Následně si přiblížíme výsledky z dotazníkového šetření.
Položka č. 1 – Kolik žáků ve třídě máte celkem
Graf 1: Počet žáků ve třídě
V této položce bylo zjišťováno, kolik žáků celkem mají respondenti ve výchovně vzdělávacím procesu na základních školách speciálních v Libereckém kraji. Nejčastěji měli pedagogové 6 žáků v jedné třídě. Tuto skutečnost potvrzuje graf číslo 1.
0 2 4 6 8 10 12 14
2X 5X 15X 11X 6X 1X 3X 1X 1X
4
5 6
7 8 9
10
12
14
56
Položka č. 2 – Kolik z žáků ve Vaší třídě má poruchu autistického spektra (PAS)
Graf 2: Počet žáků s poruchou autistického spektra v jednotlivých třídách
Autorka v této položce zjišťovala, kolik žáků s PAS je vzděláváno v jedné speciální třídě.
Šetření prokázalo nejčastější přítomnost 2 žáků s PAS v jedné třídě (10x).
Překvapivé zjištění však bylo následování vysokého počtu 3 a 4 žáku s poruchou autistického spektra v jedné třídě (obě položky 9x).
Položka č. 3 – Jaký typ PAS byl dětem diagnostikován
Graf 3: Zastoupení druhů PAS u jednotlivých žáků 0
57
Třetí položka nás informovala o typu poruchy autistického spektra, se kterým se pedagogové v jednotlivých třídách setkávají nejčastěji.
U této položky bylo možné označit více odpovědí. Pedagogové uvedli, že se nejčastěji setkávají s dětským autismem, celkem ve 32 případech. Následuje ho autismus atypický, který se objevil u 20 dětí, a třetím nejčastěji uváděným byly autistické rysy, celkem ve 12 případech. V menším zastoupení se objevila nespecifická pervazivní vývojová porucha (5x) a Aspergerův syndrom (2x).
Položka č. 4 – Jaké je složení žáků s PAS ve Vaší třídě dle pohlaví
Graf 4: Složení žáků s PAS ve třídě dle pohlaví
V této položce bylo cílem zjištění složení žáků s PAS ve třídách. Z odpovědí jsme se dozvěděli, že nejvíce jsou zastoupeni žáci smíšeného pohlaví (67,4 %), dále jsou jen chlapci (25,6 %), v nejmenší míře se objevují děvčata (7 %).
Autorka se domnívá, že se potvrdila obecně platná informace vyššího zastoupení poruch autistického spektra u chlapecké populace.
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
DĚVČATA A CHLAPCI JEN CHLAPCI JEN DĚVČATA
67,40%
25,60%
7%
58
Položka č. 5 – Jaké je složení žáků s PAS ve vaší třídě dle věku
Graf 5: Složení žáků s PAS ve třídě dle věku
Při zjišťování věkového rozložení žáků s PAS jsme se dozvěděli, že ve většině tříd se pedagogové setkávají se smíšeným věkem dětí (79,1 %), stejný biologický věk má pouze 20,9 % žáků s PAS.
Položka č. 6 – Uveďte, jaké formy práce pro žáky s PAS využíváte ve výchovně vzdělávacím procesu
Graf 6: Formy využívané ve výchovně vzdělávacím procesu u žáků s PAS
SMÍŠENÝ VĚK DĚTÍ DĚTI MAJÍ STEJNÝ BIOLOGICKÝ VĚK 0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00% 79,10%
20,90%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
STRUKTUROVANÉ UČENÍ
REŽIM DNE
BĚŽNÁ VÝ UKA
TEACCH PROGRAM JINÉ 59%
26%
9% 5% 1%
59
V této položce měli respondenti možnost označit více odpovědí. Díky tomu jsme se pomocí grafu č. 6 dozvěděli, že nejčastějšími formami, které jsou využívané ve výchovně vzdělávacím procesu u žáků s PAS na základních školách speciálních v Libereckém kraji, jsou formy strukturovaného učení (59 %) a režim dne (26 %).
Autorka se domnívá, že se tyto metody nejčastěji užívají pro vzdělávání i díky dostupné odborné literatuře a metodologii. Z tohoto důvod se dají tyto metody snadněji zavést do oblasti výchovy a vzdělání žáků s PAS.
Položka č. 7 – Kolik Vašich žáků s PAS je schopno se dorozumět verbálně
Graf 7: Poměr verbální a jiné komunikace u žáků s PAS
Položka číslo 7 zjišťovala procentuální rozložení verbálně komunikujících žáků oproti jedincům, kteří komunikují jiným způsobem. Jiným způsobem autorka myslela právě komunikaci pomocí AAK.
Ukázalo se, že v celkové výši 57 % případů komunikují žáci s PAS jiným způsobem než verbálně. Toto zjištění potvrzuje autorčinu domněnku potřeby zakomponování alternativních a augmentativních prvků do rozvoje komunikace u jednotlivých žáků s PAS. Neboť procento žáků potřebujících nějakou alternativu je nadpoloviční většina.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
SCHOPNOST VERBÁLNĚ KOMUNIKOVAT JINÝ ZPŮSOB KOMUNIKACE 43%
57%
60
Položka č. 8 – Máte možnost ve Vaší škole konzultovat rozvoj řeči u žáků s PAS s logopedem
Graf 8: Možnost konzultace s logopedem ohledně vývoje řeči žáků s PAS
Cílem této položky bylo zjištění, zda mají pedagogové možnost konzultace s logopedem přímo ve škole, či k nim dochází jen v určitých intervalech.
Respondenti ve většině případů uvedli, že mají možnost konzultace vývoje řeči u dětí s PAS s logopedem ve svém školském zařízení. Takto se vyjádřilo 75 % dotazujících. Docházení logopeda do školy v určitých intervalech označilo 25 % pedagogů.
Autorka se domnívá, že je pro pedagogy velkým přínosem odborný pohled logopeda k otázkám rozvoje komunikace u žáků s PAS. Následně tak přímo s odborným logopedickým pracovníkem konzultovat nejen předpokládaný vývoj komunikace žáků s PAS, ale také vhodné terapeutické postupy.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
LOGOPEDA MÁME PŘÍMO VE ŠKOLE LOGOPED DO ŠKOLY DOCHÁZÍ 75%
25%
61
Položka č. 9 – Kolik žáků s PAS z Vaší třídy využívá aktivně AAK (alternativní a augmentativní komunikaci)
Graf 9: Aktivní využívání AAK u žáků s PAS ve škole
Cílem této položky bylo zjistit, kolik žáků využívajících alternativní a augmentativní komunikaci, se objevuje v jednotlivých třídách speciálních škol.
Nikoliv však dle věku, ale podle počtu.
Respondenti uvedli, že nejčastěji mají jednoho žáka s alternativní a augmentativní komunikací ve třídě, a to celkem v 10 případech. Velmi často pak bývá uváděn počet 2 žáků na třídu (8x), a jako třetí největší zastoupení těchto žáků ve třídě dotazovaní uvádí 4 žáky s PAS (5x).
0 1 2 3 4 5 6 7 8
10X 8X 2X 5X 1X 2X 2X 1X
1
2
3
4
5
6
7
8
62
Položka č. 10 – Kolik žáků s PAS (komunikujících pomocí AAK) z Vaší třídy již mělo nastavenou AAK při vstupu do základní školy speciální
Graf 10: Poměr žáků s PAS s již zavedenou AAK při vstupu do ZŠ speciální Tato položka zjišťovala, kolik žáků při nástupu do základní školy speciální mělo již zavedenu alternativní a augmentativní komunikaci.
Z dostupných odpovědí, jsme se dozvěděli, že více jak polovina žáků (51,2 %) nemá při vstupu do školy nastaven žádný typ alternativní a augmentativní komunikace.
Pomocí této položky autorka doplnila výzkumnou otázku č. 1: Jaký typ alternativní a augmentativní komunikace je nejčastěji používán u žáků s PAS na základní škole speciální? Přispěla tím ke zjištění, zda žáci mají zavedenu AAK při vstupu do výchovně vzdělávacího procesu, následně je pak možno zjistit, jaký komunikační systém žáci využívají. Na toto zjištění navazuje položka č. 11.
47,50%
48,00%
48,50%
49,00%
49,50%
50,00%
50,50%
51,00%
51,50%
NEMĚLI ZAVEDENU AAK ZAVEDENA AAK
51,20%
48,80%
63
Položka č. 11 – Jaký komunikační systém žáci ve škole využívají
Graf 11: Druh komunikačního systému, který žáci s PAS využívají ve škole
V této položce chtěla autorka zjistit, jaké komunikační systémy ve škole žáci používají, respektive s jakými komunikačními kanály se respondenti ve své praxi setkávají nejčastěji. Případně, zda pedagogové nevyužívají více druhů komunikačních systému najednou. Respondenti měli možnost vybrat více možností.
Dle došlých odpovědí se potvrdila domněnka, že pedagogové využívají více komunikačních systémů současně, aby nastavili vhodný komunikační kanál pro žáky s PAS tak, aby mohli vyjádřit své potřeby, přání a měli nastaven vhodný komunikační kanál.
Pomocí této položky byla ověřována výzkumná otázka č. 1: Jaký typ alternativní a augmentativní komunikace je nejčastěji používán u žáků s PAS na základní škole speciální? Jak autorka předpokládala, není zcela jednoznačné, který typ AAK je nejčastěji používán. Potvrdilo se, že speciální pedagogové využívají více typů AAK pro co nejlepší možnosti rozvoje komunikace u žáků s PAS.
0
64
Položka č. 12 – Jaké druhy AAK kombinujete při rozvoji komunikace u žáků s PAS
Graf 12 a: Kombinace druhů AAK využívajících při komunikaci u žáků s PAS
Graf 12 b: Kombinace druhů AAK využívajících při komunikaci u žáků s PAS 0
65
Položka č. 12 upřesňovala informace, které byly získány v položce 11. Respondenti upřesňovali, jaké vyjmenované typy alternativní a augmentativní komunikace kombinují v jejich třídě. Potvrdila se i informace z předchozí otázky, že se typ MAKATON ve speciálních třídách nevyužívá. Většinu typů náhradní komunikace kombinuje v dané třídě každý pedagog. Z dostupných informací je zřejmé, že není možné nastavit jeden obecný komunikační kanál, který by vyhovoval všem žákům s poruchou autistického spektra. Poukazuje však na to, že je potřeba v daných komunikačních kanálech hledat vždy ten nejvhodnější komunikační systém pro daného žáka, případně kombinovat několik těchto systému.
Alternativní a augmentativní komunikace je velmi specifická, stejně tak jako vzdělávání žáků s PAS. Autorka touto položkou přispěla ke zjištění odpovědi na výzkumnou otázku č. 1: Jaký typ alternativní a augmentativní komunikace je nejčastěji používán u žáků s PAS na základní škole speciální? Potvrdilo se jí, že ne každému žákovi vyhovuje jen jeden druh alternativní a augmentativní komunikace. Což je vidět i z autorčina grafu, ve kterém se objevuje více předkládaných alternativ pro nastolení vhodného komunikačního kanálu. V neposlední řadě se ukázalo, kolika různými druhy náhradní komunikace pedagogové disponují.
Položka č. 13 – Zlepšila se komunikace žáků s PAS po zavedení AAK
Graf 13: Zlepšení komunikace po zavedení AAK 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
ANO NE ČÁSTĚČNĚ
65%
2,50%
32,50%
66
V předchozích odpovědích, jsme se dozvěděli, jaké komunikační kanály žáci s PAS a jejich pedagogové využívají jako prostředek nejen v dorozumění se se svým okolím, ale i pro vyjádření svých pocitů, přání i sdělených běžných informací.
Následující otázkou, chtěla autorka zjistit, zda je komunikace po zavedení vhodného typu AKK úspěšnější oproti komunikaci běžné. Tedy té, která nevykazuje prvky alternativní a augmentativní komunikace.
Dle dostupných odpovědí jsou ve většině případů pedagogové spokojeni s nastaveným komunikačním systémem, neboť uvedli, že 65 % z nich považuje komunikaci za úspěšnější. Pouhá 2,5 % uvedla, že daná komunikace úspěšná není.
32,5 % respondentů se přiklonilo k názoru částečné úspěšnosti, zde je potřeba stále hledat možnosti pro zlepšení komunikace.
Položka č. 14 – Změnilo se chování dětí s PAS po zavedení AAK
Graf 14: Změna chování po zavedení AAK u žáků s PAS
Následující položka zjišťovala změnu chování dětí s PAS po zavedení alternativní a augmentativní komunikace. Neboť je pravděpodobné, že nemožnost komunikace vyvolává i neadekvátní chování, které je ve společnosti hůře akceptované. Pokud se podaří vhodně nastavit AAK, je tu reálná možnost změny chování u těchto žáků.
Jak i z došlých odpovědí vyplývá, částečnou změnu potvrdilo 55,3 % respondentů, 34,2 % odpovídajících potvrdilo změnu chování a pouhých 10,5 % uvedlo, že se chování u jejich žáků nezměnilo.
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
ANO NE ČÁSTEČNĚ
34,20%
10,50%
55,30%
67
Autorka se domnívá, že u žáků, kteří nevykazují změnu chování, se může jednat o špatně nastavený komunikační kanál, který neumožňuje vyjádření jejich pocitů, tužeb a přání.
Položka č. 15 – Byl u žáků s PAS již dříve nastaven komunikační systém, se kterým nebyli schopni se domluvit se svým okolím (vyjádřit své potřeby, přání,
…)
Graf 15: Schopnost dorozumět se již zavedeným typem AAK
U této položky jsme se zabývali návazností na odpověď z předchozí položky. Tedy na fakt, že v předchozím dotazu 10,5 % respondentů uvedlo, že se u jejich žáků po zavedení AAK nezměnilo chování.
Respondenti u této položky uvedli, že důvodem může být skutečnost, že byl u jejich žáků již dříve nastaven komunikační systém, kterým se nebyli schopni domluvit se svým okolím. A to celkem v 25 %. Naopak 75 % respondentů uvedlo, že komunikační kanál, který byl u jejich žáků nastaven, jej aktivně používá pro svou komunikaci s okolím. Okolí jim rozumí a oni mají možnost porozumět komunikujícím lidem, kteří se v jejich blízkosti pohybují.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
ANO NE
25%
75%
68
Položka č. 16 – Jakým již zavedeným typem AAK nebyli schopni žáci s PAS komunikovat se svým okolím
Graf 16: Nevhodně zavedený typ AAK u žáků s PAS
V této položce respondenti označovali, které komunikační systémy dělali žáků potíže v komunikaci se svým okolím. Jak již bylo zmíněno v položce 15, celých 25 % žáků mělo nastaven komunikační systém, který jim nevyhovoval. Proto se u těchto žáků začal vyhledávat jiný komunikační systém, kterým by se se svým okolím lépe domluvili.
Nedá se tedy jednotně určit, že každý žák s poruchou autistického spektra by měl využívat předem daný, jednotný komunikační kanál. Jak je vidět v grafu č. 16, není jeden typ alternativní a augmentativní komunikace, který by nějak výrazně převyšoval nad komunikační systémy jiné.
I zde se potvrdila již několikrát zmíněná skutečnost, že se na dotazovaných základních školách speciálních v Libereckém kraji nevyužívá typ MAKATON.
0
69
Položka č. 17 – Odmítli někdy rodiče dětí s PAS používat AAK
Graf 17: Ochota rodičů dětí s PAS využívat AAK
V této otázce chtěla autorka zjistit, zda se najdou rodiče dětí s PAS, kteří odmítli nastavit a následně využívat alternativní a augmentativní komunikaci.
Z dostupných odpovědí se ukázala skutečnost, že většina rodičů dětí s poruchou autistického spektra tuto náhradní komunikaci neodmítla. Celých 82,1 % rodičů tedy hledá různé způsoby a cesty, kterými by se se svými dětmi mohli dorozumět. Avšak 17,9 % rodičů dle respondentů odmítlo používat alternativní a augmentativní komunikaci.
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
ANO NE
17,90%
82,10%
70
Položka č. 18 – Pokud ano, jakou formu AAK rodiče odmítli a proč?
V této položce měli odpovídající reagovat na předchozí sdělení, proč a jakou formu AAK rodiče odmítli. Respondenti odpovídali formou otevřených odpovědí. V těchto odpovědích se často zmiňovali o odmítnutí komunikačního systému typu VOKS, stejně tak i Piktogramů. Rodiny dále odmítali i fotografie, obrázky i strukturu dne, či znak do řeči.
Důvodem bývá stigmatizace dětí, nápadnost pro široké okolí. Například objemnost a velikost komunikační knihy, či neochota ji neustále nosit při sobě, je velmi často zmiňována jako důvod odmítnutí této formy alternativní komunikace. Dále rodiče odrazuje i časová náročnost při její tvorbě. Velmi často se objevila odpověď rodičů, že se doma vždy nějak domluví.
Položka č. 19 – Jaké výhody spatřujete při využívání AAK?
Z předchozích odpovědí je zřejmá obava odpovídajících pedagogů z nemožnosti adekvátně komunikovat s žáky v rámci výchovně vzdělávacího procesu. Objevuje se také velký zájem pedagogů připravit žáky s PAS na komunikaci s širším okolím v běžném životě. Z tohoto důvodu následuje otázka pro pedagogy, ve které mají formou otevřených odpovědí sdělit, jaké spatřují výhody při využívání AAK.
Ve velké míře se objevovala odpověď, že se žáci po zavedení vhodného typu AAK sami dorozumí se svým okolím, vyjádří své pocity, potřeby. Dále si respondenti chválili zklidnění jedinců, zmírnění neadekvátního chování z důvodu možnosti vyjádřit, co se žákům líbí nebo nelíbí. A mnoho pedagogů také uvádí celkový rozvoj dítěte, díky možnosti vlastní komunikace. U většiny žáků po zavedení vhodně nastavené AAK zmizela frustrace a záchvaty z toho, že jim okolí nerozumí. I z těchto případů je tedy zřejmé, že hledání vhodné alternativní a augmentativní komunikace i za počáteční možné nezdary stojí, je však důležité vytrvat. Stejně tak mít velkou trpělivost.
71
Položka č. 20 – Uveďte prosím, kolik Vašich žáků využívá následující mimoslovní sdělování
Graf 18 a: Využívání mimoslovního sdělování žáků s PAS
Graf 18 b: Využívání mimoslovního sdělování žáků s PAS
V této položce měli respondenti uvést, zda jejich žáci využívají mimoslovní formu komunikace. Jak je zřejmé z grafu č. 18 a, b, žáci hojně využívají pro komunikaci gesta, haptiku, proxemiku, komunikátory. Ale také komunikují pomocí mimiky, pohledů, kineziky a fyzických postojů.
Z těchto informací je zřejmé, že je důležité, aby si pedagogové všímali u žáků s PAS veškerých jejich projevů. Do kterých patří celkové postavení těchto žáků, jejich
0
72
projevů, nejen na bázi komunikačního systému, ale také těchto doplňkových mimoslovních sdělení, díky kterým může následně lépe rozpoznat citové rozpoložení žáků. Případně dopomůže lépe se zorientovat v komunikaci žáků s PAS.
Je velmi důležité, aby byl pedagog nejen velmi empatický, ale také měl vysokou pozorovací schopnost. Tím následně získá mnoho informací, které je možno využít pro zvolení vhodného typu AAK.
Položka č. 21 – Mají žáci (některý z žáků) s PAS ve Vaší třídě komunikační knihu
Graf 19: Využívání komunikační knihy u žáků s PAS
U dětí s poruchou autistického spektra se může jako náhradní komunikace využít komunikační kniha. V položce č. 21 respondenti odpovídali, zda jejich žáci komunikační knihu využívají ke komunikaci ve výchovně vzdělávacím procesu.
Jak z grafu č. 19 vyplývá, 52,4 % žáků našich respondentů využívá komunikační knihu.
Zbývajících 47,6 % využívá jinou alternativu komunikace.
45,00%
46,00%
47,00%
48,00%
49,00%
50,00%
51,00%
52,00%
53,00%
ANO NE
52,40%
47,60%
73
Položka č. 22 – Vidíte zlepšení v komunikaci po zautomatizování si používání komunikační knihy
Graf 20: Zlepšení komunikace po zavedení komunikační knihy
Z údajů grafu číslo 20 je zřejmé, že po zautomatizování používání komunikační knihy, jako jedné z možných alternativ, je prokazatelné zlepšení komunikace žáků s PAS (75 %). Díky této variantě se jsou jedinci s PAS schopni dorozumět se svým okolím, vyjádřit co potřebují, přejí si. Jsou však také schopni si říci o základní potřeby.
Mezi tyto potřeby řadíme schopnost říci si o jídlo, hygienické potřeby, vyprazdňování a jiné.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
ANO NE
75%
25%
74
Položka č. 23 – Zaváděli jste někdy AAK od úplného začátku
Graf 21: Zavádění AAK
V položce číslo 23 byla respondentům položena otázka, zda zaváděli alternativní a augmentativní komunikaci od úplného začátku. Díky odpovědím jsme se dozvěděli, že 50 % speciálních pedagogů zavádělo AAK od úplného počátku a stejný počet respondentů, tedy 50 % odpovědělo, že nějakou formu AKK jejich žáci již měli zavedenu.
Potvrdila se tedy autorčina domněnka, že zhruba polovina žáků se s náhradním komunikačním systémem seznámí až po vstupu do školského zařízení, v tomto případě základní školy speciální.
Položka č. 24 – Jaké Vás provázely problémy při zavádění AAK do výchovně vzdělávacího procesu
Praktické obtíže Pohled pedagoga na přípravu
Spolupráce rodina škola
Výběr vhodných pojmů Náročnost v celkovém pojetí Neochota rodičů využívat AAK
Výběr vhodného systému Časová náročnost Neochota žáka spolupracovat
Výběr vhodných piktogramů Sebevzdělávání Nejednotnost přístupu škola
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
ANO NE
50% 50%
75
Tabulka č. 1: Obtíže při zavádění AAK do výchovně vzdělávacího procesu
Následující položka navazovala na položku č. 23. Dotazovala se respondentů, jaké je provázely problémy při zavádění systému AAK do výchovně vzdělávacího procesu.
Respondenti odpovídali pomocí otevřených otázek.
Objevovala se obava z nenalezení vhodných piktogramů pro daného jedince a s tím související výběr vhodných pojmů, které žák bude využívat, a správného sestavení slovníku, aby byl pro žáka co nejvíce využitelný. Velké zastoupení měly také odpovědi, které se zabývaly obavami rodičů z nového komunikačního systému. Následované nespoluprací rodiny při využívání AAK v domácím prostředí. Z toho vyplývá i následný nejednotný přístup ke komunikaci žáka ze strany školy a rodiny. Také se objevila obava z nenalezení nejvíce vhodné komunikace pro daného žáka.
Jak je patrné z odpovědí, zavedení AAK není jednoduché a vyžaduje mnoho trpělivosti a spolupráce mezi školou a rodinou.
Položka č. 25 – S kým konzultujete zavádění nových pojmů do slovníku žáka?
Graf 22: Konzultace o zavádění nových pojmů do slovníku žáka 0,00%
76
Díky údajům získaných z položky č. 25 jsme se dozvěděli, s kým pedagogové konzultují zavádění nových pojmů do žákova slovníku.
V celých 53,8 % toto konzultují s rodinou. Rodinní příslušníci mohou být v tomto ohledu velmi nápomocni, obzvláště ve vybírání vhodných pojmů pro své dítě. V 12,8 % se radí s odborníky ze SPC, kteří se podílí na vhodném všestranném vedení daného jedince. V 7,8 % případů se pedagogové radí se svým vedením na vhodnosti zvolených nových pojmů. A v 25,6 % uvedli respondenti, že se neradí s uvedenými, tedy ani s rodinou, SPC, svými nadřízenými. Výběr nových slov je tedy v jejich kompetenci.
Položka č. 26 – Jaký preferujete způsob práce u žáků s PAS?
Graf 23: Preferování způsobu práce u žáků s PAS
U žáků s poruchou autistického spektra je velmi důležité vhodně organizovat výuku. Díky této organizaci bývají žáci klidnější a je s nimi lepší spolupráce. Dopředu vědí, kolik úkolů je pro ně připraveno, což jim pomáhá v jejich plnění. Toto potvrdili i respondenti při odpovědích na položku č. 26, kdy většina speciálních pedagogů preferuje strukturované učení.
Je tedy více než zřejmé, že speciální přístup v podobě strukturovaného učení využívá 90,7 % speciálních pedagogů.
Položka č. 27 – Jak zjišťujete, že žáci daným pojmům/úkolům rozumí?
V návaznosti na otázku preference způsobu práce u žáků s PAS navazovala položka, jak respondenti zjišťují, že žáci daným pojmům/úkolům rozumí, na kterou dotazovaní odpovídali formou otevřených otázek.
0,00%
77
Velmi často se objevovala odpověď zpětné vazby, pedagogové vidí správné plnění úkolu, či jeho nesplnění. Hojně se taktéž zmiňovalo pozorování a nácvik umělých situací souvisejících s probíraným tématem. Pokud žák zadání rozumí, vypracuje daný úkol buď samostatně, nebo s asistentkou pedagoga, zadání chápe, úkol zvládne provést/pojmu rozumí, vykoná činnost, kterou po něm pedagog požaduje.
V mnoha odpovědích pedagogové zmiňují neustálé opakování daného úkolu,
V mnoha odpovědích pedagogové zmiňují neustálé opakování daného úkolu,