Sociální média jsou zpravidla členěna na základě dvou základních kategorií, kterými jsou zaměření a marketingové taktiky. Druhý zmíněný způsob je, z hlediska rozdělení, považován za přehlednější, a proto je dle něj také nejčastěji prováděn průzkum zjišťující využití sociálních médií. V závislosti na tom, že většina online médií se svými službami překrývá, je důležité při členění jednotlivých skupin vždy uvést, dle jakého kritéria je dané médium posuzováno.
Janouch [1 s. 301] uvádí dvě hlavní kritéria členění sociálních médií. První z nich je dělení na základě zaměření, dle nichž jsou social media členěna do pěti následujících kategorií:
1) Sociální sítě
Z pohledu marketingových taktik spadají pod sociální sítě - blogy, audiovi- dea, fotografie a chaty. Všechny tyto tipy byly podrobněji popsány v podkapitole 1.3.1, zabývající se formami CGM. [1]
2) Business sítě jsou online součástí Networkingu. Jde o vytvoření profesní sítě, kde je hlavním cílem obchodní aktivita, tedy vytvoření obchodní příležitosti, uplatnění produktů nebo hledání investorů. Do této činnosti se zpravidla zapojují zaměstnanci vyššího managementu. [12]
3) Sociální záložkovací systémy umožňují online ukládání a sdílení odkazů na zajímavé webové stránky a jejich části. Uživatelé mohou záložky stručně okomentovat nebo k nim přidat tagy. Mezi nejznámější patří systém Del.icio.us nebo Diigo, z českých například Linkuj.cz a slovenský Vybrali.sme.sk. [13]
26
4) Stránky umožňující hlasování o kvalitě obsahu
„Hlasováním se články dostávají na přední místa, tím je čte více lidí a tím se o nich také více hlasuje“. [1]
5) Zprávy – v tomto případě hovoříme o webech, které zobrazují zprávy, na které mohou uživatelé reagovat komentáři nebo je dokonce sdílet. [1]
Druhým kritériem pro členění sociálních médií jsou, dle Janoucha [1 s. 301], marketingové taktiky, které jsou rozděleny do sedmi kategorií, a to následovně:
1) Sociální sítě
V rámci marketingových taktik spadají pod tuto kategorii již přímo konkrétní sociální sítě, nikoliv pouze obecné formy Consumer generated media. Za jednu z těchto sociálních sítí lze uvést Myspace, jež byla ve světě sociálních sítí zcela převálcována největší sociální sítí světa, Facebookem. Tento fakt dokazují statistiky týkající se počtu měsíčních aktivních uživatelů. Zatímco Myspace má 50 milionů takovýchto uživatelů [20], tak Facebook má 33krát více měsíčních uživatelů, tedy 1,65 miliard. [21]
Myspace byla původně vytvořena s cílem spojovat dohromady mladé lidi, sdílet mezi sebou fotografie, videa a hlavně se seznamovat s novými přáteli. V době rozmachu sociálních sítí se z této sítě stala největší zábavní síť světa. Profil v této síti má velké množství hudebních seskupení z celého světa.Myspace je tak v současné době chápána spíše než jako síť pro získávání kontaktů, jako síť pro hudebníky a pro sdílení názorů na hudbu. [1]
Především v Americe je tato služba velmi populární. Češi však dávají raději přednost jiným sociálním sítím a síť Myspace vnímají pouze jako okrajovou záležitost. [14]
2) Blogy, mikroblogy
Principem fungování blogů se zabývala již kapitola rozlišující formy CGM. V této části se tedy práce věnuje popisu konkrétního mikroblogu, Twiterru.
Při vytváření jakýchkoliv firemních blogů je potřeba brát v potaz následující tři zásady psaní blogů:
1. V žádném případě není dobré na firemním blogu srovnávat konkurenční produkty s firemními. Každý podnik by se měl vyvarovat jakémukoliv náznaku k udělení možnosti prezentace jiných, než vlastních produktů a značek.
27
2. Vyvarovat se přehnaným očekáváním u zákazníků, způsobeným publikováním nepodložených faktů. Neslibovat jim produkt, který nejsme stoprocentně schopni dodat v takové kvalitě a s očekávanými vlastnostmi, jaké na svém blogu popisujeme.
3. Na firemní blog psát pouze nové informace a ne stále dokola omílat již známé informace. [1]
3) Diskusní fóra
I diskusní fóra představují pro některé firmy příležitost k propagaci, pro jiné naopak postrach. Diskusi lze pro účely komunikace se zákazníkem rozdělit na psaní příspěvků v konkurenčních fórech a na vlastní webovou diskusi. V prvním případě se nesmí firma dopustit žádné kritiky vůči jinému podniku a jeho výrobkům či službám. Při psaní diskusí na vlastních webech je však zapotřebí také dodržovat určitá pravidla, týkající se zejména pravidelné kontroly příspěvků, dále odměňování hodnotných příspěvků a naopak potrestání urážlivých příspěvků. Mezi nejznámější difuzní fóra lze zařadit Yahoo! či Answer. [1]
4) Wikis
Marketingová komunikace pomocí Wiki systémů může podniku přinést určité zvýšení reputace. Měla by mít však pouze charakter sdělování fakt o společnosti. Tedy nezmiňovat zde poslání, vize a cíle, ale pouze popsat historii firmy a profily jejich zakladatelů. Dále se pozastavit nad důležitými informacemi charakterizujícími blíže firmu a její produkty. Také je možné podotknout informaci o udělení patentu. [1]
5) Sociální záložkovací systémy
Tyto systému úzce souvisí s blogováním. Proto je tedy tento způsob také vhodnou metodou online komunikace podniků. Marketér má možnost pomocí Social bookmarking vytvořit svůj vlastní přístup na některý záložkovací systém a poté ukládáním jednotlivých článků
o společnosti nabádat ostatní uživatele ke čtení těchto příspěvků. Tuto funkci umožňují například servery Digg, Delicious nebo Jagg.[1]
6) Sdílená multimédia
Principem sdílených médií je podělit se s ostatními uživateli o obrázky, videa, hudební stopy a další. Mezi nejznámější sdílená multimédia jsou řazeny YouTube, Flicker a v českém prostředí také Rajče.net.
Youtube je v současné době největším serverem pro sdílení videa a zároveň díky množství
28
svého obsahu také nejrozsáhlejším serverem a vyhledávačem hned po vyhledávači Google, který je zároveň vlastníkem tohoto portálu. Pro velké odběratele je možné získat také profesionální firemní kanál, který přináší výhody ve formě lepšího získávání statistik.
Obdobně, jako se server Youtube stal symbolem pro ukládání a sdílení videonahrávek, tak se stal Flicker sítí pro sdílení a třídění fotek. Flicker je definován jakožto celosvětová síť pro multimediální sdílení a firmám může posloužit jako doplněk při propagaci na jiných sociálních sítích. Na této síti je možné prezentovat se například uložením fotek z různých firemních akcí či účastí na veletrzích. [1]
7) Virtuální světy
Virtuální světy jsou definovány následovně: „ Je to tedy synchronizovaná síť lidí, doprovázená četnými aktivitami, kde účastníky prezentují avataři a je zprostředkována sítí počítačů“. [15 s. 206]
Tento druh sociálních médií je dále členěn na virtuální světy, které zprostředkovávají reálný život a na virtuální hry [15]