Tyto metody se dají rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří metody bez pomůcek, kam se řadí manuální znaky, gesta, řeč těla. Metody s pomůckami se řadí do druhé skupiny, zde se objevují fotografie, komunikační knihy, ale i skutečné předměty (Bondy, Frost 2007, s. 50).
2.5.1 Metody bez pomůcek
Metody bez pomůcek si můžeme představit jako způsoby komunikace, které nám jsou přirozené. Cílený pohled bývá jedním z hlavních způsobů takové komunikace (Šarounová 2014, s. 14). Bočková (2017, s. 12) doplňuje, že se jedná o využívání neverbálních prostředků komunikace – mimiky, gest a znaků. Určitou výjimku zde tvoří systém Makaton, kde jsou kromě znaků zařazovány doplňující prvky, ale také symboly.
ŘEČ TĚLA A PŘIROZENÁ GESTA
Jak již název napovídá, jedná se o přirozené pohyby, naučené vývojem. Jsou to komunikační nástroje, které využíváme naprosto bezděčně, a přitom se díky nim dožadujeme něčeho líbivého (pochování od blízké osoby po natažení rukou). Řeč těla, je velmi různorodá. Pokynutím hlavy můžeme vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas s předkládanou činností, stejně tak jako pohybem ramen. Dokonce i oči jsou schopny vyjádřit to, co si myslíme. Je nutné si však uvědomit, že ne všechna gesta mohou být
46
chápána stejně. Zažitá gesta či řeč těla, může být v naší krajině chápána jinak nežli na jiném kontinentě. Komunikačním záměrem se stává vyjádření potřeby, či přání.
Dá se však tak vyjádřit i náklonost k druhé osobě či zvířeti, ale také velká nelibost (Bondy, Frost 2007, s. 50–51).
MAKATON
Autorkou systému Makaton je Britka Margaret Walker (Klenková 2006, s. 208).
Šarounová (2014, s. 14) za autory považuje ještě osoby Katy Johnson, Tonyho Cornfortha. Sestavením prvních slabik jejich křestních jmen, pak vzniká název Makaton.
Kubová (in Neubauer 2018, s. 708) uvádí jako základní princip tohoto systému kombinaci mluvené řeči, znaků a symbolů. Kdy se za stěžejní část považují znaky. Tyto znaky jsou propůjčeny ze znakového jazyka, díky tomu je možné slovník rozšiřovat dle potřeb osoby, která jej využívá. Znaky jsou následně doprovázeny mluvním projevem a symbolem. Klenková (2006, s. 209) potvrzuje, že znaky a řeč nejsou v komunikaci osamoceny, doplňují je obrázkové symboly. Dle Kubové (in Neubauer 2018, s. 708) mají tyto symboly význam ve třech rovinách, tedy jako základní prostředek komunikace, pomůcka k rozvoji jazyka a také jako pomůcka k rozvoji čtenářských dovedností. Podle Janovcové (in Neubauer 2018, s. 708) je možné znakování postupně z tohoto systému vyloučit. Sdělovaná informace pak nebude dotvářena znaky, ale mimikou.
ZNAK DO ŘEČI
Znak do řeči není pouze o pohybech rukou, ale je zde zastoupena i orální řeč.
Z tohoto důvodu nemůže být znak do řeči využíván jako adekvátní náhrada, ale preferuje se jako občasný prostředek pro komunikaci. Je propojen s mimikou osoby, která znak do řeči používá, dále se spojuje s řečí těla. Je zde možná velká variabilita, neboť je možné tyto znaky upravovat pro jednotlivé jedince podle jejich individuálních potřeb a motorických schopností (Housarová 2011, s. 39). Šarounová (2014, s. 15) doplňuje rozdělení témat do 15 okruhů. Tyto okruhy obsahují: rodinu, osoby a povolání, domácnost, oblečení, jídlo, čas, dopravu, činnosti, školu, barvy, zvířata, přírodu, předložky, příslovce. Dále také pohádky, písničky, básničky. Hlavním obsahem těchto
47
témat jsou podstatná jména. V menší míře se vyskytují slovesa a přídavná jména. Pro správné zapamatování a naučení se tohoto systému, je zapotřebí jej využívat každodenně ve všech možných situacích.
2.5.2 Metody s pomůckami
2.5.2.1 S netechnickými pomůckami
Mezi pomůcky, které spadají do netechnických, jsou ty, které pro svůj provoz nevyužívají elektrický proud ani napájení pomocí baterií. Jejich využití tedy není závislé na těchto proměnných, které se mohou díky technické závadě stát nepoužitelnými. Na druhou stranu nedisponují hlasovými výstupy, které jsou pro osoby, které komunikují s osobou s NKS nepostradatelnými pomocníky pro usnadnění pochopení významu sdělované myšlenky (Šarounová 2014, s. 16).
SKUTEČNÉ PŘEDMĚTY
Jak uvádí Housarová (2011, s. 36) je jejich nezastupitelnou výhodou možnost sáhnout si na ně. Ale také předání druhé osobě, která tak může snadněji pochopit přání či potřebu osoby, která využívá tento způsob náhradní komunikace. Toto potvrzuje i Bondy, Frost (2007, s. 55–56), ti dále upozorňují na snadnost pochopení sdělení pomocí těchto reálných předmětů, včetně informace, že se jedná o jeden z těch jednodušších způsobů nácviku komunikace. Díky zrakovému podnětu, si osoby učící se komunikovat tímto způsobem snadněji zafixují, jak tento způsob komunikace používat. Nevýhodou tohoto systému se stává nepřesnost při pochopení myšlenek, které nám chce osoba s narušenou komunikační schopností sdělit. To může vyvolávat frustraci u osoby, která tento systém využívá jako jediný prvek komunikace.
FOTOGRAFIE
Prvním seznámením s AAK bývá právě pomocí fotografií. Vzhledem k tomu, že se v dnešní době hojně využívají chytré telefony, je jejich pořízení velmi snadné.
Avšak pro využití v rámci komunikace má i fotografie určitá pravidla. Mezi ně se řadí použití bílého pozadí. Kontrast, který se tím vytvoří, vyvolá větší zrakovou cílenost.
I tato forma komunikace má samozřejmě svá pravidla. Pokud se na fotografii objevuje osoba, měla by být vždy jen jedna a vyznačena jménem. Stejně tak je důležité, abychom si dopředu rozmysleli, co danou fotografií znázorňujeme. Pokud na jedné fotografii bude dívka s kolem, osoba s NKS neví, zda tím upozorňujeme na kolo nebo dívku. Je
48
tedy důležité dbát na přímé názvy jednotlivých osob či předmětů, soustředit se na jednoznačnost. Jiné to je samozřejmě při zastřešujícím pojmu, kde může být zastoupení více podřadných symbolů, příkladem může být fotografie oblečení. Zde pak záleží, v jakém kontextu je daná fotografie použita (Šarounová 2014, s. 18–19).
Za nevyhovující se může zdát časová příprava tohoto komunikačního systému, na druhou stranu je nutné si uvědomit, že díky skladnosti, je možné mít tento komunikační prvek stále při sobě (Bondy, Frost 2007, s. 56).
SYSTÉM BLISS
Tento systém se vyznačuje používáním symbolů na geometrické bázi.
Z 26 základních prvků se dá zkombinovat a složit v různých velikostech, polohách až zhruba 2300 symbolů (Neubauer 2018, s. 709). Šarounová (2014, s. 22–23) doplňuje, že je u osob využívající tento systém zapotřebí vyvinutí kognitivních funkcí na úrovni, která zaručí správné využití tohoto programu. Neboť se zde objevují nejen grafická vyjádření, ale také pevně stanovena gramatická pravidla.
SYSTÉM WIDGIT
Tento systém je založen na jednoduchosti. Mnoho symbolů se díky své jednoznačnosti nemusí uživatelé téměř učit. Jejich význam je zřejmý již na první pohled. I proto se tento systém, který byl vytvořen ve Velké Británií, začal používat po celém světě, včetně České republiky. Databáze obsahuje na 20 000 slov a na 8 000 symbolů. Které jsou vyobrazeny ve dvou možnostech. A to jak ve formě barevné, tak i černobílé a záleží jen na osobě, která tento systém využívá, které zpracování si vybere.
Nespornou výhodou tohoto systému, je možnost využít tento systém v komunikačních programech, které se dají využít v tabletech či počítačích. Programy, které pracují s těmito symboly, jsou Symwriter, ale i Grid 2 (Šarounová 2014, s. 20–21).
Šarounová (2014, s. 20–21) zmiňuje i nepřesnosti, které tato forma komunikace má.
Mezi ně se řadí občasná zhoršená identifikace daného symbolu. Objevuje se i zhoršená rozpoznatelnost při určování osob, kdy se dá jen těžko diferenciovat, zda se jedná o mladou či starší osobu, barvu její pleti. Těžko se dá také poznat, zda se jedná o osobu dospělou či dítě. Toto může být problematické v komunikačním procesu, kdy posluchači nebudou schopni určit to, co jim chce daná osoba sdělit. V takovém případě je potřeba se zaměřit na kontext řečeného, aby se dalo pochopit, jaké informace
49
jsou sdělovány. I proto se do databáze stále doplňují nová slova a tím se rozšiřuje její použitelnost.
SYMBOLY PCS (Picture Communication Symbols)
Jak již název napovídá, i tento systém byl vytvořený v USA a je založen na obrázcích. Stejně jako Widgit je možné ho využít v počítačových systémech, i proto se snadno rozšířil po celém světě. Program Boardmaker je schopen v kombinaci s tímto systém vytvářet pracovní listy a podpůrné materiály pro vytváření komunikačních kanálů. Vzhledem k této možnosti individualizace je tento systém velmi variabilní a přizpůsobuje se tak danému uživateli. Pracovní materiály se tak dají šít na míru a díky tomu se rozvoj komunikace stává efektivnější. Používané symboly mají české ekvivalenty, systém samotný však není plně podporován pro český jazyk, a proto je například menu pouze v jazyce anglickém (Šarounová 2014, s. 20).
PIKTOGRAMY
Krahulcová (in Bendová 2011, s. 106) definuje piktogramy jako, maximálně zjednodušená zobrazení předmětů, činností a vlastností, která jsou srozumitelná všem kategoriím osob z hlediska kultury, postižení, národnosti nebo věku. Šarounová (2014, s. 22) ozřejmuje, že pro Českou republiku databázi symbolů tohoto programu zpracovala Libuše Kubová, a pro využití v našich podmínkách jej doplnila o mnoho dalších. Programy spolupracující s těmito symboly jsou například Altík a Méďa. Díky nim se dá zajímavě rozvíjet slovní zásoba.
KOMUNIKAČNÍ TABULKY A DENÍKY
Komunikační systémy, které již byly zmíněny, obsahují symboly, které se dají zformovat do komunikačních tabulek a deníků. Tyto tabulky se vyznačují svou jedinečností a dají se následně využít ke komunikaci. Každá taková tabulka je vytvořena na míru svému uživateli, proto je velmi malá pravděpodobnost, že se sejdou dvě totožné. Obsahově je zapotřebí využívat jen takové symboly, kterým osoba nejen rozumí, ale je schopna, je využívat v komunikačním procesu. Slova, která se dají vyjádřit gestem nebo pohybem těla, se do této tabulky nezařazují. Mezi ně patří slova typu ANO/NE/NEVÍM (Neubauer 2018, s. 709–710). Šarounová (2014, s. 23) se zmiňuje o podobě těchto tabulek, které mohou být tvořeny nejen symboly, ale také fotografiemi, či slovy psanými.
50 2.5.2.2 S technickými pomůckami
Technické pomůcky Šarounová (2014, s. 34) definuje, jako pomůcky s hlasovým výstupem – jednoúčelové zařízení pro komunikaci, počítače a tablety. Jejich používání je velmi oblíbené, avšak se musí počítat s variantou zastarávání těchto pomůcek, což platí i softwaru, který je nedílnou součástí těchto pomůcek. Mezi pozitiva se pak řadí možnost hlasového výstupu. Komunikující tak snadno upozorní na fakt, že by rád něco sdělil. Následně je jeho okolí schopno lépe pochopit jeho myšlenku.
Komunikátory dostupné na českém trhu se dají rozdělit:
• pomůcky s jedním tlačítkem – které jsou díky svému snadnému použití poskytované dětem;
• pomůcky s více tlačítky – tyto pomůcky mají několik úrovní činnosti, většinou 4–5;
• pomůcky s hlasovým výstupem na principu čtení čárových kódů;
• čtečka akustických samolepek – tato pomůcka byla původně určena pro uživatele nevidomé, na tuto pomůcku se dá nahrát až 70 hodin sdělení na speciální samolepky (Šarounová 2014, s. 34–35).