JAZYKOVÁ A STYLOVÁ SPECIFIKA EMAILOVÉ KORESPONDENCE MLÁDEŽE

(1)

JAZYKOVÁ A STYLOVÁ SPECIFIKA EMAILOVÉ KORESPONDENCE MLÁDEŽE

Bakalářská práce

Studijní program: B7310 - Filologie

Studijní obor: 7310R033 - Český jazyk a literatura Autor práce: Kristýna Nováková

Vedoucí práce: PhDr. Jasňa Pacovská, CSc.

Liberec 2014

(2)

(3)

(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 - školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Poděkování

Děkuji PhDr. Jasně Pacovské, CSc. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracovávání bakalářské práce.

(6)

Anotace

Tato bakalářská práce se zabývá jazykovými a stylovými specifiky e-mailové korespondence, konkrétně neoficiální (soukromé) korespondence mládeže. Podkladem byly výsledky online průzkumu a e-maily mladých lidí od 13 do 19 let. Elektronická komunikace je zařazena do funkčního stylu, a poté se práce věnuje jejím specifikům, která jsou popsána na základě vzorových e-mailů. Práce obsahuje základní pravidla etikety při psaní elektronických zpráv.

Klíčová slova: e-mail, e-mailová korespondence, mládež, jazyková a stylová specifika.

Annotation

This bachelor thesis deals with the linguistic and stylistic specifics of e-mail correspondence, specifically unofficial (personal) correspondence of youth. The base of the thesis have been the results of online research and e-mails of young people from 13 to 19 years old. Electronic communication is classified into functional style and then the paper analyses its specifics which are based on sample e-mails. The thesis also describes the basic rules of ethic writing of electronic messages.

Keywords: e-mail, e-mail correspondence, young people, language and stylistic specifics.

(7)

Obsah

Úvod...9

1 Vymezení základních pojmů...10

1.1 Pojem mládež pro potřeby této práce...10

1.2 Terminologie z oblasti e-mailové korespondence...11

1.2.1 E-mailová zpráva...11

1.2.2 E-mailová adresa ...12

1.2.3 Poštovní schránka...12

1.2.4 Poštovní server...12

1.2.5 Předmět...13

1.2.6 Emotikon...14

1.2.7 Automatický podpis...14

2 E-mailová korespondence ...14

2.1 Stručně k historii e-mailové korespondence...14

2.2 Technické možnosti e-mailu...15

2.3 Funkčně stylové zařazení e-mailové korespondence a její funkce...17

2.3.1 Stylotvorné faktory ...18

2.3.2 Funkčně stylové zařazení...19

2.3.3 Epistolární styl...20

2.4 Vybrané druhy e-mailové korespondence...20

2.4.1 Nevyžádané zprávy...20

2.4.2 Členění z hlediska množství adresátů...21

2.4.3 Členění z hlediska oficiálnosti/ neoficiálnosti zprávy...22

3 Stručně k e-mailové etiketě...22

4 Rysy a specifika e-mailové korespondence mládeže...23

4.1 Současné tendence v komunikaci mládeže...24

4.2 Oslovení a pozdrav...26

4.3 Vlastní zpráva...28

4.3.1 Struktura textu...28

4.3.2 Vybrané jazykové rysy...29

4.3.3 Slovosled...30

4.3.4 Diakritika...31

(8)

4.3.5 Překlepy...32

4.3.6 Porušování pravopisných pravidel...33

4.3.7 Obohacení slovní zásoby...36

4.3.8 Používání zkratek...36

4.3.9 Rysy nahrazující neverbální komunikaci...38

4.3.10 Využití velkých písmen...38

4.3.11 Řetězení interpunkce a duplicita písmen...39

4.3.12 Emotikony...39

4.3.13 Barevné odlišení...41

4.3.14 Členění textu...42

4.3.15 Míšení pravopisných systémů...43

4.4 Ukončení e-mailu...43

4.4.1 Rozloučení...43

4.5 Automatický podpis...45

4.6 Názvy poštovních schránek...47

5 Závěr...50

6 Použité zdroje...52

Seznam grafů...54

Seznam příloh...54

(9)

Úvod

V této bakalářské práci se budeme zabývat neoficiální (soukromou) e-mailovou korespondencí mládeže. Pokusíme se vystihnout rysy a specifika elektronické komunikace na základě odborné literatury a jejího porovnání s vlastním průzkumem, který probíhal formou anonymního online dotazníku v měsíci lednu, a vzorovými autentickými e-mailovými zprávami. Oba materiály jsme získali od žáků středních a základních škol ve věku od 13 do 19 let.

V teoretické části práce nejprve vymezíme základní pojmy spojené s e-mailovou korespondencí potřebné pro orientaci v problematice. Podíváme se krátce do historie psaní e-mailových zpráv a vzniku elektronické korespondence. Shrneme rysy a specifika e-mailové komunikace a charakterizujeme je z hlediska technických možností. Elektronickou korespondenci přiřadíme k funkčnímu stylu, popíšeme objektivní a subjektivní stylotvorné faktory ovlivňující e-mailovou komunikaci a její funkce. Zmíníme specifické druhy e-mailů a charakterizujeme je. V závěru teoretické části práce si shrneme základní body e-mailové etikety, které jsou nezbytné pro psaní formálně správných a efektivních e-mailů.

Cílem praktické části bude odhalit specifické rysy e-mailové komunikace na základě autentické korespondence mládeže. Podkladem jsou data získaná ze 30 e-mailů studentů středních a základních škol. Zprávy a současné tendence v elektronické korespondenci podrobíme rozboru a výsledky porovnáme s odbornou literaturou. Jednotlivé části zpráv, oslovení, pozdrav, vlastní text a rozloučení, analyzujeme z hlediska jazykového, stylistického a grafického. V závěru se zaměříme na formáty názvů poštovních schránek a shrneme poznatky, k nimž jsme dospěli.

(10)

1 Vymezení základních pojmů

V následující kapitole vymezíme s ohledem na věk skupinu, jejíž e-mailová korespondence spolu se svými specifiky představuje předmět našeho zájmu.

1.1 Pojem mládež pro potřeby této práce

Problematikou pojmu mládež a termínů s ním spojených se zabývá např. Petr Macek v publikaci Adolescence. Období lidského dozrávání pojmenovává buď jako dorostenecké (český výraz) nebo adolescentní (latina). Uvádí, že dospívající lze označit širším pojmem mládež.¹

Macek zmiňuje několik pojetí adolescence, ve všech případech se jedná o druhé desetiletí života.² V českém prostředí je obvykle datována do věku od 15 do 20 let.³ Sám Macek se přiklání k definici adolescence jako souhrnného pojmu pro období mezi dětstvím a dospělostí, tedy obdobím mezi počátkem reprodukčního dozrávání a osobní autonomií jedince.⁴ Z obou pojetí vycházíme při vymezení termínu mládež pro potřeby práce.

Období adolescence lze členit na tři etapy: časná (10–13 let), střední (14–16 let) a pozdní (17–20 let).⁵ Každý jedinec spěje jinou rychlostí, věkové vymezení je tedy pouze přibližné.

Pro potřeby bakalářské práce jsme definovali mládež jako chlapce a dívky ve věku mezi 13–19 lety. Online průzkumu se zúčastnilo 167 dívek a 69 chlapců.

Věkové rozložení dotazovaných je 167 lidí ve věku od 16 do 18, 71 devatenáctiletých a osmnáct chlapců a dívek mezi 13–15 lety (viz graf č. 1 a 2).

1 MACEK, P. Adolescence. 2 rozš. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-17178-747-7. Str. 9.

2 MACEK, P. Adolescence, str. 9.

(11)

1.2 Terminologie z oblasti e-mailové korespondence

V následujících podkapitolách vysvětlíme pojmy související s e-mailovou korespondencí, procesem vzniku zprávy a jejími náležitostmi, jež budeme v práci používat. Rysy a specifika jednotlivých oblastí z hlediska lingvistického rozebereme až v samostatných oddílech.

1.2.1 E-mailová zpráva

E-mailová zpráva (též mailová zpráva, email, mail, elektronická pošta, elektronická zpráva) je zpráva odeslaná prostřednictvím internetu (popř. e-mailového

Graf 1: Pohlaví respondentů

Graf 2: Věkové rozložení respondentů

6,74 %

(12)

programu a internetu) z jedné e-mailové adresy na jinou. Sekundárně je označení e-mail (mail, email) využíváno pro e-mailovou adresu. Zatímco český jazyk se častěji přiklání k zápisu se spojovníkem (stejně jako němčina), angličtina preferuje mail.

Pro vytvoření, rozesílání a přijímání e-mailu je nezbytná e-mailová adresa a schránka (také poštovní schránka, mail-box), jejími poskytovateli jsou poštovní (e-mailové) servery.

1.2.2 E-mailová adresa

E-mailová adresa (též mailová adresa, e-mail, mail, elektronická poštovní adresa, elektronická adresa) se skládá ze jména schránky, názvu poštovního serveru a kódu domény.

Nezbytností je oddělení jména schránky od názvu poštovního serveru zavináčem (@) a poštovního serveru od kódu domény tečkou. Formát e-mailové adresy lze znázornit takto: jméno_schránky@název_poštovního_serveru.kód_domény.

Typy a specifiky názvů e-mailových adres, resp. poštovních schránek, se budeme zabývat v samostatné podkapitole.

1.2.3 Poštovní schránka

Poštovní schránka (též e-mailová, emailová, mailová, elektronická schránka, mail-box) je místo na poštovním serveru vytvořené na základě uživatelovy registrace.

Název poštovní schránky je uveden v e-mailové adrese před zavináčem. Každý uživatel si vybere jméno schránky (e-mailovou adresu) sám na základě podmínek serveru, který je jejím poskytovatelem. Na jednom poštovním serveru se nesmí opakovat dvě stejná jména poštovních schránek, vždy musí být vzájemně odlišena minimálně jedním znakem.

Každý uživatel se při zakládání poštovní schránky rozhoduje, zda-li využije placený server nebo poskytovatele tzv. freemailu. Freemaily jsou e-mailové schránky zřízené a vedené zdarma.

1.2.4 Poštovní server

Poštovní server je poskytovatelem e-mailové schránky. Zabezpečuje její správu a bezproblémový chod.

(13)

Nejoblíbenějším poskytovatelem freemailu na českém území je Seznam.cz (51,46 %), což vyplývá z průzkumu společnosti Miton, který se uskutečnil v roce 2009.⁶ Na druhém místě se s necelými jedenácti procenty umístil Centrum.cz. Portály Email.cz, Azet.sk, Gmail.com, Volny.cz, Centrum.sk, Tiskali.cz a Seznam.sk obdržely pod pět procent. Zde uvádíme graf zastoupení poskytovatelů freemailu na českém území:

1.2.5 Předmět

Předmět je nepovinnou součástí e-mailu, do níž se uvádí stručná a jasná charakteristika obsahu sdělení e-mailové zprávy. Někdy se v předmětu objevuje míra urgence, např. Konzultační hodiny – spěchá.

Předmět je velmi důležitou součástí e-mailu, může být rozhodujícím faktorem včasného otevření zprávy příjemcem. Vzhledem k maximálnímu rozsahu (počtu znaků) obsahuje předmět většinou jedno sloveso, častěji žádné (Připomenutí změny rozvrhu).

Podle S. Taylorové je pro vytvoření efektivního předmětu nezbytné dodržení pravidla pěti „P“ – musí být přesný, patřičný, přiměřený, případný a promyšlený.⁷

6 FIŠER, M. Nejoblíbenějším českým poskytovatelem e-mailu je podle průzkumu Seznam.cz. [online]

2010. [vid. 3. 3. 2014] Dostupné z www: <http://www.novinky.cz/internet-a-pc/182035- nejoblibenejsim-ceskym-poskytovatelem-e-mailu-je-podle-pruzkumu-seznam-cz.html>.

7 TAYLOROVÁ, S. E-mailová etiketa. Vyd. 1. Nakl. Knižní klub. Praha, 2009. ISBN: 978-80-242- 2679-8, str. 55.

Graf 3: Zastoupení freemailů na českém území

(14)

1.2.6 Emotikon

Emotikon (též smajlík) je grafické vyjádření nálady a pocitu. Používá se zejména v neoficiální komunikaci, v oficiální působí nepatřičně.

Emotikon pochází z anglického slova emotion, což v překladu znamená emoce.

Smajlík je odvozen z anglického smile, česky úsměv. Blíže se oběma pojmům věnujeme v samostatné podkapitole.

1.2.7 Automatický podpis

Automatický podpis je nepovinnou součástí e-mailové zprávy, nachází se na jejím konci. Jeho použití plyne z uživatelského nastavení e-mailových zpráv. Součástí nastaveného podpisu může být jméno, příjmení, rozloučení, adresa bydliště, telefonní nebo jiný kontakt, sídlo firmy, vzdělávací instituce apod.

Náležitosti a uživatelské zvyklosti spojené s automatickým podpisem uvádíme v samostatné podkapitole.

2 E-mailová korespondence

2.1 Stručně k historii e-mailové korespondence

Podobu písemné komunikace určoval od konce 19. století do konce 20. století psací stroj.⁸ Velkou změnu v písemné komunikaci přinesl rozvoj nových médií. Textové editory umožňují oproti psacímu stroji nebo peru jednoduché změny v již napsaném textu (např. změnit větnou stavbu, opravit gramatické chyby), a také nabízí možnost text nově rozčlenit či jej přesunout z jedné kapitoly do jiné.

Textové editory odstranily ostych pisatelů, který plynul z nemožnosti opravy již napsaného textu, vracení se k formulacím a jejich přepisování. Elektronickou zprávu není nutné předem dlouze připravovat, její vytváření je rychlejší, pohodlnější a neklade na autory takový tlak, jako psaný dopis nebo stroj.

K rozvoji elektronické komunikace přispělo naprogramování prvního webového prohlížeče roku 1993.⁹

8 ČMEJRKOVÁ, S. Jazyk a styl elektronické komunikace: čeština a počítačtina. In Sborník prací filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Opava, 2003. Redig. Martin Tichý.

Opava: fakulta filozoficko-přírodovědecká Slezské univerzity, 2003. ISBN: 80-7248-188-6. Str. 48–

56. Str. 49.

9 HLADKÁ, Z. K specifickým rysům e-mailové korespondence. In Teorie a empirie. Bichla pro

(15)

2.2 Technické možnosti e-mailu

Rozvoj moderních technologií vždy přináší nové možnosti, nejinak je tomu v případě komunikace.

Počítače komunikaci mnohonásobně zrychlily, rozšířily možnosti dorozumívání a přinesly s sebou nové sociologicko-psychologické aspekty, například usnadňují sdružování zájmových skupin.¹⁰

Nespornou výhodou je i cena zpráv rozesílaných prostřednictvím internetu – platíme pouze připojení k síti, většina poštovních serverů poskytuje své služby zdarma.

Dosažitelnost adresáta je nejsnazší a nejlevnější.¹¹

Existují dva způsoby využívání elektronické korespondence – přes poštovní servery nebo počítačové programy.¹² V druhém případě není nutné připojení k internetu k vytváření zprávy, ale pouze k jejímu odeslání. Uživatel si ji tedy může připravit předem a odeslat až v okamžiku, kdy se přihlásí do sítě. Zprávy adresát přijímá pouze v režimu online, doručené e-maily si ale může přečíst i bez připojení k síti. Má-li uživatel e-mailovou schránku vedenou poštovním serverem, nelze se do ní bez internetu přihlásit, tudíž zprávy nemůže tvořit, rozesílat ani číst. Využití počítačového e-mailového programu je stále vzácnější, valná většina uživatelů volí pro osobní potřeby služby poštovních serverů – freemailů.

K odeslání e-mailu je vždy nutné vlastnit poštovní schránku a znát adresu příjemce. Výjimkou jsou například zprávy odeslané na e-mail příjemce přes formulář.

Odpověď, pokud je vyžadována, je možné zaslat ale opět pouze na e-mail.

Jedním ze základních technických parametrů e-mailu je délka zpráv a jejich množství. Ty nebyly už od počátků nijak technicky omezeny, což je velkou výhodou oproti ručně nebo strojově psaným dopisům.¹³ Můžeme napsat nekonečně mnoho e-mailů denně, bez ohledu na počet znaků ve zprávě (například SMS jsou počtem znaků

Krčmovó. Brno, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2006. ISBN 80-210-3955-8. Str. 151–

162. Str. 152.

10 ČMEJRKOVÁ, S. Čeština v síti: Psanost či mluvenost? (O stylu e-mailového dialogu), I.-II. Naše řeč [online]. 1997, roč. 80, č. 5. [vid. 15. 1. 2014]. ISSN: 0027-8203. Dotupné z: <http://nase-

rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7410>.

11 ČMEJRKOVÁ, S. Čeština v síti: psanost či mluvenost? [online]

12 HLADKÁ, Z. K specifickým rysům e-mailové korespondence, str. 153.

13 HLADKÁ, Z. K specifickým rysům e-mailové korespondence, str. 153.

(16)

limitovány). S. Taylorová uvádí, že v roce 2009 bylo odesláno až 210 miliard e-mailových zpráv denně.¹⁴

Poštovní server nabízí zaslání potvrzení přečtení zprávy příjemcem. Další výhodou je snadné zjištění přesného času odeslání a doručení e-mailu.

Velmi oblíbený je e-mail zejména u uživatelů, kteří často cestují. Pokud je zpráva odeslána z jednoho časového pásma do druhého, nemusí odesílatel zvažovat vhodnost odeslání nebo čekat s předáním informací na určitou dobu. Zprávu vytvoří, odešle a příjemce si ji přečte v momentě, kdy se připojí do sítě.¹⁵

Podstatnou nevýhodou byla pro české majitele poštovních schránek nemožnost používat diakritická znaménka, čímž mohlo docházet k dezinterpretaci sdělení.

V češtině totiž nalezeme slova, která se liší pouze diakritikou, např. Koupil sem si ho – byt mi nestaci. Větu můžeme přečíst jako Koupil sem si ho, byť mi nestačí nebo Koupil sem si ho, byt mi nestačí. I když byl nedostatek odstraněn, někteří uživatelé si na skutečnost natolik zvykli, že ji ani dnes nevyužívají nebo volí diakritická znaménka pouze tam, kde jsou nezbytná k přesnému určení významu.

Jedním z technických rysů e-mailové komunikace je rozšíření možností grafického zvýraznění a odlišení textu. V dnešní době nabízí každý textový editor základní prvky: tučný text, kurzívu, podtržení. Pokročilé programy umožňují i změnu barvy a velikosti písma, druhu použitého fontu, nastavení odsazení řádku, zarovnání textu do bloku, vpravo, vlevo nebo na střed apod. I tento pokrok ale skrývá úskalí – čím více možností úpravy textu editor nabízí, tím více se jich uživatel snaží využít, a grafické odlišení často ztrácí svůj význam, kterým je zpřehlednění textu.

Běžnou praxí se u textových editorů stala kontrola pravopisu, která psaní ve většině případů usnadňuje, i když například správné skloňování opravit nedokáže.

Navíc slovník editoru je znalý pouze slov, která jsou v základu nastavena nebo je jedinec nastaví v průběhu užívání – ne všechna slova a jejich tvary jsou opravovány smysluplně a věcně, stoprocentně se na textové editory kontrolující pravopis spolehnout nelze. Světla Čmejrková ve svém článku Jazyk a styl elektronické komunikace: čeština a počítačština uvádí následující příklad: Počítačový editor opravil ve rčení Pravdu díš

14 TAYLOROVÁ, S. E-mailová etiketa, str. 4.

(17)

na Pravdu díž, čímž fráze ztratila svůj význam.¹⁶

Ke každé zprávě lze připojit fotografie, dokumenty, tabulky, obrázky v různých formátech, videa nebo hudební soubory. Souhrnně jsou nazývány přílohou e-mailu.

Současné moderní technologie umožňují dvaceti čtyř hodinové připojení k síti, díky mobilnímu (přenosnému) internetu získal uživatel neomezený přístup do e-mailové schránky. Chytré mobilní telefony, tablety a novější počítače navíc nabízí možnost rychlého přístupu, ikony e-mailu v menu přístroje, bez nutnosti opakovaného přihlašování se. Většina tabletů prodávaných na našem území ale nedisponuje českou klávesnicí, bez nainstalování příslušného softwaru nelze používat diakritická znaménka.

2.3 Funkčně stylové zařazení e-mailové korespondence a její funkce

Ve 20. a 30. letech přišli členové Pražského lingvistického kroužku (PLK) s teoriemi stylu, které vychází ze spisovného jazyka. Jazykové funkce se ale uplatňují v reálném prostředí, v množství komunikačních situací, a tak se funkčně-stylová diferenciace stále rozvíjí a obohacuje i o rovinu jazyka nespisovného.

Při psaní každého textu volí autor jazykové prostředky a jiné nástroje tak, aby plnily co nejvěrněji funkci komunikátu.¹⁷ V souvislosti s tím hovoříme o funkčních stylech, jež jsou utvářeny subjektivními i objektivními stylotvornými faktory.¹⁸ Pro budování a rozvíjení teorie stylistiky je důležité kladení si otázky, která z funkcí hraje v textu stěžejní roli.¹⁹ Neopomenutelná je i souvislost mezi jazykovými funkcemi a podobou jazykových projevů, funkční styl je základní funkcí komunikátu vymezen.²⁰ Těchto faktorů si jako jeden z prvních všímá Pražský lingvistický kroužek.

Každý text může plnit jednu či více následujících funkcí: sdělovací (zahrnuje funkci komunikativní, prakticky odbornou a teoreticky odbornou) a estetickou.²¹ R. Jakobson rozlišuje ještě funkci fatickou²², metajazykovou, poetickou.²³

16 ČMEJRKOVÁ, S. Jazyk a styl elektronické komunikace: čeština a počítačština, str. 49.

17 ČECHOVÁ, M., KRČMOVÁ, M., MINÁŘOVÁ, E.: Současná stylistika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN: 978-80-7106-961-4. Str. 93.

18 ČECHOVÁ, M., KRČMOVÁ, M., MINÁŘOVÁ, E.: Současná stylistika, str. 93.

22 kontaktovou

(18)

M. Čechová vychází ve svých studiích z pojetí Aloise Jedličky a Bohuslava Havránka, člena Pražského lingvistického kroužku.

2.3.1 Stylotvorné faktory

Světla Čmejrková uvádí ve své práci skutečnost, že lidé chápou e-mail jako čistě technické médium s minimálními nároky na estetickou a stylistickou úroveň.²⁴ S tím nelze nesouhlasit, přesto ale elektronická komunikace vykazuje několik specifických rysů, podle nichž ji lze přiřadit k jednomu z funkčních stylů.

Zařazení do funkčního stylu podléhá stylotvorným faktorům. Ty se dělí na objektivní a subjektivní.²⁵

Objektivní stylotvorné faktory

Mezi objektivní stylotvorné faktory patří funkce a forma komunikátu, místo (prostor) a čas komunikace a míra spontánnosti či připravenosti.²⁶

Hlavními funkcemi soukromé elektronické komunikace mládeže jsou dorozumívací (sdělovací, komunikativní) a fatická. Ke sdělovací funkci se přimykají např. funkce vzdělávací a esteticko-sdělná,²⁷ které lze v omezené míře v komunikaci mládeže nalézt, např. v případě vysvětlování ve škole probíraného učiva příjemci (adresátovi) nebo při rozesílání milostných vzkazů, básní apod.

Formálně je e-mailová korespondence psaná. S rysy charakteristickými pro psanou formu textu se ale rozchází, je-li povaha elektronické pošty soukromá. Užívání hovorových a nespisovných jazykových prostředků je typické pro komunikaci mluvenou.²⁸ E-mailová korespondence se tak nachází na pomezí mezi psanou a mluvenou (dialogickou i monologickou) formou.

Objektivně je komunikace ovlivněna i místem (obecněji prostorem) a časem.²⁹ Z hlediska prostoru je pro soukromou e-mailovou korespondenci mládeže rozhodující kontakt s příjemcem sdělení, který má v tomto případě povahu nepřímou.³⁰ Čas

26 ČECHOVÁ, M., KRČMOVÁ, M., MINÁŘOVÁ, E.: Současná stylistika, str. 79–86.

(19)

komunikace hraje roli zejména v dialogickém psaném hovoru, kde jsou nároky na rychlejší odpověď zřejmé. Tlak vznikající tímto faktem mění tempo zprávy.³¹

Tempo zprávy ovlivňuje míru připravenosti a spontánnosti komunikace.

Připravené e-maily jsou obsahově i jazykově dokonalejší, obecně obsahují méně stylistických chyb a značí se propracovanější syntaktickou strukturou.³² M. Čechová v Současné stylistice uvádí, že spontánně jsou z psaných textů realizovány pouze ty, jejichž povaha je soukromá.³³ Světla Čmejrková konstatuje přibližování se elektronické komunikace ústnímu dialogu způsobené spontánností.³⁴

Subjektivní stylotvorné faktory

V souvislosti se subjektivními stylotvornými faktory se mluví o autorském stylu jedince.³⁵ Ten je individuální a závisí na následujících skutečnostech: intelektuální a rozumová vyspělost autora, schopnost logického myšlení, kód komunikace (náležité uplatňování jazyka v jeho normě), zkušenostní komplex, kulturní rozhled, znalost tématu a obsahu, emotivní založení, sociální prostředí, biologické faktory (věk, pohlaví), mentální vlastnosti autora, psychický a fyzický stav, postoj a vztah k adresátovi, záměr a schopnost autora vyjádřit podstatu sdělení.³⁶

V případě zkoumané soukromé korespondence mládeže hraje největší roli zejména věk, od kterého se odvíjí zkušenostní komplex, intelektuální a rozumová vyspělost a kulturní rozhled jedince. Zejména u dívek ve věku mezi 13–19 lety lze pozorovat i velkou míru emotivnosti a kolísání psychického stavu, což souvisí s obdobím dospívání. Během něj si člověk začíná uvědomovat, jak komunikuje s okolním světem, prochází změnami, které ovlivňují jeho autorský styl a formují ho.³⁷

2.3.2 Funkčně stylové zařazení

Při členění funkčních stylů vychází Marie Čechová z Jedličkova pojetí, s čímž se ztotožníme. Rozlišuje primární, základní styly prostěsdělovací, umělecký, odborný, administrativní a publicistický. Výčet rozšiřuje o sekundární styly řečnický,

36 ČECHOVÁ, M., KRČMOVÁ, M., MINÁŘOVÁ, E.: Současná stylistika, str. 87–88.

(20)

epistolární³⁸, konverzační, reklamní aj. Primární funkční styly vychází ze spisovného jazyka, komunikace se uskutečňuje v reálném prostředí, a tak se funkčně-stylová diferenciace obohacuje o jazykové prostředky z roviny nespisovné nebo hovorové češtiny.³⁹ Tato skutečnost rozšířila primární funkční styly o sekundární.

Sekundárním stylům se podrobněji než M. Čechová věnuje slovenský lingvista Jozef Mistrík v publikaci Štylistika.

2.3.3 Epistolární styl

Soukromou e-mailovou korespondenci zařadíme primárně do stylu prostěsdělovacího, úžeji do epistolárního.

Epistolárnímu stylu se J. Mistrík věnuje pouze jako stylu papírových dopisů, jeho formální znaky lze ale nalézt i u e-mailových zpráv.

Výraz epistole pochází z řečtiny a znamená list.⁴⁰ Do epistolárního stylu řadíme dopisy jako umělecká díla, listy administrativní a zprávy prostěsdělovací, což je příčinou označení stylu jako sekundárního.⁴¹

Mezi formální znaky dopisu řadíme datum odeslání (přijetí), podpis odesílatele a adresu příjemce (odesílatele). Všechny uvedené náležitosti najdeme i v e-mailových zprávách. Údaje o datu a času odeslání nebo přijetí zprávy nepíše autor ručně, jsou generovány systémem.

Podpis není v případě e-mailové korespondence vlastnoruční nikdy, tato varianta je nahrazována elektronickým podpisem, který se buď vepisuje do každé zprávy zvlášť nebo si jej uživatel nastaví v automatické verzi, která je totožná pro všechny e-maily.

2.4 Vybrané druhy e-mailové korespondence 2.4.1 Nevyžádané zprávy

Spam a hoax

Spam je druh nevyžádané pošty, která nejčastěji nabízí služby nebo produkty.

Za jejich rozesílání je částečně odpovědná i neopatrnost uživatelů. Ti své adresy běžně

38 Styl korespondenční, dopisní

40 MISTRÍK, J. Štylistika. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1997. ISBN 80-08-02529- 8, str. 548.

41 MISTRÍK, J. Štylistika, str. 548.

(21)

vyplňují např. při registracích na zábavní nebo slevové servery, které od nich získané údaje využijí pro svou propagaci. S. Taylorová uvádí, že až 70 % celkového objemu odeslaných zpráv tvoří spamy a hoaxy.⁴²

Nebezpečné spamy obsahují např. viry, červy nebo tzv. phishing. Cílem phishingu je krádež citlivých osobních údajů, např. hesel, PIN kódů, čísel bankovních karet, údajů z internetového bankovnictví apod.⁴³

Výraz hoax pochází z angličtiny a v překladu znamená podvod, mystifikaci, žert.

Jedná se o šíření poplašné zprávy, jež varuje před neexistujícími nebezpečími a nástrahami. Součástí sdělení zprávy je výzva k rozeslání e-mailu na co největší počet elektronických adres, proto je hoax nazýván též řetězovým mailem (opět se může vyskytovat několik variant zápisu).⁴⁴

E-mailové viry a červi

Emailové zprávy jsou často nositelem virů nebo tzv. červů, které napadají počítač, omezují jeho fungování nebo odcizují citlivá data uložená v přístroji a poštovní schránce. Jsou šířeny prostřednictvím spamů, hoaxů, ale i běžných zpráv, kdy jsou přeneseny z počítače odesílatele do zařízení příjemce. Jedinou možnou obranou před nebezpečím tohoto druhu je pořízení a instalace antivirového programu a neotvírání e-mailů, o kterých uživatel neví, kdo je jejich autorem.

2.4.2 Členění z hlediska množství adresátů

Hromadná zpráva – bez použití skryté kopie

Hromadnou zprávou se rozumí odeslání e-mailu dvěma a více adresátům současně. Pokud nepoužijeme možnost vyplnění adresy druhého a dalších příjemců do kolonky Bcc (Blind carbon copy) a využijeme jen řádek Cc (kopie, carbon copy), uvidí všichni příjemci ostatní adresy, na které byla zpráva odeslána. Oslovení je zpravidla v plurálu.

Variantou hromadného e-mailu bez použití skryté kopie jsou e-mailové konference, kdy všechny adresy zadané do adresáře sdílí navzájem odesílané zprávy.

43 KOPECKÝ, K. Co je phishing. [04.10.2008]. Cit. [27.03.2014]. Dostupné z: <http://www.e- bezpeci.cz/index.php/temata/dali-rizika/24-47>.

44 KOPECKÝ, K. Co je hoax. [18.05.2008]. Cit. [27.03.2014]. Dostupné z: <http://www.e- bezpeci.cz/index.php/temata/hoax-spam/91-25>.

(22)

V takovém případě je do pole e-mailové adresy zadána pouze konferenční adresa, která automaticky rozešle zprávu všem účastníkům konference.

Hromadná zpráva – s použitím skryté kopie

Použitím skryté kopie (Bcc) zamezíme příjemcům zprávy v přístupu k ostatním elektronickým poštovním adresám, na které jsme zprávu posílali.

I přesto, že se jedná o zprávu určenou více příjemcům, častěji než oslovení všech adresátů najednou lze nalézt singulár.

Zpráva s jedním příjemcem

Zpráva s jedním příjemcem je nejčastějším druhem e-mailové zprávy. Na rozdíl od hromadných zpráv má pouze jednoho adresáta.

2.4.3 Členění z hlediska oficiálnosti/ neoficiálnosti zprávy

Neoficiální (soukromá) elektronická pošta

Neoficiální (soukromá) elektronická pošta je většinou určena fyzické osobě, s níž se odesílatel e-mailu důvěrně zná (rodinní příslušníci, přátelé, spolupracovníci apod.). Není určena třetí osobě.

Se soukromou komunikací je spojen převážně nespisovný jazyk, nalezneme v ní dialektické výrazy, slang, argot, profesní mluvu, módní slova, okazionalizmy apod.

Oficiální elektronická pošta

Oficiální elektronickou poštou rozumíme korespondenci určenou pro oficiální styk, tedy komunikaci s institucemi a organizacemi, s nimiž nemáme důvěrný vztah.

Jejím rysem je spisovnost, používání frází, multiverbizace a strukturovanost.

Častěji nalezneme pasivum.

3 Stručně k e-mailové etiketě

E-mailová etiketa, též netiketa, je souhrn zásad pro psaní správných, slušných a efektivních e-mailů. Taylorová se věnuje všem druhům e-mailových zpráv, tzn. soukromým i oficiálním.

První velmi důležitou zásadou, a zároveň projevem slušného chování, je snaha

(23)

o co nejmenší časovou prodlevu mezi časem přijetí zprávy a odesláním odpovědi.

Elektronická komunikace se často volí právě pro svou rychlost. Pokud nemůže příjemce zprávy ihned odpovědět, doporučuje Taylorová alespoň zaslat e-mail s informací o termínu, kdy může odesílatel reakci očekávat.⁴⁵

Při každém psaní e-mailu musí mít uživatel na paměti, že odeslání zprávy je nevratným krokem. Z tohoto důvodu je nutné čtení a kontrola náležitostí zprávy, aby nedošlo např. k záměně adres.⁴⁶Samozřejmostí by mělo být (a zejména v soukromé e-mailové korespondenci tomu tak není) odstranění pravopisných a stylistických chyb a překlepů.

Podceněním významu předmětu zprávy odesílatel riskuje, že jeho e-mail nebude přečten včas, případně vůbec. I když význam předmětu klesá při soukromé korespondenci, v prvních e-mailech by měl být použit.⁴⁷

Důležité je předpokládání. Při odesílání zprávy s přílohami by měl autor přemýšlet nad tím, jestli je formát dokumentu vhodný a příjemci nebude činit potíže ho otevřít. Všechny zprávy musí být tvořeny tak, aby byly pro adresáta srozumitelné, logickým strukturováním se usnadňuje orientace v textu. Vzájemná komunikace se výrazně urychlí.

Ani při soukromé komunikaci se příjemce a odesílatel nesmí dopouštět nemorálního či protizákonného chování, e-mailové zprávy by neměly vyznívat hrubě a urážlivě.⁴⁸ Taylorová tuto skutečnost doplňuje tím, že se ke komunikaci může dostat třetí osoba, které není text primárně určen.

4 Rysy a specifika e-mailové korespondence mládeže

V následující části jsou použity grafy znázorňující výsledky průzkumu, jenž čítal 20 otázek a který vyplnilo 267 respondentů. Průzkum jsme uskutečnili online

prostřednictvím portálu Vyplňto.cz a probíhal anonymně.

Při dotazování bylo využito několika typů otázek. Volila se buď právě jedna

(24)

odpověď, nebo se vybírala minimálně jedna z nich. Respondenti odpovídali i na otevřené otázky, některé odpovědi vypisovali do prázdných polí, aby nebyli ničím ovlivněni.

4.1 Současné tendence v komunikaci mládeže

Elektronická komunikace zaujala velké množství českých i zahraničních lingvistů, věnují se jí například Hofmannová⁴⁹, Jelínek⁵⁰, Karlík⁵¹, Hladká a Čmejrková.

Zájem, který vzbudila e-mailová komunikace na počátku 90. let, v současné době postupně upadá. S nástupem sociálních sítí, komunikačních serverů a programů, jako např. Facebooku, Twitteru, Yahoo, Skypu apod., ztrácí elektronická komunikace na oblíbenosti a její využití pomalu klesá.

I přesto se ale mezi mládeží stále najdou tací, kteří e-mailovou korespondenci využívají pro soukromou korespondenci. Výhodou zůstává zachování větší anonymity (oproti sociálním sítím) a možnost rychlého rozesílání velkých souborů bez dlouhého čekání na nahrávání nebo odesílání, jako je tomu v případě konkurentů.

Majitelé poštovních schránek nejčastěji využívají e-mailovou korespondenci k oficiální komunikaci nebo k registracím na jiných serverech. Jen 29,21 % dotazovaných si jejím prostřednictvím dopisuje s přáteli. Účastníci průzkumu označovali libovolný počet (minimálně však jednu) odpovědí z nabídky (viz graf č. 4).

49 HOFMANNOVÁ, J. Rodinné mailování. In Princípy jazyka a textu. Bratislava: Univerzita Komenského, 2000.

50 JELÍNEK P., HLADKÁ, Z. Čeština v současné soukromé korespondenci. Dopisy, e-maily, SMS.

Brno: Masarykova univerzita, 2005.

51 KARLÍK P., HOFMANNOVÁ, J. Čeština v současné soukromé korespondenci. Dopisy, e-maily, esemesky). In: Přednášky z XLVI. běhu Letní školy slovanských studií. Praha: Filosofická fakulta UK, 2003.

(25)

Z námi prováděného průzkumu plyne, že osoby využívající elektronickou komunikaci se přihlašují nejčastěji denně nebo 1–2x týdně. Výjimečně, tj. 1–3x měsíčně, zprávu z e-mailové adresy odešle 9,47 % respondentů. Dotazovaní měli vybrat jednu z nabízených možností (viz graf č. 5).

Z hlediska rozsahu se projevuje tendence psaní kratších zpráv (49,06 % dotazovaných). Převážně dlouhé texty produkují jen 3 % respondentů, delší 25,47 % pisatelů. Více jak pětina, 22,47 % mládeže, označuje poměr mezi krátkými a dlouhými zprávami za vyvážený. Dotazovaní volili jednu z možností (viz graf č. 6).

Graf 5: Využití e-mailové schránky Graf 4: Využití e-mailu

9,74 %

(26)

Na vzájemnou komunikaci mládeže jsou kladeny stále vyšší rychlostní nároky.

Oproti Facebooku je e-mailová korespondence pomalejší a méně přehledná, navíc nemůže konkurovat neustále se rozvíjející škále služeb, které ostatní programy a sítě nabízejí, např. možnost videohovorů, sdílení zážitků, fotografií a hudebních souborů se všemi přáteli najednou, sledování přítomnosti přátel na sociálních sítích atp.

Obecně můžeme říci, že se elektronická psaná komunikace stále více přibližuje mluvenému dialogu, což zapříčiňuje zejména rychlost zprostředkované konverzace. Po odeslání zprávy příjemci obdržíme odpověď téměř ihned, je-li druhá strana online. S tím souvisí i obohacení slovní zásoby psané komunikace o jevy, jež se pokusíme vystihnout v následujících kapitolách práce.

4.2 Oslovení a pozdrav

Oslovením a pozdravem by měla začínat každá osobní interpersonální komunikace, nejinak je tomu u té elektronické. U některých e-mailů ale pozdrav nenalezneme, jelikož jsou součástí předchozí komunikace a pozdravení se neopakuje, stejně tak se znovu nezdravíme na začátku nové promluvy v dialogu. Oslovení se v textu může objevit i několikrát.

Oslovení a pozdrav se ve většině případů nacházelo na samostatném řádku a bylo odděleno nejčastěji čárkou, třemi tečkami, vykřičníkem nebo emotikonem.

Graf 6: Délka e-mailových zpráv

3 %

(27)

Nejčastějším přívlastkem shodným vyskytujícím se v oslovení je milý (milá) a jeho třetí stupeň (nejmilejší). Nalezneme zde ale i jiné přívlastky, například nejoblíbenější, tedy opět třetí stupeň přídavného jména. Většina pisatelů používá přívlastky konotující kladné hodnocení. Časté je spojení s přivlastňovacím zájmenem můj (má, moje).

Není pravidlem, že úvodní část e-mailu obsahuje oslovení adresáta (jméno v 5. pádě), častější je pouze pozdrav. Ve většině případů začínají uživatelé svou zprávu ahoj (48,04 %) nebo obdobami tohoto pozdravu, např. ahojky, ahojík nebo ahoj s připojením emotikonu (smajlíku). Pouze 0,98 % dotazovaných používá naopak pouze jméno, bez pozdravu. Jsou-li přítomny obě složky, v drtivé většině je pozdrav na prvním místě, oslovení na druhém (Ahojky Honzo). Respondenti vyplňovali odpověď do volného pole, mohli tedy odpovědět cokoli (viz graf č. 7).

Méně časté je také pozdravení čau, čauky, čágo, čusec, čest, čauky mňauky a čus. Z dalších odpovědí uvádíme nazdárek, zdar, nazdar.

Ve vzorových e-mailech nebo v dotaznících nalezneme i důvěrné oslovení implikující rodinné či sociální vazby v kombinaci s přivlastňováním (cauky muj

Graf 7: Oslovení a pozdrav

(28)

nejoblibenejsi bratrance,⁵² ahojky moje nejlepčejčí kámoško!⁵³), přezdívky a deminutiva (čest pinďoure...,⁵⁴ hoj pinky,⁵⁵ čauky zlatíčko,⁵⁶ nazdárek kašpárek (zde je použito jednoduchého rýmu, sousloví se již stalo automatizační frází),⁵⁷ ahoj malinka⁵⁸), jména včetně hypokoristik (čágo Vaness!!!)⁵⁹, cizojazyčná oslovení (hi darling (angl., znamená ahoj miláčku))⁶⁰ nebo zájmena (ahojte všici)⁶¹.

Na závěr kapitoly se zastavíme u pozdravu čauky mňauky, který je silně aktualizačním prvkem a stal se i módním souslovím. Čauky mňauky je název CD populární české kapely Nightwork, mezi mládeží se tento pozdrav začal používat hojně.

4.3 Vlastní zpráva

V následujících podkapitolách se zaměříme na text vlastní zprávy a specifické rysy, které v něm můžeme pozorovat.

4.3.1 Struktura textu

Z vzorových e-mailů si lze povšimnout jisté struktury zprávy, která se ve většině případů opakuje a zůstává zachována. V prvních pár větách je připomenut dřívější kontakt (To si děláš srandu!^62,Fotky došly v pořádku⁶³), připojena omluva za odmlčení (Já se ti omlouvám, že píšu až teď⁶⁴) nebo položena kontaktová otázka (tak co byla sinakonec v těch všelibicích?⁶⁵).

Následuje sdělení zprávy, v odlišném rozsahu (od jednoho řádku po několik odstavců). Text je ukončen výzvou k odpovědi (tak mi písni⁶⁶), vyjádřením touhy

52 Příloha č. 2, e-mail č. 9.

(29)

shledání se (Už se nemůžu dočkat⁶⁷, Těšim se zítra.⁶⁸), informací o dalším kontaktu (Ještě zavolám⁶⁹) nebo otázkou započínající další rozhovor (A jaky mas hoby?⁷⁰).

4.3.2 Vybrané jazykové rysy

Soukromá korespondence se vyznačuje užitím hovorového, nespisovného jazyka a s tím související slovní zásoby. Objevují se zde výrazy slangové, módní slova, expresivita a dialektické prvky.

V autentických textech nalezneme deminutiva (zlatíčko⁷¹,malinka⁷²) a hypokoristikony (bedrunko⁷³, Lenička⁷⁴, Evička⁷⁵, Žanetko⁷⁶ atd.). Jejich využití souvisí s věkem pisatelů zpráv, se subjektivním stylotvorným faktorem. Využívání expresivity je pro mládež ve věku 13–19 let, zejména pro dívky, příznačná.

Typická je pro soukromou korespondenci univerbizace (Novace (Nového města nad Metují)),⁷⁷ přijímačky (přijímací zkoušky),⁷⁸ mejl (e-mailová schránka)⁷⁹), což je logickým důsledkem nároků na rychlost komunikace.

Častým jevem je používání hovorového jazyka nebo nespisovného jazyka.

Jedním z rysů spojených s obecnou češtinou je transformace koncovky ý/í vzniklé úžením, která nahrazuje é (hrozny PEKLO!!! (hrozné peklo),⁸⁰ naky fotky (nějaké fotky)⁸¹).

V psané soukromé e-mailové korespondenci nalezneme i protetické v typické pro mluvený projev (vokno, vodejít), morfologické tvary bysme, bysem a hyperkorektní by jsem, by jsme a by jste. Hovorový a nespisovný jazyk se v psané podobě komunikace projevuje například koncovkami sloves a jejich tvary (říct, pracuju, pracujou,

(30)

nebudem)⁸² apod.⁸³ Aktualizačním prvkem je nahrazování předložky v za f (f pohodě).

V sedmém pádě plurálu jmen zakončených na ami je koncovka transformována na ama (ženama).⁸⁴

Zajímavostí je prolínání spisovného a nespisovného jazyka v rámci jedné věty nebo souvětí: (nějaké fotky z tý chaty??⁸⁵) a užívání citoslovcí (muck⁸⁶, Olala⁸⁷, hmm:)⁸⁸). Z povahy soukromé korespondence vyplývá i užití slangových výrazů (koulec⁸⁹, čeják⁹⁰), dialektických prvků (spojka páč⁹¹, přídavné jméno ve větě hruba je i ta podprsenka⁹², myšleno hezká), vulgarismů (píče⁹³, Kráva blbá⁹⁴) a zhrubělých slov (babkou⁹⁵).

4.3.3 Slovosled

Slovosled zasahuje do problematiky aktuálního větného členění (funkční větná perspektiva). Pojem zavedl do české strukturní lingvistiky Vilém Mathesius, který vycházel z výsledků práce předešlých českých a německých badatelů.⁹⁶ Na Mathesia navazuje např. Jan Firbas, který vytváří ucelenou a podrobnou koncepci popisu aktuálního členění.⁹⁷

Aktuální členění se zabývá vztahem mezi slovosledem a prozódií věty.

Rozděluje jejich funkce na základě členění oznamovací věty z hlediska významu na „to, o čem se v ní mluví“ a na „to, co se o tom vypovídá“.⁹⁸ Pro první případ používáme pojem téma⁹⁹, pro druhý réma¹⁰⁰ výpovědi.

83 HLADKÁ, Z. Spisovnost a nespisovnost v jazyce soukromé korespondence. In Naše řeč. [online].

2001, roč. 84, č. 5. [vid. 31. 3. 2014]. ISSN: 0027-8203. Dostupné z: <http://nase- rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7652>.

84 HLADKÁ, Z. Spisovnost a nespisovnost v jazyce soukromé korespondence. [online]

95 Příloha č. 2., e-mail č. 12.

96 KARLÍK, P. a kol. Encyklopedický slovník češtiny. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-484-X, str. 32.

97 KARLÍK, P. a kol. Encyklopedický slovník češtiny, str. 32.

98 KARLÍK, P. a kol. Encyklopedický slovník češtiny, str. 32.

99 základ, východisko 100 jádro, ohnisko

(31)

Pro oficiální komunikaci je příznačný objektivní slovosled, kde téma výpovědi stojí na začátku věty a réma na jejím konci. Tento slovosled je bezpříznakový.

Soukromá korespondence ale zachycuje myšlenky tak, jak mluvčího napadají, jsou většinou nepřipravené a slovosled ve větách se vlivem vnějších faktorů stává subjektivním, příznakovým, réma se přesouvá z konce výpovědi na její začátek (Naivní sem.¹⁰¹).

4.3.4 Diakritika

Jak je zmíněno výše, v samých počátcích e-mailové korespondence nebylo možné používat diakritiku. V některých případech sice tento stav přetrvává (například u e-mailů odesílaných z českého poštovního serveru do zahraničí), nicméně ve valné většině už používání háčků, čárek a nebo přehlásek nečiní problémy.

Z námi prováděného průzkumu vyplývá, že poměrně velká část mládeže, konkrétně 22,1 % (viz graf č. 8), diakritiku stále nepoužívá nebo ji dodržuje jen částečně. Tento fakt může pramenit i z obdobného zvyku při psaní SMS, kde vyžaduje psaní diakritických znamének delší čas, nepoužíváme-li automatický slovník známý pod názvem T9. Uživatelé mobilních telefonů si na absenci háčků a čárek natolik zvykli, že zprávy bez diakritiky vnímají jako běžné, nepoužívají ji u e-mailů, během chatování na internetu ani v jiným psaných rozmluvách na sociálních sítích.

(32)

Diakritika je vynechávána zejména u znaků, k jejichž vytvoření potřebujeme dva úhozy (ň, ď, ť), objevuje se ale i u ostatních písmen. Tento jev pozorujeme mimo jiné v následující zprávě¹⁰², autorka e-mailu používá diakritická znaménka náhodně:

Ahojte všici,

zejtra od půl pátý se sejdeme u Adel doma na ty projekty, vemte si sebou hlavne napady, pac nemame zatím nic a odevzdava se to pozejtri, tak at nedostaneme koulec!!! Pac a pusu, káťa :)

patrik: vezmeš PC?

Lukys: máš už sehnaný ty knížky doufám xD

Linda: bereš pastelky? Ja u sebe mam dve fixi :D :D :D

4.3.5 Překlepy

Obecně lze říci, že uživatelé internetu nekladou na soukromou korespondenci organizovanou počítačem takové nároky, jako na dopisy psané na papír. Vlivem tohoto faktu, nepozorností pisatele, nechuti k opravám a důsledkem stále se zvyšujících nároků na rychlost komunikace vznikají v elektronických korespondencích tzv. překlepy,¹⁰³ tedy záměny jednoho znaku za znak nacházející se v blízkosti požadovaného.

103 HLADKÁ, Z. Čeština v soukromé korespondenci, str. 60.

Graf 8: Používání diakritiky

(33)

Za překlep lze považovat i chybné oddělování slov. Při rychlopisu se nejprve stiskne mezerník a poté poslední znak předešlého slova, resp. první znak následujícího slova předběhne mezeru. Někdy je mezera v rychlosti zcela vynechána nebo naopak zdvojena.

V následujícím příspěvku se několikrát za sebou objeví chybné rozdělení slov, pravděpodobně způsobené nedostatečným tlakem na klávesu mezerníku:

Ahoj Áďo!

Strašně moc ti děkuju za obrázky a můžu se tě na něco zeptat?Nebudem se spolu bavit?

Mě totiž připadá,že se spolu moc nebavíme a já bych docela chtěla...A taky spolu můžem někdy ven.Co ty na to?Jako normální KAMARÁDKY.Bereš?Já doufám,že jo.Tak mi napiš a musíme se někdy domluvit ahoj ¹⁰⁴

Při výuce rychlopisu se automaticky za každou tečkou dělá mezera, a to i v případě, že za tečkou již nenásleduje žádný text. To by bylo v pořádku, zde byl ale mezerník stisknut dříve než znak tečky:

Tak někdy napiš nebo přijeď do duba .¹⁰⁵

Nedostatečný stisk klávesy, popřípadě stlačení dvou naráz, způsobuje další typ překlepu, tj. vynechání znaku ve slově nebo jeho nadbytečnost:

Jinak kdbych tě neviděla což asi už neuvidím tak vše nej k 16tým narozkám.¹⁰⁶ Vubec to nstíhám udělat musim jeste s mamkou za babkou.¹⁰⁷

Za překlep lze označit i řetězení znaků (je-li evidentně nezáměrné, tzn.

nenahrazuje kvantitu hlásky, intonaci apod.), to vzniká delším stiskem jedné klávesy:

Jjinak...ja a chlapi porad to samy, potkavam jich hodne, i hodne sympatickejch, ale vsichni poradny chlapi sou zadany, ale...mela sem tu milou skusenost

se spanelem..hmm:)¹⁰⁸.

Překlepy jsou charakteristickým rysem elektronické (a strojové) komunikace, při psaní perem a tužkou je udělat nemůžeme. Podle průzkumu překlepy neřeší 8,61 % respondentů.

(34)

4.3.6 Porušování pravopisných pravidel

Během elektronické komunikace dochází k porušování mnoha pravopisných pravidel i přesto, že z průzkumu vyplývá opak. Při porovnání dotazníku s autentickou korespondencí mládeže vyvstává otázka, co je příčinnou disharmonie. Pravděpodobně se bude jednat o pouze domnělé dodržování pravopisné normy, popř. mládež neklasifikuje jako chybu např. absenci interpunkce.

Naprostá většina respondentů, 76,03 %, se snaží psát bez chyb. Jedno z pravidel pravopisu, psaní velkých a malých písmen, interpunkci, nebo pravopis, neřeší 15,35 % dotazovaných, 8,61 % uživatelů e-mailové schránky neopravuje překlepy. Respondenti vybírali jednu a více možností (viz graf č. 9).

Z vzorových e-mailů vybíráme následující, abychom ukázali důsledek nepoužívání interpunkce a nedbání pravidel pravopisu:

Cauves nejde mi pustit travec na pccku nemam asi platnej login ale nevim jak zjistit ten novej musim to mit negde v mejlu tak to jdu najit proto jsem tam dlouho nebil vis.

Doufam ze mi nero nezlamal celou armu prej mi tam viki posilal podporu ale chcipli mu pac jsem nemel ani 10k obili. Ozvu se jak se naloguju. David.¹⁰⁹

Graf 9: Dodržování pravopisné normy

8,61 % 5,99 %

5,99 % 3,37 %

(35)

Autor e-mailu nepoužil ve své zprávě čárku mezi větami nebo větnými členy ani jednou, odděluje od sebe pouze souvětí – tečkou. Nepoužití interpunkce má za příčinu znepřehlednění zprávy, zhoršuje orientaci v ní a klade velké nároky na čtenářovu pozornost. Důvodem absence interpunkce může být v tomto případě časová tíseň, která je ze zprávy patrná. V poměrně krátkém textu nalezneme několik slov pocházejících z angličtiny, některé zapsané foneticky nebo počeštěné (login¹¹⁰, mejlu¹¹¹, naloguju¹¹², pccku [písíčku]¹¹³).

Ve zprávách se vyskytuje několik prohřešků proti pravopisné normě, hojně například chybné psaní y/i. Ve slově nebil¹¹⁴ a simpaticky¹¹⁵ je chybně použito měkké i místo tvrdého.

V příspěvcích se objevují i chyby, kdy je jeden znak nahrazen znakem, jenž se ve slově vyskytuje pouze v rovině fonetické, např. záměna ž za š (jelikoš¹¹⁶) nebo p za b (nezlop¹¹⁷). S největší pravděpodobností vlivem fonetiky a hovorové češtiny nalezneme i případy vynechání počáteční hlásky j v určitých případech (mela sem)¹¹⁸.

Psaní g místo k ve slově někde připisujeme spíše než neznalosti pravidel stylizaci, stejně je tomu tak v případě příslovce kde.

Dalším nedostatkem je neznalost pravidel psaní s/z, ta se ve vzorových e-mailech vyskytovala zřídka (skusenost¹¹⁹).

Morfologickým jevem a pravděpodobně i důsledkem hyperkorektnosti je užití by sme se¹²⁰. Jednak je zde užit chybný tvar, navíc je slovo rozděleno do dvou.

I když se v textech hojně využívá velkých písmen jako náhražky za neverbální komunikaci, dochází k rezignaci na velká počáteční písmena ve vlastních názvech,

120 Příloha č. 2, e-mail č. 14

(36)

jménech, u národností apod. (spanelem¹²¹, všelibicích¹²², brna¹²³).

Často se opakující gramatickou chybou je použití tvaru mě nebo mně v jiném pádě, než určuje norma:

Mě totiž připadá,že se spolu moc nebavíme a já bych docela chtěla...¹²⁴ A taky mě příde, že se semnou moc nebavíš od tý doby co se bavíš s Nikol.¹²⁵

4.3.7 Obohacení slovní zásoby

Příchod e-mailu a rozšíření elektronické pošty obohatilo slovní zásobu o slova, kterými bylo zapotřebí pojmenovat nově vznikající skutečnosti. K těm patří kromě samotného e-mailu i výrazy skrytá kopie nebo mejlnout. Některé výrazy čeština přebrala z angličtiny neupravené např. mail-box (rod muž. než., vzor hrad), Cc¹²⁶ (skloňováno podle středního rodu, vzoru město), mail (rod mužský neživotný, vzor hrad) ad.

Mohou to být i slova nalogovat, logovat a kliknout, ta se ale užívají i ve slovní zásobě dalších druhů elektronické komunikace nebo k přihlášení do serverů a programů, které komunikační nejsou (například online hry).

Používání elektronické komunikace se také zasloužilo o rozšíření užití zkratek, těm se budeme věnovat v následující podkapitole.

4.3.8 Používání zkratek

Používání zkratek se nejprve vyvinulo v USA, proto většina z nich vychází z anglického jazyka (ASAP,¹²⁷ FYI,¹²⁸ IMHO¹²⁹ atp)¹³⁰.¹³¹ V elektronické korespondenci nalezly zkratky velkého uplatnění, ať už jsou české, přejaté nebo vzniklé hrou se slovy a čísly. Jejich využití šetří čas a je prostředkem aktualizace textu, oživuje ho. Zkratky využívá během psaní e-mailů téměř polovina respondentů (40,45 %). Předpokládáme, že i ti, kteří označili možnost „ne“, používají zkratky běžné, automatizované (dny

126 vysloveno [sísíčko]

127 as soon as possible; co nejdříve je to možné 128 for your information; pro tvou informaci

129 in my humble opinion; podle mého skromného názoru 130 TAYLOROVÁ, S. E-mailová etiketa, str. 138.

131 HLADKÁ, Z. K specifickým rysům elektronické korespondence, str. 159–160.

(37)

v týdnu, měsíce v roce, zkratky hmotnosti, objemu, obsahu, délky ad.) Dotazovaní volili právě jednu možnost (viz graf č. 10).

Zkratek existuje nepřeberné množství, jejich škála je mezi mládeží pestrá. Téměř každý respondent uvedl do formuláře jiné zkratky, než ten předchozí. Některé z nich se v dotaznících opakovaly několikrát, proto je uvedeme v následujících odstavcích.

Běžně jsou například využívány zkratky atd., ad., aj. a např. Suverénním vítězem jsou české jj (jo jo), nn (ne ne), mmnt (moment) a nvm, nwm (nevím).

V těsném závěsu se umístily zkratky btw (by the way; mimochodem), wtf (what the fuck; značí údiv nebo zděšení), LOL (laughing out laut; angl., bouřlivý smích), mtmr (mám tě moc ráda) a mtm (moc tě miluji).

Ve vzorových e-mailech nalezneme kromě zkratky atd. (Macina tam prej zkončila s Tondou Koptíkem, ta píča Cejnarka se tam válela po tý druhý píče Fátyně, atd.)¹³² i z5 (tak až budem z5 pošlu fotky)¹³³. Poslední uvedená zkratka se užívá ve významu zpět. Zkratky s čísly se nepoužívají příliš často, ale v dotaznících narazíme například na bl8 (bl a eight (z angličtiny; osm), vysloveno [blejt]).

Čmejrková uvádí gr8¹³⁴, 4U (for you; angl., pro tebe), zkratky dnů v týdnu

134 Gr a eight; greight; vyslovujeme stejně jako anglické slovo great, tzn. skvělý, úžasný

Graf 10: Využívání zkratek