Breed Orientace na specifické procesy nebo obory, nemusí pokrývat všechny klíčové procesy

Špičková detailní funkcionalita, nebo specifická oborová řešení

Obtíţnější koordinace procesů,

nekonzistentnosti v informacích, nutnost řešení více IT projektů Lite ERP Odlehčená verze

standardního ERP zaměřená na trh malých a středně velkých firem

Niţší cena, orientace na rychlou

implementaci

Omezení ve

funkcionalitě, počtu uţivatelů, moţnostech rozšíření atd.

Zdroj: SODOMKA, Petr a Hana KLČOVÁ. 2010. Informační systémy v podnikové praxi. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-2878-7. s. 150.

(34)

33

2.2.1 Historie ERP systémů

Vývoj ERP systémů, které jiţ vyuţívaly počítačové technologie, je udáván na počátek 60. let. Počátek tohoto období byl odstartován přáními a potřebami výrobních podniků, které poţadovaly systém na plánování materiálové výroby. Jednalo se o systém MRP (Material Requirements Planning), který byl představen společností IBM. Jeho první implementace byla provedena právě ve společnosti IBM v roce 1960. Jednalo se o velmi zdařilý systém, od okamţiku jeho první implementace, která měla veliký úspěch, byl odstartován jeho rozvoj. Začaly se implementovat stále rozsáhlejší MRP systémy, u kterých bylo zapotřebí zřídit servisní podporu pro údrţbu a provoz, ale také jejich zabezpečení dostatečně výkonným hardwarem.

V 70. letech na trh vstupují první společnosti, které podle principů MRP začínají vyvíjet především jeho propojení s účetnictvím. Jednalo se o společnosti SAP, Lawson Software, které se zaměřily na nabízení standardní podnikové aplikace. O pár let později společnosti začínají vyvíjet funkcionalitu zaměřující se na řízení výroby. Zaslouţily se o to společnosti jako např. JD Edwards, Oracle nebo Baan. Na konci 70. let se rozšířil MRP I na MRP II o plánování veškerých zdrojů. V 80. letech vznikly první ERP systémy, které byly rozšířené o materiálové poţadavky, termíny a kapacity. V dalších letech se objevil směr, který byl výrobně orientovaný a byl reprezentovaný konceptem CIM (Computer Integrated Manufacturing). Slouţil pro podporu výroby s cílem zkrátit čas realizace, sníţit náklady na pořízení, zpracování a údrţbu pouţívaných dat. Za další variantu a rozšířenou verzi MRP II byl označován systém APS (Advanced Planning and Scheduling), jehoţ účelem bylo dosáhnout ekonomického optima, coţ znamená optimálního vyuţití všech dostupných zdrojů. Tyto systémy byly vyuţívané pouze ve velkých podnicích, protoţe vyţadovaly rozsáhlou variabilitu výroby. Jediným shodným parametrem u všech typů podniků byla malá míra integrace systémů. Např. integrace mezi nákupní a skladovou agendou byla poměrně velká, objednávky byly vygenerované podle potřeb MRP systému. Po obdrţení objednávky musely podniky zaevidovat dodávku zboţí zvlášť do skladové agendy a zvlášť do účetnictví. Tento proces vedl k častým chybám, kdy do skladové agendy byla zaevidovaná jiná hodnota zboţí neţ do účetnictví. I z tohoto důvodu došlo k rozvoji ERP

(35)

34

systémů. V dnešní době jsou ERP systémy zaváděny nejen ve výrobních podnicích, ale také v obchodních podnicích, ve veřejné správě apod.³¹

2.2.2 Charakteristika ERP II

ERP systém, který byl v uţším provedení, zahrnoval integraci v oblasti výroby, logistiky, lidských zdrojů a financí.

V širším pojetí je ERP systém rozšířen o aplikace, které podporují vazby podniku na jeho okolí. Tento systém je označován jako ERP II.

Jedná se hlavně o trojici hlavních oblastí, které jsou znázorněné na obrázku č. 4:

 SCM (Supply Chain Management) – řízení dodavatelského řetězce,

 CRM (Customer Relationship Management) – řízení vztahu se zákazníkem,

 BI (Business Intelligence) – manaţerský informační systém.

Obr. 4: Symbolické schéma rozšířeného ERP II

Zdroj: BASL, Josef a Roman BLAŢÍČEK. 2012. Podnikové informační systémy: Podnik v informační společnosti. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247- 4307-3. s. 88.

(36)

35 Hlavní součásti ERP II

Jak jiţ bylo zmíněno výše, mezi hlavní tři součásti ERP II patří SCM, CRM a BI, které budou podrobněji popsány v následujících podkapitolách.

1) SCM – je charakterizován jako souhrn nástrojů a procesů, jeţ umoţňují plynulost provozu celého dodavatelského řetězce zaměřeného na konečného zákazníka. Příkladem SCM je např. propojení dodavatelů a odběratelů prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (ICT). V rámci tohoto propojení si mohou obchodní partneři uvnitř řetězce poskytovat informace, spolupracovat mezi sebou a plánovat postupy, které mohou vést ke zlepšení vztahů a akceschopnosti daného řetězce. Zásluhou příleţitostí ICT se stává SCM neboli řízení dodavatelských řetězců jednou z hlavních konkurenčních výhod podniků, která umoţňuje zkracování času na zpracování, ale také k rychlému a spolehlivému dodání zboţí ke konečnému zákazníkovi.

Lineární dodavatelský řetězec:

dodavatel → výrobce → distributor → prodejce → zákazník

V dnešní době se díky internetu tvoří řetězce se sloţitější strukturou, které propojují více subjektů a vyuţívají formy elektronického obchodování.³²

2) CRM – další součástí je soubor technologií (např. hardware, software) a podnikových procesů, které slouţí k podpoře vztahů se stávajícími a novými zákazníky podniku, a to zejména v oborech prodeje, marketingu, zákaznických sluţeb atd. Hlavním cílem je zdokonalení komunikace s konečnými zákazníky, a hlavně její plánování napříč podnikem.

Prostřednictvím CRM je schopen zákazník účinně komunikovat s větším mnoţstvím dodavatelů daného produktu.³³

3) BI – je poslední a neméně důleţitou součástí, která představuje data uloţená v ERP i v aplikacích CRM a SCM. Jedná se o soubor technik a nástrojů, které slouţí pro transformaci dat do smysluplných a uţitečných informací, které jsou vyuţívány

(37)

36

pro účely obchodní analýzy. BI technologie jsou schopné zpracovávat velké objemy nestrukturovaných dat a napomáhají identifikovat, rozvíjet a vytvářet nové strategické obchodní příleţitosti, a to za delší časové období prostřednictvím tabulek nebo grafů. Jedná se o celou řadu postupů a metod, které vedou k vylepšení rozhodovacích procesů podniku.

BI se rozumí určité procesy, znalosti, aplikace, nástroje, technologie podporující data, vztahy a trendy. Cílem BI je umoţnit snadnou interpretaci těchto velkých objemů dat, a tím zjednodušit práci na reportingu, dotazování a ostatních činnostech.³⁴³⁵

2.2.3 Koncepce ERP

ERP systémy jsou popsány většinou jeho vnitřní, tzn. softwarovou architekturou, která udává, jakými nástroji je ERP systém tvořen. Softwarová architektura v dnešní době nezobrazuje pouze tzv. aplikační moduly (např. finance, prodej, výroba atd.), ale spoustu ostatních nástrojů a funkcí, kterými jsou např. aktuální stav systému, cílový stav systému a plán transformace z aktuálního do cílového stavu a mají zároveň jak podpůrný, tak provozní charakter. Typickými pohledy jsou:

 Aplikační pohled – sděluje, které aplikace a sluţby musí podnik vlastnit a jak je uspořádat, aby byly podporovány procesy, které vedou k naplnění stanoveného poslání podniku. Tento pohled je v řadě situací v dnešní době nazýván i jako řešení.

 Informační / datový pohled (DA) – jedná se o utřídění informací, které musí mít podnik k dispozici, aby stanovené poslání splnil. Utříděné informace a informační technologie napomáhají k dosaţení poslání, ale i k zavedení nové technologie při změně poslání.

 Technologický pohled – vyjadřuje uspořádání technologické infrastruktury vyhovující informačnímu systému a podniku.

 Byznys pohled – určuje, jaké procesy a sluţby musí být pouţity, aby bylo poslání splněno.³⁶

36 VOŘÍŠEK, Jiří. 2015. Principy a modely řízení podnikové informatiky. 2., vydání. Praha: Oeconomica, nakladatelství VŠE. ISBN 978-80-245-2086-5.