Stránka 1 z 3
ODBORNÝ POSUDEK VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor: LINKOVÁ Klára
Téma DP: Objektivní hodnocení mačkavosti šatových textilií Vedoucí práce: Ing. Katarína Zelová
Cílem předložené bakalářské práce bylo experimentálně ověřit anizotropní mačkavé chování běžných bavlněných šatových textilií. Práce ověřuje inovovanou metodiku měření mačkavosti plošných textilií a doplňuje dosavadní výzkumy, které byly zaměřeny především na hodnocení režných textilií. Cílem bylo zaměřit se na běžné oděvní textilie.
Posouzení / hodnocení bakalářské práce:
1) Cíle zadání ‐ vyjádření.
2) Hodnocení obsahové a formální stránky práce.
3) Konstatování k udělení odpovídajícího akademického titulu.
4) Doporučení k obhajobě.
5) Návrh výsledné známky.
ad 1) Cíle zadání – vyjádření.
Cíle zadání bakalářské práce byly splněny. Práce splňuje požadavky pro bakalářskou práci, ale slabší stylistická stránka vlastního textu bakalářské práce, mírně snižují její úroveň.
ad 2) Hodnocení obsahové a formální stránky práce.
Zpracování teoretické části: Autorka tuto část zpracovala sice přehledně, ale čerpá ze skript, z webových stránek z diplomových a bakalářských prací zabývající se podobnou problematikou, avšak výsledky těchto prací kriticky nezhodnocuje a dále v práci nerozvíjí. Je zde použito poměrně malé množství odborné cizojazyčné literatury, konkrétně pouze 5 článků. Domnívám se, že pro zpracování této části mělo být využito větší množství odborných článků, alespoň ty, které ji byly poskytnuty, některé články i přeložené v českém jazyce. Autorka v této část neprokázala schopnost tvorby vlastního odborného textu s věcným a kritickým zhodnocením.
Zpracování experimentální části: V experimentální časti, bylo provedeno měření anizotropie mačkavosti bavlněných tkanin proměřením úhlu zotavení ve 12 směrech pootočení. Za přínos této práce považují, že autorka provedla rozsáhlé měření úhlu zotavení (ve spolupráci s další studentkou) a nově analyzovala mačkavost reálných oděvních textilií i v ostatních směrech nejenom ve směru osnovy a útku, jak je zvykem u klasických metod.
Provedené experimentální měření směrovalo pouze k analýze anizotropie. Analýza křivky zotavení, která je dalším možným výstupem použité metody hodnocení mačkavosti textilií snímáním úhlu zotavení pomocí web kamery, nebylo prioritou této práce.
Připomínky:
• Pro experimentální měření bylo použito 21 bavlněných šatových textilií. Zajímalo by mě, zda autorka nezvažovala textilie hodnotit např. podle toho, jak se zmiňuje
Stránka 2 z 3
v teoretické části, rozdělením do dvou skupin podle plošné hmotnosti. Rozděleni na textilie lehké do 120 g/m2 a textilie středně těžké od 120 – 220 g/m2. První skupinu by pak tvořilo 13 textilií a druhou skupinu zbylých 8 textilii.
• O jaké přeložení vzorku textilie se jednalo, byla mačkavost hodnocena pro LL nebo pro RR, nebo oba způsoby?
• Str. 27‐31: Polární diagramy – u každého polárního diagramu je struční popis toho jaké chování lze pozorovat u jednotlivých materiálů v první a ve třísté sekundě zotavení. Chybí zde, ale adekvátní konstatování o tvaru obrazce polárního diagramu a celkové hodnotě mačkavosti. Autorka konstatuje, že určité textilie se chovají izotropně a jiné zase anizotropně, ale vůbec nezdůrazňuje, že použitá metodika hodnocení by měla sloužit jako prostředek k vyhodnocení textilií s blízkými parametry, a právě obrazec polárního diagramu umožní sledovat a porovnat jak velikost úhlu zotavení, (který je pro mačkavost prioritní), ale také jeho následnou symetrii. Např. srovnáním polárních diagramů textilií B1 a B2 se zdá, že obě textilie ve směru osnovy a útku vykazuji stejné hodnoty úhlu zotavení, avšak rozdíly mezi materiály lze pozorovat právě v symetrii zotavení.
• Str. 33: tab. 3 – hodnota úhlu zotavení je jednou uváděna na dvě a podruhé na jedno desetinné místo, bylo by vhodné jednotné použití.
• Str. 34: nevím, zda je vhodné určit průměrný podíl jednotlivých složek deformace (elastické, viskoelastické, plastické) ze všech zkoumaných materiálů. Vhodnější by bylo uvést intervaly, v jakém se jednotlivé složky deformace pohybovaly.
• Str. 37: vztah 6, výpočet kvalitního čísla K – tento vzorec byl modifikovaný. Somerův vztah, jak se odkazuje autorka, vycházel z okamžitého úhlu zotavení, který byl získaný výpočtem, a z úhlu zotavení po hodinové relaxaci. Pro náš experiment byl tento vztah modifikovaný, a proto vychází ze změřeného okamžitého úhlu zotavení a úhlu zotavení po pěti minutách zotavení, jak je uvedeno v práci.
Formální a grafická stránka práce: Formální a grafická část práce odpovídá požadavkům, kladeným na tento typ práce. Po formální a grafické stránce je práce na dobré úrovni, je v souladu s předepsanými normami.
Citace literatury v kapitole „Použitá literatura“ v některých případech není dle platných norem. Text práce je s patřičnými odkazy na použitou literaturu, ale s chybami uvedenými níže. Literatura je zde zastoupena v horší kvalitě.
Připomínky:
• Str. 14, 15 – špatné označení veličin ve vztahu 1, 2, 3 vztah 4 ‐ jiné označení ve vztahu jiné v legendě. Deformace jednou označena jako zotavená jindy jako viskoelastická.
• Chybí citace literatury [3], [8], [14] v textu BP.
• Citace vztahu (5) str. 37 z literatury [16] – nejsem, jsi jista, zda tento vztah je opravdu z uvedeného zdroje.
• Nevím, jak autorka tvořila seznam literatury a podle čeho se řídila při citacích, ale vypadá to, že citace i vytvořený seznam použité literatury jsou náhodné.
Stránka 3 z 3
ad 3) Konstatování k udělení odpovídajícího akademického titulu.
Doporučuji udělení odpovídajícího akademického titulu (Bc.).
ad 4) Doporučení k obhajobě.
Předloženou práci doporučuji k obhajobě.
ad 5) Návrh výsledné známky.
Autorka v průběhu psaní bakalářské práce pracoval precizně. Své výsledky konzultovala s vedoucí práce, ale nezpracovala všechny připomínky, především k teoretické části bakalářské práce.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti a rozsáhlé experimentální měření hodnotím předloženou bakalářskou práci Kláry Linkové kvalifikačním stupněm:
„velmi dobře‐m“(2‐).
Otázky k obhajobě.
… viz mé připomínky.
V Liberci dne 14. 06. 2013 ……….
Ing. Katarína Zelová
